Petice ministryni Maláčové: zachovejte 80 pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením v Brně 303 signatures remaining 47

Petice ministryni Maláčové: zachovejte 80 pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením v Brně

My níže podepsaní zaměstnanci, příbuzní, přátelé a sympatizanti kulturních projektů AMERFO o p.s., žádáme Vás, paní ministryně Maláčová, abyste se zasadila o zachování pracovních míst pro 80 osob se zdravotním postižením, které našly profesní uplatnění odpovídající jejich možnostem.

V důsledku nezákonného postupu MPSV máte v těchto dnech Vy osobně potvrdit svým podpisem odepření příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 3. čtvrtletí roku 2019 - a to po téměř 7 měsících (ačkoli správní řízení určuje lhůtu 30 dnů). 

Hrozí, že spolek provozující mezinárodně oceňované muzeum a zážitkový hostel, projekt Retro-use, Franz Kafka Špitál a další v důsledku nezákonného postupu MPSV a pandemie bude muset během několika měsíců ukončit provoz a propustit 80 zaměstnanců z celého Jihomoravského kraje. 


V tomto kraji byla před pandemií nezaměstnanost ve výši 17% mezi lidmi s hendikepem. MPSV se střílí samo do nohy, pokud vloni přidělilo finanční prostředky z fondů EU na podporu vzniku nových pracovních míst, které nyní zaniknou v důsledku neprofesionání práce jiné části téhož ministerstva. Jedna ruka tak neví, co dělá druhá. Nedojde ani k úspoře budoucích výdajů, protože většina postižených skončí na Úřadě práce, což zatíží veřejný rozpočet mnohem více - když pomineme sociální a zdravotní dopady především na psychiatricky nemocné kolegy, pro které jsou pracovní návyky a schopnost si udržet stálou práci nejdůležitější.

Věříme, že si ve svém náročném programu najdete čas se osobně seznámit s podklady, které od prosince 2019 máte na stole.


Dovolujeme si Vás požádat, abyste se osobně přesvědčila, že postup některých úředníků z Vašeho ministerstva, kteří vyhověli 44 subjektům ve stejné době v mnohem méně závažných kauzách s až cimrmanovskými argumenty (např. že manželka jednatele firmy brala antobiotika, proto má manželova společnost nárok na podporu, i když firma neodvedla DPH a tím nesplnila podmínky pro získání podpory), aniž by naši žádost téměř 7 měsíců řešili, se dopustili nerovného a tedy nezákonného postupu - když už pomineme absurditu toho, že tentýž úřad, který pracuje na vzniku a udržení míst pro hendikepované, současně tato místa svým liknavým a protiprávním postupem ničí.

Věříme, že pochybení některých úředníků Vámi řízeného ministerstva nebudete omlouvat a budete se jimi zabývat.

Děkujeme za Vaši laskavost.
 

Author: Stanislav Kovařík | 303 signatures

More >
Dopis občanům Ruska 366 signatures remaining 634

Dopis občanům Ruska

Dopis občanům Ruska

Vážení občané Ruské federace,

obracíme se na Vás veřejným dopisem k současnému stavu našich vzájemných vztahů, který předáme zároveň velvyslanectví Vaší země v Praze.

_____________________________________

Velvyslanectví Ruské federace dostává údajně mnoho projevů nesouhlasu občanů s demontáží sochy maršála Koněva v Praze. My občané České republiky naopak vyjadřujeme souhlas s odstraněním této sochy z veřejného prostoru, jejím uložením do muzea a nahrazením památníkem všech osvoboditelů Prahy. K souhlasu se připojujeme i my, občané Slovenské republiky, protože se záležitost týká i naší historie.

Česká i Slovenská republika a jejich obyvatelé mají úctu ke všem občanům národů bývalého Sovětského svazu, kteří přispěli k porážce nacistického Německa. O všechny jejich hroby a poválečné památníky se naše země starají s patřičnou úctou a pietou. Ve věci sochy maršála Koněva jde o jiný případ. Není to poválečný památník, ale socha postavená v roce 1980 našimi komunisty přisluhujícími sovětské okupační moci, která tehdy u nás vládla prostřednictvím kolaborantské vlády od vojenského přepadení Československa v roce 1968. Socha proto pro mnoho našich občanů v té době již nebyla symbolem osvoboditele, ale především symbolem pozdějšího ovládnutí naší vlasti sovětskou totalitní mocí, která našim občanům přinesla také politické zotročení a hospodářský i sociální úpadek. Stejně tak jako i vaší zemi stejná totalitní moc přinesla podobný úpadek, včetně nesčíslného utrpení tisíců politických vězňů, umučených a popravených.

Není možné takové zločiny přičítat jen jednomu diktátorovi. Byl to celý totalitní systém, který ke svému fungování potřeboval mnoho malých Stalinů. Maršál Koněv byl právě tím, kdo se více než vojenské profesi věnoval bezvýhradné a ochotné službě stalinistickému zločinnému systému. Dnes již nemůže být maršál Koněv pro nás symbolem osvobození, protože je známo více historických faktů o jeho životě. Hned po příchodu do Československa v roce 1945 pomáhal organizovat zatýkání politicky nepohodlných lidí, především bývalých občanů Ruska, kteří k nám emigrovali před komunistickým režimem a většinou dostali již před válkou československé občanství. Mezi nimi byli i aktivní odbojáři proti nacistické okupaci. Stovky jich skončili v sovětských koncentračních táborech nebo na popravišti. Koněv je také ten, kdo velel potlačení povstání proti stalinistickému režimu v Maďarsku v roce 1956. Neváhal nechat střílet tanky do neozbrojených demonstrantů, počet mrtvých byl opět několik set. Mimo jiné je historicky doloženo, že při vojenských operacích, kterým velel, byl počet ztrát jeho vojáků mnohem větší než u jiných stejně vysokých velitelů. To ilustruje jeho úctu k životu jemu svěřených lidí.

Vyjádření ministra zahraničí Ruska, že odstranění sochy maršála Koněva v Praze je „cynické a pobuřující“, a podobná vyjádření dalších státních orgánů proto považujeme naopak my za cynické a pobuřující. Podle logiky těchto vyjádření se možná dočkáme i protestu proti demolici obří sochy Stalina v Praze v roce 1962 a žádosti o její obnovení. Vždyť i on měl zásluhu na porážce nacismu. Jistě, že měl, ale také po celou dobu své vlády organizoval masový teror obyvatel vlastní země a před válkou měl také zásluhu na uzavření spojenectví s nacistickým Německem a jeho podpoře při vojenském dobývání západní Evropy.

Česká a Slovenská republika jsou dnes samostatné, svébytné a suverénní státy, které si nechtějí nechat poroučet vládou jakékoli cizí země, co mají či nemají dělat. Ani orgány Ruské federace nám nemají, co poroučet. Doba okupace sovětskou armádou je 29 let za námi. Domnívali jsme se, že Rusko se za tu dobu také změnilo. Dává však v posledních letech najevo, že není jen právním nástupcem Sovětského svazu, ale i pokračovatelem jeho imperiální politiky.

Pro mnoho našich lidí bylo historicky Rusko zemí, ke které chovali sympatie, dokonce s ní spojovali naděje národního obrození. Později si další vytvářeli naděje na sociálně spravedlivější společnost, v naivní představě že je naplní komunistické Rusko. Mnozí u nás od začátku věděli, jaký je to režim, jiní byli vyléčeni až poválečným podrobením země totalitní mocí řízenou ze Sovětského svazu. Definitivní vystřízlivění naprosté většiny přišlo v roce 1968 po sovětské vojenské invazi a během následné 21 let trvající okupace.

Přesto je u nás stále dost lidí, kteří věří v to lepší v historii, kultuře a lidech Ruska. Mnozí cítí, že nás, navzdory historickým rozdílům a jinému národnostnímu složení spojují příbuzné slovanské jazyky. Jiní věří ve zdravé křesťanské kořeny ruské společnosti.

Naplněním jejich nadějí však nemůže být současný režim v Rusku. Vidíme, že přes určitý posun ke svobodě a demokracii, je stále potlačována a kriminalizována svoboda slova a spravedlivá politická soutěž. Vidíme, že je stále státní mocí prosazován komunistickou propagandou zdeformovaný výklad dějin. Rusko vyrůstající ze zdravých křesťanských kořenů si představujeme jinak než dnešní okázalé spojení trůnu a oltáře, kde na straně státu vystupují lidé osobně spojení s totalitní minulostí, kteří křesťany aktivně pronásledovali. Skutečně křesťanský postoj se vyznačuje pokorou a snahou o smíření napravením minulých omylů a chyb. To není slabost, v tom je síla pravdy, která osvobozuje, a skutečná naděje do budoucnosti. Naděje každého člověka, národů a států – i Ruska. S nadějí vyhlížíme, kdy se naplno projeví to lepší v ruské společnosti.

Nedopusťte naše další zklamání.

Praha 8. 5. 2020

Souhlasící občané:

(Svůj souhlas mohou připojit občané České republiky a Slovenské republiky,
i ti kdo žijí v zahraničí, zejména ti, kdo odešli do emigrace během sovětské okupace. Stát, ve kterém žijete, připište do pole Město.)

(Po odeslání souhlasu s peticí se zobrazí jen jméno, příjmení a obec/město-stát souhlasícího. Ostatní údaje o bydlišti a e-mailová adresa se nezobrazují, jsou přístupné jen tvůrcům petice pro případné ověření identity souhlasícího.)

 

Author: Michal Dvořák | 366 signatures

More >
Petice občanů za realizaci komunikace D43 jako plnohodnotného obchvatu celého Brna 540 signatures

Petice občanů za realizaci komunikace D43 jako plnohodnotného obchvatu celého Brna

Tato petice navazuje na dosud řádně neukončené projednání „Petice občanů proti stavbě rychlostní komunikace R43 po trase tzv. německé dálnice v úseku Kuřim-Bystrc-Troubsko“, kterou podepsalo více než 37 tisíc občanů.

TEXT PETICE:
My, níže podepsaní občané, NESOUHLASÍME s trasováním transevropské komunikace „43“ přes obydlené oblasti Brna a POŽADUJEME, aby tato komunikace byla trasována jako plnohodnotný obchvat CELÉHO Brna.

Odůvodnění:

1. Realizací komunikace R43 jako průtahu přes Brno by došlo k zavlečení další tranzitní transevropské dopravy do města, což je v přímém rozporu s veřejným zájmem.

2. Realizací komunikace 43 jako průtahu přes Brno by došlo ke zvýšení hladiny hluku a vysokým emisím škodlivin v hustě obydlených oblastech.

3. Je nutné dodržovat zákonné hygienické limity, ty však jsou např. v Brně-Bosonohách již dlouhodobě překračovány. 

4. Realizací komunikace 43 jako průtahu přes Brno by došlo k nenávratnému znehodnocení rekreační oblasti Brněnské přehrady, která poskytuje široké rekreační možnosti všem obyvatelům Brna a okolí.

5. Jihomoravským krajem zveřejněná „Územní studie nadřazené dálniční a silniční sítě v jádrovém území OB3 metropolitní rozvojové oblasti Brno“, která má sloužit jako legalizační dokument průtahové varianty, je vadná a vzhledem k rozsahu problémů a vad v této studii nemůže sloužit pro účely volby trasování komunikace 43.

6. Existuje k lidem i životnímu prostředí šetrná a přitom dopravně efektivní varianta plnohodnotného obchvatu celého Brna, která by nezatěžovala obydlené oblasti a poskytovala účinné oddělení tranzitní dopravy.

7. Je povinností minimalizovat dopady lidské činnosti na obytné a klidové oblasti v Brněnské aglomeraci. Tyto oblasti je nezbytné chránit pro nás, naše děti a další generace.

Požadujeme proto:
1. Jednoznačné odmítnutí trasování 43 jako průtahu Brnem a neprodlené zastavení a ukončení všech prací na přípravě 43 v této variantě.

2. Zahrnutí plnohodnotného obchvatu celého města Brna do Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje a do Územního plánu města Brna, a to v trase dle aktuální verze „Optimalizované“ varianty, tj. s trasováním v tzv. Boskovické brázdě.


Za petiční výbor Jana Pálková, Opálkova 16, 635 00 Brno

 

Author: Jana Pálková | 540 signatures

More >
Petice pro záchranu lázní, hotelů, penzionů, restaurací a veškerého drobného podnikání 14 signatures remaining 99986

Petice pro záchranu lázní, hotelů, penzionů, restaurací a veškerého drobného podnikání

Na počátku pandemie se hovořilo o tom, že v první linii této pandemie a jejich krizových opatření se to nejvíce dotkne cestovního ruchu a odvětví na něho napojených. Po 14-ti dnech veškerých opatření, které respektujeme a přímo souvisejí s touto pandemií, se ale s velikou lítostí dozvídáme, že veškerá podpora státu míří pouze na velké podniky. Kdekoliv na světě při rozboru ekonomické situace státu se jasně dozvídáme, že ekonomiku státu drží NE velké podniky, ale drobné a střední podnikání. V součastné době je situace taková, že cestovní ruch a jeho opravdu nulové příjmy jsou zapomenuty včetně ostatních odvětví jako jsou třeba například kadeřnictví, cukrárny, taxi služby, hrady, zámky, a podobně zavřeny, ale například Deza Valašské Meziříčí funguje normálně. Připadá Vám normální, že penzion či lázně, kde se za den protočí 30 - 50 lidí vyjímečně liší od výrobní fabriky, kde denně přijde do práce 2000 lidí? Podpořte podpisem petici za normální fungování drobných firem a podniků a nebo adekvátní finanční podpoře státu těmto podnikům, které jako jedinné v této pandemii zkončili ze dne na den s 0 Kč příjmem...Chceme pouze touto peticí rovnoprávnost v příjmech velkých firem, které dodnes mohou bez problémů fungovat a firem, které z nařízení vlády byly ze dne na den odříznuti od 100% svých příjmů. Důvodem k této petici bylo dnešní 23.3.2020 vyjádření projektu Covid 1( o kterém jsme ani nevěděli), že 15 miliard je již vyčerpáno... toto hovoří dle našeho názoru za vše

 

 

Author: Radek Žíla | 14 signatures

More >
Petice proti zákazu veřejné prezentace sokolnictví 1564 signatures

Petice proti zákazu veřejné prezentace sokolnictví

Poslanecká sněmovna České republiky chce prosadit zákon, který by měl zrušit veřejné sokolnické prezentace. Jedna se o zákon omezující účinkování volně žijících druhů zvířat v divadelním a varietním představení, televizním programu a filmu nebo podobném veřejném představení. Vzhledem k formulaci tohoto návrhu zákona se budou omezení týkat i zvířat jako jsou papoušci, psi nebo i koně.

 Ukázky a osvětová činnost je nedílnou součástí sokolnictví a kromě toho, že veřejnost by ztratila pojem o sokolnictví, skončily by např. besedy ve školách, ukázky na dětských dnech, v zoologických zahradách, při historických slavnostech i veškerá další osvětová činnost, která se kolem sokolnictví provádí.

Sokolnictví je tradice v lidské společnosti přetrvávající  několik tisíc let a je jako způsob lovu Českou republikou chráněný statek nehmotného kulturního dědictví zapsaný jak na národním seznamu kulturního dědictví, tak na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. V květnu 2020 proběhne na Pražském hradě mezinárodní oslava 10. výročí tohoto významného zapsání naší kulturní památky na seznam UNESCO a my na tuto tradici spolupráce člověka a zvířete můžeme být náležitě hrdí.

Pokud se zakáže osvětová činnost a veřejná prezentace sokolnictví, ztratí se i povědomost o této tradici. A pokud veřejnost nebude moci vyjádřit sokolnictví svou podporu, nezbude nám už moc ochrany před úřednickou byrokracií.  

Pokud Vám osud (nejen) sokolnictví není lhostejný, podepište prosím tuto petici. 

Author: Karolína Kratochvílová | 1564 signatures

More >
Petice za zachování budovy nádraží Chotyně 1060 signatures

Petice za zachování budovy nádraží Chotyně

My, níže podepsaní, vyjadřujeme svůj nesouhlas se záměrem Správy železnic (dříve SŽDC) částečně nebo úplně zbourat historickou nádražní budovu v obci Chotyně v Libereckém kraji.

Genius loci Libereckého kraje je nerozlučně spjatý s místními industriálními památkami. Technická architektura z období průmyslového rozkvětu na přelomu 19. a 20. století je zdejším jedinečným bohatstvím, a k tomuto bohatství patří i drážní stavby.

Chotyňská nádražní budova se nachází na mezinárodní trati z Liberce do Žitavy a díky své poloze na vysokém náspu tvoří odedávna přirozenou dominantu obce. V rámci drážní architektury v České republice tato unikátní budova téměř nemá obdoby. Skutečnost, že od druhé poloviny 90. let minulého století neslouží svému původnímu účelu a stát o ni prakticky nepečuje, na věci nic nemění. Jejím odstraněním by obec citelně ztratila, její rekonstrukcí by naopak velice získala.

O nádražní budovu navíc jeví živý zájem samotná obec Chotyně, a to jak o její rekonstrukci, tak i o následný provoz a její opětovné oživení. Nejde tedy o případ, kdy by bylo pro opuštěnou budovu potřeba složitě a s překážkami hledat další využití: pro zdejší obyvatele, kteří s nádražím vyrůstali, je rozhodně žádoucí, aby obec dostala možnost s objektem citlivě naložit.

Zájem o dlouho přehlíženou industriální architekturu v současnosti mohutně ožívá a existuje mnoho pozitivních příkladů podobných památek, kterým se podařilo opětovně vdechnout život. Budova chotyňského nádraží je navzdory nepřízni osudu relativně zachovalá, a finančně i technicky velmi náročná demolice budovy nebo i jen její podstatné části by pro obec neznamenala žádný přínos: naopak by byla ztrátou nejen pro Chotyni samotnou, ale i pro její okolí a pro industriální architekturu České republiky obecně.

Apelujeme tedy na Správu železnic, aby nedopustila ani částečnou demolici unikátní budovy, která má potenciál stát se reprezentativní ozdobou zdejšího regionu, a žádáme zachování nádražní budovy v původním rozsahu. Demolice by byla krokem v mnoha ohledech nelogickým a bohužel nevratným.

Author: Michala Marková | 1060 signatures

More >
Petice za pokračování Ivety Friedelové ve funkci ředitelky Nymburského kulturního centra 2 signatures

Petice za pokračování Ivety Friedelové ve funkci ředitelky Nymburského kulturního centra

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme, aby Iveta Friedelová pokračovala nadále v práci na pozici ředitelky Nymburského kulturního centra (dále jen NKC).

V pátek 31. ledna 2020 se objevila informace o plánovaném odvolání Ivety Friedlové z funkce šéfky NKC. Přitom za výsledky její práce by bylo na místě jí naopak oficiálně ocenit a podporovat v další práci.

Do funkce vstoupila s nasazením a během svého čtyřletého působení se stala zkušenou dramaturgyní a  organizátorkou nymburské kultury s nezpochybnitelnými úspěchy.

Vytvořila kulturní platformu se vztahem k regionu, která spojuje lidi s odlišnými zájmy, preferencemi a napříč různými sociálními i věkovými skupinami. NKC se tak stalo skutečným centrem kultury, ve kterém se mohou občané pravidelně setkávat.

NKC je organizací, která přináší do Nymburka kvalitní kulturu ze celé republiky a zároveň zviditelňuje město navenek, podporuje lokální začínající umělce a představuje jejich tvorbu občanům.

Za čtyři roky ve funkci se jí podařilo prostřednictvím této příspěvkové organizace zlepšit kvalitu, efektivitu, vizuální styl a komunikaci kulturní produkce města:

 

- Iniciovala a zrealizovala proměnu foyer MKS v unikátním prostor s kavárnou, ve kterém se pravidelně konají výstavy, koncerty a debaty. Kino dostalo klubovou podobu a vhodnou kombinací dramaturgie a společenských akcí po čtyřech letech tohoto provozu poprvé ve své historii vykázalo zisk. Loni kino navštívilo přes 20 000 diváků. 

 

- Rozšířila spektrum akcí o celou řadu dalších kulturních a společenských událostí (Pecha Kucha Night, Vem-ber, Čas na čaj, Festival Jeden svět, Zkrátka animace, Listování, Tvořílkov, Mamakino, Workshopy, Cestopisné pořady, Adventní neděle…).

 

- Inovovala tradiční kulturní akce jako Nymburské posvícení s jarmarkem a Přístavní slavnosti, kterým dala zcela novou tvář.

 

- Podporovala občanské a komunitní akce (např. Restaurant Day, Den architektury atd.)
    

- Iniciovala kvalitní a jednotnou vizuální komunikaci organizace, počínaje změnou samotného názvu.
    

- Sestavila a vede nadšený tým lidí zapálených pro věc.
 

Domníváme se, že Iveta Friedelová je na své pozici výjimečně schopnou osobností a vedení města by mělo dělat vše proto, aby zde pro občany pracovala, dokud jí budou síly a vnitřní motivace stačit. Obáváme se, že tímto odchodem bude ohroženo její čtyřleté dílo budování přitažlivé tváře nymburské kulturní scény určené pro všechny.

 

Děkujeme.

---

„Ročně vyrážím téměř na stovku vystoupení na různých místech a zrovna NKC s paní Friedelovou v čele vždycky patřilo mezi instituce, se kterými byla perfektní dohoda a vždy mě tam čekalo velmi milé uvítání. Také proto se stal jediným místem, kde jsem vystupoval také v pátek, kdy mívám obvykle volno – a sám jsem do Nymburka začal na akce NKC jezdit. Bohatost programu totiž je na patnáctitisícové město výjimečná. Přednášky v kině jsme vždy bez problémů a naší další účasti vyprodali, což jednoznačně byla zásluha dobré propagace se strany paní Friedelové a důkaz toho, že v Nymburce vybudovala stálé publikum. Neznám důvody pro odvolání paní Friedlové, nicméně za sebe mohu zcela zodpovědně prohlásit, že jsem ji poznal jako velmi svědomitou a schopnou pořadatelku a i díky jejímu lidskému přístupu se pro mě Nymburk stal velmi oblíbeným místem, kam jsem se mohl vždycky těšit.“  - Ladislav Zibura, spisovatel a cestovatel

 

„Naše LiStOVáNí v Nymburce začalo nedávno, ale okamžitě se tohle město dostalo mezi naše pravidelné každoměsíční scény. A to samozřejmě díky skvělé atmosféře, kterou vždy vytvořilo publikum ve foyer kina Sokol. Ivetu Friedelovou neznáme nijak osobně, jen víme, ze srovnání, které máme v 200 českých městech, že jednání s ní bylo skvělé, pružné, že bylo vždycky plno a ta rovnice prostor + divadlo + diváci se vždy rovnala na jedničku.“  - Lukáš Hejlík, LiStOVáNí.cz (herec, moderátor, gastronadšenec, influencer)

 

„Ivetu jsme poznali takřka hned po nástupu do její funkce. Přinesla do své práce entuziasmus, energii. Za těch pár let nasbírala profesní zkušenosti, dramaturgický cit i sociální kapitál, který je pro její práci tak potřebný a který se v žádné škole nevyučuje. Její práce je pro město cenným kořením, z Nymburského kulturního centra udělala kulturní instituci s dopadem pro celou místní komunitu. Chuť do práce, přímost v jednání, otevřenost nápadům – to jsou první slova, věci, které se nám s jejím jménem pojí. Přicházet o takovéhle lidi je mrháním tím nejcennějším – lidským kapitálem a talentem, kterých na místní úrovni není nikdy dost.“ - Alena a Martin Vandasovi, filmoví producenti MAUR film

 

„S Ivetou Friedelovou a jí vedeným NKC je radost spolupracovat, vždy vyjde člověku vstříc, poslechne si jeho nápad a i když akce není třeba jejím šálkem čaje, nabídne pomocnou ruku, nebo nápad při jejím řešení.“ - Vojtěch Zikmunda, fotograf, organizátor kulturních akcí v Nymburce

 

„O Ivetě Friedlové jako o člověku č. 1 na kulturu v Nymburce možná nejvíce vypovídá to, že lidi byli ochotní se podílet na organizaci akcí prostě jen kvůli nadšení, které Iveta šířila kolem sebe. I když to bude znít pateticky, tak Iveta do všeho dávala srdce a bylo to vidět. Díky ní jsem získal pocit, že v Nymburce je na co být hrdý.“ - Jakub Macura, vedoucí skautského oddílu Cefeus, organizátor kulturních akcí v Nymburce

 

„Iveta Friedelová je jeden z důvodů, proč jsem Nymburk nejen navštívil jako přednášející v NKC a cítil jsem se zde vřele přijat a jako mezi svými, ale také se do něj vracím. Účastním se takřka pravidelně akcí z bohatého programu, který nabízí ojedinělé události, a to i přesto, že běžně pobývám v Praze. Její zásluhy o kulturní život v Nymburce považuji za nepopiratelné a má moji plnou podporu v pokračování své činnosti.” - Jan Lukačevič, vědec, popularizátor a člen PC Mimo Done Nymburk

 

„Klidně tam napište, že vítězí ego nad zdravým rozumem a zájmy města. To jim vzkazuji.” - Jan Vlasák, scénograf, držitel tří Českých lvů

--- 

Za petiční výbor:

Alena Vandasová, producentka, Nymburk

Vojtěch Říha, hudebník, Nymburk

David Růžička, fotograf, Nymburk

Ladislav Zibura, spisovatel a cestovatel, Praha

Jan Lukačevič, vědec, Praha

Matěj Prášil, student, Dvory, Nymburk

 

Author: Matěj Prášil | 2 signatures

More >
Petice za zachování budovy bývalé školy v Brtníkách 255 signatures

Petice za zachování budovy bývalé školy v Brtníkách

My, níže podepsaní, zásadně nesouhlasíme se zbouráním budovy bývalé školy v Brtníkách, čp. 122. Nechápeme, proč by měla být zničena budova nedávno renovovaná. Pokud nevyhovuje svému účelu, měla by být zachována a nová budova se může postavit na pozemku nabízeném obcí. Urychlené bourání jen zvyšuje dojem, že část peněz má skončit ve volebním fondu nějaké strany. Zajímalo by nás, jestli tatáž firma, která bourá, bude i stavět. Zvlášť, když akce není finančně zajištěná, jak vyplývá z oficiálního prohlášení ze zasedání Rady Ústeckého kraje 8. ledna 2020:

Celkové náklady na tuto investiční akci jsou naplánovány ve výši přes 60 mil. Kč. Ústecký kraj se snaží využít státních dotačních titulů, které by mohly pokrýt většinovou část této investice.

Obracíme se na Radu Ústeckého kraje, aby neprodleně zastavila mrhání veřejnými penězi. Pokud je ochota investovat do Brtníků, tak připomínáme, že v obci již chybí zbouraný kostel, továrna, zámeček, fara i mnohé podstávkové domy, které zasluhovaly památkovou ochranu. Rada by měla řešit především to, že v obci postrádáme lékaře, obchod, poštu, pohostinství, ohrožená je i budova nádraží.

Žádáme proto, aby se Ústecký kraj začal chovat tak, jak mu to ukládá zákon. Aby spravoval naše společné peníze s přístupem pečlivého hospodáře a okamžitě zastavil nesmyslné bourání.

Author: Lubomír Mlčoch | 255 signatures

More >
Zastavte komerční projekt CENTRAL BUSINESS DISTRICT podle Zahy Hadid 522 signatures

Zastavte komerční projekt CENTRAL BUSINESS DISTRICT podle Zahy Hadid

VÝZVA MINISTRU KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY

k respektování závazků památkové ochrany světového kulturního dědictví hlavního města Prahy

Zastavte komerční projekt CENTRAL BUSINESS DISTRICT podle Zahy Hadid, který nenávratně poškodí jedinečnou identitu historického centra Prahy!

 

Central Business District v oblasti Masarykova nádraží není cesta pro moderní rozvoj historického města!

Vážený pane ministře, my, níže podepsaní, považujeme projekt atelieru Zahy Hadid pro společnost Penta, navržený na území pražské chráněné památkové rezervace v okolí Masarykova nádraží, pro centrum Prahy za krajně nevhodný. Uvědomujeme si zejména ohrožení statutu Prahy jako světového kulturního dědictví UNESCO. Souhlas státní správy a samosprávy s tímto záměrem by obětoval historické centrum Prahy tvrdému komerčnímu využití, a to bez ohledu na veřejný zájem o obyvatelné prostředí města.

V dotčeném území od Masarykova nádraží až k Vítkovu je třeba vyřešit funkční vazby na stávající zástavbu. Rozvoj lokality musí být výsledkem komplexní urbanistické rozvahy a veřejné shody o jejím využití a formě. Skupina Penta však bez potřebné diskuze a na základě vlastní soutěže chce realizovat projekt „Central Business District“, který nenapravitelně zničí harmonický charakter centra města, jeho identitu a historickou hodnotu. Navržené naddimenzované budovy poškodí velikostí i měřítkem dochovanou harmonii městské struktury, vyvážený vztah staré a nové zástavby i ikonickou dominantu Vítkova. Architektonické řešení projektu s vysokou zlatou klecí a pásem robustních bloků vnáší do území chaos v podobě cizorodého prvku, který nemá šanci stát se městotvorným faktorem. Obří fasády a mamutí komplexy nepřinášejí pestrost a proměnlivost parteru města. Naopak vždy znamenají zhoršení kvality životního prostředí a nárůst dopravních problémů.

Ve světě se již z urbanistických omylů dávno poučili. V Praze však zájmy developerů mívají často prioritu před ochranou světového kulturního dědictví. Pražský magistrát, respektive jeho výkonná složka památkové péče, prosazuje zpravidla jiný postoj než je odborné stanovisko NPÚ - organizace Ministerstva kultury.

Celé historické jádro Prahy je na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO od roku 1998, kdy se český stát smluvně zavázal k jeho ochraně. Tato skutečnost nás všechny - občany, architekty i projektanty, investory i developery, státní správu i samosprávu - zavazuje pečovat o jedinečnou a krásnou Prahu s úctou a pokorou. Vidíme však, že při rozhodování orgánů památkové péče selhává státní správa a samospráva. Chybná rozhodnutí musí být zrušena a další rozvoj města už nesmí probíhat podle přání developerů.

My, níže podepsaní, Vás vyzýváme, abyste zrušil souhlas s realizací obřího komerčního projektu Central Business District společnosti Penta v oblasti Masarykova nádraží, který především nevzešel ze zásadní urbanistické studie lokality, ale ze soukromé iniciativy developera, a je v zásadním rozporu s pravidly památkové ochrany města Prahy.

 

Vizualizace projektanta, bloky výška 38,5,čelní blok ca 42 m, 44m výška ochozu Prašné brány. arch. forma typu Quadrio.

Polyfunkční objekt Masaryk Centre 1 má atiku v západní části v délce 42 m ve výši 37,55 m, zvýrazněný západní akcent nároží dokonce dosahuje výše v projektu 41,9 m.

 

Author: Jiří Gebert, ing.architekt. ČKA, BYAK, Bubenečská besed | 522 signatures

More >
Nesouhlas se záměrem výstavby průmyslové zóny v lokalitě Švamberk, v katastrálním území Ševětín 129 signatures

Nesouhlas se záměrem výstavby průmyslové zóny v lokalitě Švamberk, v katastrálním území Ševětín

My, občané České republiky, prostřednictvím této petice nesouhlasíme s návrhem výstavby průmyslové zóny v lokalitě Švamberk, katastrální území Ševětín.
Petice je podávána spolkem Pro region severního Českobudějovicka z. s., v zastoupení Mgr. Lucií Koblencovou, datum narození 2. 3. 1988, bytem Drahotěšická 430, 373 63 Ševětín.


Důvody a popis nesouhlasu:
• Záměr vybudovat v daných podmínkách průmyslovou zónu, která by svým rozsahem převyšovala dosavadní zastavěnou plochu v areálu, vnímáme jako výrazný zásah do krajiny a kvality životů obyvatel. Takový záměr pro obyvatele přilehlých obcí nepřináší žádná pozitiva či výhody. Naopak, negativní dopady spojené s realizací a provozem takového projektu vnímáme jako zcela zásadní.


• Odmítáme, aby byl prostor výjimečné jihočeské krajiny, tzv. pšeničných blat, obětován investičnímu záměru, který zcela změní její ráz, sníží rozmanitost živočišných a rostlinných druhů a nedocenitelnou kulturní hodnotu.


• Nesouhlasíme se záborem zemědělského půdního fondu. V lokalitě Švamberk se nachází cca 9,7 ha půdy, která spadá do II. třídy ochrany, 3,2 ha III. třídy ochrany, 1 ha IV. třídy ochrany a 2,3 ha V. třídy ochrany. Nesouhlasíme s trvalým vyjmutím této půdy ze zemědělského půdního fondu. Takto zásadní převedení funkčního krajinného pokryvu na nepropustnou plochu je proti veškerým strategiím územního plánování a trvale udržitelného rozvoje a bude mít vliv na mikroklimatické podmínky a hydrologické poměry v dané lokalitě.


• Nesouhlasíme s přeložkou Ponědražského potoka. Tento krok by byl významným zásahem do unikátního a cenného refugia lužního charakteru, ve kterém se nachází 40 bezobratlých druhů živočichů, z toho 7 zvláště chráněných, a 50 druhů obratlovců, z toho 5 zvláště chráněných. Tato lokalita je také výjimečná výskytem vzácné flory. Nesouhlasíme, aby muselo toto přírodní bohatství ustupovat podnikatelským záměrům, neboť by to pro něj mělo fatální následky.

 

• Žádáme přezkoumání vydaného územního rozhodnutí na ZTV Švamberk z roku 2015. Součástí tohoto rozhodnutí je závazné stanovisko Magistrátu města České Budějovice k zásahu do významného krajinného prvku Ponědražský potok, které bylo na základě faktických chyb a nezákonného postupu zrušeno Krajským úřadem Jihočeského kraje, Odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví dne 12. 11. 2019. Na základě těchto skutečností se domníváme, že celé územní rozhodnutí na ZTV Švamberk vykazuje nedostatky a sporné body a je tedy ve veřejném zájmu, aby bylo podrobeno přezkumu.


• V lokalitě Švamberk se nachází množství vzácných dřevin, které jsou svou skladbou a vzrůstem pro dané místo unikátní. Nesouhlasíme s jejich zamýšleným kácením a rozporujeme vydané povolení ke kácení z roku 2018, neboť nezohledňuje výjimečnost daných dřevin a jejich reálnou hodnotu.


• Nesouhlasíme s odtěžením významných archeologických terénů bez záchranného archeologického výzkumu. Navzdory tomu, že lokalita Švamberk je výjimečným zdrojem archeologického bohatství, nebylo zde v minulosti umožněno provést záchranný archeologický výzkum a předejít tak významné majetkové, historické a kulturní újmě, což považujeme za neakceptovatelné.


• Nepřijatelný je pro nás nárůst nákladní a osobní silniční dopravy spojené s obsluhou uvažované průmyslové zóny. Otevřením dálnice D3, úseku Bošilec-Ševětín, došlo k úbytku dopravy na přetížené silnici I. třídy I/3, investor však počítá s využitím této komunikace, čímž by došlo k opětovnému enormnímu zvýšení provozu v bezprostřední blízkosti zástavby obcí Ševětín, Neplachov, Dynín, Bošilec, Horusice a dalších. Požadujeme, aby nebylo umožněno naprosto neúměrné několikanásobné zvýšení dosavadního provozu (včetně hluku a znečištění životního prostředí), snížení bezpečnosti v okolí dotčených komunikací a narušení práva na klidné životní prostředí. Zcela nepřijatelný je také noční provoz.


• Rozporujeme význam průmyslové zóny v této lokalitě z hlediska snížení nezaměstnanosti. V současné situaci na trhu práce a fázi ekonomického cyklu, kdy poptávka po pracovní síle vysoce převyšuje její nabídku, dosahuje míra nezaměstnanosti nejen v okolních obcích, ale i v celém českobudějovickém okresu historických minim a pohybuje se na hranici přirozené míry nezaměstnanosti. Shledáváme tedy tento argument za zavádějící a význam celého projektu za neodpovídající.


• Žádáme prověření rozhodnutí o vydání demoličního výměru na objekt bývalého panského a zemědělského dvora Švamberk. Historie dvora sahala až do počátku 17. století a jednalo se o unikátní památku dokumentující způsob života našich předků. Zároveň byl tento panský statek historicky výjimečný, neboť jeho kompozice a využití v minulosti nemají v regionu obdoby. Je zdokumentováno, že v objektu se nacházelo mnoho kulturně a historicky cenných prvků, jako např. sgrafita, dřevěné krovy apod. Rozhodnutí o vydání demoličního výměru se uskutečnilo ve stejném rozhodném období, během kterého probíhalo řízení o zapsání dvora Švamberk do seznamu kulturních památek. Za daných podmínek shledáváme rozhodnutí o jeho demolici za problematické a postup daných úřadů za neobvyklý.


• Nesouhlasíme s tím, jakým způsobem je jednáno a rozhodováno o záměru takového rozsahu a dopadu na okolí. Záměr, který by svým rozsahem převyšoval dosavadní zastavěnou plochu, svým významem a veškerými vlivy přesahuje hranice místního regionu a projekty podobného typu a velikosti by dle nás měl být předmětem celospolečenské diskuze na minimálně regionální úrovni. Žádáme, aby proběhla veřejná diskuze o budoucím směřování a využití areálu Švamberk.


Petiční výbor spolku Pro region severního Českobudějovicka z. s., v zastoupení:
Mgr. Lucie Koblencová, Drahotěšická 430, 373 63 Ševětín

Author: Lucie Koblencová | 129 signatures

More >
Do you want a change? Just start!
  • Create
  • Support
  • Share
Start a petition

Select your region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku