PETICE proti výstavbě hotelu na místě fotbalového stadionu Břevnov 399 signatures remaining 101

PETICE proti výstavbě hotelu na místě fotbalového stadionu Břevnov

My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme tímto nesouhlas se záměrem výstavby nazvaným jako „Sportovní centrum Ladronka“, který je připravován na pozemcích parc. č. 2489/18, 2489/3, 2490/2, 3693/4 v katastrálním území Břevnov, společností Sports Centre Ladronka a.s. (dále jen „Záměr“).

Zásadně se ohrazujeme proti výstavbě Záměru v navrhované podobě, a to z následujících důvodů:

1. Záměr svým rozsahem, koncepcí a zastavěností neodpovídá stávajícímu charakteru zástavby v okolí, a tím je v přímém rozporu se stávajícím územním plánem.

2. Záměr je necitlivě umístěn do stávají plochy sportu a výrazně redukuje rozsah sportovních ploch na úkor tzv. doplňkových staveb, přičemž zásadně překračuje běžné normativy a zvyklosti pro výstavbu doplňkových staveb v zóně, jejíž využití je územním plánem určené pro sport.

3. Jednotlivé funkční celky tzv. doplňkových staveb jsou silně předimenzovány, jejich účelnost se jeví jako sporná a navrženými parametry odpovídají spíše luxusním bytovým domům než deklarovanému záměru využití, tj. krátkodobému ubytování pro sportovce.

4. Záměr počítá s budovou velkokapacitní restaurace, klubovny a šaten na západním okraji pozemku jako s existující stavbou, přičemž tyto objekty byly v minulosti zbourány a k dnešnímu dni neexistují! Provozní vliv šaten, klubovny a restaurace nebyl posouzen z hlediska vlivu na životní prostředí, ve studii oslunění ani nebyly dostatečně zohledněny negativní vlivy na přilehlé bytové domy a obyvatele v bezprostředním okolí.

5. V neposlední řadě se obáváme, že projekt přinese do jinak poklidné lokality značné dopravní zatížení, neúměrné kapacitním možnostem příjezdových komunikací, a to i po jejich uvažovaném rozšíření.

Zdůrazňujeme, že nejsme proti výstavbě jako takové, ale proti necitlivé koncepci Záměru v předložené podobě.

Tuto petici směřujeme radním a zastupitelům Městské části Prahy 6 a voleným zástupcům i orgánům Magistrátu Hlavního města Praha a žádáme je, aby:

1. Aby znovu projednali plánovanou výstavbu záměru a umožnili veřejnou diskuzi o podobě projektu „Sportovní centrum Ladronka“ s obyvateli dotčené lokality.

2. Aby stejnou mírou jako zájmy developera brali v úvahu též zájmy obyvatel města a městské části Břevnov.

3. Aby ve svém rozhodnutí ohledně tohoto projektu zohlednili závazné určení územního plánu s ohledem na běžné normativy i novou koncepci Metropolitního územního plánu, která je ve fázi přípravy.

4. Aby z možnosti svých pravomocí přiměli investora ke změně Záměru, která bude citlivě řešit sporné body, výhrady a připomínky dotčených osob.

Dále žádáme příslušné orgány MČ Praha 6, zejména starostu, Radu a Zastupitelstvo MČ, příslušné orgány a zastupitele Magistrátu Hl. města Praha a příslušné orgány státní správy, aby předložili veškeré možné námitky k ochraně zájmůobce, jejích občanů i životního prostředí a zasadili se o zastavení Záměru v navrhované podobě.

Author: Zdeněk Groessl | 399 signatures

More >
Proti bourání mostu v Habrové 556 signatures

Proti bourání mostu v Habrové

Jsme proti bourání posledního kamenného mostu v katastru obce Habrová.

 

Je to jediná hodnotná věřejná stavba v Habrové, která vytváří jedinečnost a identitu daného místa a je připomínkou umu našich předků. Tato místní část navíc postrádá přirozené centrum typu návsi, či kostel – kamenný most je tedy obzvláště cenný.

 

Ikdyž stávající most není v dobrém technickém stavu (díky nevhodné opravě a dlouhodobě zanedbané péči), jeho původní část byla zjevně navržena a postavena velmi kvalitně: most navzdory

poškození více jak sto let odolává zvýšené zátěži i povodním. Z technického hlediska tedy není důvod most bourat, zničit.

 

Bouráním se má řešit dopravní situace. Avšak navrhovaný betonový most - esteticky hluboko pod úrovní současného mostu - tuto dopravní situaci také nevyřeší, protože je obtížné jej kvůli návaznosti na okolní křižovatky narovnat. Řeší se tak pouze jeho rozšíření. 

 

Občané Habrové ani nemají zájem o to, aby dopravní situace nahrávala těžké dopravě, která by si pak mnohem častěji zkracovala cestu mezi Kvasinami a Rychnovem právě tudy.

Pokud měl návrh zajistit vyšší bezpečnost při průjezdu, neprokázalo by stejnou službu například upozornění na zúženou vozovku nebo omezení rychlosti?

 

Navrhovaný nový betonový most nemá žádné estetické kvality, okolí nepřinese vůbec žádnou hodnotu.

Author: Bohumila Fritzlová Frecerová | 556 signatures

More >
Petice ministryni Maláčové: zachovejte 80 pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením v Brně 646 signatures remaining 54

Petice ministryni Maláčové: zachovejte 80 pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením v Brně

My níže podepsaní zaměstnanci, příbuzní, přátelé a sympatizanti kulturních projektů AMERFO o p.s., žádáme Vás, paní ministryně Maláčová, abyste se zasadila o zachování pracovních míst pro 80 osob se zdravotním postižením, které našly profesní uplatnění odpovídající jejich možnostem.

V důsledku nezákonného postupu MPSV máte v těchto dnech Vy osobně potvrdit svým podpisem odepření příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 3. čtvrtletí roku 2019 - a to po téměř 7 měsících (ačkoli správní řízení určuje lhůtu 30 dnů). 

Hrozí, že spolek provozující mezinárodně oceňované muzeum a zážitkový hostel, projekt Retro-use, Franz Kafka Špitál a další v důsledku nezákonného postupu MPSV a pandemie bude muset během několika měsíců ukončit provoz a propustit 80 zaměstnanců z celého Jihomoravského kraje. 


V tomto kraji byla před pandemií nezaměstnanost ve výši 17% mezi lidmi s hendikepem. MPSV se střílí samo do nohy, pokud vloni přidělilo finanční prostředky z fondů EU na podporu vzniku nových pracovních míst, které nyní zaniknou v důsledku neprofesionání práce jiné části téhož ministerstva. Jedna ruka tak neví, co dělá druhá. Nedojde ani k úspoře budoucích výdajů, protože většina postižených skončí na Úřadě práce, což zatíží veřejný rozpočet mnohem více - když pomineme sociální a zdravotní dopady především na psychiatricky nemocné kolegy, pro které jsou pracovní návyky a schopnost si udržet stálou práci nejdůležitější.

Věříme, že si ve svém náročném programu najdete čas se osobně seznámit s podklady, které od prosince 2019 máte na stole.


Dovolujeme si Vás požádat, abyste se osobně přesvědčila, že postup některých úředníků z Vašeho ministerstva, kteří vyhověli 44 subjektům ve stejné době v mnohem méně závažných kauzách s až cimrmanovskými argumenty (např. že manželka jednatele firmy brala antobiotika, proto má manželova společnost nárok na podporu, i když firma neodvedla DPH a tím nesplnila podmínky pro získání podpory), aniž by naši žádost téměř 7 měsíců řešili, se dopustili nerovného a tedy nezákonného postupu - když už pomineme absurditu toho, že tentýž úřad, který pracuje na vzniku a udržení míst pro hendikepované, současně tato místa svým liknavým a protiprávním postupem ničí.

Věříme, že pochybení některých úředníků Vámi řízeného ministerstva nebudete omlouvat a budete se jimi zabývat.

Děkujeme za Vaši laskavost.
 

Author: Stanislav Kovařík | 646 signatures

More >
Dopis občanům Ruska 379 signatures remaining 621

Dopis občanům Ruska

Dopis občanům Ruska

Vážení občané Ruské federace,

obracíme se na Vás veřejným dopisem k současnému stavu našich vzájemných vztahů, který předáme zároveň velvyslanectví Vaší země v Praze.

_____________________________________

Velvyslanectví Ruské federace dostává údajně mnoho projevů nesouhlasu občanů s demontáží sochy maršála Koněva v Praze. My občané České republiky naopak vyjadřujeme souhlas s odstraněním této sochy z veřejného prostoru, jejím uložením do muzea a nahrazením památníkem všech osvoboditelů Prahy. K souhlasu se připojujeme i my, občané Slovenské republiky, protože se záležitost týká i naší historie.

Česká i Slovenská republika a jejich obyvatelé mají úctu ke všem občanům národů bývalého Sovětského svazu, kteří přispěli k porážce nacistického Německa. O všechny jejich hroby a poválečné památníky se naše země starají s patřičnou úctou a pietou. Ve věci sochy maršála Koněva jde o jiný případ. Není to poválečný památník, ale socha postavená v roce 1980 našimi komunisty přisluhujícími sovětské okupační moci, která tehdy u nás vládla prostřednictvím kolaborantské vlády od vojenského přepadení Československa v roce 1968. Socha proto pro mnoho našich občanů v té době již nebyla symbolem osvoboditele, ale především symbolem pozdějšího ovládnutí naší vlasti sovětskou totalitní mocí, která našim občanům přinesla také politické zotročení a hospodářský i sociální úpadek. Stejně tak jako i vaší zemi stejná totalitní moc přinesla podobný úpadek, včetně nesčíslného utrpení tisíců politických vězňů, umučených a popravených.

Není možné takové zločiny přičítat jen jednomu diktátorovi. Byl to celý totalitní systém, který ke svému fungování potřeboval mnoho malých Stalinů. Maršál Koněv byl právě tím, kdo se více než vojenské profesi věnoval bezvýhradné a ochotné službě stalinistickému zločinnému systému. Dnes již nemůže být maršál Koněv pro nás symbolem osvobození, protože je známo více historických faktů o jeho životě. Hned po příchodu do Československa v roce 1945 pomáhal organizovat zatýkání politicky nepohodlných lidí, především bývalých občanů Ruska, kteří k nám emigrovali před komunistickým režimem a většinou dostali již před válkou československé občanství. Mezi nimi byli i aktivní odbojáři proti nacistické okupaci. Stovky jich skončili v sovětských koncentračních táborech nebo na popravišti. Koněv je také ten, kdo velel potlačení povstání proti stalinistickému režimu v Maďarsku v roce 1956. Neváhal nechat střílet tanky do neozbrojených demonstrantů, počet mrtvých byl opět několik set. Mimo jiné je historicky doloženo, že při vojenských operacích, kterým velel, byl počet ztrát jeho vojáků mnohem větší než u jiných stejně vysokých velitelů. To ilustruje jeho úctu k životu jemu svěřených lidí.

Vyjádření ministra zahraničí Ruska, že odstranění sochy maršála Koněva v Praze je „cynické a pobuřující“, a podobná vyjádření dalších státních orgánů proto považujeme naopak my za cynické a pobuřující. Podle logiky těchto vyjádření se možná dočkáme i protestu proti demolici obří sochy Stalina v Praze v roce 1962 a žádosti o její obnovení. Vždyť i on měl zásluhu na porážce nacismu. Jistě, že měl, ale také po celou dobu své vlády organizoval masový teror obyvatel vlastní země a před válkou měl také zásluhu na uzavření spojenectví s nacistickým Německem a jeho podpoře při vojenském dobývání západní Evropy.

Česká a Slovenská republika jsou dnes samostatné, svébytné a suverénní státy, které si nechtějí nechat poroučet vládou jakékoli cizí země, co mají či nemají dělat. Ani orgány Ruské federace nám nemají, co poroučet. Doba okupace sovětskou armádou je 29 let za námi. Domnívali jsme se, že Rusko se za tu dobu také změnilo. Dává však v posledních letech najevo, že není jen právním nástupcem Sovětského svazu, ale i pokračovatelem jeho imperiální politiky.

Pro mnoho našich lidí bylo historicky Rusko zemí, ke které chovali sympatie, dokonce s ní spojovali naděje národního obrození. Později si další vytvářeli naděje na sociálně spravedlivější společnost, v naivní představě že je naplní komunistické Rusko. Mnozí u nás od začátku věděli, jaký je to režim, jiní byli vyléčeni až poválečným podrobením země totalitní mocí řízenou ze Sovětského svazu. Definitivní vystřízlivění naprosté většiny přišlo v roce 1968 po sovětské vojenské invazi a během následné 21 let trvající okupace.

Přesto je u nás stále dost lidí, kteří věří v to lepší v historii, kultuře a lidech Ruska. Mnozí cítí, že nás, navzdory historickým rozdílům a jinému národnostnímu složení spojují příbuzné slovanské jazyky. Jiní věří ve zdravé křesťanské kořeny ruské společnosti.

Naplněním jejich nadějí však nemůže být současný režim v Rusku. Vidíme, že přes určitý posun ke svobodě a demokracii, je stále potlačována a kriminalizována svoboda slova a spravedlivá politická soutěž. Vidíme, že je stále státní mocí prosazován komunistickou propagandou zdeformovaný výklad dějin. Rusko vyrůstající ze zdravých křesťanských kořenů si představujeme jinak než dnešní okázalé spojení trůnu a oltáře, kde na straně státu vystupují lidé osobně spojení s totalitní minulostí, kteří křesťany aktivně pronásledovali. Skutečně křesťanský postoj se vyznačuje pokorou a snahou o smíření napravením minulých omylů a chyb. To není slabost, v tom je síla pravdy, která osvobozuje, a skutečná naděje do budoucnosti. Naděje každého člověka, národů a států – i Ruska. S nadějí vyhlížíme, kdy se naplno projeví to lepší v ruské společnosti.

Nedopusťte naše další zklamání.

Praha 8. 5. 2020

Souhlasící občané:

(Svůj souhlas mohou připojit občané České republiky a Slovenské republiky,
i ti kdo žijí v zahraničí, zejména ti, kdo odešli do emigrace během sovětské okupace. Stát, ve kterém žijete, připište do pole Město.)

(Po odeslání souhlasu s peticí se zobrazí jen jméno, příjmení a obec/město-stát souhlasícího. Ostatní údaje o bydlišti a e-mailová adresa se nezobrazují, jsou přístupné jen tvůrcům petice pro případné ověření identity souhlasícího.)

 

Author: Michal Dvořák | 379 signatures

More >
Petice pro záchranu lázní, hotelů, penzionů, restaurací a veškerého drobného podnikání 14 signatures remaining 99986

Petice pro záchranu lázní, hotelů, penzionů, restaurací a veškerého drobného podnikání

Na počátku pandemie se hovořilo o tom, že v první linii této pandemie a jejich krizových opatření se to nejvíce dotkne cestovního ruchu a odvětví na něho napojených. Po 14-ti dnech veškerých opatření, které respektujeme a přímo souvisejí s touto pandemií, se ale s velikou lítostí dozvídáme, že veškerá podpora státu míří pouze na velké podniky. Kdekoliv na světě při rozboru ekonomické situace státu se jasně dozvídáme, že ekonomiku státu drží NE velké podniky, ale drobné a střední podnikání. V součastné době je situace taková, že cestovní ruch a jeho opravdu nulové příjmy jsou zapomenuty včetně ostatních odvětví jako jsou třeba například kadeřnictví, cukrárny, taxi služby, hrady, zámky, a podobně zavřeny, ale například Deza Valašské Meziříčí funguje normálně. Připadá Vám normální, že penzion či lázně, kde se za den protočí 30 - 50 lidí vyjímečně liší od výrobní fabriky, kde denně přijde do práce 2000 lidí? Podpořte podpisem petici za normální fungování drobných firem a podniků a nebo adekvátní finanční podpoře státu těmto podnikům, které jako jedinné v této pandemii zkončili ze dne na den s 0 Kč příjmem...Chceme pouze touto peticí rovnoprávnost v příjmech velkých firem, které dodnes mohou bez problémů fungovat a firem, které z nařízení vlády byly ze dne na den odříznuti od 100% svých příjmů. Důvodem k této petici bylo dnešní 23.3.2020 vyjádření projektu Covid 1( o kterém jsme ani nevěděli), že 15 miliard je již vyčerpáno... toto hovoří dle našeho názoru za vše

 

 

Author: Radek Žíla | 14 signatures

More >
Petice proti zákazu veřejné prezentace sokolnictví 1598 signatures

Petice proti zákazu veřejné prezentace sokolnictví

Poslanecká sněmovna České republiky chce prosadit zákon, který by měl zrušit veřejné sokolnické prezentace. Jedna se o zákon omezující účinkování volně žijících druhů zvířat v divadelním a varietním představení, televizním programu a filmu nebo podobném veřejném představení. Vzhledem k formulaci tohoto návrhu zákona se budou omezení týkat i zvířat jako jsou papoušci, psi nebo i koně.

 Ukázky a osvětová činnost je nedílnou součástí sokolnictví a kromě toho, že veřejnost by ztratila pojem o sokolnictví, skončily by např. besedy ve školách, ukázky na dětských dnech, v zoologických zahradách, při historických slavnostech i veškerá další osvětová činnost, která se kolem sokolnictví provádí.

Sokolnictví je tradice v lidské společnosti přetrvávající  několik tisíc let a je jako způsob lovu Českou republikou chráněný statek nehmotného kulturního dědictví zapsaný jak na národním seznamu kulturního dědictví, tak na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. V květnu 2020 proběhne na Pražském hradě mezinárodní oslava 10. výročí tohoto významného zapsání naší kulturní památky na seznam UNESCO a my na tuto tradici spolupráce člověka a zvířete můžeme být náležitě hrdí.

Pokud se zakáže osvětová činnost a veřejná prezentace sokolnictví, ztratí se i povědomost o této tradici. A pokud veřejnost nebude moci vyjádřit sokolnictví svou podporu, nezbude nám už moc ochrany před úřednickou byrokracií.  

Pokud Vám osud (nejen) sokolnictví není lhostejný, podepište prosím tuto petici. 

Author: Karolína Kratochvílová | 1598 signatures

More >
Petice za zachování budovy nádraží Chotyně 1068 signatures

Petice za zachování budovy nádraží Chotyně

My, níže podepsaní, vyjadřujeme svůj nesouhlas se záměrem Správy železnic (dříve SŽDC) částečně nebo úplně zbourat historickou nádražní budovu v obci Chotyně v Libereckém kraji.

Genius loci Libereckého kraje je nerozlučně spjatý s místními industriálními památkami. Technická architektura z období průmyslového rozkvětu na přelomu 19. a 20. století je zdejším jedinečným bohatstvím, a k tomuto bohatství patří i drážní stavby.

Chotyňská nádražní budova se nachází na mezinárodní trati z Liberce do Žitavy a díky své poloze na vysokém náspu tvoří odedávna přirozenou dominantu obce. V rámci drážní architektury v České republice tato unikátní budova téměř nemá obdoby. Skutečnost, že od druhé poloviny 90. let minulého století neslouží svému původnímu účelu a stát o ni prakticky nepečuje, na věci nic nemění. Jejím odstraněním by obec citelně ztratila, její rekonstrukcí by naopak velice získala.

O nádražní budovu navíc jeví živý zájem samotná obec Chotyně, a to jak o její rekonstrukci, tak i o následný provoz a její opětovné oživení. Nejde tedy o případ, kdy by bylo pro opuštěnou budovu potřeba složitě a s překážkami hledat další využití: pro zdejší obyvatele, kteří s nádražím vyrůstali, je rozhodně žádoucí, aby obec dostala možnost s objektem citlivě naložit.

Zájem o dlouho přehlíženou industriální architekturu v současnosti mohutně ožívá a existuje mnoho pozitivních příkladů podobných památek, kterým se podařilo opětovně vdechnout život. Budova chotyňského nádraží je navzdory nepřízni osudu relativně zachovalá, a finančně i technicky velmi náročná demolice budovy nebo i jen její podstatné části by pro obec neznamenala žádný přínos: naopak by byla ztrátou nejen pro Chotyni samotnou, ale i pro její okolí a pro industriální architekturu České republiky obecně.

Apelujeme tedy na Správu železnic, aby nedopustila ani částečnou demolici unikátní budovy, která má potenciál stát se reprezentativní ozdobou zdejšího regionu, a žádáme zachování nádražní budovy v původním rozsahu. Demolice by byla krokem v mnoha ohledech nelogickým a bohužel nevratným.

Author: Michala Marková | 1068 signatures

More >
Petice za pokračování Ivety Friedelové ve funkci ředitelky Nymburského kulturního centra 2 signatures

Petice za pokračování Ivety Friedelové ve funkci ředitelky Nymburského kulturního centra

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme, aby Iveta Friedelová pokračovala nadále v práci na pozici ředitelky Nymburského kulturního centra (dále jen NKC).

V pátek 31. ledna 2020 se objevila informace o plánovaném odvolání Ivety Friedlové z funkce šéfky NKC. Přitom za výsledky její práce by bylo na místě jí naopak oficiálně ocenit a podporovat v další práci.

Do funkce vstoupila s nasazením a během svého čtyřletého působení se stala zkušenou dramaturgyní a  organizátorkou nymburské kultury s nezpochybnitelnými úspěchy.

Vytvořila kulturní platformu se vztahem k regionu, která spojuje lidi s odlišnými zájmy, preferencemi a napříč různými sociálními i věkovými skupinami. NKC se tak stalo skutečným centrem kultury, ve kterém se mohou občané pravidelně setkávat.

NKC je organizací, která přináší do Nymburka kvalitní kulturu ze celé republiky a zároveň zviditelňuje město navenek, podporuje lokální začínající umělce a představuje jejich tvorbu občanům.

Za čtyři roky ve funkci se jí podařilo prostřednictvím této příspěvkové organizace zlepšit kvalitu, efektivitu, vizuální styl a komunikaci kulturní produkce města:

 

- Iniciovala a zrealizovala proměnu foyer MKS v unikátním prostor s kavárnou, ve kterém se pravidelně konají výstavy, koncerty a debaty. Kino dostalo klubovou podobu a vhodnou kombinací dramaturgie a společenských akcí po čtyřech letech tohoto provozu poprvé ve své historii vykázalo zisk. Loni kino navštívilo přes 20 000 diváků. 

 

- Rozšířila spektrum akcí o celou řadu dalších kulturních a společenských událostí (Pecha Kucha Night, Vem-ber, Čas na čaj, Festival Jeden svět, Zkrátka animace, Listování, Tvořílkov, Mamakino, Workshopy, Cestopisné pořady, Adventní neděle…).

 

- Inovovala tradiční kulturní akce jako Nymburské posvícení s jarmarkem a Přístavní slavnosti, kterým dala zcela novou tvář.

 

- Podporovala občanské a komunitní akce (např. Restaurant Day, Den architektury atd.)
    

- Iniciovala kvalitní a jednotnou vizuální komunikaci organizace, počínaje změnou samotného názvu.
    

- Sestavila a vede nadšený tým lidí zapálených pro věc.
 

Domníváme se, že Iveta Friedelová je na své pozici výjimečně schopnou osobností a vedení města by mělo dělat vše proto, aby zde pro občany pracovala, dokud jí budou síly a vnitřní motivace stačit. Obáváme se, že tímto odchodem bude ohroženo její čtyřleté dílo budování přitažlivé tváře nymburské kulturní scény určené pro všechny.

 

Děkujeme.

---

„Ročně vyrážím téměř na stovku vystoupení na různých místech a zrovna NKC s paní Friedelovou v čele vždycky patřilo mezi instituce, se kterými byla perfektní dohoda a vždy mě tam čekalo velmi milé uvítání. Také proto se stal jediným místem, kde jsem vystupoval také v pátek, kdy mívám obvykle volno – a sám jsem do Nymburka začal na akce NKC jezdit. Bohatost programu totiž je na patnáctitisícové město výjimečná. Přednášky v kině jsme vždy bez problémů a naší další účasti vyprodali, což jednoznačně byla zásluha dobré propagace se strany paní Friedelové a důkaz toho, že v Nymburce vybudovala stálé publikum. Neznám důvody pro odvolání paní Friedlové, nicméně za sebe mohu zcela zodpovědně prohlásit, že jsem ji poznal jako velmi svědomitou a schopnou pořadatelku a i díky jejímu lidskému přístupu se pro mě Nymburk stal velmi oblíbeným místem, kam jsem se mohl vždycky těšit.“  - Ladislav Zibura, spisovatel a cestovatel

 

„Naše LiStOVáNí v Nymburce začalo nedávno, ale okamžitě se tohle město dostalo mezi naše pravidelné každoměsíční scény. A to samozřejmě díky skvělé atmosféře, kterou vždy vytvořilo publikum ve foyer kina Sokol. Ivetu Friedelovou neznáme nijak osobně, jen víme, ze srovnání, které máme v 200 českých městech, že jednání s ní bylo skvělé, pružné, že bylo vždycky plno a ta rovnice prostor + divadlo + diváci se vždy rovnala na jedničku.“  - Lukáš Hejlík, LiStOVáNí.cz (herec, moderátor, gastronadšenec, influencer)

 

„Ivetu jsme poznali takřka hned po nástupu do její funkce. Přinesla do své práce entuziasmus, energii. Za těch pár let nasbírala profesní zkušenosti, dramaturgický cit i sociální kapitál, který je pro její práci tak potřebný a který se v žádné škole nevyučuje. Její práce je pro město cenným kořením, z Nymburského kulturního centra udělala kulturní instituci s dopadem pro celou místní komunitu. Chuť do práce, přímost v jednání, otevřenost nápadům – to jsou první slova, věci, které se nám s jejím jménem pojí. Přicházet o takovéhle lidi je mrháním tím nejcennějším – lidským kapitálem a talentem, kterých na místní úrovni není nikdy dost.“ - Alena a Martin Vandasovi, filmoví producenti MAUR film

 

„S Ivetou Friedelovou a jí vedeným NKC je radost spolupracovat, vždy vyjde člověku vstříc, poslechne si jeho nápad a i když akce není třeba jejím šálkem čaje, nabídne pomocnou ruku, nebo nápad při jejím řešení.“ - Vojtěch Zikmunda, fotograf, organizátor kulturních akcí v Nymburce

 

„O Ivetě Friedlové jako o člověku č. 1 na kulturu v Nymburce možná nejvíce vypovídá to, že lidi byli ochotní se podílet na organizaci akcí prostě jen kvůli nadšení, které Iveta šířila kolem sebe. I když to bude znít pateticky, tak Iveta do všeho dávala srdce a bylo to vidět. Díky ní jsem získal pocit, že v Nymburce je na co být hrdý.“ - Jakub Macura, vedoucí skautského oddílu Cefeus, organizátor kulturních akcí v Nymburce

 

„Iveta Friedelová je jeden z důvodů, proč jsem Nymburk nejen navštívil jako přednášející v NKC a cítil jsem se zde vřele přijat a jako mezi svými, ale také se do něj vracím. Účastním se takřka pravidelně akcí z bohatého programu, který nabízí ojedinělé události, a to i přesto, že běžně pobývám v Praze. Její zásluhy o kulturní život v Nymburce považuji za nepopiratelné a má moji plnou podporu v pokračování své činnosti.” - Jan Lukačevič, vědec, popularizátor a člen PC Mimo Done Nymburk

 

„Klidně tam napište, že vítězí ego nad zdravým rozumem a zájmy města. To jim vzkazuji.” - Jan Vlasák, scénograf, držitel tří Českých lvů

--- 

Za petiční výbor:

Alena Vandasová, producentka, Nymburk

Vojtěch Říha, hudebník, Nymburk

David Růžička, fotograf, Nymburk

Ladislav Zibura, spisovatel a cestovatel, Praha

Jan Lukačevič, vědec, Praha

Matěj Prášil, student, Dvory, Nymburk

 

Author: Matěj Prášil | 2 signatures

More >
Petice za zachování budovy bývalé školy v Brtníkách 256 signatures

Petice za zachování budovy bývalé školy v Brtníkách

My, níže podepsaní, zásadně nesouhlasíme se zbouráním budovy bývalé školy v Brtníkách, čp. 122. Nechápeme, proč by měla být zničena budova nedávno renovovaná. Pokud nevyhovuje svému účelu, měla by být zachována a nová budova se může postavit na pozemku nabízeném obcí. Urychlené bourání jen zvyšuje dojem, že část peněz má skončit ve volebním fondu nějaké strany. Zajímalo by nás, jestli tatáž firma, která bourá, bude i stavět. Zvlášť, když akce není finančně zajištěná, jak vyplývá z oficiálního prohlášení ze zasedání Rady Ústeckého kraje 8. ledna 2020:

Celkové náklady na tuto investiční akci jsou naplánovány ve výši přes 60 mil. Kč. Ústecký kraj se snaží využít státních dotačních titulů, které by mohly pokrýt většinovou část této investice.

Obracíme se na Radu Ústeckého kraje, aby neprodleně zastavila mrhání veřejnými penězi. Pokud je ochota investovat do Brtníků, tak připomínáme, že v obci již chybí zbouraný kostel, továrna, zámeček, fara i mnohé podstávkové domy, které zasluhovaly památkovou ochranu. Rada by měla řešit především to, že v obci postrádáme lékaře, obchod, poštu, pohostinství, ohrožená je i budova nádraží.

Žádáme proto, aby se Ústecký kraj začal chovat tak, jak mu to ukládá zákon. Aby spravoval naše společné peníze s přístupem pečlivého hospodáře a okamžitě zastavil nesmyslné bourání.

Author: Lubomír Mlčoch | 256 signatures

More >
Zastavte komerční projekt CENTRAL BUSINESS DISTRICT podle Zahy Hadid 532 signatures

Zastavte komerční projekt CENTRAL BUSINESS DISTRICT podle Zahy Hadid

VÝZVA MINISTRU KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY

k respektování závazků památkové ochrany světového kulturního dědictví hlavního města Prahy

Zastavte komerční projekt CENTRAL BUSINESS DISTRICT podle Zahy Hadid, který nenávratně poškodí jedinečnou identitu historického centra Prahy!

 

Central Business District v oblasti Masarykova nádraží není cesta pro moderní rozvoj historického města!

Vážený pane ministře, my, níže podepsaní, považujeme projekt atelieru Zahy Hadid pro společnost Penta, navržený na území pražské chráněné památkové rezervace v okolí Masarykova nádraží, pro centrum Prahy za krajně nevhodný. Uvědomujeme si zejména ohrožení statutu Prahy jako světového kulturního dědictví UNESCO. Souhlas státní správy a samosprávy s tímto záměrem by obětoval historické centrum Prahy tvrdému komerčnímu využití, a to bez ohledu na veřejný zájem o obyvatelné prostředí města.

V dotčeném území od Masarykova nádraží až k Vítkovu je třeba vyřešit funkční vazby na stávající zástavbu. Rozvoj lokality musí být výsledkem komplexní urbanistické rozvahy a veřejné shody o jejím využití a formě. Skupina Penta však bez potřebné diskuze a na základě vlastní soutěže chce realizovat projekt „Central Business District“, který nenapravitelně zničí harmonický charakter centra města, jeho identitu a historickou hodnotu. Navržené naddimenzované budovy poškodí velikostí i měřítkem dochovanou harmonii městské struktury, vyvážený vztah staré a nové zástavby i ikonickou dominantu Vítkova. Architektonické řešení projektu s vysokou zlatou klecí a pásem robustních bloků vnáší do území chaos v podobě cizorodého prvku, který nemá šanci stát se městotvorným faktorem. Obří fasády a mamutí komplexy nepřinášejí pestrost a proměnlivost parteru města. Naopak vždy znamenají zhoršení kvality životního prostředí a nárůst dopravních problémů.

Ve světě se již z urbanistických omylů dávno poučili. V Praze však zájmy developerů mívají často prioritu před ochranou světového kulturního dědictví. Pražský magistrát, respektive jeho výkonná složka památkové péče, prosazuje zpravidla jiný postoj než je odborné stanovisko NPÚ - organizace Ministerstva kultury.

Celé historické jádro Prahy je na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO od roku 1998, kdy se český stát smluvně zavázal k jeho ochraně. Tato skutečnost nás všechny - občany, architekty i projektanty, investory i developery, státní správu i samosprávu - zavazuje pečovat o jedinečnou a krásnou Prahu s úctou a pokorou. Vidíme však, že při rozhodování orgánů památkové péče selhává státní správa a samospráva. Chybná rozhodnutí musí být zrušena a další rozvoj města už nesmí probíhat podle přání developerů.

My, níže podepsaní, Vás vyzýváme, abyste zrušil souhlas s realizací obřího komerčního projektu Central Business District společnosti Penta v oblasti Masarykova nádraží, který především nevzešel ze zásadní urbanistické studie lokality, ale ze soukromé iniciativy developera, a je v zásadním rozporu s pravidly památkové ochrany města Prahy.

 

Vizualizace projektanta, bloky výška 38,5,čelní blok ca 42 m, 44m výška ochozu Prašné brány. arch. forma typu Quadrio.

Polyfunkční objekt Masaryk Centre 1 má atiku v západní části v délce 42 m ve výši 37,55 m, zvýrazněný západní akcent nároží dokonce dosahuje výše v projektu 41,9 m.

 

Author: Jiří Gebert, ing.architekt. ČKA, BYAK, Bubenečská besed | 532 signatures

More >
Do you want a change? Just start!
  • Create
  • Support
  • Share
Start a petition

Select your region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku