Petice proti rušení osobních vlaků ve Středočeském kraji 2838 podpisů

Petice proti rušení osobních vlaků ve Středočeském kraji

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zastavením či značným omezením osobní dopravy na tratích, o které usiluje vedení Středočeského kraje za hnutí STAN. 


Aktuálně se to týká těchto tratí či traťových úseků:


Trať / úsek / průměrný počet cestujících 2019 - pracovní den/víkend [os/den] / nový rozsah objednávky 2022


012 Plaňany zast. - Kouřim 169/130 zastavení osobní dopravy
062 Křinec - Městec Králové 170/84 zastavení osobní dopravy
063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov 21/- zastavení osobní dopravy
064 Mšeno - Mladá Boleslav 212/222* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
076 Mělník - Mšeno 265/149* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
094 (Kralupy nad Vltavou) - Vraňany - Lužec nad Vltavou 166/- zastavení osobní dopravy
095 Straškov - Zlonice - (Slaný) 15/- zastavení osobní dopravy
110 Slaný - Louny 317/319 zastavení osobní dopravy
124 Lužná u Rakovníka - Milostín - Žatec n/a pátek - neděle
162 Rakovník - Kralovice 235/171* omezený sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem 71/52 zastavení osobní dopravy
210 Čisovice - Mníšek - Dobříš 390/658 zastavení osobní dopravy
220 Votice - Tábor 372/361 zastavení osobní dopravy
222 Vlašim - Trhový Štěpánov 182/244 zastavení osobní dopravy
233 Čelákovice - Mochov 37/- zastavení osobní dopravy

Děje se tak dokonce v Evropském roce železnice 2021, kdy se v sousedních zemích, zejména v Německu a Polsku, regionální tratě hromadně reaktivují. Ani jiné kraje v ČR vlaky neruší, některé dokonce obnovují.


Vedení Středočeského kraje zcela opomíjí skutečnost, že vlaková doprava je v tarifu PID již 30 let bezprecedentně diskriminována a tunelována uměle výhodnějšími podmínkami jízdného v autobusech integrovaných do PID, jejichž pokrytí postupně dosáhlo většinu území kraje a prostředky z nevybraných tržeb a následně neposkytnutých státních kompenzací pochopitelně nyní kraji chybí. 


Výhody vlaků jsou zřejmé, autobus nikdy nemůže plnohodnotně nahradit vlak. Od jízdních vlastností, kdy vlak nepodléhá náhlým změnám směru a rychlosti umožňující klidnější nástup/výstup i pohyb po vozidle během jízdy, WC včetně možnosti umytí a dezinfekce rukou, přeprava většího množství kočárků a jízdních kol, které ani sečteny nejsou. Zvlášť v kopcovitém terénu je možnost jejich přepravy zásadní. Zájem o oblasti neobsluhované vlakovou dopravou pak upadá. Zcela se zapomíná na strategickou úlohu, kterou železnice sehrála během povodní.

Na seznam rozhodně nepatří trať 210, resp. úsek Čisovice-Mníšek-Dobříš, nedávno generálně opravený úsek včetně světelného zabezpečení přejezdů, kde je týdenní frekvence vysoko nad rušitelskou hranicí stanovenou krajem na 2500 cestujících týdně. Tuto frekvenci naopak nesplňuje řada jiných úseků, které ani na seznamu nejsou. Vše je tedy značně pochybné včetně očekávaných úspor, které jsou vzhledem celkovým výdajům kraje zanedbatelné. Evidentně se jedná jen o politický tlak STAN na úhradu ztrát z pandemie po vládním hnutí ANO, prostřednictvím ministra průmyslu, obchodu a dopravy, který bydlí v Mníšku pod Brdy, který po trati též rád jezdí. Kraj např. zcela nevyužívá státní 75% slevy pro vybrané skupiny cestujících v autobusech, což může v součtu představovat i vyšší částku, než očekávaná úspora za neobjednané vlaky. Nechceme, aby vedení kraje směřovalo dopravní obslužnost do služeb typu sdílené taxi, tedy kamsi na dálný jihovýchod, do zemí přeplněných maršutek a dolmuşů, což se nejen v době epidemie jeví jako krajně nevhodné.


Požadujeme:


1) Zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2020/2021 i do budoucna.
   
2) Sjednocení tarifních podmínek v rámci tarifu PID mezi vlaky a autobusy, včetně zavedení 2pásem i pro vlaky a možnosti zakoupit jízdenku dle tarifu PID i ve vlaku.

3) Kvalitní vlakové soupravy, které přesvědčí další cestující k využívání železniční dopravy a díky možnosti odvěšování/přivěšování jednotlivých dílů optimalizují kapacitu a náklady na provoz dle aktuální přepravní poptávky (v ČR je již praktikováno např. na Jizerskohorské železnici). 


https://zdopravy.cz/stredocesky-kraj-meni-plany-na-zastaveni-provozu-na-lokalkach-konec-chce-na-9-tratich-u-4-omezi-dopravu-84805/


https://zdopravy.cz/rozhovor-na-seznamu-trati-k-redukci-jsou-ty-po-kterych-jezdi-mene-nez-2500-lidi-tydne-rika-stredocesky-radni-82188/
 

Autor: Štěpán Hálek | 2838 podpisů

Více >
Železniční zastávka Vícemilice 59 podpisů

Železniční zastávka Vícemilice

My, níže podepsaní občané Bučovic – městské části Vícemilice prostřednictvím této petice žádáme, aby byla ve Vícemilicích vybudována železniční stanice pro osobní vlaky.

 

Stanice by byla vybudována na existující železniční trati Brno hl. nádraží – Veselí nad Moravou, na traťovém úseku Bučovice – Nesovice. A to přímo ve Vícemilicích v části železnice vedle stávajícího železničního přejezdu. Železniční stanice obyvatelům Vícemilic výrazně zlepší přístup do centra Bučovic, Brna i do dalších měst. V současnosti se plánuje stavba „Elektrizace Blažovice – Veselí nad Moravou“. Stavba železniční zastávky Vícemilice by se tak mohla vybudovat společně s 1. etapou elektrizace trati, nebo jako samostatná stavba současně s elektrizací výše uvedené tratě.

 

Přínos a důvody pro zhotovení železniční zastávky Vícemilice pro osobní vlaky:

- Železniční zastávka výrazně ovlivní přístup obyvatel městské části Vícemilice do centra Bučovic. Především v časech, kdy do centra Bučovic není žádné autobusové spojení linky č. 643. Obyvatelé Vícemilic nemají ve své oblasti žádné služby. Chybí tady obchod, lékař, lékárna, restaurace a jiné služby. Vše se nachází až v centru Bučovic. Obyvatelé musí za službami cestovat do centra Bučovic/Brna a zpátky. Vlakovým spojením Vícemilice – Bučovice (centrum) se doplní spoje, které můžou obyvatelé využít pro základní služby a prakticky doplní místní dopravu v Bučovicích.
- Zajištěním železniční zastávky pro obyvatele Vícemilic přibude možnost zajet do centra Bučovic (nebo přímo do Brna) ve večerních hodinách za zábavou, (například do restaurace a zpět).
- Při nepříznivém počasí je problém dostat na vlakovou stanici v Bučovicích z Vícemilic. Ne vždy navazují autobusové spoje odjíždějící z Vícemilic na vlakové spoje odjíždějící z Bučovic. Cesta pěšky vede podél hlavní silnice po cyklostezce/chodníku, kudy je to cca 2,1 km (cca 25 min chůze). Za nepříznivého počasí tedy není pro obyvatele Vícemilic snadné dostat se na železniční zastávku do Bučovic.
- Autobusová linka č. 643 (Vícemilice – Bučovice) zajišťuje především spojení pro děti základní školy. Přes školní prázdniny, kdy jsou některé autobusové spoje zrušeny, je spojení na vlakovou zastávku do Bučovic nepoužitelné, nebo žádné. Samotné spoje pro ostatní cestující (pracující, středoškoláci, vysokoškoláci, důchodci atd.) je slabé.
- Někdy se stává, že autobusy jedoucí po vytížené silnici E50 meškají a není tak možné stihnout přestup na vlakový spoj.
- Železniční zastávka ve Vícemilicích by velmi pomohla cestujícím, kteří pracují mimo město a cestují ve večerních nebo ranních hodinách. Např. autobusový poslední spoj Bučovice – Vícemilice jede kolem 18 hod. Jít potom ve 23 hod kolem hlavní silnice do Vícemilic, je nepříjemné a místy nebezpečné.
- Víkendové spojení autobusem z Vícemilic do centra Bučovic, nebo na vlak, je velmi slabé.
- Městská část Vícemilice má nezanedbatelný počet obyvatel v rámci Bučovic. Nově ve Vícemilicích, v blízkosti železničního přejezdu, přibyla výstavba 77 bytů. Výstavba 1. etapy je zkolaudovaná a z velké části zabydlená. Výstavba 2. etapy bude zkolaudovaná v roce 2022. To vede k dalšímu výraznému nárůstu obyvatel.
- Vybudování železniční zastávky by pozitivně ovlivnilo dojíždění za prací/školou směrem na Brno. Na silnici E50 a dálnici D1 jsou permanentně kolony. Po samotném příjezdu do Brna je také problém se zaparkováním v centru. Nicméně i tak v tuto chvíli obyvatelé raději zvolí cestu autem než komplikovanější nepřímé spojení z Vícemilic.
- Z mapy železniční tratě a rozmístění zastávek pro osobní vlaky, je zřejmé, že železniční zastávky jsou téměř v každé obydlené oblasti. A to v malé vzdálenosti od sebe i v mnohem méně zabydlených oblastech. Ve Vícemilicích však tato možnost chybí, přestože je zde železniční trať v bezprostřední blízkosti zabydlené oblasti. Je tu velký potenciál využití zastávky a také vhodný prostor pro zhotovení zastávky (kolej je přímá, pozemky kolem tratě se dají použít pro stavbu nástupiště).

 

 

Vybudování železniční zastávky v městské části Vícemilice bude pro její obyvatele velkým přínosem.

 

Děkujeme.

 

 

Petici podávají za obyvatele městské části Vícemilice:

Ing. Radoslav Bangó, Osvobození 295, Vícemilice

Tomáš Šiška, Osvobození 297, Vícemilice

Simona Szilvásová, Osvobození 293, Vícemilice

Autor: Simona Szilvásová | 59 podpisů

Více >
PETICE za bezpečnou cestu do Klíčovských sadů 281 podpisů

PETICE za bezpečnou cestu do Klíčovských sadů

My, níže podepsaní, žádáme Radu Městské části Praha 9, aby urychleně zahájila jednání s Magistrátem hl. m. Prahy a Správou železnic o úpravě projektové dokumentace k probíhající optimalizaci železniční trati v úseku Mstětice – Praha-Vysočany s cílem rozšířit dokumentaci o vybudování NOVÉHO PROPUSTKU do Klíčovských sadů.

Klíčovské sady ve Vysočanech patří k jedné z mála přírodních lokalit, které mohou obyvatelé Městské části Prahy 9 využívat, od Kolbenovy ulice však vede do sadů jediná cesta, a to nevzhledným podchodem u prodejny s auty Autobond Group.

Návštěvníci sadů si tak velmi často zkracují cestu přes koleje, konkrétně na konci protihlukové zdi u ulice Strnadových, což mimo jiné potvrzuje existence vyšlapané cesty zřetelně viditelné na satelitních snímcích.

Zřízení propustku na tomto místě by tak bylo ideálním řešením, jak do sadů vytvořit alternativní, bezpečnou cestu kopírující potřeby návštěvníků sadů primárně z řad obyvatel Městské části Praha 9.

Vzhledem k rozsáhlé bytové výstavbě u metra Kolbenova, kam se brzy přestěhuje velké množství nových obyvatel, se dá navíc očekávat, že odtud do Klíčovských sadů jako jediné větší přírodní plochy v okolí bude proudit čím dál tím víc lidí – při zachování stávajícího stavu všichni přes koleje, čímž OHROZÍ NEJEN SEBE, ALE I CESTUJÍCÍ v projíždějících vlacích.

Vybudování propustku v rámci probíhající optimalizace železniční trati v úseku Mstětice – Praha-Vysočany se pak jeví jako nejméně finančně, projektově i časově náročná varianta, zvlášť tehdy, kdy už se na místě stejně zvažuje instalace velké roury pro potůček, který tudy teče.

Ačkoliv však byla rada Městské části Praha 9 o potřebnosti propustku a možnosti realizovat jej v souvislosti s rekonstrukcí tratě včas informována a mohla vznést na Magistrát hl. m. Prahy požadavek na úpravu projektu v tomto smyslu, neučinila tak.

Žádáme proto Radu Městské části Praha 9, aby toto závažné pochybení nyní napravila a požadavek na zřízení propustku neprodleně komunikovala Magistrátu hl. m. Prahy, případně přímo Správě železnic coby zadavateli projektu. 

Uvědomujeme si sice, že úprava projektu během jeho realizace není snadná, ne však nemožná, jak potvrzují příklady úspěšného vstupu Magistrátu hl. m. Prahy do projektů Správy železnic na území jiných městských částí.

 

 

Autor: Milan Balahura | 281 podpisů

Více >
Otevřený dopis ministru školství ohledně zachování povinné výuky druhého cizího jazyka 130 podpisů

Otevřený dopis ministru školství ohledně zachování povinné výuky druhého cizího jazyka

K rukám:

předsedy vlády ČR PhDr. Petra Fialy, Ph.D., LL.M.

ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mgr. Petra Gazdíka

 

V Praze dne 20. 4. 2022
 

Věc: Změna výuky druhého cizího jazyka na volitelnou  

Vážený pane předsedo vlády, vážený pane ministře školství,

obracíme se na vás v souvislosti s navrhovanou úpravou RVP ZV, v jejímž důsledku má být výuka druhého cizího jazyka změněna z povinné na volitelnou, a žádáme o zpětvzetí tohoto návrhu či o jeho zásadní přepracování.

Apelujeme na vás díky naší zkušenosti, dokládající okřídlené tvrzení, že jazyky otevírají dveře do světa. Jsme absolventi tzv. českých sekcí ve Francii: čeští studenti, kteří v 9. třídě ZŠ nebo v 1. ročníku SŠ (či v odpovídajících třídách víceletých gymnázií) úspěšně prošli výběrovým řízením, odjeli absolvovat tříletá gymnaziální studia do Francie a tam složili francouzskou maturitní zkoušku. MŠMT je partnerem tohoto programu, jehož absolventi se řadí ke špičkám ve svých oborech. Najdete mezi nimi např. dva ministry školství, další vysoké úředníky ve státní správě i evropských strukturách, akademiky a vědce, mezinárodně úspěšné manažery, právníky či lékaře.

Těchto úspěchů, posilujících pozici ČR v Evropě a ve světě, bychom nemohli dosáhnout bez výuky druhého jazyka. V našem případě se jednalo o francouzštinu. Ta nám umožnila odjet na studia do zahraničí a ukončit je tak, že v průměru každý z nás ovládá v určité míře dokonce více než 4 světové jazyky. Francouzština, náš často nejsilnější cizí jazyk, je pak pro 70 % z nás klíčovým faktorem pro pracovní kariéru.

Uvědomujeme si, že naše zkušenost je specifická; řada jejích prvků je však přenositelná i pro ostatní žáky a studenty, ať už si vyberou kterýkoli jiný jazyk. Podstatné je, aby si cizí jazyky začali osvojovat co nejdříve a aby přijali za své přesvědčení, že jedním ze základů pro úspěšný osobní i profesionální rozvoj je bohatý a rozmanitý jazykový profil. Jinými slovy: schopnost komunikovat v několika cizích jazycích, nikoli jen v angličtině.

ČR chce patřit mezi moderní státy přinášející přidanou hodnotu, chce být na špičce ve vědě, výzkumu i v podnikání. Chceme se vymanit z osudu montovny a překladiště Evropy, chceme zvyšovat naši konkurenceschopnost, produktivitu práce a její přidanou hodnotu. K tomu je třeba skloubit různé předpoklady. Jedním z nich je schopnost – zejména mladých lidí v klíčovém období jejich profesního utváření a zrání – komunikovat, studovat a pracovat v mezinárodním prostředí.

Nezbytnou podmínkou studijní a profesní mobility je jazyková výbava, přičemž jeden jazyk dnes již není dostačující. Ochudíme naše děti o možnosti inspirativních studijních pobytů v evropských zemích? Angličtina jistě pomáhá, je však mateřským jazykem jen malého počtu obyvatel EU. Přitom hlavní hodnotou jazykově pestré Evropy je sdílené kulturní, intelektuální, vědecké a technologické bohatství, které by bez vícejazyčnosti bývalo nevzniklo ani nemohlo být dále rozvíjeno.

Praktické důsledky snížení významu druhého cizího jazyka na pouhý volitelný předmět povedou bezesporu k výraznému omezení výuky dalších cizích jazyků. Pozdní odpolední hodiny, známky nezapočítávané do průměru atp. poškozují výuku, která má přitom strategický přínos:
 

1. Jazyky jsou cestou ke kvalitnějšímu vzdělání a profesnímu uplatnění.

2. Výuka dvou povinných jazyků je faktorem vyrovnávání socioekonomických a regionálních rozdílů.

3. Postoj k problematice výuky cizích jazyků je projevem rozvojové vize české společnosti a zdrojem (de)motivace.
 

Podrobněji:
 

1. Jazyky jsou cestou ke kvalitnějšímu vzdělání a profesnímu uplatnění.

Výuka jazyků umožňuje kvalitnější studium a dlouhodobé zvyšování kvalifikace. Zároveň nijak nepředurčuje volbu budoucího povolání. Jazyková výbava usnadňuje přístup k moderním postupům a inovacím; umožňuje čerpat mezinárodní zkušenosti z první ruky a rozvíjet je v našem prostředí, čímž posiluje vyspělost české ekonomiky. Ovládání cizích jazyků též obohacuje všeobecný rozhled a chápání okolního světa díky schopnosti informovat se prostřednictvím širší a různorodější palety zdrojů. Jazyky tak sehrávají důležitou roli při utváření osobnosti z hlediska ryze lidského a občanského.

Jazyková výbava zkrátka otevírá dveře do světa při studiu i při pracovním uplatnění. Chceme opravdu oslabit výuku cizích jazyků, tak důležitých pro další rozvoj nových generací? Chceme ji vzdát právě tehdy, kdy jsou děti z hlediska osvojování cizích jazyků v nejvhodnějším věku?

 

2. Výuka dvou povinných jazyků je faktorem vyrovnávání socioekonomických a regionálních rozdílů.

Plně podporujeme stanovisko učitelů cizích jazyků vyjádřené v tiskové zprávě ze dne 30. 3. 2022: Učitelé a odborníci na jazykovou výuku: Jak ukázal výzkum PAQ Research (https://bit.ly/3iOVSl8), v České republice školní úspěch žáků silně závisí na socioekonomickém prostředí, ze kterého pocházejí (rodina, region atd.). Tento fakt zdůrazňuje Česká školní inspekce (horší rodinný původ a málo podnětné prostředí, ve kterém žák vyrůstá, viz https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Tematicke-zpravy/Tematicka-zprava-%E2%80%93-Spolecne-znaky-vzdelavani-v-usp). Existuje oprávněná obava, že v případě zrušení povinného dalšího cizího jazyka na základních školách se tyto nerovnosti ve vzdělávání ještě prohloubí, a to jak na úrovni žákovských skupin, tak na úrovni regionů. Žáci, kteří budou mít podporu v rodině, se další cizí jazyk učit budou, protože jej pro ně rodiče vyberou; „ti zbylí“ o tuto možnost přijdou. Jazyková výuka obohacuje všechny žáky, nesmí být určena pouze „jazykově nadaným“. Určit toto „nadání“ u dětí ve věku 10–12 let je navíc velmi obtížné a nutnost podobné volby zavře dveře dětem, které by mohly své schopnosti a dovednosti v oblasti jazyků objevit později.

Důsledky na úrovni regionů mohou být ještě rozsáhlejší: jak ukázal výše zmíněný výzkum, v socioekonomicky znevýhodněných regionech mají zároveň školy paradoxně k dispozici méně finančních prostředků než školy v regionech „bohatších“, a nemohou tak tato znevýhodnění patřičně kompenzovat. Celková nepříznivá socioekonomická situace regionu ve spojení se socioekonomickými problémy jednotlivých rodin pak způsobí, že v celých rozsáhlých oblastech naší země se děti ve škole nikdy nepotkají s jiným cizím jazykem než s angličtinou (pro mnohé obory odborného školství je povinná pouze angličtina). To může působit problémy nejen v příhraničních oblastech, kde bude ještě více chybět pracovní síla ovládající alespoň základy němčiny, ale i v dalších regionech, kde se jazyková nabídka omezí na povinnou angličtinu. Výsledek bude monokultura. A jak víme, monokultury jsou zranitelné, zatímco diverzita přináší zdravou rezilienci.

 

3. Postoj k problematice výuky cizích jazyků je projevem rozvojové vize české společnosti a zdrojem (de)motivace.

Plně rozumíme těžkostem, které výuku druhého jazyka provázejí, a to zejména v regionech či na 2. stupních ZŠ, které trpí odlivem dětí na víceletá gymnázia. Podporujeme zlepšování již existujících možností i hledání nových cest, jak vzdělávání uzpůsobit i dětem, které vyžadují více podpory. Obavu, že zahájení studia druhého cizího jazyka v 6. třídě ZŠ může být pro některé žáky kontraproduktivní, bereme v potaz, ale jsme hluboce přesvědčeni, že tento problém lze a je třeba řešit adresně, nikoli snížením laťky pro všechny. Zajímavou perspektivu vidíme například v návrhu, aby 2. jazyk zůstal povinný, ale s možností – v pedagogicky odůvodněných případech – udělit výjimku žákům, kteří nezvládají angličtinu. Tuto základní myšlenku lze nepochybně doladit a doplnit o další prvky, jež by umožnily přinést účinnou odpověď na obavy, které motivovaly MŠMT k návrhu na zrušení povinné výuky 2. jazyka, aniž by to vedlo k výše popsaným zásadním negativním dopadům. V případě zájmu ze strany MŠMT jsme připraveni mobilizovat své členy, kteří mají pro tuto diskusi relevantní zkušenosti, aby přispěli k práci na tomto či jiném alternativním řešení.

Zcela jasně si též uvědomujeme politický význam rozhodnutí ministerstva školství, které kromě faktického dopadu na výuku jazyků odráží také obecný postoj vlády k řešení problémů. Vždy máme volbu mezi snahou těžkosti překonat, hledat řešení, motivovat ostatní k práci na sobě a na společném systému a mezi jednodušší cestou, snížením laťky, rezignací na důležité hodnoty a cíle.

Stát by měl společnost motivovat ke snaze pracovat na sobě a nevzdávat se. Vždyť co mají společného všechny vzory, které nás inspirují? Především svou houževnatost a odhodlání dosahovat náročných cílů, byť k nim mnohdy vede trnitá cesta. Toto je poselství, které by měl stát vysílat a které je o to důležitější, že se týká dětí, jejich vzdělávání, výchovy a formování občanských postojů.

 

Vážený pane premiére, vážený pane ministře, věříme, že prioritou ve vašem rozhodování bude otevřená a moderní budoucnost našich dětí, a tudíž i celé naší země. Věříme, že 20. výročí vstupu ČR do EU v roce 2024 nebudeme slavit ústupem od evropských hodnot, opírajících se právě o vícejazyčnost.


S úctou
 

za vedení Spolku bývalých studentů českých sekcí ve Francii a jeho Lycejní stipendijní fond

Kristýna Křížová, Veronika Kraupnerová, Karolína Zamora, Alena Baljajevová, Filip Šváb, Ondřej Dušek, Lukáš Macek

Autor: Karolína Zamora | 130 podpisů

Více >
PETICE ZA ZKLIDNĚNÍ DOPRAVY V JINONICÍCH 23 podpisů chybí 9977

PETICE ZA ZKLIDNĚNÍ DOPRAVY V JINONICÍCH

Petice za dopravní zklidnění Jinonic

 

My, níže podepsaní se touto peticí obracíme na Hlavní město Prahu a Městskou část Praha 5 se žádostí, aby byly přijaty konkrétní kroky k dopravnímu zklidnění Jinonic. 

 

S ohledem na stále zhoršující se dopravní situaci považujeme za zásadní vyloučení průjezdní dopravy z ulic Karlštejnská, Klikatá, Butovická, Za Zámečkem a Na Vidouli. Již od dob výstavby Jihozápadního města bylo Jinonicím slibováno, že tyto ulice nebudou sloužit pro tranzit. Konkrétní kroky jsou však neustále odkládány - v posledních letech s poukazem na to, že nejprve je třeba vybudovat dopravní propojení v areálu Motorlet (nyní Waltrovka). Chybějící propojení přes bývalý Motorlet bylo konečně otevřeno v roce 2016 (nová ulice U Trezorky).

 

Dlouhodobá uzavírka ulice Klikatá (2020-2021) ukázala, že nová ulice U Trezorky funguje jako plnohodnotná náhrada ulic Karlštejnská a Klikatá (během uzavírky nedochází k dopravním excesům nad rámec běžných pražských poměrů). Důležité je, že na rozdíl od Karlštejnské a Klikaté je ulice U Trezorky na dopravní zátěž připravena (lávka pro chodce, přechody s dělícími ostrůvky a odbočovací pruhy; navíc ulice sousedí s opěrnou zdí a kancelářskými budovami). 

 

Nesouhlasíme s výroky některých politiků, že “vše vyřeší Radlická radiála.” Již při výstavbě dnešní Radlické ulice kolem Jinonic se slibovalo, že tato moderní kapacitní komunikace veškerou zbytnou dopravu z Jinonic odvede. Doprava z Jinonic však nikdy nezmizela, ale naopak stále narůstá. Studie ČVUT (11/2018, www.bit.ly/cvutrr) upozorňuje, že napojení radiály na Městský okruh je nefunkční a kvůli uzavírkám tunelů na radiále mají vznikat kongesce v oblasti Jinonic. I kdyby se všechny problémy radiály podařilo vyřešit, k jejímu zprovoznění dojde nejdříve za deset let. 

Z výše uvedených důvodů žádáme, aby za účelem dopravního zklidnění došlo:

ze strany příslušných institucí k zajištění kontroly dodržování stávajícího dopravního značení omezující vjezd vozidel s hmotností přesahující 3,5 tuny; 

k omezení rychlosti v ulici Butovická na 30 km/h a aby dodržování limitu bylo kontrolováno  ze strany příslušných orgánů radarem;

k uzavření ulice Tichnova v úseku Schwarzenberská - Řeporyjská a zamezení průjezdu ulicemi Na Vidouli - Za Zámečkem k dálnici D5 (pokud by toto opatření nebylo dostatečné, žádáme o vytvoření systému jednosměrek v ulicích Klikatá - Karlštejnská - Butovická).


 

Petiční výbor:  Tomáš Mandlík, Záluské 86/65, Praha 5, Aneta a Michal Dvořákovi, Karlštejnská 43/24, Praha 5, Milan Kostohryz, Souběžná II 40/24, Praha 5.


 

Autor: Aneta Dvorakova | 23 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku