Ne zastavování sportovišť aneb zachovejme sportovní areál Erpet Smíchov vedle železničního mostu na 60 podpisů

Ne zastavování sportovišť aneb zachovejme sportovní areál Erpet Smíchov vedle železničního mostu na

Vyzýváme politickou reprezentaci, aby, s ohledem na obyvatele města, neumožnila změnu územního plánu ze sportoviště na komerčně zastavitelnou plochu a jednala s vlastníkem pozemku o možném rozvoji v rámci aktuálně platného účelu – tedy sportovního využití (detailní popis problematiky naleznete níže).

 

Jak můžete nyní pomoci vy?

Nejvíce tím, že fyzicky přijdete a vyjádříte svůj názor na zásadním jednání Výboru pro územní rozvoj ZHMP, kde bude na programu právě projednání změny územního plánu pro toto sportoviště (Z 3205/14 - Šemíkův břeh). Nejspíše se bude jednat o úterý 19. 3. 2024 nebo 16. 4. 2024 (sledujte náš FB). Právě výbor dává stanovisko pro rozhodnutí našim magistrátním zastupitelům, kteří mají budoucnost sportoviště plně ve svých rukou.

Dále podepište online petici a přijďte na zasedání Zastupitelstva MHMP, kde bude změna územního plánu na programu (Z 3205/14 - Šemíkův břeh).

 

Zastavění sportovního areálu Erpet Smíchov v ploše téměř tří hektarů na břehu Vltavy by znamenalo nevratnou ztrátu nejen pro Smíchov, ale pro celou Prahu.

Sportoviště bylo historicky využívané především jako fotbalové hřiště (od roku 1957), v roce 1980 přibyla sportovní hala, následně přestavěna na golfové centrum, postupně přibyly tenisové kurty a další sportovně-rekreační plochy. V období koronavirové pandemie byl areál novým majitelem SEBRE, a to i přes sportovní poptávku, záměrně uzavřen pro sport.

Na Smíchově vzniká mnoho nových developerských projektů a počet obyvatel této čtvrti se v následujících letech zvýší přibližně o třetinu, tedy cca 10 000 lidí. To nejen enormně zvedne poptávku po sportovních a rekreačních plochách v blízkém okolí, ale také významně zkomplikuje stav už nyní kapacitně přetížené veřejné i individuální dopravy. Na zmiňované území a jeho rekreační funkci proto nelze nahlížet izolovaně lokálně, ale je nutné jeho účel posuzovat komplexně ve vztahu k celému území Smíchova, a to zejména v budoucnu.

V předmětné lokalitě proto v žádném případě není důvodné obětovat prostor určený pro sport a rekreaci komerční zástavbě. Toto místo je unikátní svou polohou a je to poslední větší plocha v okolí určená pro sport. Magistrátní zastupitelé by tak neměli existující sportoviště nechat nevratně zastavět. Naopak, měli by sportovní aktivity podporovat a budovat další. Oblast u řeky je pro rekreaci a sport ideální, jak říká i magistrátem schválená Koncepce pražských břehů, kterou zpracoval IPR v roce 2014.

 

Děkujeme za vyjádření i vašeho názoru,

 

Spolek Za lepší Smíchov

www.zalepsismichov.cz

www.facebook.com/zalepsismichov

Termíny zasedání Výboru pro územní rozvoj ZHMP a program (hledejte: Z 3205/14 - Šemíkův břeh): www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/primator_a_volene_organy/zastupitelstvo/vybory_zastupitelstva/archiv_zpravy_z_vyboru_zastupitelstva/volebni_obdobi_2022_2026/rok_2023_2026/vybor_pro_uzemni_rozvoj_zhmp/index.html

Autor: spolek Za lepší Smíchov | 60 podpisů

Více >
Petice proti výstavbě lanovky z Pisárek do Univerzitního kampusu v Brně 3601 podpisů

Petice proti výstavbě lanovky z Pisárek do Univerzitního kampusu v Brně

Vážení zastupitelé města Brna,

 

město Brno plánuje postavit novou velkokapacitní lanovku, která by měla propojit ulici Lipová v Pisárkách s univerzitním kampusem v Bohunicích. Lanovka by měla mít kapacitu 2000 osob za hodinu a stát téměř miliardu korun. My, níže podepsaní občané České republiky, prostřednictvím této petice s tímto k životnímu prostředí bezohledným, drahým a zbytečným záměrem města Brna zásadně nesouhlasíme a žádáme Vás, abyste jej zastavili! Realizaci tohoto projektu považujeme za nepřípustnou z níže uvedených důvodů.

 

1. Záměr výstavby lanovky v Brně považujeme za zcela nekoncepční, finančně neúčelný a zbytečný. Z pohledu dopravy lidí do Univerzitního kampusu v Bohunicích připomínáme, že sem byla nedávno protažena trasa tramvaje č. 8. Z pohledu spoje z Pisárek pak fungují trolejbusové linky, jejichž jízda trvá v dotčeném úseku jen 9 minut. Jejich posílení v případě potřeby (např. kyvadlová doprava přes tunel) by bylo rozhodně ekonomičtější, efektivnější a ve finále i rychlejší řešení bez toho, aby došlo k zbytečnému mrhání penězi a rozsáhlé likvidaci přírodních biotopů. Novou atrakci pro turisty tohoto typu Brno dle našeho názoru rozhodně nepotřebuje. Navíc se Brno aktuálně zadlužuje stavbou multifunkční haly ARENA BRNO a k tomu investuje v dopravních stavbách na celé řadě míst najednou.

 

2. Oblast svahů nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky, která je záměrem přímo ohrožena, zahrnuje nejrozsáhlejší lesní porosty v blízkosti centra města. Toto území je proto v současnosti velmi atraktivní a obyvateli Brna vyhledávanou přírodní lokalitou, především díky jejímu klidovému charakteru. Jde o přírodní oázu uprostřed zástavby a hlučných dopravních tepen, která slouží pro rekreaci, sport i pobyt v přírodě. Využívají ji přitom nejen lidé bydlící v okolí, ale i studenti a lidé pracující v univerzitním kampusu. Tato oblast je už nyní pod velkým tlakem různých necitlivých záměrů. Plánovaný projekt lanovky by významně a nevratně poškodil klidný a přírodní charakter území.

 

3. Zájmové území patří mezi nejvýznamnější ornitologické lokality v rámci celého Brna, byl zde zjištěn výskyt více jak 80 ptačích druhů. Mezi nimi jde i o druhy zvláště chráněné podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. To se týká především mokřadních a lesních druhů, které zde nacházejí jedno z mála útočišť na území města. Za všechny lze zmínit např. kriticky ohrožené morčáky velké či silně ohrožené ledňáčky říční a ostříže lesní. Kromě silně negativního ovlivnění jejich biotopu by po výstavbě lanovky docházelo k nevyhnutelným masakrům ptáků po nárazech do drátů lanovky, především v rizikovém úseku křížení s řekou, a do skleněných ploch, kterými návrh podle vizualizací rozhodně nešetří. Budování a následný provoz lanovky by tedy spolu s fragmentací biotopů, hlukovým i světleným znečištěním měl za následek silné rušení všech lesních živočichů a významně negativně by ovlivnil hnízdící populace ptáků, včetně jejich zabíjení.

 

4. Přímo v trase plánované lanovky se nachází i největší a poslední velké zimní nocoviště havranů polních a kavek obecných na jižní Moravě, jejichž počty se zde v posledních zimách pohybují až kolem 15 tisíc ptáků. Tito ptáci na Brněnsko přilétají v zimním období z dalekých hnízdišť v Rusku a Bělorusku a na nocování se k nim připojuje i celá hnízdící brněnská populace silně ohrožených kavek. Nocování velkých hejn těchto druhů je z širšího okolí Brna známé více než 100 let, přičemž od zimy 2011/12 existuje dotčené nocoviště v oblasti Riviéry. Realizací záměru by velmi pravděpodobně došlo k zániku tohoto nocoviště, což by mělo dopad na regionální populace obou druhů – u havranů by zaniklo jediné velké jihomoravské nocoviště, u zvláště chráněných kavek by kromě zimujících ptáků byla negativně ovlivněna i celá brněnská a tím i jihomoravská populace.       

 

5. V době klimatické krize potřebujeme vysokou biodiverzitu, stabilní ekosystémy a zvláště ve městech investice do adaptací k probíhajícímu oteplování. Pro město Brno i jeho obyvatele je zcela jistě užitečnější vynaložit finance na ozeleňování ulic za účelem jejich ochlazení v horkých letních měsících, ale i další zelená opatření jako je zachytávání vody či instalace solárních panelů. Tato opatření města v dnešní době potřebují daleko více než další monstrózní stavbu z betonu, železa a skla.

 

Vážení zastupitelé, ze všech zmíněných důvodů vás žádáme, abyste se zasadili o zastavení záměru výstavby lanovky mezi výstavištěm a kampusem. Věříme, že pokud bude město Brno pečovat o svou zeleň a přírodní hodnoty, tak tím na rozdíl od zbytečné lanovky skutečně přispěje ke kvalitnímu životu svých obyvatel. 

 

Děkujeme.                                   19. února 2024

 

Souhrn:

Já, níže podepsaný, nesouhlasím s výstavbou lanovky z těchto důvodů:

1. Z dopravního hlediska je lanovka naprosto zbytečná, do Kampusu již nyní vede páteřní tramvajová linka a existuje dobré spojení trolejbusy.
2. Výstavba a provoz lanovky by nevratně poškodila les nad Riviérou na pravém břehu řeky Svratky a ohrozila život desítek chráněných druhů ptáků a dalších živočichů.
3. Výstavba a provoz lanovky by způsobila zánik jediného velkého nocoviště havranů a kavek na jižní Moravě.
4.Výstavba lanovky je drahá a neekonomická. Jde o samoúčelný projekt, který pro Brno nemá žádný praktický význam. Město by mělo investovat do smysluplných projektů.

 

Petici organizují: Česká společnost ornitologická – Jihomoravská pobočka, Český svaz ochránců přírody Morava, Nesehnutí a spolek Limity jsme my

Více na https://www.birdlife.cz/havrani-v-brne/

 

 

Autor: Jan Sychra | 3601 podpisů

Více >
Petice za revizi novely o držení střených zbraní 7 podpisů

Petice za revizi novely o držení střených zbraní

Petice za revizi připravované novely zákona o střelných zbraních a střelivu 

 

My, níže podepsaní, požadujeme, aby byla přehodnocena připravovaná novela zákona o střelivu a střelných zbraní, která v současné době čeká na tzv. třetí čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Žádáme především, aby do novely byla zapracována povinnost psychotestů pro žadatele o zbrojní průkaz. Dále, aby byla výrazně omezena možnost pořizovat si poloautomatické střelné zbraně a v neposlední řadě, aby bylo zákonem či jinou závaznou normou jasně stanoveno, jaké množství zakoupeného střeliva či zbraní je považováno za podezřelé a bylo rovněž určeno, kdo je zodpovědný za kontrolu této skutečnosti. 

Uvědomujeme si, že žádné zákonné omezení nemůže zamezit excesům jedinců, kteří se rozhodnou spáchat nějaký šílený čin. Nicméně jsme přesvědčeni, že s ohledem na již i u nás proběhnuvších případů masové střelby, je nutné zásadně změnit přístup k legálnímu vlastnictví střelných zbraní. Na rozdíl od zastánců liberalizace jejich držení jsme přesvědčeni, že legální držení střelné zbraně není a nemá být základním právem, ale naopak má být považováno za vlastnictví, které má být společností jasně regulováno a v této souvislosti stanoveny striktní a jednoznačné podmínky, za kterých může být toto právo naplněno. 

Autor: David Václavík | 7 podpisů

Více >
Zastavení záměru a výstavby parkovacího domu v ulici Růžovka v Litoměřicích 55 podpisů chybí 445

Zastavení záměru a výstavby parkovacího domu v ulici Růžovka v Litoměřicích

My, níže podepsaní občané města Litoměřice, prostřednictvím této petice žádáme, aby město Litoměřice upustilo od výstavby parkovacího domu, v ulici Růžovka v Litoměřicích, dle posledního platného projektu.

Žádáme, aby výstavba parkovacího domu byla přemístěna do jiné vhodnější lokality (např. skoro nevyužité parkoviště – autobusové nádraží v ulici Marie Pomocné v Litoměřicích). Dále žádáme, aby na místě, kde by měl nyní stát parkovací dům, bylo zřízeno pozemní parkoviště (např. zámková dlažba nebo asfalt).

Nedostatek parkovacích míst v této části sídliště Kocanda je způsoben několika faktory, například:

- vozidly, jejichž majitelé zde nebydlí, ale vozidla jsou tu dlouhodobě zaparkována

- přibývají případy více vozidel na jednu domácnost (2-3)

- parkují zde občané, kteří poté jdou do města do zaměstnání a až pozdě odpoledne odjíždí domů

Žádáme proto, aby se v této lokalitě zřídily zóny na parkování pro obyvatele s trvalým bydlištěm v této lokalitě (například modré zóny – jedno parkovací místo zdarma na jeden byt a další vozidla, za poplatek), nebo obdobný regulační systém. Tímto systémovým opatřením se sníží počet dlouhodobě parkujících vozidel, neboť řada majitelů vozidel může například zaparkovat na svém pozemku, ve své garáži, nebo jinde mimo veřejný prostor a nezabírat tak prostor pro ty, kteří tuto možnost nemají. K tomu je současný systém bez regulace nemotivuje. Dále se tím vyřeší fakt, že v ulici Růžovka zdarma od rána parkují občané, kteří poté jdou do města do zaměstnání a až pozdě odpoledne se vrací a odjíždí. Je třeba, aby tato vozidla parkovala např. na parkovišti Na Valech, které je nedaleko a není 100% využíváno.

Důvody, které nás vedou k tomuto kroku:

Výstavba parkovací domu v podobě, jak je nyní navržen, bude mít řadu negativních dopadů na obyvatele trvale žijící v dané lokalitě a přilehlých oblastech, jako například:

- zhoršení kvality ovzduší a zvýšení prašnosti i hluku způsobeného přijíždějícími a odjíždějícími automobily = negativní vliv na lidské zdraví

- zhoršení bezpečnosti v ulici vlivem většího množství projíždějících automobilů

- negativní estetický dopad na danou lokalitu a její okolí

- výstavbou parkovacího domu se dá očekávat porušení statiky přilehlých domů, jako tomu již bylo při bourání benzínové pumpy, kdy došlo k popraskání zdí v přilehlých domech

- jako vlastníci sousedících parcel v katastru nemovitostí (parcela 833 – Růžovka 133/2, Litoměřice, parcela 836 – Růžovka 115/1, 115/3, 115/5, Litoměřice, parcela 843 – Alšova 55/27, 55/29, 55/31, Litoměřice) jsme doposud nebyli seznámeni s konečným návrhem a nebyl s námi projednán souhlas, či nesouhlas s výstavbou na sousední parcele

- očekáváme rapidní snížení hodnoty bytů v dané lokalitě vlivem zvýšení četnosti průjezdů vozidel do/z parkovacího domu

- očekáváme rapidní snížení kvality bydlení v přilehlých nemovitostech – občané minimálně do třetího patra se budou dívat do zdi parkovacího domu a v dotčených bytech očekáváme nedostatek přirozeného slunečního světla

- v dané lokalitě sídliště Kocanda dojde ke zhoršení (nebo dokonce k úplnému omezení) možnosti parkovat zdarma vlivem zónového zpoplatnění komunikací, a pokud dojde ke zpoplatnění v parkovacím domu a zároveň v ulicích sídliště Kocanda paradoxně to parkovací možnosti pro obyvatele kolem parkovacího domu jen zhorší, což považujeme za „faul“ na letité obyvatele s trvalým bydlištěm v této lokalitě.

Návrhy možných opatření:

1.) vrátit se k původnímu návrhu parkovacího domu, který jsme (návrh) před čtyřmi lety podpořili

nebo

2.) zavést parkovací zóny v ulici Růžovka, Hrubínova a Alšova (modré zóny) pro obyvatele s trvalým bydlištěm v dané lokalitě (viz výše) a tím směrovat část vozidel na ne-zcela využité parkoviště v ulici Marie Pomocné, kde parkování na jeden den stojí 10,-Kč a peníze na výstavbu použít jinde nebo

3.) zavést parkovací zóny (viz bod 2) a postavit parkovací dům v jiné lokalitě (návrh na parkoviště Marie Pomocné – kde by nikomu a nic nepřekáželo) nebo

4.) zavést parkovací zóny (viz bod 2) a na travnaté ploše (na místě, kde stála benzínová pumpa) udělat parkoviště v úrovni vozovky (zámková dlažba, asfalt, atd.)

Žádáme, aby se peticí důkladně zabývala Rada města Litoměřice a Zastupitelstvo města Litoměřice na nejbližším možném jednání.

Děkujeme za projednání a zůstáváme v úctě.

Za petiční výbor:

Roman Stibinger, Růžovka 133/2, 412 01 Litoměřice, roman.stibinger@centrum.cz

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn:

kterýkoliv člen petičního výboru (klauzule vyžadovaná §5, písm. 1 zák. č. 85/1990 Sb.)

Příloha – Listina základních práv a svobod

Čl. 18

(1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi.

Příloha - zákon 85/1990 Sb . ze dne 27. března 1990 o právu petičním

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen "petice"). (poznámka: zákon umožňuje podat petici i jedinému člověku)

§ 2

Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva nesmí být nikomu na újmu.

§ 3

Petiční výbor

(1) K sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni, doručení petice státnímu orgánu a jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výbor. (poznámka: znamená to, že občané nemusí mít petiční výbor, pokud jej nepotřebují, například když není nutné další jednání se státním orgánem)

(3) Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se státními orgány.

§ 4

Shromažďování podpisů pod petici

(1) Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen.

(2) Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat.

(3) K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a podpisové archy vystaveny též na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku.

(4) Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let.

§ 5

Podání a vyřízení petice

(1) Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podává-li petici petiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat.

(2) Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.

(3) Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.

Společná ustanovení

§ 9

Ustanovení jiných právních předpisů upravující řízení před státními orgány a přijímání a vyřizování stížností, oznámení a podnětů neplatí pro přijímání a vyřizování peticí podle tohoto zákona.

Autor: Roman Stibinger | 55 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj