Blog
Počet stromů na Jiráskově náměstí vzroste ze 136 na 160

Počet stromů na Jiráskově náměstí vzroste ze 136 na 160

Autor: tým projektu Jiráskovo náměstí | vloženo: 29.06.2018
Sdílejte s přáteli

Informace o plánované výměně části stromů během revitalizace Jiráskova náměstí vyvolaly u některých občanů znepokojení. Zásahy do zeleně a povrchů jsou však vedle naplnění dalších požadovaných funkcí důležité i pro zlepšení podmínek mnoha dnes neprosperujících stromů. Klíčová je částečná obměna jejich věkové skladby tak, aby se z nich mohli těšit nejen současní obyvatelé, ale i další generace. Každý strom je v projektu pečlivě prověřován, celkový počet prochází zevrubným hodnocením. Množství stromů po revitalizaci vzroste ze 136 na 160.

 

„Čtyři roky připravovaný projekt obnovy Jiráskova náměstí a klášterní zahrady v Plzni od počátku vnímáme jako novátorský. Stavíme na intenzivní komunikaci s obyvateli a na zapojení odborníků z mnoha odvětví. Novátorský je i v rozsáhlé preventivní péči, která se dostane ponechávaným stromům. Aktuální vlnu zájmu chápeme jako příležitost se o projektu bavit ještě šířeji, vyslechnout si případné obavy lidí a vyjasnit si některá nedorozumění,“ řekl technický náměstek primátora města Plzně Pavel Šindelář.

 

Z hlediska zeleně je největší současnou hrozbou u Jiráskova náměstí chybějící zastoupení perspektivních mladých dřevin. Stromy rostou na špatném podloží (štěrkopísky, suť, jílová deska), leckde jsou zalité v asfaltu. Nemají dostatek vody a jsou náchylnější k nemocem. Tato situace se projevuje i na jejich neobvykle malém vzrůstu. Právě s těmito riziky návrh mimo jiné pracuje a chce zachovávaným i novým stromům vytvořit takové podmínky, aby nestrádaly. Pomoci má třeba výměna podloží nebo propracovaný systém hospodaření s dešťovou vodou včetně úpravy spádování ploch, aby se co nejvíce srážek dostalo ke stromům.

 

V celém území se nachází 136 stromů. Zhruba dvě desítky z těch, které byly zvažovány k nahrazení, lze určitě ponechat. Jiné kvůli výměně povrchů či zdravotnímu stavu zachovat nepůjde, ale o to více stromů se dosadí v hlavní ploše i po obvodu celého náměstí. Celkově půjde až o 117 nových stromů. Podstatné je, že budou sázeny vzrostlejší stromy, do lepšího podloží, a lidé nebudou muset čekat na stín jejich korun dlouhé roky. „Během posledního setkání s obyvateli nám lidé potvrdili, jak významnou roli pro ně hrají na Jiráskově náměstí kaštany. Znovu tedy uvažujeme, že i přes možná rizika bude centrum náměstí dosazeno opět kaštany a nikoli okrasnými třešněmi, jak jsme v jedné variantě navrhovali,” uvedl architekt Ondřej Synek z atelieru re:architekti, který porota architektonické soutěže vybrala jako nejkvalitnější právě z hlediska celkového zlepšení fungování náměstí.

 

„Některé možnosti, kde půjde zásahy do zeleně zmírnit, byly naznačeny už na posledním veřejném setkání,“ doplnil Jan Fluxa, místostarosta městského obvodu Plzeň 2-Slovany. „Ty nyní architekti prověřují a zpřesňují. V polovině září pak chceme pozvat na speciální schůzku všechny občany, kteří mají z revitalizace Jiráskova náměstí obavy,“ uvedl.

 

Ředitelka Jitka Přerovská z Nadace Proměny Karla Komárka, která projekt zaštiťuje odborně i finančně, uzavírá: „Ze zkušeností z jiných parků, jejichž obnovu jsme podpořili, víme, že kácení je vždy citlivá věc. Úspěšná a lidmi oblíbená revitalizace litoměřických Jiráskových sadů, nábřeží Loučné v Litomyšli nebo třeba broumovské Alejky, kde se obnovovala dokonce celá jírovcová alej, ale mluví ve prospěch návrhu. Vedle potřebné spolupráce s obyvateli si stejně významně vážíme i spolupráce s odborníky, kteří se danou problematikou zabývají dlouhodobě a jsou v jistém slova smyslu vizionáři. To se nám vždy osvědčilo, stejně jako se městům osvědčuje při obnově veřejného prostoru myslet i na budoucí generace.“

 

Sdílejte s přáteli a známými

Komentáře | 3

01. 07. 2018 | Hana Borova | Plzeň
Vážení zastánci zbytečného kácení, za petiční výbor petice proti rozsahu kácení na Jiráskáči bych vám ráda připomněla tyto závěry z dotazníkového šetření v rámci participace veřejnosti:

„…podpořit rekonstrukcí kvalitní urbanistický charakter a historickou atmosféru náměstí
…zachovat co nejvíce stávajících zdravých vzrostlých stromů a navrhnout celkovou
koncepci zeleně (vymyslet logiku doplnění nebo náhrady v místech, kde zeleň chybí
nebo kde dojde k jejímu odstranění, definovat „volné“ prostory, květinovou výzdobu apod.)“

Z dendrologického posudku vychází, že na náměstí je ca 20 stromů, u kterých je závažný důvod ke kácení. Z participace s veřejností vychází, že lidé si přejí doplnit zeleň tam, kde dojde k jejímu odstranění, což dle našeho názoru znamená, že pokud má být údajně kvůli plynovodu zrušena například alej podél klášterní zdi, tak by měla být obnovena. Celková koncepce zeleně, pokud by byla promyšlená, tak by doplňovala stromy z vnější strany celé klášterní zdi, protože zde mohou být i do budoucna daleko košatější stromy než podél domů. Věřte, že mnoha lidem nepřipadá vůbec skvělé, že na místo, kde nyní rostou 4 zdravé stromy, z toho 2 nadprůměrné kvality, má přijít betonový kruh, který má sloužit jako shromaždiště, místo pro tanec nebo jógu. Nová koncepce zeleně nezachází ani citlivě ani promyšleně ani s listovou plochou ani s trávou.

Zároveň je velmi frustrující, že vůbec tedy probíhala nějaká participace s veřejností, když na její výsledky architekti ani porota neberou ohledy. Hned na druhém místě se umístil návrh, který kácel rovnou všechny stromy a nové stromy sázel do mlatu. Proč tedy hrát hru na participaci, když na hlavní výsledky takové participace porota ani účastníci architektonické soutěže nemusí brát ohledy? Proč bylo vůbec potřeba připomínkovat naprosto zbytečné kácení zdravých kaštanů pod bytovkou v průběhu několika setkání s veřejností, než je tam vítězní architekti při prezentaci čistopisu nakonec ponechali? A proč je vlastně vůbec káceli v první řadě? Pokud by názor místních obyvatel někoho opravdu zajímal, vznikaly by nejspíš vzájemně daleko podobnější návrhy, které by vycházely z daného půdorysu a logistiky náměstí a více ctily názory místních, které vyplynuly z participace. Bylo by možná daleko spravedlivější, kdyby žádná „velkolepá“ participace ani neproběhla. Protože na nápady, že by v parku byl fajn vodní prvek nebo květiny nebo že by na náměstí byly fajn toalety, stačí zdravý selský rozum. Ušetřilo by se zároveň spoustu peněz, které taková participace nepochybně stála.

Plánovaný zásah do zeleně je naprosto nepřiměřený a necitlivý z hlediska ochrany stromů i vývoje klimatu a jeho rozsah nijak nevyplývá ani z dendrologického posudku ani z participace a ani z jiných potřeb. Stávající stromy a jejich promyšlená výměna v rámci architektonické soutěže jednoduše nebyly nijak zvláštní prioritou. Proč všichni účastníci alej podél klášterní zdi ponechávali nebo obnovovali a dosazovali podél celé zdi a vítězný projekt ne? Měli snad jiné výchozí informace?
+0 | -0
doporučit +
29. 06. 2018 | Hana Borova | Plzeň
Vážený projektový týme, prosím vysvětlete, proč, když z dotazníkového šetření vyplynulo, že „pro místní občany představuje největší hodnotu historická atmosféra 20. - 30. let a vzrostlé kaštany“, proč tuto skutečnost porota a architekti v rámci participačního projektu nezohlednili? (Na celém náměstí existuje pouze u ca 20 stromů závažný důvod ke kácení.) A souhlasíte s postupem, kdy Magistrát města Plzně podepsal smlouvu s architekty bez ohledu na to, zda bylo vydáno povolení k tak plošnému kácení? Vzhledem k rozsahu kácení lze předpokládat, že vůči plánovanému zásahu byly vzneseny výhrady ze stran příslušných úředníků z odborů životního prostředí, protože je jejich úkolem životní prostředí chránit. Byly nebo nebyly? Můžete o tom veřejnost informovat?
+0 | -0
doporučit +
29. 06. 2018 | Hana Borova | Plzeň
Níže je odpověď na tiskovou zprávu (= výše uvedený příspěvek blogera) v souvislosti s kácením odeslaná na Magistrát města Plzně, ÚMO 2 Slovany a Správu veřejného statku města Plzně

Plzeň, 27. června 2018

Vážené dámy, vážení pánové,

píši vám v návaznosti na tiskovou zprávu ze dne 25. 6. týkající se zamýšleného kácení na Jiráskově náměstí v rámci jeho obnovy (https://www.plzen.eu/obcan/aktuality/aktuality-z-mesta/pocet-stromu-na-jiraskove-namesti-vzroste-ze-136-na-160.aspx). Ráda bych vám za celý petiční výbor vysvětlila pohnutky k sepsání a šíření petice proti rozsahu kácení.

Důvodem pro vznik petice jsou níže zdůvodněné obavy ze zhoršení mikroklimatu / životního prostředí na náměstí, které zde nyní díky souboru vzrostlých stromů a rozlehlosti travnaté plochy funguje velmi příznivým způsobem.

Celá architektonická soutěž bohužel proběhla tak, že její účastníci nemuseli brát nijak velké ohledy na zachování zdravých stromů a zeleně, přestože z dotazníkového šetření a besed s veřejností vyplynulo, že „pro místní občany představuje největší hodnotu historická atmosféra 20. - 30. let a vzrostlé kaštany“ (viz soutěžní podmínky https://cena-nadace-promeny-2017.nadace-promeny.cz/userfiles/files/2017/CNP/CNP2017_Soutezni-podminky_final(1).pdf ). Hned na druhém místě se umístil návrh, který kácel všechny stromy a nové stromky v parku sázel do mlatového povrchu (https://cena-nadace-promeny-2017.nadace-promeny.cz/cz/galerie/263_2-misto-ing-akad-arch-jan-sepka.html ). Je velkou otázkou, proč organizátorům, porotě a některým architektům tento způsob zacházení se zelení připadá pro dané místo žádoucí.

Náměstí je lemováno vysokými činžovními domy. Ulice směrem k Mikulášskému náměstí jsou bez jediného stromu. V parných létech „Jiráskáč“ není ochlazován prouděním chladnějšího vzduchu od řeky tak jako Mikulášské náměstí. Mikroklima na Jiráskáči tedy zcela závisí na rozloze listové plochy a trávy.

Na základě dendrologického posudku a vyjádření odboru životního prostředí ÚMO 2 Plzeň existuje závažný důvod ke kácení pouze u zhruba 20 stromů na celém náměstí. Zbytek stromů se těší běžnému zdraví stromů ve městech. Dendrologický posudek nikde neuvádí, že pro zachování stability a zdraví kaštanového parku by bylo vhodné pokácet zhruba 2/3 jeho stromů.

I když po obnově na náměstí má být 160 stromů, tak nová výsadba současný rozsah listové plochy nenahrazuje ani do budoucna, protože snižuje množství košatých stromů v centrální části parku a ruší alej podél klášterní zdi. Výsadba v blízkosti domů neumožňuje sázet stromy, které by mohly být košaté. Z vnější strany celé klášterní zdi, kde by mohly a měly být košaté stromy, naopak nebudou stromy žádné. Vítězný návrh navíc nepočítá s obnovou zhruba 30 stromů, které v parku ponechává, tyto stromy jsou v parku pouze na dožití. Znamená to, že v centrální části parku by po jejich dožití mělo být pouze 40-45 stromů a na celém náměstí zhruba 135 (viz informace na tabuli před kostelem). Nová koncepce zeleně tak zjevně není ve prospěch obnovy a růstu listové plochy ani v blízké ani v daleké budoucnosti.

Zrušena má být i travnatá plocha podél klášterní zdi a polovina trávy v parku, kterým se daří i s minimální údržbou. Místo toho má být v parku uprostřed průchozí zóny intenzivně udržovaný travnatý čtverec a obdélníčky trávy podél domů, které budou parkující občané při cestě od aut ke svým vchodům svižně přeskakovat. Zavlažování vodou z retenčních nádrží znamená, že tráva i stromy budou zavlažovány vodou spláchnutou z městských povrchů, která je znečištěná. Rušení více než poloviny stávající travnaté plochy a její nahrazování dlažbou a rozsáhlým mlatovým povrchem, který bývá za suchého počasí prašný a v létě kumuluje teplo, je dalším hříchem proti mikroklimatu.

Zastánci nové koncepce zdůrazňují vznik nových funkcí pro místní i širší veřejnost. Před kostelem má například vzniknout velký betonový kruh jako shromaždiště a místo pro tanec nebo jógu (viz skicy k vítěznému návrhu https://cena-nadace-promeny-2017.nadace-promeny.cz/cz/galerie/262_1-misto-re-architekti-studio-s-r-o.html ). Lidé se však mohou shromažďovat i před klášterem, tančit prakticky kdekoliv a na jógu si skočit do klášterní zahrady. Betonový kruh má přijít na místo, kde nyní rostou 4 zdravé kaštany, z toho 2 nadprůměrné hodnoty.

Nová koncepce zeleně na Jiráskáči je krokem zpět. Vizionářsky se chovají ty městské správy, které si uvědomují význam mikroklimatu a městské prostory revitalizují v zájmu jeho rozvoje. Například nizozemské město Wageningen, sídlo prestižní univerzity v oblasti lesnictví, zemědělství a ekologie, kde probíhá intenzivní výzkum „horkem stresovaných městských zón“. Dopady změny klimatu se v tomto městě snaží mírnit promyšleným zacházením se zelení. Obáváme se, že po realizaci nynějšího plánu obnovy by se Jiráskáč stal daleko víc „horkem stresovanou zónou“ a bohužel úplně zbytečně.

Problematické je, že Magistrát města Plzně již dávno podepsal smlouvu s architekty, aniž by bylo jakkoli schváleno kácení a další osud významného krajinného prvku. Ovšem i teď je stále možnost se rozhodnout ve prospěch mikroklimatu a životního prostředí. Závěrem malá perlička - město Vsetín se v roce 2013 rozhodlo vyměnit část nové nevyhovující rozsáhlé mlatové plochy na obnoveném náměstí a nahradit ji trávou. Pod tlakem občanů a za hodně peněz. Zbytečně vykácené vzrostlé zdravé stromy však takto jednoduše navrátit nelze.

Petice proti rozsahu kácení stromů na Jiráskově náměstí není pouhým „znepokojením u některých občanů“, má své opodstatnění a smysl, protože architektonická soutěž na zacházení se zelení v souvislosti s mikroklimatem nebrala nijak zvláštní ohledy.

Pokud souhlasíte s výše uvedeným, máte možnost i vy ji podepsat, lajkovat nebo alespoň šířit. Zde je odkaz: https://e-petice.cz/petitions/ne-kaceni-93-ze-136-stromu-na-jiraskove-namesti-v-plzni-.html .

S pozdravem,

Jménem petičního výboru

Hana Borova, MA
+0 | -0
doporučit +

O autorovi

tým projektu Jiráskovo náměstí

tým projektu Jiráskovo náměstí

Obnova Jiráskova náměstí a klášterní zahrady

Článků: 1
Peticí: 0

Počet stromů na Jiráskově náměstí vzroste ze 136 na 160

Hodnocení:

uloženo!

O sobě:

Společný projekt městského obvodu, kláštera, neziskových organizací, místních škol a obyvatel má za cíl navrátit Jiráskovu náměstí jeho architektonickou hodnotu a proměnit jej v otevřené kulturní a společenské centrum čtvrti. https://jiraskovonamesti.plzen.eu/

Více >

Další články autora