Maturita 2021 8 signatures remaining 29992

Maturita 2021

Vážený pane ministře školství,

 

formou této petice Vás jménem žáků maturitních ročníků písemně prosím a zároveň žádám, abyste zvážili zrušení maturitních zkoušek ve školním roce 2020/2021 stejně, jako byly zrušeny maturantům na Slovensku ve školním roce 2019/2020. Vzhledem k momentálnímu stavu v naší zemi (COVID- 19) nejsme dostatečně připraveni podstoupit maturitní zkoušku.

Jelikož se povinně zavřely všechny střední školy, naše vyučování bylo omezeno na úplné minimum. Ve většině případů se některé předměty vůbec nevyučují.
Předměty, které se vyučují ve formě online studia přes platformu typu Microsoft Teams, jsou vysvětleny rychle a s minimální efektivitou. Mnohé z těchto předmětů se vyučují jednou, maximálně dvakrát za týden, což je ve srovnání s klasickým vyučováním pro naše znalosti nedostačující.
Písemné zkoušky jsou oznamovány chaoticky a k dalsím informacím (pracovní listy, prezentace) nemá každý student vždy přístup. Jako příklad uvedu postup nekterých pedagogů, kteří používají ke tvorbě úkolů programy nekompatibilní s běžnými programy jako jsou např. Microsoft Word, PowerPoint; v tom případě je studijní dokument obtížně čitelný.

Proto my, maturanti středních škol, vyjadřujeme obavu, že se všechno učivo, které jsme toto pololetí dostatečně nestihli probrat, se vtlačí do učiva 4. ročníku, případně na jeho doučení nezbyde čas, což bude mít negativní vliv na výsledek maturitních zkoušek.
Rovněž je třeba brát ohled na žáky se zdravotními problémy, kteří z tohoto důvodu mají individuální formu studia. 

Dalším problémem je, že v nestandardní situaci naši pedagogové často nereagují na maily, na případné dotazy ohledně učiva nestíhají odepisovat nebo nezvládají včas zkontrolovat úkoly, které nám zadali.


Byli bychom rádi, pokud byste uznali, že tento systém vyučování je pro nás, maturanty maturující v roce 2021, zcela nedostatečný.

Prosíme Vás, abyste přijali naši žádost a pochopili naši momentální situaci, ve které jsme se ocitli.

 

 

Vyplňte náš dotazník prosím: https://www.survio.com/survey/d/T4T5S5X7F3O3T3O7Z

Author: Jan Linhart | 8 signatures

More >
Otevřený dopis vládě, poslancům a senátorům Parlamentu České republiky: ujištění, pozvání, prosba 615 signatures

Otevřený dopis vládě, poslancům a senátorům Parlamentu České republiky: ujištění, pozvání, prosba

Vážení členové vlády, vážený pane premiére, vážení poslanci a senátoři,

my, níže podepsaní zástupci věřících křesťanů, bychom Vám rádi vyjádřili svou podporu v současné nelehké situaci, kdy usilujete o ochranu občanů před nákazou covid-19. Plně si uvědomujeme, že Vaše služba je zvlášť v této době velice náročná a rozhodování není snadné.

Píšeme Vám jako svým bližním v přátelském duchu a v lásce a chtěli bychom Vás ujistit, že Vás ctíme jako legitimní autoritu, která za naši zemi nese odpovědnost před národem i před Bohem. Vzali jste na sebe nelehký úkol, který vyžaduje moudrost, rozvahu, rozhodnost a citlivost k tomu, co přinese skutečné dobro celé společnosti. Přejeme si, aby se dobře dařilo každému z Vás i nám všem a aby naše země vzkvétala. Vyprošujeme Vám moudrost a Boží inspiraci pro všechna rozhodnutí. Modlit se za své představené je základní součástí našeho poslání a přesvědčení.1

Modlíme se také za celý národ, aby se naše společnost spojila v čase pandemie a nejen v ní ve skutečné solidaritě bez rivality a vzájemného soupeření, aby nepodléhala strachu a znovu objevila vlastní identitu, víru, naději, radost a vzájemnou lásku a úctu také díky schopnosti uznat vlastní chyby a napravit je.2 Prosíme ve svých modlitbách za uzdravení nemocných, za sílu pro zdravotníky a dobrovolníky, za dobrou imunitu pro každého člověka, za všechny, na které pandemie jakkoli doléhá, za trpící, osamocené, za všechny, kteří pomáhají v první linii. Za ochranu před nákazou pro celý náš národ a za její zastavení správným způsobem. 

Dějiny jasně ukazují, že žádný národ a žádný stát nemá naději na budoucnost, pokud nedokáže v pravý čas zmobilizovat svůj duchovní a mravní potenciál. V mnoha případech velkých nebezpečí, včetně epidemií, nebylo možno jejich odvrácení vysvětlit jinak než jako zázrak, který vyprosila vytrvalá modlitba našich předků, podpořená často slovem i příkladem vládců. Věříme proto, že i dnes je k záchraně celého národa klíčové, abychom se společně celým srdcem obrátili k Bohu.3

Za tímto účelem probíhá mnoho modlitebních iniciativ a služeb otevřených všem.4 Víme, že i v Parlamentu je prostor pro ztišení a obnovu duchovních sil. Rádi bychom Vás povzbudili k Vaší společné modlitbě v těchto prostorách, protože Vaše přímluva za celý náš národ má obrovskou moc. Zároveň jsme připraveni modlit se s Vámi a za Vás ve stejný čas.

Duchovní rozměr lidského života je velmi důležitý, v moderním světě však stále více opomíjený, a to nás přivádí k závěrečné části našeho dopisu:

Prosba

Jako křesťané a občané máme a chceme být upřímně poslušni nejen svým duchovním pastýřům, ale i zákonům této země ve všem, co neodporuje zákonu Božímu. Víme, že nelze vyhovět všem a určitá omezení jsou nezbytná. Přesto však musíme vyjádřit, že způsob, jakým zasáhla bohoslužby, v nás vyvolal hluboké znepokojení.

Při stanovování opatření bylo patrné, že bohoslužby  jsou vnímány na stejné úrovni jako různé volnočasové aktivity. Již první usnesení vlády České republiky č. 996 o přijetí krizového opatření (Sbírka zákonů č. 400/2020) to zřetelně vyjádřilo, když bohoslužby zařadilo do stejné kategorie jako slavnosti, taneční akce, spolkové akce, sportovní akce, přehlídky a ochutnávky.“5

Křesťané jsou v České republice zastoupeni téměř 1,5 milionem obyvatel, které jakékoli razantní omezení způsobující v konečném důsledku zamezení bohoslužeb bolestivě zasahuje. Domníváme se, že tato situace vychází z nepochopení toho, co bohoslužby znamenají.

Účast na bohoslužbě není volnočasová aktivita, je to naplňování hluboké existenciální potřeby člověka světit den sváteční ve společenství. Slavit Eucharistii/večeři Páně a poslouchat tak přikázání Desatera je pro nás nesmírně důležité.6 Toto společné setkání s milujícím Bohem, zdrojem i cílem našeho života, není možné ničím nahradit. Právě zde v největší míře čerpáme lásku a sílu pro sebe i pro službu našim bližním.

Rádi bychom také upozornili na důležitou, spíše pragmatickou skutečnost: ve srovnání s provozem obchodních center, restauračních a dalších zařízení splňují kostely a větší modlitebny prostorově i charakterem náboženských obřadů velmi snadno hygienické podmínky rozestupů, použití roušek i omezeného fyzického kontaktu přítomných.7 Prostorové velkorysosti kostela využila například Vídeňská univerzita pro své studenty v sousedním Rakousku.8

Neshledáváme tedy důvod k tomu, proč by slavení bohoslužeb mělo obecně podléhat přísnějším předpisům než provoz nákupních center nebo větším početním restrikcím než jiná shromáždění, jak tomu bylo ve zmíněném opatření.9

Obracíme se proto na vládu s naléhavou prosbou, aby svůj celkový přístup k bohoslužbám přehodnotila. Nutná omezení v situaci pandemie chápeme a chceme je respektovat. Prosíme Vás však, abyste při jejich vydávání zohlednili náš hlas a nestavěli nás do bolestné situace, kdy by se další poslušnost vládním nařízením ocitla v rozporu s naší poslušností Božím přikázáním.

Závěrem bychom Vás rádi povzbudili slovy apoštola národů:
Bděte, stůjte ve víře, buďte stateční, buďte silní. Všechno ať se mezi vámi děje v lásce."10

S láskou, úctou a modlitbou za každého z Vás a za celý náš národ

 

Níže podepsaní věřící občané České republiky

1Na prvním místě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy, díkůvzdání za všechny lidi, za vládce a za všechny, kteří mají v rukou moc, abychom mohli žít tichým a klidným životem v opravdové zbožnosti a vážnosti. To je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha, který chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu." Bible, 1. Timoteovi 2,1-4 (Český ekumenický překlad).

2 Snad každý se snažíme konat dobro, ale každý děláme i chyby. Všichni potřebujeme lásku, ale i odpuštění, jak od Toho, kdo nás stvořil, tak od našich nejbližších nebo těch, kterým jsme ublížili. Zastavme se, zamysleme se, a pokud alespoň trochu můžeme, poprosme o odpuštění Boha i své bližní, napravme, co jsme pokazili, hledejme u Něho radu a pravou moudrost.

3Pojďte, vraťme se k Hospodinu, (...) a on nás uzdraví." Bible, Ozeáš 6,1 (Český ekumenický překlad).

4 Např. Otčenáš v poledne, růženec ve 20:00, modlitební a postní řetězy v mnohých jednotlivých křesťanských společenstvích a organizacích.

5 Usnesení vlády České republiky ze dne 8. 10. 2020 č. 996 o přijetí krizového opatření (Sbírka zákonů č. 400/2020), bod I/1, písm. a).

6 Když byli roku 304 křesťané z Abitene vyslýcháni, proč přestoupili císařský zákaz slavení bohoslužeb daný tehdy pod trestem smrti, odpověděli: „Sine Dominico non possumus" - „Bez slavení dne Páně nemůžeme žít." Po krutých mukách bylo 49 mučedníků zabito.

7 Délka bohoslužeb během opatření přitom zpravidla nepřesahuje v týdnu 30 minut a v neděli 1 hodinu, přičemž jedinou výjimkou v užití roušek je okamžik „svatého přijímání" a mezi účastníky nemusí po celou dobu docházet k žádnému kontaktu ani blízkosti.

8 https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/viden-studovna-v-kostele-ve-vidni-vyuzivaji-studenti-kvuli-koronaviru-kostel-jako-studovnu.A201007_151850_zahranicni_neka.

9 Bod I/6 citovaného usnesení vlády umožňoval jiná pokojná shromáždění do počtu 500 osob, zatímco bohoslužebná shromáždění ve vnějších prostorách pouze do 20 osob.

10 Bible, 1. Korintským 16,13-14 (Překlad 21. století).

Author: Dagmar Sláčalová | 615 signatures

More >
Za zachování budovy vlakového nádraží Dėtřichov nad Bystřicí 18 signatures

Za zachování budovy vlakového nádraží Dėtřichov nad Bystřicí

My, níže, podepsaní, žádáme a apelujeme na předsedu vlády a rovněž na ministra dopravy, a Správu železnic, aby zabránili a ihned zastavili demolici historické budovy vlakového nádraží v Dětřichově nad Bystřicí. Jde o unikátní odkaz předků a součást života naší vesnice po dlouhá staletí. V dávných dobách byla tato stanice pýchou Ferdinandovy Císařsko-královské severní železniční dráhy a vždy byla nejvyšším bodem z hlediska nadmořské výšky, kdy všechny vlakové soupravy celou trať stoupají do kopce až k budově stanice Dėtřichov, kde se vlaky křižují, a poté již vlak pokračuje z kopce dolů pořád níž a níž až do Ostravy. V minulosti na podnět místní občanky Správa železnic investovala a zbudovala zde nové vyšší perony, z důvodu podnětu občanky, kde písemně adresovala Správě železnic žádost o zvýšení peronu, protože zdejší lidé nemohli vystupovat z vlaku, protože to bylo vysoko ke schodům vagónů a lidé každodenně dojíždějící z práce unavení měly obtíže vystoupit. Tudíž pokud Správa železnic tehdy žádosti občanky vyhověla nepochybně rozuměla, že zdejší nádraží má velký význam pro zdejší obyvatele a také pro turisty, kteři ji využívají, když sem cestují za cyklostezkami, houbařením a lyžováním na běžkách a výlety do přírody pod zdejší nejvyšší horou Nízkých Jeseníků Slunečná. Náklady demolice činí cca 26 milionů korun. Myslíme si, že rozumnější by bylo budovu zachovat, přestože její stavební stav odpovídá zubu času a chátrajícím stavem. Myslíme si veřejný zájem občanů, například převod budovy do vlastnictví Hnutí Duha Jeseníky, které již o koupi stavby požádalo, či převod do vlastnictví spolku, s tím že budova by byla využita například jako sociální podnik, obdobně jako na Osoblažsku nebo Náměšť na Hané, a dala zde práci a zaměstnání místním lidem dlouhodobě nezaměstnaným, a zároveň dimenzi budovy využít pro komunitní centrum, klubovnu pro mládež na seniory, železniční muzeum, výstavy, koncerty, expozice, projekce,a zábavný program pro děti a turistický ruch, výletní parní vlaky, na gastrofestivaly, a využít potenciál budovy v souladu s koncepcí Moravskoslezského kraje rozvoje turismu a přeshraniční česko-polské spolupráce. Apelujeme proto na vás, aby se budova zachovala a došlo k její opravě, aby mohla najít své využiti pro obyvatele.

Author: Mgr. Karol Volf | 18 signatures

More >
Opatření ve školách v souvislosti s nemocí Covid - 19 53 signatures

Opatření ve školách v souvislosti s nemocí Covid - 19

Vážení představitelé vlády,

touto cestou bychom vás rádi oslovili a upozornili na nepříjemné důsledky nedávno zavedených opatření ve školách v souvislosti s Covid - 19. 

Je nám naprosto jasné, že v současné době krize je nutné se uskrovňovat ve svém pohodlí pro dobro celku, avšak pravdou zůstává, že při obecných rozhodnutích, jako je zavádění roušek, se zapomíná nejen na specifika jednotlivců, ale i na specifika jednotlivých povolání.  

U učitelů například na to, že: 

-učit pět až osm hodin v roušce je prakticky nemožné.

-učitelé, zejména učitelé jazyků, kteří zakládají svou výuku na komunikaci, nejsou schopni přes roušku srozumitelně hovořit.

- obtížné dýchání a mluvení přes roušku pak vede k redukci zajímavých aktivit a metod ve výuce. 

Rádi bychom také zmínili, že:

- zatím se ukazuje, že pro mladé a zdravé lidi není nemoc Covid - 19 příliš riziková, systémově je tak třeba chránit pouze rizikové skupiny.

- žáci přes roušky obtížně artikulují a roušky mají negativní vliv na jejich pozornost a soustředění.

- potřeba žáků se sdružovat je zcela přirozená, dělají to tedy po školním vyučování a dopolední roušky pak postrádají smysl.

Učitelské povolání je samo o sobě náročné, jsme vystaveni každodennímu stresu, obrovské mentální i hlasové zátěži, a přesto jsme se rozhodli vytrvat, protože si uvědomujeme, že můžeme pozitivně ovlivnit další generace. 

Proto navrhujeme, aby:

- nošení roušek ve školách bylo na bázi dobrovolnosti a v kompetenci ředitelů škol, případně nošení roušek pouze ve společných prostorách školy.

- stanovení jasnějších pravidel pro odpočinek žáků a učitelů od roušek, aniž by dotyční měli pocit, že porušují nařízení o nošení roušek.

- MŠMT vydalo konkrétní metodické pokyny či doporučení, jak pedagogové mohou přizpůsobit výuku takto ztíženým podmínkám. 

Pevně věříme, že zohledníte všechny zmíněné faktory a přihlédnete k reálné situaci ve školství. Doufáme, že budou mít slovo ti, jichž se opatření nejvíce týkají, a to ředitelé, učitelé a žáci, a že při dalším rozhodování věnujete pozornost zmíněným návrhům. 

Souhlas vyjádřili níže podepsaní a také podepsaní v internetové petici: 

Mgr. Dalibor Neckář ředitel ZŠ a MŠ Praha 5 – Radlice, Radlická 115/140, příspěvková organizace

PhDr. Simona Vlčková, statutární zástupkyně ředitele školy 

Mgr. Pavla Růžičková 

Andrea Vintrlíková 

Mgr. Monika Kulová Skokanová 

Mgr. Alena Kulhavá

Mgr. Martina Lancingerová

Mgr. Jasenická Elena

Mgr. Ivana Holubová

Mgr. Michaela Vítková

Mgr. Marie Kučerová

Mgr. Yvona Ziková

Mgr. Věra Bauerová

Lukáš Odvárka

Petr Bárta

Denisa Bártová

Mgr. Margita Šárková

Martina Forgácsová

Bc. Magdalena Klímová

 

Otevřený dopis v celém znění:

Vážení představitelé vlády, 

tímto dopisem bychom vás rádi oslovili a upozornili na nepříjemné důsledky nedávno zavedených opatření ve školách v souvislosti s Covid-19. Chtěli bychom vás nechat nahlédnout „pod pokličku“ aktuálního dění ve školách a požádat vás o vyslechnutí, vstřícnost, podporu a o učinění následných kroků, které by mohly přispět ke zlepšení soudobé nepříjemné situace ve školství. 

Je nám naprosto jasné, že v současné době krize je nutné se uskrovňovat ve svém pohodlí pro dobro celku, avšak pravdou zůstává, že při obecných rozhodnutích, jako je zavádění roušek, se zapomíná nejen na specifika jednotlivců, ale i na specifika jednotlivých povolání. 

Učitelské povolání je samo o sobě náročné, každý den je jiný, každá hodina je jiná, každý žák je jiný, každý rodič je jiný a vše ve školství vyžaduje specifický přístup. Jste vystaveni každodennímu stresu, velkému hluku o přestávkách (někdy i o hodinách), obrovské mentální i hlasové zátěži, a přesto jste se rozhodli vytrvat, protože si uvědomujete, že můžete pozitivně ovlivnit další generace. 

Teď, když se ale ještě navíc objevily komplikace a opatření spojené s koronavirovou krizí, jako jsou distanční výuka, nebo zavádění hygienických pravidel ve školách, která jsou dle našeho názoru nedomyšlená a vycházejí spíše z obecného přesvědčení než z reality a specifik škol, má mnoho pedagogů pochybnosti o tom, zda není snadnější místo učitele trvale opustit než být vystaven takovému tlaku. 

Realita ve školách vypadá ve vztahu k novým opatřením takto: 

Učit pět až osm hodin v roušce je nemožné. Není to jednoduše v lidských silách. Jakákoli interakce s žáky znamená pro učitele mimořádný výdej energie i bez roušky, natož s ní. S úbytkem energie u učitelů dochází ke ztrátě pozornosti u žáků i k jejich větší nekázni. Pokud učitel vykládá látku, dialogicky komunikuje s dětmi, vyjadřuje emoce (radost, empatii, vztek), vstupuje do role a stává se „hercem“. Obličej a hlas jsou jeho pracovní nástroje, důležitá je nejen přesná artikulace, hlasová jasnost, dikce, ale především i mimika. S rouškou na ústech se však všechny tyto důležité faktory vytrácejí a diametrálně klesá nosnost hlasu v prostoru školní třídy. Divadelní herci roušku také nemají a všichni chápeme proč. 

Kondice učitelů velmi klesá s mírou zátěže, v září a v lednu se jim nakumuluje nejvíce práce, v listopadu a v prosinci jsou náchylnější k respiračním onemocněním, v červnu už čerpají z posledních sil. Někteří pedagogové mají dlouhodobé chronické zdravotní potíže, někteří mají zase pohybová omezení a imunitní problémy. Pro tyto skupiny zaměstnanců pak znamená vyjít schody s rouškou na ústech něco jako zdolat Mount Everest a vnímají šestihodinový pobyt v toxickém prostředí, které vzniká pod rouškou, jako něco, co jejich zdraví vůbec neprospívá.

Všichni učitelé a především pak učitelé jazyků, kteří zakládají svou výuku na komunikaci a výslovnosti, nejsou schopni srozumitelně hovořit přes roušku. Spousta detailů pak žákům uniká. Učitel musí mnohokrát opakovat svá tvrzení a žáci mu stejně často nerozumí. 

Většina učitelů se snaží nařízení respektovat, ale musíme si uvědomit, že pedagogové nejsou stroje, nýbrž lidé. Někteří se proto snaží s rouškou vydržet pár hodin, ale pak odstupují od žáků (pokud to prostor umožňuje) a další vyučovací hodiny už roušku častěji odkládají. Někteří se v průběhu každé hodiny občas nadechnou, chvíli roušku odloží a zase nandají, nikdo však nevydrží s rouškou celý den a i přesto jsou pedagogové mnohem více unavení než za normálního chodu. 

Únava učitelů a nemožnost dýchat a mluvit kvůli roušce je vede k tomu, že opouštějí aktivity, které vyžadují větší výdej energie. Odchylují se od skupinových prací a zajímavých metod a směřují bohužel zpět k frontální výuce. Současná situace jim nedává na výběr, vede je k tomu, aby zadávali žákům mnohem více samostatné práce, což naneštěstí připomíná „distanční výuku“ ve škole, a ta se míjí účinkem. 

Všechny školy bohužel nemají možnost nechat první lavice prázdné z kapacitních důvodů. Stejně tak nemohou vždy bezproblémově větrat. Některé učebny mohou mít např. střešní okna, jiné učebny mohou být otočené na jih a při slunečném počasí je pak teplota ve třídách občas neúnosná. Při snaze větrat žáci nadávají na přílišné světlo a často chtějí zatahovat žaluzie. Větrání u nás také znepříjemňuje např. čtyřproudová silnice přímo pod okny školy, která je zdrojem obrovského hluku. O to více pak jako učitelé musíte při výkladu křičet, dětem ani vám není přes roušku rozumět. Po chvíli jste unavení a okna raději zavíráte. Chladnější a deštivé počasí větrání samozřejmě také komplikuje. 

V ideálním světě si všichni žáci pravidelně myjí a dezinfikují ruce, udržují odstupy a neustále mají roušku na ústech a nosu, ale realita bývá jiná. I když učitelé apelují na to, aby žáci tyto náležitosti dodržovali, není v jejich silách je mít neustále pod kontrolou, aby věděli, že si např. po každé návštěvě toalety důsledně umyli ruce mýdlem. Všude kolem nás ve škole jsou přirozeně bakterie a viry, dotýkáme se společných klik, materiálů, klávesnic apod. a nelze si myslet, že se jich mytím a dezinfikováním úplně zbavíme. 

Děti na rozdíl od učitelů často ještě hůře artikulují, přes roušku jim není obvykle vůbec rozumět. Někteří žáci se roušku snaží mít co nejdéle, někteří to však vůbec nezvládají a mají roušku spuštěnou pod nosem, nebo si ji chvílemi sundávají úplně. Pokud jim není rozumět nebo jsou nuceni mluvit více nahlas, instinktivně si roušku stahují z obličeje. Učitelé se je sice snaží napomínat a vést je k dodržování těchto pravidel, avšak v podstatě mají pro děti pochopení, neboť jsou v podobné situaci. 

Děti jsou kvůli rouškám více unavené, nesoustředěné, stěžují si. Jim i učitelům se obvykle špatně dýchá, mají častější bolesti hlavy, mají bolavé otlačeniny za ušima z gumiček, někdy se žákům dokonce udělá nevolno od žaludku.  

Roušky ve výuce by možná ještě měly malý smysl tehdy, pokud by si je žáci o přestávkách nesundávali a nesvačili, avšak je zcela pochopitelné, že to dělají. Někdy jí dokonce častěji, jen aby si na chvíli od roušky odpočinuli. Jejich touha sdružovat se je nevyhnutelná, proto u sebe při svačině jednoduše sedí blízko, povídají si, smějí se a přirozeně na sebe „bacily prskají“. Když vyjdou ze školy, projeví se u nich po celodenním omezování ještě větší touha po svobodě, okamžitě sundávají roušku, povídají si kolektivně v parku nebo se jdou společně najíst do obchodního centra. Pokud se dozorující učitel zrovna nedívá, žáci si i ve škole roušku jednoduše na chvíli sundají bez dovolení, i když nesvačí. Z toho vyplývá, že přímému kontaktu mezi dětmi se jednoduše nevyhneme a otázkou zůstává, zdali pak roušky ve výuce neznamenají větší škodu než užitek. 

Mimo tento nástin reálné situace ve školách, bychom se též chtěli zaměřit na fakt, jaké máme v současné koronavirové pandemii možnosti. Rádi bychom vám sdělili, jaký zaujímáme k těmto možnostem postoj a představili bychom vám nějaké návrhy, které by mohly aktuální situaci ve školství alespoň trochu zlepšit. Věříme, že se naše návrhy pokusíte vzít v úvahu při dalším rozhodování a učiníte tak komplexní změny ve prospěch škol, učitelů i žáků.  

Jednou z posledních možností je pro nás distanční výuka. Neradi bychom, aby se zopakovala situace od března do června roku 2020. Všechny školy se sice k této situaci snažily postavit aktivně a zodpovědně, avšak už teď si všímáme mnoha negativních důsledků. Žákům v září mnohem déle trvalo „nastartovat“ myšlení a vybavit si alespoň něco ze starší látky, mnoho témat jsme museli probírat od začátku.

Nemůžeme předpokládat, že dítě se bude doma pilně učit každý den několik hodin, jako kdyby chodilo do školy. Nemůžeme ani předpokládat, že žáci doma látku sami pochopí lépe, než když jim ji učitel vysvětlí ve škole, pravidelně ji s nimi opakuje a procvičuje. 

Od učitelů se samozřejmě také očekává, že mají maximálně a efektivně s žáky učivo z loňského roku dohánět, připravit 9. ročníky dobře na přijímací zkoušky apod., ale tomu též rozporuje výuka v rouškách, neboť s nimi je maximální efektivita neudržitelná. 

Distanční výuka je stresová pro učitele, pro děti, ale i pro rodiče. Má dopady na lidskou psychiku a mezilidské vztahy. Byla by pro nás krajním řešením pouze v případě, že by situace s rouškami ve školách byla dlouhodobá a beze změny. 

Pokud by byly i nadále plošně zavedeny roušky během výuky i o přestávkách, nejde to podle našeho názoru z dlouhodobého hlediska vydržet, a to s ohledem na specifika jednotlivých škol i délku vyučování. 

Navrhujeme pak, aby ministerstvo vydalo nějaké konkrétní metodické pokyny, jak mohou učitelé přizpůsobit výuku těmto ztíženým podmínkám (více samostudia pro děti, aktivity nenáročné na mluvení apod.), aby nám doporučilo konkrétní metody, které lze ve výuce použít, přičemž by mělo vzít v úvahu i fakt, že ne všechny školy mají v každé třídě projektor a příslušné vybavení, aby dětem např. mohly pustit dokument nebo výklad online. Rádi bychom také, aby se v pokynech stanovila i jistá pravidla pro odpočinek dětí a učitelů od roušek, aniž by dotyční měli pocit, že tak porušují nařízení o obecném nošení roušek. 

Zatím se ukazuje, že pro mladé a zdravé lidi není nemoc (Covid-19) příliš riziková, většina žáků nemoc prodělá bez příznaků a vypěstuje si tak imunitu. Myslíme si, že by nošení roušek v jednotlivých školách mělo být na bázi dobrovolnosti a v kompetenci ředitelů.

Je nám samozřejmě jasné, že žáci mohou mít v rodině také staré prarodiče, kteří patří do rizikové skupiny. Domníváme se však, že by měly být tyto skupiny chráněny primárně systémově a žáci by pak měli nosit ochranné prostředky především přímo v kontaktu s nimi. 

Musíme si také uvědomit, že člověk se přirozeně setkává s různými nemocemi, a tím se imunizuje. Pokud však máme na sobě neustále roušku, pak k imunizaci nedochází a stáváme se tak náchylnější i k jiným nemocem. 

V souvislosti s tím pak problém spočívá i v nedořešeném přístupu k ostatním respiračním onemocněním. Žáci ani učitelé nejsou příliš zvyklí zůstávat s obyčejnou rýmou doma, neboť během roku ji samozřejmě prodělají několikrát. Obvykle pracují do posledního dechu, nemohou si dovolit být doma na nemocenské 10 krát do roka, a to nejen z finančních důvodů, ale často i z důvodu nedostatku personálu (nemá kdo suplovat). V takovém případě by mělo ministerstvo školství poskytnout nějaké „učitele v záloze“. Stejně tak děti ztrácejí přehled o učivu, pokud chybí několikrát do roka. Ministerstvo by mělo vzít v potaz i tyto faktory a vyjádřit se k nim. Jako učitelé se smyslem pro odpovědnost a vzájemnou toleranci bychom pak krátkodobě při nachlazení roušky v současné situaci samozřejmě zachovali. 

Další možnost pro nás představuje nošení roušek pouze ve společných prostorách, jako tomu bylo donedávna. Případně bychom si je během vyučování nasazovali pouze tehdy, pokud budou žáci v úzkém kontaktu a učitel je bude obcházet (např. skupinová práce). Není to sice stav ideální, ale dá se z hlediska vzájemné solidarity a spolupráce tolerovat. 


Pevně věříme, že zohledníte všechny zmíněné faktory a přihlédnete k reálné situaci ve školství. Doufáme, že budou mít slovo ti, jichž se opatření nejvíce týkají, a to ředitelé, učitelé i žáci, a že při dalším rozhodování věnujete pozornost zmíněným návrhům. Předem vám děkujeme za odpověď, ochotu a vstřícnost.

 

Author: Dalibor Neckář | 53 signatures

More >
Petice pro přijetí zákona o podpoře zahrádkářského zákona 44 signatures

Petice pro přijetí zákona o podpoře zahrádkářského zákona

DOPIS

k přijetí zákona o podpoře zahrádkářské činnosti (zahrádkářský zákon)

 

Vážení spoluobčané, zahrádkáři a milovníci přírody,

Český zahrádkářský svaz, z.s. (dále jen ČZS, z.s.) usiluje řadu let o přijetí zákona o podpoře zahrádkářské činnosti (dále jen zahrádkářský zákon), který by právně posílil postavení početně nejsilnější zahrádkářské veřejnosti v ČR a současně garantoval zachování a další rozvoj zahrádkářské činnosti, umožnil získávání půdy od státu, zakládání nových zahrádkářských osad, a současně vytvořil i legislativní překážku enormním snahám a zájmům developerů o pozemky stávajících zahrádkářských osad a jejich využití pro stavební účely. Návrh zahrádkářského zákona se v současné době nachází v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Usnesením II. sněmu ČZS, z.s., konaného ve dnech 23. - 24.11.2019 v Praze bylo pověřeno představenstvo ČZS, z.s., aby na podporu přijetí zahrádkářského zákona byla sepsána Petice adresovaná oběma komorám parlamentu ČR a prezidentu ČR, což tímto činíme, neboť jsme přesvědčeni o tom, že nemůžeme zůstat lhostejnými k zanechanému dědictví předchozích generací zahrádkářů, a zároveň cítíme také povinnost postarat se o budoucnost zahrádkaření v ČR se všemi souvisejícími aktivitami a výchovnými aspekty.

Za vaši podporu podpisem této petice děkujeme.

 

Praha 12.12.2019                                                      Představenstvo ČZS, z.s.

 

 

PETICE

ze dne 12.12.2019

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

pro

přijetí zákona o podpoře zahrádkářské činnosti

„ZAHRÁDKÁŘSKÝ ZÁKON“

Adresovaná Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky a prezidentu České republiky.

 

Níže podepsaní,

dávají na vědomí prostřednictvím této petice, že si přejí přijetí návrhu zahrádkářského zákona a zároveň konstatují, že široká a početně silná zahrádkářská veřejnost je znepokojena zmařením dosud několika pokusů o přijetí zákonné normy zahrádkářského zákona, když v okolních státech EU je zahrádkářský zákon již dlouho součástí jejich právního řádu.

Zahrádkáři jsou součástí společenství této země a jejich historie má svoje kořeny v prvorepublikových časech. V moderních dějinách našeho státu se aktivně zapojují, spolupůsobí, podporují a ovlivňují svojí činností významné projekty místního, regionálního, republikového i mezinárodního významu týkajících se životního prostředí, ochrany zemědělského půdního fondu, klimatických změn, prevence kriminality a výchovy mládeže, tedy vyvíjejí činnost veskrze prospěšnou a ve veřejném zájmu.

Apelujeme proto na vás zákonodárce, abyste dali svůj hlas k přijetí návrhu zahrádkářského zákona, a to napříč zákonodárnými sbory bez ohledu na vaše politické směřování. Věříme vám a děkujeme za vaši podporu a hlas.

Petiční výbor ve složení:
Stanislav Kozlík, Skalka 50, 696 48  Skalka
JUDr. Pavel Rus, Pavlovská 33, 623 00  Brno
JUDr. Jarmila Štroblová, Slánská 1678/20, 163 00  Praha 6 – Řepy
Marcela Urbanová, Kaštanova 475/4, 737 01  Český Těšín
MVDr. Stanislav Kubesa, Družstevní 15, 747 05  Malé Hoštice
Mgr. Vlasta Ambrožová, Vrtova 11, 796 01  Prostějov
Ing. Marta Pawlicová, Ke Kulturnímu Domu 530/6, 160 00  Praha 6
Milan Pech, K.H. Borovského 142, 434 01  Most
Miroslav Pánek, Letců RAF 1933, 288 01  Nymburk

 

Pozn.: zastupovat Petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn kterýkoliv člen Petičního výboru (dle §5, odst. 1, zák. č. 85/1990 Sb.)

Author: Jan Culka | 44 signatures

More >
Do you want a change? Just start!
  • Create
  • Support
  • Share
Start a petition

Select your region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku