Petice proti zákazu veřejné prezentace sokolnictví 1223 signatures

Petice proti zákazu veřejné prezentace sokolnictví

Poslanecká sněmovna České republiky chce prosadit zákon, který by měl zrušit veřejné sokolnické prezentace. Jedna se o zákon omezující účinkování volně žijících druhů zvířat v divadelním a varietním představení, televizním programu a filmu nebo podobném veřejném představení. Vzhledem k formulaci tohoto návrhu zákona se budou omezení týkat i zvířat jako jsou papoušci, psi nebo i koně.

 Ukázky a osvětová činnost je nedílnou součástí sokolnictví a kromě toho, že veřejnost by ztratila pojem o sokolnictví, skončily by např. besedy ve školách, ukázky na dětských dnech, v zoologických zahradách, při historických slavnostech i veškerá další osvětová činnost, která se kolem sokolnictví provádí.

Sokolnictví je tradice v lidské společnosti přetrvávající  několik tisíc let a je jako způsob lovu Českou republikou chráněný statek nehmotného kulturního dědictví zapsaný jak na národním seznamu kulturního dědictví, tak na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. V květnu 2020 proběhne na Pražském hradě mezinárodní oslava 10. výročí tohoto významného zapsání naší kulturní památky na seznam UNESCO a my na tuto tradici spolupráce člověka a zvířete můžeme být náležitě hrdí.

Pokud se zakáže osvětová činnost a veřejná prezentace sokolnictví, ztratí se i povědomost o této tradici. A pokud veřejnost nebude moci vyjádřit sokolnictví svou podporu, nezbude nám už moc ochrany před úřednickou byrokracií.  

Pokud Vám osud (nejen) sokolnictví není lhostejný, podepište prosím tuto petici. 

Author: Karolína Kratochvílová | 1223 signatures

More >
Petice za zachování budovy nádraží Chotyně 848 signatures

Petice za zachování budovy nádraží Chotyně

My, níže podepsaní, vyjadřujeme svůj nesouhlas se záměrem Správy železnic (dříve SŽDC) částečně nebo úplně zbourat historickou nádražní budovu v obci Chotyně v Libereckém kraji.

Genius loci Libereckého kraje je nerozlučně spjatý s místními industriálními památkami. Technická architektura z období průmyslového rozkvětu na přelomu 19. a 20. století je zdejším jedinečným bohatstvím, a k tomuto bohatství patří i drážní stavby.

Chotyňská nádražní budova se nachází na mezinárodní trati z Liberce do Žitavy a díky své poloze na vysokém náspu tvoří odedávna přirozenou dominantu obce. V rámci drážní architektury v České republice tato unikátní budova téměř nemá obdoby. Skutečnost, že od druhé poloviny 90. let minulého století neslouží svému původnímu účelu a stát o ni prakticky nepečuje, na věci nic nemění. Jejím odstraněním by obec citelně ztratila, její rekonstrukcí by naopak velice získala.

O nádražní budovu navíc jeví živý zájem samotná obec Chotyně, a to jak o její rekonstrukci, tak i o následný provoz a její opětovné oživení. Nejde tedy o případ, kdy by bylo pro opuštěnou budovu potřeba složitě a s překážkami hledat další využití: pro zdejší obyvatele, kteří s nádražím vyrůstali, je rozhodně žádoucí, aby obec dostala možnost s objektem citlivě naložit.

Zájem o dlouho přehlíženou industriální architekturu v současnosti mohutně ožívá a existuje mnoho pozitivních příkladů podobných památek, kterým se podařilo opětovně vdechnout život. Budova chotyňského nádraží je navzdory nepřízni osudu relativně zachovalá, a finančně i technicky velmi náročná demolice budovy nebo i jen její podstatné části by pro obec neznamenala žádný přínos: naopak by byla ztrátou nejen pro Chotyni samotnou, ale i pro její okolí a pro industriální architekturu České republiky obecně.

Apelujeme tedy na Správu železnic, aby nedopustila ani částečnou demolici unikátní budovy, která má potenciál stát se reprezentativní ozdobou zdejšího regionu, a žádáme zachování nádražní budovy v původním rozsahu. Demolice by byla krokem v mnoha ohledech nelogickým a bohužel nevratným.

Author: Michala Marková | 848 signatures

More >
Petice za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému na nejvyšším vrcholu Krušných hor, Klínovci 823 signatures remaining 9177

Petice za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému na nejvyšším vrcholu Krušných hor, Klínovci

V Jáchymově dne 13.5.2019

 

Vládě České republiky

Senátu Parlamentu České republiky

Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky

Ministerstvu životního prostředí České republiky

Ministerstvu pro místní rozvoj České republiky

Ministerstvu dopravy České republiky

Ministerstvu obrany České republiky

                  

Petice podle §1 zákona c. 85/1990 Sb., o právu petičním

 

"Za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému při horní hranici lesa na nejvyšším vrcholu Krušných hor Klínovci a jeho okolí a za omezení výšky nových staveb na Klínovci a jeho okolí na maximálně 13 metrů."

 

Klínovec je nejvyšší vrchol Krušných hor (1244 m n.m.) a to z něj dělá významově výjimečné místo Karlovarského a Ústeckého kraje i sousedního Saska. Tato výjimečnost by mela byt nadřazena všemu ostatnímu. Vrchol Klínovce a jeho okolí by měly zůstat zachovaný pro budoucí generace bez jakékoli další nové dominantní výškové stavby, jež by nepřirozeně narušovala krajinný ráz ze všech přilehlých i vzdálenějších pohledů. 

Jedinou dominantou vrcholu Klínovce, nechť' nadále zůstane telekomunikační věž se svou výškou cca 56 metrů, a nikoliv nově uvažovaný záměr výstavby, stezky v oblacích" tzv. SKYWALK. Tato stezka by svou výškou (investoři skoro pokaždé mluví o jiné výšce 50, 65, 70 nebo dokonce 75 metrů), prostorovým objemem a vysokou návštěvnosti (až 400.000 návštěvníků ročně) naprosto zastínila vše, čím je zatím vrchol Klínovce charakteristický.

Návštěvnické (možnosti vrcholu Klínovce a jeho okolí je třeba stanovit limity z mnoha důvodu, ale zejména z důvodu ochrany přírody a krajiny. Případná výstavba na Klínovci a v jeho okolí by neměla přesahovat svou výškou 13 metru.

 

Nikde jinde v Krušných horách než v okolí nejvyššího vrcholu Klínovce, není lesní ekosystém tak blízko horní hranici lesa. Tento ekosystém, po staletí vystavený extrémním klimatickým jevům, vytváří jedinečné společenstvo necivilizované drsné přírody. Proto si zasloužili zvláštní ochranu, a proto jej již nelze nad únosnou míru dále potlačovat.

 

Proto my, níže podepsaní občané,

– chceme zachování krajinného rázu nejvyššího vrcholu Krušných hor Klínovce a jeho okolí,

– chceme zachování jedinečného lesního ekosystému při horní hranici lesa na nejvyšším vrcholu Krušných hor Klínovci a jeho okolí,

–chceme omezení výšky nových staveb na Klínovci a jeho okolí na maximálně 13 metru.

 

Petiční výbor ve složení:

1)Lada Baranek, třida Dukelských hrdinu 516, 362 51 Jáchymov

2)Martin Šlechta, 362 62 Bož Dar 90

3)Mgr. Petr Masák, Stara Kysibelská 599/33, 360 09 Karlovy Vary

 

Osobou oprávněnou zastupovat petiční výbor ve styku s příslušnými orgány je člen petičního výboru Mgr. Petr Masák, na jehož adresu lze zasílat petiční archy.

 

 

 

 

 

Author: Lada Lapinová | 823 signatures

More >
Chladivé proudy Vltavy – ne rozteklý asfalt cyklostezky 391 signatures remaining 609

Chladivé proudy Vltavy – ne rozteklý asfalt cyklostezky

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

 

Starosta Vyššího Brodu Ing. Milan Zálešák a zastupitelé MěÚ Vyšší Brod

 

Chladivé proudy Vltavy – ne rozteklý asfalt cyklostezky

My, kteří máme rádi malebný úsek Vltavy od Vyššího Brodu až k hradu Rožmberk se domníváme, že realizace záměru tzv. páteřní cyklostezky od Lipna nad Vltavou až do Českého Krumlova, který prosazují starostové přilehlých obcí i měst Vyšší Brod a Český Krumlov, by měla nedozírné, fatální následky na křehký a životně důležitý systém říční krajiny Vyšebrodska.

Trasa protíná mimořádně cenná území říčních luhů, rozlehlých mokřadů, říčních ramen, významných krajinných prvků, pobřežních porostů s prastarými duby, olšemi, vrbami, lipami a mnoha druhy chráněných organismů… Projekt páteřní cyklostezky nerespektuje mimořádné hodnoty přírodní, kulturní, historické i duchovní, kterými zdejší krajina oplývá.

Stezka má být z valné části asfaltová, tak, aby vyhovovala i vyznavačům jízdy na kolečkových bruslích. Plány počítají s maximálním kopírováním toku Vltavy, aby se minimalizoval výškový profil trasy. V době, kdy se celá Evropa potýká s následky klimatických změn, a s tím spojeného katastrofálního sucha, je takovýto megalomanský projekt brutálním zásahem nejenom do retenční schopnosti krajiny, ale i do jedinečných přírodních společenstev řeky, unikátního krajinného rázu a kulturních tradic Vyšebrodska.

Z tohoto důvodu požadujeme:

celkové přehodnocení koncepce plánované „páteřní cyklostezky“ z Lipna nad Vltavou až po Rožmberk tak, aby se stavba podřídila nejvyššímu veřejnému zájmu regionu Vyšebrodsko, kterým bezesporu je zachování říční krajiny Vltavy se všemi nenahraditelnými funkcemi – retenční schopnost krajiny, biodiverzita území, ochlazování krajiny v časech tropických veder, estetické hodnoty řeky, kulturní a duchovní dimenze národní řeky Vltavy.

 

navrhovanou trasu páteřní cyklostezky nechat znovu a důkladně posoudit vědeckým kruhům v oblasti hydrobiologie a krajinné ekologie; problematiku diskutovat s agenturou ochrany přírody a krajiny, ekologickými sdruženími a v neposlední řadě i s místními obyvateli

 

v maximální možné míře využívat stávající hustou síť značených cyklostezek, turistických tras, lesních cest a silniček nižších tříd – v žádném případě nezasahovat do cenných území říčních niv, luhů, mokřadů, břehových porostů, hájů, ochranných pásem v NPR Čertova stěna – Luč

Domníváme se, že splnění našich požadavků bude dobrým řešením nejen pro skupinu vyznavačů cyklistiky, ale především pro všechny, kterým učaroval ten kouzelný kraj pětilisté růže kolem stříbrné Vltavy!

 

Mgr. Jaroslav Jonáš, Náměstí 79, 382 73

Author: Jaroslav Jonáš | 391 signatures

More >
Zastavte komerční projekt CENTRAL BUSINESS DISTRICT podle Zahy Hadid 281 signatures

Zastavte komerční projekt CENTRAL BUSINESS DISTRICT podle Zahy Hadid

VÝZVA MINISTRU KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY

k respektování závazků památkové ochrany světového kulturního dědictví hlavního města Prahy

Zastavte komerční projekt CENTRAL BUSINESS DISTRICT podle Zahy Hadid, který nenávratně poškodí jedinečnou identitu historického centra Prahy!

 

Central Business District v oblasti Masarykova nádraží není cesta pro moderní rozvoj historického města!

Vážený pane ministře, my, níže podepsaní, považujeme projekt atelieru Zahy Hadid pro společnost Penta, navržený na území pražské chráněné památkové rezervace v okolí Masarykova nádraží, pro centrum Prahy za krajně nevhodný. Uvědomujeme si zejména ohrožení statutu Prahy jako světového kulturního dědictví UNESCO. Souhlas státní správy a samosprávy s tímto záměrem by obětoval historické centrum Prahy tvrdému komerčnímu využití, a to bez ohledu na veřejný zájem o obyvatelné prostředí města.

V dotčeném území od Masarykova nádraží až k Vítkovu je třeba vyřešit funkční vazby na stávající zástavbu. Rozvoj lokality musí být výsledkem komplexní urbanistické rozvahy a veřejné shody o jejím využití a formě. Skupina Penta však bez potřebné diskuze a na základě vlastní soutěže chce realizovat projekt „Central Business District“, který nenapravitelně zničí harmonický charakter centra města, jeho identitu a historickou hodnotu. Navržené naddimenzované budovy poškodí velikostí i měřítkem dochovanou harmonii městské struktury, vyvážený vztah staré a nové zástavby i ikonickou dominantu Vítkova. Architektonické řešení projektu s vysokou zlatou klecí a pásem robustních bloků vnáší do území chaos v podobě cizorodého prvku, který nemá šanci stát se městotvorným faktorem. Obří fasády a mamutí komplexy nepřinášejí pestrost a proměnlivost parteru města. Naopak vždy znamenají zhoršení kvality životního prostředí a nárůst dopravních problémů.

Ve světě se již z urbanistických omylů dávno poučili. V Praze však zájmy developerů mívají často prioritu před ochranou světového kulturního dědictví. Pražský magistrát, respektive jeho výkonná složka památkové péče, prosazuje zpravidla jiný postoj než je odborné stanovisko NPÚ - organizace Ministerstva kultury.

Celé historické jádro Prahy je na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO od roku 1998, kdy se český stát smluvně zavázal k jeho ochraně. Tato skutečnost nás všechny - občany, architekty i projektanty, investory i developery, státní správu i samosprávu - zavazuje pečovat o jedinečnou a krásnou Prahu s úctou a pokorou. Vidíme však, že při rozhodování orgánů památkové péče selhává státní správa a samospráva. Chybná rozhodnutí musí být zrušena a další rozvoj města už nesmí probíhat podle přání developerů.

My, níže podepsaní, Vás vyzýváme, abyste zrušil souhlas s realizací obřího komerčního projektu Central Business District společnosti Penta v oblasti Masarykova nádraží, který především nevzešel ze zásadní urbanistické studie lokality, ale ze soukromé iniciativy developera, a je v zásadním rozporu s pravidly památkové ochrany města Prahy.

 

Vizualizace projektanta, bloky výška 38,5,čelní blok ca 42 m, 44m výška ochozu Prašné brány. arch. forma typu Quadrio.

Polyfunkční objekt Masaryk Centre 1 má atiku v západní části v délce 42 m ve výši 37,55 m, zvýrazněný západní akcent nároží dokonce dosahuje výše v projektu 41,9 m.

 

Author: Jiří Gebert, ing.architekt. ČKA, BYAK, Bubenečská besed | 281 signatures

More >
Do you want a change? Just start!
  • Create
  • Support
  • Share
Start a petition

Select your region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku