Chodíte rádi do parku u Chodovské tvrze? Pak už jste si nejspíš všimli velké cedule na restauraci Pavlovín, která je jeho nedílnou součástí - stojí na ní smutný nápis „TRVALE ZAVŘENO“.

V oblíbeném parku tak chybí možnost občerstvení, které by si mohli vychutnat dospělí i ti nejmenší. Co s tím? Objekt je nyní nabízen k prodeji za přibližně 13 milionů korun a my jsme přesvědčení o tom, že by měla Praha 11 usilovat o jeho koupi.

Restaurace by pak mohla být provozována za příznivé ceny a pod kontrolou městské části, podobně jako skvělá kavárna Mezi domy v Křejpského ulici.
Vedle občerstvení by se navíc v budoucnu mohl objekt stát součástí outdoorového rodičovského centra vybudovaného právě v krásném parku u Chodovské tvrze.

Pokud máte stejný názor a chcete, aby místo soukromníka koupila Pavlovín městská část Praha 11, podpořte naši PETICI za jeho záchranu, kterou poté předáme radním naší městské části. Každý podpis je důležitý, společně to dokážeme!

Jsme přesvědčeni o tom, že existence této lokality představuje pro Brno významnou kulturní hodnotu.

• Obáváme se, že pět dotčených budov bude vyklizeno, případně sanováno, ale na finanční prostředky pro rekultivaci této plochy na veřejný park se bude čekat ještě dalších několik let.

• Také se společně domníváme, že realizaci parkových úprav takového rozsahu by měla předcházet urbanistická a krajinářská soutěž, která nalezne koncepci pro celek území Kraví Hory.

Bývalý vojenský areál Kraví Hory je jednou z mála zbývajících brněnských lokalit, kde zakořenila komunita výtvarných umělců, hudebníků, architektů a řemeslných dílen. S nedávnou konverzí areálů Vlněny, Mosilany je čím dál složitější nalézt v Brně prostor, kde lze rozvíjet alternativní kulturu, věnovat se experimentální tvorbě v příznivých prostorových a finančních podmínkách.

Ateliéry a zkušebny v areálu Kraví Hory slouží jako umělecké a řemeslné zázemí začínajících i renomovaných umělců a místo je jedním ze zdrojů, které vyživuje alternativní kulturní scénu Brna. Areál se pravidelně otevírá veřejnosti prostřednictvím tématických workshopů i festivalové akce Open Studios. Jsme přesvědčeni o tom, že existence této lokality představuje pro Brno významnou kulturní hodnotu.

Rozumíme tomu, že budovy v areálu Kraví Hory neodpovídají po stavebně technické stránce současným standardům, přesto s minimálními investicemi do údržby zde mohou stát další desetiletí.

Chápeme snahu zastupitelů města Brna o naplňování záměru vyplývajícího z územního plánu města Brna a rozšiřování zelených rekreačních ploch s přístupem širší veřejnosti, ale postrádáme koncepční přístup ve vztahu ke zbytku areálu a širšímu území Kraví Hory. Navržený záměr vybourání části areálu sice rozšíří pobytové plochy s parkovou úpravou pro veřejnost, ale nenabízí koncepční řešení pro lokalitu ve vazbě na širší kontext a prostupnost územím. Naopak dílčím zásahem, jakým je navrhovaný stavební záměr vyhlídkového prstence znemožní možné budoucí varianty prostorových řešení.

Realizaci parkových úprav takového rozsahu by měla předcházet urbanistická a krajinářská soutěž, která nalezne koncepci pro celek území Kraví Hory ve vazbě na sousední lokality a stane se podkladem pro projekt, který stanoví etapizaci ve vztahu k dostupným investičním prostředkům.

Stavební záměr, který předkládá vedení brněnského Planetária investičně mnohonásobně převýší deklarovaných 10 miliónů Kč. Obáváme se, že pět dotčených budov bude vyklizeno, případně sanováno, ale na finanční prostředky pro rekultivaci této plochy na veřejný park se bude čekat ještě dalších několik let. Nad kvalitou výhledu, který nabídne navržený vyhlídkový prstenec visí otazník. V první fázi budou exponovány střechy zbylých budov areálu, parkoviště a sousední zahrádkářská kolonie.

Představujeme si, že levnější a v mnoha ohledech hodnotnější řešení, které by mohlo překlenout dobu, než bude záměr pro Kraví horu zjasněn a investiční prostředky zajištěny, by bylo umožnění větší pěší prostupnost areálem pro veřejnost. Prázdné zelené areálové plochy jsou často již dnes rekultivovány a upravovány místními nájemci a uživateli a drobné investice do nových klidových zákoutí, která by mohla vzniknout dílčími odstraněními plotu, by přidala areálu na atraktivitě a v zásadě předala veřejnosti mnohem větší a pestřejší pobytové plochy. Podporou umělecké a řemeslné náplně budov areálu, obohacené o služby, případně výstavní plochy s přístupem veřejnosti by areál získal na atraktivitě. Zjasnění zaměření náplně a vymístění nevhodných provozů a skladových ploch by ulevilo dopravní zátěži a s největší pravděpodobností akcelerovalo kreativní a investiční zapojení umělecké komunity do údržby a provozu budov i venkovních areálových ploch.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zastavením či značným omezením osobní dopravy na tratích, o které usiluje vedení Středočeského kraje za hnutí STAN. 

Aktuálně se to týká těchto tratí či traťových úseků:

Trať / úsek / průměrný počet cestujících 2019 - pracovní den/víkend [os/den] / nový rozsah objednávky 2022

012 Plaňany zast. - Kouřim 169/130 zastavení osobní dopravy
062 Křinec - Městec Králové 170/84 zastavení osobní dopravy
063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov 21/- zastavení osobní dopravy
064 Mšeno - Mladá Boleslav 212/222* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
076 Mělník - Mšeno 265/149* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
094 (Kralupy nad Vltavou) - Vraňany - Lužec nad Vltavou 166/- zastavení osobní dopravy
095 Straškov - Zlonice - (Slaný) 15/- zastavení osobní dopravy
110 Slaný - Louny 317/319 zastavení osobní dopravy
124 Lužná u Rakovníka - Milostín - Žatec n/a pátek - neděle
162 Rakovník - Kralovice 235/171* omezený sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem 71/52 zastavení osobní dopravy
210 Čisovice - Mníšek - Dobříš 390/658 zastavení osobní dopravy
220 Votice - Tábor 372/361 zastavení osobní dopravy
222 Vlašim - Trhový Štěpánov 182/244 zastavení osobní dopravy
233 Čelákovice - Mochov 37/- zastavení osobní dopravy

Děje se tak dokonce v Evropském roce železnice 2021, kdy se v sousedních zemích, zejména v Německu a Polsku, regionální tratě hromadně reaktivují. Ani jiné kraje v ČR vlaky neruší, některé dokonce obnovují.

Vedení Středočeského kraje zcela opomíjí skutečnost, že vlaková doprava je v tarifu PID již 30 let bezprecedentně diskriminována a tunelována uměle výhodnějšími podmínkami jízdného v autobusech integrovaných do PID, jejichž pokrytí postupně dosáhlo většinu území kraje a prostředky z nevybraných tržeb a následně neposkytnutých státních kompenzací pochopitelně nyní kraji chybí. 

Výhody vlaků jsou zřejmé, autobus nikdy nemůže plnohodnotně nahradit vlak. Od jízdních vlastností, kdy vlak nepodléhá náhlým změnám směru a rychlosti umožňující klidnější nástup/výstup i pohyb po vozidle během jízdy, WC včetně možnosti umytí a dezinfekce rukou, přeprava většího množství kočárků a jízdních kol, které ani sečteny nejsou. Zvlášť v kopcovitém terénu je možnost jejich přepravy zásadní. Zájem o oblasti neobsluhované vlakovou dopravou pak upadá. Zcela se zapomíná na strategickou úlohu, kterou železnice sehrála během povodní.

Na seznam rozhodně nepatří trať 210, resp. úsek Čisovice-Mníšek-Dobříš, nedávno generálně opravený úsek včetně světelného zabezpečení přejezdů, kde je týdenní frekvence vysoko nad rušitelskou hranicí stanovenou krajem na 2500 cestujících týdně. Tuto frekvenci naopak nesplňuje řada jiných úseků, které ani na seznamu nejsou. Vše je tedy značně pochybné včetně očekávaných úspor, které jsou vzhledem celkovým výdajům kraje zanedbatelné. Evidentně se jedná jen o politický tlak STAN na úhradu ztrát z pandemie po vládním hnutí ANO, prostřednictvím ministra průmyslu, obchodu a dopravy, který bydlí v Mníšku pod Brdy, který po trati též rád jezdí. Kraj např. zcela nevyužívá státní 75% slevy pro vybrané skupiny cestujících v autobusech, což může v součtu představovat i vyšší částku, než očekávaná úspora za neobjednané vlaky. Nechceme, aby vedení kraje směřovalo dopravní obslužnost do služeb typu sdílené taxi, tedy kamsi na dálný jihovýchod, do zemí přeplněných maršutek a dolmuşů, což se nejen v době epidemie jeví jako krajně nevhodné.

Požadujeme:

1) Zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2020/2021 i do budoucna.
   
2) Sjednocení tarifních podmínek v rámci tarifu PID mezi vlaky a autobusy, včetně zavedení 2pásem i pro vlaky a možnosti zakoupit jízdenku dle tarifu PID i ve vlaku.

3) Kvalitní vlakové soupravy, které přesvědčí další cestující k využívání železniční dopravy a díky možnosti odvěšování/přivěšování jednotlivých dílů optimalizují kapacitu a náklady na provoz dle aktuální přepravní poptávky (v ČR je již praktikováno např. na Jizerskohorské železnici). 

https://zdopravy.cz/stredocesky-kraj-meni-plany-na-zastaveni-provozu-na-lokalkach-konec-chce-na-9-tratich-u-4-omezi-dopravu-84805/

https://zdopravy.cz/rozhovor-na-seznamu-trati-k-redukci-jsou-ty-po-kterych-jezdi-mene-nez-2500-lidi-tydne-rika-stredocesky-radni-82188/
 

Vážení členové zastupitelstva hlavního města Prahy. Ve smyslu Zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním se na Vás obracíme s žádostí vyhlásit veřejnou architektonickou soutěž na projekt výstavby nové linky metra "D".
 

My, níže podepsaní občané zásadně nesouhlasíme s tím, aby projektovou dokumentaci pro novou trasu metra D zpracovávala společnost Metroprojekt bez jakékoli veřejné soutěže.

Požadujeme, aby na projektovou dokumentaci metra D byla vyhlášená veřejná mezinárodní architektonická soutěž pod dohledem České komory architektů. 

Uvědomujeme si, jak významný projekt nové trasy linky metra je a žádáme, aby se při jeho navrhování na tuto skutečnost bral ohled.

Uveřejněné návrhy architektonického řešení jednotlivých nových stanic včetně urbanistického řešení nepovažujeme za vhodné. Nenesou známky moderní soudobé architektury, působí jako postmoderní stavby devadesátých let.

Záleží nám na tom, jaký architektonický odkaz zanechá Praze naše generace.

Vážení členové zastupitelstva hlavního města Prahy. Ve smyslu Zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním se na Vás obracíme s žádostí vyhlásit veřejnou architektonickou soutěž na projekt výstavby nové linky metra "D".
 

My, níže podepsaní občané zásadně nesouhlasíme s tím, aby projektovou dokumentaci pro novou trasu metra D zpracovávala společnost Metroprojekt bez jakékoli veřejné soutěže.

Požadujeme, aby na projektovou dokumentaci metra D byla vyhlášená veřejná mezinárodní architektonická soutěž pod dohledem České komory architektů. 

Uvědomujeme si, jak významný projekt nové trasy linky metra je a žádáme, aby se při jeho navrhování na tuto skutečnost bral ohled.

Uveřejněné návrhy architektonického řešení jednotlivých nových stanic včetně urbanistického řešení nepovažujeme za vhodné. Nenesou známky moderní soudobé architektury, působí jako postmoderní stavby devadesátých let.

Záleží nám na tom, jaký architektonický odkaz zanechá Praze naše generace.

Žádám všechny obyvatele, vlastníky, turisty a všechny slušné příchozí o podpis této petice. My slušní občané atd. nechceme ve svém okolí a v okolí svých nemovitostí, které jsou v řádech milionů vidět nepřizpúsobivé občany a vůbec ne, aby zde žili! Zákon který zakázal bezdoplatkové zóny nás chránil! Přijďte se všichni podívat jak to zde v centru Karlových Varů vypadá! Chceme znovu zavést bezdoplatkové zóny a chceme, aby tito lidé, kteří nechodí a nechtějí chodit do práce ani do školy, nedostávali ani korunu zdarma od státu z našich peněz! Ty mercedesy, taxíky a nákupy až domů s tím vůbec nekorespondují! Děkuji za všechny.

Zachraňme budovu bývalé věznice! Možná jste již zaregistrovali informace, o kterých v posledních dnech informovala média. Budova bývalé věznice má být zbourána a na jejím místě mají vyrůst byty. Trochu naivně jsme čekali, že by se mohl zvednout odpor veřejnosti, ideálně našich představitelů na magistrátu. Nikoliv. Demolice již měla být povolena. Dojde tak k nepochopitelné devastaci této jedinečné soudní budovy, která by za 6 let oslavila již 100 let své existence. Z tohoto unikátního a hodnotného komplexu zbyde torzo, za jehož zády se postaví paneláky. Budova není památkově chráněná. Přesto, že by si ji nepochybně zasloužila. Jedná se o jednu z architektonicky nejhodnotnějších budov ve městě (a přiznejme si, že těch opravdu moc nemáme), která je zároveň z jedné půlky plně funkční a z druhé mimořádně zachovalá. Rovněž se nesmí zapomínat na její historii. Je až s podivem, kolik ohlasu sklidil záměr demolice budovy hlavního nádraží, což je, odpusťte nám to, tuctová drážní budova. Škoda, že tolik energie není směřováno sem. Představitelé města tradičně nemají zájem o zachování jedinečných historických památek, dlouhodobě neusilují o získání budovy do svého vlastnictví a ani o památkovou ochranu. Hlavně, že Kolibu jsme předraženě koupili, aniž by to bylo potřeba. Hlavně, že nám věznice byla dobrá, když se zde dělali populární prohlídky pro veřejnost, že Daniel Marek? Ale když je skutečně potřeba budově pomoci, tak nemáte zájem a ani se k tomu nepostavíte čelem. S podivem navíc zůstává, že má být možné, aby na tomto místě vyrostly byty. Při pohledu do územního plánu MB lze jednoduše zjistit, že toto místo je vedeno jako občanská vybavenost. To může být třeba nemocnice, dopravní terminál, školka, dětské hřiště, zkrátka něco, co slouží občanům města. Pokud by toto území mělo sloužit k bydlení, pak by jako bydlení bylo v územním plánu označeno. To, že se v přízemí udělá obchod a lékárna, když nad tím bude 10 pater bytů, opravdu stačit nebude a stále tedy bude takový záměr v rozporu s platným územním plánem. Ale jsme v MB, tady stavební úřad asi schválí všechno. V každém případě pevně věříme, že ještě není pozdě. Dokud budova stojí, tak má smysl bojovat a nic není ztracené. Apelujeme tedy na všechny aktivní občany, na všechny spolky a zodpovědné politiky, kterým na MB záleží. Pojďme s tím něco udělat! Pojďme dávat podněty k památkové ochraně budovy, pojďme přesvědčit město, že je budovu lepší koupit, než o ní přijít, pojďme ukázat, že si investor nemůže dělat co chce a takto evidentně porušovat platný územní plán. Nelze přece takové jednání umožnit, ať se to snaží tlačit sebevíc. Nepropadejte prosím lacinému tlaku PR a zástupným odůvodněním. Pojďme jednou udělat něco správně. Prosím. Prosíme všechny naše představitele, aby to jako Mladoboleslaváci neignorovali. Pokuste se s tím, prosím, něco udělat. Pokud se tuto budovu podaří zachránit, pak rádi podpoříme ve volbách toho, kdo se o to postará. Klidně celou tuto stránku zrušíme a už o nás nikdy neuslyšíte. Jen, prosím, postavte se jednou za správnou věc a nevolte jen to snadné řešení. Děkujeme všem. ❤️

Dobrý den,

obracíme se na Vás jménem lektorů českého jazyka pro cizince, učitelů profilových předmětů, dalších zaměstnanců intenzivních jazykových kurzů a žádáme Vás o pomoc.

Víme, že v současné době se projednává zákaz přístupu uchazečů z Ruska a Běloruska ke vzdělání na českých vysokých školách, zejména na technických a IT oborech.

Argumentace je taková, že takto specializované studium by mohlo být bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Takový argument nemůžeme akceptovat, není to nijak podloženo. Máme osobní mnohaletou zkušenost s výukou češtiny v ročních intenzivních kurzech pro cizince, připravujeme studenty pro náročné studium na veřejných univerzitách, učíme je českou kulturu, dějiny a snažíme se o usnadnění jejich integrace do českého prostředí.

Naši aktuální studenti se celý rok pečlivě připravovali na studium a většina z nich splnila veškeré podmínky k přijetí.

Nyní jsou však konfrontováni s tím, že je momentálně jejich přijetí ke studiu pozastaveno a vydání rozhodnutí je rovněž blokováno.

Do České republiky přijíždí zpravidla ti, kteří nepodporují Putinův režim a hledají jiné místo pro život, místo, kde funguje demokracie, svoboda a právo na vzdělání. Chceme zdůraznit, že naši studenti odsuzují agresi ruského prezidenta a nesouhlasí s vojenským napadením Ukrajiny. Otevřeně zastávají takový postoj i přes to, že podle nového trestního článku 207.3 ruského trestního zákoníku lze nyní za projev takto otevřeného nesouhlasu být trestně stíhán. Od začátku války se naši studenti zapojují do aktivní pomoci uprchlíkům a zúčastňují se protestních akcí proti válce.

Z toho důvodu žádáme o následující:

- Obnovit průběh přijímacího řízení na VŠ bez omezení, tedy pro všechny uchazeče, kteří splňují podmínky k přijetí, bez rozdílu jejich země původu.

- Nepřerušovat studium stávajícím studentům, kteří se distancují od agrese Ruské federace a Putinova režimu.

- V průběhu posouzení jednotlivých žádostí se řídit výhradně normami českého a mezinárodního práva, zásadami demokracie a humanity, s vyloučením jakýchkoliv projevů diskriminace.

Děkujeme za posouzení celé záležitosti a věříme v pozitivní vývoj dané situace.

Touto peticí vyjadřujeme jednoznačný nesouhlas s plánovaným zrušením Kavárny u divadla. 

Níže uvádíme argumenty, které jasně hovoří pro zachování oblíbené kavárny:

1. Kavárna u divadla funguje v Opavě úspěšně již 22 let, je oblíbeným místem mnoha Opavanů bez ohledu na věk.

2. Fungování kavárny zajišťuje Slezskému divadlu Opava roční příjem 186 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že je divadlo z velké části dotované městem, by si mělo tento jistý výdělek zachovat, ne se ho vzdávat.

3. S fungováním kavárny nemá divadlo problémy. Kavárna je v nájmu stejné osoby, paní Gabriely Rehušové, už 16 let. Tato zároveň provozuje bufet v divadle během představení a zajišťuje divadelnímu souboru rauty po premiérách. Nájemkyně se zároveň stará o interiér kavárny, na renovace vynakládá vlastní prostředky.

4. Kavárna stojí na strategickém místě u zastávek MHD, takže pro Opavany představuje možnost útočiště v čase, kdy čekají na další spoj.

5. Do kavárny je bezbariérový vstup, je tedy pohodlně přístupná i starým lidem či lidem s omezením pohybu. 

6. Kavárna je místem, kde se lidé setkávají před divadelním představením i po něm. Podobné místo v bezprostředním okolí divadla není.

7. Kavárna je zároveň místem setkávání zaměstnanců divadla, kteří si zde můžou odpočinout po zkouškách i po představeních. 

8. Kavárna disponuje i zahrádkou, která je v létě plně využívaná.

Svým podpisem se stavíme za zachování Kavárny u divadla, neboť jsme přesvědčeni, že se jedná o jedinečné místo, které svým charakterem nemá v Opavě obdoby.