Vážení členové zastupitelstva hlavního města Prahy. Ve smyslu Zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním se na Vás obracíme s žádostí vyhlásit veřejnou architektonickou soutěž na projekt výstavby nové linky metra "D".
My, níže podepsaní občané zásadně nesouhlasíme s tím, aby projektovou dokumentaci pro novou trasu metra D zpracovávala společnost Metroprojekt bez jakékoli veřejné soutěže.
Požadujeme, aby na projektovou dokumentaci metra D byla vyhlášená veřejná mezinárodní architektonická soutěž pod dohledem České komory architektů.
Uvědomujeme si, jak významný projekt nové trasy linky metra je a žádáme, aby se při jeho navrhování na tuto skutečnost bral ohled.
Uveřejněné návrhy architektonického řešení jednotlivých nových stanic včetně urbanistického řešení nepovažujeme za vhodné. Nenesou známky moderní soudobé architektury, působí jako postmoderní stavby devadesátých let.
Záleží nám na tom, jaký architektonický odkaz zanechá Praze naše generace.
Autor: Pavlína Krásná | 9697 podpisů
Více >PETICE ZA ZRUŠENÍ TELEVIZNÍHO A ROZHLASOVÉHO POPLATKU
STOP poplatkům za Český rozhlas a Českou televizi
Proč vzniká tato petice. Občané se nedozvídají od výše uvedených veřejnoprávních institucí pravdivé informace. Informace jsou záměrně zkreslovány, jsou neúplné nebo zavádějící.
Pokud se občan obrátí na veřejnoprávní TV nebo rozhlas se závažným zjištěním, na který má daný občan důkazy, že se děje něco nepravého, tak se tyto veřejnoprávní instituce rozhodnou o vysílání problému podle toho, jestli ona věc náhodou nejde proti zájmům některých skupin.
Nelíbí se nám, jak se chovají veřejnoprávní instituce k našemu panu prezidentovi. Prezident je volený přímo občany, tedy i poplatníky veřejnoprávního vysílání. Zajímá nás názor pana prezidenta na dění v České republice i ve světě. Z jakého důvodu se nemůžeme dívat nebo poslouchat přímý přenos u výše uvedených médií? Pan prezident vystoupil v přímém přenosu soukromé televize a rozhlase, kterým žádné koncesionářské poplatky neplatíme.
Pokud si uvedená veřejnoprávní média diktují, jak se budou chovat k plátcům koncesionářských poplatků, odmítáme tyto poplatky platit.
Autor: Dalibor Hanus | 8170 podpisů
Více >
Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!
Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.
My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:
Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.
Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.
Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.
Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.
Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně. Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.
Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.
Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.
A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?
Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.
Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.
https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno
http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)
https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/
https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141
http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf
Autor: Tomáš Jirsa | 5353 podpisů
Více >Petice proti registračním pokladnám
My, kteří máme rádi svobodu, odmítáme orwellovské registrování všeho, co si kupujeme.
My, kteří máme rádi svobodu, odmítáme registrační pokladny, které budou okamžitě odesílat on-line informaci, co, kde a za kolik jsme si koupili.
My, kteří máme rádi svobodu, jsme proto proti likvidaci malých živnostníků, kteří už dnes těžko bojují o přežití. Registrační pokladny podnikatelům zasadí další ránu, protože se jim zvýší náklady. Řada živnostníků zkrachuje a dojde tak k omezení služeb, které budou dále nabízet jen velké korporace.
My, kteří máme rádi svobodu, se chceme věnovat tomu, co nás baví. Mnozí z nás tak prodávají zboží třeba jen za 5 korun. Je absolutně nesmyslné tisknout pro takový nákup účtenku a řešit další nesmyslné papírování, které je s tím spojené.
My, kteří máme rádi svobodu, si vážíme 25 let bez cenzury. Plíživě se ale do našich životů vkrádá nové omezení: šikana státu prostřednictvím registračních pokladen, které živnostníkům znemožní fungování, zatíží je obrovským papírováním a dalšími náklady, které budou neúnosné.
Nechceme strašit, chceme pouze upozornit na negativní dopad experimentů vlády s registračními pokladnami, s nimiž nesouhlasíme a jsme zásadně proti nim. Využili jsme jediný prostor, který máme, náš web a naše výlohy.
Jsme si vědomi nebezpečí, které nám bezprostředně hrozí ze strany státní moci. Stačí připomenout příběhy živnostníků, kteří se postavili establishmentu, a následně byly jejich provozovny kontrolovány. Co činíme, činíme při tomto vědomí. Hrdě budeme čelit kontrolám, šikaně úřadů. Jinak nemůžeme!
Nenechávejte nás v tomto boji samotné a podpořte zdravý rozum podpisem této petice!
Děkujeme!
Za iniciativu
Jakub Cortés
www.neregistruj.cz
Autor: Jakub Cortés | 5072 podpisů
Více >My níže podepsaní nesouhlasíme s demolicí budov bývalého Transgasu.
Jedná se o výjimečné stavby postavené ve stylu high – tech s prvky brutalismu. High – tech styl kladl důraz na technologickou stránku za použití nových materiálů a postupů. Jednalo se o celosvětový architektonický proud, který byl u nás zastoupen například sdružením architektů SIAL (vysílač Ještěd) nebo právě Václavem Aulickým, který je autorem zmiňované stavby. Tato stavba nemá na území Prahy obdoby a přispívá s architektonické pestrosti, kterou je Praha proslulá.
Budovy byly navrženy s ohledem na jiné trasování magistrály a za předpokladu demolice budovy "Nad Muzeem". Reálně k tomu však nikdy nedošlo, proto komplex nevynikl nikdy tak, jak měl. Nově navržená budova od Jakuba Ciglera sice po stránce urbanismu vyhovuje, avšak po architektonické stránce se jedná o naprosto tuctovou stavbu, která nijak nepřispěje k vytváření moderního architektonického odkazu naší doby.
Nepřejeme si, aby naše generace byla do kulturní historie zapsána jako ta, která bořila kvalitu a stavěla průměr.
https://www.facebook.com/architektura489
Autor: Pavlína Krásná | 4472 podpisů
Více >PETICE ZA ZÁCHRANU HISTORICKÉHO PANORAMATU OLOMOUCE
V srpnu roku 2008 vyjádřila Rada města Olomouce podporu záměru investora, Office park Šantovka, vystavět v těsné blízkosti historického jádra Olomouce osmnáctipodlažní výškovou budovu. Dnes má mít plánovaný věžák Šantovka Tower celkem 23 podlaží s 90 byty a měl by vyrůst pouhých 890 metrů od budovy radnice. Svou výškou 78 metrů by se společně s radnicí stal po katedrále sv. Václava druhou nejvyšší stavbou ve městě.
Dnes, po osmi letech složitého vývoje s bezpočtem rozsudků, rozhodnutí, stížností a odvolání spěje kauza do nebezpečného finále. Vinou špatně fungující státní památkové péče, která návrh výškové budovy řádně neposoudila a v důsledku neochoty vedení města chránit nenahraditelné kulturně historické hodnoty Olomouce má investor reálnou možnost získat pro stavbu Šantovka Tower územní rozhodnutí. Přesto ještě není pozdě.
1. Vyzýváme proto politické představitele statutárního města Olomouce, aby se zasadili za ochranu městské památkové rezervace. Vyzýváme Radu města Olomouce, aby pro dotčenou lokalitu v souladu s doporučením Nejvyššího správního soudu vydala dočasnou stavební uzávěru.
2. Apelujeme na zástupce magistrátní a krajské státní správy, aby respektovali veřejný zájem a zajistili objektivní a odborné posouzení záměru Šantovka Tower.
3. Obracíme se na nejvyšší orgány a představitele ČR, aby se svou prestiží a autoritou postavili za ochranu historického jádra Olomouce a jeho jedinečného panoramatu, které se vyvíjelo kontinuálně po celé tisíciletí.
Olomouc, druhá nejvýznamnější památková rezervace ČR, se pyšní téměř třemi stovkami kulturních památek a řadou národních kulturních památek v čele s románským biskupským palácem, kostelem sv. Mořice, souborem barokních kašen a sloupů či klášterem Hradisko. Díky kulturní památce UNESCO, sloupu Nejsvětější Trojice, je význam Olomouce, barokní perly Moravy, celosvětový. Naše společná odpovědnost za její budoucí podobu je proto obrovská a zavazující.
Za petiční výbor:
Ing. Arch. David Helcel, oprávněný zástupce petičního výboru – iniciativa Občané proti Šantovka Tower, Dolní náměstí 58/30, 779 00 Olomouc
Prof. Phdr. Pavel Zatloukal, Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, Reální 1476/5, 701 03 Ostrava
Prof. PhDr. Rostislav Švácha - Za krásnou Olomouc, z.s., Kosinova 874/7, 779 00 Olomouc, IČO 22689931
Pavel Přemysl Ries - Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR, z.s., Karolíny Světlé 1019/5, 110 00 Praha 1, IČO 04 708 911
My, níže podepsaní občané, souhlasíme s textem „Petice za záchranu historického panoramatu Olomouce“ ze dne 6. září 2016.
Petici adresujeme:
°prezidentovi ČR – Miloši Zemanovi,
°předsedovi Vlády ČR – Bohuslavu Sobotkovi,
°předsedovi Poslanecké sněmovny PČR – Janu Hamáčkovi,
°předsedovi Senátu PČR – Milanu Štěchovi,
°ministrovi kultury ČR – Danielu Hermanovi,
°hejtmanovi Olomouckého kraje - Jiřímu Rozbořilovi,
°primátorovi statutárního města Olomouce – Antonínu Staňkovi.
Autor: David Helcel | 3631 podpisů
Více >Knihkupectví Fišer v Kaprově ulici v Praze funguje od roku 1933. Nejlepší knihkupci zde dekády nabízejí tu nejkvalitnější literaturu. Každý, kdo miluje knihy, v něm někdy nakupoval. Knihkupectví Fišer je součástí české historie i oblíbeným obchodem studentů.
Zarmoutila nás zpráva, že knihkupectví Fišer nebyla prodloužena nájemní smlouva a proto má v prosinci 2016 skončit. Údajně ho nahradí kavárna a bageterie. Chápeme tržní argumenty, ale věříme, že chuť zachovat místo, které je neoficiální pražskou kuturní památkou, bude silnější.
Přejeme si zachování tohoto jedinečného prostoru, který nikdy nevyjde z módy, i pro další generace, ne další generickou kavárnu!
Pokud máte také hezké vzpomínky na knihkupectví Fišer a nechcete, aby zmizelo, připojte se.
Děkujeme.
Redakce Fashionbook.cz
Autor: Anna Nosková | 3606 podpisů
Více >My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zastavením či značným omezením osobní dopravy na tratích, o které usiluje vedení Středočeského kraje za hnutí STAN.
Aktuálně se to týká těchto tratí či traťových úseků:
Trať / úsek / průměrný počet cestujících 2019 - pracovní den/víkend [os/den] / nový rozsah objednávky 2022
012 Plaňany zast. - Kouřim 169/130 zastavení osobní dopravy
062 Křinec - Městec Králové 170/84 zastavení osobní dopravy
063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov 21/- zastavení osobní dopravy
064 Mšeno - Mladá Boleslav 212/222* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
076 Mělník - Mšeno 265/149* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
094 (Kralupy nad Vltavou) - Vraňany - Lužec nad Vltavou 166/- zastavení osobní dopravy
095 Straškov - Zlonice - (Slaný) 15/- zastavení osobní dopravy
110 Slaný - Louny 317/319 zastavení osobní dopravy
124 Lužná u Rakovníka - Milostín - Žatec n/a pátek - neděle
162 Rakovník - Kralovice 235/171* omezený sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem 71/52 zastavení osobní dopravy
210 Čisovice - Mníšek - Dobříš 390/658 zastavení osobní dopravy
220 Votice - Tábor 372/361 zastavení osobní dopravy
222 Vlašim - Trhový Štěpánov 182/244 zastavení osobní dopravy
233 Čelákovice - Mochov 37/- zastavení osobní dopravy
Děje se tak dokonce v Evropském roce železnice 2021, kdy se v sousedních zemích, zejména v Německu a Polsku, regionální tratě hromadně reaktivují. Ani jiné kraje v ČR vlaky neruší, některé dokonce obnovují.
Vedení Středočeského kraje zcela opomíjí skutečnost, že vlaková doprava je v tarifu PID již 30 let bezprecedentně diskriminována a tunelována uměle výhodnějšími podmínkami jízdného v autobusech integrovaných do PID, jejichž pokrytí postupně dosáhlo většinu území kraje a prostředky z nevybraných tržeb a následně neposkytnutých státních kompenzací pochopitelně nyní kraji chybí.
Výhody vlaků jsou zřejmé, autobus nikdy nemůže plnohodnotně nahradit vlak. Od jízdních vlastností, kdy vlak nepodléhá náhlým změnám směru a rychlosti umožňující klidnější nástup/výstup i pohyb po vozidle během jízdy, WC včetně možnosti umytí a dezinfekce rukou, přeprava většího množství kočárků a jízdních kol, které ani sečteny nejsou. Zvlášť v kopcovitém terénu je možnost jejich přepravy zásadní. Zájem o oblasti neobsluhované vlakovou dopravou pak upadá. Zcela se zapomíná na strategickou úlohu, kterou železnice sehrála během povodní.
Na seznam rozhodně nepatří trať 210, resp. úsek Čisovice-Mníšek-Dobříš, nedávno generálně opravený úsek včetně světelného zabezpečení přejezdů, kde je týdenní frekvence vysoko nad rušitelskou hranicí stanovenou krajem na 2500 cestujících týdně. Tuto frekvenci naopak nesplňuje řada jiných úseků, které ani na seznamu nejsou. Vše je tedy značně pochybné včetně očekávaných úspor, které jsou vzhledem celkovým výdajům kraje zanedbatelné. Evidentně se jedná jen o politický tlak STAN na úhradu ztrát z pandemie po vládním hnutí ANO, prostřednictvím ministra průmyslu, obchodu a dopravy, který bydlí v Mníšku pod Brdy, který po trati též rád jezdí. Kraj např. zcela nevyužívá státní 75% slevy pro vybrané skupiny cestujících v autobusech, což může v součtu představovat i vyšší částku, než očekávaná úspora za neobjednané vlaky. Nechceme, aby vedení kraje směřovalo dopravní obslužnost do služeb typu sdílené taxi, tedy kamsi na dálný jihovýchod, do zemí přeplněných maršutek a dolmuşů, což se nejen v době epidemie jeví jako krajně nevhodné.
Požadujeme:
1) Zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2020/2021 i do budoucna.
2) Sjednocení tarifních podmínek v rámci tarifu PID mezi vlaky a autobusy, včetně zavedení 2pásem i pro vlaky a možnosti zakoupit jízdenku dle tarifu PID i ve vlaku.
3) Kvalitní vlakové soupravy, které přesvědčí další cestující k využívání železniční dopravy a díky možnosti odvěšování/přivěšování jednotlivých dílů optimalizují kapacitu a náklady na provoz dle aktuální přepravní poptávky (v ČR je již praktikováno např. na Jizerskohorské železnici).
https://zdopravy.cz/stredocesky-kraj-meni-plany-na-zastaveni-provozu-na-lokalkach-konec-chce-na-9-tratich-u-4-omezi-dopravu-84805/
https://zdopravy.cz/rozhovor-na-seznamu-trati-k-redukci-jsou-ty-po-kterych-jezdi-mene-nez-2500-lidi-tydne-rika-stredocesky-radni-82188/
Autor: Štěpán Hálek | 2859 podpisů
Více >MĚSTO KARLOVY VARY PRÁVĚ ŘEŠÍ HAVARIJNÍ STAV VŘÍDELNÍ KOLONÁDY A TAK NASTAL TEN SPRÁVNÝ ČAS NA NÁPRAVU MINULÉ CHYBY. CHCEME NAVRÁTIT MĚSTU JEHO BÝVALÝ KLENOT - VŘÍDELNÍ KOLONÁDU Z R.1879. KOLONÁDU ARCHITEKTŮ FELLNERA A HELMERA, KTEŘÍ DALI MĚSTU MNOHO DALŠÍCH KRÁSNÝCH STAVEB A POMOHLI STVOŘIT GENIA LOCI SVĚTOVĚ UZNÁVANÝCH LÁZNÍ.
Vzhledem k tomu, že současná kolonáda z r.1975, vytvořená v socialismu, je v havarijním stavu, její oprava bude stát dle odhadu cca.20 mil.Kč a její životnost je jen 15 let, nedává smysl dále jí udržovat. Nikdy s městem nesrostla, absolutně se do "šlehačkových" Karlových Varů nehodí, hyzdí nejdůležitější místo krásných lázní a rozhodně nepřispívá k pěknému dojmu z lázeňského města.
Replika původní litinové kolonády od Fellnera a Helmera je technicky možná.
Kolonáda by restartovala zájem o Vary. Všichni co tu už byli, by měli důvod znovu do města přijet a prohlédnout si jak kolonáda do města zapadá a jak změnila historické centrum. Příkladů, kdy efekt obnovy původní zástavby funguje je po světě dost - například katedrála Frauenkirche a historické centrum Altmark v Drážďanech, nebo katedrála Krista Spasitele v Moskvě. Podobně funguje také rozestavěná Sagrada Familia v Barceloně. V sousedním Německu obnova historických budov centru Berlína a Frankfurtu nad Mohanem.
Stavba kolonády by nemusela být až tak nákladná. Připomeňme si, že firma Fellner a Helmer jí dokázala postavit během půl roku. Replikou kolonády se zabývali v projektu obchodního centra Josefa v Otovicích. Odhad nákladů vycházel zhruba 150 milionů v případě stavby na zelené louce (bez podzemí a technologie vřídelní vody, jelikož kolonáda měla sloužit pouze jako výstavní a tržní hala). S demolicí staré budovy a úpravou podzemních prostor a technologie lze předpokládat cenu do 250 milionů Kč, což je méně než stál například bazén u KV Arény. Přínos kolonády pro cestovní ruch a věhlas Karlových Varů by byl přitom obrovský - určitě větší než bazén, nebo miliardová KV Arena. Pokud by se stavěla nová - opět moderní kolonáda, tak by byly náklady obdobné a výsledek velmi nejistý.
Stavbu lze zahrnout do programů na podporu cestovního ruchu a lze proto uvažovat s financováním z fondů EU, případně i fondů česko - německé spolupráce, jelikož kolonáda byla stržena v roce 1939 po nástupu fašismu.
Napravil by se i paradox, kdy město, které dalo světu všeobecně platnou značku pro lázně užívanou např.na mapách tj.gejzír tryskající v míse, by opět konečně tuto vřídelní vázu mělo.
Vřídlo je naše rodinné stříbro a město, které tu díky Vřídlu vzniklo, by mělo mít jako prioritu toto rodinné stříbro mít v důstojném a reprezentativním "obalu", nikoliv v krabici od bot made in Bulgaria. Karlovy Vary se snaží stát památkou UNESCO. Návratem původní kolonády se Karlovým Varům navrátí velmi významná součást jejich genia loci a hodnotná architektura odpovídající nárokům této prestižní organizace.
Na zatraktivnění samotného centra a stavbu důstojné Vřídelní kolonády by město mělo umět najít finance. Zase tak chudé není a také není tak bohaté, aby si udržovalo v centru rozpadající kolonádu, která karlovarskému "sletu dortů" atraktivitu ubírá.
Stačí se jen zamyslet.
Podporou této petice vyjadřujeme požadavek, aby město zahájilo práce na nahrazení současné Vřídelní kolonády replikou kolonády z roku 1879 od architektů Fellnera a Helmera.
Autor: Alexandr Maier | 2683 podpisů
Více >Profesní organizace Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR /SKIP/ protestuje proti nezdůvodněnému odvolání dlouholetého předsedy Ústřední knihovnické rady /ÚKR/ PhDr. Víta Richtera.
Nezdůvodněné odvolání předsedy Ústřední knihovnické rady (ÚKR je poradní orgán ministra zřízený ze zákona a MK ČR vydává jeho statut a jednací řád) dne 31. 7. 2019 ministrem kultury Antonínem Staňkem, způsob jeho provedení a účelovou změnu Stanov ÚKR považujeme za porušení základních principů profesionality, etického chování a zároveň za manažerské selhání ze strany pana ministra.
Bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) poslední den ve funkci odvolal předsedu ÚKR Víta Richtera, který tento ministrův poradní orgán dlouhodobě vedl. Ministr kultury Antonín Staněk z našeho pohledu účelově změnil statut Ústřední knihovnické rady.
PhDr. Vít Richter je jedna z nejvýznamnějších osobností současného českého knihovnictví. Profesně je téměř celoživotně spjat s Národní knihovnou ČR (NK). Byl hlavním iniciátorem vzniku grantového programu MK ČR - VISK (Veřejné informační služby knihoven); zcela mimořádné je jeho úsilí o internetizaci českých veřejných knihoven. Jako předseda SKIP a ÚKR prosazoval zájmy knihoven při přípravě nové podoby Knihovního zákona, Autorského zákona, Katalogu prací, Standardu VKIS atd.
Vít Richter permanentně jedná s autorskými ochrannými svazy, vydavateli a producenty, ministerstvy, knihovnami ad. Věnuje se organizační a řídící činnosti ve SKIPu, mimořádná je jeho činnost přednášková a publikační v České republice i zahraničí, věnuje se výzkumné činnosti, mimořádné jsou jeho aktivity na podporu spolupráce mezi knihovnami a dalšími paměťovými institucemi, byl dosud předsedou ÚKR. Nedovedeme si vysvětlit, jaké důvody mohly vést ministra kultury k těmto náhlým koncepčním změnám.
My, níže podepsaní knihovníci a informační pracovníci, vyjadřujeme zásadní nesouhlas se způsobem a formou odvolání pana Víta Richtera z funkce předsedy Ústřední knihovnické rady /ÚKR/.
Pozn.: Petici je možné podepsat v elektronické podobě. V případě, že bude podpis uveden vícekrát, bude započítán pouze 1x.
Za petiční výbor:
Mgr. Roman Giebisch, Ph.D.
Předseda SKIP
Národní knihovna ČR
Klementinum 190
110 00 Praha 1
Tel: +420/221 663 333
email: roman.giebisch@nkp.cz
www.nkp.cz
Autor: Roman Giebisch | 2679 podpisů
Více >Petice proti týrání tohoto čtyřnohého mazlíčka. Je smutné, jak zastupitelé Šenova u Nového Jičína, kteří sídlí hned vedle vily, kde se pes nachází, tohle celé přehlíží. Výmluvy, že to řešily s majitelem, který se o něj postará a tím to pro ně hasne, mi přijdou zcestné. Je to děs a hrůza, každý den vidět jak se tam trápí. Pojďme se pod tohle podepsat ať je nás tu co největší počet a poté se vydejme do Šenova, za místními zastupiteli, kde jim předáme tuhle petici, ale nezůstane nám tenhle smutný případ lhostejný. Díky moc za podporu :-)
Autor: Tomáš Planka | 2434 podpisů
Více >Nemůžeme dovolit aby jsme zníčili tento svět. Nemůžem ubližovat jediním čistím duším na teto zemi !!!! Mluvím tak o psech, kočkách,koňích ale i o zvířatech z velkopěstíren! Já osobně jsem odhodlaná změnit svět, ať to stojí, co to stojí.
Autor: Jana Pechová | 2275 podpisů
Více >Ministerstvo zdravotnictví připravuje zákon, kterým chce výrazným způsobem omezit propagaci alkoholických nápojů.
My, níže podepsaní občané České republiky, se však obáváme, že tato přehnaná regulace ohrozí staleté tradice spojené s pěstováním, výrobou a degustací vína, slivovice a jiných ovocných destilátů, ale také českou pivovarnickou tradici.
Apelujeme proto na ministerstvo zdravotnictví, vládu i parlament, aby přehodnotily tento záměr a zabránily nejen likvidaci tradičních akcí, ale také paralyzování moravských a českých vinařů, producentů tradičních pálenek a pivovarů v České republice.
Autor: Michal Dvouletý | 2273 podpisů
Více >Petice za obnovení provozu bazénu Thermal Karlovy Vary pro veřejnost
dle čl.18 Listiny základních práv a svobod a zákona č.85/1990 sb. o právu petičním
My, níže podepsaní obyvatelé a návštěvníci města Karlovy Vary,
tímto žádáme Ministerstvo financí ČR jakožto majitele objektu bazén Thermal,
aby co nejdříve obnovilo provoz tohoto objektu pro veřejnost.
Důvody:
1. Jedná se o zcela mimořádnou stavbu světového významu.
1.1 Bazén o rozměrech 50x16 m umístěný na skále s výhledem na okolí umožňující celoroční plavání představuje pro nás, obyvatele a návštěvníky Karlových Varů, estetickou, architektonickou a společenskou hodnotu, pro mládež pak hodnotu výchovnou.
1.2 Komplex Thermal (bazén a hotel) je jedním z nejvýznamnějších děl českých architektů, manželů Machoninových. Vnímáme jako zcela zřejmou hodnotu zachovat toto dílo a užívat jej, a to jak námi, tak dalšími generacemi.
1.3 Bazén je plněný mj. také karlovarskou minerální vodou, a má tedy rovněž význam terapeutický. Do Karlových Varů, lázeňského města, jezdí lidé po staletí z celého světa právě za minerálními prameny s prokázanými léčebnými účinky. Bazén Thermal tak umožňuje kromě sportovního vyžití koupel v minerální vodě, a vzhledem k umístění bazénu, architektuře a rozměrům představuje raritu, jíž se lázně Karlovy Vary významně odlišují od většiny jiných lázeňských měst na světě.
2. Ministerstvo financí je správcem majetku, který jeho prostřednictvím vlastní každý občan ČR. V zájmu skutečného vlastníka, tedy občana ČR, je provozování této občanské vybavenosti a zachování architektonické dominanty města, nikoli zánik a likvidace bazénu.
Návrh opatření:
1. Neprodlené zahájení rekonstrukce bazénu Thermal a promptní zpřístupnění veřejnosti.
Za petiční výbor:
- Ing. Catherine Lee OPPENHEIMER, Česká 146, 360 18 Karlovy Vary – Tašovice, catherine@lee-oppenheimer.com
- Ing. Jiří HABART, Sládkova 19, 360 01 Karlovy Vary – Tuhnice, jiri.habart@centrum.cz
Adresát petice:
- Ministerstvo financí, Letenská 525/15, Malá Strana, 118 00 Praha 1
Zastupovat petičního výbor při jednání se státními orgány je oprávněn:
- kterýkoliv člen petičního výboru (klauzule vyžadovaná §5, písm.1 zák.č.85/1990 Sb.)
V Karlových Varech dne 20. června 2017
Pozn.: Fyzicky podepsané petiční archy zasílejte, pokud možno, doporučeně na adresu: Catherine Oppenheimer, Česká 146, 360 18 Karlovy Vary – Tašovice, a to do 31.8.2017 (1. deadline). Děkujeme.
Autor: Catherine Lee Oppenheimer | 2238 podpisů
Více >My, níže podepsaní požadujeme přejmenování Letná Obchodní centrum, dříve také Paláce Stromovka na Obchodní centrum Jiřího Káry. Tento název by měl odkazovat na historii oblasti, kdy se v budově, která stála na místě budoucího obchodního centra v roce 2000 oženila hvězda Prahy 7 Jiří Kára.
Autor: Martin Schwarz | 1975 podpisů
Více >Adresováno pro:
Rada města Kašperské Hory,
Náměstí 1,
34192 Kašperské Hory
My, občané města Kašperské Hory a ostatní příznivci hradu Kašperku připomínáme, co udělal kastelán Mgr. Zdeněk Svoboda v letech 2000 až 2019 pro rozvoj hradu Kašperku a pro zachování a rozkvět památek Kašperských Hor i pro kulturní klima ve městě. Zároveň podotýkáme, že hrad Kašperk je jako jeden z mála českých hradů finančně naprosto soběstačný a ještě přispívá do pokladny města. Z bezvýznamné památky s podprůměrnou návštěvností dokázal Mgr. Svoboda udělat jeden z nejnavštěvovanějších hradů v Čechách s kulturním programem, který by mu mohly závidět mnohé ze státních hradů a zámků. V poslední době jste vyvolali kompetenční spor, v němž rada města kompletně změnila jak Zřizovací listinu, tak veškeré kompetence, které se hradu týkají. V atmosféře podezíraní a nepřátelství, kdy jste si přisvojili veškeré rozhodování i o běžných provozních záležitostech, které přísluší do pravomoci kastelána a správy hradu, není jakákoliv koncepční, kreativní práce možná. Tím byl Mgr. Svoboda prakticky donucen na svou funkci rezignovat.
Žádáme Vás proto, abyste upustili od změn, které byly správě hradu vnuceny v poslední době nebo, které se mají v nejbližší době uskutečnit a abyste zachovali původní Zřizovací listinu hradu Kašperku jako organizační složky města a vrátili správě hradu kompetence, které si přisvojilo město.
Dále žádáme o stažení výběrového řízení na nového kastelána a o pokus vyřešit tento spor jednáním se stávajícím kastelánem a správou hradu. Máte mezi sebou odborníka s tvůrčí invencí, který vysoce převyšuje běžný průměr, pokuste se proto o dohodu s ním.
Autor: Helena Pekárková | 1961 podpisů
Více >Žádáme poslaneckou sněmovnu, aby nepřijala sněmovní návrh na novelizaci § 231 Autorského zákona., protože je v rozporu se základními právy vlastníků autorských práv, s právem EU, s Judikaturou Soudního dvora EU a ohrožuje ochranu duševního vlastnictví.
Senátní návrh z pera senátora Valenty je postaven na tom, že některé provozovny a některá další zařízení, by neměly mít ze zákona povinnost, platit za užití hudby a audiovizuálních děl vlastníkům těchto práv. Tedy autorům, hudby, textařům, interpretům, muzikantům, hercům, scénáristům nebo režisérům, ani vydavatelům, kteří do výroby díla vložili vlastní peníze.
Odměny pro nositele práv duševního vlastnictví v ČR jsou ve srovnání s dalšími státy Evropy několikanásobně podhodnoceny při srovnání ve vztahu k hrubému domácímu produktu. I přes to přichází senát s úpravou novely, která by znamenala razantní snížení odměn pro majitele práv a dále:
Zásah do osobnostních práv a soukromého vlastnictví. Zásah do mezinárodních smluv v rámci Evropy i světa. Zákonem nařízené snížení odměn pro majitele práv v soukromém sektoru. Narušení podnikatelské svobody a vztahu mezi majitelem díla a jeho uživateli. Rozjetí tisíce soudních sporů, které by okamžitě zahltily naše soudy. Novela by ochromila práva autorů, interpretů, herců a dalších majitelů v oblasti duševního vlastnictví.Duševní vlastnictví, tak jako osobní vlastnictví, je základem kulturní společnosti a nesmí být oklešťováno jakoukoli zájmovou silou. Schválení tohoto návrhu by vyvolalo pošlapání těchto zásad a vyvolalo by tisíce soudních sporů, narušilo uzavřené mezinárodní smlouvy a vystavilo Českou republiku i mezinárodním soudním sporům.
Navrhovaná novela přináší návrh na porušování oprávněného požadavku na odměnu při užití děl majitelů autorských práv tam, kde užití díla nemá údajně přímý vliv na hospodářský výsledek. Dle rozsáhlých analýz vlivu hudby na zákazníka a se jedná o zdůvodnění mimo realitu života. Naopak navržená novela by omezovala majitele práv nakládat svobodně se svým majetkem, kterým je duševní vlastnictví, což je základní právo ve svobodném společenství a svobodném podnikání v demokratické společnosti.
Přijetí tohoto návrhu by znamenalo, že ceny za výrobek, či dílo hmotné, nebo duševní, by ovlivňoval stát, dle přání vlivného uživatele, nebo skupiny uživatelů přímo zákonem.
Senátní návrh nebyl prodiskutován se žádnými oprávněnými majiteli práv, ani s právníky na autorské právo a zástupci autorů a výkonných umělců a nebyl brán zřetel na mezinárodní úmluvy v oblasti autorského práva.
Proto apelujeme na poslaneckou sněmovnu a vládu, aby tento zlom v našem právním řádu nedopustila a tento návrh sněmovny nepřijala.
Prosíme všechny, kteří si váží osobního duševního vlastnictví a svobodného podnikání v ČR o podporu této petice svým podpisem.
Bližší vysvětlení a právní rozbor situace najdete v dopisech, které jsou odeslány všem poslancům českého parlamentu Svazem autorů a interpretů, Hereckou asociací a společností Intergram.
Dopis SAI a Herecké asociace poslanecké sněmovně (poslancům ČR) Dopis právního odd.. společnosti IntergramAutor: SAI a Herecká asociace | 1937 podpisů
Více >Dovolujeme si Vás oslovit v souvislosti se záměrem společnosti NORMA postavit obchodní dům v blízkosti nejstarší chráněné přírodní památky ČR (čedičové Varhany z pohádky Pyšná princezna).
Územní plán tuto výstavbu umožňuje, což nás přimělo vyvolat veřejnou diskuzi prostřednictvím našeho spolku Sonow.
Hodnota této přírodní památky spočívá nejen v jejím geologickém významu, ale i v jejím zasazení do krajiny. Jakákoli taková stavba by tuto jedinečnost nenávratně zničila. Představte si, že by Angličané nechali vedle Stonehenge postavit supermarket.
Času není nazbyt, proto, pokud Vám není lhostejná příroda a krajina naší vlasti, prosím podpořte svým podpisem naši petici.
Text petice: Zachraňme Panskou skálu před stavbou supermarketu
Jako občané, kterým není lhostejná podoba naší krásné země, se svými podpisy připojujeme k petici navrhující upustit od plánované stavby supermarketu pod nejstarší chráněnou přírodní památkou České republiky.
Jsme přesvědčeni, že lze najít alternativu, která by nezasáhla krajinu v okolí Panské skály, neměla negativní dopad na naše přírodní a kulturní dědictví a zároveň poskytla obyvatelům města potřebné služby.
• Žádáme Vás, abyste svůj záměr přehodnotili a nalezli vhodnější místo pro výstavbu prodejny NORMA v katastru Kamenického Šenova tak, aby byla pro město opravdovým přínosem.
• Zároveň vyzýváme Město k provedení promyšlené úpravy územního plánu, aby bylo i v budoucnosti panorama okolí Panské skály ochráněno.
Autor: Radim Vácha | 1907 podpisů
Více >my níže podepsaní tímto žádáme o ZMÍRNĚNÍ KRITÉRIÍ HODNOCENÍ didaktického testu z českého jazyka v rámci jarního termínu maturitní zkoušky 2015 a to z důvodu:
- nepřiměřené náročnosti, zvláště pak pro studenty maturitních oborů učilišť
- nejasně definovaného rozsahu požadovaných znalostí (hlavně bod 1.9), což zásadním způsobem ztěžovalo až znemožňovalo adekvátní přípravu
- necitlivě provedeným otázkám, jež mohou být pro mnohé testované nepřijatelné (náboženství, zabití dítěte)
- nedostatečnému času k vypracování i pro žáky jinak nevyžadující zvláštní uzpůsobení podmínek
- některé otevřené otázky a otázky dle bodu 1.9 byly ohodnoceny nepřiměřeným způsobem, zvláště ve vztahu k náročnosti ostatních
Provedení považujeme z výše uvedených důvodů za velmi nešťastné. Nemluvě o tom, že byla zcela znehodnocena hodnota maturitní zkoušky jakožto meziročního zhodnocení výsledků vzdělávání.
Autor: Jiří Kašpar | 1860 podpisů
Více >My, níže podepsaní občané, prosazujeme zachování stromořadí v Belgické ulici, jeho postupnou obnovu a průběžnou údržbu. Zároveň odmítáme plošné kácení, navrhované v projektu stavby tzv. rekonstrukce ul. Belgická podle záměru TSK hl. m. Prahy.
(Po podpisu petice můžete podpořit stromořadí v Belgické i hlasováním o Alej roku 2014. Děkujeme.)
Se záměrem tzv. rekonstrukce ul. Belgická podle projektu TSK hl.m. Prahy zásadně nesouhlasíme, protože plošné kácení by na desítky let poškodilo:
- všechny obyvatele ulice zásadním zhoršením životního prostředí
- majitele nemovitostí (nemovitosti se vzrostlými stromy v ulici mají obecně až o 15 % vyšší cenu)
- provozovatele restaurací, kaváren, hotelů (právě atmosféra ulice do ní přivádí návštěvníky)
- výjimečnou atmosféru ulice nacházející se v památkové zóně
V souladu se zákonem č. 85/1990 Sb., o právu petičním, se obracíme na Zastupitelstvo MČ Praha 2 a Zastupitelstvo hlavního města Prahy ve věci veřejného zájmu.
My, níže podepsaní občané žádáme, aby
Hlavní město Praha:
1) Vzalo zpět žádost o povolení kácení 75 stromů, které jsou součástí stromořadí v ul. Belgická
2) Nevyužila již vydaného rozhodnutí stavebního úřadu k realizaci projektu AGA - podle zadání TSK hl. m. Prahy
3) Přepracovala projekt tak, aby respektoval všechny stávající dřeviny v ulici
Městská část Praha 2:
1) Informovala obyvatele ulice o současném projektu rekonstrukce i jakékoli jeho upravené verzi.
2) Požádala HMP o svěření správy pozemku s oboustranným uličním stromořadím, neboť současný správce, TSK hl. m. Prahy, zanedbal řádnou péči o stromy.
3) Přistoupila výhradně na postupnou obnovu stromořadí, a to:
- obnovu rozloženou do časového období min. 10 - 20 let tak, aby nově vysazené stromky mohly postupně převzít hygienické, mikroklimatické, ekologické i estetické funkce stávajících dospělých stromů
- obnovu zachovávající historicky původní akát bílý (robinia pseudoacacia Umbraculifera), neboť je to právě nezaměnitelná krása tohoto druhu, která vdechla ulici svébytnost genia loci - a to z toho důvodu, že stromořadí je zvláštně chráněno, protože se nachází v památkové zóně, kde všechny zásahy mají směřovat výlučně k obnově původního stavu
- obnovu s důslednou dosadbou akátu bílého do všech prázdných výsadbových mís uvolněných po kácení bez náhrady v minulosti
- obnovu v pravém slova smyslu, nikoli náhradu akátu bílého módními malokorunnými kultivary navozujícími atmosféru parkoviště supermarketu
- obnovu založenou na řádné průběžné péči o veškeré dřeviny, s případným kácením výlučně na základě odborného znaleckého zhodnocení stavu stromů a vhodných pěstebních opatření v péči o ně, při dodržení zásady kontinuity kvality životního prostředí
My, níže jmenovaní členové petičního výboru, pověřujeme Martina Švihlu, aby nás zastupoval ve styku s adresáty petice.
V Praze dne 14. září 2014
Petiční výbor ve složení:
Ing. Martin Švihla, PhD., Belgická 33, Praha 2 (Bio Zahrada - kavárna)
Přemysl Dominik, Belgická 23, Praha 2 (Ellements - centrum zdraví a krásy)
Ing. Marie Jelínková, Hudečkova 12, Praha 4 (Tilia Thákurova, o.s.)
Mgr. Bedřiška Uždilová, Belgická 18, Praha 2 (Larix, o.s.)
Adresa pro doručování: Martin Švihla, Belgická 33, 120 00 Praha 2, info@belgicka-zije.cz
Autor: Martin Švihla | 1724 podpisů
Více >Vyberte si svůj region