Petice za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému na nejvyšším vrcholu Krušných hor, Klínovci 683 signatures remaining 9317

Petice za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému na nejvyšším vrcholu Krušných hor, Klínovci

V Jáchymově dne 13.5.2019

 

Vládě České republiky

Senátu Parlamentu České republiky

Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky

Ministerstvu životního prostředí České republiky

Ministerstvu pro místní rozvoj České republiky

Ministerstvu dopravy České republiky

Ministerstvu obrany České republiky

                  

Petice podle §1 zákona c. 85/1990 Sb., o právu petičním

 

"Za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému při horní hranici lesa na nejvyšším vrcholu Krušných hor Klínovci a jeho okolí a za omezení výšky nových staveb na Klínovci a jeho okolí na maximálně 13 metrů."

 

Klínovec je nejvyšší vrchol Krušných hor (1244 m n.m.) a to z něj dělá významově výjimečné místo Karlovarského a Ústeckého kraje i sousedního Saska. Tato výjimečnost by mela byt nadřazena všemu ostatnímu. Vrchol Klínovce a jeho okolí by měly zůstat zachovaný pro budoucí generace bez jakékoli další nové dominantní výškové stavby, jež by nepřirozeně narušovala krajinný ráz ze všech přilehlých i vzdálenějších pohledů. 

Jedinou dominantou vrcholu Klínovce, nechť' nadále zůstane telekomunikační věž se svou výškou cca 56 metrů, a nikoliv nově uvažovaný záměr výstavby, stezky v oblacích" tzv. SKYWALK. Tato stezka by svou výškou (investoři skoro pokaždé mluví o jiné výšce 50, 65, 70 nebo dokonce 75 metrů), prostorovým objemem a vysokou návštěvnosti (až 400.000 návštěvníků ročně) naprosto zastínila vše, čím je zatím vrchol Klínovce charakteristický.

Návštěvnické (možnosti vrcholu Klínovce a jeho okolí je třeba stanovit limity z mnoha důvodu, ale zejména z důvodu ochrany přírody a krajiny. Případná výstavba na Klínovci a v jeho okolí by neměla přesahovat svou výškou 13 metru.

 

Nikde jinde v Krušných horách než v okolí nejvyššího vrcholu Klínovce, není lesní ekosystém tak blízko horní hranici lesa. Tento ekosystém, po staletí vystavený extrémním klimatickým jevům, vytváří jedinečné společenstvo necivilizované drsné přírody. Proto si zasloužili zvláštní ochranu, a proto jej již nelze nad únosnou míru dále potlačovat.

 

Proto my, níže podepsaní občané,

– chceme zachování krajinného rázu nejvyššího vrcholu Krušných hor Klínovce a jeho okolí,

– chceme zachování jedinečného lesního ekosystému při horní hranici lesa na nejvyšším vrcholu Krušných hor Klínovci a jeho okolí,

–chceme omezení výšky nových staveb na Klínovci a jeho okolí na maximálně 13 metru.

 

Petiční výbor ve složení:

1)Lada Baranek, třida Dukelských hrdinu 516, 362 51 Jáchymov

2)Martin Šlechta, 362 62 Bož Dar 90

3)Mgr. Petr Masák, Stara Kysibelská 599/33, 360 09 Karlovy Vary

 

Osobou oprávněnou zastupovat petiční výbor ve styku s příslušnými orgány je člen petičního výboru Mgr. Petr Masák, na jehož adresu lze zasílat petiční archy.

 

 

 

 

 

Author: Lada Lapinová | 683 signatures

More >
Petice občanů za realizaci komunikace D43 jako plnohodnotného obchvatu celého Brna 412 signatures

Petice občanů za realizaci komunikace D43 jako plnohodnotného obchvatu celého Brna

Tato petice navazuje na dosud řádně neukončené projednání „Petice občanů proti stavbě rychlostní komunikace R43 po trase tzv. německé dálnice v úseku Kuřim-Bystrc-Troubsko“, kterou podepsalo více než 37 tisíc občanů.

TEXT PETICE:
My, níže podepsaní občané, NESOUHLASÍME s trasováním transevropské komunikace „43“ přes obydlené oblasti Brna a POŽADUJEME, aby tato komunikace byla trasována jako plnohodnotný obchvat CELÉHO Brna.

Odůvodnění:

1. Realizací komunikace R43 jako průtahu přes Brno by došlo k zavlečení další tranzitní transevropské dopravy do města, což je v přímém rozporu s veřejným zájmem.

2. Realizací komunikace 43 jako průtahu přes Brno by došlo ke zvýšení hladiny hluku a vysokým emisím škodlivin v hustě obydlených oblastech.

3. Je nutné dodržovat zákonné hygienické limity, ty však jsou např. v Brně-Bosonohách již dlouhodobě překračovány. 

4. Realizací komunikace 43 jako průtahu přes Brno by došlo k nenávratnému znehodnocení rekreační oblasti Brněnské přehrady, která poskytuje široké rekreační možnosti všem obyvatelům Brna a okolí.

5. Jihomoravským krajem zveřejněná „Územní studie nadřazené dálniční a silniční sítě v jádrovém území OB3 metropolitní rozvojové oblasti Brno“, která má sloužit jako legalizační dokument průtahové varianty, je vadná a vzhledem k rozsahu problémů a vad v této studii nemůže sloužit pro účely volby trasování komunikace 43.

6. Existuje k lidem i životnímu prostředí šetrná a přitom dopravně efektivní varianta plnohodnotného obchvatu celého Brna, která by nezatěžovala obydlené oblasti a poskytovala účinné oddělení tranzitní dopravy.

7. Je povinností minimalizovat dopady lidské činnosti na obytné a klidové oblasti v Brněnské aglomeraci. Tyto oblasti je nezbytné chránit pro nás, naše děti a další generace.

Požadujeme proto:
1. Jednoznačné odmítnutí trasování 43 jako průtahu Brnem a neprodlené zastavení a ukončení všech prací na přípravě 43 v této variantě.

2. Zahrnutí plnohodnotného obchvatu celého města Brna do Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje a do Územního plánu města Brna, a to v trase dle aktuální verze „Optimalizované“ varianty, tj. s trasováním v tzv. Boskovické brázdě.


Za petiční výbor Jana Pálková, Opálkova 16, 635 00 Brno

 

Author: Jana Pálková | 412 signatures

More >
Zachraňme Vltavu v centru Prahy 895 signatures remaining 6105

Zachraňme Vltavu v centru Prahy

Nesouhlasíme s výstavbou nové plavební komory, která zničí klidový prostor kolem Střeleckého ostrova, Dětského ostrova a Žofína.
Stavba není v souladu s veřejným zájmem.

Nová plavební komora má být umístěna na východní straně Dětského ostrova, konkrétně mezi Dětským ostrovem a Střeleckým ostrovem.

Nová plavební komora by umožnila velkým lodím a parníkům obsazených převážně zahraničními  turisty proplouvání kolem ostrovů Dětský, Střelecký a Žofín, tedy na místech, kde dnes  jezdí Pražané na lodičkách a využívají centrum Pražské památkové rezervace k rekreačně sportovnímu využití nebo odpočinku.

Tyto ostrovy a okolní vodní plocha slouží k rekreaci a oddechu či sportu  obyvatel nejen Prahy 1 a Prahy 5, ale obyvatel celé Prahy.

Velké lodě, již téměř "ucpaly" Vltavu Pod Karlovým mostem,  po uskutečnění záměru se tato situace bude opakovat i v prostoru Žofína a Střeleckého ostrova.
 
Rozšíření teritoria plavby na Vltavě pro velké výletní lodě je dobrým byznysem pro loďařské společnosti, neslouží veřejnému zájmu Pražanů !
Nehledě k uvedenému, plavební komora naruší i krajinný a přírodní reliéf Vltavy v samém centru Pražské památkové rezervace, změní průtokové poměry, a okolí bude ještě více zahlceno emisemi ze spalovacích motorů velkých lodí.

 

Author: Jana Voříšková | 895 signatures

More >
Iniciativa za zřízení workoutového hřiště ve Velké Bíteši 125 signatures reached

Iniciativa za zřízení workoutového hřiště ve Velké Bíteši

Vážení občané, slovy velkého, velikostí menšího městečka Velké Bíteše, přátelé. Rádi bychom oslovili zastupitele a radní Města Velká Bíteš s žádostí na zřízení venkovního hřiště pro posilování s vlastní vahou.

Město v současné době takovéto hřiště nenabízí a my bychom tento stav rádi změnili.

Proč myslíme, že by bylo hřiště využíváno?

Řada z nás si ještě pamatuje dobu, kdy na základní škole chodívala do takzvaného cvičení. Pod tehdejším vedením pana Tučka, jsme jako děti řádili na bradlech, žebřinách, kurzích a brali všechno jako velkou zábavu. Dnes je situace taková, že člověk odrostl, nemá moc času a nemůže být závislý na volných termínech v tělocvičně. Ve městě fungují posilovny, ale věříme, že doplňková aktivita pod otevřeným nebem může rozšířit a zpříjemnit cvičení i návštěvníkům těchto zařízení. Nejde nám o formu, ale o možnost. Velikost a finanční únosnost hřiště ať zhodnotí pověření. Věříme, že i s minimem financí se dá zpříjemnit život a zkvalitnit volný čas mnoha z nás. Budeme rádi, pokud Vás tento záměr oslovil, aby jste se přidali k nám a podepsali jednoduchou petici za zřízení, kterou následně předáme na MÚ Velká Bíteš.    

Pro neznalé - co je workout?

Jedná se o sportovní aktivitu s vlastní vahou těla, která zahrnuje různé cviky na veřejných sportovních hřištích, především na hrazdě, bradlech, žebřinách, horizontálních žebřících, kruzích a jiných konstrukcích, nebo i bez jejich použití (na zemi). Hlavní důraz je kladen na cvičení s vlastní vahou, rozvoj síly a vytrvalosti.

 

Author: Eduard Rovenský | 125 signatures

More >
Petice proti asfaltovému povrchu cyklostezky přírodou Ladova kraje 166 signatures

Petice proti asfaltovému povrchu cyklostezky přírodou Ladova kraje

Přes čtyři sta stromů a patnáct tisíc metrů čtverečních keřů padlo za cyklostezku „Do Prahy na kole“ z Kolovrat do Mnichovic. Z důvodu zásahu do kořenové zóny stávajících stromů lze očekávat chřadnutí a úhyn dalších jedinců.

Z  odborného pohledu arboristy lze potvrdit, že šlo o zdravé stromy a řadě z nich bylo možné se vyhnout.

Jsme spolek, který má mimo jiné za cíl ochranu přírody a krajiny. Projekt chystaný několik let nám ukázali těsně před odevzdáním na dotace. Nebylo už možné do něj příliš zasahovat. Docílili jsme odstranění veřejného osvětlení navrhovaného po celé délce říčanského úseku.

Pokácené stromy a narušení mizejících biotopů již nezachráníme, můžeme ale usilovat o změnu povrchu.

Nevýhody asfaltu, na které hlavně chceme upozornit, jsou značné ohřívání povrchu i okolí, zhoršená orientace ve tmě, zatížení krajiny, větší náročnost na prostor pro pohyb strojů při realizaci, zasypání kořenových systémů stromů okolo cesty neprodyšným a nepropustným povrchem. Nevhodně mění ráz krajiny. Řada cyklistů považuje asfalt za nudný povrch a pro běžce i chodce nepřináší relaxační účinek.

Jakmile jej jednou do krajiny dáte, už tam zůstane. Stezka, která bude vypadat jako další silnice, ráz krajiny Ladova kraje změní. Vadí nám ignorování toho, že existuje mnohem ekologičtější, venkovu bližší a k přírodě šetrnější varianta, a to povrch z mlatu.

Tento úsek je prvním úsekem plánované cyklostezky Praha – Vídeň, a to, jak se k němu vyjádříme, může mít vliv na její podobu po celou její cestu.

Author: Zbyněk Havlíček | 166 signatures

More >
Zamčená spodní zahrada zámku Hluboká nad Vltavou 821 signatures remaining 9179

Zamčená spodní zahrada zámku Hluboká nad Vltavou

Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás nejen jménem nás, občanů Hluboké nad Vltavou, ale i tisíců turistů (280 000 ročně), kteří zámek a město Hluboká nad Vltavou každoročně navštěvují. Po celý náš život, 

a to mohou potvrdit i ti nejstarší pamětníci, byla spodní zahrada zámku Hluboká nad Vltavou otevřena veřejnosti 24 hodin denně, stejně jako ostatní park. Večerní procházky touto zahradou a výhled na zámek i na krajinu vltavské kotliny pod ním mají neopakovatelnou atmosféru. 

Také z důvodů této výjimečnosti se na počátku devadesátých let hlubočtí občané a podnikatelé složili na – tehdy ještě neobvyklou – investici nočního osvětlení zámku. Tímto nočním osvětlením se večerní/noční návštěva spodní zahrady posunula o další romantickou úroveň výše. 

Vážený pane ministře, prosíme,  zasaďte se o to, aby nečekané a s hlubockou veřejností neprojednané každodenní uzavírání spodní zahrady a vyhánění návštěvníků z těchto míst bylo zastaveno a zahrada byla, tak jako po celý náš život, otevřena veřejnosti. 

Přání hlubockých občanů stvrzujeme níže svými podpisy, s připomínkou skutečnosti, že také návštěvníci našeho zámku odjinud (ze všech končin republiky i světa), kteří u nás stráví byť jediný den a noc, by se pod petici také rádi podepsali, ale asi se o ní bohužel nedozvědí. 

Vážený pane ministře, přijeďte se k nám na Hlubokou podívat, ať můžete porovnat, jak je hlubocký zámek krásný  ve dne – i v noci. 

 

Děkujeme!

 

Petice dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod 

a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

město Hluboká nad Vltavou, dne 25. ledna 2019

Author: David Šťastný | 821 signatures

More >
Do you want a change? Just start!
  • Create
  • Support
  • Share
Start a petition

Select your region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku