PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

„ZA ZASTAVENÍ BEZOHLEDNÉHO KÁCENÍ V PŘÍRODNÍ REZERVACI VRCH BABA U KOSMONOS“

Adresát petice: Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství

Petiční výbor: Ing. Eva Smažíková, Lenka Rybářová, Miroslav Štěpánek

___________________________________________________________________________

Přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos byla vyhlášena r. 1950. Důvodem ochrany je komplex lesních a nelesních přírodě blízkých ekosystémů s koncentrací významných typů biotopů. Chráněné území je v péči Krajského úřadu Středočeského kraje.   

V současné době dochází na Babě k masivnímu kácení v režii soukromé společnosti Forestlaan, která zdejší lesní pozemky v posledních letech získala.

Rozsah tohoto kácení nemá obdoby. S chráněnou lokalitou se zachází jako s hospodářským lesem. K zemi jdou jak mladé, tak vzrostlé, zdravé listnaté stromy. Nespočet dalších stromů je označen k dalšímu pokácení. V mnoha místech zcela zmizelo keřové patro.

Stávající lesní cesty jsou v řadě míst rozježděné a pro chodce neschůdné. Přestože se jedná o přírodní rezervaci, vlivem rozsáhlé těžby jsou navíc vyježděny cesty nové, které ničí rostlinné patro. Přitom se zde vyskytují vzácné druhy, díky kterým bylo toto území vyhlášeno přírodní rezervací.

V posledních letech bylo věnováno velké úsilí popularizaci této lokality a přiblížení jejích krás veřejnosti. Byla vytvořena naučná stezka s informačními tabulemi o chráněných rostlinách a živočiších, kteří se zde vyskytují. Současné nevybíravé kácení se dotýká také - a především - jich.

Aby se tato jedinečná lokalita nestala pouze objektem bezohledné těžby za účelem soukromého zisku, aby zůstal zachován její dosavadní charakter a budoucím generacím nezůstaly z lesa jen prořídlé zbytky.

Žádáme tímto my, níže podepsaní,

Krajský úřad Středočeského kraje, jmenovitě Odbor životního prostředí a zemědělství, o důsledné prošetření přiměřenosti současné těžby a rychlé zastavení další devastace lesa v přírodní rezervaci Vrch Baba u Kosmonos.

Děkujeme.

Za petiční výbor

Ing. Eva Smažíková, Horní Stakory 95, 293 06 Kosmonosy

Lenka Rybářová, Horní Stakory 87, 293 06 Kosmonosy

Miroslav Štěpánek, Horní Stakory 89, 293 06 Kosmonosy

Písemnou verzi této petice je možné podepsat i na následujících místech:

Cafe Randez-Vous, Lípy 19, Kosmonosy

Potraviny DIKO, Hradišťská 44/8, Kosmonosy

V příštích letech hrozí nenávratné poškození velké části přírodního parku Drahaň-Troja a jedinečných přírodních památek na severu Prahy šestiproudou transevropskou dálnicí. My, níže podepsaní občané, nesouhlasíme s vedením dálnice D0 skrz přírodní park Drahaň-Troja a požadujeme posouzení a realizaci udržitelných dopravních alternativ.

Přírodní park Drahaň-Troja leží na pravém břehu Vltavy v katastru Bohnic, Čimic a Dolních Chaber. Nachází se zde několik vyhlášených přírodních památek - Zámky, Bohnické údolí, Salabka, Havránka, Velká skála, Čimické údolí - a také prehistorické hradiště Zámka. Přírodní park je domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů. V jeho sousedství nalezneme evropsky významnou lokalitu Kaňon Vltavy u Sedlce, která je součástí soustavy Natura 2000. Vyznačuje se bohatstvím otevřených skalních společenstev se vzácnou faunou a flórou. Na levém břehu Vltavského kaňonu se nachází přírodní památka Sedlecké skály a přírodní rezervace Roztocký háj. Přírodní park Drahaň-Troja zároveň slouží jako rekreační zázemí pro desítky tisíc obyvatel Prahy.

Tato nesmírně cenná krajinná oblast je ohrožena zastaralým a nevhodným záměrem Pražského okruhu D0, který je součástí transevropské dopravní sítě. Jedná se o hybridní komunikaci pro místní, příměstskou a tranzitní nákladní dopravu, která nezohledňuje aktuální kontext, potřebu udržitelného rozvoje města a ochrany životního prostředí. Realizace této nekoncepční, škodlivé a extrémně nákladné stavby by vedla k výraznému nárůstu dopravy v pražské aglomeraci a způsobila by nenávratné poškození přírodního parku Drahaň-Troja, Vltavského kaňonu a vzácných přírodních památek na severu Prahy. Zároveň by došlo ke zhoršení kvality života obyvatel na území několika městských částí a obcí, které jsou již nyní vystaveny negativnímu vlivu letecké dopravy. Již v rámci procesu EIA 2001-2002 byl tento záměr hodnocen velmi kriticky ze strany několika odborných institucí a Česká inspekce životního prostředí jej dokonce označila za nepřijatelný.

Požadujeme následující:

1. Posoudit a realizovat udržitelné alternativy pro tranzitní (nákladní) dopravu mimo území hlavního města Prahy.
2. Posoudit a realizovat řešení městské a příměstské dopravy v souladu s Koncepcí městské a aktivní mobility ČR 2021-2030 a Klimatickým závazkem hl. města Prahy.
3. Podpořit rozvoj přírodního a rekreačního zázemí přírodního parku Drahaň-Troja.

Pevně věříme, že se podaří nalézt efektivní řešení, které bude ohleduplné k lidem, městu a přírodě.

--------------------------------------------------------------------
Bližší informace naleznete zde:
 

Přírodní park Drahaň-Troja
https://portalzp.praha.eu/public/c4/6f/85/1727142_422100_letak_pp_drahan.pdf

Kaňon Vltavy u Sedlce

http://www.praha-priroda.cz/chranena-priroda/natura-2000/soustava-natura-2000-na-uzemi-prahy/kanon-vltavy-u-sedlce/

Historická krajina versus dálnice

https://rozumnadoprava.cz/historicka-krajina-versus-dalnice/

Popis a vizualizace úseku D0 518 (Ruzyně- Suchdol)

https://rozumnadoprava.cz/sokp518/

Popis a vizualizace úseku D0 519 (Suchdol – Březiněves)

https://rozumnadoprava.cz/SOKP519/

Dálnice D0 je v rozporu se strategickými dokumenty a klimatickými závazky

https://rozumnadoprava.cz/dalnice-v-rozporu-se-zavazky/

Svým podpisem souhlasim se zákazem využívání pyrotechniky ve městě Bělá pod Bezdězem. Duvodem je predevsim stres domácích i volně žijících zvířat a znečišťování životního prostředí. 

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

Motto: Normální je nerušit, neznečišťovat a neohrožovat zbytečně životy ani zdraví spoluobčanů.

Listina základních práv a svobod, článek 35, odst. 1) Každý má právo na příznivé životní prostředí.

Proto vítáme iniciativu MŽP ČR a následnou poslaneckou aktivitu, která konečně zamezila rušení lidí i přírody užitím zábavní pyrotechniky v národních parcích (NP) ČR novelou zákona č. 114/92 Sb. To ale nestačí.
 

Nevidíme však důvod, aby ve zbylé části státu (mimo NP), trpěli lidé i příroda čím dál většími škodlivými dopady petard a ohňostrojů. Není důvod diskriminovat ani přírodu ani lidi mimo národní parky – i oni mají právo na klid.
 

Proto my, níže podepsaní obyvatelé České republiky, prostřednictvím této petice žádáme Vládu a Sněmovnu České republiky o stanovení Zákazu používání a prodeje zábavní pyrotechniky na celém území České republiky bez výjimky.
 

Důvody pro podání této petice:

1) Nepříznivý vliv na životní prostředí a zásoby (i pitné) vody – mj. rozpor se zákonem o vodách č.  254/2001 Sb. (Příloha č.1)

2) Nepříznivý vliv na domácí i divoká zvířata včetně ohrožených druhů – mj. rozpor se zákonem č. 114/92 Sb. (Příloha č.2)

3) Neodborná a nepovolená manipulace způsobuje stovky zranění lidem i zvířatům. (Příloha č.3)

4) Nepříznivý vliv na psychiku a zdraví obyvatel, především starších lidí a malých dětí. (Příloha č.4)

5) Trvalé porušování zákonných podmínek pro používání zábavné pyrotechniky jak při prodeji, tak při užití. (Příloha č.5)

6) Znečištění veřejných ploch měst a obcí a následný nadbytečný úklid. (Příloha č.6)

7) Porušování vyhlášek většiny měst a zbytečné výdaje měst a obcí, které namísto plýtvání do pyrotechniky by mohly sloužit potřebným. (Příloha č.7)

8) Znečištění ovzduší a životního prostředí – přímý rozpor se zákonem na ochranu ovzduší č. 201/2012 Sb. (§ 1 odst. 1) a se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb. (§ 10, odst. 1) a 2) – povinnost předcházení vzniku odpadů).

9) Nulová možnost rozpoznat teroristický útok od pyrotechnické „zábavy“ – jde dokonce o jasné bezpečnostní riziko pro ČR.

PŘÍLOHY KE STAŽENÍ ZDE

Navrhované řešení:

Jako jediné smysluplné, systémové a nejbezpečnější řešení ve všech ohledech shledáváme úplný zákaz používání zábavné pyrotechniky, a tedy i prodeje na území České republiky.

PETIČNÍ ARCH KE STAŽENÍ ZDE

Adresováno:

Úřad vlády České republiky, nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1 - Malá Strana, PSČ 118 01

Parlament České republiky – Poslanecká sněmovna, Sněmovní 4, Praha 1, PSČ 118 26

Za petiční výbor vyřizuje:

Nikola Alice Hurychová, Přemyslovská 29, Praha 3, 130 00

Nikola Procházková, 28. října 102, Kladno 273 09

Jiří Malík, Horní Teplice, Horní 3, Teplice nad Metují, 549 57 – zastupuje před úřady
 

V Teplicích nad Metují a v Praze dne 4. 1. 2019

Za správnost: Jiří Malík

Na základě přípravy dokumentu Plán dopravní obslužnosti Jihomoravského kraje pro období let 2022 až 2026 – aktualizace č. 2 má Jihomoravský kraj záměr zrušit od června 2023 vlakovou linku S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice z důvodů ekonomických a nízkého využití cestujícími. Náhrada má být zajištěna současnými autobusovými linkami.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zrušením této vlakové linky S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice. Toto vlakové spojení má pro region Malé Hané vysoký význam. Byť není tato linka plně využívaná, našla si své cestující za prací, studiem či za zdravotní péčí. Podporuje i turistický ruch.  Velký význam bude mít i v případě zavedení tzv. Boskovické spojky a vznikne návaznost v Boskovicích na přímé osobní vlaky do Brna. Tím by došlo bezesporu k rychlejšímu a kvalitnějšímu spojení našeho regionu.

Železniční doprava patří z pohledu ochrany životního prostředí k těm nejšetrnějším a také patří k nejbezpečnějším způsobům dopravy. Vlak je z ekologického hlediska nejlepším možným dopravním motorizovaným prostředkem vůbec.

Celorepublikovým či celosvětovým tématem jsou právě otázky ekologické, které vlaková doprava splňuje. Měli bychom se snažit snižovat automobilovou dopravu a občanům nabídnout alternativu, která je v souladu s těmito principy. Přece nemůžeme podléhat jen a pouze ekonomické rentabilitě, která popírá všechny současné snahy o zlepšení či udržení životního prostředí.

Po Jihomoravském kraji požadujeme zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2021 na trati 262 – Velké Opatovice – Boskovice – Skalice nad Svitavou.

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o přijetí zákazu používání zábavní pyrotechniky na území města Ostravy.

PROČ TATO PETICE

1) Kvůli ohňostrojům je více nehod na silnicích. Dispečeři mají na Silvestra rušno, protože vyplašená divoká zvěř daleko častěji vběhne pod kola aut.

2) Kvůli ohňostrojům se v prosinci ztratí stovky zvířat. Psy a kočky můžou být hlukem z ohňostrojů vyděšeni natolik, že přeskočí plot, který nikdy dřív nepřeskočili, a zaběhnou se. V panice také často vběhnou pod auto či se jinak zraní. (Z dat, která nám poskytla společnost "Psí detektiv", víme, že za období od 29.12. 2020-3.1. 2021 se v MS kraji následkem leknutí z ohňostroje ztratilo 17 psů a 4 kočky-z toho byli 2 psi smrtelně zraněni; v období od 29.12. 2021-3.1. 2022 se zaběhlo 17 psů a 6 koček).

3) Kvůli zábavní pyrotechnice jsou v ČR raněny desítky lidí. K nejčastějším úrazům patří popáleniny a fatální poranění končetin a očí. Někteří lidé zraněním podlehnou.

4) V důsledku používání zábavní pyrotechniky vyjíždějí hasiči v prosinci ke stovkám požárů. Konkrétně na přelomu roku 2020/2021 vzniklo takto 431 požárů. Při těchto požárech bylo 5 osob usmrceno a 26 zraněno.

5) Ohňostroje způsobují škodu na majetku. Jen za 431 požárů, které se udály na přelomu let 2020/2021, vznikly škody na majetku za více než 68 milionů korun.

6) Ohňostroje stojí obrovské peníze. Jeden novoroční ohňostroj vyjde radnici na statisíce korun. Dle nás by tyto finance mohly být investovány do potřebnějších odvětví.

7) Zvířata mají mnohem citlivější sluch než lidé. Divoce žijící ptáci vylekaní hlukem prchají v panice ze svých nocovišť. Nárazy do překážek ve vysoké rychlosti pro ně pak bývají smrtelné.
 

Navrhovaná řešení:
-Celoroční zákaz používání zábavní pyrotechniky na území města Ostravy.

-Alternativou můžou být např. laser show se scénickou hudbou nebo dronové show, které jsou menší hrozbou pro zvířata a životní prostředí.

Za organizaci:
OBRAZ – Obránci zvířat

Barbora Majíčková

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

My, lidé s postižením, představitelé organizací zdravotně postižených a organizací pracujících s lidmi s postižením, na základě aktuálních poznatků z praxe a výzkumu upozorňujeme na nedostatečnou ochranu lidí s postižením před obecným a předsudečným násilím.

Vyzýváme společnost, instituce i jednotlivce ke společnému úsilí o vytváření prostředí, ve kterém budou podporována, chráněna a prosazována lidská práva a základní svobody lidí s postižením, včetně práva na ochranu před diskriminací a všemi formami násilí.  

Toto úsilí musí být vždy prováděno se zapojením lidí se zdravotním postižením a s respektem k jejich důstojnosti, nezávislosti a rovnosti.

I. 

Lidé s postižením čelí častějšímu napadání než lidé bez postižení. Například nedávno provedený výzkum zjistil, že 17 % lidí s postižením zažilo v posledních 5 letech fyzické násilí, v případě lidí bez postižení to bylo pouze 9 %. Podobné výsledky byly získány pro obtěžování, vloupání a podvody.[1]

Projevy násilí na lidech s postižením jsou různé – od ponižování, výsměchu a nadávek přes výhrůžky násilím, omezování osobní svobody a fyzické a sexuální násilí až po zanedbávání péče, omezování svobody rozhodování, finanční vykořisťování či podobné zneužívání.

Lidé s postižením jsou často vystaveni také předsudečnému násilí. Předsudečné násilí je takové násilí, které je motivováno předsudky útočníka vůči některé společenské skupině. Lidé se stávají obětí předsudečného násilí proto, kým jsou a co nemohou změnit. Podle šetření z roku 2021 bylo v Česku v posledních 5 letech předsudečně napadeno 51 % dotazovaných lidí s postižením.[2]

II.

Zkušenosti s násilím jsou součástí společenského znevýhodnění lidí s postižením. Nejenže se s napadením potýkají častěji, navíc musejí při dosahování spravedlnosti překonávat fyzické, sociální a komunikační bariéry. Orgány činné v trestním řízení, ale i mnohé organizace pomáhající obětem dostatečně nezohledňují specifické potřeby lidí s postižením.

III.

Násilí nezraňuje jen fyzicky, ale také psychicky. V řadě případů jsou napadení silně traumatizováni, rozvíjí se u nich deprese a jiné psychické potíže, které významně zhoršují jejich žití. Někdy se s následky napadení vyrovnávají po zbytek života. Výše citované šetření ukázalo, že mezi nejčastější následky napadení patří úzkost, strach, pocit menší jistoty a pocity méněcennosti. Zkušenosti z praxe dále poukazují na zhoršení zdravotního stavu, pocity viny a v některých případech na ztrátu nabytých dovedností. Násilí prohlubuje společenskou izolaci – napadení se raději vyhýbají některým místům, situacím nebo činnostem. Násilí a jeho zdravotní důsledky přitom často dopadají nejen na napadené, ale také na jejich nejbližší.

Současně zkušenost napadení může prohloubit existující nerovnosti v příjmu, majetku, vzdělání a dalších oblastech zásadních pro plnohodnotnou účast na běžném chodu společnosti. Omezování násilí je třeba chápat v těchto širších společenských souvislostech – posilování ochrany před násilím přispívá ke společenskému uplatnění lidí s postižením, včetně pracovního uplatnění.

IV.

Právní ochrana lidí s postižením před předsudečným násilím není dostatečná. Platný trestní zákoník lidi s postižením před předsudečným násilím vůbec nechrání, při rozhodování o trestu tak není žádným způsobem zohledněna skutečnost, že člověk byl napaden z důvodu svého postižení. To vytváří určité napětí i mezi civilními normami a normami nižší právní síly – jak přestupkový zákon[3], tak antidiskriminační zákon[4] poskytuje lidem s postižením specifickou ochranu.

V.

Odstraňování společenského znevýhodnění lidí s postižením vyplývá z domácích i mezinárodních právních závazků českého státu. Jejich podstatou je zajistit lidem s postižením takový standard bezpečí a péče, jaký mají lidé bez postižení, a to prostřednictvím zohlednění specifických potřeb lidí s postižením.

Podle čl. 16 Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, kterou český stát ratifikoval v roce 2009, se signatáři zavazují přijmout „veškerá příslušná legislativní, administrativní, sociální, vzdělávací a jiná opatření, aby chránily osoby se zdravotním postižením, doma i mimo domov, před všemi formami vykořisťování, násilí a zneužívání, a to i s ohledem na jejich genderový aspekt“.[5]

V souladu s tím vládní Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2021–2025[6] řadí mezi své hlavní cíle zamezení násilí a zneužívání osob s postižením, předcházení diskriminace a zajišťování rovných příležitostí pro osoby s postižením a působení proti stereotypům a předsudkům ve vztahu k lidem s postižením.

Přestože český stát uznává závažnost problému násilí na lidech s postižením a potřebnost jeho cíleného řešení, zkušenosti lidí s postižením svědčí o přetrvávajícím faktickém znevýhodnění. Tuto nerovnost je třeba napravit přijetím efektivních opatření.

VI.

Za účelem posílení ochrany lidí s postižením před obecným a předsudečným násilím požadujeme přijetí komplexních opatření především na straně státních orgánů, vlády, ale i dalších zainteresovaných institucí. Konkrétně požadujeme, aby ve své praxi zviditelnily témata postižení a znevýhodnění vznikajícího v interakci s širší společností prostřednictvím

- věnování vyšší pozornosti fenoménu násilí na lidech s postižením ve své běžné činnosti,
- mapování projevů násilí a předsudečného násilí, včetně vytváření a zveřejňování oficiálních policejních a justičních statistik,
- novelizování trestního zákoníku tak, aby poskytoval lidem s postižením odpovídající právní ochranu před předsudečným násilím z důvodu postižení,
- zajištění přístupu lidí s postižením ke spravedlnosti, a to zejména důsledným prosazováním jejich procesních práv, práv na náhradu škody v trestním řízení a práv plynoucích ze zákona o obětech trestných činů,
- posílení kompetencí policie v jednání s lidmi s postižením tak, aby její činnost nevedla k sekundární viktimizaci a napomáhala zvyšovat důvěru,
- rozšíření programů pro lidi dotčené násilím o přístupy zohledňující potřeby lidí s postižením, včetně zohlednění skutečnosti, že v případě pachatele jde častěji o osobu, jež je napadenému známa a udržuje s ní dlouhodobý kontakt,
- vytvoření osvětových kampaní jak pro lidi s postižením, tak pro širší veřejnost a preventivních a informačních aktivit za účelem snížení míry násilí na lidech s postižením ve společnosti,

- a to vše učinily se zapojením lidí s postižením, protože na to mají právo a protože to pomůže zvýšit účinnost výše uvedených opatření a snížit jejich sociální znevýhodnění a vyloučení.

Signující organizace

In IUSTITIA, o.p.s.

Asistence, o.p.s.

Centrum Paraple, o.p.s.

Česká asociace paraplegiků - CZEPA, z.s.

Fosa, o.p.s.

Jdeme autistům naproti, z.s.

Klub bechtěreviků České republiky, z.s.

Klub vozíčkářů, o.p.s.

Národní ústav pro autismus (Nautis), z.ú.

Okamžik, z.ú.

Portus Praha, z.ú.

Ramus, z.s.

Rozhledna - poradenské služby pro život s těžkým zrakovým postižením, z.ú. 

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, z.s.

Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, z.s.

Spolek KOLUMBUS

Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR, z.s.

Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové

[1] https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2021-crime-safety-victims-rights-summary_cs.pdf

[2] https://in-ius.cz/wp-content/uploads/2022/06/Factsheet_FINAL_web.pdf

[3] Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích

[4] Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon)

[5] https://www.mpsv.cz/documents/20142/225526/Umluva_o_pravech_osob_se_ZP.pdf/1e95a34b-cbdf-0829-3da2-148865b8a4a8

[6] https://www.vlada.cz/assets/ppov/vvozp/dokumenty/Narodni-plan-2021-2025.pdf

Nechceme tuhle zrůdnost na Ondřejníku. Pojďme se spojit a společně kříž nechat odstranit.

Žádáme tímto radnici Prahy 4 o zřízení nové tramvajové zastávky mezi stávajícími zastávkami Černý kůň a Belárie. Díky rychle rostoucím bytovým domům narostl počet obyvatel, studentů a rodičů s dětmi, kteří by tuto novou zastávku velmi uvítali. Vzdálenost od domů projektů Zahálka a Hodkovičky Green je ke stávajícím zastávkám nevyhovující, ve večerních hodinách se na cestě z tramvaje necítíme bezpečně.

Děkujeme velice za kladné posouzení žádosti.

Obyvatelé nové čtvrti Hodkovičky.

P.S. V příloze viz mapka, které domy by novou zastávku využívaly.

Tímto chci požádat české občany o podpis petice pro propuštění vězni s stresem do 1 roku taky na zastavení trestného stíhání za přestupky a tr činu do 2 let..reaguji na petici která byla vytvořena v roce 2020...kdy díky koronavir prezident odmítl udělit amnestii proto že jsme na tom o 100%hur jak minuli rok žádám hlavu státu pusté vězně s mírnými tresty domu..

My, níže podepsaní prostřednictvím této petice žádáme, aby pracoviště chráněné dílny ČESVEL s.r.o. IČ: 05563518  mohlo nadále zůstat na adrese: Jílkova 2602/195, 615 00 Brno-Židenice. Naše dílna zaměstnává klienty, kteří se potýkají se zdravotním handicapem či sociálním znevýhodněním. Pokud by bylo pracoviště přesunuto na jiné místo, mělo by to špatný dopad na zaměstnance této dílny jak po psychické, tak po fyzické stránce.  Také by se zásadně zkomplikovala dopravní dostupnost pro většinu klientů.

Děkujeme za pochopení

Osobou oprávněnou jednat ve styku s příslušnými orgány: Mgr. Česlav Škvařil, cesvelsro@gmail.com,  tel. 777 916 264

Čím dál víc přibývá případů, kdy lidem umírají zvířata kvůli nezodpovědnosti cizích a my jako majitelé zvířat bychom měli mít možnost se bránit. Hromady lidí krmí cizí koně, psi, ovečky a žádné zákazy a cedulky nepomáhají. A zvířata pak kvůli hlouposti lidí trpí ve velkých bolestech, někdy i umírají a majitelé platí desetitisíce, někdy i více za jejich záchranu.

Navrhuji zavést pokutu 100tis (což je kolik majitelé větších zvířat dají kvůli hloupým lidem za veterináře) za krmení cizího zvířete a právo majitelů hlídat si pozemek kamerovým systémem a případné viníky také na místě zadržet do příjezdu policie. 

 Ať už se nikdy neopakuje případ, kdy malá holčička příjde o svého miláčka, milující majitel o součást rodiny jen kvůli pitomcům, co nerespektují zákazy.

https://rychnovsky.denik.cz/zpravy_region/kone-v-obore-zabila-lidska-hloupost-20180919.html

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o rozšíření výběhu pro medvěda Jirku na zámku Konopiště a zároveň o závazek vedení zámku, aby medvěd Jirka byl posledním žijícím medvědem na Konopišti.

Níže uvádíme důvody pro podání této petice:

V přirozeném prostředí by medvěd ušatý měl teritorium o rozloze zhruba 400 km2, bohužel podmínky výběhu na Konopišti medvědovi poskytují pouze asi 200 m2, což u divokého zvířete vede k rozvoji frustrace a strádání.

Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které je zřetelným důkazem toho, že v tomto chovu strádá.

V dnešní době jsou divoká zvířata více než kdy předtím vnímána jako vzácná, proto bychom se měli snažit o to, je co nejvíce chránit.

Chov medvědů v zajetí malých zámeckých medvědárií je zastaralá tradice, která nemá v moderní společnosti opodstatnění.

Zámek Konopiště vybral finance od veřejnosti pro zvětšení jeho výběhu, k tomu však nedošlo. Navíc není technicky těžké tento výběh zvětšit, tudíž nic závažného zvětšení výběhu nebrání.

Odborníci se shodují v tom, že výběh zámku Konopiště nemůže uspokojit welfare požadavky na chov divokého zvířete.

Veřejnost si všímá nevhodných podmínek medvěda a chce s tím něco udělat.

Navrhované řešení:

Chceme, aby zámek Konopiště zvětšil dosavadní výběh medvědovi Jirkovi, neboť zámek disponuje touto možností. Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které jasně dokazuje, že v tomto chovu strádá. Právě malý výběh může být jedním z hlavních důvodů tohoto projevu frustrace.

Zároveň po vedení zámku žádáme, aby se zavázalo, že medvěd Jirka bude posledním medvědem, který bude na Konopišti chován. V dnešní době představují zámecká medvědária zastaralou tradici, v rámci níž není možné poskytnout divokému zvířeti takové podmínky, které by naplnily jeho welfare.

Vyzývám všechny chovatele domácího zvířectva ve městech a obcích Jihomoravského kraje k podpoře petice za zákaz používání výbušné zábavní pyrotechniky v katastrech obcí Jihomoravského kraje.

Každoročně zejména v poslední den roku jsou desetitisíce psů, koček, králíků, slepic a dalšího domácího zvířectva vystavovány obrovskému stresu z ohlušujících explozí výbušné zábavní pyrotechniky, často s fatálními nebo dlouhodobými následky.

Považujeme takovéto nezodpovědné chování ze strany mentálně nedospělých spoluobčanů za úmyslné týrání zvířat a žádáme jeho postavení mimo zákon.

Petice za úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně

(petice podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním)

            Na základě informací získaných na veřejném projednání my, níže podepsaní občané, žádáme

o úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně v těchto  bodech:

1) Zachování čtyř vzrostlých lip v centru náměstí Míru ve Zlíně. Nový projekt rekonstrukce náměstí nerespektuje trvale se zvyšující průměrné teploty v intravilánu města. Mikrolima otevřeného vydlážděného prostoru náměstí znepříjemní a některým občanům znemožní účast na veřejných akcích konaných na náměstí. Již nyní je stín tvořený lípami pro mnohé jediným místem, kde v letních dnech mohou na náměstí být. Finanční náklady na udržení jakýchkoliv nově vysazených dřevin budou několikanásobně vyšší, než náklady na údržbu stávajících vzrostlých lip.

2) Z poskytnutých informací k projektu vyplývá, že není vyřešena otázka nakládání s odpady pro místní obyvatele a podnikatelský sektor.

3) Stejně tak není vyřešena obslužnost veřejných akcí vyžadujících těžkou techniku - přemísťování například modulových staveb při filmovém festivalu.

4) Nové pódium neodpovídá potřebám akcí s většími prostorovými nároky nebo větším počtem vystupujících (Městské divadlo, folklórní festivaly a jiné).

5) Vytvoření několika menších vodních prvků zpříjemňujících pobyt na náměstí
v teplém období roku (v současnosti duben až září).

Jsme přesvědčeni o tom, že existence této lokality představuje pro Brno významnou kulturní hodnotu.

• Obáváme se, že pět dotčených budov bude vyklizeno, případně sanováno, ale na finanční prostředky pro rekultivaci této plochy na veřejný park se bude čekat ještě dalších několik let.

• Také se společně domníváme, že realizaci parkových úprav takového rozsahu by měla předcházet urbanistická a krajinářská soutěž, která nalezne koncepci pro celek území Kraví Hory.

Bývalý vojenský areál Kraví Hory je jednou z mála zbývajících brněnských lokalit, kde zakořenila komunita výtvarných umělců, hudebníků, architektů a řemeslných dílen. S nedávnou konverzí areálů Vlněny, Mosilany je čím dál složitější nalézt v Brně prostor, kde lze rozvíjet alternativní kulturu, věnovat se experimentální tvorbě v příznivých prostorových a finančních podmínkách.

Ateliéry a zkušebny v areálu Kraví Hory slouží jako umělecké a řemeslné zázemí začínajících i renomovaných umělců a místo je jedním ze zdrojů, které vyživuje alternativní kulturní scénu Brna. Areál se pravidelně otevírá veřejnosti prostřednictvím tématických workshopů i festivalové akce Open Studios. Jsme přesvědčeni o tom, že existence této lokality představuje pro Brno významnou kulturní hodnotu.

Rozumíme tomu, že budovy v areálu Kraví Hory neodpovídají po stavebně technické stránce současným standardům, přesto s minimálními investicemi do údržby zde mohou stát další desetiletí.

Chápeme snahu zastupitelů města Brna o naplňování záměru vyplývajícího z územního plánu města Brna a rozšiřování zelených rekreačních ploch s přístupem širší veřejnosti, ale postrádáme koncepční přístup ve vztahu ke zbytku areálu a širšímu území Kraví Hory. Navržený záměr vybourání části areálu sice rozšíří pobytové plochy s parkovou úpravou pro veřejnost, ale nenabízí koncepční řešení pro lokalitu ve vazbě na širší kontext a prostupnost územím. Naopak dílčím zásahem, jakým je navrhovaný stavební záměr vyhlídkového prstence znemožní možné budoucí varianty prostorových řešení.

Realizaci parkových úprav takového rozsahu by měla předcházet urbanistická a krajinářská soutěž, která nalezne koncepci pro celek území Kraví Hory ve vazbě na sousední lokality a stane se podkladem pro projekt, který stanoví etapizaci ve vztahu k dostupným investičním prostředkům.

Stavební záměr, který předkládá vedení brněnského Planetária investičně mnohonásobně převýší deklarovaných 10 miliónů Kč. Obáváme se, že pět dotčených budov bude vyklizeno, případně sanováno, ale na finanční prostředky pro rekultivaci této plochy na veřejný park se bude čekat ještě dalších několik let. Nad kvalitou výhledu, který nabídne navržený vyhlídkový prstenec visí otazník. V první fázi budou exponovány střechy zbylých budov areálu, parkoviště a sousední zahrádkářská kolonie.

Představujeme si, že levnější a v mnoha ohledech hodnotnější řešení, které by mohlo překlenout dobu, než bude záměr pro Kraví horu zjasněn a investiční prostředky zajištěny, by bylo umožnění větší pěší prostupnost areálem pro veřejnost. Prázdné zelené areálové plochy jsou často již dnes rekultivovány a upravovány místními nájemci a uživateli a drobné investice do nových klidových zákoutí, která by mohla vzniknout dílčími odstraněními plotu, by přidala areálu na atraktivitě a v zásadě předala veřejnosti mnohem větší a pestřejší pobytové plochy. Podporou umělecké a řemeslné náplně budov areálu, obohacené o služby, případně výstavní plochy s přístupem veřejnosti by areál získal na atraktivitě. Zjasnění zaměření náplně a vymístění nevhodných provozů a skladových ploch by ulevilo dopravní zátěži a s největší pravděpodobností akcelerovalo kreativní a investiční zapojení umělecké komunity do údržby a provozu budov i venkovních areálových ploch.

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR
 

Požadujeme zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice bez výjimky. Naše požadavky na změnu legislativy se opírají zejména o následující skutečnosti:

Kamerové systémy by mohly odradit od špatného a násilného zacházení se zvířaty, podporovaly snahu dodržovat správné postupy a předešly situacím, kdy se ke konzumentům dostane maso z nemocného zvířete (viz. situace v Polsku). Domníváme se, že spotřebitel by měl vědět, co jí a jakým procesem si zvíře před smrtí prošlo. 

Kamery požadujeme na místech vykládání či vyhánění zvířat z transportního vozu, předporážkového ustájení zvířat a na místech usmrcování, vykrvení a následného stahování z kůže, vyvrhování a zbavování se jednotlivých částí těla. 

Požadujeme, aby byl celý tento proces živě vysílán na webových stránkách jednotlivých jatek tak, aby se na něj kdokoliv mohl kdykoliv podívat. Vzorem může být např. společnost Hollandia, která pod heslem „jsme průhlední” vysílá online každou z částí svých činností.

Kamerové systémy neukončí utrpení na jatkách, ale budou cenným nástrojem běžným spotřebitelům k tomu, aby věděli, jak je nakládáno se zvířaty, které konzumují. Jatka nedovolují exkurze a jejich budovy jsou uzpůsobeny tak, že se nikdo nemá šanci o jejich činnosti nic dozvědět. Zvířata jsou odkázána na vůli zaměstnanců. Z pořízených záběrů a výpovědí zaměstnanců vyplývá, že jsou v některých případech zvířatům chvíle před smrtí znepříjemňovány.
Inspirací může být Francie a Velká Británie, kde jsou kamerové systémy na jatkách již zavedeny.

My, níže podepsaní, souhlasíme s textem Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR.

Petice ke stažení: https://bit.ly/2SWyymf

My, níže podepsaní, se jako odborníci na závislosti a na léčbu lidí se závislostmi, ale především jako občané, obracíme na kompetentní orgány, aby ukončily nadměrnou a nežádoucí kriminalizaci lidského jednání spojeného s užíváním a s nakládáním s psychoaktivními látkami.

K této výzvě nás motivuje přísný přístup a postup orgánů činných v trestním řízení a posuzování soudů v kauzách, které dle našeho názoru vykazují znaky nízké společenské nebezpečnosti, jako jsou veřejně známé kauzy Dušana Dvořáka, Roberta Veverky a magazínu Legalizace, rodiny Koláčných, manželů Kordysových,[1] Lukáše Chudého a další podobné kauzy.

Jsme přesvědčeni, že současná trestní politika směrem k tzv. omamným a psychotropním látkám (OPL), je přepjatá a jako taková je nelegitimní a neproporcionální. Nakládání s velmi malými množstvími OPL v řádu gramů nebo v řádu několika rostlin konopí, nakládání s OPL v pomáhajícím kontextu nebo v kontextu samoléčby je trestáno odnětím svobody často i v délce několika let, zatímco obdobné nakládání s jinými psychoaktivních látkami, které vykazují mnohem vyšší zdravotní a společenskou nebezpečnost, jako jsou alkohol nebo tabák, je legální, tolerované, propagované v reklamách a nedovolené jednání s nimi spojené je postihováno relativně velmi mírně. Takový nerovnoměrný přístup je dále neakceptovatelný z hlediska lidské svobody a lidských práv a také neodůvodnitelný z vědeckého hlediska. Přemíra represe v oblasti drogové politiky je podle nejlepších dostupných důkazů spojena se zbytnými negativními zdravotními a sociálními dopady a s poklesem blahobytu občanů. Taková trestní politika je také v rozporu s principy národní strategie v oblasti závislostí, ke kterým patří důraz na ověřená fakta, vyváženost, míra regulace podle společenské nebezpečnosti látky, dodržování lidských práv, apod. Pro svá tvrzení jsme připraveni poskytnout nezbytné důkazy.

Vyzýváme proto:

Vládu ČR, aby urychleně projednala otázku trestní politiky vůči OPL, resp. aby pověřila své ministry a příslušné poradní orgány, především Radu vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí, Radu vlády pro lidská práva, Národního koordinátora pro protidrogovou politiku a Zmocněnkyni vlády pro lidská práva, aby připravili návrhy na zmírnění trestní politik vůči OPL v právním řádu ČR.
Předsedu vlády ČR, který je zároveň předsedou Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí a Rady vlády pro lidská práva, aby věnoval otázce dekriminalizace drogové trestní politiky pozornost, a to zejména s ohledem na princip politiky založené na důkazech a s ohledem na otázky lidské svobody a lidských práv.
Prezidenta ČR, aby zvážil udělení milosti v kauzách, ve kterých dochází k přemrštěné kriminalizaci občanů ve spojení s nakládáním s OPL, zejména v těch kauzách, ve kterých není poškozených nebo obětí kromě samotných stíhaných osob.
Orgány činné v trestním řízení, aby zvážily zákonné možnosti přerušení, odklonu či zastavení trestního stíhání v bagatelních drogových kauzách. Vyzýváme také orgány činné v trestním řízení, aby nezneužívaly svých pravomocí a svého postavení při vyrábění drogových kauz či zvyšování trestů v drogových kauzách, ve kterých není poškozených nebo obětí kromě samotných stíhaných osob.
Obecné soudy a Ústavní soud, aby posoudily ústavnost zákonných ustanovení spojených s nedovoleným nakládáním s OPL s ohledem na principy ústavnosti, legitimity, proporcionality a subsidiarity práva.
Vládu, Parlament a kraje, aby v rámci svých zákonodárných pravomocí provedly žádoucí změny směrem k dekriminalizaci trestní drogové politiky ČR.

Tato výzva je otevřená a bude zveřejněna na webové stránce e-petice.cz.

[1] https://www.kauza-ayahuasca.cz/

Dne 12.06.2022

Signatáři:

doc. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D., lékař, epidemiolog, ředitel pro výzkum a vzdělávání Společnosti Podané ruce, VŠ pedagog, člen výboru Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP (SNN ČLS JEP)
MUDr. Jakub Minařík, lékař, psychiatr, VŠ pedagog, předseda výboru SNN ČLS JEP
Mgr. Helena Rampachová, předsedkyně Rady Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS)
MUDr. Andrea Miklovičová, lékař, psychiatr, specialista pro léčbu návykových nemocí, členka výboru SNN ČLS JEP
doc. MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc., EMPH, KCLJ, lékař, psychiatr a psychoterapeut, specialista pro léčbu návykových nemocí, VŠ pedagog, člen výboru SNN ČLS JEP
MUDr. Jiří Dolák, lékař, psychiatr, odborný ředitel Společnosti Podané ruce, člen výboru SNN ČLS JEP
PhDr. Josef Radimecký, M.Sc., Ph.D., terapeut, adiktolog, místopředseda Rady APAS
Michal Němec, MBA, systemický terapeut, ředitel společnosti PREVENT 99, viceprezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky pro služby sociální prevence, místopředseda Asociace Dítě a rodina
Mgr. Lukáš Carlos Hrubý, psycholog, terapeut, supervizor, kouč, lektor, odborný ředitel Společnosti Podané ruce
Bc. Martin Boxan, kouč, supervizor, lektor, provozní ředitel Společnosti Podané ruce
Mgr. Tomáš Harant, psycholog, terapeut, ředitel Sekce pro léčbu závislostí PREVENT 99
prim. MUDr. Adéla Stoklasová, náměstkyně pro léčebně preventivní péči Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, členka výboru SNN ČLS JEP

Petice za snížení maximální povolené rychlosti v obci Lipník, okr. Mladá Boleslav z 50km/hod na 40km/hod v úseku silnice III. v obci Lipník k.ú. Lipník. Hluk, který vytváří vozidla jezdící přes dlažbu, je již několik let neúnosný a předpoklad, že by se kostky vyměnily za asfalt, jsou bohužel nulové.