Magazín
Proč máme letní čas a lze ho zrušit?

Proč máme letní čas a lze ho zrušit?

V neděli 27. března si ve 2 hodiny ráno posuneme hodinky o 60 minut dopředu a začne letní čas. Znamená to, že si budeme muset zvyknout vstávat o hodinu dříve.
 
Letní čas není žádnou novinkou

Poprvé byl letní čas zaveden již právě před 100 lety – v roce 1916. Nejdříve v Německu a v Rakousku-Uhersku a uplatňoval se do roku 1918. Později byl na nějakou dobu zaveden i v dalších zemích. Znovu se letní čas objevil kvůli úsporným opatřením za druhé světové války. V českých zemích (tehdy v Protektorátu Čechy a Morava) fungoval nepřetržitě až do 4. října 1942, dále pak v letních měsících 1943 až 1949. Znovu byl v Československu zaveden v roce 1979. Trval od posledního březnového víkendu do posledního víkendu v září. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší – trvá až do posledního víkendu v říjnu. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii, takže se jí přizpůsobila i Česká republika.
 
Sporná úspora?

Účelem změny času měla být především úspora elektrické energie, která by jinak byla potřeba pro večerní osvětlení. Nejrůznější studie v řadě zemí však prokázaly, že úspora je minimální a pohybuje se do jednoho procenta. Letní čas má také své zastánce i své odpůrce. Ti první argumentují tím, že je déle světlo a tak je možné provozovat veškeré venkovní aktivity déle. Odpůrci zase tvrdí, že časový posun mnoha lidem působí zdravotní potíže. Podle nich patří k negativním následkům letního času zvýšené množství dopravních nehod ve dnech po změně času. Mezi nejznámější české odpůrce letního času patřil ve svá době pekař Pecka z východních Čech, který se s tímto tématem dokonce ucházel o zvolení do parlamentu. Z českých politiků se boji za zrušení střídání času věnuje dlouhodobě senátor za KDU-ČSL Petr Šilar i europoslanec Tomáš Zdechovský.
Pro zrušení letního času v EU vznikla iniciativa For Only One Time (Pouze jeden čas). Pro možnost předložení návrhu by ale potřebovala shromáždit milion podpisů občanů EU, z toho aspoň 16 500 v České republice.
Zrušením letního času se zabývá i tato petice.

Autor: Gianluca Pagliuca

Více >
Zmízí hájovna „U Dvou Šraňků“?

Zmízí hájovna „U Dvou Šraňků“?

Bylo, nebylo. Několik mocných dalo v Hradci Králové hlavy dohromady a výsledkem jejich dumání byl podivuhodný záměr. Necháme zbourat hájovnu „U Dvou Šraňků“ a na její místo postavíme moderní stavbu, v níž budeme učit děti o přírodě. Hájovna byla v lese už od roku 1869 a tak je potřeba ji vyměnit. S novou dobou musí přece přicházet také nové stavby. Zejména když na ně přispěje Evropská unie. A žáci a studenti uvidí, že do lesa žádná romantika nepatří. Pryč se starou hájovnou, pryč se starým hajným!
Jenže ouha. Těm méně mocným se takové plány pranic nelíbily a tak se rozhodli sepsat petici za záchranu hájovny. 
 
Romana Lišková, náměstkyně primátora:
„V souvislosti s touto peticí bych chtěla apelovat na všechny petenty nejen ve věci hájenky, ale hlavně ve věcech příštích, aby před založením petice nejprve využili svého přirozeného práva komunikace se zástupci města a projednali svůj problém s dotčenými náměstky, vedoucími odborů nebo přímo s panem primátorem. Získají tak tak těch druhých 50 % informací stejně důležitých pro vytvoření si vlastního názoru. Petice je závažný a neopomenutelný nástroj demokracie a jeho devalvace užitím neověřených skutečností, dezinformací nebo jen části vybraných faktů je velmi nešťastná,“ píše na oficiálních stránkách města Hradec Králové.
 
Během dvou dnů podepsaly petici stovky lidí, další podpisy rychle přibývají. Diskuse pod peticí je víc než výmluvná. To se zase nelíbí těm mocným.
Kdo nakonec vyhraje, nevíme. Záleží na tom, jestli vedení města bude naslouchat hlasu obyvatel nebo prosadí svou. To všechno ukáže čas.

Autor: Petr Vávra

Více >
Neprosazujte zákon o dětských skupinách za cenu likvidace pestrých alternativ

Neprosazujte zákon o dětských skupinách za cenu likvidace pestrých alternativ

Poslanecká sněmovna dnes dostala na stůl petici Chceme zachránit pestrost předškolní péče, kterou vyhlásily organizace ohrožené zákonem o dětských slupinách (Asociace lesních mateřských škol, Člověk v tísni, Česká rada dětí a mládeže, Unie center pro rodinu a komunitu). Petice poukazuje na reálná rizika schválení zákona o dětských skupinách, který 8. 10. vetoval prezident Miloš Zeman. Petici podepsalo přes 15 000 lidí.
Zákon o dětských skupinách totiž zdaleka nedoléhá jen na lesní školky. Pokud by poslanci přehlasovali veto, je ohrožen provoz rodinných a komunitních center, skautů, nebo vzdělávacích zařízení pro chudé děti. Jedná se o zařízení, která dobře fungují bez garance státu a jediné, co pro svůj provoz potřebují, je možnost fungovat i nadále. A to by při odsouhlasení zákona nebylo vůbec jisté.
 
Autoři petice přitom nikterak nemíří proti dětským skupinám. „Naše kritika se samotných dětských skupin vůbec netýká. Dětské skupiny jako alternativu v péči o děti garantovanou státem od počátku vítáme. Nikdo ale nepočítal s tím, že to bude nástroj plošné regulace pro všechny,“ uvádí Tereza Valkounová, předsedkyně Asociace lesních MŠ. „Zákon klade přesně vymezené podmínky pro zázemí a to způsobuje velké problémy.,“ vysvětluje Jan Černý z Člověka v tísni. „Rodiče mají mít přeci pestřejší volbu. Zákon zúží výběr pravidelné péče o malé děti na klasickou mateřskou školu nebo dětskou skupinu. Nic přitom nenasvědčuje tomu, že by dosud fungující jiné typy zařízení byly jakkoli škodlivé. Záměru plošně regulovat proto nerozumíme a považujeme jej za diskriminační a ve svém důsledku za likvidační,“ uvádí zástupkyně Unie center pro rodinu a komunitu Michaela Bernardová.
 
O zákonu, který předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí se záměrem pomoci rodinám, se bude hlasovat zítra (24.10.) od jedenácti hodin. K tomu, aby bylo prezidentské veto přehlasováno, je zapotřebí 101 hlasů. Organizátoři petice poukazují na to, že přehlasování veta není řešením. Vyzývají k přijetí veta a vzápětí předložení upravené verze zákona, tak, aby registrace k dětské skupině nebyla povinná, ale volitelná. Tím by se dle zástupců všech podepsaných organizací problém vyřešil. S tím souhlasí i někteří poslanci, kteří se k tématu vyjadřovali na úterní tiskové konferenci Sněmovny.
 
Podle předsedy poslaneckého klubu občanských demokratů Zbyňka Stajnury vznikl z původně dobré myšlenky zákona o dětských skupinách paskvil. Šéf ODS Petr Fiala se nechal slyšet, že zákon o dětských skupinách je příkladem toho, jak se zákony schvalovat nemají, protože se neví, jak a koho by se mohly dotknout.
 
„Je třeba mít záruky, že lesní školky poškozeny nebudou, že vznikne novela, která by umožnila pokračovat těmto zařízením. Pokud nebudou jasné záruky, mně to nestačí,“ řekl předseda poslaneckého klubu KDU – ČSL Jiří Mihola. Zákon se však citelně dotkne i řady dalších organizací, a tam ani žádné záruky nezazněly. „Doufáme, že poslanci přemohou slepou stranickou loajalitu a zváží na vlastní odpovědnost všechny klady i rizika a budou ochotni přijmout prezidentské veto a dovolí upravit zákon tak, aby skutečně pomáhal rodičům namísto současné nejistoty, kterou zákon vyvolává,“ dodává Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže.

Autor: Petr Vávra

Více >
Zachránit víc než dětské skupiny

Zachránit víc než dětské skupiny

Zákon o dětských skupinách je po vetu prezidenta opět vrácen Sněmovně. Při zářijovém schvalování několikrát zaznělo, že je to špatný zákon, ale lepší než nic. „Nesouhlasíme s takovým postupem při schvalování zákona, který může zlikvidovat tisíce fungujících míst pro předškolní děti,“ uvádí předseda České rady dětí a mládeže Aleš Sedláček.
Zákon by se měl dostat na jednání Sněmovny již příští týden. Poslanci budou mít při projednávání vráceného zákona dvě možnosti – prosadit ho přehlasováním prezidentského veta nebo zákon vrátit k přepracování. „Vrácení zákona považujeme v tuto chvíli za bezpečnější řešení pro všechny. Pokud bude zákon upraven tak, aby nelikvidoval ostatní alternativy, lze při dalším předložení očekávat jeho rychlé schválení. Naopak při prosazení současné podoby zákona vážně hrozí, že rodiče přijdou o pestrost zařízení péče o děti, která dnes funguje,“ uvádí Sedláček. 
Opakovaný návrat zákona do Sněmovny přinesl nový důležitý fakt: objevuje se čím dál více subjektů, které jsou zákonem ohroženy. Nejhlasitěji bily na poplach lesní mateřské školky. „Zákon jim ukládá být něčím, čím ze své podstaty nejsou. Vnímáme jako velmi ohrožující spoléhat na slib, že se během roku podaří vyjednat zcela nový druh právní úpravy, který by je z tohoto nebezpečí vyvázal. Zároveň je pro nás principiálně důležité hájit pestrost výchovné nabídky, proto podporujeme vrácení a změnu zákona, aby existovaly i jiné formy péče než jen dětské skupiny,“ uvádí předsedkyně Asociace lesních MŠ Tereza Valkounová. „Navíc už teď cítíme negativní dopad zákona. Na nedávném setkání zástupci lesních školek uváděli, že pozastavují rozvoj svých organizací, když nejsou jasné parametry, které na ně budou platit a hrozí jejich rušení. Rodiče jsou velmi znepokojeni, řada z nich přitom ví, že nechce dát své dítě jinam, takže jim to komplikuje i situaci v zaměstnání. To je přesně proti smyslu záměru zákona,“ upozorňuje Valkounová. 
Přečtěte si BLOG Terezy Valkounové: Volba většího zla
 
Rodinná centra v ohrožení
Ještě hůře na tom jsou některá rodinná centra, velká část z nich totiž poskytuje služby pravidelné péče o předškolní děti. „Nám nikdo vlastní legislativní úpravu neslíbil, a tak se organizace sdružené v Unii center pro rodinu a komunitu obávají, že kvůli plnění náročných požadavků pro dětskou skupinu budou nuceny svůj mnohaletý provoz omezit nebo ukončit,“ uvádí zástupkyně Unie Michaela Bernardová. V České republice existuje dohromady více než 600 takových center, která navštěvuje odhadem  30.000 dětí. Některé mají zájem stát se dětskou skupinou, pro některé to ale může být mimo jejich možnosti. 
 
Na problémy Upozorňuje také Člověk v tísni
Další ohroženou skupinou jsou zařízení pro děti ve vyloučených lokalitách. „Do přeplněných mateřských škol se ohrožené děti dostávají velmi obtížně, proto je existence speciálních předškolních klubů základem pro šance dětí na běžnou vzdělávací dráhu. Dnes je podobných zařízení několik desítek a odhadem poskytují vzdělávací podporu pro více než tisíc předškolních dětí,“ uvádí Jan Černý, ředitel programů sociální integrace společnosti Člověk v tísni, která provozuje takové kluby v deseti městech. Tuto unikátní obdobu školek zajišťuje řada dalších organizací a na všechny se zákon o dětské skupině bezpochyby vztahuje. „Mnoho těchto klubů nejde stavebně upravit na normy dětské skupiny ani mateřské školy vzhledem k charakteru nemovitostí - řada organizací má prostory pouze v nájmu. Slibované dotace na rekonstrukce objektů jsou velmi nejisté a jisté je pouze to, že stavební projekt, jeho vypracování a získání stavebního povolení, napsání úspěšného projektu na financování takové akce, soutěžení dodavatele a realizace a nakonec kolaudace stavby je časově nereálné v roční lhůtě zvládnout. Nemluvě o zbytečně vynaložených prostředcích tam, kde to funguje i bez nich,“ doplňuje Černý.
 
Zákon se dotýká také dalších organizací
A aby toho nebylo málo, schválená verze zákona (tzn. bez zamítnutého pozměňovacího návrhu Senátu) má natolik vágní definici dětské skupiny, že se cítí ohroženy i organizace jakkoli pravidelně pracující s předškolními dětmi, jako jsou mladí dobrovolní hasiči, skauti, turisté, YMCA. Tyto organizace zastřešuje Česká rada dětí a mládeže, která při plném výkladu zákona odhaduje negativní dopad na 10 tisíc dětí.
 
Zamítnutí senátem i prezidentské veto
Důvodová zpráva k zákonu o dětských skupinách popsaná rizika zákona neuvádí a je z toho tedy zřejmé, že předpokládaný přínos nové úpravy je nadhodnocený. Pokud se Poslanecká sněmovna rozhodovala ve snaze „zvolit menší zlo,“ pak je čím dál jasnější, že přijmout takto nastavený zákon je neúnosné riziko. Na to poukázal Senát, prezidentské veto, a také dvě petice čítající tisíce podpisů. Zastánci změny problematického zákona proto otevírají třetí petici. Ta je tentokrát zaměřena nejen na lesní školky, ale právě na celou škálu ohrožených organizací. Petice vyzývá poslance, aby zákon vrátili navrhovateli (MPSV) k přepracování. „Nové dětské skupiny nelze vyměnit za léta fungující organizace. Zákon je nezbytné změnit tak, aby byla zachována i zařízení mimo režim dětské skupiny,“ dodává iniciátorka petice Valkounová.

Autor: Petr Vávra

Více >
Poslanci odsoudili tisíce míst pro děti k zániku

Poslanci odsoudili tisíce míst pro děti k zániku

Sněmovna o čtyři hlasy přehlasovala Senát a schválila zákon o dětských skupinách v původním znění likvidujícím lesní školky. Všichni, kdo dosud pravidelně pečují o malé děti, se musí do roka povinně přizpůsobit parametrům zákona, jinak jim hrozí sankce a zákaz provozu. Přizpůsobit se zákonu však pro stovky organizací není možné. Poslanci tak odhlasovali zrušení tisíců existujících míst pro děti. Hlasy 14.000 občanů zákonodárci ignorovali.
 
Poslanci o chybách věděli
„Poslanci ve svých projevech často zmiňovali, že zákon má mnoho chyb. Přesto jej nakonec schválili. Této logice nerozumím. Naši zákonodárci vědomě schvalují špatný zákon, to je děsivé,“ hrozí se Tereza Valkounová, která za Asociaci lesních MŠ podporovala změnu zákona. „Ve sněmovně jsme dnes od zastánců povinné registrace slyšeli jen samé sliby, žádné reálné řešení. Asociace má za sebou čtyři roky vyjednávání, a dobře proto víme, že řešení opravdu není snadné. V tuto chvíli kromě slibů nemáme žádnou záruku. Takže je téměř jisté, že tisíce zavedených míst zaniknou,“ dodává Valkounová.
 
Zákon potopili poslanci KSČM, ANO a ODS
Nejvíce rukou proti kompromisnímu senátnímu návrhu zvedli komunisté. Ti zároveň hlasovali i proti přijetí sněmovní verze zákona. Jejich krok tak paradoxně nejvíce přispěl k tomu, že zákon byl schválen v té nejproblematičtější podobě. Dalšími hlasitými i početnými odpůrci zákona bylo ANO. Strana, která jinde podporuje liberální prostředí, nečekaně hlasovala proti volitelné registraci. Podobně ODS, která byla při projednávání nejvíce slyšet s názorem, že celý zákon zbytečně komplikuje rodičům situaci, nakonec výrazně napomohla tomu, že byla přijata jeho přísnější verze s povinnou registrací pro všechny. Naopak strany podporující mírnější senátní verzi jako TOP 09 a KDU-ČSL svůj příslib splnily. Bohužel to však nestačilo.
 
Za změnu zákona se postavilo dosud téměř 14000 lidí formou e-petice.cz. Petice s více než 10000 podpisy byla poslancům odevzdána začátkem září. Ani v tomto hojném počtu poslanci, na rozdíl od Senátu, veřejnost nerespektovali. „Jsme hluboce zklamáni, protože dopad tohoto rozhodnutí bude skutečně devastující. Pár vyvolených dosáhne na slibované evropské dotace a stovky drobných rodinných iniciativ zmizí. Nechápu, jak toto mohou poslanci rodičům prezentovat jako pomocné řešení,“ uzavírá výsledek Valkounová.

Autor: Petr Vávra

Více >
Zabraňme týrání zvířat!

Zabraňme týrání zvířat!

Zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení. Zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany nás lidí. Ohleduplné chování ke zvířatům by mělo být morální povinností každého člověka.
Přesto dochází v řadě případů k týrání zvířat. Spousta lidí takové jednání přehlíží a zavírá před ním oči. Lhostejnost ale tyranům jenom nahrává. Jen několik příkladů: V Kunovicích někdo prostřílel kočce přední nohy a pak ji hodil do kanálu. Cirkusáci utrápili při převozu na novou štaci lachtana, když ho ve vedru nechali v kádi bez vody. V Praze se zavření psi brodili ve výkalech, výjimkou nejsou ani případy, kdy majitelé prostě uvážou psa v lese u stromu a nechají ho osudu. Během pořádání rodea, které se mimochodem stává u nás módou, jsou neskutečně týrána telata…
Tak bychom mohli pokračovat hodně dlouho. Co tedy dělat, když se s týráním zvířete setkáte? Měli byste to nahlásit na příslušnou krajskou veterinární správu nebo na odbor životního prostředí na městském úřadě, v aktuálních případech na policii. Orgány, které případ prošetřují, nesmí provinilcům prozradit osobu, která na situaci upozornila. Nemusíte se tedy bát, že by se vám tyran mohl mstít. Každopádně tím můžete zabránit dalšímu týrání zvířat, a to za to rozhodně stojí. Navíc – na vaší straně je zákon na ochranu zvířat proti týrání z roku 1992.
Mějme tedy oči otevřené a nebuďme lhostejní. Jednou by se to mohlo obrátit proti nám.
 
 
 

Autor: Petr Sedláček

Více >
Tereza Valkounová: Ukázalo se, že změna možná je

Tereza Valkounová: Ukázalo se, že změna možná je

Lesní školky udělaly další výrazný krok ke své záchraně. Senát ČR zareagoval na snahu všech jejich zastánců a zákon, proti němuž bojují osobnosti i tisíce dalších lidí, vrátil s pozměňovacími návrhy do Poslanecké sněmovny. Jak vnímá tento dílčí úspěch a co bude následovat, na to jsme se zeptali Předsedkyně Asociace lesních mateřských škol PhDr. Terezy Valkounové, Ph.D.
Dobrý den, nejprve bychom chtěli pogratulovat k úspěšnému prvnímu kroku, kterým bylo navrácení zákona o dětských skupinách zpět do poslanecké sněmovny. Věříte, že je nyní vše již na dobré cestě?
Rozhodnutí Senátu o nutnosti pozměnit zákon považujeme za klíčový krok správným směrem. Teď je třeba neusnout na vavřínech, protože ještě není vyhráno a nyní máme před sebou zářiové jednání Sněmovny. To výsledně rozhodne, jaká podoba zákona bude schválena.

Budete podnikat další kroky ve snaze přesvědčit o nutnosti změnit zákon i poslance?
Vzhledem k riziku, jaké návrh zákona obsahoval, to považuji za nezbytné. Teprve až zákon ve znění pozměňovacího návrhu přijme prezident, budeme moci být v klidu.

Vaši petici podepsalo již takřka 13 000 lidí, čekala jste takovou podporu?
Upřímně řečeno nečekala a to hlavně proto, že jsme ji vyhlásili druhý prázdninový týden a měli jsme do jejího odevzdání Senátu tři týdny.Díky tomu, že měla petice elektronickou podobu a bylo možné ji snadno založit a sdílet, mohli jsme ji rychle šířit.

Potěšilo Vás, když jste viděla, kolika lidem na lesních školkách záleží a četla si jejich povzbudivé komentáře pod peticí?
Podpory široké veřejnosti si nesmírně vážím a vnímala jsem to jako velmi důležitou posilu pro další osobní jednání se senátory. V komentářích se například objevila podpora pediatrů a dalších odborníků, s nimiž díky tomuto propojení můžeme dále spolupracovat.

Myslíte si, že petice přispěla k zamítavému postoji senátu? Jak se na ni senátoři tvářili?
Přímo v Senátu byla petice pravidelně zmiňována. Během jednání bylo jasné, že problém potvrzený tolika podpisy je natolik závažný, že jej senátoři nemohou jen tak přehlédnout. Přitom ještě v zimě během jednání s předkladateli zákona na jednání zaznělo, že ohrožení lesních školek je jim „líto“, ale nedá se nic dělat. A ukázalo se, že změna možná je.

Budete se snažit využít tento nezanedbatelný počet lidí také k přesvědčení poslanců?
V nejbližších dnech plánujeme vytvořit novou elektronickou petici určenou poslancům, jejímž cílem bude prosazení pozměňovacího návrhu zákona. A bude velmi důležité, aby všichni, kdo svůj názor v červencové petici vyjádřili, opět posílili naši vyjednávací pozici podpisem nové petice – pro jednoduchost bude mít stejný link, jako ta původní, tedy www.e-petice.cz/lesniskolky.cz. Jakmile bude petice vyhlášena, všichni dostanou zprávu emailem.

Snahu o záchranu lesních školek podpořily i osobnosti jako Tomáš Klus, či Simona Babčáková. Myslíte si, že i tato skutečnost byla pro některé signatáře petice důležitá?
Věřím, že známé tváře pomohly zapojit lidi, kteří o lesních školkách třeba ještě neslyšeli. Jejich vyjádření tak pomohlo tomu, aby se z problému stala více věc veřejná.
 
Závěrem mi dovolte popřát hodě úspěchů při dalším jednání o nové podobě zákona.
Děkujeme za přání a také za provozování serveru, který nám velmi pomohl propojit zastánce lesních školek.
 

Autor: Tomáš Jakal

Více >
Tomáš Klus: Člověk je součástí přírody

Tomáš Klus: Člověk je součástí přírody

Boj o lesní školky pokračuje. Již za dva dny budou senátoři rozhodovat o jejich osudu. Zůstanou zachovány i pro další generace tak, jako je tomu v mnoha státech Evropy a zbytku světa, nebo zvítězí snaha politiků vše nahrnout do jednoho pytle a to, co nevyhovuje jejich zákonu, bez milosti odstranit?
Základní filozofií lesních školek je výchova dětí mimo omezený prostor kamenných budov, přičemž snahou je podporovat vývoj dětí a rozvoj jejich schopností v přirozeném prostředí každého živého tvora, tedy přírodě. Jejich zástupci stále doufají v záchranu těchto školek. Rozhodnutí o zákoně, který již prošel poslaneckou sněmovnou, mají nyní v rukou senátoři. A zástupci lesních školek dělají vše proto, aby přiměli tyto zvolené zástupce obyvatel našeho státu nechat volbu o výchově v rukou rodičů, nikoliv o ní rozhodovat rigidními zákony a ustanoveními.

Na podporu lesních školek vystoupila také řada osobností, které bojují právě za možnost volby a upozorňují na spjatost člověka s přírodou, na kterou v dnešním přetechnizovaném světě tak často zapomínáme.

Simona Babčáková
„Přeji našim dětem šťastné dětství a přeji všem rodičům, možnost volby,“ říká hvězda seriálu Comeback.




Vavřinec Hradílek​
„Na lesních školkách se mi líbí především to, že dávají dětem volnost pohybu a možnost trávit čas na čerstvém vzduchu a v přírodě,“ vyjmenovává klady lesních školek držitel stříbrné olympijské medaile.




Tomáš Klus
„Člověk je součástí přírody, ale my odrostlejší už jsme na to zapomněli a proto je fajn našim dětem připomínat, odkud a co jsme,“ říká otec malé Josefínky.




PhDr. Ondřej Hausenblas​
„O tom, jakou cestu vzdělávání a vychovávání vybrat pro své dítě, vědí nejvíc rodiče,“ je přesvědčen i vyučující na Pedagogické fakultě Karlovy Univerzity.



 
Nezbývá tedy než věřit, že dobrá věc, kterou svým podpisem podpořilo již bezmála 12 000 lidí, se podaří a senátoři vyslechnou hlas lidu tak, jak jim jejich funkce velí. 

Autor: Tomáš Jakal

Více >
Přijdou tři tisíce dětí o lesní školku?

Přijdou tři tisíce dětí o lesní školku?

Lesní mateřské školy jsou typem alternativního předškolního vzdělávání pro děti od tří do šesti let. Výuka probíhá venku za každého počasí (neexistuje špatné počasí, pouze špatné oblečení). Důraz je kladen na rozvoj dovedností dětí v přímém kontaktu s přírodou.
První lesní mateřská škola byla založena v roce 1954 v Dánsku, postupně tento typ předškolního zařízení vznikal v dalších zemích. Nejvíc lesních mateřských škol má Německo, další jsou ve Švédsku, v Norsku, v Lucembursku, ve Švýcarsku, v Rakousku, v Rusku, v Kanadě, ve Spojených státech, v Japonsku a v dalších zemích.

Lesní školy v ČR
V České republice začaly první lesní mateřské školy vznikat před pěti lety, dnes je jich u nás kolem šedesáti. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy po testování v letech 2010 až 2012 potvrdilo, že děti v tomto typu předškolního vzdělávání jsou připraveny na školu stejně dobře, jako děti v běžných mateřských školách. Zdálo se tedy, že rozvoji lesních mateřských škol, v nichž jsou děti díky otužilosti zdravější, nic nemůže bránit. To se ale opravdu jen zdálo.
 
Chybí odbornost při psaní zákonů?
Nikdo totiž nepočítal s Poslaneckou sněmovnou. Je notoricky známo, že poslanci často rozhodují bez znalosti věcí, že ve sněmovně vznikají mnohdy paskvily, které nepomáhají, ale škodí. Nejinak tomu bylo i v tomto případě. Přes sliby některých poslanců sněmovna odsouhlasila zákon, podle něhož bude jedinou povolenou formou pravidelné péče o děti předškolního věku tzv. dětská skupina. V praxi to znamená, že mimo jiné hrozí zánik nejméně tří tisíc míst pro děti, které navštěvují lesní školky.
 
Podaří se zavhránit lesní školky?
Bitva ale ještě není prohraná. Zákon může zamítnout či pozměnit na svém příštím jednání Senát. Věřme, že senátoři budou mít víc rozumu než poslanci a že zánik lesních mateřských škol nedovolí.

Autor: Petr Vávra

Více >
Šardice a Hovorany depolymerizační linku nechtějí

Šardice a Hovorany depolymerizační linku nechtějí

Petici proti chemické spalovně u Hovoran podepsalo na našem serveru více než 600 lidí. Nelíbí se jim, že společnost Zenergo hodlá zpracovávat odpad právě tady. I když zástupci firmy tvrdí, že jde o novou, ekologickou metodu likvidace odpadu, občany se jim přesvědčit nepodařilo.
Nový způsob totiž není řádně odzkoušen, v Evropě se údajně používá jen na jednom místě v Rumunsku. Zenergo chce ročně zpracovávat 7000, tedy jednu tunu za hodinu při devatenáctihodinovém denním provozu. Silnice, po které by nákladní auta musela odpad přivážet, není v dobrém stavu. Na jednání zastupitelstva v Hovoranech devět z patnácti přítomných hlasovalo proti, pět se zdrželo a jen jeden zvedl ruku pro.

Vzhledem k tomu, že objekt by měl ležet v těsné blízkosti Hovoran, ale v katastru sousedních Šardic, museli o chemické spalovně jednat také šardičtí zastupitelé. Ti se na svém jednání sešli 16. června za účasti dvou stovek občanů Šardic i Hovoran. Starostka Šardic Blažena Galiová na něm konstatovala, že žádost firmy Zenergo radnice písemně konzultovala s chemickou fakultou VUT Brno. Z odpovědi vyplynulo, že z dodaných materiálů Zenerga nelze přesně stanovit nebo odhadnout vliv na zdraví občanů a životní prostředí. Podle názoru šardických zastupitelů se ale jedná o chemický průmysl, který není v Šardicích podle územního plánu žádoucí.

Navíc neexistují zkušenosti s touto technologií v České republice. „Já osobně se čtyři roky tohoto volebního období snažím, aby naše obec získala dobrý zvuk nejen ve svém okolí,  ale také se snažíme udržovat životní prostředí. Máme připravenu celou řadu projektů  na uskutečňování KPU – společných zařízení a byli jsme úspěšní v získávání dodací na ozelenění polních cest, výsadby biokoridorů a biocentra, udržujeme zeleň v obci, třídíme odpady,  podporujeme vinařskou turistiku, vinařské stezky atd. Podporujeme mladé rodiny a chceme, aby naše děti žily ve zdravém prostředí s čistým ovzduším,“ řekla šardická starostka Blažena Galiová.
 
Proto také hlasovala proti podnikatelskému záměru společnosti Zenergo postavit a provozovat v areálu bývalé firmy Neochem v Šardicích zařízení na termální depolymerizaci uhlíkatých látek. Proti hlasovalo i dalších jedenáct zastupitelů z třinácti přítomných, jeden se hlasování zdržel. Ostatní dva zastupitelé se z jednání omluvili a poslali písemná stanoviska, v nichž se stavbou depolymerizační linky v Šardicích nesouhlasí.
 

Autor: Petr Sedláček

Více >
Na tahu je Amazon

Na tahu je Amazon

Až napopáté schválili brněnští zastupitelé těsnou většinou smlouvy o pozemcích pro třímiliardovou investici do skladu internetového obchodu Amazon. Bylo to až poté, kdy Amazon podle slov jeho ředitele pro Evropu Tima Collinse z počátku dubna se stavbou distribučního centra v Brně nepočítá a poté, kdy o celé situaci jednala vláda. Teď už tedy nic nebrání tomu, aby v průmyslové zóně na Černovické terase vznikl sklad, v němž by mohlo být zaměstnáno 1500 lidí. Amazon ovšem spěchá. Začal tak hledat jiné vhodné místo – uvažoval o jiných místech na Moravě, na Slovensku či jinde ve střední nebo východní Evropě.
Koncem dubna si ale po jednání s předsedou vlády Sobotkou vzali zástupci Amazonu čas na rozmyšlenou a budou uvažovat, jestli distribuční centrum přece jen nepostaví v Brně. Včerejší jednání na brněnské radnici nebylo vůbec jednoduché. Zatímco ODS, Zelení a komunisté byli proti, sociální demokraté spolu s lidovci a TOP 09 potřebnou aktualizaci územního plánu prosadili.
 
Kritici tohoto rozhodnutí namítají, že Brno udělalo chybu, když chce do průmyslové zóny obří sklady pustit. Logistické centrum by mělo mít rozlohu 95 tisíc metrů čtverečních, což je velikost 13 fotbalových hřišť. Obyvatelé městských částí Slatina, Tuřany a Černovice se zase obávají, že postavení obrovského skladu v jejich sousedství zhorší již tak špatnou dopravní situaci.
 
Náhradní termín otevření je na vánoce 2015
Na vyřešení celé situace si budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Pořád není jisté, jestli Amazon distribuční centrum v Brně postaví. Podle slov developera projektu je Brno nejpřipravenější a nejlepší alternativou ze všech lokalit, o kterých Amazon uvažuje. Přesto se nedá předpokládat okamžité rozhodnutí.  Podle posledních informací se Amazon vyjádří v létě. Americká firma původně chtěla své distribuční centrum otevřít do letošních Vánoc, což se ale vzhledem k průtahům nedá zvládnout. Na další případná jednání je tedy relativně dost času – dalším termínem otevření jsou Vánoce 2015. O tom, jak celá situace dopadne, budeme včas informovat.

Autor: Petr Vávra

Více >
Těžbu zlata odmítáme, říkají Středočeši

Těžbu zlata odmítáme, říkají Středočeši

Dvacáté století by se klidně mohlo nazývat stoletím zlata. Od jeho začátku se totiž množství tohoto vytěženého vzácného kovu na naší planetě stále zvyšovalo. V posledních letech však těžba klesá. Za posledních šest tisíc let vytěžilo asi 160 tisíc tun zlata, zhruba třetina tohoto množství v posledních dvaceti letech.
Ročně jsou objevovány další zásoby zlata. Ovšem jenom část z nich se skutečně využije k těžbě. Za dobrá naleziště se považují taková, která obsahují dva gramy zlata na tunu horniny. Nejvíc zlata na tunu rudy se těží v japonském zlatodolu Hišikaru v Japonsku. Tuna rudy tam obsahuje kolem 40 gramů na tunu. Na druhé straně v lomu Morro do Ouro v Brazílii se zlato těží už padesát let, přestože tam tuna rudy obsahuje pouze 0,5 gramu zlata. Tam je ale hornina výjimečně zvětralá a rozrušená, takže náklady na těžbu jsou tam nižší než jinde.

Většina těžby probíhá povrchově. Stále častěji se těží v ložiscích, kde obsah zlata klesá až na jeden gram drahého kovu na tunu rudy. V České republice se v zemi podle odhadů odborníků nachází 300 až 400 tun zlata. Nejlepším nalezištěm u nás jsou Kašperské Hory na Šumavě. To skrývá asi 120 tun zlata, a obsah tohoto kovu v tuně rudy dosahuje podle údajů z průzkumu z osmdesátých a devadesátých let minulého století až deset gramů na tunu. Jde tedy o bohaté naleziště, navíc jsou tam velké zásoby wolframu. Případná těžba by tam probíhala podzemním způsobem. Zhruba stejné množství zlata se nachází v ložisku u Mokrska. Tam je ovšem obsah kovu mnohem nižší – kolem 1,5 až 2 gramů na tunu rudy. Zlatonosné pásmo tam podle geologů dosahuje šířky 100 až 200 metrů, takže se dá těžit pouze povrchově. Šlo by tedy o jámu 400 až 500 metrů dlouhou, až 200 metrů hlubokou a zhruba 250 metrů širokou.

Není proto divu, že se obyvatelé dotčeného území, ale i představitelé samosprávy proti novému průzkumu a případné těžbě bouří. „Nechali bychom si zničit to, co je na středních Čechách nejkrásnější,“ říká hejtman Středočeského kraje Josef Řihák. Podle starosty Příčov Pavla Nevlidy zahraniční společnosti využívají určitého bezvládí a chaosu v zemi a hledají skulinky v legislativě. „Nepostaví se k tomu, co chtějí prosadit, podle stavebního zákona, ale podle zákona o životním prostředí, kdy nejsme účastníky řízení. Nebaví se s obcemi a dokonce ani s lidmi, na jejichž pozemku má to zlato být,“ dodává starosta Nevlida.
 
Kanadská společnost Astur Bohemia Ruda u Mokrska plánuje povrchový lom a vytěžené zlato chce upravovat kyanidem. Právě kyanidu se místní obávají, strach mají navíc z devastace krajiny. Té se obávají i krajští zastupitelé, kteří jednomyslně případný průzkum a těžbu zlata na svém území odmítají. Teď je na řadě ministerstvo životního prostředí a vláda. O tom, jak rozhodnou, vás budeme samozřejmě informovat.

Autor: Petr Vávra

Více >
Rub a líc Jeseníků

Rub a líc Jeseníků

Jeseníky jsou jedny z nejkrásnějších hor u nás. Není náhodou, že tento horský ráj s mnoha přírodními, historickými i technickými poklady jsou vyhledávaným místem turistů jak v létě, tak v zimě.
 
Kraj pod nejvyšší moravskou horou Pradědem (1492 metrů nad mořem) má skutečně co nabídnout. Z Pradědu uvidíme přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně, která byla v roce 2005 zařazena mezi 7 největších divů České republiky a která patří k nejnavštěvovanějším místům v Jeseníkách. Můžeme navštívit také kouzelné lázně v Karlově Studánce, lázně s nejčistším vzduchem ve střední Evropě či Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku s unikátním balneoparkem. Milovníci historie jistě ocení zajímavou expozici o čarodějnických procesech na Jesenicku nebo hornický skanzen Zlatorudné mlýny u Zlatých hor. V Jeseníkách je také spousta ski areálů, které pravidelně navštěvují tisíce lyžařů z celé republiky i ze zahraničí. Zajímavostí pro turisty je například také lesní bar u Horní Lipové, kde sice nenajdete obsluhu, ale zato spoustu občerstvení. Krásy Jeseníků a všechna zajímavá místa v nich se v jediném článku nedají popsat.
 
Jesenický region je skutečně nádherný. Jenže má i své problémy. Obyvatele trápí jedna z nejvyšších nezaměstnaností v České republice, podniky, které dávaly lidem práci, byly zrušeny. Kvůli špatné dopravní dostupnosti se sem investoři nehrnou. V poslední době se navíc stále častěji spekuluje o dalším uzavíraní vybraných železničních spojů.  Státní orgány problémy této oblasti příliš pozornosti nevěnují a tak mnoho mladých lidí Jesenicko opouští, aby si hledali práci jinde. Ruší se vlaková spojení, silnice jsou v zimním období často nesjízdné. Množí se problémy, zaviněné špatnou sociální situací, roste počet narkomanů. Poplatky za odpad jsou v Jeseníku jedny z nejvyšších v republice, přestože jej občané poctivě třídí a město je v tomto směru nejlepší v Olomouckém kraji. My se budeme problémům Jesenicka na našich stránkách pravidelně věnovat. A budeme rádi, když se s námi podělíte i o vaše poznatky a zkušenosti.
 
 
zdroj obrázku:ekolist.cz

Autor: Petr Vávra

Více >
Myšlenka tunelu pod Červenohorským sedlem opět ožila

Myšlenka tunelu pod Červenohorským sedlem opět ožila

Červenohorské sedlo je vyhledávaným rekreačním střediskem, vyhledávaným jak lyžaři v zimě, tak pěšími turisty v ostatních ročních obdobích. Motoristé z něj už tak nadšení nejsou. Silnice (mimochodem nejvýše položená silnice první třídy v České republice – v nejvyšším bodě překonává nadmořskou výšku 1011 metrů) je v zimě často neprůjezdná kvůli uvíznutým kamionům, v létě její jižní strana připomíná tankodrom. Ta se má v létě začít opravovat, takže bude nejméně tři roky v letním období uzavřená. V zimě by měla být podle informací Ředitelství silnic a dálnic průjezdná, ale zase hrozí zácpa kvůli kamionům…

Zdá se, že nejrozumnějším řešením by byla výstavba tunelu pod Červenohorským sedlem. Mimo jiné by se zkrátil čas při jízdě mezi Šumperkem a Jeseníkem, ušetřily by se pohonné hmoty, do ovzduší by unikalo mnohem méně škodlivých spalin. Na Jesenicko, kde je jedna z nejvyšších nezaměstnaností, by mohli přijít investoři a postavit tam nové průmyslové objekty. Právě kvůli špatné dopravní dostupnosti tyto plány zatím nemají. Těch výhod pro stavbu tunelu by se našlo samozřejmě ještě víc.

Historie plánů na vybudování tunelu
Myšlenka vybudovat tunel pod Červenohorským sedlem je hodně stará. Už v šedesátých letech devatenáctého století se uvažovalo o výstavbě železničního tunelu, z finančních důvodů z tohoto záměru sešlo (více se dozvíte na wikipedii nebo v knize Století železnice na Jesenicku). Další projekt na stavbu tunelu byl údajně vypracován ve čtyřicátých letech minulého století, ale zůstal na papíře. Znovu se o výstavbě tunelu začalo uvažovat v devadesátých letech a zdálo se, že tentokrát by se to mohlo podařit. V roce 1998 se projektem začala zabývat také akciová společnost Lesostavby Šumperk. Firma, která měla zkušenosti s ražbou štol při stavbě přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně, platila přípravné práce, především studii vlivu na životní prostředí. Ze studie vyplynulo, že tunel je pro dopravu v Jeseníkách nejlepší variantou.  Vláda však tehdy rozhodla, že „s ohledem na stávající i předpokládanou nízkou intenzitu dopravy na silnici číslo 44 mezi Šumperkem a Jeseníkem a na vysoké finanční náklady nebude stavba tunelu pod Červenohorským sedlem investiční prioritou“. Proto začaly Lesostavby Šumperk připravovat stavbu tunelu jako soukromou investiční akci, založenou na návratnosti investice formou vybírání mýtného. Na jedné z variant se podílelo i Ředitelství silnic a dálnic, v roce 2003 přišlo již zmíněné stanovisko ministerstva životního prostředí. Lesostavby Šumperk pak zvažovaly spolupráci státního a soukromého sektoru. Jenže Lesostavby Šumperk zanikly a s nimi i slibně se rozvíjející plány. Jen pro zajímavost: tunel měl být otevřen v roce 2007.
 
Současná situace
A jaká je současnost? Prezident Miloš Zeman při své březnové návštěvě Olomouckého kraje řekl, že při jednání s polským prezidentem Bronislawem Komorowskim bude o tunelu hovořit. „Kdyby se podařilo dohodnout s Polskem o pokračování trasy, a dokonce se ji podařilo zařadit do transkontinentálních sítí, které nás ze severu a jihu obcházejí, tak by tento projekt měl smysl,“ uvedl Zeman (více se dočtete zde). Právě projekt Evropské unie, zaměřený na budování transevropských dopravních sítí, by podle Miloše Zemana mohl stavbě tunelu pod Červenohorským sedlem pomoci.

Autor: Petr Vávra

Více >