Svým podpisem této listiny se připojuji a dávám veřejně najevo svůj názor a apeluji tímto na Okresní myslivecký spolek Opava, policii ČR a soudní systém ČR s žádostí o odejmutí zbrojního průkazu a myslivecké zbraně a řádného prošetření tragické události 28.2.2023 na cyklostezce mezi Darkovicemi a Vřesinou. Dle vyjádření Okresního mysliveckého spolku Opava, došlo k porušení nejen bezpečnosti střelby, ale i k porušení myslivecké etiky - jako selhání jedince, kdy zatím z neznámého důvodu střelil border kolii Dixie, majitelky Sabiny Plačkové. Nejen, že neudělil ani ránu z milosti, ale k celé situaci se zachoval absolutně neadekvátně, zvíře umíralo dlouhou dobu v náručí majitelky - které tímto jednáním způsobil trauma. Podpisem této petice dávám najevo nesouhlas, pokud by se na takovýto nepochopitelný čin mělo hledět jako na pouhý přestupek, kde pořizovací cena šteněte border kolie - nehledě na cenu osobní a ocenění všech jejích dovedností rozhodně přesahuje 5000,- Kč. Svým podpisem dávám najevo svůj názor, že takový člověk by nejen neměl mít zbrojní průkaz, zbraň, ale i s ohledem na bezpečnost, nejen zvířat ale i lidí v jeho okolí, by měl být sledován lékaři.

Bez rychlého zásahu zmizí u Rokytky zeleň i chránění živočichové!

Vyzýváme zodpovědné politiky a úředníky, aby urychleně zabránili další výstavbě v unikátním zeleném srdci rozvojových Vysočan. Nenechme zničit úrodnou půdu, vzrostlé stromy a domov chráněných živočichů. Další byty mohou vyrůst na rozsáhlých okolních brownfieldech po bývalých továrnách. Proč ničit zeleň, které máme kolem sebe stále méně?

V rozvojových Vysočanech (podél Kolbenovy a Poděbradské ulice) jsou ve výstavbě tisíce bytů. Do roku 2035 zde má bydlet více než 45 tisíc obyvatel, což odpovídá krajskému městu Karlovy Vary. Park Zahrádky, jediný přírodní park v této čtvrti, už dnes slouží nejen tisícům místních občanů, ale je i oblíbenou výletní destinací mnoha rodin z Prahy a středních Čech. To vše na území necelých 5 hektarů, tedy méně než poloviny rozlohy obdobných centrálních parků na Proseku nebo Černém Mostě s menším počtem obyvatel.

Stále platný, ale absolutně zastaralý územní plán z roku 1999 nechrání unikátní zelené plochy a nenabízí odpovídající koncepci rozvoje veřejného prostoru čtvrti. Naopak umožňuje, aby jediné klidné místo bylo znovu zahlceno těžkou technikou, prachem a hlukem a cestu mezi novou školou a parkem opět ohrožovala stavba a těžká doprava. Přitom nový návrh pražského územního plánu zelené centrum meandru Rokytky chrání jako zeleň. Jeho schválení je však v nedohlednu.

Důrazně odmítáme plán výstavby na pozemcích původních zahrad v meandru parku Zahrádky, zejména na místě poslední funkční zahradní kolonie ČZS 99 (parcelní čísla 1805/1 a 1805/3, k. ú. Vysočany)!

Jde o plíce naší čtvrti, zeleň, která nám pomáhá vyrovnat se s klimatickými jevy a dopady aktuální výstavby domů na život nás všech. Bez ní budou v létě Vysočany ještě rozpálenější. Podporu města by neměly mít soukromé zisky, ale veřejný zájem, včetně možnosti využívat zeleň pro rozvoj místní komunity.

Proto žádáme:

1. Zastavení veškerých zásahů majitele nebo developera JRD, zabránění plánované necitlivé demolice v období vegetace, kácení stromů a odnětí úrodné půdy ze zemědělského půdního fondu. Projekt bytové výstavby nerespektuje potřeby místních obyvatel a přináší do centra lokality jen zátěž. Ohrožuje ekologickou rovnováhu a celistvost celého území, včetně chráněných živočichů, i bezpečnost páteřní pěší promenády mezi ulicemi Poděbradská a Kolbenova.

2. Okamžitou změnu Územního plánu na zastavitelných pozemcích původní zahradní kolonie na nezastavitelnou “zeleň městskou a krajinnou" (ZMK), jež povede ke splnění Klimatického plánu hl. m. Prahy v souladu s již několik let navrhovaným Metropolitním plánem HMP a obnovení funkce významného biocentra (L2/89) Prahy 9, jak žádají občané již v petici z roku 2021 (MHMP 518848/2022).

3. Získání pozemků zahradní kolonie zpět do veřejného vlastnictví (zejména pozemky 1805/1, 1805/3, k. ú. Vysočany) ve prospěch občanů Prahy a jejich ochranu jako veřejné zeleně s nenahraditelnou ekologickou funkcí v rámci naší čtvrti.

Pomozte nám svým podpisem zabránit nenávratnému zničení lokality, která je pro mnohé obyvatele i návštěvníky Vysočan zeleným ostrůvkem uprostřed města.

Více informací najdete na www.parkzahradky.cz.

Zde najdete také důvody, které vedly k výzvě, a odpovědi na často kladené dotazy.

Podpořte nás na Darujme.cz (https://www.darujme.cz/projekt/1207610)

nebo nabídněte jinou pomoc na info@parkzahradky.cz.

Za podpis, sdílení e-petice i jakoukoli další podporu předem děkujeme.

Endometrióza je druhé nejčastější gynekologické onemocnění, při kterém se tkáň podobná děložní sliznici vyskytuje i jinde v těle, než pouze v děloze.
Endometriózu má 1 z 10 žen v reprodukčním věku, což odpovídá 190 milionům žen na celém světě a zhruba 250 tisícům žen v České republice. Diagnóza tohoto onemocnění trvá v průměru 7 až 10 let.
Typickými symptomy jsou bolestivá a silná menstruace, bolestivé vyprazdňování, bolesti podbřišku, bolestivý sex a neplodnost…

Chceš, aby bylo v České republice více center specializujících se na endometriózu a tím se zkrátila doba diagnostiky? Chceš, aby byla endometrióza uznána jako závažné onemocnění a aby proběhla reforma úhradového systému léčby? Chceš, aby se zlepšila prevence a povědomí o tomto onemocnění? Chceš, aby se přestala bagatelizovat bolestivá menstruace?

MY TO CHCEME TAKY!

Chceme, aby zákonodárci udělali nutné změny a pomohli tak ženám s endometriózou ke kvalitnějšímu životu.

Chceme, aby se o endometrióze mluvilo, protože ženské zdraví není jen otázkou žen, ale CELÉ POPULACE!

Podepiš naši petici Za zdravé dělohy se kterou se vydáme v dubnu 2023 do poslanecké sněmovny.
Čím více podpisů se nám podaří získat, tím větší šanci na úspěch máme!

Děkujeme za Tvůj čas

Pacientská organizace ENDO talks CZ, z.s.

www.endotalks.cz

Dobrý den,

ráda bych Vás touto cestou požádala o podpis petice za spravedlivé posuzování invalidních důchodů pro pacienty s roztroušenou sklerózou.

Momentálně je míra invalidity u těchto pacientů posuzována zejména podle Kurtzeovy stupnice (EDSS), která se zaměřuje zejména na fyzické projevy roztroušené sklerózy, jako jsou například problémy

s chůzí, řečí a motorikou.

Pravdou ale je, že jsou často nejvíce omezující symptomy jako chronická únava, nebo deprese. Na ty se ale při posuzování nároku na invalidní důchod nebere ohled.

Únava, o které je řeč, není běžná únava, kterou zažívá každý po fyzické nebo psychické námaze. Nejbližší, co může zažít i běžný člověk, je únava spojená s nemocí a horečkou. Není možné jí příliš dlouho odkládat a ani po spánku neodeznívá. Lidé s roztroušenou sklerózou tak zažívají celé dny, kdy nejsou schopni vstát z postele, ačkoli podle škály EDSS, jsou schopni chůze ať už s oporou, nebo bez ní. Případně potřebují během dne často odpočívat i po běžných a pro ostatní lidi nenáročných aktivitách.

To je omezuje v mnoha oblastech života – v oblasti sociální, pracovní, partnerské, v oblasti zájmů, seberealizace, péče o sebe, o domácnost aj.

Chronická únava, je všeobecně známým průvodním jevem roztroušené sklerózy a je možné se o ní dočíst v odborné literatuře. Z části je důsledkem nemoci a z části ji může mít na svědomí i samotná léčba, jejíž cílem je pozastavení rozvoje nemoci a zmírňování jejích příznaků.

Roztroušená skleróza je v současné době nevyléčitelná.

Nejistá sociální situace - nestabilní a nejisté finanční zázemí, neustálé přetahování se o každý stupeň invalidity, odvolávání se proti rozhodnutím posudkových lékařů a absolvování opakovaných návštěv posudkových komisí - pak způsobuje i zvýšenou míru stresu. Stres a nutnost překonávat vyčerpání, mnohdy negativně působí na zdravotní stav pacienta a zvyšují riziko ataky (náhlého a často i nevratného zhoršení zdravotního stavu).

Apeluji na to, aby krom Kurtzeovy stupnice byla používána alespoň pro účely posouzení nároku na invalidní důchod, stupnice hodnotící míru únavy. Takové nástroje (např. FFS – Fatigue Severity scale) se již používají v zahraničí.

Kurtzeova stupnice (EDSS), je vhodný nástroj pro potřeby neurologů (nastavení léčby, sledování vývoje nemoci), ale sama o sobě nereflektuje stav a míru postižení u daného člověka.

V České republice žije přibližně 17 – 20 tisíc lidí s diagnózou RS. Mnozí z nich nedosáhnou na invalidní důchod, mají nižší stupeň než který odpovídá jejich reálnému stavu, nebo žijí ve strachu

z jeho odebrání.

Podpisem této petice se budete spolupodílet na iniciativě, která má za cíl pozitivně ovlivnit kritéria hodnocení nároku na invalidní důchod u pacientů s roztroušenou sklerózou.

Petici může podepsat každý občan ČR starší 16 let.

Děkuji za každý podpis, jménem všech pacientů s roztroušenou sklerózou,
Bc. Kateřina Šmídová

My, níže podepsaní občané města Poličky, vyjadřujeme jasný nesouhlas se záměrem prodeje projektu Městské bydlení Polička (v areálu bývalého dětského domova), pozemků včetně budovy č.p. 505 soukromému investorovi. K tomuto záměru byly na veřejném zasedání Zastupitelstva města Poličky dne 23. 2. 2023 předloženy a diskutovány podklady, které hodnotíme jako nedostatečné.

Žádáme vedení města, Radu města a Zastupitelstvo města, aby každý v rámci svých kompetencí projednal tuto petici a podložil své rozhodnutí kvalifikovanou analýzou možností realizace projektu.

Počet nájemních bytů je v našem městě výrazně nižší než v okolních městech (jako např. ve Svitavách nebo Litomyšli). Jsme přesvědčeni, že rozpočet ve výši 150 mil. Kč na realizaci projektu může být snížen etapizací, výběrovým řízením, poklesem cen ve stavebnictví, vidíme finanční zdroje v rozpočtu města, jeho rezervě i např. v chystaném programu Nájemní bydlení MMR ČR. 

Nesouhlasíme se záměrem prodeje projektu Městského bydlení Polička, protože jsme přesvědčeni, že naše město tyto byty nezbytně potřebuje pro nás, občany Poličky a řešením tohoto projektu není prodej soukromému investorovi.     

Vážená paní starostko, 

obracíme se na Vás v záležitosti budoucího využití srubu Gizela  a pozemku parc. č. 3342/4 v k. ú. Chodov, který má být svěřen do správy MČ Praha 11. Jako obyvatelé Prahy 11 máme zájem na tom, aby srub Gizela byl opět využíván pro širokou veřejnost, jako místo s možností občerstvení pro návštěvníky Kunratického lesa, např. lesní kavárna / bistro, kde by byla návštěvníkům poskytnuta možnost odpočinku pro dospělé i děti s drobným občerstvením, letní zahrádkou a herními prvky na přilehlém pozemku.

Prosíme o co nejrychlejší zprovoznění srubu k uvedenému účelu. 

S pozdravem,

Mgr. Tereza Dolanská, zastupitelka MČ Praha 11,

a níže podepsaní petenti

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR
 

Požadujeme zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice bez výjimky. Naše požadavky na změnu legislativy se opírají zejména o následující skutečnosti:

Kamerové systémy by mohly odradit od špatného a násilného zacházení se zvířaty, podporovaly snahu dodržovat správné postupy a předešly situacím, kdy se ke konzumentům dostane maso z nemocného zvířete (viz. situace v Polsku). Domníváme se, že spotřebitel by měl vědět, co jí a jakým procesem si zvíře před smrtí prošlo. 

Kamery požadujeme na místech vykládání či vyhánění zvířat z transportního vozu, předporážkového ustájení zvířat a na místech usmrcování, vykrvení a následného stahování z kůže, vyvrhování a zbavování se jednotlivých částí těla. 

Požadujeme, aby byl celý tento proces živě vysílán na webových stránkách jednotlivých jatek tak, aby se na něj kdokoliv mohl kdykoliv podívat. Vzorem může být např. společnost Hollandia, která pod heslem „jsme průhlední” vysílá online každou z částí svých činností.

Kamerové systémy neukončí utrpení na jatkách, ale budou cenným nástrojem běžným spotřebitelům k tomu, aby věděli, jak je nakládáno se zvířaty, které konzumují. Jatka nedovolují exkurze a jejich budovy jsou uzpůsobeny tak, že se nikdo nemá šanci o jejich činnosti nic dozvědět. Zvířata jsou odkázána na vůli zaměstnanců. Z pořízených záběrů a výpovědí zaměstnanců vyplývá, že jsou v některých případech zvířatům chvíle před smrtí znepříjemňovány.
Inspirací může být Francie a Velká Británie, kde jsou kamerové systémy na jatkách již zavedeny.

My, níže podepsaní, souhlasíme s textem Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR.

Petice ke stažení: https://bit.ly/2SWyymf

My, níže podepsaní, si přejeme, aby se české pohřebnictví otevřelo změnám ve prospěch větší svobody jednotlivce a udržitelného přístupu k životnímu prostředí. Věříme, že i tento často opomíjený obor by se měl dočkat pozornosti, aby nadále neztrácel krok s potřebami moderního člověka a naopak šel naproti hodnotám, které dnešní společnost zastává.

Je to již více než 100 let, kdy byla na českém území přijata kremace jako způsob pohřbení. Od této doby se pohřebnictví žádné výrazné změny nedočkalo, což je dáno z velké části tím, že i téma smrti jako takové bylo vytlačeno z veřejné diskuze na okraj společenského zájmu. Až ve světle dnešní doby,  v níž se lidé učí o smrti mluvit a přijímat ji, se dostalo v západním světě přijetí novým metodám pohřbení, které dávají jednotlivci i jeho blízkým větší prostor pro vyjádření myšlenek a hodnot v rámci pohřebního rituálu.

Ten se v současné době nachází v krizi, kdy obřad v krematoriu či na hřbitově volí čím dál méně lidí, z čehož vyplývá, že jeho soudobé pojetí je mnohým z nás vzdálené. Věříme, že přijetí těchto nových i staronových způsobů pohřbení, může mít na společnost pozitivní dopad právě v tomto ohledu - každý dostane možnost odejít z tohoto světa způsobem, který je nejblíže jeho přesvědčení, což povede k smysluplnějším posledním rozloučením napříč společností.

Důležitým pilířem je pro nás osobní svoboda. Jsme toho názoru, že lidé by měli mít v tak intimní otázce, jako je odchod z tohoto světa, největší možnou volnost. Odvoláváme se tím na článek 10 odst. 2 zákona č. 2/1993 Sb., dále jako “Listina základních práv a svobod”, ve spojení s čl. 9 sdělení č. 209/1992 Sb., Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod., jenž zaručují právo na soukromý život, pod nějž judikatura Evropského soudu pro lidská práva podřadila i právo na pohřbení blízkých osob. 

Dožadujeme se také změn ve prospěch udržitelnosti. Nárok na příznivé životní prostředí vyplývá z čl. 35 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V kontextu doby, kdy směřujeme jako česká společnost na základě Pařížské dohody, zveřejněné sdělením č. 64/2017 Sb. m. s., k uhlíkové neutralitě, nám přijde důležité dovolit lidem učinit krok tímto směrem i ve věci jejich poslední stopy. Z tohoto hlediska nejsou současné legální metody pohřbení ideální. U nás tolik oblíbená kremace s sebou v tuto chvíli nese několikanásobně vyšší uhlíkovou stopu než její nové alternativy. I na druhou legální metodu pohřbení, tedy pohřeb do země, klade podle nás zákon zbytečné nároky, jenž jsou na úkor její šetrnosti. Jsme toho názoru, že stát by občanům neměl odpírat přístup k moderním udržitelným metodám pohřbení a ani k metodám dávno tradičním a prostým.

Současný zákon o pohřebnictví proto považujeme za příliš restriktivní a zastaralý. Jsme přesvědčeni, že jeho znění by mělo projít revizí, jelikož v současné podobě dostatečně nereaguje na změny, které se od jeho přijetí udály napříč společností, a to ani v rámci dosud přijatých novel. 

My, níže podepsaní, se tímto vyslovujeme pro otevření seriózní debaty o přijetí nového zákona o pohřebnictví, který rozšíří možnosti pohřbení a souvisejícího rituálu. Zároveň svým podpisem vyjadřujeme svůj zájem o to, aby byly tyto změny následně aplikovány v praxi. Věříme, že takové kroky mohou prospět každému z nás jako jednotlivci i naší společnosti jako celku. 

Důrazně žádáme o legislativní změnu, která by zamezila, aby v České republice trpěly tisíce zvířat v množírnách ve kterých se ze psů stává pouhé zboží.

Nejcharakterističtějším znakem těchto prostorů jsou otřesné podmínky, zvířata žijí většinou v těsných klecích, nemají žádný pohyb, pořádnou stravu a v některých případech jsou nechávány v nevytápěných prostorech i v zimě, protože jejich zdraví a spokojenost jsou tím posledním, o co obchodníkům s takto chovanými psy jde.

Feny žijí jen proto, aby rodily a jakmile toho již nejsou schopny, jsou nemilosrdně utráceny. Štěňata jsou odebírána od psů v nejútlejším věku, díky čemuž dochází k jejich častému úmrtí, neboť ještě nejsou schopny samostatného přežití. I v případě, že jsou se štěňata dostatečně životaschopná a přežijí, provází je od mládí zdravotní a psychické problémy, které zcela korespondují s hrůznými podmínkami, ve kterých jsou psi vychováváni. Nejedná se pouze o růstové problémy, díky absolutnímu nedostatku socializace nejsou psi zvyklí nejen na lidi, ale ani na ostatní psy či jiná zvířata, v extrémních případech dokonce ani na denní světlo.

„V množírnách zvířata žijí ve vlastních výkalech na malém prostoru jako ve vězení, nemají dostatek krmení ani vody. Ta, která mají více štěstí, jsou určena na prodej, pokud přežijí transport narvaná do malých přepravek na ovoce a zeleninu bez vody a krmení, na místo určení," říká veterinářka Martina Načeradská.

Problém je zcela nevhodně řešený legislativě, po právní stránce se jedná pouze o obecné formulace, které není sebemenší problém obejít, veterinární zpráva poté nemá právo na kontrolu bez předchozího oznámení, což dává množitelům dostatek času vše na oko zakrýt či uvést do vyhovující stavu, který samozřejmě trvá jen po dobu nezbytně nutnou. Navíc veterinární zpráva operuje vždy v daném regionu, není tedy pro množitele nic jednoduššího, než problematickou množírnu přesunout do jiného kraje.

Vše je podpořeno stále častějším prodejem přes internet, neboť dochází k takřka minimální kontrole před nákupem.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská doufá ve změnu legislativy za dva roky, což nám přijde jako zcela neadekvátně dlouhá doba. Apelujeme proto na ministerstvo zemědělství a spravedlnosti, aby neprodleně zakročily.