Petice za záchranu přírodního parku Drahaň-Troja 1317 podpisů chybí 8683

Petice za záchranu přírodního parku Drahaň-Troja

V příštích letech hrozí nenávratné poškození velké části přírodního parku Drahaň-Troja a jedinečných přírodních památek na severu Prahy šestiproudou transevropskou dálnicí. My, níže podepsaní občané, nesouhlasíme s vedením dálnice D0 skrz přírodní park Drahaň-Troja a požadujeme posouzení a realizaci udržitelných dopravních alternativ.

 

Přírodní park Drahaň-Troja leží na pravém břehu Vltavy v katastru Bohnic, Čimic a Dolních Chaber. Nachází se zde několik vyhlášených přírodních památek - Zámky, Bohnické údolí, Salabka, Havránka, Velká skála, Čimické údolí - a také prehistorické hradiště Zámka. Přírodní park je domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů. V jeho sousedství nalezneme evropsky významnou lokalitu Kaňon Vltavy u Sedlce, která je součástí soustavy Natura 2000. Vyznačuje se bohatstvím otevřených skalních společenstev se vzácnou faunou a flórou. Na levém břehu Vltavského kaňonu se nachází přírodní památka Sedlecké skály a přírodní rezervace Roztocký háj. Přírodní park Drahaň-Troja zároveň slouží jako rekreační zázemí pro desítky tisíc obyvatel Prahy.

 

Tato nesmírně cenná krajinná oblast je ohrožena zastaralým a nevhodným záměrem Pražského okruhu D0, který je součástí transevropské dopravní sítě. Jedná se o hybridní komunikaci pro místní, příměstskou a tranzitní nákladní dopravu, která nezohledňuje aktuální kontext, potřebu udržitelného rozvoje města a ochrany životního prostředí. Realizace této nekoncepční, škodlivé a extrémně nákladné stavby by vedla k výraznému nárůstu dopravy v pražské aglomeraci a způsobila by nenávratné poškození přírodního parku Drahaň-Troja, Vltavského kaňonu a vzácných přírodních památek na severu Prahy. Zároveň by došlo ke zhoršení kvality života obyvatel na území několika městských částí a obcí, které jsou již nyní vystaveny negativnímu vlivu letecké dopravy. Již v rámci procesu EIA 2001-2002 byl tento záměr hodnocen velmi kriticky ze strany několika odborných institucí a Česká inspekce životního prostředí jej dokonce označila za nepřijatelný.

 

Požadujeme následující:

1. Posoudit a realizovat udržitelné alternativy pro tranzitní (nákladní) dopravu mimo území hlavního města Prahy.
2. Posoudit a realizovat řešení městské a příměstské dopravy v souladu s Koncepcí městské a aktivní mobility ČR 2021-2030 a Klimatickým závazkem hl. města Prahy.
3. Podpořit rozvoj přírodního a rekreačního zázemí přírodního parku Drahaň-Troja.

 

Pevně věříme, že se podaří nalézt efektivní řešení, které bude ohleduplné k lidem, městu a přírodě.

 

--------------------------------------------------------------------
Bližší informace naleznete zde:
 

Přírodní park Drahaň-Troja
https://portalzp.praha.eu/public/c4/6f/85/1727142_422100_letak_pp_drahan.pdf

Kaňon Vltavy u Sedlce

http://www.praha-priroda.cz/chranena-priroda/natura-2000/soustava-natura-2000-na-uzemi-prahy/kanon-vltavy-u-sedlce/

Historická krajina versus dálnice

https://rozumnadoprava.cz/historicka-krajina-versus-dalnice/

Popis a vizualizace úseku D0 518 (Ruzyně- Suchdol)

https://rozumnadoprava.cz/sokp518/

Popis a vizualizace úseku D0 519 (Suchdol – Březiněves)

https://rozumnadoprava.cz/SOKP519/

Dálnice D0 je v rozporu se strategickými dokumenty a klimatickými závazky

https://rozumnadoprava.cz/dalnice-v-rozporu-se-zavazky/

 

Autor: Lenka Hornychová | 1317 podpisů

Více >
Petice za záchranu Roklanské chaty 5247 podpisů chybí 4753

Petice za záchranu Roklanské chaty

 

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

 

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

 

Autor: Tomáš Jirsa | 5247 podpisů

Více >
Memorandum o ochraně lidí s postižením před násilím 333 podpisů chybí 9667

Memorandum o ochraně lidí s postižením před násilím

My, lidé s postižením, představitelé organizací zdravotně postižených a organizací pracujících s lidmi s postižením, na základě aktuálních poznatků z praxe a výzkumu upozorňujeme na nedostatečnou ochranu lidí s postižením před obecným a předsudečným násilím.

Vyzýváme společnost, instituce i jednotlivce ke společnému úsilí o vytváření prostředí, ve kterém budou podporována, chráněna a prosazována lidská práva a základní svobody lidí s postižením, včetně práva na ochranu před diskriminací a všemi formami násilí.  

Toto úsilí musí být vždy prováděno se zapojením lidí se zdravotním postižením a s respektem k jejich důstojnosti, nezávislosti a rovnosti.

 

I. 

Lidé s postižením čelí častějšímu napadání než lidé bez postižení. Například nedávno provedený výzkum zjistil, že 17 % lidí s postižením zažilo v posledních 5 letech fyzické násilí, v případě lidí bez postižení to bylo pouze 9 %. Podobné výsledky byly získány pro obtěžování, vloupání a podvody.[1]

Projevy násilí na lidech s postižením jsou různé – od ponižování, výsměchu a nadávek přes výhrůžky násilím, omezování osobní svobody a fyzické a sexuální násilí až po zanedbávání péče, omezování svobody rozhodování, finanční vykořisťování či podobné zneužívání.

Lidé s postižením jsou často vystaveni také předsudečnému násilí. Předsudečné násilí je takové násilí, které je motivováno předsudky útočníka vůči některé společenské skupině. Lidé se stávají obětí předsudečného násilí proto, kým jsou a co nemohou změnit. Podle šetření z roku 2021 bylo v Česku v posledních 5 letech předsudečně napadeno 51 % dotazovaných lidí s postižením.[2]

 

II.

Zkušenosti s násilím jsou součástí společenského znevýhodnění lidí s postižením. Nejenže se s napadením potýkají častěji, navíc musejí při dosahování spravedlnosti překonávat fyzické, sociální a komunikační bariéry. Orgány činné v trestním řízení, ale i mnohé organizace pomáhající obětem dostatečně nezohledňují specifické potřeby lidí s postižením.

 

III.

Násilí nezraňuje jen fyzicky, ale také psychicky. V řadě případů jsou napadení silně traumatizováni, rozvíjí se u nich deprese a jiné psychické potíže, které významně zhoršují jejich žití. Někdy se s následky napadení vyrovnávají po zbytek života. Výše citované šetření ukázalo, že mezi nejčastější následky napadení patří úzkost, strach, pocit menší jistoty a pocity méněcennosti. Zkušenosti z praxe dále poukazují na zhoršení zdravotního stavu, pocity viny a v některých případech na ztrátu nabytých dovedností. Násilí prohlubuje společenskou izolaci – napadení se raději vyhýbají některým místům, situacím nebo činnostem. Násilí a jeho zdravotní důsledky přitom často dopadají nejen na napadené, ale také na jejich nejbližší.

Současně zkušenost napadení může prohloubit existující nerovnosti v příjmu, majetku, vzdělání a dalších oblastech zásadních pro plnohodnotnou účast na běžném chodu společnosti. Omezování násilí je třeba chápat v těchto širších společenských souvislostech – posilování ochrany před násilím přispívá ke společenskému uplatnění lidí s postižením, včetně pracovního uplatnění.

 

IV.

Právní ochrana lidí s postižením před předsudečným násilím není dostatečná. Platný trestní zákoník lidi s postižením před předsudečným násilím vůbec nechrání, při rozhodování o trestu tak není žádným způsobem zohledněna skutečnost, že člověk byl napaden z důvodu svého postižení. To vytváří určité napětí i mezi civilními normami a normami nižší právní síly – jak přestupkový zákon[3], tak antidiskriminační zákon[4] poskytuje lidem s postižením specifickou ochranu.

 

V.

Odstraňování společenského znevýhodnění lidí s postižením vyplývá z domácích i mezinárodních právních závazků českého státu. Jejich podstatou je zajistit lidem s postižením takový standard bezpečí a péče, jaký mají lidé bez postižení, a to prostřednictvím zohlednění specifických potřeb lidí s postižením.

Podle čl. 16 Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, kterou český stát ratifikoval v roce 2009, se signatáři zavazují přijmout „veškerá příslušná legislativní, administrativní, sociální, vzdělávací a jiná opatření, aby chránily osoby se zdravotním postižením, doma i mimo domov, před všemi formami vykořisťování, násilí a zneužívání, a to i s ohledem na jejich genderový aspekt“.[5]

V souladu s tím vládní Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2021–2025[6] řadí mezi své hlavní cíle zamezení násilí a zneužívání osob s postižením, předcházení diskriminace a zajišťování rovných příležitostí pro osoby s postižením a působení proti stereotypům a předsudkům ve vztahu k lidem s postižením.

Přestože český stát uznává závažnost problému násilí na lidech s postižením a potřebnost jeho cíleného řešení, zkušenosti lidí s postižením svědčí o přetrvávajícím faktickém znevýhodnění. Tuto nerovnost je třeba napravit přijetím efektivních opatření.

 

VI.

Za účelem posílení ochrany lidí s postižením před obecným a předsudečným násilím požadujeme přijetí komplexních opatření především na straně státních orgánů, vlády, ale i dalších zainteresovaných institucí. Konkrétně požadujeme, aby ve své praxi zviditelnily témata postižení a znevýhodnění vznikajícího v interakci s širší společností prostřednictvím

- věnování vyšší pozornosti fenoménu násilí na lidech s postižením ve své běžné činnosti,
- mapování projevů násilí a předsudečného násilí, včetně vytváření a zveřejňování oficiálních policejních a justičních statistik,
- novelizování trestního zákoníku tak, aby poskytoval lidem s postižením odpovídající právní ochranu před předsudečným násilím z důvodu postižení,
- zajištění přístupu lidí s postižením ke spravedlnosti, a to zejména důsledným prosazováním jejich procesních práv, práv na náhradu škody v trestním řízení a práv plynoucích ze zákona o obětech trestných činů,
- posílení kompetencí policie v jednání s lidmi s postižením tak, aby její činnost nevedla k sekundární viktimizaci a napomáhala zvyšovat důvěru,
- rozšíření programů pro lidi dotčené násilím o přístupy zohledňující potřeby lidí s postižením, včetně zohlednění skutečnosti, že v případě pachatele jde častěji o osobu, jež je napadenému známa a udržuje s ní dlouhodobý kontakt,
- vytvoření osvětových kampaní jak pro lidi s postižením, tak pro širší veřejnost a preventivních a informačních aktivit za účelem snížení míry násilí na lidech s postižením ve společnosti,

- a to vše učinily se zapojením lidí s postižením, protože na to mají právo a protože to pomůže zvýšit účinnost výše uvedených opatření a snížit jejich sociální znevýhodnění a vyloučení.

 

Signující organizace

In IUSTITIA, o.p.s.

Asistence, o.p.s.

Centrum Paraple, o.p.s.

Česká asociace paraplegiků - CZEPA, z.s.

Fosa, o.p.s.

Jdeme autistům naproti, z.s.

Klub bechtěreviků České republiky, z.s.

Klub vozíčkářů, o.p.s.

Národní ústav pro autismus (Nautis), z.ú.

Okamžik, z.ú.

Portus Praha, z.ú.

Ramus, z.s.

Rozhledna - poradenské služby pro život s těžkým zrakovým postižením, z.ú. 

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, z.s.

Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, z.s.

Spolek KOLUMBUS

Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR, z.s.

Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové

 

 

[1] https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2021-crime-safety-victims-rights-summary_cs.pdf

[2] https://in-ius.cz/wp-content/uploads/2022/06/Factsheet_FINAL_web.pdf

[3] Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích

[4] Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon)

[5] https://www.mpsv.cz/documents/20142/225526/Umluva_o_pravech_osob_se_ZP.pdf/1e95a34b-cbdf-0829-3da2-148865b8a4a8

[6] https://www.vlada.cz/assets/ppov/vvozp/dokumenty/Narodni-plan-2021-2025.pdf

Autor: In IUSTITIA | 333 podpisů

Více >
ZA ZASTAVENÍ BEZOHLEDNÉHO KÁCENÍ V PŘÍRODNÍ REZERVACI VRCH BABA U KOSMONOS 264 podpisů

ZA ZASTAVENÍ BEZOHLEDNÉHO KÁCENÍ V PŘÍRODNÍ REZERVACI VRCH BABA U KOSMONOS

PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

„ZA ZASTAVENÍ BEZOHLEDNÉHO KÁCENÍ V PŘÍRODNÍ REZERVACI VRCH BABA U KOSMONOS“

Adresát petice: Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství

Petiční výbor: Ing. Eva Smažíková, Lenka Rybářová, Miroslav Štěpánek

___________________________________________________________________________

Přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos byla vyhlášena r. 1950. Důvodem ochrany je komplex lesních a nelesních přírodě blízkých ekosystémů s koncentrací významných typů biotopů. Chráněné území je v péči Krajského úřadu Středočeského kraje.   

V současné době dochází na Babě k masivnímu kácení v režii soukromé společnosti Forestlaan, která zdejší lesní pozemky v posledních letech získala.

Rozsah tohoto kácení nemá obdoby. S chráněnou lokalitou se zachází jako s hospodářským lesem. K zemi jdou jak mladé, tak vzrostlé, zdravé listnaté stromy. Nespočet dalších stromů je označen k dalšímu pokácení. V mnoha místech zcela zmizelo keřové patro.

Stávající lesní cesty jsou v řadě míst rozježděné a pro chodce neschůdné. Přestože se jedná o přírodní rezervaci, vlivem rozsáhlé těžby jsou navíc vyježděny cesty nové, které ničí rostlinné patro. Přitom se zde vyskytují vzácné druhy, díky kterým bylo toto území vyhlášeno přírodní rezervací.

V posledních letech bylo věnováno velké úsilí popularizaci této lokality a přiblížení jejích krás veřejnosti. Byla vytvořena naučná stezka s informačními tabulemi o chráněných rostlinách a živočiších, kteří se zde vyskytují. Současné nevybíravé kácení se dotýká také - a především - jich.

Aby se tato jedinečná lokalita nestala pouze objektem bezohledné těžby za účelem soukromého zisku, aby zůstal zachován její dosavadní charakter a budoucím generacím nezůstaly z lesa jen prořídlé zbytky.

Žádáme tímto my, níže podepsaní,

Krajský úřad Středočeského kraje, jmenovitě Odbor životního prostředí a zemědělství, o důsledné prošetření přiměřenosti současné těžby a rychlé zastavení další devastace lesa v přírodní rezervaci Vrch Baba u Kosmonos.

Děkujeme.

Za petiční výbor

 

Ing. Eva Smažíková, Horní Stakory 95, 293 06 Kosmonosy

 

Lenka Rybářová, Horní Stakory 87, 293 06 Kosmonosy

 

Miroslav Štěpánek, Horní Stakory 89, 293 06 Kosmonosy

 

Písemnou verzi této petice je možné podepsat i na následujících místech:

Cafe Randez-Vous, Lípy 19, Kosmonosy

Potraviny DIKO, Hradišťská 44/8, Kosmonosy

Autor: Eva Smažíková | 264 podpisů

Více >
Nesouhlas se zrušením třídy dětí 1. C Základní školy Olomouc, Mozartova 48 v polovině školního roku 337 podpisů

Nesouhlas se zrušením třídy dětí 1. C Základní školy Olomouc, Mozartova 48 v polovině školního roku

Nesouhlas se zrušením třídy dětí 1. C Základní školy Olomouc, Mozartova 48 v polovině školního roku 2022/2023 a zařazením třídní paní učitelky těchto dětí Mgr. Ivany Weissové do tříčlenného seznamu osob, z něhož má 19. 1. 2023 vzejít ta, s níž má být rozvázán pracovní poměr výpovědí pro nadbytečnost.

 

My, občané České republiky, zejména rodiče, studenti a učitelé Základní školy Olomouc, Mozartova 48, příspěvkové organizace, 779 00 Olomouc nesouhlasíme se zrušením třídy dětí 1. C Základní školy Olomouc, Mozartova 48, v polovině školního roku 2022/2023, jakož i se zařazením třídní paní učitelky těchto dětí Mgr. Ivany Weissové do tříčlenného seznamu osob, z něhož má 19. 1. 2023 vzejít ta, s níž má být rozvázán pracovní poměr výpovědí pro nadbytečnost.

 

Důvody nesouhlasu:

 

Jedná se o děti první třídy, o prvňáčky, v jejichž zájmu není postupováno. Děti mají být násilně odloučeny od svého učitele, k němuž vzhlíží a následují jej, mají být odděleny od svých kamarádů, mají přijít o svou radost z první třídy. Po stránce psychologické      i výchovně vzdělávací utrpí mnohé z nich zbytečný šrám a mohou si vytvořit negativní postoj ke škole. Na návrhy rodičů, zda smí být v této záležitosti nápomocni a mohou-li cokoliv vykonat pro zachování třídy svých dětí a jejího učitele, bylo panem ředitelem školy kategoricky oznámeno, že jeho rozhodnutí je konečné a neměnné.
Paní učitelka Mgr. Ivana Weissová je kvalifikovaným pedagogem s letitou praxí, který na škole pomáhal k rozvoji dalším pedagogům a zanechal po sobě houf šťastných          a veselých dětí, jež docházely do školy rády a měly touhu se vzdělávat. Vraceli se k ní     i studenti z vyšších ročníků. Paní učitelka je nejen odborník v plné své míře, ale i kantor, který dává dětem denně bezpodmínečnou lásku, která jim ukazuje, jak se mají chovat jeden k druhému, jak mohou mít rádi svou školu, třídu, že se lze vzdělávat s radostí, rodičům věnuje svůj soukromý čas, ke každému má zcela osobitý přístup, dětem čte, zpívá, hledá cesty, jak jim učivo přiblížit zábavnou formou plnou fantazie, nepoužívá žádné prázdné obraty, je nadmíru trpělivá, děti se s ní smějí, chodí za nimi i ve chvílích, kdy vykonává zástup v jiné třídě, je člověkem, který na děti myslí i mimo školu a je pro děti darem a vzorem. Paní učitelka se nikdy vůči dětem neprovinila, hájila je a chránila, i ty slabší, které začleňovala a vyzdvihovala jejich silnější stránky, nepotřebovaly žádného psychologa, měly ji, vždy zůstala vůči rodičům i dětem loajální a citlivá a děti o ní doma vypráví s takovým zanícením, že na to není potřeba žádného dokumentu. V neposlední řadě iniciovala a po léta na škole vede sbírky pro onkologicky nemocné děti a lidi zasažené rakovinou. Svým dlouholetým přístupem vytvářela dobré jméno školy pro svou vzdělanost i lidskou výjimečnost.

 

Autor: pavel nádvorník | 337 podpisů

Více >
Za vhodnější řešení dopravního spojení v Brně - Starém Lískovci 6 podpisů

Za vhodnější řešení dopravního spojení v Brně - Starém Lískovci

 

My, občané, kteří každodenně cestujeme ze zastávky Dunajská ve Starém Lískovci protestujeme tímto proti řešení nově vzniklé dopravní situace ve Starém Lískovci.  Po zprovoznění tunelové tratě tramvaje č. 8 – Západní brána – Bohunická nemocnice došlo k závažnému a výraznému omezení využití MHD obyvateli výše zmiňované části.

Po desítky let bez jakéhokoli problému zajížděla tramvajová linka z Hlavního nádraží až na konečnou Starého Lískovce a odtud samozřejmě také vyjížděla opačným směrem – a to bez nutnosti přesedání jak v pracovních dnech tak o víkendech.   

Nyní je o víkendech nutno směrem na Hlavní nádraží vystoupit na zastávce Osová a čekat na navazující spoj. Opačným směrem z Hlavního nádraží do Lískovce je třeba vystoupit opět na Osové a čekat na navazující spoj na konečnou.

O tom, že ani ráno v pracovních dnech nejezdí linka č. 7, nově protažená až na konečnou Lískovce zdaleka tak často jako jezdívala linka č. 8 ani nemluvě.

Pokud se někomu jeví toto řešení správné ať si uvědomí že:

Ve Starém Lískovci je stacionář pro vozíčkáře
V dosahu zastávek Karpatská a zastávce Dunajská bydlí tisíce lidí, mnoho z nich jsou invalidé a maminky na MD s malými dětmi
Cestující často převážejí těžká zavazadla

Opravdu chcete na jejich úkor řešit nově vzniklou dopravní situaci?

Je třeba si uvědomit dále to, že po 3 roky jsme byli omezováni různými uzavírkami a náhradní dopravou, často představující velkou zátěž pro občany – a to vše kvůli výstavbě tunelové tramvajové linky na kampus a FN. Za to jsme nyní odměněni hrozbou trvalého řešení situace na úkor tisíců obyvatel z koncové části Starého Lískovce.

NAVRHUJEME:  Přímé tramvajové  nebo autobusové spojení z hlavního nádraží na konečnou Starého Lískovce i o víkendech.

Autor: Eva Lopourová | 6 podpisů

Více >
Petice pro zachování osobní vlakové dopravy Velké Opatovice – Boskovice linky S21 na trati 262 278 podpisů

Petice pro zachování osobní vlakové dopravy Velké Opatovice – Boskovice linky S21 na trati 262

Na základě přípravy dokumentu Plán dopravní obslužnosti Jihomoravského kraje pro období let 2022 až 2026 – aktualizace č. 2 má Jihomoravský kraj záměr zrušit od června 2023 vlakovou linku S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice z důvodů ekonomických a nízkého využití cestujícími. Náhrada má být zajištěna současnými autobusovými linkami.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zrušením této vlakové linky S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice. Toto vlakové spojení má pro region Malé Hané vysoký význam. Byť není tato linka plně využívaná, našla si své cestující za prací, studiem či za zdravotní péčí. Podporuje i turistický ruch.  Velký význam bude mít i v případě zavedení tzv. Boskovické spojky a vznikne návaznost v Boskovicích na přímé osobní vlaky do Brna. Tím by došlo bezesporu k rychlejšímu a kvalitnějšímu spojení našeho regionu.

Železniční doprava patří z pohledu ochrany životního prostředí k těm nejšetrnějším a také patří k nejbezpečnějším způsobům dopravy. Vlak je z ekologického hlediska nejlepším možným dopravním motorizovaným prostředkem vůbec.

Celorepublikovým či celosvětovým tématem jsou právě otázky ekologické, které vlaková doprava splňuje. Měli bychom se snažit snižovat automobilovou dopravu a občanům nabídnout alternativu, která je v souladu s těmito principy. Přece nemůžeme podléhat jen a pouze ekonomické rentabilitě, která popírá všechny současné snahy o zlepšení či udržení životního prostředí.

 

Po Jihomoravském kraji požadujeme zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2021 na trati 262 – Velké Opatovice – Boskovice – Skalice nad Svitavou.

Autor: Svazek obcí Malá Haná | 278 podpisů

Více >
Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR 27244 podpisů

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR
 

Požadujeme zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice bez výjimky. Naše požadavky na změnu legislativy se opírají zejména o následující skutečnosti:


Kamerové systémy by mohly odradit od špatného a násilného zacházení se zvířaty, podporovaly snahu dodržovat správné postupy a předešly situacím, kdy se ke konzumentům dostane maso z nemocného zvířete (viz. situace v Polsku). Domníváme se, že spotřebitel by měl vědět, co jí a jakým procesem si zvíře před smrtí prošlo. 


Kamery požadujeme na místech vykládání či vyhánění zvířat z transportního vozu, předporážkového ustájení zvířat a na místech usmrcování, vykrvení a následného stahování z kůže, vyvrhování a zbavování se jednotlivých částí těla. 

Požadujeme, aby byl celý tento proces živě vysílán na webových stránkách jednotlivých jatek tak, aby se na něj kdokoliv mohl kdykoliv podívat. Vzorem může být např. společnost Hollandia, která pod heslem „jsme průhlední” vysílá online každou z částí svých činností.


Kamerové systémy neukončí utrpení na jatkách, ale budou cenným nástrojem běžným spotřebitelům k tomu, aby věděli, jak je nakládáno se zvířaty, které konzumují. Jatka nedovolují exkurze a jejich budovy jsou uzpůsobeny tak, že se nikdo nemá šanci o jejich činnosti nic dozvědět. Zvířata jsou odkázána na vůli zaměstnanců. Z pořízených záběrů a výpovědí zaměstnanců vyplývá, že jsou v některých případech zvířatům chvíle před smrtí znepříjemňovány.
Inspirací může být Francie a Velká Británie, kde jsou kamerové systémy na jatkách již zavedeny.

 

My, níže podepsaní, souhlasíme s textem Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR.

Petice ke stažení: https://bit.ly/2SWyymf

Autor: Zvířata Nejíme | 27244 podpisů

Více >
Petice za souhlas se vznikem střední školy při MŠ a ZŠ Na rovině v Chrudimi (dle čl. 18 Listiny zákl 795 podpisů

Petice za souhlas se vznikem střední školy při MŠ a ZŠ Na rovině v Chrudimi (dle čl. 18 Listiny zákl

V Chrudimi 17. 3. 2019

 

MŠ a ZŠ Na rovině v Chrudimi podala v září 2018 v řádném termínu žádost o zápis středního stupně vzdělávání – konkrétně pedagogického lycea a přírodovědného lycea. Součástí žádosti byly všechny náležitosti podle § 147 Školského zákona.

Krajský úřad Pardubického kraje i MŠMT se k žádosti vyjádřili zamítavě, a to s odkazem na nesoulad s dlouhodobým záměrem a volné kapacity jiných středních škol v kraji. Ohledně oprávněnosti tohoto postupu již v loňském roce jiné školy podaly žalobu, krom toho dlouhodobý záměr uvádí výjimku v podobě oborů přírodovědného zaměření nebo oborů pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami včetně žáků nadaných. Na přírodovědné lyceum se tedy tato výjimka přímo vztahuje. Na pedagogické se vztahuje nepřímo – šlo by totiž o lyceum, které připravuje budoucí asistenty a učitele pro práci v inkluzivní škole, kterých je nyní nedostatek.

Lyceum má navíc nabídnout alternativu, která se v Pardubickém kraji dosud nenachází, a která spočívá v kombinaci montessori pedagogiky a projektového vyučování, což je model, který již úspěšně funguje na MŠ a ZŠ Na rovině v Chrudimi a plynule by navazoval.

Pilířem přírodovědného lycea bude výuka formou „dílen“, kdy studenti do značné míry pomocí pozorování a pokusů sami přicházejí na podstatu jevů, učí se vyvozovat závěry, zobecňovat atp. Velký důraz bude kladem také na samostatnou práci s literaturou a práci v terénu na reálných projektech spolupracujících organizací. Tento obor bude především přípravou na vysokou školu.

Pilířem pedagogického lycea bude velký podíl modelových hodin, hospitací a praxí v inovativních a inkluzivních mateřských a základních školách. Přestože součástí studia na pedagogickém lyceu bude automaticky kvalifikace pro práci pedagogického asistenta, obor opět předpokládá především pokračování na vysoké škole pedagogické (získání kvalifikace pro práci učitele).

Volné kapacity jiných středních škol neřeší poptávku po tomto vzdělávacím modelu.

Svým podpisem žádáme o souhlas MŠMT se vznikem této školy.

Mgr. Jana Hrázská, Pobřežní 1237, Chrudim

Autor: Jana Hrázská Hrázská | 795 podpisů

Více >
Petice za rozšíření výběhu poslednímu medvědovi Jirkovi na Konopišti 2701 podpisů

Petice za rozšíření výběhu poslednímu medvědovi Jirkovi na Konopišti

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o rozšíření výběhu pro medvěda Jirku na zámku Konopiště a zároveň o závazek vedení zámku, aby medvěd Jirka byl posledním žijícím medvědem na Konopišti.

 

Níže uvádíme důvody pro podání této petice:

V přirozeném prostředí by medvěd ušatý měl teritorium o rozloze zhruba 400 km2, bohužel podmínky výběhu na Konopišti medvědovi poskytují pouze asi 200 m2, což u divokého zvířete vede k rozvoji frustrace a strádání.

Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které je zřetelným důkazem toho, že v tomto chovu strádá.

V dnešní době jsou divoká zvířata více než kdy předtím vnímána jako vzácná, proto bychom se měli snažit o to, je co nejvíce chránit.

Chov medvědů v zajetí malých zámeckých medvědárií je zastaralá tradice, která nemá v moderní společnosti opodstatnění.

Zámek Konopiště vybral finance od veřejnosti pro zvětšení jeho výběhu, k tomu však nedošlo. Navíc není technicky těžké tento výběh zvětšit, tudíž nic závažného zvětšení výběhu nebrání.

Odborníci se shodují v tom, že výběh zámku Konopiště nemůže uspokojit welfare požadavky na chov divokého zvířete.

Veřejnost si všímá nevhodných podmínek medvěda a chce s tím něco udělat.

 

Navrhované řešení:

Chceme, aby zámek Konopiště zvětšil dosavadní výběh medvědovi Jirkovi, neboť zámek disponuje touto možností. Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které jasně dokazuje, že v tomto chovu strádá. Právě malý výběh může být jedním z hlavních důvodů tohoto projevu frustrace.

 

Zároveň po vedení zámku žádáme, aby se zavázalo, že medvěd Jirka bude posledním medvědem, který bude na Konopišti chován. V dnešní době představují zámecká medvědária zastaralou tradici, v rámci níž není možné poskytnout divokému zvířeti takové podmínky, které by naplnily jeho welfare.

 

Autor: Anna Richtrová Richtrová | 2701 podpisů

Více >
Nestavte nám v Prokopském údolí 557 podpisů

Nestavte nám v Prokopském údolí

Na Magistrátu hl.m. Prahy je projednáván podnět na zastavění parcely městské a krajinné zeleně a orné půdy přímo nad Prokopským údolím rodinnými domy. Jedná se o parcelu č. 1037 – katastrální území Jinonice, která se nalézá na konci ulice Vavřinecká ve starých Butovicích. Prostor vytváří důležitou nástupní plochu pro procházky do Prokopského údolí a využívají ho pro relaxaci občané z celé Prahy včetně sportovců, turistů a rodin s dětmi. Blízkost přírodního parku a hřbitovní kaple s kostelem svatého Vavřince (jednoho z nejstarších kostelů v Praze) dává tomuto místu jedinečnou atmosféru.  Současný územní plán celou parcelu zahrnuje do nezastavitelného území určeného pouze pro městskou zeleň a ornou půdu. Nový Metropolitní plán Prahy, který zpracoval IPR, zahrnuje celou plochu parcely do Přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Myslíme si, že tyto skutečnosti nejlépe vypovídají o nemalé hodnotě tohoto místa a o jeho velkém potenciálu pro kvalitní veřejný prostor.   

 

Podnět na změnu územního plánu P46/2016 navrhuje přeměnu významné části parcely č. 1037 na stavební pozemek, což odporuje současnému (i budoucímu) územnímu plánu. K podnětu se negativně vyjádřil i IPR Praha, citujeme: „Je třeba řešit koncepčně, s ohledem na celé území. V rozporu s §4 zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF. Pro nezemědělské účely je nutné využít nezemědělskou půdu, nezastavěné a nevyužité pozemky v zastavěném území atd. Změna představuje rozvoj zástavby do otevřené krajiny, a to až do okrajové části přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Změna není v souladu s návrhem Metropolitního plánu Prahy, který parcelu řadí do nezastavitelné (krajinné) a stabilizované lokality.“


 Navzdory výše uvedeným skutečnostem byl podnět podpořen zastupitelstvem MČ Praha 5 a schválen Výborem územního rozvoje ZHMP i Radou hlavního města Prahy.

 

Odmítáme zastavění  tohoto pozemku, který je v územním plánu veden jako zeleň a orná půda. Myslíme si, že občané Prahy by uvítali, pokud by město uvažovalo o odkoupení předmětné parcely s cílem vytvořit plnohodnotný parkový prostor, který bude důstojným vstupem do Prokopského údolí.

 

My, podepsaní, žádáme zamítnutí podnětu v plném rozsahu.

 

Petiční výbor:

Ing. Ivo Zatloukal, Vavřinecká 349/17, 158 00, Praha 5
Ing. arch. Natália Zatloukal, Záluské 385/37, 158 00, Praha 5
Ing., akad.arch. Ivan Lalák, Vavřinecká 617 / 29, 158 00 Praha 5

 

Titulní foto: cs:ŠJů, CC BY-SA 3.0 <http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons

Autor: Ivo Zatloukal | 557 podpisů

Více >
Petice za uzavření jatek v Hraběticích 923 podpisů

Petice za uzavření jatek v Hraběticích

Ochranu zvířat proti týrání v ČR upravují zákony č. 166/1999 Sb., 246/1992 Sb. a jeho novela č. 77/2004 Sb.
Za týrání se považuje mimo jiné:
"vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy", "zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání".

Tyto zákony platí i pro jatka. I když je nepředstavitelné, že by jakékoli welfare mohlo vést k pohodě zvířat jdoucích na smrt, přesto musí být jatka organizována a vybavena tak, aby ušetřila porážené zvíře utrpení.
I to naprosté minimum ochrany, které výše uvedené zákony zvířatům poskytují, však bývá porušováno, jak je dokumentováno např. nedávno uvedeným dokumentem „Svědectví: Pravda, která měla zůstat skryta“.

Videozáznamy z anonymního zdroje jednoznačně prokazují, že na jatkách Hrabětice soustavně dochází k hrubému porušování zákona. Už tak vystresovaná a vyděšená zvířata jsou po utrpení z chovu a následného transportu předmětem dalšího týrání a nesprávného zacházení.

Na základě těchto záznamů požadujeme, aby byla Jatka Hrabětice uzavřena a osoby, které jsou za týrání odpovědné, byly pohnány k odpovědnosti.

Autor: Ctirad Mihule | 923 podpisů

Více >
Výzva k dekriminalizaci trestní drogové politiky a ukončení války proti drogám v ČR 2903 podpisů

Výzva k dekriminalizaci trestní drogové politiky a ukončení války proti drogám v ČR

My, níže podepsaní, se jako odborníci na závislosti a na léčbu lidí se závislostmi, ale především jako občané, obracíme na kompetentní orgány, aby ukončily nadměrnou a nežádoucí kriminalizaci lidského jednání spojeného s užíváním a s nakládáním s psychoaktivními látkami.

K této výzvě nás motivuje přísný přístup a postup orgánů činných v trestním řízení a posuzování soudů v kauzách, které dle našeho názoru vykazují znaky nízké společenské nebezpečnosti, jako jsou veřejně známé kauzy Dušana Dvořáka, Roberta Veverky a magazínu Legalizace, rodiny Koláčných, manželů Kordysových,[1] Lukáše Chudého a další podobné kauzy.

Jsme přesvědčeni, že současná trestní politika směrem k tzv. omamným a psychotropním látkám (OPL), je přepjatá a jako taková je nelegitimní a neproporcionální. Nakládání s velmi malými množstvími OPL v řádu gramů nebo v řádu několika rostlin konopí, nakládání s OPL v pomáhajícím kontextu nebo v kontextu samoléčby je trestáno odnětím svobody často i v délce několika let, zatímco obdobné nakládání s jinými psychoaktivních látkami, které vykazují mnohem vyšší zdravotní a společenskou nebezpečnost, jako jsou alkohol nebo tabák, je legální, tolerované, propagované v reklamách a nedovolené jednání s nimi spojené je postihováno relativně velmi mírně. Takový nerovnoměrný přístup je dále neakceptovatelný z hlediska lidské svobody a lidských práv a také neodůvodnitelný z vědeckého hlediska. Přemíra represe v oblasti drogové politiky je podle nejlepších dostupných důkazů spojena se zbytnými negativními zdravotními a sociálními dopady a s poklesem blahobytu občanů. Taková trestní politika je také v rozporu s principy národní strategie v oblasti závislostí, ke kterým patří důraz na ověřená fakta, vyváženost, míra regulace podle společenské nebezpečnosti látky, dodržování lidských práv, apod. Pro svá tvrzení jsme připraveni poskytnout nezbytné důkazy.

Vyzýváme proto:

Vládu ČR, aby urychleně projednala otázku trestní politiky vůči OPL, resp. aby pověřila své ministry a příslušné poradní orgány, především Radu vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí, Radu vlády pro lidská práva, Národního koordinátora pro protidrogovou politiku a Zmocněnkyni vlády pro lidská práva, aby připravili návrhy na zmírnění trestní politik vůči OPL v právním řádu ČR.
Předsedu vlády ČR, který je zároveň předsedou Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí a Rady vlády pro lidská práva, aby věnoval otázce dekriminalizace drogové trestní politiky pozornost, a to zejména s ohledem na princip politiky založené na důkazech a s ohledem na otázky lidské svobody a lidských práv.
Prezidenta ČR, aby zvážil udělení milosti v kauzách, ve kterých dochází k přemrštěné kriminalizaci občanů ve spojení s nakládáním s OPL, zejména v těch kauzách, ve kterých není poškozených nebo obětí kromě samotných stíhaných osob.
Orgány činné v trestním řízení, aby zvážily zákonné možnosti přerušení, odklonu či zastavení trestního stíhání v bagatelních drogových kauzách. Vyzýváme také orgány činné v trestním řízení, aby nezneužívaly svých pravomocí a svého postavení při vyrábění drogových kauz či zvyšování trestů v drogových kauzách, ve kterých není poškozených nebo obětí kromě samotných stíhaných osob.
Obecné soudy a Ústavní soud, aby posoudily ústavnost zákonných ustanovení spojených s nedovoleným nakládáním s OPL s ohledem na principy ústavnosti, legitimity, proporcionality a subsidiarity práva.
Vládu, Parlament a kraje, aby v rámci svých zákonodárných pravomocí provedly žádoucí změny směrem k dekriminalizaci trestní drogové politiky ČR.

Tato výzva je otevřená a bude zveřejněna na webové stránce e-petice.cz.

 

[1] https://www.kauza-ayahuasca.cz/

 

Dne 12.06.2022

Signatáři:

doc. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D., lékař, epidemiolog, ředitel pro výzkum a vzdělávání Společnosti Podané ruce, VŠ pedagog, člen výboru Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP (SNN ČLS JEP)
MUDr. Jakub Minařík, lékař, psychiatr, VŠ pedagog, předseda výboru SNN ČLS JEP
Mgr. Helena Rampachová, předsedkyně Rady Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS)
MUDr. Andrea Miklovičová, lékař, psychiatr, specialista pro léčbu návykových nemocí, členka výboru SNN ČLS JEP
doc. MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc., EMPH, KCLJ, lékař, psychiatr a psychoterapeut, specialista pro léčbu návykových nemocí, VŠ pedagog, člen výboru SNN ČLS JEP
MUDr. Jiří Dolák, lékař, psychiatr, odborný ředitel Společnosti Podané ruce, člen výboru SNN ČLS JEP
PhDr. Josef Radimecký, M.Sc., Ph.D., terapeut, adiktolog, místopředseda Rady APAS
Michal Němec, MBA, systemický terapeut, ředitel společnosti PREVENT 99, viceprezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky pro služby sociální prevence, místopředseda Asociace Dítě a rodina
Mgr. Lukáš Carlos Hrubý, psycholog, terapeut, supervizor, kouč, lektor, odborný ředitel Společnosti Podané ruce
Bc. Martin Boxan, kouč, supervizor, lektor, provozní ředitel Společnosti Podané ruce
Mgr. Tomáš Harant, psycholog, terapeut, ředitel Sekce pro léčbu závislostí PREVENT 99
prim. MUDr. Adéla Stoklasová, náměstkyně pro léčebně preventivní péči Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, členka výboru SNN ČLS JEP

Autor: Viktor Mravčík | 2903 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku