Magazine
Těžbu zlata odmítáme, říkají Středočeši

Těžbu zlata odmítáme, říkají Středočeši

Author: Petr Vávra | Uploaded: 13.05.2014
Share it with your friends

Dvacáté století by se klidně mohlo nazývat stoletím zlata. Od jeho začátku se totiž množství tohoto vytěženého vzácného kovu na naší planetě stále zvyšovalo. V posledních letech však těžba klesá. Za posledních šest tisíc let vytěžilo asi 160 tisíc tun zlata, zhruba třetina tohoto množství v posledních dvaceti letech.

Ročně jsou objevovány další zásoby zlata. Ovšem jenom část z nich se skutečně využije k těžbě. Za dobrá naleziště se považují taková, která obsahují dva gramy zlata na tunu horniny. Nejvíc zlata na tunu rudy se těží v japonském zlatodolu Hišikaru v Japonsku. Tuna rudy tam obsahuje kolem 40 gramů na tunu. Na druhé straně v lomu Morro do Ouro v Brazílii se zlato těží už padesát let, přestože tam tuna rudy obsahuje pouze 0,5 gramu zlata. Tam je ale hornina výjimečně zvětralá a rozrušená, takže náklady na těžbu jsou tam nižší než jinde.

Většina těžby probíhá povrchově. Stále častěji se těží v ložiscích, kde obsah zlata klesá až na jeden gram drahého kovu na tunu rudy. V České republice se v zemi podle odhadů odborníků nachází 300 až 400 tun zlata. Nejlepším nalezištěm u nás jsou Kašperské Hory na Šumavě. To skrývá asi 120 tun zlata, a obsah tohoto kovu v tuně rudy dosahuje podle údajů z průzkumu z osmdesátých a devadesátých let minulého století až deset gramů na tunu. Jde tedy o bohaté naleziště, navíc jsou tam velké zásoby wolframu. Případná těžba by tam probíhala podzemním způsobem. Zhruba stejné množství zlata se nachází v ložisku u Mokrska. Tam je ovšem obsah kovu mnohem nižší – kolem 1,5 až 2 gramů na tunu rudy. Zlatonosné pásmo tam podle geologů dosahuje šířky 100 až 200 metrů, takže se dá těžit pouze povrchově. Šlo by tedy o jámu 400 až 500 metrů dlouhou, až 200 metrů hlubokou a zhruba 250 metrů širokou.

Není proto divu, že se obyvatelé dotčeného území, ale i představitelé samosprávy proti novému průzkumu a případné těžbě bouří. „Nechali bychom si zničit to, co je na středních Čechách nejkrásnější,“ říká hejtman Středočeského kraje Josef Řihák. Podle starosty Příčov Pavla Nevlidy zahraniční společnosti využívají určitého bezvládí a chaosu v zemi a hledají skulinky v legislativě. „Nepostaví se k tomu, co chtějí prosadit, podle stavebního zákona, ale podle zákona o životním prostředí, kdy nejsme účastníky řízení. Nebaví se s obcemi a dokonce ani s lidmi, na jejichž pozemku má to zlato být,“ dodává starosta Nevlida.

Více o petici proti těžbě se dočtete zde

Petice proti těžbě

 

Kanadská společnost Astur Bohemia Ruda u Mokrska plánuje povrchový lom a vytěžené zlato chce upravovat kyanidem. Právě kyanidu se místní obávají, strach mají navíc z devastace krajiny. Té se obávají i krajští zastupitelé, kteří jednomyslně případný průzkum a těžbu zlata na svém území odmítají. Teď je na řadě ministerstvo životního prostředí a vláda. O tom, jak rozhodnou, vás budeme samozřejmě informovat.

Share it with your friends and acquaintances

Comments | 5

Zatím žádné komentáře.

Related

You can express your opinion with topic by signing petition here:

Other interesting articles

Do you want a change? Just start!
  • Create
  • Support
  • Share
Start a petition

Current topics