Blog
Svátek fotbalu doma na gauči

Svátek fotbalu doma na gauči

Autor: Gianluca Pagliuca | vloženo: 18.06.2014
Sdílejte s přáteli

Oči všech fotbalových fandů se v těchto dnech upírají k Brazílii. Země, která dala světu celou řadu vynikajících fotbalistů, se otřásá v rytmu sportovního skandování, základní jednotkou času se stal zápas a všechny budoucí maminky sní o tom, že z jejich syna vyroste nový Neymar. 

Stojí to ale všechno za ten humbuk? Je správné, že země, která se potýká s dlouhodobou chudobou značné části obyvatel vynaloží takové množství peněz za sport?

Na to bude muset odpovědět někdo jiný. Jakožto sportovní nadšenec amilovník fotbalu totiž vnímám jen to, co se děje na hřišti a do politických debat se v tomto směru rozhodně nenechám zatáhnout. Ale když člověk vidí ty plné stadióny, nadšené davy, má pocit, že ty peníze přeci jen nějaký smysl měly. Protože jak se říká, je lepší štěstí zažít, i kdyby jen na prchavý okamžik, než žít celý život bez něj. A při pohledu na rozjásané tváře fanoušků je jasné, že toto se jinak než štěstím nazývat nedá.

Běžný český fanoušek sedí doma, nebo v hospodě, atmosféru brazilských stadionů neokusí. Přesto se snaží užít si svátek fotbalu co nejvíc, je ochotný riskovat kruhy pod očima, jen aby dokoukal noční zápasy končící kolem druhé hodiny raní. Proto bychom si jej měli vážit a jeho okolí by mělo na tento neobvyklý jev hledět s úctou k tomu, co dokáže obětovat, ne s despektem. 

A že právě despektu a nepochopení se mu dostává vrchovatě. Věty typu "Vždyť jde jen o fotbal", " Co na tom proboha vidíš" a "Dnes se budeme dívat na Ordinaci v růžové zahradě" se zabodávají každému věrnému fanouškovi do srdce a působí mu nezacelitelné rány. Jenom fotbal? A co všechny ty emoce kolem? Ve vší úctě k Česťovi Mázlovi, fotbal je nepředvídatelný a přináší nečekané zvraty a okamžiky, o kterých si můžou scénáristé nováckých seriálů nechat jen zdát. Že Nizozemsko převálcuje Španělsko 5-1? To bychom asi museli nechat odjet celý ansámbl kamenické nemocnice odjet na dobrovolnickou misi do Afriky, aby bylo překvapení diváků na srovnatelné úrovni. A to se asi nestane. 

A hlavně, mistrovství trvá měsíc. Ulici dávají s výjimkou prázdnin nepřetržitě celej rok, tak to snad alespoň chvíli vydržíte, ne? A že chlapovi ani ženské, co sedí na gauči lemtá pivo a křupe chipsy není nic přitažlivého? Počkejte do prvního gólu týmu, kterému fandí a budete jen v šoku zírat na tu proměnu, navíc všechny ty pozitivní emoce lze po zápase využít k příjemným společným chvílím. A koneckonců i ty negativní, když je třeba naštípat dříví či vykopat jámu. 

Takže konec řečí, tohle je mimo diskuzi, každej ať si najde své místo, pohodlně se uvelebí, fotbal nepočká. 

 

Sdílejte s přáteli a známými

Komentáře | 1

11. 07. 2014 | Jiri Cerveny | Plzen
Fanoušek = fandit, tedy svými hlasivkami podporovat hráče na hřišti, nikoliv sedět doma na gauči a čumět do televize.

Mně jako fotbalovému fanouškovi je celý šampionát u "zadele". Ať už začne česká liga a fanoušci mohou konečně fandit.
+0 | -0
doporučit +

O autorovi

Gianluca Pagliuca

Gianluca Pagliuca

Fotbalový manekýn

Článků: 8
Peticí: 0

Sláva Italského fotbalu

Hodnocení:

uloženo!
Více >

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku