Petice za zachování budovy bývalé školy v Brtníkách 126 signatures

Petice za zachování budovy bývalé školy v Brtníkách

My, níže podepsaní, zásadně nesouhlasíme se zbouráním budovy bývalé školy v Brtníkách, čp. 122. Nechápeme, proč by měla být zničena budova nedávno renovovaná. Pokud nevyhovuje svému účelu, měla by být zachována a nová budova se může postavit na pozemku nabízeném obcí. Urychlené bourání jen zvyšuje dojem, že část peněz má skončit ve volebním fondu nějaké strany. Zajímalo by nás, jestli tatáž firma, která bourá, bude i stavět. Zvlášť, když akce není finančně zajištěná, jak vyplývá z oficiálního prohlášení ze zasedání Rady Ústeckého kraje 8. ledna 2020:

Celkové náklady na tuto investiční akci jsou naplánovány ve výši přes 60 mil. Kč. Ústecký kraj se snaží využít státních dotačních titulů, které by mohly pokrýt většinovou část této investice.

Obracíme se na Radu Ústeckého kraje, aby neprodleně zastavila mrhání veřejnými penězi. Pokud je ochota investovat do Brtníků, tak připomínáme, že v obci již chybí zbouraný kostel, továrna, zámeček, fara i mnohé podstávkové domy, které zasluhovaly památkovou ochranu. Rada by měla řešit především to, že v obci postrádáme lékaře, obchod, poštu, pohostinství, ohrožená je i budova nádraží.

Žádáme proto, aby se Ústecký kraj začal chovat tak, jak mu to ukládá zákon. Aby spravoval naše společné peníze s přístupem pečlivého hospodáře a okamžitě zastavil nesmyslné bourání.

Author: Lubomír Mlčoch | 126 signatures

More >
Zastavte komerční projekt CENTRAL BUSINESS DISTRICT podle Zahy Hadid 53 signatures

Zastavte komerční projekt CENTRAL BUSINESS DISTRICT podle Zahy Hadid

VÝZVA MINISTRU KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY

k respektování závazků památkové ochrany světového kulturního dědictví hlavního města Prahy

Zastavte komerční projekt CENTRAL BUSINESS DISTRICT podle Zahy Hadid, který nenávratně poškodí jedinečnou identitu historického centra Prahy!

 

Central Business District v oblasti Masarykova nádraží není cesta pro moderní rozvoj historického města!

Vážený pane ministře, my, níže podepsaní, považujeme projekt atelieru Zahy Hadid pro společnost Penta, navržený na území pražské chráněné památkové rezervace v okolí Masarykova nádraží, pro centrum Prahy za krajně nevhodný. Uvědomujeme si zejména ohrožení statutu Prahy jako světového kulturního dědictví UNESCO. Souhlas státní správy a samosprávy s tímto záměrem by obětoval historické centrum Prahy tvrdému komerčnímu využití, a to bez ohledu na veřejný zájem o obyvatelné prostředí města.

V dotčeném území od Masarykova nádraží až k Vítkovu je třeba vyřešit funkční vazby na stávající zástavbu. Rozvoj lokality musí být výsledkem komplexní urbanistické rozvahy a veřejné shody o jejím využití a formě. Skupina Penta však bez potřebné diskuze a na základě vlastní soutěže chce realizovat projekt „Central Business District“, který nenapravitelně zničí harmonický charakter centra města, jeho identitu a historickou hodnotu. Navržené naddimenzované budovy poškodí velikostí i měřítkem dochovanou harmonii městské struktury, vyvážený vztah staré a nové zástavby i ikonickou dominantu Vítkova. Architektonické řešení projektu s vysokou zlatou klecí a pásem robustních bloků vnáší do území chaos v podobě cizorodého prvku, který nemá šanci stát se městotvorným faktorem. Obří fasády a mamutí komplexy nepřinášejí pestrost a proměnlivost parteru města. Naopak vždy znamenají zhoršení kvality životního prostředí a nárůst dopravních problémů.

Ve světě se již z urbanistických omylů dávno poučili. V Praze však zájmy developerů mívají často prioritu před ochranou světového kulturního dědictví. Pražský magistrát, respektive jeho výkonná složka památkové péče, prosazuje zpravidla jiný postoj než je odborné stanovisko NPÚ - organizace Ministerstva kultury.

Celé historické jádro Prahy je na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO od roku 1998, kdy se český stát smluvně zavázal k jeho ochraně. Tato skutečnost nás všechny - občany, architekty i projektanty, investory i developery, státní správu i samosprávu - zavazuje pečovat o jedinečnou a krásnou Prahu s úctou a pokorou. Vidíme však, že při rozhodování orgánů památkové péče selhává státní správa a samospráva. Chybná rozhodnutí musí být zrušena a další rozvoj města už nesmí probíhat podle přání developerů.

My, níže podepsaní, Vás vyzýváme, abyste zrušil souhlas s realizací obřího komerčního projektu Central Business District společnosti Penta v oblasti Masarykova nádraží, který především nevzešel ze zásadní urbanistické studie lokality, ale ze soukromé iniciativy developera, a je v zásadním rozporu s pravidly památkové ochrany města Prahy.

 

Vizualizace projektanta, bloky výška 38,5,čelní blok ca 42 m, 44m výška ochozu Prašné brány. arch. forma typu Quadrio.

Polyfunkční objekt Masaryk Centre 1 má atiku v západní části v délce 42 m ve výši 37,55 m, zvýrazněný západní akcent nároží dokonce dosahuje výše v projektu 41,9 m.

 

Author: Jiří Gebert, ing.architekt. ČKA, BYAK, Bubenečská besed | 53 signatures

More >
Nesouhlas se záměrem výstavby průmyslové zóny v lokalitě Švamberk, v katastrálním území Ševětín 107 signatures

Nesouhlas se záměrem výstavby průmyslové zóny v lokalitě Švamberk, v katastrálním území Ševětín

My, občané České republiky, prostřednictvím této petice nesouhlasíme s návrhem výstavby průmyslové zóny v lokalitě Švamberk, katastrální území Ševětín.
Petice je podávána spolkem Pro region severního Českobudějovicka z. s., v zastoupení Mgr. Lucií Koblencovou, datum narození 2. 3. 1988, bytem Drahotěšická 430, 373 63 Ševětín.


Důvody a popis nesouhlasu:
• Záměr vybudovat v daných podmínkách průmyslovou zónu, která by svým rozsahem převyšovala dosavadní zastavěnou plochu v areálu, vnímáme jako výrazný zásah do krajiny a kvality životů obyvatel. Takový záměr pro obyvatele přilehlých obcí nepřináší žádná pozitiva či výhody. Naopak, negativní dopady spojené s realizací a provozem takového projektu vnímáme jako zcela zásadní.


• Odmítáme, aby byl prostor výjimečné jihočeské krajiny, tzv. pšeničných blat, obětován investičnímu záměru, který zcela změní její ráz, sníží rozmanitost živočišných a rostlinných druhů a nedocenitelnou kulturní hodnotu.


• Nesouhlasíme se záborem zemědělského půdního fondu. V lokalitě Švamberk se nachází cca 9,7 ha půdy, která spadá do II. třídy ochrany, 3,2 ha III. třídy ochrany, 1 ha IV. třídy ochrany a 2,3 ha V. třídy ochrany. Nesouhlasíme s trvalým vyjmutím této půdy ze zemědělského půdního fondu. Takto zásadní převedení funkčního krajinného pokryvu na nepropustnou plochu je proti veškerým strategiím územního plánování a trvale udržitelného rozvoje a bude mít vliv na mikroklimatické podmínky a hydrologické poměry v dané lokalitě.


• Nesouhlasíme s přeložkou Ponědražského potoka. Tento krok by byl významným zásahem do unikátního a cenného refugia lužního charakteru, ve kterém se nachází 40 bezobratlých druhů živočichů, z toho 7 zvláště chráněných, a 50 druhů obratlovců, z toho 5 zvláště chráněných. Tato lokalita je také výjimečná výskytem vzácné flory. Nesouhlasíme, aby muselo toto přírodní bohatství ustupovat podnikatelským záměrům, neboť by to pro něj mělo fatální následky.

 

• Žádáme přezkoumání vydaného územního rozhodnutí na ZTV Švamberk z roku 2015. Součástí tohoto rozhodnutí je závazné stanovisko Magistrátu města České Budějovice k zásahu do významného krajinného prvku Ponědražský potok, které bylo na základě faktických chyb a nezákonného postupu zrušeno Krajským úřadem Jihočeského kraje, Odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví dne 12. 11. 2019. Na základě těchto skutečností se domníváme, že celé územní rozhodnutí na ZTV Švamberk vykazuje nedostatky a sporné body a je tedy ve veřejném zájmu, aby bylo podrobeno přezkumu.


• V lokalitě Švamberk se nachází množství vzácných dřevin, které jsou svou skladbou a vzrůstem pro dané místo unikátní. Nesouhlasíme s jejich zamýšleným kácením a rozporujeme vydané povolení ke kácení z roku 2018, neboť nezohledňuje výjimečnost daných dřevin a jejich reálnou hodnotu.


• Nesouhlasíme s odtěžením významných archeologických terénů bez záchranného archeologického výzkumu. Navzdory tomu, že lokalita Švamberk je výjimečným zdrojem archeologického bohatství, nebylo zde v minulosti umožněno provést záchranný archeologický výzkum a předejít tak významné majetkové, historické a kulturní újmě, což považujeme za neakceptovatelné.


• Nepřijatelný je pro nás nárůst nákladní a osobní silniční dopravy spojené s obsluhou uvažované průmyslové zóny. Otevřením dálnice D3, úseku Bošilec-Ševětín, došlo k úbytku dopravy na přetížené silnici I. třídy I/3, investor však počítá s využitím této komunikace, čímž by došlo k opětovnému enormnímu zvýšení provozu v bezprostřední blízkosti zástavby obcí Ševětín, Neplachov, Dynín, Bošilec, Horusice a dalších. Požadujeme, aby nebylo umožněno naprosto neúměrné několikanásobné zvýšení dosavadního provozu (včetně hluku a znečištění životního prostředí), snížení bezpečnosti v okolí dotčených komunikací a narušení práva na klidné životní prostředí. Zcela nepřijatelný je také noční provoz.


• Rozporujeme význam průmyslové zóny v této lokalitě z hlediska snížení nezaměstnanosti. V současné situaci na trhu práce a fázi ekonomického cyklu, kdy poptávka po pracovní síle vysoce převyšuje její nabídku, dosahuje míra nezaměstnanosti nejen v okolních obcích, ale i v celém českobudějovickém okresu historických minim a pohybuje se na hranici přirozené míry nezaměstnanosti. Shledáváme tedy tento argument za zavádějící a význam celého projektu za neodpovídající.


• Žádáme prověření rozhodnutí o vydání demoličního výměru na objekt bývalého panského a zemědělského dvora Švamberk. Historie dvora sahala až do počátku 17. století a jednalo se o unikátní památku dokumentující způsob života našich předků. Zároveň byl tento panský statek historicky výjimečný, neboť jeho kompozice a využití v minulosti nemají v regionu obdoby. Je zdokumentováno, že v objektu se nacházelo mnoho kulturně a historicky cenných prvků, jako např. sgrafita, dřevěné krovy apod. Rozhodnutí o vydání demoličního výměru se uskutečnilo ve stejném rozhodném období, během kterého probíhalo řízení o zapsání dvora Švamberk do seznamu kulturních památek. Za daných podmínek shledáváme rozhodnutí o jeho demolici za problematické a postup daných úřadů za neobvyklý.


• Nesouhlasíme s tím, jakým způsobem je jednáno a rozhodováno o záměru takového rozsahu a dopadu na okolí. Záměr, který by svým rozsahem převyšoval dosavadní zastavěnou plochu, svým významem a veškerými vlivy přesahuje hranice místního regionu a projekty podobného typu a velikosti by dle nás měl být předmětem celospolečenské diskuze na minimálně regionální úrovni. Žádáme, aby proběhla veřejná diskuze o budoucím směřování a využití areálu Švamberk.


Petiční výbor spolku Pro region severního Českobudějovicka z. s., v zastoupení:
Mgr. Lucie Koblencová, Drahotěšická 430, 373 63 Ševětín

Author: Lucie Koblencová | 107 signatures

More >
Otevřený dopis ministru kultury ve věci propuštění kurátora Adama Budaka 326 signatures

Otevřený dopis ministru kultury ve věci propuštění kurátora Adama Budaka

Vážený pane ministře kultury, 

 

obracíme se na Vás ve věci ukončení působení pana Adama Budaka v Národní galerii Praha. Po Jiřím Fajtovi a Otto M. Urbanovi se jedná o třetí odchod odborné osobnosti, se kterou se Národní galerie Praha musí vyrovnat. Okolnosti propuštění Adama Budaka jsou přinejmenším kontroverzní a eticky diskutabilní.

 

Adam Budak je považován za jednoho z největších odborníků ve své profesi. Do ztuhlé a mnoho let zakonzervované státní instituce přinesl určité poslání, otevřel ji lidem, návštěvnost galerie rostla přímo úměrně ke kvalitě mnoha realizovaných projektů, které si získaly lokální i světovou pozornost. Adam Budak byl ke dni 15. 11. 2019 na hodinu propuštěn. Doufáme, že jste si plně vědom toho, že s odchodem Adama Budaka odchází i jeho bohaté vztahy, kontakty, zkušenosti a prestiž, které pro současnou českou výtvarnou scénu měly svůj nezanedbatelný význam.

 

Generální ředitelka NGP, Ing. Alena Anne-Marie Nedoma, která Budaka odvolala, byla Vámi do funkce jmenována ke dni 26. 9. 2019. Své poslání definovala jako krátkodobé a do jisté míry skryté, protože bude orientováno především na přípravu fungující instituce. 

 

Odůvodnění propuštění, které paní ředitelka poskytla serveru Aktuálně.cz, je zavádějící a vykonstruované a tímto způsobem realizovaná výpověď osobnosti s tak vysokým renomé jako má Adam Budak pak působí jako jeho účelové odstranění. Zároveň v jejím srovnání s kunsthalle zaznívá vize, ve které chce NGP omezit přítomnost současného umění v programu NGP, stejně jako komunikaci se současnou výtvarnou scénou. To považujeme za velmi nešťastné a tragické, zvláště potom, co Adam Budak konečně dokázal tuto instituci propojit s těmi, kdo konstituují její náplň – s umělci. Je nemyslitelné, aby byla NGP jako jediná největší instituce reprezentující Českou republiku odříznuta od umělců, dalších národních institucí a mezinárodní scény. Ptáme se proto, kolik jiných osobností jako je Adam Budak v této instituci v oblasti současného umění zůstává a jak bude galerie zodpovědně naplňovat program, ke kterému ji její význam zavazuje? 

 

Jsme přesvědčeni, že kompetence dočasné krizové ředitelky NGP byly překročeny a domníváme se, že byly vědomě zneužity. Vnímáme jako nezodpovědné a neetické činit takto zásadní změny ve výstavním programu galerie a propouštění odborníků na hodinu v krizovém režimu vedení instituce. 

 

Jsme dále přesvědčeni, že by změny takto vysokých funkcionářů měla provést až řádně zvolený/á ředitel/ka NGP v řádném konkurzním řízení, kde v komisi zasednou skuteční odborníci v oblasti umění.

 

A ne naposled jsme přesvědčeni, že bychom v našem prostředí měli kultivovat zdravé zaměstnanecké podmínky a spravedlivá procesní řízení.


 

My, níže podepsaní, Vás vyzýváme k veřejnému vysvětlení celé situace a jejímu narovnání a ke zveřejnění záměrů, personálních změn a programu NGP pro další období. 

 

Author: Marie Lukáčová | 326 signatures

More >
Do you want a change? Just start!
  • Create
  • Support
  • Share
Start a petition

Select your region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku