Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

PETICE

podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

proti nekoncepční masivní výstavbě v rozvojové oblasti Vysočany/Hloubětín na úkor zeleně a vybavenosti

Podpořte svým podpisem snahu zlepšit životní prostředí a kvalitu života v Nových Vysočanech.

(e-mail: petice.rokytka@gmail.com, www.facebook.com/groups/peticerokytka/)

ÚPLNÉ ZNĚNÍ PETICE (14 STRAN), AKTUÁLNÍ SEZNAM PODPISOVÝCH MÍST A DOPLŇUJÍCÍ FOTODOKUMENTACE (není součástí petice) ke stažení na https://1url.cz/mKtVn.

Podpisové archy budou k dispozici u výborů SVJ. Petici může podepsat kdokoli (bez ohledu na bydliště či věk).

STRUČNÉ SHRNUTÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ PETICE (ke stažení zde https://1url.cz/mKtVn):

Již zhruba 15 let neustále narůstá počet bytů a obyvatel v dříve neobydlené oblasti Vysočan a Hloubětína, aniž by následovalo adekvátní posílení občanské vybavenosti a úměrný rozvoj veřejných či zelených prostor. Podle původních plánů, jež naštěstí nebyly tak rychle naplněny, mělo být do konce roku 2010 postaveno 12 tisíc bytů pro více než 20 tisíc nových obyvatel. [i](https://www.archiweb.cz/n/domaci/misto-tovarnich-hal-budou-v-praze-9-byty-kancelare-a-sportoviste).[/i] V současné době pozorujeme nárůst další plánované bytové výstavby v intenzivnější podobě, než je ta stávající. Obáváme se, že se nedostatek vybavenosti v příštích měsících a letech ještě zvýší, zároveň se mnohonásobně přetíží kapacita omezených veřejných prostranství a zeleně. Další výstavba navíc zhorší již nyní kritickou dopravní situaci a parkování a tisíce lidí nepojme ani přetížená cyklostezka. Je potřeba etapizovat výstavbu tak, aby vybavenost a veřejné prostory nezaostávaly. Respektive podmiňovat výstavbu dostatečnou vybaveností a záchranou či adekvátní náhradou zničené zeleně, a to v časovém souladu.

Oceňujeme snahy zastupitelů dát oblasti dobrý základ, ale vidíme také opakující se tlaky developerů, kteří nemají motivaci, aby se všem novým obyvatelům v oblasti žilo dobře i další desítky let. Jejich ochota současně s byty dodávat území přiměřenou vybavenost není zřejmá. Nejmarkantněji to ukazuje stávající neúnosná přetíženost páteřní cyklostezky, jež je kvůli absenci alternativních průchodů oblastí stále častěji téměř neprůjezdná a tím se stává velmi nebezpečným místem pro pěší i cyklisty. V oblasti enormně ubývá hodnotné zeleně a není únosné, aby tento trend nadále pokračoval. Připravované projekty výstavby tomu však nasvědčují. Je smutné, že v jedné z největších rozvojových oblastí byla promarněna šance vytvořit moderní město doslova na zelené louce.

Je potřeba zastavit developery při snaze činit velké sliby, ale nakonec hlavně vytěžit z oblasti krátkodobé zisky a zanechat tu stav, který není příjemný k bydlení. Je potřeba ochránit poslední zbytky vzrostlé a klimaticky i esteticky hodnotné zeleně, především vzrostlé stromy, jež jsou již několik let necitlivě káceny a nahrazovány domy či neadekvátním porostem s alibistickým heslem „u Rokytky je zeleně dost“. Rozhodnutí zastavět zhruba polovinu potenciální plochy zeleně v místě centrálního parku Zahrádky v kontextu nedostatečnosti tak malého prostoru veřejné parkové plochy považujeme za velké pochybení zastupitelů a úředníků. Je však stále možnost toto lokální biocentrum obestavěné domy ochránit zvážením možnosti etapizace rozvoje a důkladným promyšlením koncepce a formy využití prostoru.

CO POŽADUJEME – HLAVNÍ TEZE (úplné znění uloženo zde: https://1url.cz/mKtVn)

My, níže podepsaní, žádáme následující:

·       Předložení argumentů o vyváženosti plánované masivní výstavby v širším okolí říčky Rokytky ze strany zastupitelů a úřadů

·       Profesionální řízení koncepce veřejných prostranství obcí, místními obyvateli a architekty spíše než developery, a to v souladu s všeobecnou strategií rozvoje ČR i hlavního města Prahy (se zaměřením na komfort a kvalitu bydlení, klima a zeleň) tak, aby se místo našeho bydliště proměnilo v moderní a příjemnou komunitní oblast, kde se lidé mají kde potkávat, rádi zde tráví čas a nemusí denně jezdit autem či MHD za lepší vybaveností jinam.

·       Zahrnutí etapizace výstavby podle priorit zohledňujících širší kontext, tedy počet přibývajících obyvatel a odpovídajícího zázemí pro tyto obyvatele, do procesu plánování a schvalování výstavby.

·       Důsledné plnění a realizaci smysluplných vizí a plánů ze strany příslušného stavebního úřadu skrze závazné smlouvy s developery a pečlivou kontrolu jejich plnění v dohodnutém rámci.

·       Rychlé dokončení výstavby roky slibované chybějící základní školy s dostatečnou kapacitou zájmového vyžití velkého počtu místních dětí školního věku a celkové zlepšení vybavenosti oblasti, celistvé a průběžné hodnocení každé změny územního plánu, revizi aktuální situace před dalším územním rozhodnutím o umístění staveb nebo zvýšením stupně zastavitelnosti bez aktuálního zajištění vybavenosti pro stávající i nové obyvatele. Dále promyšlené a koncepční využití možnosti urbanistických studií za předpokladu jejich aktuálnosti, provázanosti a smysluplnosti s ohledem na klíčové parametry komfortu bydlení pro místní obyvatele, a ne pouze na bázi ekonomických výpočtů. Jako nepřímí plátci těchto studií požadujeme, aby tyto studie reflektovaly současnou kritickou situaci popsanou v této petici s rozvržením blíže specifikované zeleně, odpočinkových zón, sportovišť, parků, cyklostezek či pěších promenád a průchodů celou oblastí, prostorů pro výběh psů, počtu bytů/výšky budov/zastavěnosti v jednotlivých zónách, obchodů, služeb, zájmové činnosti, komunitních prostor (zahrady) apod., které zde chybí.

·       Konec zbytečného kácení a likvidace zeleně, pozastavení výstavby v místech zachovalé vzrostlé zeleně do doby, než vznikne odpovídající objem alternativních vzrostlých zelených ploch v rámci výstavby, především však zastavení výstavby v zastavitelné ploše posledních zachovalých zahrádek vedle Parku Zahrádky. Navrhujeme zde efektivnější a účelnější veřejně prospěšné využití k odpočinku, sportu, vzdělávání a jako komunitního prostoru pro setkávání obyvatel, a to s respektem k navrhovanému Metropolitnímu plánu, jenž celé území původních zahrádek logicky označuje jako místo k rekreaci a obslužnosti související s bydlením těch, co žijí kolem něj, a ne k dalšímu navyšování počtu obyvatel. Dále pak zachování oblíbeného zájmového prostoru komunitního charakteru „Ráj poníků“ i přes výstavbu v místě jeho již dlouholeté působnosti, a naopak posílení podobných zájmových center pro všechny věkové kategorie obyvatel.

·       Reflektování stávající dopravní přetíženosti, omezení vjezdu a parkování uvnitř obytné oblasti nerezidentům (vzhledem k nadprůměrné MHD obslužnosti) a důslednější vyměření povinného počtu parkovacích míst na počet bytů, jež neodpovídá současným trendům, dále omezení neúnosného provozu v oblasti parkové zóny (zamezení parkování nerezidentů přijíždějících do přetížené oblasti „na výlet“)

·       Vyřešení kolizní situace na páteřní cyklostezce, odklonění pěšího provozu z cyklostezky do alternativních páteřních promenád s kvalitním zpevněným povrchem, a to atraktivitou cílových destinací (parkové plochy, sezení ve stínu, cvičební prvky, interaktivní a přírodní herní prvky pro děti, občerstvení, obslužnost), revizi průchodnosti oblastí, jež byla vhodně definována již před výstavbou cyklostezky, a tlak na developery, aby se na tvorbě průchodnosti oblastí aktivně podíleli.

·       Zvýšenou pozornost oblasti Bleších trhů, nezapadajících svým charakterem do rezidenční rozvojové čtvrti a nepřiměřeně zatěžujících o víkendech křižovatku U Elektry, a zároveň zohlednění potřeb celé oblasti při urbanistické analýze využití tohoto území nejen pro další bytové domy, ale více jako veřejně prospěšný prostor, jehož se tu dlouhodobě nedostává.

·       Vyřešení problémových oblastí veřejných prostor – např. podmáčené zóny zeleně a cest pro pěší, ochrana částí zeleně a vodních ploch pro úkryt zvířat, ptáků, plazů, žab a hmyzu a zároveň pro bezpečí dětí, zajištění hnízd sršňů v oblasti intenzivního pobývání lidí, plot a okolí zahradnictví v těsném sousedství parku a jeho časté zamořování širšího okolí parku kouřem, říčku znečišťující výpusť v místě lávky v parku, zlepšení stavu frekventované křižovatky U Elektry/Modrého, osvětlení neosvětlených částí průchodů, průchod z rezidence za Kolbenovou ul. (AFI) k unikátním Klíčovským sadům, řešení koncepce kontejnerů na tříděný odpad apod., a to díky aktivní a konstruktivní zpětné vazbě ze strany místních obyvatel.

KOMU JE PETICE ADRESOVÁNA:

Magistrát hl. města Prahy:

Rada hl. m. Prahy

Ing. Arch. Tomáš Veselý, zástupce ředitele Magistrátu pro sekci rozhodování o území

Ing. Martin Čemus, ředitel odboru územního rozvoje

RNDr. Štěpán Kyjovský, ředitel odboru ochrany prostředí

Petr Zeman, předseda Výboru pro územní rozvoj, úz. plán a památkovou péči ZHMP

Městská část Praha 9:

Ing. Jan Jarolím, starosta MČ

Mgr. Tomáš Portlík, místostarosta MČ

Bc. Kamila Viktorinová, Komise bytová, kultury a sportu

Ing. Kornélia Gottmanová, předs. Školské komise, Komise pro územní rozvoj MČ

Bc. Jana Rykrová, odbor výstavby a úz. rozvoje

Bc. Jan Poupě, člen rady MČ

IPR (Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy):

Ing. Marek Zděradička, zástupce ředitele pro odbornou činnost

Ing. Ondřej Zemánek, urbanista koncepční projektant pro Prahu 9

Státní pozemkový úřad, pobočka Kladno (pro Prahu)

Ministerstvo zemědělství: Judr. Jindřich Urfus, ředitel legisl. odboru, podpora „Zahrádkářského zákona“

OBSAH ÚPLNÉHO ZNĚNÍ PETICE (úplné znění uloženo zde: https://1url.cz/mKtVn):

1. Vymezení oblasti – mapa

2. Nekoncepčnost výstavby, studie bez návaznosti, změny územního plánu

3. Likvidace vzrostlé zeleně, kácení zdravých stromů, nahrazování nekvalitní zelenou plochou, přetížený a prostorově sevřený Park Zahrádky

4. Likvidace původních zahrádek, jejich nahrazení výstavbou, záchrana posledního možného rozšíření parku se vzrostlou zelení

5. Chybějící vybavenost, služby, alternativní průchody oblastí, veřejné prostory pro setkávání, slibovaná škola

6. Dopravní přetížení, nedostatek parkovacích míst, nerezidenti přijíždějící auty k parku.

7. Cyklostezka jako jediný páteřní průchod přetížená pěšími a nebezpečná pro všechny

8. Co navrhujeme a požadujeme

9. Komu je petice adresována

Nechceme tuhle zrůdnost na Ondřejníku. Pojďme se spojit a společně kříž nechat odstranit.

Petice za záchranu historického a plně funkčního sportoviště 

- tenisových kurtů v Italské 41 (23N), Praha 2 (TO Centrum Italská), které chce Praha 2 zastavět

My, níže podepsaní, žádáme o zachování tenisových kurtů v Italské ulici 23, Praha 2 a to z těchto důvodů:

TRADICE A GENIUS LOCI

Jde o starý oddíl vzniklý v roce 1935 s prvorepublikovou tradicí, kde hrával již československý prezident Edvard Beneš.
Oddíl si za téměř 85 let vytvořil pevné místo v rámci sportovního vyžití na Vinohradech.
Místo, kde se kurty nachází, nabízí působivý výhled na budovy hlavního nádraží v pozadí s centrem Prahy a Pražským hradem.
Současná nízká dřevěná budova vytváří dojem zachovalého prvorepublikového prostředí a zpestřuje tak ráz okolní moderní zástavby.

OTEVŘENOST PRO VEŘEJNOST A SOBĚSTAČNOST

Klub je otevřený široké veřejnosti, dospělým i dětem se třemi plnohodnotnými kurty a čtvrtým tréninkovým.
Kurty jsou hojně navštěvovány zaměstnanci okolních firem a kanceláří a obyvateli Prahy 2, kteří tak mají možnost sportovat za velmi lidové ceny.
Na Praze 2 jde o vzácné sportoviště - podobné veřejné venkovní kurty na Praze 2 jsou jen TK Vyšehrad. 
Sportovní klub je součástí širšího sportovního zázemí, které je složeno ze dvou oddílů tenisových (Italská a Na Strži) a dalších oddílů - šachového, basketbalového, stolního tenisu, minigolfu, nohejbalového.
Klub pořádá každoročně pro své členy, včetně dětí a mládeže, turnaje dvouher, čtyřher, smíšených dvojic a čtyřher veteránů.
Tenisové kurty jsou ekonomicky soběstačné a nikdy nevyžadovaly podporu od státních institucí.

PÉČE O DĚTI

Mimoškolní aktivity pro děti a dorost zajišťuje od roku 2003 tenisová školička, vedená profesionálními trenéry s  licencí Českého tenisového svazu. Výuka tenisu ve školičce probíhá celoročně od pondělí do pátku odpoledne. Hlavním cílem tréninků je hravou formou podchytit zájem žáků a zejména klást důraz na všestrannost v pohybové přípravě a naučit děti základní tenisovou techniku a taktiku. Pokročilost ani věk nerozhoduje. V současné době navštěvuje školičku cca 50 žáků převážně z Prahy 2 a 3. 

Tenisová škola vychovává dětské hráče v přirozeném venkovním prostředí a působí tak pozitivně na tělesnou zdatnost dětí žijících převážně na Praze 2 a navíc bez nákladů pro Prahu 2.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Na městském pozemku, převážně travnaté ploše se nachází vedle keřů také 30 zdravých vzrostlých stromů, hlavně jírovců, převážně desítky let starých.

KOMERČNÍ ZAJÍMAVOST POZEMKU

Záměr Městské části Prahy 2 postavit na místě současných kurtů Nový domov, specializovaný pobytový dům pro seniory s předpokládanou kapacitou až 120 lůžek, je jistě chvályhodný z hlediska stárnoucí populace, domníváme se však, že výběr lokality je motivován její komerčně mimořádně zajímavou polohou (prostor mezi ulicemi Italská, Španělská, Kunětická a Lichnická) – a víme také, že Praha 2 disponujeme možností výstavby v jiných místech.
Praha 2 má přitom (zjištěno v listopadu 2019) záměr odprodat cca 130 domů a další domy po bytech, mezi nimi by se jistě našly objekty vhodné k rekonstrukci na dům sociální péče.

ROZPOR S PROGRAMOVÝM PROHLÁŠENÍM PRAHY 2

Sama Praha 2 přitom ve svém programovém prohlášení uvádí, že „Budeme podporovat pohybové aktivity dětí a rozvíjení zdravého životního stylu … budeme přitom respektovat bohaté kulturní a historické dědictví Prahy 2, dlouhodobé tradice … podporovat sportovní aktivity nejen zaměřené na děti a školní mládež, uvedené v kapitole Školství, ale aktivity pro všechny věkové kategorie … Budeme pokračovat v budování sportovišť dostupných pro veřejnost v rámci našich škol i v parcích … Poskytneme vybraná veřejná prostranství pro sportovní aktivity a budeme pomáhat pořadatelům i s propagací … propagovat sportování a zdravý životní styl vč. možnosti zapojení občanů do některé ze sportovních organizací působících v Praze 2“. Zastavení sportoviště je tedy v rozporu s programovým prohlášením Prahy 2.

Za organizátory petice:

doc. PhDr. Marek Preiss, PhD.

psycholog

Ing. Ondřej Krutský

programátor

Ing. Pavel Nejedlý

projektant

Ze všech měst v České republice má Brno nejvyšší dům, nejkrásnější vilu nebo největší výstavní halu. Měli jsme i nejlepší fotbalový stadion: Za Lužánkami. Bylo to koloseum pro 50 tisíc lidí a tým, který v něm trénoval, vyhrál Brnu titul mistra ligy.

Až do jeho zavření v roce 2001 chodilo Za Lužánky pravidelně 20 tisíc lidí, a stadion byl tak bezkonkurenčním místem setkávání všech Brňanů bez rozdílu společenského postavení a názorů. Jmenuji se Petr Švancara, pár desítek tisíc lidí mi říká Švanci. Jako dítě jsem tady podával balony hráčům, kteří hájili Brno, jako mladík jsem tady vstřelil svůj první gól v lize, jako fanoušek se sem chci vrátit a povzbuzovat ty, kteří se právě teď učí stát na vlastních nohou.

Podepisuji se pod tuto petici ne jako sportovec, ale jako Brňan. Kdyby nám začala padat katedrála svatého Petra a Pavla nebo se nakláněl morový sloup na náměstí Svobody, zachoval bych se stejně. Stadion Za Lužánkami se rozpadá bez pomoci už 20 let, a tak jsme vzali věc do vlastních rukou. Dobrovolníci už odpracovali na stadionu tisíce hodin, položili novou trávu, nanosili tisíce kýblů betonu, aby alespoň část tribun byla bezpečná pro návštěvníky.

Díky jejich nikým neplacené námaze se stadion dostal do stavu, že se zde mohou lidé scházet.

Podpisy pod touto peticí potvrzují, že Brňané na stadion Za Lužánkami nezapomněli, ale naopak jeho obnova je pro ně jedním z nejdůležitějších témat současnosti. Masová podpora ale nestačí, musí přijít politické a ekonomické rozhodnutí na úrovni vedení města Brna.

MY, NÍŽE PODEPSANÍ, ŽÁDÁME, ABY VEDENÍ NAŠEHO MĚSTA V ČELE S PRIMÁTOREM PETREM VOKŘÁLEM UDĚLALO VŠE PRO TO, ABY NEJPOZDĚJI DO ROKU 2020 VYROSTL ZA LUŽÁNKAMI NOVÝ STADION, KTERÝ BUDE DŮSTOJNÝM NÁSTUPCEM SVÉHO SLAVNÉHO, ALE MINULÝMI VLÁDAMI TAK OSTUDNĚ ZANEDBANÉHO PŘEDKA.

NOVÝ STADION NAJDE VYUŽITÍ NEJEN SPORTOVNÍ, ALE I KULTURNÍ. JEHO SAMOTNÉ BYTÍ A NEBYTÍ MÁ PŘÍMÝ VLIV NA ATMOSFÉRU VE MĚSTĚ, NA TO, ZDA MŮŽEME BÝT NA SVOJE MĚSTO HRDI. POSILUJE VĚDOMÍ VŠECH GENERACÍ, ŽE SPORT, KULTURA A SETKÁVÁNÍ JSOU PRÁVĚ TĚMI HODNOTAMI, KVŮLI KTERÝM MŮŽEME MĚSTO BRNO MILOVAT.

Vážení příznivci ledního hokeje, rodiče,

rádi bychom vás požádali o podporu naší petice za rozvoj dětského hokeje v České republice. Tuto petici zakládají Martin Hampl, majitel společnosti RobStark a Jan Platil, český hokejový reprezentant

Naše petice má za cíl zlepšit podmínky pro trénink a péči o děti v hokejových klubech, aby se co nejlépe připravily na výzvy, které hokej nabízí.

V současné době se mnoho dětských hokejových klubů potýká s nedostatkem financí, což vede k nedostatečnému platu trenérů a dalších pracovníků. Toto má negativní vliv na kvalitu tréninku a výkonu dětí na ledě. Proto jsme se rozhodli, že z každého prodaného lístku na hokejové zápasy v ČR by mělo jít 50 Kč na transparentní účet nově vytvořeného fondu, který by se staral o financování trenérů, asistentů a dalších pracovníků, aby mohli poskytnout kvalitní výuku a péči pro naše hokejové naděje. Tento fond by prostředky rozděloval mezi všechny kluby. Budeme usilovat o to, aby vybranou částku, která by měla dosahovat výše okolo 150 milionů Kč ročně, vláda ČR podpořila také podobným příspěvkem. Díky těmto penězům se našim dětem dostane profesionálních trenérů a budeme tak mít naději na "další Nagano". 

V současné situaci je mládežnický hokej v ČR výrazně podfinancován. Chybí kvalitní, profesionální trenéři, jelikož je kluby nemají z čeho zaplatit. Naše děti tak trénují srdcaři – tatínkové, kteří se tím rozhodně neživí. I oni jistě uvítají změnu, kterou si všichni přejeme. 

Krokem, který bychom měli podniknout po úspěšném shromáždění podpisů, by bylo předat petici a naše požadavky Vládě ČR a vedení Českého svazu ledního hokeje. Doufáme, že naše snaha pomůže přinést pozitivní změny a zlepšení podmínek pro dětský hokej v České republice.

Chtěli bychom poděkovat všem, kteří podpoří naši petici a pomohou nám naplnit naše cíle. Věříme, že společnými silami dokážeme dětský hokej v ČR posunout dále a umožnit tak rozvoj dalších talentů.

Podrobnosti ohledně fondu, do kterého by měly být peníze ze sbírky vloženy, budou zveřejněny na našich webových stránkách a sociálních sítích. Vaše podpora nám však může pomoci, abychom mohli tyto důležité kroky učinit a usilovat o lepší budoucnost pro naše dětské hokejisty.

S úctou,

Martin Hampl, majitel společnosti RobStark 

Jan Platil, český hokejový reprezentant

Hlasuj zdali souhlasíš s odstraněním palet s prostoru skateparku za účelem zvýšení užitné plochy pro většinu uživatelů.

V případě, že hlasování ukáže, že většina uživatelů souhlasí s odstraněním palet, dojde k jejich seskupení v rohu skateparku. Kdokoli na nich bude chtít jezdit může dráhu sestavit a po skončení tréninku ji uloží zpět.

Důvod hlasování: palety v prostorách skateparku jsou využívány jen nahodile, velmi ojediněle a při tom zabírají podstatnou část plochy skateparku, kterou by ostatní rádi využívali denně.

Ps: Hlasování bude sečteno a podle hlasů se pak bude konat co se teda bude dít.

Každou zimu z posledních 18 let byla Na Františku v Praze 1 přístupná ledová plocha. A to jak pro veřejnost, tak i pro školy, které jej využívaly a děti se zde učily bruslit. Obyvatelé centra města tu měli jeden z mála prostorů na sport, hrát hokej sem pravidelně chodili i lékaři z nemocnice Na Homolce. Kluziště vždy fungovalo až do konce března, ale letos jeho provoz Praha 1 utnula v polovině sezóny, údajně pro nedostatek financí. Nejbohatší část republiky nejspíš nechce, aby měli její obyvatelé kde sportovat. Na neschopnost radních zajistit provoz do konce sezóny tak opět doplatí ti z nás, kteří si chtějí do života dostat trochu pohybu. Připojte se k nám svým podpisem a pomozte nám zachovat tuto sportovní zimní tradici pro vás i vaše děti. 

Vážení zastupitelé města Znojma, 

jsme klubem, který vede ke sportu 264 plavců – dětí a mládeže do 18 let. Tréninky plavců probíhají ve školním bazénu na ZŠ v Příměticích (92 plavců) a zejména v městských lázních (172 plavců), ohledně kterých se na Vás obracíme. 

Kapacita městských lázní je omezená a dráhy určené pro „závodní plavání“ se dělí mezi náš klub (PKZN) a klub TJ plavání Znojmo (TJZN). Od našeho vzniku v roce 2017 se potýkáme s nedostatkem přidělených drah v městském bazénu pro plavce našeho klubu v odpoledních hodinách. Letos konečně v rozpise platném od září do prosince 2022 byl počet drah našemu klubu navýšen, a mohli jsme tak zlepšit plavecké podmínky pro plavce našeho klubu a logicky jsme přesunuli plavce z Přímětic do Městských lázní a do kurzu pro začínající plavce v Příměticích přijali plavce nové.

Přes navýšení drah celé pololetí se potvrzuje skutečnost, že dráhy přidělené pro plavce našeho klubu jsou výrazně více zaplněné (efektivněji) než dráhy TJZN. TJZN tak má po celou dobu dostatečný prostor přibírat plavce nové, zatímco dráhy našeho klubu jsou naplněné na maximum. 

Bohužel i přes poukázání na tuto skutečnost při jednání s vedením města Znojma a vysvětlení situace se vedení města Znojma rozhodlo od ledna snížit počet drah v odpoledních hodinách plavcům našeho klubu (jedná se o 172 plavců, kteří trénují minimálně 2 hodiny týdně v městských lázních) o 5 ve prospěch TJZN. TJZN udává počet plavců 100. Toto rozhodnutí negativně ovlivniví tréninky až 50 dětí našeho klubu a v žádném případě nepovede ke zlepšení podmínek ani jednoho plavce, a to jak v PK, tak v TJ. 

Jsme přesvědčeni, že v dnešní době je potřeba maximálně sportování a zdravý pohyb dětí (kterým plavání bezesporu je) podpořit a ne naopak. Současné vedení radnice svým rozhodnutím, dle našeho názoru šla proti svému programovému prohlášení, kde proklamuje, že bude prioritně podporovat sportovní aktivity dětí a mládeže. 

Jsme přesvědčeni, že zástupci města by měli maximálně podporovat každé dítě, které se chce věnovat zdravému pohybu. Rádi bychom z tohoto důvodu požádali o ponechání rozpisu minimálně dle rozpisu platného v září - prosinci 2022, lépe však ještě o navýšení rozpisu o 1 dráhu v pondělí v čase 16:00 – 17:00. 

Toto Vaše rozhodnutí povede totiž k tomu, k čemu se vedení města Znojma zavázalo a mělo dělat i bez toho, a to podporování sportovních aktivit dětí a mládeže. Město Znojmo toto rozhodnutí nebude nic stát a neomezí ani jedno dítě (ani v TJZN) v jeho sportování, naopak umožní dětem trávit sportem více času, a také dojde k uvolnění kapacity pro plavce, které jsou zapsáni v pořadníku klubu. Toto považujeme za podporu!!!

Tímto podpisem, Vás, vážení zastupitelé, žádáme o schválení rozpisu drah dle návrhu PKZN. 

Děkujeme 

S pozdravem

Ing. Monika Dufková

Předsedkyně

Plavecký klub Znojmo z.s.