Petice iniciativy Živý les pro živý region

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

My, níže podepsaní občané České republiky, žádáme o změnu hospodaření Lesů ČR, s. p. na území Ždánického lesa a Chřibů. Nesouhlasíme s prováděním plošné holosečné těžby ve zdravých listnatých porostech, která vede k rozsáhlým změnám ve struktuře a složení lesních porostů.

Náš region patří mezi oblasti nejvíce dotčené klimatickými změnami v rámci České republiky. Listnaté lesy (doubravy, dubohabřiny a bučiny) jsou zde jedním z mála prvků, které pomáhají ochlazovat klima, zadržují vodu, brzdí extrémní klimatické jevy a zabraňují erozi. Navíc jsou místem vysoké biodiverzity, poskytují dřevo pro místní obyvatele a patří mezi nejoblíbenější a nejkrásnější oblasti v našem regionu.

Plošnou holosečnou těžbou náš region přichází o tento stabilizující prvek, což povede ke zhoršení projevů klimatické změny, především k úbytku vody v krajině a k zásadnímu snížení všech výše uvedených hodnot lesních porostů.

Žádáme proto, aby již dále nebyl prováděn holosečný způsob těžby listnatých lesů v našem regionu a aby byl při těžbě prováděn pouze způsob výběrný a podrostní. Dále žádáme, aby došlo k zásadnímu snížení objemu těžby a aby byla prodlužena doba obmýtí lesních porostů. Žádáme, aby části lesů, zejména porosty straší 110 let, byly ponechány zcela bez těžby k zachování biologické rozmanitosti.

Dále požadujeme, aby byl zahájen proces zajištění ochrany našich lesů, a to nejlépe do podoby zvláště chráněného území jako chráněná krajinná oblast Středomoravské Karpaty. Cílem ochrany území s lesními porosty bude dosažení kompromisu z hlediska lesního hospodaření zaměřeného na produkci dřeva a ochrany lesních porostů jako zdroje mnoha ekosystémových služeb a funkcí.

Adresáty této petice jsou:

Lesy ČR, s. p., Přemyslova 1106/19 Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové

Ministerstvo zemědělství ČR, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1

Ministerstvo životního prostředí ČR, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – Chodov

Jihomoravský kraj, Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno

Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín

Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha 1

Iniciativa Živý les pro živý region je organizována Českým svazem ochránců přírody Kyjov.

Za petiční výbor:

Mgr. Zuzana Veverková, předsedkyně Českého svazu ochránců přírody Kyjov, Nětčická 2650/2a, 697 01 Kyjov, tel: 776 355 952, email: zuzana.veverkova@seznam.cz

Mgr. et MgA. Barbora Lungová, členka ČSOP Kyjov, členka Komise pro životní prostředí města Kyjova, akademická pracovnice na FaVU VUT v Brně, Janáčkova 798, 697 01 Kyjov, tel: 776 193 812, email: barbora.lungova@centrum.cz

Mgr. Hana Bednaříková, zástupkyně ředitele Střední školy polytechnické, Havlíčkova 1223/17, 697 01 Kyjov, tel: 774 405 607, email: bednarikova@sspkyjov.cz

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn kterýkoliv člen petičního výboru (klauzule vyžadovaná § 5 odst. 1 zák. č. 85/1990 Sb.).

My, níže podepsaní občané, žádáme prostřednictvím této petice Krajskou správu a údržbu silnic Vysočiny o komplexní opravu těžce poškozené komunikace, která je v majetku Kraje Vysočina. Špatný stav povrchu komunikace neumožňuje bezpečný provoz dopravních prostředků. Dochází k poškozování vozidel návštěvníků přírodního parku Čeřínek. Přírodní park Čeřínek je nejbližší rekreační oblastí krajského města Jihlava. Je hojně využíván v letním i zimním období nezanedbatelným počtem obyvatel kraje Vysočina. Nachází se zde skiareál Čeřínek, cca 80 objektů k individuální rekreaci a dále objekty poskytující ubytovací služby, v neposlední řadě jsou zde trvale žijící obyvatelé.

Milí sousedé, pokud se Vám nelíbí, co se děje na pozemku 534/4 na ulici Spojovací (pár metrů od benzinky Petr směrem do obce), podpořte prosím naší petici. My, občané ulice Spojovací v obci Horoušánky, se obracíme na vás - naše sousedy a místní správní orgány s naléhavou žádostí o obnovu původního pásma zeleně v naší ulici. Toto území, kdysi plné zeleně a přírody, nyní trpí negativními důsledky kvůli hromadění nákladních aut a vraků. Vše pro komerční účely a bez povolení úřadů. Nový majotel navíc pokryl ornici vrstvou vyfrézované vozovky. Původní zeleň nejen přispívala k estetickému vzhledu naší obce, ale také měla klíčový význam pro zachování životního prostředí (průchod srnek, zajíců, ježků, bažantů, atd. mezi Klánovickým lesem a Jirenskou oborou). Zničením této zeleně došlo k nárůstu negativních dopadů na naše okolí, včetně zvýšeného rizika znečištění a snížení kvality života obyvatel. Důsledky takové změny sníží i hodnotu okolních nemovitostí. Proto vás žádáme, abyste se připojili k našemu úsilí a podpořili obnovu pásma zeleně ve prospěch naší obce a budoucích generací. Vaše podpora je klíčová pro návrat ztraceného kousku přírody a hezkých Horoušánek. Děkujeme za podporu. Obyvatelé ulice Spojovací a ulice K Potoku.

Vážený pane primátore, vážení zastupitelé Hl. m Prahy,

Správa Železnic navrhuje vést vysokorychlostní trať (VRT) středem Dolních Měcholup po 9 metrů vysokém valu, a tím vytvořit téměř neprostupný předěl mezi  dvěma částmi Dolních Měcholup. Navíc se zamezí výstavbě připravovaného parku, výrazně se zhorší životní prostředí a kvalita života v obci. Existuje přitom možnost realizovat VRT bez devastace Dolních Měcholup a přilehlého životního prostředí.

My níže podepsaní vás proto žádáme abyste nepřipustili schválení změny územního plánu bez vymahatelné podmínky provedení vysokorychlostní tratě v katastru Dolním Měcholup v podzemní variantě, anebo ve variantě v nadzemním tubusu na sloupech.

My, níže podepsaní občané, žádáme prostřednictvím této petice Lesy České republiky, s.p, a obci Cejle o komplexní opravu zničené komunikace, která se nachází v katastrálním území Hutě(617423) na následujících parcelách, které jsou v majetku Lesů České Republiky, s.p. a obce Cejle: p.č. 299/3 - Obec Cejle p.č. 298/1 - Obec Cejle p.č. 298/2 - Obec Cejle p.č. 298/3 - Obec Cejle p.č. 289/15 - Lesy České republiky, s.p. p.č. 107/9 - Lesy České republiky, s.p. Katastrofální stav povrchu komunikace neumožňuje bezpečný provoz dopravních prostředků. Dochází k poškozování vozidel všech návštěvníků a dalším škodám. Přírodní park Čeřínek je nejbližší rekreační oblastí krajského města Jihlava. Je hojně využíván v letním i zimním období nezanedbatelným počtem obyvatel kraje Vysočina. Nachází se zde skiareál Čeřínek, cca 80 objektů k individuální rekreaci a dále objekty poskytující ubytovací služby, , v neposlední řadě jsou zde trvale žijící obyvatelé.

Fotbalový stadion Za Lužánkami se nachází v katastrálním území Ponava na jihu brněnské městské části Brno-Královo Pole. Do roku 2001 na něm své zápasy hrával fotbalový klub FC Zbrojovka Brno a do roku 2008 v jeho sousedství stával zimní stadion Za Lužánkami. Chceme aby nadále stadion zde zůstal a neproběhla jeho demolice.

Dne 26. 6. 2023 přijalo Zastupitelstvo MČ Praha 22 usnesení UZ-42-3/23 o změně území bývalé skládky „Hliník“ z původní kategorie SO (nezastavitelné území) na VV (Veřejná vybavenost – území, které je možné zastavět). Tento krok vnímáme jako velice nebezpečný z důvodů níže, rozsah změny v ploše 165 tis. m2 jako bezdůvodně velký a samotný proces schválení MČ, bez nezbytných studií, jako nestandardní.

My, níže podepsaní občané

1. Nesouhlasíme s takto zásadním rozšířením zastavitelné plochy (celkově se změna týká 165 tis. m2) na úkor dnes nezastavitelné plochy oddechu. Žádáme proto MČ Praha 22 o revokaci usnesení UZ-42-3/23, které souhlasilo s touto změnou. Dále žádáme Magistrát hl. m. Prahy o zamítnutí takové změny.
2. Požadujeme vypracování expertního geologického průzkumu s následnou diskusí nad vhodností takové území převádět na plochu typu VV.
3. Požadujeme před případným schvalováním podobné změny zpracovat územní studii na základě studií, průzkumů a participace veřejnosti, které potvrdí základní potřeby MČ, občanů, nezbytné vazby a kapacity daného území.
4. Podporujeme zajištění nových ploch pro veřejnou vybavenost v naší MČ, ale pouze za následujících podmínek:

a) MČ má vyvíjet úsilí, aby veřejná vybavenost byla budována především v kombinaci s bytovou zástavbou v řadě rozvojových ploch v dané lokalitě, které jsou již dnes určeny pro smíšené funkce, namísto zástavbou čistě bytovými projekty bez veřejné vybavenosti (město krátkých vzdáleností).
b) Změna nezastavitelné plochy na plochy veřejné vybavenosti by měla proběhnout jen v minimálním a odůvodněném rozsahu, odhadem to může být jen 10-25 % z předmětné plochy 165 tis. m2.

POZN.: Např. cca 15 tis. m2 je plocha všech pozemků ZŠ U Obory vč. několika budov a hřiště.

c. MČ nejdříve zajistí studie konkrétních projektů veřejné vybavenosti a až pro konkrétní záměry a pozemky zajistit změnu územního plánu.
d. Jelikož většina pozemků dotčených touto změnou je v soukromém vlastnictví, MČ pro plochy vybrané dle bodu 4.c. před zahájením procesu změny ÚP uzavře se všemi vlastníky budoucí kupní smlouvy.

5. Jelikož dochází k uvolňování kontaminantů, požadujeme vypracování postupu pro případ „havárie“ na skládce spojené se zvýšeným uvolňováním nebezpečných látek. A požadujeme též o vypracování postupu informování obyvatelstva.

Odůvodnění našich požadavků a rizika dané změny územního plánu:

1. Předmětné pozemky dnes dle Územního plánu patří do ploch s omezenou zastavitelností sloužící rekreaci, oddechu a sportu. Jejich změna na plochy zastavitelné je obvykle nevratný krok. Navíc nezvykle velký rozsah navržené plochy VV znamená riziko, že nadbytečné plochy budou v budoucnu změněny na plochy s komerčním využitím, např. pro bydlení, a znovu vytvoří tlak na veřejnou vybavenost.
2. V minulosti byla lokalita využívána jako skládka nebezpečného odpadu z nedalekých provozů státních podniků Léčiva, Barvy a laky, Teplárna Malešice a další. Pod navážkou zeminy z pozdější rekultivace se tak ukrývá nebezpečná směs chemických látek.
3. Aktuálně je území stabilizované a monitorované v systému SEKM (Systém evidence kontaminovaných míst pod Ministerstvem životního prostředí – viz odkaz https://www.sekm.cz/portal/areasource/details/73425002/ ). Probíhají pravidelné odběry a vyhodnocení spodních vod na 11 sondách v lokalitě i přilehlém okolí. Dle závěrů uvedených v SEKM jsou na některých místech překročeny limity kontaminantů v klidovém režimu, voda není ani k závlaze.
4. Lze předpokládat, že stavební činností (s následnou zátěží budov plánovaných v lokalitě skládky) dojde k narušení rovnováhy podzemních vod a hrozí jejich kontaminace uloženými toxickými látkami do okolí, stejně tak zvýšená infiltrace toxických látek do povrchových vod, především Pitkovického a Říčanského potoka. To je v naprostém rozporu se záměrem změnit území na kategorii VV (školy, nemocnice apod.).
5. Dramaticky ubývá nezastavitelných ploch oddechu v MČ Praha 22.

6. Pokud nebude dodržen požadavek na včasné uzavření smluv s vlastníky pozemků dle požadavku v bodě 4.d, tato změna pouze výrazně zvýší hodnoty pozemků v soukromých rukou, ale MČ nebude mít jistotu, zda a za jakou cenu tyto pozemky pro realizaci svých projektů získá.          

Jsem Ústečan Robert Berzkowitsch a spolu se spoustou dalších obyvatel tohoto krajského města si přejeme na Mírovém náměstí místo bloku 004 zvaném „díra‟ opět park, jelikož na hlavním ústeckém náměstí je málo zeleně. Magistrát tam plánuje postavit další kanceláře, v centru města je však již velmi mnoho nevyužitých kancelářských prostor, proč tedy stavět další? Opakuji, že na tomto místě park již byl a velká většina z nás na něj s velikou láskou vzpomíná - vysaďme ho tam znovu.

My, níže podepsaní, požadujeme, aby nebyly dále zastavovány pozemky v Městské památkové rezervaci Brno pod

národní kulturní památkou Špilberk u Pellicovy ulice a nedocházelo tak k nežádoucímu zahušťování zástavby na úkor
zeleně. Jako ukázkový příklad takovéto nevhodné výstavby se nám jeví stavební záměr nové čtyřpodlažní budovy s 18
ubytovacími jednotkami na Pellicově 2c v Brně (na místě stávající zahrady a hřiště), jehož umožnění může z pohledu
generální prevence spustit stavební boom v celém okolí hradu Špilberk. Žádáme proto, aby orgány samosprávy řádně
uplatňovaly proti takové zástavbě všechny dostupné námitky (např. v územním řízení) a aby zde byly naopak
v územněplánovací dokumentaci vymezeny závazné, nezanedbatelné nestavební plochy a plochy určené pro zeleň.
Stejně tak si nepřejeme, aby zde kvůli jakékoli zástavbě byl měněn Územní plán města Brna a Regulační plán městské
památkové rezervace Brno na plochu pro bydlení apod. (viz zejména návrhy změn B17/22 a RP MPR6-22) a zmenšovány
nestavební plochy a plochy určené pro zeleň.

Tato petice je adresována: Statutárnímu městu Brno, Magistrátu města Brna, Městské části Brno-střed, Úřadu Městské části Brno-střed a
dalším orgánům státní správy, které mají ve výše uvedené věci kompetenci anebo se věc dotýká jejich činnosti.
Petiční výbor: Ing. Michaela Nespěchalová, Pellicova2b, 602 00 Brno; Ing. arch. Kateřina Dokoupilová-Pazderková, Ph.D., Pellicova
2a, 602 00 Brno; Ing. Tereza Kadlecová, Pellicova 3a, 602 00 Brno; petiční výbor zastupuje: Ing. Michaela Nespěchalová, Pellicova
2b, 602 00.
Podpisem této petice potvrzuji, že jsem se před jejím podpisem s jejím obsahem řádně seznámil(a) a k podpisu jsem nebyl žádným
způsobem nucen(a). Potvrzuji, že jsem byl/-a řádně poučen/-a dle GDPR.