Touto petiční iniciativou vyjadřujeme svůj nesouhlas s plánovanou půjčkou ve výši 2,2 miliardy korun na výstavbu multifunkční haly v Brně.

Naše společnost čelí náročným výzvám spojeným s pandemií COVID-19 a důsledky války na Ukrajině. Česká republika se potýká s vysokou inflací, hospodářství stagnuje a veřejné finance jsou v rozvráceném stavu. Jsme svědky intenzivních dopadů klimatických změn.

V této obtížné době se zastupitelé města Brna rozhodli zadlužit nás a budoucí generace půjčkou ve výši 2,2 miliardy korun na výstavbu multifunkční haly. Považujeme to za nezodpovědné, jelikož takto vysokou finanční částku by město mělo využít pro prioritní oblasti, které mají větší význam pro život občanů.

Namísto stavby budovy, která primárně slouží zábavě, by měly být finanční prostředky investovány do podpory rodin s malými dětmi, rozšíření nabídky bydlení, vzdělání a vědy, zlepšení zdravotnické péče, budování sportovišť pro děti a mládež, vytvoření center pro seniory a paliativní péči, rozšíření zelených ploch a cyklostezek v Brně, podpory udržitelných technologií, obnovitelných zdrojů energie a lepšího nakládání s vodou, podpory malých živnostníků a začínajících firem a další klíčové investice pro budoucnost města.

V Brně 24. června 2023

Zachraňme budovu bývalé věznice! Možná jste již zaregistrovali informace, o kterých v posledních dnech informovala média. Budova bývalé věznice má být zbourána a na jejím místě mají vyrůst byty. Trochu naivně jsme čekali, že by se mohl zvednout odpor veřejnosti, ideálně našich představitelů na magistrátu. Nikoliv. Demolice již měla být povolena. Dojde tak k nepochopitelné devastaci této jedinečné soudní budovy, která by za 6 let oslavila již 100 let své existence. Z tohoto unikátního a hodnotného komplexu zbyde torzo, za jehož zády se postaví paneláky. Budova není památkově chráněná. Přesto, že by si ji nepochybně zasloužila. Jedná se o jednu z architektonicky nejhodnotnějších budov ve městě (a přiznejme si, že těch opravdu moc nemáme), která je zároveň z jedné půlky plně funkční a z druhé mimořádně zachovalá. Rovněž se nesmí zapomínat na její historii. Je až s podivem, kolik ohlasu sklidil záměr demolice budovy hlavního nádraží, což je, odpusťte nám to, tuctová drážní budova. Škoda, že tolik energie není směřováno sem. Představitelé města tradičně nemají zájem o zachování jedinečných historických památek, dlouhodobě neusilují o získání budovy do svého vlastnictví a ani o památkovou ochranu. Hlavně, že Kolibu jsme předraženě koupili, aniž by to bylo potřeba. Hlavně, že nám věznice byla dobrá, když se zde dělali populární prohlídky pro veřejnost, že Daniel Marek? Ale když je skutečně potřeba budově pomoci, tak nemáte zájem a ani se k tomu nepostavíte čelem. S podivem navíc zůstává, že má být možné, aby na tomto místě vyrostly byty. Při pohledu do územního plánu MB lze jednoduše zjistit, že toto místo je vedeno jako občanská vybavenost. To může být třeba nemocnice, dopravní terminál, školka, dětské hřiště, zkrátka něco, co slouží občanům města. Pokud by toto území mělo sloužit k bydlení, pak by jako bydlení bylo v územním plánu označeno. To, že se v přízemí udělá obchod a lékárna, když nad tím bude 10 pater bytů, opravdu stačit nebude a stále tedy bude takový záměr v rozporu s platným územním plánem. Ale jsme v MB, tady stavební úřad asi schválí všechno. V každém případě pevně věříme, že ještě není pozdě. Dokud budova stojí, tak má smysl bojovat a nic není ztracené. Apelujeme tedy na všechny aktivní občany, na všechny spolky a zodpovědné politiky, kterým na MB záleží. Pojďme s tím něco udělat! Pojďme dávat podněty k památkové ochraně budovy, pojďme přesvědčit město, že je budovu lepší koupit, než o ní přijít, pojďme ukázat, že si investor nemůže dělat co chce a takto evidentně porušovat platný územní plán. Nelze přece takové jednání umožnit, ať se to snaží tlačit sebevíc. Nepropadejte prosím lacinému tlaku PR a zástupným odůvodněním. Pojďme jednou udělat něco správně. Prosím. Prosíme všechny naše představitele, aby to jako Mladoboleslaváci neignorovali. Pokuste se s tím, prosím, něco udělat. Pokud se tuto budovu podaří zachránit, pak rádi podpoříme ve volbách toho, kdo se o to postará. Klidně celou tuto stránku zrušíme a už o nás nikdy neuslyšíte. Jen, prosím, postavte se jednou za správnou věc a nevolte jen to snadné řešení. Děkujeme všem. ❤️

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

PETICE ZA ZRUŠENÍ TELEVIZNÍHO A ROZHLASOVÉHO POPLATKU

STOP poplatkům za Český rozhlas a Českou televizi

Proč vzniká tato petice. Občané se nedozvídají od výše uvedených veřejnoprávních institucí pravdivé informace. Informace jsou záměrně zkreslovány, jsou neúplné nebo zavádějící.

Pokud se občan obrátí na veřejnoprávní TV nebo rozhlas se závažným zjištěním, na který má daný občan důkazy, že se děje něco nepravého, tak se tyto veřejnoprávní instituce rozhodnou o vysílání problému podle toho, jestli ona věc náhodou nejde proti zájmům některých skupin.

Nelíbí se nám, jak se chovají veřejnoprávní instituce k našemu panu prezidentovi. Prezident je volený přímo občany, tedy i poplatníky veřejnoprávního vysílání. Zajímá nás názor pana prezidenta na dění v České republice i ve světě. Z jakého důvodu se nemůžeme dívat nebo poslouchat přímý přenos u výše uvedených médií? Pan prezident vystoupil v přímém přenosu soukromé televize a rozhlase, kterým žádné koncesionářské poplatky neplatíme.

Pokud si uvedená veřejnoprávní média diktují, jak se budou chovat k plátcům koncesionářských poplatků, odmítáme tyto poplatky platit.

Chceme, aby se Sandro vrátil do vily, jelikož cítíme, že byl tendenčně odejit. Pokaždé, kdy se mohl spárovat s někým, kdo mu byl sympatický, došlo k externímu zásahu.

Věřím, že pro TV bude vhodný krok, pokud vrátí Sandra do vily nebo alespoň umožní divákům, aby o to v jejich aplikaci hlasovali.

Souhlas k současné podobě pergoly na dětském hřišti po rekonstrukci a rozšíření a celoobvodově zakryté proti nepřízni počasí a zamykání z důvodu ničení a odcizení obecního majetku a zdržování cizích lidí.

Bojuji proti demolici tunelu Ludkovicích, která se má uskutečnit od 14.8. 2023. Částka demolice má činit přibližně 7 mil.kč. Počátek stavby byl schválen v r. 1937. Měla zde vést plánovaná silnice typu dálnice, spojující města Luhačovice a Zlín. Bohužel v r. 1945 byla tato stavba zastavena. Nyní tento most zdobí obec Ludkovice. Podle zjištění jde o poslední tunel v takto zachovalém stavu a je to velká památka na pana Baťu. Aktuálně má přijít k demolici tohoto mostu z důvodu padajících odlomků betonu. Pomozte zachovat tuto památku a najít řešení opravy či jiného využití.

Jménem všech zrzavých lidí touto peticí vyzývám všechny obyvatele České republiky k zastavení veškeré diskriminace vůči zrzavým spoluobčanům.

Určitě se každý s nějakým zrzavým spoluobčanem potkal. Jsou všude kolem nás. Jsou součástí společnosti, i když neprávem diskriminovaní a utlačovaní!

Snad každé zrzavé dítě se setkalo s šikanou a to jen kvůli vyšší koncentrací světlého pigmentu feomelaninu. Od spolužáků musí psolouchat "vtípky" typu "zrzi zrzi, co tě mrzí" nebo "zrzku, dej mi zmrzku". Když se zrzavé děti dožijí dospělosti, tak tím jejich strasti nekončí, ba naopak. 

Každý zrzek se dozajista také setkal s opovrhnutím. Jste v práci a potřebujete pomoc. Řeknete tedy kolegovi, ať vám pomůže, ale jediné čeho se vám dostane, je úšklebek a poznámka, že zrzkům nepomáhá! 

Ve středověku byly zrzavé ženy často považovány za čarodějnice a nezřídka končily na hranici. Dnešní zrzky se potýkají s říkankou "čím zrzavější střecha, tím vlhčí sklep". Ne všichni si totiž uvědomují, že i zrzaví lidé mají city.

Ve společnosti panují vážné předsudky, například že zrzaví lidé nemají duši. Tento předsudek hojně podporuje i neblaze proslulý seriál Městečko South Park, ve kterém opakovaně vyzývají k násilí vůči zrzkům. Představte si, že místo zrzků by to byli černí lidé, najednou vám to vadí, že?!

Sdílel jsem fotku z dovolené, kde jsem měl zelené tričko. Obratem se mi foto vrátilo s velký nápisem "LEPRIKÓN". To mě tak zasáhlo, že jsem musel odstranit z šatníku vše zelené. 
 

Česká republika má 200 poslanců a 81 senátorů. Možná se ptáte, kolik z nich je zrzavých. Odpověď je 0! Další jasný důkaz diskriminace a utlačování.

Všichni určitě znají Winstona Churchilla z černobílých fotografiích. Ale to jen kvůli Britské cenzuře. Žádný fotograf nesměl Churchilla vyfotit barevným aparátem. Ptáte se proč? Protože by lidé zjistili, že je zrzavý!!

Vincent van Gogh. Nizozemský malíř, jehož není potřeba představovat. Za svůj život prodal pouze jedno dílo a nedočkal se výraznějšího uznání. Byl zničen životem a neúspěchem. Spáchal tedy sebevraždu. Až 11 let po jeho smrti se konala výstava s jeho uměním. Dokud byl živ, nikdo se o něj nezajímal, protože byl zrzavý. Po 11 letech lidé zapomněli na jeho zrzavé kadeře a začali oceňovat jeho kvalitu.

Je smutné, že i v dnešní době probíhá něco tak ohavného, jako je vyčleňování jisté skupiny lidí ze společnosti. Podpisem této petice pomůžete všem zrzavým!! 

Touto peticí vyjadřujeme nesouhlas s překvapivou výpovědí z nájmu kavárny Klíner v areálu poutního místa Marie Vítězné na Bílé hoře.

Níže uvádíme argumenty, které hovoří proti zrušení kavárny a výpovědi z nájmu p. Klínera:

1. Kavárna oživila "mrtvý" prostor kláštera, který byl po léta vnímán jako uzavřený a nepřístupný. 

2. Je to široko daleko jediná kavárna, což vypovídá o tom, že to zde dělá pan Klíner dobře. 

3. Funguje jako zázemí pro mnoho návštěvníků kláštera. Kolik lidí sem zavítá pro informaci a třeba využití WC, kterého se jim nedostává v objektu areálu. 

4. Osobnost pana kavárníka. Je vždy otevřený rozhovoru a připraven podat pomocnou ruku nejen návštěvníkům kavárny, ale všem, kteří se ocitnou v nouzi v areálu nebo jeho bezprostředním okolí. Ač je kavárna pro něj hlavním zdrojem obživy, tak zde člověk nemá pocit komerce a honby za ziskem za každou cenu. 

5. V neposlední řadě, si dovolujeme upozornit, i na sociální aspekt celé výpovědi z nájmu p. Klínera. Pan Klíner je otcem dvou nezletilých dětí s partnerkou po mateřské dovolené. Jakožto mladá rodina to nemají v této turbulentní době lehké a tato rána by pro jejich rodinu mohla být likvidační. Kdo jiný, než lidé a církevní úřady by se měly stavět za základní hodnoty, jako je podpora rodiny? 

6. Přijde nám neslušné, nechat pana Klínera vybudovat kavárnu, za cenu nemalých finančních a osobních obětí, aby pak byl vyhozen, jako někdo, kdo si neplní závazky a je zklamáním pro provozovatele areálu. Teď, se stále vzrůstající komunitou návštěvníků, když by se mu pomalu mohly začít vracet vložené prostředky, najednou přichází překvapivá výpověď.