Otevřený dopis ministru kultury ve věci propuštění kurátora Adama Budaka 324 signatures

Otevřený dopis ministru kultury ve věci propuštění kurátora Adama Budaka

Vážený pane ministře kultury, 

 

obracíme se na Vás ve věci ukončení působení pana Adama Budaka v Národní galerii Praha. Po Jiřím Fajtovi a Otto M. Urbanovi se jedná o třetí odchod odborné osobnosti, se kterou se Národní galerie Praha musí vyrovnat. Okolnosti propuštění Adama Budaka jsou přinejmenším kontroverzní a eticky diskutabilní.

 

Adam Budak je považován za jednoho z největších odborníků ve své profesi. Do ztuhlé a mnoho let zakonzervované státní instituce přinesl určité poslání, otevřel ji lidem, návštěvnost galerie rostla přímo úměrně ke kvalitě mnoha realizovaných projektů, které si získaly lokální i světovou pozornost. Adam Budak byl ke dni 15. 11. 2019 na hodinu propuštěn. Doufáme, že jste si plně vědom toho, že s odchodem Adama Budaka odchází i jeho bohaté vztahy, kontakty, zkušenosti a prestiž, které pro současnou českou výtvarnou scénu měly svůj nezanedbatelný význam.

 

Generální ředitelka NGP, Ing. Alena Anne-Marie Nedoma, která Budaka odvolala, byla Vámi do funkce jmenována ke dni 26. 9. 2019. Své poslání definovala jako krátkodobé a do jisté míry skryté, protože bude orientováno především na přípravu fungující instituce. 

 

Odůvodnění propuštění, které paní ředitelka poskytla serveru Aktuálně.cz, je zavádějící a vykonstruované a tímto způsobem realizovaná výpověď osobnosti s tak vysokým renomé jako má Adam Budak pak působí jako jeho účelové odstranění. Zároveň v jejím srovnání s kunsthalle zaznívá vize, ve které chce NGP omezit přítomnost současného umění v programu NGP, stejně jako komunikaci se současnou výtvarnou scénou. To považujeme za velmi nešťastné a tragické, zvláště potom, co Adam Budak konečně dokázal tuto instituci propojit s těmi, kdo konstituují její náplň – s umělci. Je nemyslitelné, aby byla NGP jako jediná největší instituce reprezentující Českou republiku odříznuta od umělců, dalších národních institucí a mezinárodní scény. Ptáme se proto, kolik jiných osobností jako je Adam Budak v této instituci v oblasti současného umění zůstává a jak bude galerie zodpovědně naplňovat program, ke kterému ji její význam zavazuje? 

 

Jsme přesvědčeni, že kompetence dočasné krizové ředitelky NGP byly překročeny a domníváme se, že byly vědomě zneužity. Vnímáme jako nezodpovědné a neetické činit takto zásadní změny ve výstavním programu galerie a propouštění odborníků na hodinu v krizovém režimu vedení instituce. 

 

Jsme dále přesvědčeni, že by změny takto vysokých funkcionářů měla provést až řádně zvolený/á ředitel/ka NGP v řádném konkurzním řízení, kde v komisi zasednou skuteční odborníci v oblasti umění.

 

A ne naposled jsme přesvědčeni, že bychom v našem prostředí měli kultivovat zdravé zaměstnanecké podmínky a spravedlivá procesní řízení.


 

My, níže podepsaní, Vás vyzýváme k veřejnému vysvětlení celé situace a jejímu narovnání a ke zveřejnění záměrů, personálních změn a programu NGP pro další období. 

 

Author: Marie Lukáčová | 324 signatures

More >
Petice za znovuzprovoznění Křižíkovy fontány na pražském holešovickém Výstavišti 184 signatures

Petice za znovuzprovoznění Křižíkovy fontány na pražském holešovickém Výstavišti

PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

„za znovuzprovoznění Křižíkovy fontány na pražském holešovickém Výstavišti“

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o znovuzprovoznění Křižíkovy světelné fontány na pražském holešovickém Výstavišti.

Fontána navržená slavným českým elektrotechnikem Františkem Křižíkem (1847-1941) se poprvé rozsvítila 24. května roku 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Od 28. května téhož roku pak fungovala každý večer. První práce začaly v říjnu roku 1890 a vznikly při nich pode dny bazénů prostory pro obsluhu, včetně 150 metrů dlouhého průchodu k nedaleké strojovně, kde bylo kromě jiného umístěno i čerpadlo. Stavba nadzemní části byla zahájena v únoru následujícího roku a skončila o tři měsíce později.

Dna dolního a horního bazénku tvořila silná skla, pod nimiž byly umístěny regulovatelné obloukovky s parabolickými reflektory z hliníkového plechu, které osvětlovaly proudy vody stříkající z trysek. V dolním bazénu bylo šest střiků osvětlováno šesti lampami, v bazénu bylo 16 lamp a 14 trysek rozmístěných ve dvou soustředných kruzích kolem jedné střední trysky. Vlastní osvětlení měly i tři vodopády tvořené vodou stékající z horního bazénu do dolního.

Voda stříkala až do výše několika desítek metrů a v záři světelných zdrojů bylo vidět až ze Starého Města. Aby se voda zabarvila, byly využívány různobarevné skla, které byly umístěné nad obloukovkami a vyměňovanými obsluhou v pravidelných intervalech. Veškeré osvětlovací zařízení pocházelo z dílen Křižíkova pražského závodu.

Velkou rekonstrukcí prošla fontána v souvislosti s přestavbou Výstaviště pro Všeobecnou československou výstavu konanou v roce 1991.

Nová doba přinesla další technické novinky: promítání obrazu na vodní clonu, filmovou projekci na vodní plochu či laserové efekty. K dispozici byl externí světelný park a díky pětapadesáti elektroakustickým zářičům mohly být tribuny dokonale ozvučeny.

Světelná fontána se již před sto lety stala každovečerní senzací tehdejší výstavy. Jedna z nejpozoruhodnějších staveb pražského Výstaviště patřila ještě loňského roku k lákavým atrakcím, které stověžatá Praha svým návštěvníkům nabízela. Kolem fontány vznikl amfiteátr pro více než 6 000 diváků, pro něž agentura Orfeus rok co rok připravovala vodní a světelná show na nejkrásnější melodie klasiků vážné hudby a popových hvězd i unikátní původní scénické projekty.

Agentuře Orfeus byla za divácky nejpřitažlivější akci opakovaně udělena výroční cena SISYFOS.

V roce 2017 dostal provozovatel výpověď a fontána po více jak 20ti úspěšných letech ukončila svůj provoz.

S touto skutečností se nemůžeme smířit. Je přinejmenším smutné, že to, co by se mělo chránit pro budoucí generace, je zavíráno a zatracováno. Nezanedbatelné množství mladých lidí dovedlo ocenit přínos vážné hudby právě díky Křižíkově fontáně. Pro mnohé děti byla prvotní cestou před divadlem.

Chceme tuto kulturní záležitost zachovat pro budoucí generace, nepřejeme si její zavření.

 

Děkujeme.

 

Za petiční výbor:

Bc. Tereza Fortuníková, DiS.

Kratochvílova 2, Praha 6

Author: Tereza Fortuníková | 184 signatures

More >
PETICE proti výstavbě hotelu na místě fotbalového stadionu Břevnov 388 signatures remaining 112

PETICE proti výstavbě hotelu na místě fotbalového stadionu Břevnov

My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme tímto nesouhlas se záměrem výstavby nazvaným jako „Sportovní centrum Ladronka“, který je připravován na pozemcích parc. č. 2489/18, 2489/3, 2490/2, 3693/4 v katastrálním území Břevnov, společností Sports Centre Ladronka a.s. (dále jen „Záměr“).

Zásadně se ohrazujeme proti výstavbě Záměru v navrhované podobě, a to z následujících důvodů:

1. Záměr svým rozsahem, koncepcí a zastavěností neodpovídá stávajícímu charakteru zástavby v okolí, a tím je v přímém rozporu se stávajícím územním plánem.

2. Záměr je necitlivě umístěn do stávají plochy sportu a výrazně redukuje rozsah sportovních ploch na úkor tzv. doplňkových staveb, přičemž zásadně překračuje běžné normativy a zvyklosti pro výstavbu doplňkových staveb v zóně, jejíž využití je územním plánem určené pro sport.

3. Jednotlivé funkční celky tzv. doplňkových staveb jsou silně předimenzovány, jejich účelnost se jeví jako sporná a navrženými parametry odpovídají spíše luxusním bytovým domům než deklarovanému záměru využití, tj. krátkodobému ubytování pro sportovce.

4. Záměr počítá s budovou velkokapacitní restaurace, klubovny a šaten na západním okraji pozemku jako s existující stavbou, přičemž tyto objekty byly v minulosti zbourány a k dnešnímu dni neexistují! Provozní vliv šaten, klubovny a restaurace nebyl posouzen z hlediska vlivu na životní prostředí, ve studii oslunění ani nebyly dostatečně zohledněny negativní vlivy na přilehlé bytové domy a obyvatele v bezprostředním okolí.

5. V neposlední řadě se obáváme, že projekt přinese do jinak poklidné lokality značné dopravní zatížení, neúměrné kapacitním možnostem příjezdových komunikací, a to i po jejich uvažovaném rozšíření.

Zdůrazňujeme, že nejsme proti výstavbě jako takové, ale proti necitlivé koncepci Záměru v předložené podobě.

Tuto petici směřujeme radním a zastupitelům Městské části Prahy 6 a voleným zástupcům i orgánům Magistrátu Hlavního města Praha a žádáme je, aby:

1. Aby znovu projednali plánovanou výstavbu záměru a umožnili veřejnou diskuzi o podobě projektu „Sportovní centrum Ladronka“ s obyvateli dotčené lokality.

2. Aby stejnou mírou jako zájmy developera brali v úvahu též zájmy obyvatel města a městské části Břevnov.

3. Aby ve svém rozhodnutí ohledně tohoto projektu zohlednili závazné určení územního plánu s ohledem na běžné normativy i novou koncepci Metropolitního územního plánu, která je ve fázi přípravy.

4. Aby z možnosti svých pravomocí přiměli investora ke změně Záměru, která bude citlivě řešit sporné body, výhrady a připomínky dotčených osob.

Dále žádáme příslušné orgány MČ Praha 6, zejména starostu, Radu a Zastupitelstvo MČ, příslušné orgány a zastupitele Magistrátu Hl. města Praha a příslušné orgány státní správy, aby předložili veškeré možné námitky k ochraně zájmůobce, jejích občanů i životního prostředí a zasadili se o zastavení Záměru v navrhované podobě.

Author: Zdeněk Groessl | 388 signatures

More >
Pro Artrafiku 46 signatures

Pro Artrafiku

Vážená Praho 4,

jakožto pražští studenti zajímající se o kulturní život ve městě a veřejném prostoru, již přes půl roku provozujeme na své finanční náklady a ve svém volném čase galerii Artrafika, která vznikla záchranou a rekonstrukcí (opět z našich soukromých financí bez pomoci města) staré a několik let chátrající budovou trafiky. Bohužel jsme ale zatížení záborovými poplatky od TSK a městské části, které nejsme schopni financovat. Navíc náš provoz město nestojí ani korunu.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme s tím, aby studentské galerii Artrafika (na křižovatce ulic Novodvorská a Jílovská, Praha 4 – Braník, na pozemku parc. č. 2612/148 v katastrálním území Braník) za část pozemku s několik let opuštěnou trafikou byly účtovány poplatky související s využitím pozemku o který se galerie stará a pečuje, a který město ani jiné subjekty nestojí žádné peníze a z využití plynou pouze výhody pro město a jeho obyvatele (kulturní aktivity, výstavy, autorská čtení, večery s poezií a další), proto žádáme vyjímku pro užívání prostoru. Toto místo se povedlo svépomocí opravit a přivést k životu, místo chátrající nic neprodukující stavby.
A to ve výměře 20m2 (za což po nás je žádáno přes 150.000 Kč) na nevyužívaném konci slepé ulice Jílovská, kde stála NEVYUŽITÁ trafika (všech stranách galerie je a bude zachován prostor chodníku minimálně o šíři 1,5 metru a nebude bráněno průjezdu automobilů či jejich parkování).


Vážený pane starosto, prosíme Vás, abyste se zasadil o výjimku v užívání komunikace z výše uvedených důvodů, a aby se vyhovělo kladně v této žádosti o vyjímku užívání prostoru o výše zmíněné výměře na výše zmíněném pozemku, což potvrzujeme níže svým podpisem.

 

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním Petiční výbor zastupuje Filip Zatloukal

 

Pokud jste již podepsali papírovou verzi, prosím NEPODEPISUJTE tuto online, ať nemáme tolik práce s dvojtými podpisy, DĚKUJEME.

Author: Filip Zatloukal | 46 signatures

More >
Do you want a change? Just start!
  • Create
  • Support
  • Share
Start a petition

Select your region

Hlavní město Praha x celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku