Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR 23077 podpisů

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR
 

Požadujeme zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice bez výjimky. Naše požadavky na změnu legislativy se opírají zejména o následující skutečnosti:


Kamerové systémy by mohly odradit od špatného a násilného zacházení se zvířaty, podporovaly snahu dodržovat správné postupy a předešly situacím, kdy se ke konzumentům dostane maso z nemocného zvířete (viz. situace v Polsku). Domníváme se, že spotřebitel by měl vědět, co jí a jakým procesem si zvíře před smrtí prošlo. 


Kamery požadujeme na místech vykládání či vyhánění zvířat z transportního vozu, předporážkového ustájení zvířat a na místech usmrcování, vykrvení a následného stahování z kůže, vyvrhování a zbavování se jednotlivých částí těla. 

Požadujeme, aby byl celý tento proces živě vysílán na webových stránkách jednotlivých jatek tak, aby se na něj kdokoliv mohl kdykoliv podívat. Vzorem může být např. společnost Hollandia, která pod heslem „jsme průhlední” vysílá online každou z částí svých činností.


Kamerové systémy neukončí utrpení na jatkách, ale budou cenným nástrojem běžným spotřebitelům k tomu, aby věděli, jak je nakládáno se zvířaty, které konzumují. Jatka nedovolují exkurze a jejich budovy jsou uzpůsobeny tak, že se nikdo nemá šanci o jejich činnosti nic dozvědět. Zvířata jsou odkázána na vůli zaměstnanců. Z pořízených záběrů a výpovědí zaměstnanců vyplývá, že jsou v některých případech zvířatům chvíle před smrtí znepříjemňovány.
Inspirací může být Francie a Velká Británie, kde jsou kamerové systémy na jatkách již zavedeny.

 

My, níže podepsaní, souhlasíme s textem Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR.

Petice ke stažení: https://bit.ly/2SWyymf

Autor: Zvířata Nejíme | 23077 podpisů

Více >
PETICE proti demolici Jiránkovy vily a developingu v přírodním parku Smetanka 358 podpisů

PETICE proti demolici Jiránkovy vily a developingu v přírodním parku Smetanka

PETICE proti demolici Jiránkovy vily a developingu v přírodním parku Smetanka (Hrdlořezy, Praha 9)

 

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

 

My,

níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice konstatujeme, že

- Jiránkova vila (1678) přestavěná v roce 1850 a přilehlá továrna na cukrovinky z 20. let minulého století tvoří důležitou a nedílnou část historie městské části Praha 9, která si zaslouží být zachována pro další generace;

- jsme maximálně znepokojeni platným rozhodnutím na demolici vily i industriálního objeku, stejně jako záměrem developera na tomto místě vybudovat naprosto předimenzovaný rezidenční projekt, neodpovídající charakteru místa či existující místní skromné bytové zástavbě reflektující genius loci této unikátní lokality;

- historické objekty i místo chystané výstavby se nachází na území přírodního parku Smetanka, resp.ho park obklopuje ze tří stran. Ochranu cenné lokality doplňuje i sousední funkční lokální biocentrum;

- se o záměru demolice objektů i chystaném developingu nebyla informována  veřejnost, místní obyvatelé ani volení zastupitelé. 

 

a žádáme proto, aby:

- byla chystaná demolice historicky cenné Jiránkovy vily (1678) a přilehlého industriálního areálu továrny na cukrovinky z 20. let minulého století zastavena;

- byl řádně a s účastí dotčené, široké i odborné veřejnosti záměr na megalomanský developerský projekt firmy Áté Property s.r.o. v této lokalitě projednán ve všech příslušných výborech a komisích MČ Praha 9 (především komise územního rozvoje a životního prostředí), městské radě a v městském zastupitelstvu;

- byla zadána a vypracována nezávislá studie dopadů na dopravu v klidu a vzhledem k umístění chystané výstavby uprostřed přírodního parku chráněného dle (§ 12 zák. 114/1992 Sb.) realizována i studie vlivů dopadů na životní prostředí, tzv. malá EIA;

- zvážit volenými orgány města možnost, aby historické objekty i příslušné pozemky byly vykoupeny, zachovány či uzpůsobeny vhodným způsobem pro využití občany MČ Praha 9 (funkce sociální, zdravotní apod.).


Za petiční výbor:

 

Tomáš Cvikr, Pavel Halama, Pavel Drábek, Ivetta Hlubůčková, Andrea Halamová

 

V Praze 3.2.2020


 

Autor: Andrea Halamová | 358 podpisů

Více >
Petice proti zákazu veřejné prezentace sokolnictví 1551 podpisů

Petice proti zákazu veřejné prezentace sokolnictví

Poslanecká sněmovna České republiky chce prosadit zákon, který by měl zrušit veřejné sokolnické prezentace. Jedna se o zákon omezující účinkování volně žijících druhů zvířat v divadelním a varietním představení, televizním programu a filmu nebo podobném veřejném představení. Vzhledem k formulaci tohoto návrhu zákona se budou omezení týkat i zvířat jako jsou papoušci, psi nebo i koně.

 Ukázky a osvětová činnost je nedílnou součástí sokolnictví a kromě toho, že veřejnost by ztratila pojem o sokolnictví, skončily by např. besedy ve školách, ukázky na dětských dnech, v zoologických zahradách, při historických slavnostech i veškerá další osvětová činnost, která se kolem sokolnictví provádí.

Sokolnictví je tradice v lidské společnosti přetrvávající  několik tisíc let a je jako způsob lovu Českou republikou chráněný statek nehmotného kulturního dědictví zapsaný jak na národním seznamu kulturního dědictví, tak na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. V květnu 2020 proběhne na Pražském hradě mezinárodní oslava 10. výročí tohoto významného zapsání naší kulturní památky na seznam UNESCO a my na tuto tradici spolupráce člověka a zvířete můžeme být náležitě hrdí.

Pokud se zakáže osvětová činnost a veřejná prezentace sokolnictví, ztratí se i povědomost o této tradici. A pokud veřejnost nebude moci vyjádřit sokolnictví svou podporu, nezbude nám už moc ochrany před úřednickou byrokracií.  

Pokud Vám osud (nejen) sokolnictví není lhostejný, podepište prosím tuto petici. 

Autor: Karolína Kratochvílová | 1551 podpisů

Více >
Proti zrušení jednotky dobrovolných hasičů 1190 podpisů

Proti zrušení jednotky dobrovolných hasičů

My, níže podepsaní, vyjadřujeme podporu kolektivu Jednotky sboru dobrovolných hasičů Děčín - Křešice a nesouhlasíme se záměrem primátora Hroudy, tuto jednotku zrušit.


Touto peticí apelujeme na zastupitele města Děčína, jejich svědomí a zdravý rozum, aby v zájmu obyvatel města a přilehlých obcí, nehlasovali pro zrušení jednotky, neboť oni jsou v současné situaci jediní, kteří toto rozhodnutí mohou zvrátit.


Nesouhlasíme s argumentací, že ke zrušení jednotky vedou ekonomické důvody, jejikož do dnešního dne nebyla zastupitelstvu předložena žádná koncepce, která by se zabývala hospodařením města, ve vztahu k jednotkám požární ochrany.


Nesouhlasíme s argumentem malého počtu výjezdů oproti sousedním jednotkám, neboť tato jednotka je kategorie JPO 5, což jí (narozdíl od sousedních JPO 3) předurčuje zejména k plnění úkolů na úseku ochrany obyvatel před katastrofami. Vzhledem k dynamicky se měnícím klimatickým podmínkám nemůže být pochyb o tom, že potřeba zásahů bude stoupat. Tomu ostatně nasvědčuje i nárůst počtu výjezdů za poslední dva roky. Za posledních dvacet let bylo město Děčín a jeho okolí zasaženy dvěmi ničivými povodněmi na řece Labi a několika náhlými záplavami na menších přítocích Labe, zapříčiněných přívalovými děšti. Rovněž s následky vichřic a sériemi lesních požárů, se potýkáme čím dál častěji.


Upozorňujeme, že ochota občanů vstupovat do řad dobrovolného hasičstva není samozřejmá a některé oblasti ČR již dnes pociťují nedostatek dobrovolných hasičů. Žádná podaná ruka, která chce dobrovolně a nezištně přispívat k obecnému blahu, by neměla být odmítána.

 

Dříve vynaložené náklady na výcvik, školení a vystrojení dobrovolných hasičů, budou jejich zrušením promrhanými prostředky. Nehledě na fakt, že členové jednotek si často svépomocí a z vlastních kapes udržují zastaralou požární techniku, která jim byla městem svěřena. Naproti tomu případné znovuobnovení jednotky, by bylo obtížné a nesmírně nákladné.

Autor: Petr Tobiáš | 1190 podpisů

Více >
Zjednosměrnění části Mrkvičkovy ulice 45 podpisů

Zjednosměrnění části Mrkvičkovy ulice

Po přímých a opakovaných zkušenostech s dopravní situací v ulici Mrkvičkova v Praze - Řepích chci zlepšit bezpečnost a plynulost provozu a v případě možnosti i kapacitu parkování v horní části této ulice. 

Stoupavý úsek Mrkvičkovy ulice je na celém sídlišti Řepy z hlediska bezpečnosti provozu nejnebezpečnější. V místě přecházejí děti při cestě do školy a ze školy. Auta se potkávají v relativně vysokých rychlostech, v zatáčce či v prudkém stoupání, kde je v takovém případě nutné uvolnit cestu shora jedoucímu autu couváním. Někdy se kvůli tomu podaří vyjet kopec až na několikátý pokus. Někteří řidiči navíc nepřizpůsobují rychlost jízdy místním podmínkám (oficiálně je zde i přes nebezpečnost úseku neomezená rychlost 50 km/h) a vznikají pravidelně nebezpečné situace. Ještě horší je situace v zimě, pokud na vozovce leží sníh, nebo je namrzlá. Většina podobných ulic v řepském sídlišti jsou jednosměrné: Španielova, Bendova, Vondroušova, část Socháňovy, Nevanova i Laudova.

1. Požaduji přeměnit horní část ulice Mrkvičkova (cca od č. p. 1353) směrem ke křižovatce s ulicí Zívrova (případně i Součkovy ulice) na komunikaci s jednosměrným provozem směrem dolů (kvůli bezpečnější dopravě v zimních měsících).

2. Pro úsek Mrkvičkovy ulice mezi křižovatkou s ulicí Zívrova a ČP 1353 požaduji snížit povolenou rychlost na 30 km/h.

3. Podporuji vytvoření alespoň v části budoucího jednosměrného úseku šikmých parkovacích stání s možností částečného stání na chodníku.

Autor: Michal Šíma | 45 podpisů

Více >
Petice za rozumné řešení okruhu kolem Prahy 497 podpisů

Petice za rozumné řešení okruhu kolem Prahy

Vážený pane premiére, pane ministře dopravy, vážené zastupitelky a zastupitelé hl.m. Prahy,

 

my, níže podepsaní občané, se na vás obracíme s žádostí o podporu řešení okruhu kolem Prahy, které povede k vyloučení tranzitní kamionové dopravy z území hlavního města a středočeských obcí, při respektování zákonných požadavků na ochranu životního prostředí, zdraví obyvatel a územního rozvoje.

 

Současný návrh SOKP dle zásad územního rozvoje však zavádí tranzitní nákladní dopravu do Prahy. Realizace dnes již dálničního průtahu by vedla ke zhoršení dopravní situace a životního prostředí zejména v městských částech na východě a na severu Prahy a měla by negativní dopady na cca 100 000 obyvatel.

 

SOKP dle ZÚR je tedy v rozporu s nařízením č. 1315/2013/EU o transevropských dopravních sítích (TEN-T). K zásadám rozvoje TEN-T patří především zvýšení plynulosti a bezpečnosti provozu, rychlé spojení velkých aglomerací, obcházení městských oblastí, oddělení městské a tranzitní dopravy.

 

Odmítáme prosazování více než 50 let staré koncepce SOKP, která vznikala za jiné geopolitické situace pro zcela odlišné intenzity dopravy a předpokládanou zátěž než dnes. Od té doby došlo k významnému rozvoji města a obrovskému nárůstu dopravy v důsledku přechodu na tržní hospodářství a zapojení do evropských struktur.

 

Žádáme vás tímto o následující:
1.Iniciovat objektivní posouzení variant řešení pro vyloučení tranzitní, zejména kamionové dopravy z území hl.m. Prahy
2.Projednat navrhované varianty a vybrat tu, která se ukáže jako nejvhodnější z hlediska dopadů na obyvatele, ochrany životního prostředí, bezpečnosti dopravy, nákladů a územního rozvoje
3.Vymezit koridor vybrané varianty v územně plánovacích dokumentech a iniciovat přípravu podkladů pro proces EIA
4.Řešit odděleně od tranzitu dopravní obslužnost v okrajových částech Prahy

 

Věříme, že se podaří najít řešení přínosné pro Prahu i Středočeský kraj.

 

Autor: Alena Štrobová | 497 podpisů

Více >
Petice za zachování budovy nádraží Chotyně 908 podpisů

Petice za zachování budovy nádraží Chotyně

My, níže podepsaní, vyjadřujeme svůj nesouhlas se záměrem Správy železnic (dříve SŽDC) částečně nebo úplně zbourat historickou nádražní budovu v obci Chotyně v Libereckém kraji.

Genius loci Libereckého kraje je nerozlučně spjatý s místními industriálními památkami. Technická architektura z období průmyslového rozkvětu na přelomu 19. a 20. století je zdejším jedinečným bohatstvím, a k tomuto bohatství patří i drážní stavby.

Chotyňská nádražní budova se nachází na mezinárodní trati z Liberce do Žitavy a díky své poloze na vysokém náspu tvoří odedávna přirozenou dominantu obce. V rámci drážní architektury v České republice tato unikátní budova téměř nemá obdoby. Skutečnost, že od druhé poloviny 90. let minulého století neslouží svému původnímu účelu a stát o ni prakticky nepečuje, na věci nic nemění. Jejím odstraněním by obec citelně ztratila, její rekonstrukcí by naopak velice získala.

O nádražní budovu navíc jeví živý zájem samotná obec Chotyně, a to jak o její rekonstrukci, tak i o následný provoz a její opětovné oživení. Nejde tedy o případ, kdy by bylo pro opuštěnou budovu potřeba složitě a s překážkami hledat další využití: pro zdejší obyvatele, kteří s nádražím vyrůstali, je rozhodně žádoucí, aby obec dostala možnost s objektem citlivě naložit.

Zájem o dlouho přehlíženou industriální architekturu v současnosti mohutně ožívá a existuje mnoho pozitivních příkladů podobných památek, kterým se podařilo opětovně vdechnout život. Budova chotyňského nádraží je navzdory nepřízni osudu relativně zachovalá, a finančně i technicky velmi náročná demolice budovy nebo i jen její podstatné části by pro obec neznamenala žádný přínos: naopak by byla ztrátou nejen pro Chotyni samotnou, ale i pro její okolí a pro industriální architekturu České republiky obecně.

Apelujeme tedy na Správu železnic, aby nedopustila ani částečnou demolici unikátní budovy, která má potenciál stát se reprezentativní ozdobou zdejšího regionu, a žádáme zachování nádražní budovy v původním rozsahu. Demolice by byla krokem v mnoha ohledech nelogickým a bohužel nevratným.

Autor: Michala Marková | 908 podpisů

Více >
Petice za život 4075 podpisů chybí 15925

Petice za život

Vážení členové vlády, vážený pane ministře, vážení zastupitelé měst a obcí České republiky,
vzhledem k alarmujícímu úbytku vody v ČR Vás vyzýváme, abyste vyhlásili stav celorepublikové klimatické nouze a přijali okamžitá opatření ke stabilizaci krajiny a obnově vodního režimu v krajině. Starostové měst a obcí tak mohou učinit v rámci Agendy 21. Navrhujeme a žádáme následující:
1. Kde je to po konzultaci s odborníky možné, zrušit regulace vodních toků a obnovit jejich původní charakter. Bez ohledu na majetkové a právní poměry - ve veřejném zájmu. Vodě musí být umožněno zasakovat v celém průběhu svého toku do spodních vrstev půdy. Např. řeka Morava má mít o 300 km delší vodní tok, neregulovaný volně meandrující vodní tok s rozsáhlou příbřežní vegetací má zásadní vliv na doplňování zásob spodní vody.
2. Zrušit těžbu nerostných surovin pod úrovní mělké zvodně. Důlní díla nechat zaplavit odčerpávanou vodou. Důlní díla, vrty, z nichž se odčerpává voda, vysušují krajinu zespodu - stahují vodu.
3. Zasypat meliorace, sanovat vrty, stanovit povinnost všech uživatelů půdy hnojit půdu, namísto současného hnojení rostlin, hospodařit v sedmipolním systému v meziřadí lineárních vegetačních pásů generativně množených ovocných a nektarodarných dřevin z regionálního osiva pěstovaných v obecních školkách tak, aby soustavně docházelo ke zvyšování objemu organické hmoty v půdě, biodiverzity a tím její schopnosti vázat vodu.
4.Omezit spotřebu vody na maximum, v průmyslu, zemědělství, i domácnostech.
5. Zastavit jakoukoliv další urbanizaci, spotřebu fosilních paliv, přestat řešit kůrovcovou kalamitu těžbou a začít s obnovou lesních ekosystémů podsadbou do stávajících lesních porostů, a to i suchých. Suché stojící stromy jsou nezbytné pro úspěšnou výsadbu nových dřevin.
Jediné, co přírodu zachrání, jsou dřeviny, neregulované vodní toky s příbřežní vegetací, maximalizace organické hmoty v půdě a výsadba dřevin v krajině na všech půdách, a to ve veřejném zájmu. Betonové přehrady nám nepomohou. Pomohou stromy, keře, byliny, zvyšování biodiverzity, objemu organické hmoty na metr čtvereční krajiny, rostliny vážou vodu, odpařují vodu a jsou hlavním faktorem zajišťujícím déšť. Bez stromů v krajině neprší.
V naší krajině nyní chybí miliardy stromů a keřů. To jsou miliardy kubíků vody.

Tato opatření je třeba přijmout okamžitě, bez odkladu a na území celé České republiky. Váhání už bylo dost, je třeba konat.
Současná vláda i vlády předešlé o úbytku vod dlouhodobě vědí na základě odborných studií, které každoročně aktualizuje ČHMÚ, již od roku 1988, a mimo prohlášení jej nijak neřeší.
Situaci je třeba řešit okamžitě, dokud to ještě jde. Každým dalším váháním se přibližujeme bodu, kdy náprava již nebude možná.

Pro spolupráci jsme rádi k dispozici. Spolek PagoPago, Litovel.

Autor: Spolek PagoPago | 4075 podpisů

Více >
Chceme vlaky na Kozí dráhu 516 podpisů

Chceme vlaky na Kozí dráhu

My, níže podepsaní občané podporujeme:

Obnovení železničního provozu na trati Děčín – Oldřichov u Duchcova.

A žádáme:

* Správu železnic, aby dle zákonem daných povinností uvedla Kozí dráhu do provozuschopného stavu a umožnila dopravcům provoz osobních i nákladních vlaků.

 

* Ústecký kraj a Ministerstvo dopravy, aby veřejně podpořili obnovení železničního provozu na trati Děčín – Oldřichov u Duchcova.

 

Snaha zlikvidovat železniční trať Děčín – Oldřichov u Duchcova se výrazněji projevuje od roku 2007. Hlavní argument pro její zrušení (popř. aktuálně nahrazení cyklostezkou či v minulosti dálničním přivaděčem) zní, že trať je „opuštěná/neprovozovaná“. Dopravcům je však protizákonně znemožněno na ní osobní i nákladní vlaky provozovat.

Letošní objednávku více než tří set pravidelných sezónních osobních vlaků dopravce KPT rail manažer infrastruktury Správa železnic neakceptuje. Dle vyjádření tiskového mluvčího odstraňování náletové vegetace není předzvěstí blížícího se návratu vlaků. Smyslem průřezů je určení předpokládaných nákladů na zprovoznění (očekávejme stovky milionů), které bude následně (někdy) schvalovat komise Ministerstva dopravy.

Drážní úřad požadavek obnovení železničního provozu podporuje (16. 1. 2020): „Zastavení provozování drážní dopravy podle § 38 zákona o dráhách a omezení provozování drážní dopravy podle § 23b , popř. § 23c zákona o dráhách neznamená, že provozovatel dráhy nezajistí svojí povinnost stanovenou § 22 odst. 1 písmeno a) zákona o dráhách. Současně vlastník dráhy, kterým je případě regionální dráhy Děčín hl.n. – Oldřichov u Duchcova na základě pověření také právnická osoba Správa železnic, státní organizace, IČO 709 94 234 má povinnost zajistit údržbu a opravu dráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost a umožnit styk dráhy s jinými dráhami a dále pečovat o rozvoj a modernizaci dráhy v rozsahu nezbytném pro zajištění dopravních potřeb státu a dopravní obslužnosti území kraje (§ 20 odst. 1 a 2 zákona o dráhách).“

Pro krajské zastupitele by mělo být zásadním argumentem to, že dopravce na provoz sezónních vlaků nežádá veřejné finanční prostředky a vlaky plánuje provozovat na vlastní tzv. komerční riziko. Navíc v Ústeckém kraji již minimálně dvě k zániku odsouzené tratě svůj potenciál jednoznačně prokázaly.

S názorem Ministerstva dopravy (27. 2. 2020), že „uvedená dráha v současnosti neslouží k zajištění dopravních potřeb státu ani nezajišťuje dopravní obslužnost území kraje tedy důvod k naplňování ustanovení § 20 odst. 1 a 2 zákona o dráhách pominul“ nesouhlasíme!

 

Prosíme, pomozte vyvrátit mantru, že „o Kozí dráhu nikdo nestojí“. Podpořte svým podpisem úsilí o obnovení provozu na trati Děčín – Oldřichov u Duchcova proti nezákonnému jednání správců státního majetku.

 

Děkujeme za Vaši podporu,

Záhada lokálek, z. s. 

/zpracovatel petice/

Autor: Andrea Primusová Primusová | 516 podpisů

Více >
Petice PROTI odstranění pomníku maršála Koněva z Prahy 6 637 podpisů chybí 1363

Petice PROTI odstranění pomníku maršála Koněva z Prahy 6

Stop vandalismu, stop přepisování dějin! Jsme kulturní národ, ne hanobitelé pomníků. Uchraňme naši historii pro příští generace!

 

Před dvěma roky vandalové posprejovali pomník maršála Koněva a následně tímto skutkem docílili jeho doplnění jakýmisi „vysvětlujícími deskami“. Letos vandalové pomník opět poškodili a starosta městské části Praha 6 Kolář už volá po jeho úplném odstranění.

Scénář se stále opakuje: napřed dojde  formou vandalismu k poškození pomníku či sochy,  následně je vytvořeno mediální napětí a završením tohoto úsilí by mělo být úplné odstranění nyní již politicky nestravitelné „problémové památky“.

 

Sochu maršála Koněva je ovšem třeba chápat v dobovém kontextu. Není totiž připomínkou pouze I. S. Koněva samotného, ale skutečnosti, že to byla mimo jiné především Rudá armáda, která se hlavní měrou zasloužila o osvobození většiny naší země od fašizmu. Pomník patří tedy nám všem, byť se nachází ve správě městské části Praha 6.

Tímto způsobem již zmizel z očí lidí "růžový tank", následně nechal primátor Hřib odstranit pamětní desku na Staroměstské radnici  v Praze a nyní by se chtěli přepisovači historie zbavit také sochy maršála Koněva. Ať nahlížíme na osobu maršála Koněva různými úhly pohledu, zůstává nedílnou součástí naší historie stejně jako fakt, že Prahu osvobodila vojska 1. ukrajinského frontu. Závěrečné fáze osvobozování Čech a Moravy se zúčastnili dále také vojáci polské a rumunské armády a také vojáci čs. armádního sboru. Je velkou chybou na tehdejší události nahlížet současnýma očima a ještě větší chybou se snažit o nové výklady dějinných událostí tak, jak to momentálně komusi vyhovuje.

 

Svým podpisem proto vyjadřujeme odpor nejen proti odstranění sochy, ale i proti využívání vandalismu jako prostředku politického nátlaku.

Kdyby naši předkové byli tak progresivní a politicky korektní jako tito současní  "odstraňovači památek", nemáme dnes ani  „pohanské“ sochy antického Řecka a Říma a koneckonců pro někoho též nemravného Michelangelova Davida.

 

Podle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním my, níže podepsaní občané České republiky, tímto žádáme zastupitelstvo Prahy 6 o ponechání sochy maršála Koněva na stávajícím místě a její zabezpečení  kamerovým systémem.

 

Jménem petičního výboru Mgr. Stanislav Korityák

Autor: Stanislav Korityák | 637 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku