Blog
Volba většího zla

Volba většího zla

Autor: Tereza Valkounová | vloženo: 29.09.2014
Sdílejte s přáteli

Výsledek z úterního jednání sněmovny je pro mne velkým zklamáním. Dosud jsem žila nadějí, že v demokratickém státě může občan účinně chránit myšlenky svobody a bránit nedomyšlenému zásahu státu. Zákon o dětských skupinách totiž ve své podstatě vnímám jako snahu direktivně regulovat nyní svobodně fungující sféru, kterou řídí rodiče.

Volitelnost vs. chůvy

Senát tyto argumenty vnímal, reflektoval názor 13000 lidí, kteří podepsali petici za změnu zákona o dětských skupinách a přijal pozměňovací návrh obsahující tolik potřebnou možnost volitelné registrace. Bohužel k této klíčové změně v Senátu přibyly ještě další změny a to jasnější definice „pravidelnosti,“ což je charakteristika péče v dětské skupině a dále nové vymezení okruhu osob, které v dětských skupinách mohou pracovat. Z tohoto okruhu zřejmě nedopatřením vypadla rekvalifikace chůvy.

Problém snadno řešitelný novelou se však stal hlavním tématem při jednání sněmovny v úterý 23. září. Projevy většiny poslanců mne zvedaly ze židle na galerii svou nepřesností a snahou přesvědčit se navzájem, že má-li chyby senátní pozměňovací návrh, je špatný, zatímco má-li chyby původní sněmovní verze, přijměme alespoň tu. Byla to volba většího zla. Tato logika byla k neuvěření, ale zafungovala k přehlasování Senátu.

 

Věštba z křišťálové koule

K tomu přispěly i odhodlané projevy všech, kdo s obdivuhodnou jistotou tvrdili, že zákon v žádném případě nepoškodí lesní mateřské školky, protože již brzy budou řešeny vlastní legislativní úpravou. Toto tvrzení je ukázkou manipulace nejistými sliby hned ze dvou úhlů pohledu. Neexistuje zde žádná záruka, že se příslib nové legislativy pro lesní MŠ naplní. Naopak je celkem oprávněná obava, že se to nedá za vymezený rok stihnout a to ani při největší vůli skutečně najít řešení. To je však samo o sobě otázkou – kdyby to řešení bylo tak snadné, dávno by se jím poslanci oháněli. Radka Maxová (ANO) tvrdila, že taková dohoda existuje. Bohužel si paní poslankyně poupravila realitu, jak se jí hodilo. V roce 2012 jsme vyjednali od Ministerstva zdravotnictví doporučení, jimiž se lesní MŠ dobrovolně řídí. Ukotvení těchto parametrů do podoby chybějící vyhlášky však od té doby leží na mrtvém bodě, protože Ministerstvo zdravotnictví dospělo k závěru, že podmínky zázemí v lesních MŠ jsou s českou legislativou neslučitelné. A právě tato paní poslankyně byla u toho, když to ústy zástupců MZ zaznělo při jednání Stálé komise pro rodinu, jíž předsedá. Můžeme doufat, že tento svůj postoj ministerstvo změní, ale určitě to nebude mávnutím kouzelného proutku.

 

Ostatní jednoduše ignorují

Slib rychlého řešení legislativy má však ještě jedno velmi slabé místo. Neříká, co bude se všemi ostatními zařízeními, kterých se zákon dotkne devastujícím způsobem – např. školky Člověka v tísni ve vyloučených lokalitách či různá rodinná centra. Při pozitivním výkladu práva, na které upozorňovala paní senátorka Gajdůšková, se zákon vztáhne také na veškeré pravidelné aktivity s předškolními dětmi (Skaut, Mladí hasiči atd.). O tom poslanci mlčeli. Stejně tak ignorovali zprávu o předané petici. Komunistická poslankyně, která jejími slovy „měla povinnost představit petici,“ nebyla ve sněmovně skoro ani slyšet.  Á propos, jak je možné, že předsedkyní petičního výboru je v demokratickém státě s komunistickou minulostí právě komunistka?

 

Jdeme dál

Naděje na změnu zákona o dětských skupinách se hledá obtížně. Lze uvažovat o požádání prezidenta, aby zákon vetoval, nebo usilovat o novelu zákona. Obě varianty mají silnou podporu mezi rozhořčenými zástupci organizací, rodiči i signatáři petice a proto jsou nyní ve hře. Budeme o nich dále jednat na mimořádném setkání, které plánujeme. Cesta nenásilného odporu je také ve využití volebního práva v blížících se komunálních volbách – nebudeme přeci volit strany (KSČM, ANO, ODS), které zmařily naději ze Senátu, aby svoboda volby zůstala nedotčena. 

Sdílejte s přáteli a známými

Komentáře | 12

01. 10. 2014 | Blanka Jarošová | Kamenice
Začínám mít pocit, že zákonodárci si víc a víc uvědomují, že zde pomalu vzniká občanská společnost a že občané se chtějí víc a víc svobodně rozhodovat a dokonce i něco dělat pro to, aby měli pro své rozhodování patřičný prostor. A to je nežádoucí a nebezpečné, stádo se ovládá snadněji. Pracovat a platit daně, to se od nás chce. V této zemi jsme se museli neustále podřizovat vůli vládnoucích vrstev. Ta doba se mění, půjde to pomalu, ale jít to musí.
+1 | -0
doporučit +

O autorovi

Tereza Valkounová

Tereza Valkounová

Článků: 1
Peticí: 3

Volba většího zla

Hodnocení:

uloženo!
Více >

Další články autora

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku