My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zastavením či značným omezením osobní dopravy na tratích, o které usiluje vedení Středočeského kraje za hnutí STAN. 

Aktuálně se to týká těchto tratí či traťových úseků:

Trať / úsek / průměrný počet cestujících 2019 - pracovní den/víkend [os/den] / nový rozsah objednávky 2022

012 Plaňany zast. - Kouřim 169/130 zastavení osobní dopravy
062 Křinec - Městec Králové 170/84 zastavení osobní dopravy
063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov 21/- zastavení osobní dopravy
064 Mšeno - Mladá Boleslav 212/222* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
076 Mělník - Mšeno 265/149* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
094 (Kralupy nad Vltavou) - Vraňany - Lužec nad Vltavou 166/- zastavení osobní dopravy
095 Straškov - Zlonice - (Slaný) 15/- zastavení osobní dopravy
110 Slaný - Louny 317/319 zastavení osobní dopravy
124 Lužná u Rakovníka - Milostín - Žatec n/a pátek - neděle
162 Rakovník - Kralovice 235/171* omezený sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem 71/52 zastavení osobní dopravy
210 Čisovice - Mníšek - Dobříš 390/658 zastavení osobní dopravy
220 Votice - Tábor 372/361 zastavení osobní dopravy
222 Vlašim - Trhový Štěpánov 182/244 zastavení osobní dopravy
233 Čelákovice - Mochov 37/- zastavení osobní dopravy

Děje se tak dokonce v Evropském roce železnice 2021, kdy se v sousedních zemích, zejména v Německu a Polsku, regionální tratě hromadně reaktivují. Ani jiné kraje v ČR vlaky neruší, některé dokonce obnovují.

Vedení Středočeského kraje zcela opomíjí skutečnost, že vlaková doprava je v tarifu PID již 30 let bezprecedentně diskriminována a tunelována uměle výhodnějšími podmínkami jízdného v autobusech integrovaných do PID, jejichž pokrytí postupně dosáhlo většinu území kraje a prostředky z nevybraných tržeb a následně neposkytnutých státních kompenzací pochopitelně nyní kraji chybí. 

Výhody vlaků jsou zřejmé, autobus nikdy nemůže plnohodnotně nahradit vlak. Od jízdních vlastností, kdy vlak nepodléhá náhlým změnám směru a rychlosti umožňující klidnější nástup/výstup i pohyb po vozidle během jízdy, WC včetně možnosti umytí a dezinfekce rukou, přeprava většího množství kočárků a jízdních kol, které ani sečteny nejsou. Zvlášť v kopcovitém terénu je možnost jejich přepravy zásadní. Zájem o oblasti neobsluhované vlakovou dopravou pak upadá. Zcela se zapomíná na strategickou úlohu, kterou železnice sehrála během povodní.

Na seznam rozhodně nepatří trať 210, resp. úsek Čisovice-Mníšek-Dobříš, nedávno generálně opravený úsek včetně světelného zabezpečení přejezdů, kde je týdenní frekvence vysoko nad rušitelskou hranicí stanovenou krajem na 2500 cestujících týdně. Tuto frekvenci naopak nesplňuje řada jiných úseků, které ani na seznamu nejsou. Vše je tedy značně pochybné včetně očekávaných úspor, které jsou vzhledem celkovým výdajům kraje zanedbatelné. Evidentně se jedná jen o politický tlak STAN na úhradu ztrát z pandemie po vládním hnutí ANO, prostřednictvím ministra průmyslu, obchodu a dopravy, který bydlí v Mníšku pod Brdy, který po trati též rád jezdí. Kraj např. zcela nevyužívá státní 75% slevy pro vybrané skupiny cestujících v autobusech, což může v součtu představovat i vyšší částku, než očekávaná úspora za neobjednané vlaky. Nechceme, aby vedení kraje směřovalo dopravní obslužnost do služeb typu sdílené taxi, tedy kamsi na dálný jihovýchod, do zemí přeplněných maršutek a dolmuşů, což se nejen v době epidemie jeví jako krajně nevhodné.

Požadujeme:

1) Zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2020/2021 i do budoucna.
   
2) Sjednocení tarifních podmínek v rámci tarifu PID mezi vlaky a autobusy, včetně zavedení 2pásem i pro vlaky a možnosti zakoupit jízdenku dle tarifu PID i ve vlaku.

3) Kvalitní vlakové soupravy, které přesvědčí další cestující k využívání železniční dopravy a díky možnosti odvěšování/přivěšování jednotlivých dílů optimalizují kapacitu a náklady na provoz dle aktuální přepravní poptávky (v ČR je již praktikováno např. na Jizerskohorské železnici). 

https://zdopravy.cz/stredocesky-kraj-meni-plany-na-zastaveni-provozu-na-lokalkach-konec-chce-na-9-tratich-u-4-omezi-dopravu-84805/

https://zdopravy.cz/rozhovor-na-seznamu-trati-k-redukci-jsou-ty-po-kterych-jezdi-mene-nez-2500-lidi-tydne-rika-stredocesky-radni-82188/
 

Tato petice navazuje na dosud řádně neukončené projednání „Petice občanů proti stavbě rychlostní komunikace R43 po trase tzv. německé dálnice v úseku Kuřim-Bystrc-Troubsko“, kterou podepsalo více než 37 tisíc občanů.

TEXT PETICE:
My, níže podepsaní občané, NESOUHLASÍME s trasováním transevropské komunikace „43“ přes obydlené oblasti Brna a POŽADUJEME, aby tato komunikace byla trasována jako plnohodnotný obchvat CELÉHO Brna.

Odůvodnění:

1. Realizací komunikace R43 jako průtahu přes Brno by došlo k zavlečení další tranzitní transevropské dopravy do města, což je v přímém rozporu s veřejným zájmem.

2. Realizací komunikace 43 jako průtahu přes Brno by došlo ke zvýšení hladiny hluku a vysokým emisím škodlivin v hustě obydlených oblastech.

3. Je nutné dodržovat zákonné hygienické limity, ty však jsou např. v Brně-Bosonohách již dlouhodobě překračovány. 

4. Realizací komunikace 43 jako průtahu přes Brno by došlo k nenávratnému znehodnocení rekreační oblasti Brněnské přehrady, která poskytuje široké rekreační možnosti všem obyvatelům Brna a okolí.

5. Jihomoravským krajem zveřejněná „Územní studie nadřazené dálniční a silniční sítě v jádrovém území OB3 metropolitní rozvojové oblasti Brno“, která má sloužit jako legalizační dokument průtahové varianty, je vadná a vzhledem k rozsahu problémů a vad v této studii nemůže sloužit pro účely volby trasování komunikace 43.

6. Existuje k lidem i životnímu prostředí šetrná a přitom dopravně efektivní varianta plnohodnotného obchvatu celého Brna, která by nezatěžovala obydlené oblasti a poskytovala účinné oddělení tranzitní dopravy.

7. Je povinností minimalizovat dopady lidské činnosti na obytné a klidové oblasti v Brněnské aglomeraci. Tyto oblasti je nezbytné chránit pro nás, naše děti a další generace.

Požadujeme proto:
1. Jednoznačné odmítnutí trasování 43 jako průtahu Brnem a neprodlené zastavení a ukončení všech prací na přípravě 43 v této variantě.

2. Zahrnutí plnohodnotného obchvatu celého města Brna do Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje a do Územního plánu města Brna, a to v trase dle aktuální verze „Optimalizované“ varianty, tj. s trasováním v tzv. Boskovické brázdě.

Za petiční výbor Jana Pálková, Opálkova 16, 635 00 Brno

My, níže podepsaní rodiče žáků šestých tříd při škole ZŠ Průhonice, chceme prostřednictvím této petice vyjádřit nesouhlas s přerozdělením našich dětí a vytvořením nových třídních kolektivů. K rozdělení došlo bez jakékoli diskuse či oznámení ze strany vedení školy. - Naše děti byly rok bez svého třídního kolektivu a nyní mají mít kolektiv nový. - Na žádné třídnické hodině ani třídní schůzce se neprobírala možnost rozdělení dětí z důvodů uvedených vedením školy v systému Bakaláři (zvýšený počet cizinců a dětí s potřebou dopomoci, či kázeňské problémy). - Nebyli jsme obeznámeni o možném přerozdělování dětí ani písemně, bylo nám vše oznámeno jako definitivní rozhodnutí 24.8.2021, což je týden před začátkem školního roku.

Požadujeme: 1. Zachování stávajících třídních kolektivů jako ve školním roce 2020/2021. 2. Otevřenou komunikaci s rodiči a dětmi ze strany školy a včasnou diskuzi.

Za všechny rodiče, kteří tuto petici podporují, děkuji Mgr. Lada Dudová Na sídlišti III 412,Průhonice

My,milovníci divadla a kvalitního umění žádáme, aby jste vrátil představení s Dagmar Havlovou Veškrnovou zpět na jeviště Divadla na Vinohradech. My živíme Vaše divadlo a nebýt nás,nemáte pro koho hrát. Zbavíte se legendy, herečky, kterou národ miluje??? Styďte se. Prosime o nápravu. S úctou a pozdravem Milovníci kvalitního umění a fanoušci Dagmar Havlové

Lide zijici v okoli klubu Fabrika v centru Ceskych Budejovic jsou od cervna 2021 soustavne obtezovani hlukem a revem z koncertu na dvorecku klubu Fabrika. Zadame timto ukonceni techto nesnesitelnych produkci a uzavreni Fabriky, aby se tyto situace v budoucnu jiz neopakovaly.

My níže podepsaní, obyvatelé a návštěvníci města Karlovy Vary tímto nesouhlasíme se stavbou amfiteátru ve volnočasovém areálu Rolava!

Areál Rolava je v těsné blízkosti Staré Role a sídliště Čankovská, jejichž obyvatelé by byli vystaveni hluku ze strany tohoto amfiteátru při konajících se koncertech a akcích, navíc projekt nemá dostatečně vyřešenou hlukovou bariéru, která by šíření tohoto hluku bránila. I v současné době, především o víkendech (v letní sezoně) je situace neúnosná kvůli hluku z akcí.

Areál nedisponuje dostatečnou parkovací kapacitou, kterou by pokryl návštěvníky těchto akcí, což by znamenalo zahlcení parkovacích míst určených pro obyvatele Čankovské.

Myslíme si, že ve chvíli, kdy město Karlovy Vary disponuje už jedním amfiteátrem - Letním kinem, ve kterém se mohou tyto akce bez problému konat a které parkovací kapacitou disponuje, není nutné ani moudré stavět další. Prostředky, které město plánuje do stavby nového amfiteátru dát, by měly být využity na opravu Letního kina.

Za petiční výbor:

Mgr. et Bc. Ondřej Bednář, Nádražní stezka 2, 360 04 Karlovy Vary   email: ondrej.bed@email.cz

Hana Toufarová, Nábřeží Jana Palacha 22, 360 01 Karlovy Vary   email: haninka.toufarova@seznam.cz

Jan Urban, U Koupaliště 839/2, 360 05 Karlovy Vary  email: jurban@vodakva.cz

Vyplněné a podepsané petiční archy lze zasílat na adresu p. Ondřeje Bednáře. Případně se ozvěte na tel. 606 812 941 a my si archy vyzvedneme.

Jsme zahrádkářská kolonie s více jak šedesátiletou tradicí. Bohužel jsme se v současné době stali terčem zájmu developerské činnosti, která nás má v úmyslu proměnit na "milonářskou" vilovou čtvrť.

Apelujeme tímto na veřejnost, aby nám vyjádřila podporu ve sporu s radnicí.

Požadujeme zachování sadu Nad vyhlídkou v Chebu pro účely zahrádkářů.

Ať si o takzvaných "obviněních" můžeme myslet, co chceme jedno je jasné - Dominik Feri není politik kterého chceme, ale kterého potřebujeme. Nenechme ovlivňovat věřejné mínění pomocí falešných obvinění, tak jako je tomu na západě. 

#FandimFerimu

Autor: Samuel Pohanka | vloženo: 17.01.2017 Facebook Twitter Email Sdílejte s přáteli Česká republika je jednou z posledních evropských zemí, kde jsou malé děti umisťovány do kojeneckých ústavů https://www.forextime.com/education/bearish-candlestick-patterns a dětských center, a to i navzdory platné legislativě, na základě níž by děti měly být svěřovány přednostně do náhradní rodinné péče. Přesto se tak neděje a to i v případě, že jsou v daném kraji či blízkém okolí volní profesionální pěstouni. ZAJÍMAVÉ ODKAZY Petice za omezení ústavní péče pro nejmenší děti Aktuálně.cz: Kojenecké ústavy mrzačí děti Jak dokazuje nespočet vědeckých výzkumů, ranný vývoj dítěte je naprosto zásadní pro jeho budoucí fungování (socializace v osobním životě, ve společnosti...). Pobyt v ústavech vede k citové deprivaci dětí a k nevratným změnám v jejich psychickém vývoji, které často ústí v osobnostní problémy v jejich dalším životě (neschopnost navazování sociálních vztahů, zvýšené sklony ke kriminálnímu jednání ...). Vývoj nejmenších dětí je křehkým procesem, který by měl podle výzkumů ideálně probíhat v milující péči jednoho výhradního pečovatele. Ten je dítětem vnímán jako bezpečný opěrný bod, který neuspokojuje pouze potřebu jídla, spánku a podobně, ale také (a především) potřebu lásky, blízkosti a bezpečí. Tuto potřebu personál kojeneckých ústavů navzdory vší poctivé snaze nemůže naplnit. Toto téma, zachycené ve snímku Nejlepší zájem dítěte, který odvysílala Česká televize, vyvolalo velký zájem veřejnosti, na jehož základě vznikla i Petice za omezení ústavní péče pro nejmenší děti (podepsat můžete zde: http://e-petice.cz/petitions/petice-za-omezeni-ustavni-pece-pro-nejmensi-deti.html). K petici se vyjádřila také někdejší sociální pracovnice kojeneckého ústavu, která se podělila se svou osobní zkušeností z praxe. Její komentář je k dispozici na následujících řádcích: "Pracovala jsem v Kojeneckém ústavu 6 let jako sociální pracovnice. Odešla jsem díky totálnímu vyhoření poté, co jsem zjistila, že jsem jen kolečko v nedobře promazaném státním systému. Že to, co dělám, je neužitečné, k ničemu. Sice zajistím nějaké ty papíry, jdu si pochovat a nakrmit miminka (což se velice protivilo některým zdravotním sestrám), ale víc nic. Že mi celý smysl téhle práce uniká. Že se tváříme, že pomáháme dětem, ale že po tolika letech, kdy už je dokázáno, že jedna z nejdůležitějších věcí pro zdravý a dobrý vývoj nového človíčka je láska navíc fyzicky projevovaná, jim vlastně pomáháme jen být ošaceni, nakrmeni a spát v teple. Tím nechci shazovat práci těch lidí, kteří v takovýchto institucích pracují. Jen mi přijde, že těch studií a důkazů, že miminko potřebuje teplou milující náruč a šťastné hravé dětství je tolik, a zároveň těch lidí, co o tom ví a chtějí se o ty človíčky postarat, že by se vývoj událostí mohl posunout dalším směrem. Myslím, že to různé záchranné akce typu "Chovací tety" nebo studentky z praxí moc nezachrání. Vždycky jsem se snažila si „vypiplat“ nějaké to nejmenší miminko /tak pětidenní/, za kterým jsem každý den chodila, chovala si ho, mazlila, krmila, jak mi to čas dovolil. Věřila jsem, že pro toho tvorečka je dobré poznat, že někoho má, i když ho později ztratí, než tento cit nepoznat. Vadilo mi, že orgány spolu nespolupracují, že je mi jasně řečeno, že jsem sociální pracovnice jen přes děti, že si nemám povídat s matkami, že nemám být v kontaktu s celým příběhem. Že mám hájit jen zájem dítěte. Nedbala jsem a přesto jsem si s maminkami dětí povídala. Mnoho z nich bylo překvapeno, že je poprvé v životě někdo poslouchá. Pokud je sociální politika nastavena tak, že se preferuje vracení dětí do vlastní rodiny - tak je přece toto důležité. Pak mi uniká, proč je většinou vazba mezi matkou a dítětem přetrhávána nebo naopak uměle udržována a prodlužovaná zákony - tak, že dítě dlouho zůstává v "kojeňácích" a dětských domovech, a tím deprivace a neumění se orientovat v reálném životě tohoto jedince jen roste. Produkujeme tím "neúplné" lidi, kteří nepoznali lásku a málokdy jí proto umí dát. Měli bychom apelovat na vzpomínky z dětství našich politiků a uvědomění si, že v každém dítěti je budoucnost našeho světa, ať to zní jakkoliv jako klišé. Nejsem žádný odborník. Na toto téma bylo již napsáno mnoho knih a publikací. Jen mě překvapuje, že se nikdo skutečně neptá sociálních pracovnic, co si o této práci myslí, co by jim pomohlo k lepší práci a co vidí jako zásadní problém… Možná by za zmínku ještě stálo, že jsem sama matkou, znám to i z osobní zkušenosti a necucám si to z prstu."