Petice proti bytovému domu 226 podpisů chybí 774

Petice proti bytovému domu

PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod

a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

 

Vážení,

my, níže podepsaní občané prostřednictvím této petice důrazně protestujeme proti záměru výstavby vysokopodlažní obytné budovy na pozemcích parc.č. 813/7 a 814/7, v katastrálním území Písek, označených v územním plánu Města Písek značkou P1-12, dle záměru společnosti ENERGY Čenkov s.r.o.. Žádáme zachování původní urbanistické koncepce rodinných domů, případně řadových rodinných domů. Jsme proti jakékoliv další zástavbě porušující vyváženost tohoto harmonického celku. Jsme proti nahrazování občanské vybavenosti nedomyšlenou obytnou výstavbou na stabilizovaném území. Jsme proti jakékoliv další zástavbě porušující vyváženost tohoto harmonického celku. Nesouhlasíme s realizací této příliš intenzivní zástavby a s přivedením další dopravní zátěže do území Václavského předměstí – Nezamyslova ul. souvisejícím zhoršením životního prostředí. Realizací záměru dojde k významnému nárůstu dopravy. Máme obavy z prohloubení deficitu parkování v okolí záměru. Máme důvodné obavy z nedostatečné kapacity bilance spotřeby vod a bilance odvodu splaškových vod v uvedené lokalitě.

 Žádáme proto samosprávu, aby aktivně hájila zájmy místních občanů na zachování urbanistické koncepce bez dalších obytných vysokopodlažních budov a to schválením příslušné změny územního plánu na ploše P1-12 indexem BI2 – plochy bydlení v rodinných domech, dále jen „PETICE PROTI BYTOVÉMU DOMU“.

Děkujeme

Za petiční výbor:

Pavel Tejnor, Neklanova 374, 397 01 Písek

Ladislav Šabat , Nezamyslova 396, 397 01

Bc. Zdeněk Kostohryz, Neklanova 435, 397 01 Písek

 

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány ve smyslu ustanovení §5, písm. 1 zák. č. 85/1990 Sb. je oprávněn kterýkoliv člen petičního výboru.

Autor: Zdeněk Kostohryz | 226 podpisů

Více >
Petice za záchranu Roklanské chaty 5097 podpisů chybí 4903

Petice za záchranu Roklanské chaty

 

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

 

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

 

Autor: Tomáš Jirsa | 5097 podpisů

Více >
Petice pro zachování osobní vlakové dopravy Velké Opatovice – Boskovice linky S21 na trati 262 163 podpisů

Petice pro zachování osobní vlakové dopravy Velké Opatovice – Boskovice linky S21 na trati 262

Na základě přípravy dokumentu Plán dopravní obslužnosti Jihomoravského kraje pro období let 2022 až 2026 – aktualizace č. 2 má Jihomoravský kraj záměr zrušit od června 2023 vlakovou linku S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice z důvodů ekonomických a nízkého využití cestujícími. Náhrada má být zajištěna současnými autobusovými linkami.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zrušením této vlakové linky S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice. Toto vlakové spojení má pro region Malé Hané vysoký význam. Byť není tato linka plně využívaná, našla si své cestující za prací, studiem či za zdravotní péčí. Podporuje i turistický ruch.  Velký význam bude mít i v případě zavedení tzv. Boskovické spojky a vznikne návaznost v Boskovicích na přímé osobní vlaky do Brna. Tím by došlo bezesporu k rychlejšímu a kvalitnějšímu spojení našeho regionu.

Železniční doprava patří z pohledu ochrany životního prostředí k těm nejšetrnějším a také patří k nejbezpečnějším způsobům dopravy. Vlak je z ekologického hlediska nejlepším možným dopravním motorizovaným prostředkem vůbec.

Celorepublikovým či celosvětovým tématem jsou právě otázky ekologické, které vlaková doprava splňuje. Měli bychom se snažit snižovat automobilovou dopravu a občanům nabídnout alternativu, která je v souladu s těmito principy. Přece nemůžeme podléhat jen a pouze ekonomické rentabilitě, která popírá všechny současné snahy o zlepšení či udržení životního prostředí.

 

Po Jihomoravském kraji požadujeme zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2021 na trati 262 – Velké Opatovice – Boskovice – Skalice nad Svitavou.

Autor: Svazek obcí Malá Haná | 163 podpisů

Více >
PETICE proti nekoncepčnímu přemostění přírodního parku Smetanka 111 podpisů

PETICE proti nekoncepčnímu přemostění přírodního parku Smetanka

My,

níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice konstatujeme, že

 v lokalitě jednoho z nejmalebnějších pražských přírodních zákoutí - v zákonem chráněném přírodním parku Smetanka v Praze 9 - vzniká projekt Správy železnic na investiční akci A12 (Modernizace traťového úseku Praha-Libeň - Praha- -Malešice, I. stavba);
součástí projektu je výstavba železničního přemostění dvou existujících železničních mostů ve výšce 40 metrů nad terénem;
 v současné navrhované podobě hrozí nevratná devastace unikátního pražského přírodního parku se zásadním dopadem na obyvatele i životní prostředí;
navrhovaná stavba je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.  a realizací hrozí zničení nejen 400 stromů a tisícovky keřů, ale i ohrožení chráněných druhů zvířat a rostlin;
deklarovaný smysl stavby (odstranění kapacitního hrdla) je neodůvodněný a zcela nekoncepční, protože tento údajný problém bude přesunut pouze o 2km k jednokolejnému tunelu pod Českobrodskou ulicí.  K němu by totiž po vybudování uvedené stavby ústily koleje tři. Pro rozšíření tunelu přitom neexistují dosud žádná řešení ani plány;
vzhledem k výše uvedenému i k tomu, že investor stavby nedisponuje ani žádným aktuálním rozpočtem, se jedná o trestuhodný hazard s veřejnými financemi.

žádáme proto, aby:

byl projekt vzhledem k výše uvedenému projednán ve všech příslušných výborech a komisích MČ Praha 9 (především komise územního rozvoje a životního prostředí), městské radě a v městském zastupitelstvu a také příslušnými odbory MHMP a IPR;
byl projekt v současné podobě všemi dotčenými orgány důrazně odmítnut přinejmenším do vyřešení uvedených nesrovnalostí (především pak nekoncepčnost a nenavazující dopravní řešení, které stavbu dělá zcela zbytečnou, dále pak trestuhodnou absencí rozpočtu stavby i samotné liché zdůvodnění jejího vlastního smyslu).

 

Za petiční výbor:

Hrdlořezská zvonička, spolek

IČO 28554060

Hrdlořezská 357/16, Praha 9 - Hrdlořezy

v.z. Leona Hornová

Pod Hloubětínskou zastávkou 188/24, Praha 9 – Hrdlořezy

 

                                                                                    

 

 

V Praze 15. 6. 2022

Autor: Leona Hornová | 111 podpisů

Více >
Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR 27224 podpisů

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR
 

Požadujeme zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice bez výjimky. Naše požadavky na změnu legislativy se opírají zejména o následující skutečnosti:


Kamerové systémy by mohly odradit od špatného a násilného zacházení se zvířaty, podporovaly snahu dodržovat správné postupy a předešly situacím, kdy se ke konzumentům dostane maso z nemocného zvířete (viz. situace v Polsku). Domníváme se, že spotřebitel by měl vědět, co jí a jakým procesem si zvíře před smrtí prošlo. 


Kamery požadujeme na místech vykládání či vyhánění zvířat z transportního vozu, předporážkového ustájení zvířat a na místech usmrcování, vykrvení a následného stahování z kůže, vyvrhování a zbavování se jednotlivých částí těla. 

Požadujeme, aby byl celý tento proces živě vysílán na webových stránkách jednotlivých jatek tak, aby se na něj kdokoliv mohl kdykoliv podívat. Vzorem může být např. společnost Hollandia, která pod heslem „jsme průhlední” vysílá online každou z částí svých činností.


Kamerové systémy neukončí utrpení na jatkách, ale budou cenným nástrojem běžným spotřebitelům k tomu, aby věděli, jak je nakládáno se zvířaty, které konzumují. Jatka nedovolují exkurze a jejich budovy jsou uzpůsobeny tak, že se nikdo nemá šanci o jejich činnosti nic dozvědět. Zvířata jsou odkázána na vůli zaměstnanců. Z pořízených záběrů a výpovědí zaměstnanců vyplývá, že jsou v některých případech zvířatům chvíle před smrtí znepříjemňovány.
Inspirací může být Francie a Velká Británie, kde jsou kamerové systémy na jatkách již zavedeny.

 

My, níže podepsaní, souhlasíme s textem Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR.

Petice ke stažení: https://bit.ly/2SWyymf

Autor: Zvířata Nejíme | 27224 podpisů

Více >
Petice proti rušení osobních vlaků Skalice nad Svitavou - Velké Opatovice - Chornice/Dzbel 422 podpisů chybí 578

Petice proti rušení osobních vlaků Skalice nad Svitavou - Velké Opatovice - Chornice/Dzbel

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zastavením osobní železniční dopravy na trati číslo 262, o které usiluje vedení Jihomoravského kraje a již se zrušeným železničním spojením Pardubickým krajem z dřívějších let na trati 017:

 

Aktuálně se to týká těchto tratí či traťových úseků:

 

262 Boskovice - Velké Opatovice (zastavení železniční dopravy od 6/2023

017 Velké Opatovice - Chornice - Moravská Třebová/Dzbel (Moravská Třebová - Chornice - Dzbel) víkendový provoz, (Chornice - Velké Opatovice) bez osobní železniční dopravy.

 

 

Rušení vlakových spojů jak je známo z dřívějších let v Pardubickém kraji obyvatelstvu Chornicka, Jevíčska, Moravskotřebovska a Konicka přineslo spíše problémy. Ať už jsou to cesty za prací, vzděláním, kulturou. Bohužel alternativní nahrazení autobusovou dopravou je nedostačující a nikdy plně zrušené spojení nenahradilo.

 

Chornice jakožto přestupní stanice do dvou největších měst České republiky přišla před 10 lety ze dne na den o více než 130 letý každodenní ruch a nulové vlakové spojení kamkoliv ve všední dny. Bohužel za pomoci Pardubického kraje, který zamezil možnost lidem cestovat adekvátním železničním spojením. Zachoval aspoň už tak velmi bídné víkendové spojení z České Třebové do Dzbelu, které si své cestující kupodivu po několika letech odmlky našlo.

 

Mnoho obyvatel v současné době volá po obnovení provozu i ve všední dny, které Pardubický kraj nelítostně zrušil téměř bez náhrady. V dnešní době kdy panuje doba zeleného cestování a především vlna nekonečného zdražování se není čemu divit, že lidé chtějí místo auty, cestovat alternativní dopravou.

 

Nicméně Jihomoravský kraj má v plánu stejnou scenérii jako kraj výše zmíněný a to úplné zastavení železniční dopravy v úseku Skalice nad Svitavou - Velké Opatovice. Bohužel kraj apeluje na nízký počet cestujících v dotčeném úseku. Tato trať nikdy neměla v době plného provozu potenciál místní, ale spíše páteřní. Lidé vlaky cestovali po trati 262/017 především z odlehlých obcí do měst za prací a školou. Zrušením spojů na hranicích krajů se jim zamezila možnost osobního rozvoje a také rozvoj celé dotčené oblasti všech obyvatel.

 

V případě vybudování takzvané Boskovické spojky vznikne návaznost v Boskovicích na přímé osobní vlaky do Brna. Tím by došlo bezesporu k rychlejšímu a kvalitnějšímu spojení regionu Konicka, Chornicka, Moravskotřebovska a Jevíčska. Za předpokladu, že se železniční spojení obnoví a vytvoří se dopravní model s adekvátními návaznostmi.

 

Výhody vlaků jsou zřejmé, autobus nikdy nemůže plnohodnotně nahradit vlak. Od jízdních vlastností, kdy vlak nepodléhá náhlým změnám směru a rychlosti umožňující klidnější nástup/výstup i pohyb po vozidle během jízdy, WC včetně možnosti umytí a dezinfekce rukou, přeprava většího množství kočárků a jízdních kol. Zájem o oblasti neobsluhované vlakovou dopravou pak upadá.


Požadujeme:


1) Zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou nejméně v rozsahu jízdního řádu 2021/2022 i do budoucna na trati 262 ( Skalice nad Svitavou - Velké Opatovice )


2) Obnovení v co nejkratším možném čase vlakového spojení v úseku: Velké Opatovice - Chornice - Moravská Třebová - (Česká Třebová) a Chornice - Dzbel - (Prostějov) ve všední dny nejméně v počtu potřebných spojů k zajištění odvozu obyvatel do práce/školy/lékaři bez nutnosti několika přestupů autobusy a zbytečného zajíždění z místa bydliště a tím prodlužování své cesty.

Autor: Martin Tomášek | 422 podpisů

Více >
Petice za rozšíření výběhu poslednímu medvědovi Jirkovi na Konopišti 2690 podpisů

Petice za rozšíření výběhu poslednímu medvědovi Jirkovi na Konopišti

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o rozšíření výběhu pro medvěda Jirku na zámku Konopiště a zároveň o závazek vedení zámku, aby medvěd Jirka byl posledním žijícím medvědem na Konopišti.

 

Níže uvádíme důvody pro podání této petice:

V přirozeném prostředí by medvěd ušatý měl teritorium o rozloze zhruba 400 km2, bohužel podmínky výběhu na Konopišti medvědovi poskytují pouze asi 200 m2, což u divokého zvířete vede k rozvoji frustrace a strádání.

Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které je zřetelným důkazem toho, že v tomto chovu strádá.

V dnešní době jsou divoká zvířata více než kdy předtím vnímána jako vzácná, proto bychom se měli snažit o to, je co nejvíce chránit.

Chov medvědů v zajetí malých zámeckých medvědárií je zastaralá tradice, která nemá v moderní společnosti opodstatnění.

Zámek Konopiště vybral finance od veřejnosti pro zvětšení jeho výběhu, k tomu však nedošlo. Navíc není technicky těžké tento výběh zvětšit, tudíž nic závažného zvětšení výběhu nebrání.

Odborníci se shodují v tom, že výběh zámku Konopiště nemůže uspokojit welfare požadavky na chov divokého zvířete.

Veřejnost si všímá nevhodných podmínek medvěda a chce s tím něco udělat.

 

Navrhované řešení:

Chceme, aby zámek Konopiště zvětšil dosavadní výběh medvědovi Jirkovi, neboť zámek disponuje touto možností. Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které jasně dokazuje, že v tomto chovu strádá. Právě malý výběh může být jedním z hlavních důvodů tohoto projevu frustrace.

 

Zároveň po vedení zámku žádáme, aby se zavázalo, že medvěd Jirka bude posledním medvědem, který bude na Konopišti chován. V dnešní době představují zámecká medvědária zastaralou tradici, v rámci níž není možné poskytnout divokému zvířeti takové podmínky, které by naplnily jeho welfare.

 

Autor: Anna Richtrová Richtrová | 2690 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku