Vyjádření k záměru Závod pro zpracování vytěžené rudy z ložiska Cínovec včetně přepravního systému ( 15 signatures

Vyjádření k záměru Závod pro zpracování vytěžené rudy z ložiska Cínovec včetně přepravního systému (

Vážení spoluobčané,


na základě předloženého záměru těžby a zpracování lithia v našem regionu jsme v rámci procesu EIA připravili vlastní připomínky a stanovisko, v nichž upozorňujeme na nedostatečnou transparentnost projektu i závažná rizika pro životní prostředí a zdraví obyvatel.

Pokud sdílíte naše obavy a přejete si podpořit stejné stanovisko, připojte se svým podpisem k tomuto vyjádření. Naším cílem je zajistit, aby hodnocení bylo prováděno důsledně, na základě aktuálních vědeckých poznatků a v souladu s právními předpisy České republiky i mezinárodními závazky v oblasti ochrany životního prostředí. 

 

Vyjádření obsahuje 19 stran textu, kde jsou jednotlivé body odůvodněny.

 

Obsah Vyjádření k záměru Závod pro zpracování vytěžené rudy z ložiska Cínovec včetně přepravního systému (MZP529) v bodech je následující: 

Úvodní část

1. Kritické vyjádření k definici místa realizace: Realizací projektu budou nejvíce zasaženy lokality město Dubí, Újezdeček a Prunéřov v obci Kadaň. Nejedná se však o jediné lokality, do kterých těžba zasáhne. Mezi další místa mohou patřit přilehlé obce v čele s největším městem Statutárním městem Teplice, dále Košťany a další obce v regionu, které budou dotčenou těžbou lithia a předně transportem z lokality.

2. Kritické vyjádření k nedostatečnému zpracování hlukové studie a dalších dopadů na životní prostředí

3. Studie je netransparentní: Více než 80 % studie je anonymizováno, pokud odečteme úvodní stranu, obsah na začátku a na konci, a budeme se věnovat pouze stati a textu, který je nositelem nějakých relevantních informací, blíží se míra anonymizace dokumentu dokonce k 90 %.

4. Neposkytování informací občanům a dotčeným obcím: Zdůvodnění potřebnosti projektu je podstatné z toho důvodu, aby převážil veřejný zájem na tomto projektu nad veřejným zájmem na ochranu přírody a životního prostředí. Informace jsou však plošně anonymizovány. Chybí řádné odůvodnění, proč konkrétně nejsou jednotlivé informace poskytnuty. 

5. Možný rozpor s právem na informace: Informace nelze plošně anonymizovat nebo je neposkytnout s pouhým obecným odůvodněním, např. odůvodnění spočívající v obecném odkazu na obchodní tajemství. S neposkytnutím jednotlivých informací je třeba se vypořádat ve vztahu ke každé z nich.

6. Nedostatečná kvalita zpracování Studie

7. Environmentální dopady

7.1 Absence detailní ekologické analýzy: Studie obsahuje pouze obecné obraty. Absentuje konkrétní řešení, kterým prokazatelně zajistí svůj příslib, že získávání lithia bude probíhat „s minimálním dopadem na životní prostředí a krajinu“

7.2 Oblast Cínovce a Sedmihůrek je významná z hlediska ochrany přírody: Přírodní park Krušné hory (od roku 1995), přírodní památka Cínovecký hřbet (od roku 2019), Evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří, Přírodní rezervace (od roku 2001) a Evropsky významná lokalita Rašeliniště U jezera – Cínovecké rašeliniště (od roku 2009), Ptačí oblast Východní Krušné hory – Natura 2000 (od roku 2004), proces CHKO Krušné hory (od roku 2024). Evidentně existuje potřeba oblast Krušných hor, zejména pak lokality Cínovec a Sedmihůrky, chránit, a to jak na úrovni České republiky, tak Evropy. Význam ochrany Krušných hor s časem narůstá, o čemž svědčí i aktuální zájem učinit Krušné hory chráněnou krajinnou oblastí. Podle ministra životního prostředí jsou Krušné hory mimořádným fenoménem. Ministerstvo životního prostředí již avizovalo, že vyhlášení CHKO Krušné hory se předběžně očekává v polovině roku 2026. Studie s touto okolností nepracuje.

7.2.1 Přírodní park Krušné hory a přírodní památka Cínovecký hřbet

7.2.2 Evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří a Ptačí oblast Východní Krušné hory – Natura 2000
7.2.3 Chráněná krajinná oblast Krušné hory – proces

8. Ochrana tetřívka obecného (tetrao tetrix): Významný zájem regionu, přeshraniční spolupráce, ale i nejcennější přírodní bohatství Evropy. Plánovaná těžba lithia na Cínovci představuje závažné ohrožení populace tetřívka obecného a narušení křehké ekologické rovnováhy v této lokalitě.
8.1 Právní rámec k ochraně tetřívka obecného

9. Neřešený problém odpadu z těžby lithia: Studie nekvantifikuje množství odpadu, jeho složení a způsob zneškodnění. Neuvádí konkrétní plán, jak bude naloženo s odpadem z těžby, ani opatření k prevenci kontaminace vodních zdrojů.

10. Uhlíková stopa těžby a znečištění ovzduší: Studie neobsahuje posouzení uhlíkové stopy těžby a vliv těžby na znečištění ovzduší.

11. Ohrožení vodních zdrojů: Kontaminace podzemních a povrchových vod, lázeňských termálních pramenů, vznik kyselé důlní vody, ohrožení unikátních ekosystémů, pokles hladiny podzemní vody a vysychání rašelinišť

12. Logistické dopady a dopravní zatížení: Vliv na kvalitu života obyvatel a bezpečnost silniční dopravy

13. Větrný potenciál Krušnohoří: Alternativní řešení i čistá energie

14. Volba místa těžby v Evropě a ve světě

15. Nejasnosti ve financování a udržitelnosti projektu

15.1 Financování a udržitelnost bez veřejných zdrojů: Přibližně třetina financí na realizaci projektu má být z veřejných financí – dotací.

15.2 Jaká je návratnost investice v roce 2025 a jaké jsou konkrétní „výhody pro region“?

15.3 Jaká je skutečná poptávka po lithiu a jaký vliv má na financování a udržitelnost bez veřejných zdrojů proměna trhu oproti roku 2022: Studie postrádá komparaci ekonomického potenciálu v roce 2022 a v roce 2024, resp. 2025. Od roku 2022 ekonomický potenciál lithia změnil: Cena lithia se propadla o 85 %, v roce 2025 nabídka převyšuje poptávku, politické změny v roce 2024 přinesly oslabení podpory pro elektronická vozidla. Jak se bude postupováno v případě, že poptávka po lithiu bude nižší a jeho cena se bude dále propadat? Jaký je výhled? Jaké přinesl technologický vývoj alternativní technologie?

16. Nejasnosti v ekonomických přínosech

16.1 Jaké jsou ekonomické výhody pro místní obyvatele? Mají zahraniční investoři zájem o náš region a životní prostředí, nebo jen o vysoké zefektivnění těžby a výroby, která vede k maximalizaci zisku?

16.2 Ekonomické dopady na bydlení v regionu a zásah do vlastnických práv vlastníků nemovitostí v dotčených oblastech

Závěrem

 

Společně můžeme přispět k tomu, aby se záměr uskutečňoval pouze za podmínek, jež zohlední a ochrání naši krajinu i zdraví budoucích generací. Věříme, že naše připomínky přispějí k objektivnímu a transparentnímu posouzení záměru a že budou řádně zohledněny při konečném rozhodování.

Děkujeme Vám za podporu.



Podpisem této petice se osoba připojuje k vyjádření k záměru, neboť sdílí stejné stanovisko a vyjadřuje svůj nesouhlas se záměrem v jeho současné podobě.

 

Podpisy budou sbírány do 18. 2. 2025.

Po domluvě je možné podepsat podpisový arch fyzicky. 

 

Dne 19. 2. 2025 bude Vyjádření i s podpisovými archy odesláno Ministerstvu životního prostředí. 

Vyjádření naleznete v přiloženém PDF (případně je možné zaslat jako obrázek). 
 

Author: Aneta Schwarzová | 15 signatures

More >
Za vysokorychlostní trať přes Ústí nad Labem - západ 478 signatures

Za vysokorychlostní trať přes Ústí nad Labem - západ

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice v souladu s čl. 18 Listiny základních práv a svobod žádáme, aby:

1) vysokorychlostní železniční trať vedoucí z Prahy do Drážďan vedla přes území krajského města Ústí nad Labem, a to konkrétně přes Ústí nad Labem - západní nádraží,

2) vysokorychlostní železniční trať vedoucí z Prahy do Drážďan měla vlakovou zastávku v lokalitě Ústí nad Labem - západní nádraží.

 

Domníváme se, že:

1) vlaková zastávka přispěje k rozvoji města Ústí nad Labem, zvýší kupní sílu a cenu nemovitostí,

2) je povinností Ústečanů podpořit touto peticí zástupce z Ústí nad Labem, kteří za naše požadavky bojují a reprezentují tak naše postoje,

3) je vhodné využít nádraží Ústí nad Labem - západ a přilehlé brownfieldy pro účely výstavby vlakové zástavky vysokorychlostní trati a dalších souvisejících staveb, jakými jsou například parkoviště pro cestující, naopak není vhodné pro tyto stavby využívat prostory ve volné krajině v okolí jezera Milada,

4) i přesto, že petice není nejefektivnějším způsobem prosazování občanských zájmů, chceme tímto vytvořit tlak na příslušný státní orgán, který se bude, byť jen částečně, na rozhodování o celém záměru podílet.

 

Bojujme za to, aby hlas Ústečanů byl slyšet a naše město neztratilo budoucnost.

Author: Petr Vidlák | 478 signatures

More >
Petice za zachování vzrostlých stromů v Lovosicích 32 signatures

Petice za zachování vzrostlých stromů v Lovosicích

Požadujeme, aby město Lovosice přestalo kácet v našich ulicích stromy, jejichž zdravotní stav přímo neohrožuje okolní obyvatele. Výslovně žádáme o zachování kvalitního životního prostředí, jež je bez vzrostlých stromů u našich obydlí naprosto nemyslitelné. Stromy, které denně míjíme a schováváme se v jejich stínu, považujeme za nedílnou součást našeho života.

Chceme, aby město Lovosice změnilo svoji politiku ohledně zeleně a okamžitě přestalo s odstraňováním stromů, které nejsou hrozbou. Nadměrné kácení lze považovat za poškozování svěřeného majetku v okamžitý prospěch ze zisku za dřevo. Ve většině případů je na pokácených a poházených stromech vidět, že mají především kvalitní dřevo, a naopak minimum hniloby, pokud vůbec.

Mnohé stromy jsou pokáceny až v době, kdy se vzpamatovaly po neuváženém ořezávání natolik, že je pohledem nešlo rozeznat od jiných, které prořez přečkaly bez újmy (viz 28.října, Žižkova). To dokazuje, že byly dostatečně vitální.

Ohrazujeme se proti běžným argumentům současného odboru životního prostředí Lovosice. Že jsou mnohé druhy stromů "nepůvodní" - to není vůbec relevantní, protože původní jsou jenom nálety a dřeviny hospodářsky či esteticky bezvýznamné. Dále že je lepší kácet celé aleje, aby vyšší stromy esteticky nerušily - strom není nikdy rušivým prvkem. Také že nové stromy rychle nahradí ty staré - i rychlerostoucí dřeviny nedosáhnou původních rozměrů ani za dvě dekády. Termín "snížená vitalita" nesmí být prezentován jako rovný výrazu "nevyhovující pro provozní bezpečnost".

Není ospravedlnitelné kácet např. užitečné hrušně a současně plánovat vysazovat náletové akáty. Nelze brát javory v jedné ulici jako nežádoucí a chtít další vysadit v jiné. To je nezodpovědná hra na úkor naší existence.

My, občané Lovosic, přicházíme o součást svého domova kvůli lhostejné likvidaci majetku města, ke kterému ale mají morální vazbu ti, kterým mizí před očima. Nemůžeme přijmout fakt, že v dříve zeleném městě je stále více vidět holé fasády, ptáci mohou sedat leda na vedení, netopýři musí hnízdit na panelácích, a bodavý hmyz se místo dutin v kmenech schovává do děr pod okny bytů, čímž ztrpčuje léto bez trocha stínu.

Tohle se v jiných městech neděje. Změňte to!

 

Author: Vít Patrák | 32 signatures

More >
Do you want a change? Just start!
  • Create
  • Support
  • Share
Start a petition

Select your region

Ústecký x celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj