Petice Obecního úřadu v Točníku

určená: Národnímu památkovému ústavu,

             Ministerstvu životního prostředí ČR

                                        Nechte medvědy na Točníku!

V červnu loňského roku jsme se z rozhlasového a televizního vysílání dozvěděli, že do roku 2030 bude chov medvědů na hradech a zámcích ukončen. Medvědi mají být na základě podepsaného Memoranda převezeni do soukromé rezervace v Německu. Dosud nikdo oficiálně o této skutečnosti s chovateli nejednal, ani je neinformoval. Ačkoli se dosud nikdo ze signatářů Memoranda nezajímal o skutečné životní podmínky točnických medvědů Agáty a Martina, je plánován jejich odvoz.
 

Jsme přesvědčeni, že chov medvědů na hradě Točníku odpovídá evropským standardům péče o medvědy. Jejich chovatelé absolvovali opakovaně odborná veterinární školení ohledně péče o ně a denně se o ně starají. Agáta a Martin žijí spolu na Točníku   od útlého věku a jejich převoz do nových podmínek je zbytečný, pro jejich život nebezpečný      a může mít fatální následky pro jejich psychiku i fyzický stav. 

Podpořte, prosím svým podpisem snahu o zachování chovu medvědů u hradu Točníku.

Proč by měli medvědi na Točníku zůstat?

Nový medvědín byl budován komunitně z finančních příspěvků tisíců návštěvníků hradu, místních obyvatel i regionálních společností. Oba medvědi jsou tu doma, jsou jedním z důvodů, proč návštěvníci hradů Točníku a Žebráku přijíždějí z celé republiky, pro místní obyvatele je medvědín cílem víkendových procházek.
 Jejich přesun do Německa by byl velkým zásahem do jejich životů s nejistým výsledkem.

Historie chovu medvědů na Točníku

Medvědi se pod hradem Točníkem chovají od roku 1994, kdy do narychlo vybudovaného medvědína byli přesunuti dva medvědi. Byli dovezeni ze zimoviště cirkusů v Jirnech u Prahy, kde přežívali v otřesných podmínkách po smrti svého majitele Rudolfa Berouska. Medvědy Norberta     a Babetu zachránila Nadace Spisovatelé za práva zvířat, péči o medvědy převzalo Občanské sdružení NUDLE. Medvědice Babeta se dokonce stala majetkem obce Točník.

V dalších letech byl medvědín ze sbírkových prostředků rozšířen, dovybaven a kotce byly přesunuty na úroveň terénu. Životní podmínky medvědů pod hradem Točníkem se výrazně zlepšily. V září 2011 zemřel po vleklé nemoci medvěd Jarda, který poslední rok žil v medvědíně sám. Točnický medvědín osiřel.

V roce 2013 se Občanské sdružení NUDLE, se souhlasem Národního památkového ústavu, rozhodlo vybudovat větší medvědín pro dvě medvíďata Václava Chaloupka – Agátu a Martina. Ta se narodila 13. ledna 2013 v Žatci.

Celý rok 2013 natáčela medvíďata s panem Chaloupkem televizní pořad „Méďové na cestách“. Na základě požadavků pana Chaloupka a pod dozorem zástupců ZOO v Plzni   a veterinářů došlo k rozšíření medvědína na Točníku. Výběh byl plošně ztrojnásoben, začleněn do lesa a přírodního terénu, byl rozšířen o bazének s pravidelně doplňovanou vodou a vystavěna vyhlídková podesta s prolézačkou pro medvědy. Celý prostor byl zatraktivněn také pro návštěvníky, kteří se dostávají blízko k medvědům a mohou se vzájemně pozorovat. Na výběh medvědů navazuje informační Medvědí stezka s dětskou soutěží a také stezka kolem celého hradu. Všechny stavební úpravy byly financovány z příspěvků drobných dárců, místních firem, filmařských společností a dobrovolnických prací.

Do svého nového domova na Točníku byla medvíďata slavnostně vypuštěna 23.11. 2013. V lednu 2014 byli medvědi a rekonstruovaný medvědín předáni do vlastnictví Národního památkového ústavu. O medvědy se nadále stará na základě smlouvy Spolek NUDLE. Většina medvědí stravy a péče se hradí z veřejné sbírky a ročního příspěvku Národního památkového ústavu.

Tímto žádáme Národní památkový ústav, Ministerstvo životního prostředí ČR a další odpovědné instituce, aby:

zachovaly medvědín před hradem Točníkem jako bezpečné útočiště pro medvědy, kteří se nemohou vrátit do volné přírody. Žádáme, aby medvědi Agáta a Martin zde mohli dožít ve známém a bezpečném prostředí.

Podpořte tuto petici svým podpisem a pomozte zachovat točnické medvědy v jejich domově.

Děkujeme za vaši podporu.

Za Obecní úřad v Točníku

starosta Petr Mol                                                                                                                             

Podpořte, prosím svým podpisem snahu o zachování chovu medvědů u hradu Točníku.  
 

Jméno a příjmení:                 povolání:                      adresa:                           podpis:

Dovolujeme si Vás oslovit v souvislosti se záměrem společnosti NORMA postavit obchodní dům v blízkosti nejstarší chráněné přírodní památky ČR (čedičové Varhany z pohádky Pyšná princezna).

Územní plán tuto výstavbu umožňuje, což nás přimělo vyvolat veřejnou diskuzi prostřednictvím našeho spolku Sonow. 

Hodnota této přírodní památky spočívá nejen v jejím geologickém významu, ale i v jejím zasazení do krajiny. Jakákoli taková stavba by tuto jedinečnost nenávratně zničila. Představte si, že by Angličané nechali vedle Stonehenge postavit supermarket. 

Času není nazbyt, proto, pokud Vám není lhostejná příroda a krajina naší vlasti, prosím podpořte svým podpisem naši petici. 

Text petice: Zachraňme Panskou skálu před stavbou supermarketu

Jako občané, kterým není lhostejná podoba naší krásné země, se svými podpisy připojujeme k petici navrhující upustit od plánované stavby supermarketu pod nejstarší chráněnou přírodní památkou České republiky.

Jsme přesvědčeni, že lze najít alternativu, která by nezasáhla krajinu v okolí Panské skály, neměla negativní dopad na naše přírodní a kulturní dědictví a zároveň poskytla obyvatelům města potřebné služby. 

• Žádáme Vás, abyste svůj záměr přehodnotili a nalezli vhodnější místo pro výstavbu prodejny NORMA v katastru Kamenického Šenova tak, aby byla pro město opravdovým přínosem. 

• Zároveň vyzýváme Město k provedení promyšlené úpravy územního plánu, aby bylo i v budoucnosti panorama okolí Panské skály ochráněno. 

Apelujeme na zástupce města neschvalujte změnu územního plánu pro těžbu ve Dvorci, buďte si vědomi své osobní odpovědnosti vůči každému z nás, a nedovolte bezdůvodné zhoršení podmínek našeho života.

Schválení územního plánu Zastupitelstvem města Borovan je nezvratné řešení a nebude možnost v budoucnu těžbu jakkoliv ovlivnit.

Požadujeme zachovat kvalitu života na Borovansku, chránit stávající ekosystém a přírodní dědictví pro nás a naše děti.

My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme svůj zásadní nesouhlas s otevřením lomu na živec v bývalé pískovně v KÚ Dvorec u Třebče a se zahájením těžby živce v této lokalitě.

Důvody našeho nesouhlasu:

Soukromý byznys vydávaný za veřejný zájem – Soukromá společnost chce nakládat s našimi nerostnými surovinami pod záminkou „státního zájmu“ bez garance zpracování v ČR.

● V ČR zpracováváme celkově pouze 1/3 vytěženého živce a 2/3 vytěženého živce vyvážíme. (1)

● Živec z této bývalé pískovny je velmi nízké kvality a lze pouze z části využít pro deklarovanou výrobu dlaždic v borovanském závodě Lasselsberger bez dalších úprav. (2)

● Nejasné finanční či další přínosy pro obyvatele Borovan a přilehlých obcí.

Zachování kvality života v Borovanech, Dvorci a okolí

● Těžba živce v blízkosti obytných a odpočinkových oblastí po dobu 20 let s plánem těžby do hloubky 35 metrů s rozlohou důlního prostoru 13,5 ha (z toho lom 4,5 ha a 9 ha odlesněné plochy - jedná se zhruba o velikost 13 budějovických náměstí).

● Těžbou dojde ke vzniku dalšího důlního prostoru jako nyní v Růžově s rizikem vzniku skládky odpadů či skladování radioaktivního odpadu. Tímto dojde k narušení významné oblasti v okolí Borovan a souvislé lesní plochy.

● Zvýšený pohyb těžké nákladní dopravy přes Borovany způsobující další zatížení obyvatel Borovan a dalších přilehlých obcí (Dvorec).

● Zvýšení prašnosti a hlučnosti způsobené drcením živce osm či více hodin denně v pracovních dnech - viz zkušenost s nově otevřeným závodem, který způsobuje zvýšenou hlučnost a prašnost 24 hodin denně.

● Otevření lomu znamená zánik unikátního ekosystému. Vyskytuje se zde 52 organismů evidovaných v červeném seznamu kriticky ohrožených druhů. (3)

Petiční výbor:

Zdeněk Struska, Slunečná 715, 373 12 Borovany – předseda petičního výboru

Barbora Bartizalová, Dvorec 6, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Viktor Ambrož, Dvorec 17, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Jaroslav Lísal, Slunečná 710, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Monika Strapková, U trati 670, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Jaroslav Brenner, Luční 267, 373 12 Borovany  – člen petičního výboru

Petr Bartizal, Dvorec 6, 373 12 373 12 Borovany   – člen petičního výboru

Edita Strusková, Slunečná 715, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Jiří Oesterreicher, Třeboňská 695, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Jana Marková, Vodárenská 224, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Ivana Vodhánilová, Třeboňská 479, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Marie Strusková, Zahradní 458, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

Bohuslav Čermák, U Haltýře 535, 373 12 Borovany – člen petičního výboru

------------------

Vysvětlivky:

(1) V drtivé většině živcových lomů v ČR provádí těžbu právě společnost LB Minerals. V číslech 30x vyšší vývoz živce, než kolik je ho dováženo. Dle statistiky Ministerstva životního prostředí za rok 2021 vyvážíme z ČR ročně 244 689 t živce za 894 Kč / t a dovážíme 6 634 t živce za 3 354 Kč / t.

(2) Přimíchání velkého množství kvalitního živce například z aktuálně rozšiřovaného lomu v nedalekých Halámkách, které též vlastní těžební práva LB Minerals a kde je zásoba živce i pro novou výrobní linku na dlouhá desetiletí dopředu. Stejně tak v dalších lokalitách v ČR, kde vlastní těžební práva také LB Minerals (Mračnice, Luženičky, Mutěnín, Žďánov…)

(3) Žije nejméně 11 druhů obojživelníků a plazů, z nichž všichni patří mezi ZCHD (zvláště chráněné druhy dle zákona) zařazených i do červeného seznamu (čolek veliký či horský nebo silně ohrožená a zákonem přísně chráněná rosnička zelená), roste zde 12 druhů rostlin zapsaných v červeném seznamu cévnatých rostlin, kdy jedna z rostlin je kriticky ohrožená (drobýšek nejmenší) a její výskyt v této bývalé pískovně je největší výskyt tohoto druhu v celé ČR vyskytuje se zde 29 vzácných, chráněných a v červeném seznamu zalistovaných hub. Nejvzácnější z nich je kriticky ohrožená čirůvka obrovská zařazená mezi 33 druhů hub, které by měly být chráněny na evropské úrovni.

My, níže podepsaní občané žádáme, aby byla v souladu s veřejným zájmem a odbornými posudky zadanými Městem Příbram pořízena změna územního plánu pro lokalitu Fantova louka.

(k.ú. Příbram , poz. p.č. 1376/17, 1386, 1389/1,  1389/37, 1389/38, 1389/39, 1389/40, 1389/41, 1389/42, 1391, 1392, 1394/1, 1394/2, 4600/2, částečně p.č. 1384/1, 1384/2, 1384/5, 4600/6, 4604, 4749). 

V důsledku zjištění dokumentaristů ČT uveřejněná v dokumentu Továrna na psí prachy žádáme Ministerstvo zemědělství a zákonodárné instituce o následující(i s odůvodněním):
. Zvýšení kapacity zaměstnanců veterinární správy a posílení jejich kompetencí. Veterinární správa si totiž v dokumentu stěžovala na nízké kapacity zaměstnanců a na omezené kompetence, např. že nejsou kompetence na investigativní práci, jenže právě ta je na odhalování nejen psích množíren třeba. Dále je i třeba, aby veterinární správa mohla dělat namátkové kontroly u veterinářů, protože jsou zde jednotky veterinářů, kteří s množiteli spolupracují.
2. Zpřísnění legislativy pro online prodej domácích mazlíčků. Online obchodní weby nemají v současných podmínkách povinnost požadovat od prodejců domácích mazlíčků nějaký dokument, jenž by prokazoval, že prodávající je registrovaným chovatelem a právě tohle hrozně nahrává množitelům, protože kvůli tomu mohou snadno nabízet mazlíčky z množíren. 
3. Legislativní úpravu díky které by náklady spojené s léčením mazlíčků z množíren nesli samotní množitelé. Zatím totiž ty naklády jdou navrub útulkům, kde ti mazlíčci končí, což je za nás hrozné. 

Městský úřad Slavkov u Brna,
odbor stavebního úřadu, územního plánování a životního prostředí
Palackého náměstí 65
684 01 Slavkov u Brna

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

Věc: Petice za zastavení nelegální stavby na pozemku č. 5847 v k.ú. Otnice

My, níže podepsaní obyvatelé obce Otnice, tímto vyjadřujeme své znepokojení nad nelegální výstavbou na pozemku č. 5847 v katastrálním území Otnice. Tato stavba probíhá bez řádného stavebního povolení a v rozporu s platnými předpisy a územním plánem obce.

Důvody, proč požadujeme okamžité zastavení stavby:
• Nelegální stavba porušuje platný územní plán obce a zásady ochrany přírody.

• Stavba probíhá na pozemku, který není určen k výstavbě a ohrožuje přírodní prostředí a krajinný ráz.

• Byla porušena právní úprava, která chrání veřejný zájem na zachování zelených ploch a přístupových cest pro místní obyvatele.

• V rámci této stavby došlo k nelegálnímu vykácení dřevin na sousedních pozemcích, což poškodilo přírodní a krajinářské hodnoty.

Požadujeme, aby pověřené úřady zasáhly, zastavily pokračující výstavbu a zahájily správní řízení k odstranění nelegálně postavené stavby. Žádáme, aby byly přijaty kroky k ochraně přírody a krajiny v této oblasti, aby nedošlo k dalšímu znehodnocení tohoto cenného území.

Tato petice je podána za účelem vyjádření veřejného nesouhlasu s pokračováním nelegální stavby a naléhavého požadavku na její zastavení.

Věříme, že odpovědné orgány přistoupí k této záležitosti s náležitou vážností a včasným řešením.

V Otnicích dne 14. 2. 2025

S úctou
Za petiční výbor

Jitka Bublová, Lipová 476, Otnice

Petiční výbor:
Mgr. Jitka Bublová
Pavel Mezuláník
Pavel Muric

Vážení spoluobčané,

na základě předloženého záměru těžby a zpracování lithia v našem regionu jsme v rámci procesu EIA připravili vlastní připomínky a stanovisko, v nichž upozorňujeme na nedostatečnou transparentnost projektu i závažná rizika pro životní prostředí a zdraví obyvatel.

Pokud sdílíte naše obavy a přejete si podpořit stejné stanovisko, připojte se svým podpisem k tomuto vyjádření. Naším cílem je zajistit, aby hodnocení bylo prováděno důsledně, na základě aktuálních vědeckých poznatků a v souladu s právními předpisy České republiky i mezinárodními závazky v oblasti ochrany životního prostředí. 

Vyjádření obsahuje 19 stran textu, kde jsou jednotlivé body odůvodněny.

Obsah Vyjádření k záměru Závod pro zpracování vytěžené rudy z ložiska Cínovec včetně přepravního systému (MZP529) v bodech je následující: 

Úvodní část

1. Kritické vyjádření k definici místa realizace: Realizací projektu budou nejvíce zasaženy lokality město Dubí, Újezdeček a Prunéřov v obci Kadaň. Nejedná se však o jediné lokality, do kterých těžba zasáhne. Mezi další místa mohou patřit přilehlé obce v čele s největším městem Statutárním městem Teplice, dále Košťany a další obce v regionu, které budou dotčenou těžbou lithia a předně transportem z lokality.

2. Kritické vyjádření k nedostatečnému zpracování hlukové studie a dalších dopadů na životní prostředí

3. Studie je netransparentní: Více než 80 % studie je anonymizováno, pokud odečteme úvodní stranu, obsah na začátku a na konci, a budeme se věnovat pouze stati a textu, který je nositelem nějakých relevantních informací, blíží se míra anonymizace dokumentu dokonce k 90 %.

4. Neposkytování informací občanům a dotčeným obcím: Zdůvodnění potřebnosti projektu je podstatné z toho důvodu, aby převážil veřejný zájem na tomto projektu nad veřejným zájmem na ochranu přírody a životního prostředí. Informace jsou však plošně anonymizovány. Chybí řádné odůvodnění, proč konkrétně nejsou jednotlivé informace poskytnuty. 

5. Možný rozpor s právem na informace: Informace nelze plošně anonymizovat nebo je neposkytnout s pouhým obecným odůvodněním, např. odůvodnění spočívající v obecném odkazu na obchodní tajemství. S neposkytnutím jednotlivých informací je třeba se vypořádat ve vztahu ke každé z nich.

6. Nedostatečná kvalita zpracování Studie

7. Environmentální dopady

7.1 Absence detailní ekologické analýzy: Studie obsahuje pouze obecné obraty. Absentuje konkrétní řešení, kterým prokazatelně zajistí svůj příslib, že získávání lithia bude probíhat „s minimálním dopadem na životní prostředí a krajinu“

7.2 Oblast Cínovce a Sedmihůrek je významná z hlediska ochrany přírody: Přírodní park Krušné hory (od roku 1995), přírodní památka Cínovecký hřbet (od roku 2019), Evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří, Přírodní rezervace (od roku 2001) a Evropsky významná lokalita Rašeliniště U jezera – Cínovecké rašeliniště (od roku 2009), Ptačí oblast Východní Krušné hory – Natura 2000 (od roku 2004), proces CHKO Krušné hory (od roku 2024). Evidentně existuje potřeba oblast Krušných hor, zejména pak lokality Cínovec a Sedmihůrky, chránit, a to jak na úrovni České republiky, tak Evropy. Význam ochrany Krušných hor s časem narůstá, o čemž svědčí i aktuální zájem učinit Krušné hory chráněnou krajinnou oblastí. Podle ministra životního prostředí jsou Krušné hory mimořádným fenoménem. Ministerstvo životního prostředí již avizovalo, že vyhlášení CHKO Krušné hory se předběžně očekává v polovině roku 2026. Studie s touto okolností nepracuje.

7.2.1 Přírodní park Krušné hory a přírodní památka Cínovecký hřbet

7.2.2 Evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří a Ptačí oblast Východní Krušné hory – Natura 2000
7.2.3 Chráněná krajinná oblast Krušné hory – proces

8. Ochrana tetřívka obecného (tetrao tetrix): Významný zájem regionu, přeshraniční spolupráce, ale i nejcennější přírodní bohatství Evropy. Plánovaná těžba lithia na Cínovci představuje závažné ohrožení populace tetřívka obecného a narušení křehké ekologické rovnováhy v této lokalitě.
8.1 Právní rámec k ochraně tetřívka obecného

9. Neřešený problém odpadu z těžby lithia: Studie nekvantifikuje množství odpadu, jeho složení a způsob zneškodnění. Neuvádí konkrétní plán, jak bude naloženo s odpadem z těžby, ani opatření k prevenci kontaminace vodních zdrojů.

10. Uhlíková stopa těžby a znečištění ovzduší: Studie neobsahuje posouzení uhlíkové stopy těžby a vliv těžby na znečištění ovzduší.

11. Ohrožení vodních zdrojů: Kontaminace podzemních a povrchových vod, lázeňských termálních pramenů, vznik kyselé důlní vody, ohrožení unikátních ekosystémů, pokles hladiny podzemní vody a vysychání rašelinišť

12. Logistické dopady a dopravní zatížení: Vliv na kvalitu života obyvatel a bezpečnost silniční dopravy

13. Větrný potenciál Krušnohoří: Alternativní řešení i čistá energie

14. Volba místa těžby v Evropě a ve světě

15. Nejasnosti ve financování a udržitelnosti projektu

15.1 Financování a udržitelnost bez veřejných zdrojů: Přibližně třetina financí na realizaci projektu má být z veřejných financí – dotací.

15.2 Jaká je návratnost investice v roce 2025 a jaké jsou konkrétní „výhody pro region“?

15.3 Jaká je skutečná poptávka po lithiu a jaký vliv má na financování a udržitelnost bez veřejných zdrojů proměna trhu oproti roku 2022: Studie postrádá komparaci ekonomického potenciálu v roce 2022 a v roce 2024, resp. 2025. Od roku 2022 ekonomický potenciál lithia změnil: Cena lithia se propadla o 85 %, v roce 2025 nabídka převyšuje poptávku, politické změny v roce 2024 přinesly oslabení podpory pro elektronická vozidla. Jak se bude postupováno v případě, že poptávka po lithiu bude nižší a jeho cena se bude dále propadat? Jaký je výhled? Jaké přinesl technologický vývoj alternativní technologie?

16. Nejasnosti v ekonomických přínosech

16.1 Jaké jsou ekonomické výhody pro místní obyvatele? Mají zahraniční investoři zájem o náš region a životní prostředí, nebo jen o vysoké zefektivnění těžby a výroby, která vede k maximalizaci zisku?

16.2 Ekonomické dopady na bydlení v regionu a zásah do vlastnických práv vlastníků nemovitostí v dotčených oblastech

Závěrem

Společně můžeme přispět k tomu, aby se záměr uskutečňoval pouze za podmínek, jež zohlední a ochrání naši krajinu i zdraví budoucích generací. Věříme, že naše připomínky přispějí k objektivnímu a transparentnímu posouzení záměru a že budou řádně zohledněny při konečném rozhodování.

Děkujeme Vám za podporu.

Podpisem této petice se osoba připojuje k vyjádření k záměru, neboť sdílí stejné stanovisko a vyjadřuje svůj nesouhlas se záměrem v jeho současné podobě.

Podpisy budou sbírány do 18. 2. 2025.

Po domluvě je možné podepsat podpisový arch fyzicky. 

Dne 19. 2. 2025 bude Vyjádření i s podpisovými archy odesláno Ministerstvu životního prostředí. 

Vyjádření naleznete v přiloženém PDF (případně je možné zaslat jako obrázek). 
 

My v petici podepsaní vyjadřujeme naši podporu myšlence na vybudování rozhledny na vrchu Kopeček (822 m n. m.) nad vesnicí Studnice u Nového Města na Moravě v kraji Vysočina, Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Díky své vysoké nadmořské výšce a geografické poloze by výhled ze zamýšlené rozhledny byl od východních Alp v Rakousku až po české Krkonoše.

Výhodou je i dopravní dostupnost, blízkost četných turistických tras, rozhledna by mohla být též i příležitostí pro podnikání v cestovním ruchu (občerstvení, ubytování) v samotných Studnicích, Novém Městě na Moravě, blízkých obcích i rozvoj turistiky v destinační oblasti Koruna Vysočiny.

Na druhou stranu by existence rozhledny v lokalitě mohla ulevit přírodní památce Pasecká skála od turistického ruchu.

Jsme přesvědčeni, že klady takového projektu daleko převyšují jeho zápory (zvýšený ruch na Studnicích) či rušení krajinného rázu CHKO. Naopak si myslíme, že správně zvolený projekt rozhledny by mohl harmonicky ladit s okolní přírodou a být ozdobou samotného vrchu, který po postupné dekonstrukci stožárů pro měření námrazy přestává být významným orientačním bodem.

Rozhledna na Kopečku u Studnic by jistě též mohla být dobrým objektem pro propagaci Vysočiny, Žďárských vrchů i Novoměstska.

Více k možné rozhledně zde: https://zdarskevrchy-vyhledy.webnode.cz/rozhledna-na-kopecku-u-studnic/

My níže podepsaní nesouhlasíme s pokácením živých stromů rostoucích před gymnáziem v Třebíči. Je v zájmu všech obyvatel Třebíče udržovat ve městě co nejvíce zeleně a z malicherných důvodů neničit živou přírodu.