Petice za záchranu Roklanské chaty 5100 podpisů chybí 4900

Petice za záchranu Roklanské chaty

 

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

 

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

 

L'auteur: Tomáš Jirsa | 5100 podpisů

En savoir plus >
Petice za snížení rychlosti Tábor, Měšice 109 podpisů

Petice za snížení rychlosti Tábor, Měšice

Název petice:

Petice za snížení maximální povolené rychlosti z 80 na 50km/hod v úseku komunikace I/3 v Táboře – Měšicích, vymezeného změnou vodorovného dopravního značení před a za křižovatkou I/3 a ulicí Průhon (Svatá Anna) v katastrálním území Měšice u Tábora.

Text petice:

Osadní výbor v Měšicích, zastoupený jeho předsedou, a níže podepsaní občané, žádají touto peticí ŘSD a kompetentní orgány o snížení maximální povolené rychlosti z 80 na 50km/hod v úseku komunikace I/3 v Táboře – Měšicích, vymezeného změnou vodorovného dopravního značení před a za křižovatkou I/3 a ulicí Průhon (Svatá Anna) v katastrálním území Měšice u Tábora. Tato křižovatka je místem častých dopravních nehod. Po zkušebním provozu úpravy této křižovatky byla rychlost v tomto úseku zvýšena na původních 80km/hod. Týden po této úpravě došlo ke dvěma dopravním nehodám. Tato komunikace prochází obcí, kde je standardní povolenou maximální rychlostí 50km/hod. Podél komunikace I/3, procházející příměstskou částí Měšice, jsou dlouhodobě překračovány aktuálně platné hlukové limity ve dne i v noci (naměřený hluk až 69 dB, studie pro ŘSD z roku 2018, zakázka č. 3-1018-2818/1). To vše je možné pouze díky zákonné úpravě a tzv. „staré hlukové zátěži“ z roku 2000 . Tato úprava měla být pouze dočasnou, poskytující státu čas na odstranění této zátěže. Nutnost zvýšení bezpečnosti křižovatky a snížení hlukové zátěže z komunikace I/3 nás opravňují požadovat snížení maximální rychlosti na 50km/hod.

Ing. Milan Jůza, předseda Osadního výboru Měšice, Lipová 377, Tábor 391 56                               ovmesice@seznam.cz

L'auteur: Ing. Ivo Ludvík Ludvík | 109 podpisů

En savoir plus >
Za zvýšení kvality veřejného prostoru českobudějovické čtvrti Luční jez 84 podpisů

Za zvýšení kvality veřejného prostoru českobudějovické čtvrti Luční jez

My, níže podepsaní občané, tímto žádáme zastupitele města Českých Budějovic o zkvalitnění veřejného prostoru ve čtvrti Luční jez, tak aby účelně sloužil obyvatelům této čtvrti popř. i ostatním obyvatelům Č. Budějovic.

 

Odůvodnění:

1) Vzhledem k tomu, že pozemky v lokalitě U Lučního jezu jsou v majetku Města České Budějovice, má město možnost přímo ovlivňovat veřejný prostor moderně, kvalitně a s jasnou vizí. 

 

2) V této čtvrti se bydlí již 12 let (od roku 2008) a stále není obyvatelům známo, jaký je plán veřejného i zastavěného prostoru v této čtvrti a kdy bude realizován. Pakliže jsou prezentovány developerem studie, tak ty se po několika letech obvykle zásadně mění.

 

3) Po ukončení výstavby developer odejde a Město musí převzít odpovědnost za vzhled veřejného prostoru U Lučního jezu už dnes.

 

4) Žádáme především o zkvalitnění dětského hřiště, příjezdové cesty od hlavní silnice, chodníků, veřejné zeleně a stání pro kontejnery na tříděný odpad.

 

Žádáme tedy jasný plán, podle kterého bude probíhat výstavba. A žádáme, aby veřejný prostor pro tak velký počet obyvatel byl adekvátně kvalitně promyšlen a postupně realizován.

 

Za petiční výbor:

Mgr. Aleš Michna, U Lučního jezu 1616/7a, 370 01 České Budějovice

Ing. Miroslav Rys, U Lučního jezu 1616/7b, 370 01 České Budějovice

 

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn:

kterýkoliv člen petičního výboru.

 

L'auteur: Aleš Michna | 84 podpisů

En savoir plus >
Návrh na konání místního referenda v obci Písek o REKONSTRUKCI A MODERNIZACI PLAVECKĚHO STADIONU. 58 podpisů chybí 2442

Návrh na konání místního referenda v obci Písek o REKONSTRUKCI A MODERNIZACI PLAVECKĚHO STADIONU.

Návrh přípravného výboru na konání místního referenda v obci Písek o REKONSTRUKCI A MODERNIZACI PLAVECKÉHO AREÁLU POD
HRADBAMI ve dnech konání nejbližších voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Přípravný výbor podává ve smyslu § 9 odst. 2 písm. a) a § 10 zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, v platném znění, tento návrh na konání místního referenda.

I.Místní referendum se bude konat na území obce Písek.

II. Otázku pro místní referendum navrhujeme v tomto znění: Chcete kompletní rekonstrukci a modernizaci stávajícího plaveckého areálu v Písku pod hradbami včetně jeho venkovní části se zachováním venkovního plaveckého bazénu? ANO - NE

III. Odůvodnění návrhu: V současné době byl přijat v zastupitelstvu návrh na přemístění plaveckého bazénu pod Střední lesnickou školu v Písku. Finanční limit pro stavbu pod lesnickou školou určili zastupitelé tentokrát na 380 milionů korun bez daně. V ceně je vnitřní bazén, venkovní areál a wellness části, interiéry, vnitřní vybavení a parkoviště nad hřištěm s umělou trávou. Jelikož každá stavba má své vícepráce, je i v tomto případě reálný předpoklad, že odhadovaná cena nebude jistě konečná. Celkově se nám zdá takto investovaná částka neúměrně vysoká, především z důvodu současné covidové situace. Za předpokladu, že existuje nějaká srovnatelná alternativa, za kterou považujeme právě levnější a mnohem efektivnější kompletní rekonstrukci a modernizaci stávajícího plaveckého areálu v Písku, jsme jednoznačně právě pro tuto alternativu. V této době považujeme za rozumné mít jak rezervy na městském účtě, tak mít možnost realizovat i jiné potřebné investice v Písku, které občané našeho města ocení, jako např. parkovací domy, všesportovní halu apod. Z výše uvedených důvodů se nám jako ekonomicky výhodnější jeví kompletní rekonstrukce a modernizace
stávajícího plaveckého areálu v Písku a za ušetřené finanční prostředky realizovat další potřebné a užitečné stavby. Kromě toho je místo současného plaveckého areálu naprosto výjimečné svou polohou a dostupností pro všechny návštěvníky, včetně dostatečného prostoru pro venkovní aktivity.

IV. Náklady na provedení místního referenda: Předpokládané náklady na konání místního referenda jsou odhadovány na cca 300 tisíc korun českých. Výhodné je i navrhované datum konání referenda, které je naplánováno na dobu konání parlamentních voleb, čímž budou významně sníženy náklady na jeho konání. Náklady spojené s realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu: Náklady na kompletní rekonstrukci a modernizaci stávajícího píseckého plaveckého areálu pod hradbami, včetně jeho venkovní části se zachováním venkovního plaveckého bazénu, jsou odhadovány na cca 150-180 milionů korun bez daně podle rozsahu, což není ani polovina plánované investice do stavby nového bazénu pod lesnickou školou.

V. Zmocněncem členů přípravného výboru je:
Marek Anděl, nar. 3.12.1971, bytem Tyršova 681/38, Písek

VI. Členové přípravného výboru:
1. Marek Anděl, nar. 3.12.1971, bytem Tyršova 681/38, Písek
2. Martin Brož, nar. 28.8.1981, bytem Pažoutova 2603, Písek
3. Pavel Hubka, nar. 26.10.1968, bytem Ouzká 385, Písek
4. Radek Boček, nar. 15.3.1974, bytem Na Rozmezí 209, Písek
5. Lukáš Nebes, nar. 24.4.1982, bytem Stanislava Maliny 353, Písek
6. Vladimír Lešek, nar. 27.2.1965, bytem Velké náměstí 28, Písek
7. Aleš Procházka, nar. 29.1.1990, bytem Kollárova 1578, Písek
8. Jiří Černý, nar. 22.6.1973, bytem Harantova 1391, Písek
9. Jan Belak, nar. 14.3.1988, bytem Zahradní 225, Písek
10. Michal Horák, nar. 11.6.1965, bytem Na Stínadlech 361, Písek
11. Martin Žák, nar. 6.9.1971, bytem Kollárova 1336, Písek
12. Ivo Voříšek, nar. 23.02.1965, bytem Pražská 298, Písek

L'auteur: Martin Brož | 58 podpisů

En savoir plus >
Tu veux un changement? Commence ici!
  • Crée
  • Soutiens
  • Partage
Créer une pétition

Vyberte si svůj region

Jihočeský x celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku