Petice za zrušení Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ 167 signatures

Petice za zrušení Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+

19. října 2020 vláda schválila dokument, který určuje, jakým směrem se má ubírat vzdělávání v naší zemi. Dokument a jeho pracovní verze "Hlavní směry vzdělávací politiky do roku 2030+ " jsou ke stažení zde:

https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030

 

Doporučujeme stáhnout oba soubory. Dokumenty obsahují návrhy, nad nimiž zůstává rozum stát:

 

- distanční výuka má zůstat zachována i po skončení koronavirové krize (Strategie, str. 32),

 

- inkluze (označovaná "společné vzdělávání") má být zavedena i do školek (Strategie, str. 84),

 

- podle "expertní skupiny" má být podpořeno doučování dětí ze znevýhodněného prostředí a zároveň má být vymáhán zákaz placeného doučování dětí "bohatších rodičů" (Hlavní směry, str. 37)

 

- má dojít k nahrazení známek tzv. formativním hodnocením (Strategie, str. 30),

 

- "experti" požadují prolomení dat o lidech z různých informačních systémů (Hlavní směry, str. 55), 

 

- o tom, co se bude učit, mají rozhodovat   žákovské parlamenty (Strategie, str. 34),

 

při přijímání na střední a vysoké školy má být "zohledněna" angažovanost žáka (Strategie, str. 40),

 

- podrobněji na www.zanasedeti.cz

 

Vážená vládo, vážený pane ministře!

V souladu se zákonem č. 85/1990 Sb. žádáme o zrušení Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a zastavení všech kroků, které na ni navazují.

 

Zároveň žádáme o okamžité zastavení financování těchto kroků a otevření skutečné diskuse, v níž bude popřáno sluchu i méně pokrokovým a konzervativním lidem, kteří ctí tradiční hodnoty.

 

Jsme demokratická země - budoucnost dětí je věcí nás všech. I těch, kteří nesouhlasí s výchovou k multikulturalismu, s inkluzí, nebo s distanční výukou. Nelze podřizovat přání většiny názorům několika aktivistů.

 

Jménem všech podepsaných

 

Stanislav Korityák

předseda spolku Za naše děti, z. s.

 

Author: Stanislav Korityák | 167 signatures

More >
Petice proti výstavbě komerční zóny v Přední Lhotě 78 signatures remaining 122

Petice proti výstavbě komerční zóny v Přední Lhotě

My, níže podepsaní občané, reagujeme na usnesení Rady města Poděbrady č. 544/2021 ze dne 20.10. 2021, kterým doporučila zastupitelstvu schválit změnu územního plánu za účelem výstavby komerčního centra v lokalitě Přední Lhota, u kruhového objezdu. Ačkoliv byl návrh dne 3.11. po diskuzi stažen z jednání zastupitelstva, může být předložen znovu. Prostřednictvím této petice žádáme, aby zastupitelé města Poděbrady návrh odmítli a zachovali dosavadní určení pozemků.

Přestože je vjezd do Poděbrad již částečně využíván ke komerčním a podnikatelským činnostem, tato část mezi silnicí I. třídy č. 38 a silnicí č. 611 slouží k zemědělským účelům. Na západ od silnice č. 38 se dosud nachází jen zastavěná část Přední Lhoty a jeden dům. V platném územním plánu není počítáno s využitím pozemků parc.č. 148, parc.č. 200/41, parc. č. 166/1 a parc.č. 166/2 v k.ú. Přední Lhota u Poděbrad pro výstavbu ani komerční využití. Schválením navrhované změny by umožnilo využít pozemky jako plochu občanské vybavenosti, ke komerčním a podnikatelským účelům, k prodeji a skladování.

Máme obavy, že další rozšíření komerční a průmyslové zóny u vjezdu do lázeňského města přinese negativní důsledky nejen pro obyvatele Přední Lhoty. Zejména se obáváme neúnosného zvýšení dopravy v oblasti kruhového objezdu, který je už nyní nárazově přetížen a blokuje vjezd do Poděbrad. Kolony u kruhového objezdu by mohli řidiči začít objíždět přes Přední Lhotu a Kluk.

Dále zřejmě dojde k navýšení světelného znečištění s přímým dopadem na občany Přední Lhoty, zvýšení hladiny emisí, hluku a k celkovému nárůstu dopravy směrem do Kluku a Poděbrad. 

Důsledkem změny územního plánu bude prolomení stávající hranice města, zábor zemědělské půdy, tj. stavba na tzv. greenfieldu, zvýšení teploty v okolí budov a parkoviště, komplikace při výjezdu a nájezdu do komerční zóny. Vizualizace představuje osm nižších budov, zahrnuje zeleň a předpokládá napojení odbočovacími pruhy na silnici č.611. Toto ovšem není závazná a konečná podoba projektu, a zejména dopady na dopravu v okolí kruhového objezdu nejsou známy, protože při jeho stavbě se s centrem nepočítalo. Vizualizace komerční zóny vůbec neřeší možnost bezpečného přístupu pro chodce a cyklisty.

Poděbrady jsou lázeňským městem a kromě toho jsou vyhledávaným místem k trvalému bydlení i rekreaci pro svou polohu na řece a množství zeleně ve městě. Poděbrady mají pověst klidného menšího sídla s historicky, architektonicky a esteticky cenným centrem, obklopeným širokým pásem zeleně, lesů, jezer a polí. Nevidíme důvod pro další rozšiřování komerčních a průmyslových zón na zemědělské půdě a znehodnocování původně zelených vjezdů do města.

Žádáme proto touto peticí zastupitelky a zastupitele města Poděbrady, aby návrh na změnu územního plánu zamítli.

Author: Klára Jirásková | 78 signatures

More >
Železniční zastávka Vícemilice 23 signatures

Železniční zastávka Vícemilice

My, níže podepsaní občané Bučovic – městské části Vícemilice prostřednictvím této petice žádáme, aby byla ve Vícemilicích vybudována železniční stanice pro osobní vlaky.

 

Stanice by byla vybudována na existující železniční trati Brno hl. nádraží – Veselí nad Moravou, na traťovém úseku Bučovice – Nesovice. A to přímo ve Vícemilicích v části železnice vedle stávajícího železničního přejezdu. Železniční stanice obyvatelům Vícemilic výrazně zlepší přístup do centra Bučovic, Brna i do dalších měst. V současnosti se plánuje stavba „Elektrizace Blažovice – Veselí nad Moravou“. Stavba železniční zastávky Vícemilice by se tak mohla vybudovat společně s 1. etapou elektrizace trati, nebo jako samostatná stavba současně s elektrizací výše uvedené tratě.

 

Přínos a důvody pro zhotovení železniční zastávky Vícemilice pro osobní vlaky:

- Železniční zastávka výrazně ovlivní přístup obyvatel městské části Vícemilice do centra Bučovic. Především v časech, kdy do centra Bučovic není žádné autobusové spojení linky č. 643. Obyvatelé Vícemilic nemají ve své oblasti žádné služby. Chybí tady obchod, lékař, lékárna, restaurace a jiné služby. Vše se nachází až v centru Bučovic. Obyvatelé musí za službami cestovat do centra Bučovic/Brna a zpátky. Vlakovým spojením Vícemilice – Bučovice (centrum) se doplní spoje, které můžou obyvatelé využít pro základní služby a prakticky doplní místní dopravu v Bučovicích.
- Zajištěním železniční zastávky pro obyvatele Vícemilic přibude možnost zajet do centra Bučovic (nebo přímo do Brna) ve večerních hodinách za zábavou, (například do restaurace a zpět).
- Při nepříznivém počasí je problém dostat na vlakovou stanici v Bučovicích z Vícemilic. Ne vždy navazují autobusové spoje odjíždějící z Vícemilic na vlakové spoje odjíždějící z Bučovic. Cesta pěšky vede podél hlavní silnice po cyklostezce/chodníku, kudy je to cca 2,1 km (cca 25 min chůze). Za nepříznivého počasí tedy není pro obyvatele Vícemilic snadné dostat se na železniční zastávku do Bučovic.
- Autobusová linka č. 643 (Vícemilice – Bučovice) zajišťuje především spojení pro děti základní školy. Přes školní prázdniny, kdy jsou některé autobusové spoje zrušeny, je spojení na vlakovou zastávku do Bučovic nepoužitelné, nebo žádné. Samotné spoje pro ostatní cestující (pracující, středoškoláci, vysokoškoláci, důchodci atd.) je slabé.
- Někdy se stává, že autobusy jedoucí po vytížené silnici E50 meškají a není tak možné stihnout přestup na vlakový spoj.
- Železniční zastávka ve Vícemilicích by velmi pomohla cestujícím, kteří pracují mimo město a cestují ve večerních nebo ranních hodinách. Např. autobusový poslední spoj Bučovice – Vícemilice jede kolem 18 hod. Jít potom ve 23 hod kolem hlavní silnice do Vícemilic, je nepříjemné a místy nebezpečné.
- Víkendové spojení autobusem z Vícemilic do centra Bučovic, nebo na vlak, je velmi slabé.
- Městská část Vícemilice má nezanedbatelný počet obyvatel v rámci Bučovic. Nově ve Vícemilicích, v blízkosti železničního přejezdu, přibyla výstavba 77 bytů. Výstavba 1. etapy je zkolaudovaná a z velké části zabydlená. Výstavba 2. etapy bude zkolaudovaná v roce 2022. To vede k dalšímu výraznému nárůstu obyvatel.
- Vybudování železniční zastávky by pozitivně ovlivnilo dojíždění za prací/školou směrem na Brno. Na silnici E50 a dálnici D1 jsou permanentně kolony. Po samotném příjezdu do Brna je také problém se zaparkováním v centru. Nicméně i tak v tuto chvíli obyvatelé raději zvolí cestu autem než komplikovanější nepřímé spojení z Vícemilic.
- Z mapy železniční tratě a rozmístění zastávek pro osobní vlaky, je zřejmé, že železniční zastávky jsou téměř v každé obydlené oblasti. A to v malé vzdálenosti od sebe i v mnohem méně zabydlených oblastech. Ve Vícemilicích však tato možnost chybí, přestože je zde železniční trať v bezprostřední blízkosti zabydlené oblasti. Je tu velký potenciál využití zastávky a také vhodný prostor pro zhotovení zastávky (kolej je přímá, pozemky kolem tratě se dají použít pro stavbu nástupiště).

 

 

Vybudování železniční zastávky v městské části Vícemilice bude pro její obyvatele velkým přínosem.

 

Děkujeme.

 

 

Petici podávají za obyvatele městské části Vícemilice:

Ing. Radoslav Bangó, Osvobození 295, Vícemilice

Tomáš Šiška, Osvobození 297, Vícemilice

Simona Szilvásová, Osvobození 293, Vícemilice

Author: Simona Szilvásová | 23 signatures

More >
Společné připomínky k návrhu územního plánu obce Zeleneč 2 signatures

Společné připomínky k návrhu územního plánu obce Zeleneč

Společné připomínky k návrhu územního plánu obce Zeleneč

Na základě veřejné vyhlášky obecního úřadu v Zelenči č.j. 01038/21/OÚ ze dne 12. 10. 2021 o zveřejnění návrhu územního plánu uvádíme níže připomínky k tomuto návrhu a žádáme zastupitelstvo obce o jejich řádné projednání a zapracování.

Tento text je zpracován jako společné připomínky občanů Zelenče. Podílela se na něm odborná skupina pod vedením sdružení Sousedé pro Zeleneč. Pokud s textem souhlasíte, můžete svým podpisem tyto připomínky podpořit a ovlivnit tak další vývoj života v obci. Své podpisy mohou připojovat lidé starší 18 let, trvalé bydliště není podmínkou, kolonka pro osobní data je v závěru textu.

 

Úvod připomínek

Návrh územního plánu Zelenče (dále ÚP) byl zpracován na základě „Zadání územního plánu“, které schválilo zastupitelstvo obce dne 29. 6. 2021. V Zadání ÚP, které je závazné pro zpracovatele ÚP, je uvedeno kromě jiného: „Rozvoj bude směřován na zvýšení kvality, nikoliv kvantity. Tomuto odpovídá i následující teze rozvoje stanovená pro obec Zeleneč, a to omezit její rozpínání do krajiny. Upřednostnit využívání vnitřních rezerv sídla a proluk.“  Dále „Prioritně by měl navržený rozvoj vycházet z hlavní urbanizační osy a ctít premisu posílení centra obce. Navržená urbanistická koncepce bude založena zejména na rozvojových možnostech obce. Nepředpokládá se tak výrazné navýšení rozvojových ploch.“ 

Předložený návrh ÚP však neodpovídá zadání, neřeší využití vnitřních rozvojových pozemků obce, nárůst tranzitní dopravy, dopravu v klidu, zanedbanou občanskou vybavenost, nedostatek míst pro setkávání lidí ani potřebný rozvoj služeb. Nese naopak všechny známky toho, že je zpracován v zájmu developerských firem a těch, kdo budou profitovat na budoucích výnosech z realizace výstavby pro cca 6 000 nových obyvatel Zelenče a Mstětic. Místo toho, aby se územní plán soustředil na reálný rozvoj současné obce, dominuje v něm formální zdůvodnění potřebnosti rozsáhlých záborů orné půdy (115 ha pro zastavitelné plochy a 71 ha pro plochy změn v krajině, tj. celkem 1,86 mil. m2 zlikvidované orné půdy).

Návrh územního plánu ignoruje skutečnost, že obec své udržitelné meze rozvoje dosáhla v minulých dvaceti letech, kdy došlo developerským způsobem k nárůstu obyvatel na více než dvojnásobek. Nebylo to, bohužel, provázeno potřebným rozvojem občanské vybavenosti, vybudováním přiměření dopravní infrastruktury ani cílenou eliminací negativ, která provází každou intenzivní výstavbu. Vše tak zůstává prioritním úkolem pro nadcházející období nového ÚP. Další, a navíc natolik extrémní, růst obce, není v zájmu jejích občanů. Přinese jen spoustu dalších obtíží.  Mimo jiné je to i otázka významných nepředvídatelných výdajů, a tím ohrožení hospodaření obce, jejích ekonomických, provozních a sociálních funkcí.  

Významný nárůst obyvatel obce je již z minulosti zajištěn schválením ÚP pro část Mstětice ve znění platné změny č. 5. Ten předpokládá nejméně zdvojnásobení počtu obyvatel a vytvoření nového obytného celku městského charakteru ve Mstěticích. Tento ÚP části Mstětice byl převzat do předloženého návrhu ÚP, bohužel však současně s řadou nových změn vedoucích k navýšení kapacity tohoto území z původně plánovaných necelých 4000 až na 5 000 obyvatel.  O to více alarmující je, aby by byl v katastru Zelenče připravován další developerský záměr na vznik nového sídlištního celku na jihozápadním okraji stávající zástavby Zelenče. Ten navíc může vznikat paralelně se zástavbou ve Mstěticích, takže by k obrovskému nárůstu počtu obyvatel velmi pravděpodobně došlo skokově.

 

Připomínka č. 1

Manipulativní textace článků 14.7.3. a 14.7.4 návrhu ÚP - „ODŮVODNĚNÍ ZÁBORŮ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU“

Text zkresluje fakta a používá nepodložené argumenty odůvodňující rozsáhlé zábory ZPF. Klíčová je manipulace se statistikou obyvatel, kdy na základě faktu, že v období 2001-2020 došlo k nárůstu o 1800 obyvatel, se vyvozuje fakt, že je ve veřejném zájmu obce, aby se růst ještě významně zrychlil (6000 obyvatel za cca 20 let předpokládané výstavby). A tento údajný veřejný zájem obce je postaven nad zákonem definovaným veřejným zájmem na zachování zemědělského půdního fondu.

Zemědělský půdní fond je podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, „... základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí.”

Požadujeme, aby textace této části a následné definice ploch byly přepracovány v souladu s existujícími celospolečenskými zásadami udržitelnosti životního prostředí a v souladu s platnými zákony, tedy aby nedocházelo k dalšímu zbytečnému záboru ZPF.

 

Připomínka č. 2

Zastavitelná plocha Z4 v Zelenči

Navržený nový sídlištní celek je v příkrém rozporu se Zadáním ÚP, udržitelným stavem obce, potřebami obce a občanů. Navíc nic nebrání tomu, aby realizace této výstavby probíhala prakticky souběžně s novou výstavbou ve Mstěticích, což by znamenalo mnoho let vícenásobného ohrožení životního prostředí.

Požadujeme, aby nová rezidenční zástavba na jihozápadě obce, konkrétně na plochách Z4 a Z3, byla zrušena. To současně znamená zrušení poměrně předimenzovaných ploch přilehlé zeleně Z7 a Z8, které je žádoucí ponechat v původním využití jako ornou půdu. V této části obce je navíc žádoucí dokončit zelený ochranný pás přiměřené šířky podél současné zástavby. A to tak, aby došlo k finalizaci a realizaci plánu vytvořit souvislý ochranný pás zeleně kolem celé obce, který v minulosti prosazoval dlouholetý starosta obce Ing. Michael Husinec.

 

Připomínka č. 3

Rozvojové pozemky v intravilánu Zelenče

Obec vlastní v intravilánu 3 významné souvislé plochy určené pro budoucí rozvoj dosud chybějícího občanského vybavení. Dvě z nich jsou označeny jako plocha přestavby P1 a P2, chybí však správné označení třetí rozvojové plochy kolem obecního rybníka (p. c. 21/1, 41/2, 22, 21/2, 48, 49, 50 aj.), která je v návrhu ÚP nesprávně značena jako SV – plocha smíšená obytná venkovská.

Požadujeme změnit značení předmětných pozemků v souladu s budoucím využitím, tedy jako plochu přestavby P3 – OV plocha občanského vybavení.

 

Připomínka č. 4

Projekt výstavby ve Mstěticích

Při veřejném projednání zadání ÚP a společném jednání nad návrhem ÚP zaznělo, že do návrhu ÚP byl prakticky převzat platný územní plán části Mstětice, tj. podle změny č. 5. Skutečností však je, že mezi oběma dokumenty jsou zásadní změny, které zvětšují kapacitu zástavby, rozšiřují zábor ZPF pro další rezidenční objekty a zvyšují rozestavěnost v důsledku změny etapizace.  Jedná se konkrétně o tyto změny:

Blokové bytové domy se v novém návrhu ÚP rozšířily podél hlavní ulice směrem do Zelenče až na západní okraj plochy projektu a současně do 4 bloků části Z8 na JV okraji severní části projektu (viz výkres urbanistického řešení, č. 5 - Nová zástavba bytových domů). Protože centrum nové výstavby ve Mstěticích leží na návrší, které převyšuje okolí, takto navržené bloky bytových domů se čtyřmi nadzemními podlažími na ploše větší než 9 ha hrubě naruší ráz zemědělské krajiny v Polabí.
Současně přibyl v návrhu ÚP celý pás bloků rezidenční zástavby na západním okraji jižní části projektu (mezi tratí a okrajem ochranného koridoru produktovodu). Kumulovaně to znamená nárust dalších nových obyvatel ve Mstěticích nejméně o tisíc osob oproti platnému ÚP části Mstětice.
V návrhu ÚP se zásadně změnila etapizace: původní IV. etapa zanikla a byla rozdělena mezi ostatní etapy. Etapa I. v návrhu nově znamená rozestavěnost původní plochy u železnice a současně pásu podél celého východního okraje projektu, tedy podél silnice II/101, což bude mít zásadní vliv na dopravní kalamity situaci v místě. Navržená etapizace projektu je velmi benevolentní a umožnila by vysokou souběžnou rozestavěnost na všech zastavitelných plochách.

Výše uvedené změny v návrhu ÚP zásadně rozšiřují možnosti intenzivní stavební činnosti proti dosud platným podmínkám, vytváří hrubý zásah do krajinného rázu a kritickým navýšením dopravy, hluku i znečištění v širším okolí ohrožují závažně životní prostředí.

Požadujeme proto, aby:

- bytové domy byly pouze podél hlavní ulice od železniční stanice a kolem hlavního náměstí (jako v dosud platné změně č. 5 ÚP pro Mstětice),
regulace výstavby dovolila na plochách Z7 a Z8 bytové domy pouze do výšky max. 3. NP,
- byl zrušen záměr výstavby nových rezidenčních bloků na západním okraji jižní části projektu a zachováno dosud deklarované využití (OV – obchod a výroba), což mělo podle platné dokumentace zajistit novým obyvatelům služby i pracovní místa. Případně toto využití zkombinovat se zelení, která by odclonila rezidenční část od nejčastějších větrů ze západu a severozápadu,
- byly upraveny podmínky etapizace tak, aby nemohl nastat souběh všech etap výstavby a to takto:

U všech etap (II., II. a příp. IV.) doplnit tuto podmínku: - „Ukončení realizace všech podmínek uvedených v předchozí etapě.“
- Změnit formulaci „Realizace nebo zahájení výstavby na více jak 50 % ploch…“ na formulaci „Realizace výstavby na více než 50 % ploch…“.
- Do podmínek pro I. etapu části Z7 i Z8 doplnit: „Realizace plánovaných staveb na silnici II/101 (obchvat obce Zápy, kruhová křižovatka se silnicí III/10162, nadjezd nad tratí ve Mstěticích a napojení přes kruhovou křižovatku přímo na exit 8 na D11), které zajistí lepší tangenciální dopravní prostupnost.“

 

Připomínka č. 5

Realizace zeleně a sportovišť ve Mstěticích

V projektu nové zástavby v k.ú. Mstětice nejsou sportoviště ani většina plánované zeleně zahrnuty do žádné z etap výstavby. Jedná se především o plochu ochranného pásma produktovodu, který dělí zástavbu na jižní a severní část. Aby nehrozilo, že vznikne nová masivní výstavba bez realizace klíčové zeleně a sportovišť, je nezbytné, aby tyto plochy byly doplněny jako součást příslušných etap výstavby.

Požadujeme, aby plochy každé etapy výstavby byly rozšířeny o bezprostředně přilehlé plochy zeleně a sportovišť, které jsou součástí ÚP.

 

Připomínka č. 6

Projednání všech připomínek na zasedání zastupitelstva

Požadujeme, aby vypořádání všech připomínek, které obec obdrží k návrhu ÚP, bylo řádně projednáno na zasedání zastupitelstva obce a proces pořizování ÚP.

Author: Ladislav Mrklas | 2 signatures

More >
Petice za zachování a revitalizaci vnitrobloku „U Letadla“ v Poděbradech 141 signatures remaining 109

Petice za zachování a revitalizaci vnitrobloku „U Letadla“ v Poděbradech

My, níže podepsaní občané, reagujeme usnesením Rady města Poděbrady č. 288/2021 ze dne 26. 5. 2021 schválený záměr nabídnout k prodeji pozemky (parc. č. 1397/1, 1399 a 1400/1) ve vnitrobloku „U Letadla“. Prostřednictvím této petice žádáme, aby město Poděbrady svůj záměr prodeje přehodnotilo a namísto prodeje přinejmenším významnou část vnitrobloku revitalizovalo a zachovalo jako zelenou klidovou zónu určenou pro obyvatele města.

 

Přestože je dnes vnitroblok obestavěn bytovými domy a v poněkud zanedbaném stavu, zůstává veřejnosti snadno přístupným a také je obyvateli přilehlých či vzdálenějších domů běžně využíván. Slouží k procházkám a setkávání, venčení psů nebo dětem k jejich hrám. Je klidný, plný zeleně a vzrostlých stromů. A při troše snahy by mohl být ještě mnohem přívětivějším a využívanějším místem. Důležitost a potřebnost místa se potvrdila v době pandemie a s ní spojených vládních restrikcí, kdy bylo využíváno skutečně hojně.

 

Máme obavy, že rozprodej vnitrobloku může znamenat nejen likvidaci cenné zeleně, ale například též zastavění dosavadního klidového území parkovacími místy. To by významně poškodilo obyvatele přilehlých domů a připravilo o onu klidovou zónu i další obyvatele města.

 

Naší vizí je zachovat veřejně přístupný vnitroblok (či jeho významnou část) a zároveň jej revitalizovat, aby bylo zastaveno jeho chátrání a funkci klidové zóny mohl plnit ještě lépe (smysl nám to dává zejména v místech pozemků parc. č. 1399 a 1397/1). Může se jednat například o vytvoření malého hřiště, osazení laviček, městskou/komunitní zahradu apod. Zvelebení a zachování vnitrobloku může výrazně pozitivně ovlivnit vnímání prostoru a vztahy lidí zde bydlících.

 

Žádáme proto zastupitelky a zastupitele města, aby se o zachování vnitrobloku a umožnění jeho dalšího využívání obyvateli města aktivně zasadili.

Podpis pod petici je nutné potvrdit v následně doručeném mailu.

Author: Michal Louč | 141 signatures

More >
Ne tlumočníkům 139 signatures

Ne tlumočníkům

V souvislosti se stahováním koaličních sil po neúspěšné operaci v Afghanistánu a postupem islamistického Talibanu po celé zemi jsou občané ČR v posledních týdnech vystaveni hře na city. Je prý naší povinností pomoci těm, kdo pomáhali v Afghanistánu našim vojákům. Má jít hlavně o tlumočníky, ale i o další spolupracovníky. S nimi by pak mohly přijít i jejich rodiny. Tyto snahy ale musí občané ČR zcela odmítnout.

Za posledních 20 let, kdy se válka v Afghanistánu vedla, většina občanů ČR ani netušila, proč se v Afghanistánu bojuje. Na otázku, jakým způsobem se v Afghanistánu bojuje za Prahu, by nedokázal odpovědět asi nikdo z nich. Taliban je jistě představitelem zla, ale s takovou by naši vojáci mohli zasahovat v téměř každé zemi světa. Faktem ovšem je, že Talibanem naše země, ani její občané, nebyli ohroženi nikdy. Byla to tedy možná válka našich vlád, ale ne našich lidí. Závazek vůči afghánským spolupracovníkům mají tak naše vlády, ale nikoliv čeští občané. 

A pouze zájem českých občanů, nikoliv vlády, musí být rozhodující v tom, zda a jak těmto afghánským spolupracovníkům pomáhat. 

Odmítáme další hru s našimi city. Zkoušeli to se "sirotky", nyní to zkouší s "tlumočníky". Záměrně se nemluví o tom, o jaké počty se jedná. Tlumočník by si mohl přivést celou rodinu. To jsou v afghánských poměrech počty, o kterých se nám ani nesnilo. Z pár desítek "tlumočníků" může být pár tisíc příchozích. Pro začátek. A to může být zcela zásadní dopad na kulturní a etnický ráz naší země. 

Vlády ČR si za naše peníze v Afghanistánu vedly svou válku a dobrodějství. Nyní by měly znovu za naše peníze organizovat přesun tisíců a jejich následnou péči zde. Říkáme ne. 

Pokud chtějí Afghánci ze své země utíkat, nemusí přes půl světa do ČR. Mohou jít do Pakistánu, Íránu, Turkmenistánu, Uzbekistánu, Tadžikistánu, či do jiné blízké země. Nebyli by první ani poslední. Ti, který záleží na jejich osudu, jim mohou založit sbírku. Problém "tlumočníků" se tím vyřeší, dobrodějové udělají dobrý skutek, a my ostatní, kterých se to netýká, můžeme být bez starostí.

Pokud souhlasíte s tímto řešením, místo importu neznámého počtu Afghánců, podepište prosím tuto petici.

Author: Filip Vávra Vávra | 139 signatures

More >
ZACHRAŇTE TLUMOČNÍKY 4487 signatures

ZACHRAŇTE TLUMOČNÍKY

Veteráni, osobnosti veřejného života, veteránské a lidskoprávní organizace vyzývají vládu a zákonodárce: „Zachraňte afghánské tlumočníky”

Armáda České republiky již opustila území Afghánistánu, situace v zemi je velmi nestabilní, hnutí Taliban nabývá na moci a obsazuje stále větší území. Afghánští tlumočníci a další spolupracovníci české mise a jejich rodiny jsou v přímém ohrožení života z důvodu spolupráce s Armádou České republiky. Celá řada spolupracovníků české armády v Afghánistánu se obrací na veteránské i lidskoprávní organizace v České republice se žádostí o pomoc, neboť se bojí o život svůj a své rodiny. 

Jsme přesvědčení, že je povinností České republiky, jako sebevědomého suverénního státu, dostát svým lidskoprávním a bezpečnostním závazkům a nabídnout afghánským spolupracovníkům a jejich rodinám, kteří několik let poskytovali našim vojákům a civilním pracovníkům neocenitelné služby, bezpečné útočiště před pronásledováním. Je naší odpovědností tyto lidi zachránit a nabídnout jim azyl a podporu v integraci do české společnosti. Jediným možným řešením je neprodleně spustit transparentní přesídlovací program. Takový program v minulosti Česká republika již realizovala, má tedy zkušenost a nástroje, jak efektivně situaci řešit. Jedná se o zásadní věc, která nesnese odkladu, neboť později již nemusí být tito lidé naživu. Organizace občanské společnosti - ať již veteránské či poskytující podporu cizincům v integraci - jsou připraveny poskytnout těmto příchozím své služby a na celém programu se na území ČR aktivně podílet. 

Apelujeme na členy a členky vlády, poslance a poslankyně, senátory a senátorky, aby ve věci ochrany životů lidí, kteří pracovali pro Českou republiku, odložili politické neshody, předvolební boj, a společně zajistili bezpečné přesídlení našich spolupracovníků z Afghánistánu. 

Připojte svůj podpis i Vy a pomozte nám zajistit afghánským tlumočníkům bezpečné a transparentní přesídlení do ČR!

Otevřený dopis podepsali:

Veřejně činné osobnosti:

Petr Pavel, bývalý armádní generál; Václav Malý, biskup; Dana Němcová, psycholožka / bývalá mluvčí Charty 77; Tomáš Petříček, výzkumník / bývalý ministr zahraničních věcí; Karol Sidon, rabín; Václav Marhoul, režisér; David Vávra, architekt; Iva Janžurová, herečka; Jiří Suchý, herec; Jan Svěrák, režisér; Ondřej Vetchý, herec; Ondřej Trojan, režisér / producent; Milan Šteindler, herec / režisér; Jan Hřebejk, režisér; Tomáš Hanák, herec / OSVČ; Jaroslav Róna, výtvarník; Vladimír Smutný, kameraman; Anna Grušová, překladatelka / zakladatelka Poradny pro uprchlíky; Daniel Fajfr, emeritní předseda Rady církve bratrské a Ekumenické rady církví; Pavel Pokorný, 1. náměstek synodního seniora Českobratrské církve evangelické; Mikuláš Vymětal, farář ČCE; Petra Vytejčková, advokátka; Martin Šaroch, právník; Aleš Giao Hanek, Hate Crime Officer OSCE Office for Democratic Institutions and Human Rights; Robert Nebřenský, herec / hudebník; Tereza Lexová, herečka; Václav Hašek, scénárista; Václav Veselý, herec / hostinský

Veteráni a vojáci z povolání:

Lumír Němec, Miloš Bohoněk, Rastislav Krkoška, Josef Česal, David Mikoláš, Jan Vanický, Lukáš Rejnek, Aleš Veselý, Pavel Svoboda, Farhad Muqamzada, Pavel Libich, Jan Fiala, Michael Šnajdar, Jan Reindl, Andrea Franzlova, Vít Kratochvíl, Daniel Píša, Jakub Šimák, Romana Musilová, Jan Matoušek, Mirwais Hashimi, Jiří Weiss, Boris Sýkora, Ivana Valenová, Irena Madajová, Jan Kristiňák, Jakub Plešinger, Pavel Plško

Organizace:

Miroslava Pašková, předsedkyně Spolku VLČÍ MÁKY

Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s.

Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, z.s.

Kristýna Titěrová, ředitelka Meta, o.p.s.–společnost pro příležitosti mladých migrantů

Michaela Davidová, ředitelka Most pro, o.p.s.

Tereza Knihová, předsedkyně správní rady Nadačního fondu Ozbrojených složek ČR

Markéta Hronková, ředitelka organizace La Strada Česká republika, o.p.s.

Linda Sokačová, ředitelka Amnesty International Česká republika, z.s.

Petr Papoušek, předseda Federace židovských obcí v České republice

Andrea Krchová, ředitelka Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty

Radomír Špinka, ředitel ADRA, o.p.s.

Alexandr Zpěvák, ředitel InBáze, z.s.

Marta Malá, Michal Klíma, Nadační fond obětem holocaustu

Jana Raila Hlavsová, zakládající členka spolku Nevzdáme se nikdy - Spolku přátel druhoválečného odboje

Klára Kalibová, ředitelka organizace In IUSTITIA, o.p.s.

Petra Masopust Šachová, předsedkyně Institutu pro restorativní justici, z.s.

Děpold Czernin, předseda spolku Náš Ježíšek

Otevřený dopis dále podepsali:

Jakub Plešinger, Josef Hajm, Jan Matěj Bejček, Vítek Baláž, Kateřina Hajmová, Anna Cízlová, Tomáš Král, Pavel Plško, Jiří Eliáš, Jan Pikora, Josef  Koukola, Robert Keřlík, Jan Kristiňák, Richard Jarošík, Zdeněk Pletka, Zdeněk Chadziandoniu, Vojtech Novak, David Šlajs, Michal Šereda, Petr Bátrna, Marian Szmigiel, Viktor Siegel, Denis Fišer, Pavel Macek, Ondřej Šos, Erika Beranova, Marek Matoušek, Karel Libánský, Vladimír Dalecký, David Matulík, Jiří Adámek, Vojtěch Večerka, Ladislav Procházka, Kristýna Chvojková, Iva Vávrová, Filip Seman, Miroslav Chmelíček, Petr Mundev, Jiři Nenutil, Zuzana Antares Fojtíková, Anna Perglerová, Michal Stříbrný, Alena Tichá, Toby Švédů, Pavel Krompolc, Martin Sodoma, Anna Žilková, Martin Křížek, Irena Madajová, Sabina Poláková, Michal Kukla, Jan Antoň, Pavel Pilch, Magdalena Jírková, Jan Mergl, Barbora Tite, Alžběta Rývorová, Matěj Polák, Ondřej Bzonek, Monika Woliwenderova, Robert Bártek, Vít Hajduch, Martin Javůrek, Lukáš Cohorna, Yulia Skadchenko, Jan Skupník, Margita Knorková, Petr Hrazdira, Ing. Jaroslav Červík, Ph.D., DBA, Zuzana Bičíková, Petr Včulek, Barbora Zachová, Alena Vondřejcová, Veronika Vysoudilová, Peter Palko, Petr Kupka, PhDr. Andrej Rády, Patrik Procházka, Irena Vičarová, Lucie Růžková, Ladislav Ling, Jaromír Pekárek, Helena Drdlová, Michal Balický, Martin Šálovský, Pavla Kotlabova, Pavel Hladký, Anežka Poláčková, Erik Kališ, Emil Holek, Bohuslav Mach, Vojtěch Nosek, Libor Chocholatý, Adam Bílek, Milada Staňková, Veronika Bělíková, Petr Škorpil, Karolina Juráková, Milan Kollmann, Gabriela Jirkalová, Eva Tesaříková, Jan Medřický, Ondřej Havlička, Tereza Vlachová, Premysl Kapoun, Veronika Sejkorová, Marek Šebák, Tomáš Novák, David Valecký, Samuel Bocek, Jan Beneš, Karolína Strnadová, Štefan Fábry, Jakub Marek, Markéta Crane, Irena Štětinová, Eva Volenová, Vojta Kunst, Monika Cejpek, Jaroslav Dlabač, Marie Braná, Lucia Brychtová, Nela Gergelyová, Dominika Hondlikova, Zuzana Balounová, Petr Mazálek, Romana Bičíková, Tereza Koldus Frantová, Kristýna Šejnohová, Markéta Sergejko, Filip Kaul, Kryštof Herold, Ondřej Žůrek, Zdeňka Ciencialová, Jan Jirásek, Johana Ondráčková, Jan Karel, Jaroslav Böhm, Ivana Valenová, Petr Kautský, Zuzana Böhmová, Roman Trachta, Jan Matoušek, Alena Matoušková, Lucia Makošová, Petr Nečas, Lubor Dvořák, Michala Marková, Vít Poláček, Petr Ocelík, Mirwais Hashimi, Jan Osicka, Renáta Sobolevičová, Martin Jirušek, Petr Hurtík, Boris Sýkora, Alastair Millar, Filip Kuthan, Jan Tesař, Kateřina Marko Jabůrková, Dušan Vaněk, Jiří Grambal, Elizabeth Spacilova, Petr Kuběnský, Mgr. Markéta Demlová, Jakub Smiřický, Doubravka Matulová, Veronika Zapletalová, Zuzana Macková, Brian Pozan, Marie Danová, Jan Kruml, Kristýna Wanková, Lukáš Daubner, Monika Rozsypalová, Jevgenija Adamová, Lucie Majerová, Tomáš Kruml, Markéta Wiesnerová, Lukáš Wiesner

Kontakty pro media:

- Miroslava Pašková, Spolek Vlčí máky, 606 417 628, podpora@spolekvlcimaky.cz

- Lumír Němec, veterán, 608 304 021, lumirnemec@gmail.com

- Magda Faltová, Sdružení pro integraci a migraci, 731 584 126; faltova@migrace.com

#zachrantetlumocniky

Author: Sdružení pro integraci a migraci | 4487 signatures

More >
Zachování osobní železniční dopravy Praha-Dobříš 81 signatures

Zachování osobní železniční dopravy Praha-Dobříš

 Zachování osobní železniční dopravy Praha-Dobříš, historické základní spojnice mezi Čisovicemi, Rymání, Mníškem pod Brdy, Novou Vsí pod Pleší, Hrašticí, Mokrovraty, Starou Hutí a Dobříší. Přesně 22. Září 1897 jel poprvé vlak z Prahy do Mníšku. Nejen že to byla veliká sláva ale také obrovská dopravní úleva, protože do té doby se jezdilo s poštou (poštovním vozem) do Řevnic na vlak, což bylo nejen únavné ale v zimě i kruté. Z Mníšku to bylo 8 km, což ale teprve ze vzdálenějších míst jako Hraštice, Nový Knín, Nová Ves nebo Dobříš. To se chodilo také pěšky. Zpět do současnosti. Trať byla v předchozích měsících velmi nákladně rekonstruována a občané odmítají tento nesmyslný způsob marnotratného hospodaření, tím spíše, že jednou zrušená trať už nedá nikdy obnovit. Rekonstrukce skončila letos a hned by se měla rušit? Jde nějakým způsobem vůbec obhájit, vyhodit desítky miliónů do kanálu? Existence a provoz těchto tratí nemá pouze finanční vyjádření a efekt ale také praktický, historický a především lidský rozměr. Vlak jede jinou trasou než autobusy a sbírá cestující tam, kam autobus nezajíždí. Vlak současně obsluhuje turistickou část veřejnosti, která už je na vlakovou dopravu zvyklá a pravidelně jí na této lince využívá. A to je další nezpochybnitelný přínos, který nelze nazírat pouze finančními brýlemi. Kraj má plná ústa rozvoje regionů, turistické podpory a dalších proklamací, které se jednoduše bez dopravy, tohoto krevního systému zemského rozvoje, neobejdou. Co takhle místo rušení tratí přivést kampaní cestující do vlaků? Rušení osobní železniční dopravy by zasáhlo především ty obce, které nejsou na hlavním tahu. Z Malé Hraštice se například o víkendu do nedaleké Dobříše jinak než vlakem nedostanete. Z Mokrovrat rovněž tak. O víkendu prostě bus nejezdí. Dnes si nikdo nedovede představit, že nebudou jezdit autobusy, ale kvůli tomu bychom měli mít prozíravé politiky, aby dokázali vidět dál než ostatní. Nespočetné příklady změn, které jsme si nedokázali zatím ani představit, právě ukázala Corona krize. Definice úsporných programů má jednu společnou vlastnost: šetří na nepravém místě. Škrtají se užitečné věci a vyhazují se přitom prostředky nás všech za nesmysly. Železnice se jako alternativa hodila a vyplatila už nesčíslněkrát. ŽÁDÁME,NERUŠTE JI! 

Author: Robert Izák | 81 signatures

More >
Petice proti rušení osobních vlaků ve Středočeském kraji 2804 signatures

Petice proti rušení osobních vlaků ve Středočeském kraji

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zastavením či značným omezením osobní dopravy na tratích, o které usiluje vedení Středočeského kraje za hnutí STAN. 


Aktuálně se to týká těchto tratí či traťových úseků:


Trať / úsek / průměrný počet cestujících 2019 - pracovní den/víkend [os/den] / nový rozsah objednávky 2022


012 Plaňany zast. - Kouřim 169/130 zastavení osobní dopravy
062 Křinec - Městec Králové 170/84 zastavení osobní dopravy
063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov 21/- zastavení osobní dopravy
064 Mšeno - Mladá Boleslav 212/222* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
076 Mělník - Mšeno 265/149* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
094 (Kralupy nad Vltavou) - Vraňany - Lužec nad Vltavou 166/- zastavení osobní dopravy
095 Straškov - Zlonice - (Slaný) 15/- zastavení osobní dopravy
110 Slaný - Louny 317/319 zastavení osobní dopravy
124 Lužná u Rakovníka - Milostín - Žatec n/a pátek - neděle
162 Rakovník - Kralovice 235/171* omezený sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem 71/52 zastavení osobní dopravy
210 Čisovice - Mníšek - Dobříš 390/658 zastavení osobní dopravy
220 Votice - Tábor 372/361 zastavení osobní dopravy
222 Vlašim - Trhový Štěpánov 182/244 zastavení osobní dopravy
233 Čelákovice - Mochov 37/- zastavení osobní dopravy

Děje se tak dokonce v Evropském roce železnice 2021, kdy se v sousedních zemích, zejména v Německu a Polsku, regionální tratě hromadně reaktivují. Ani jiné kraje v ČR vlaky neruší, některé dokonce obnovují.


Vedení Středočeského kraje zcela opomíjí skutečnost, že vlaková doprava je v tarifu PID již 30 let bezprecedentně diskriminována a tunelována uměle výhodnějšími podmínkami jízdného v autobusech integrovaných do PID, jejichž pokrytí postupně dosáhlo většinu území kraje a prostředky z nevybraných tržeb a následně neposkytnutých státních kompenzací pochopitelně nyní kraji chybí. 


Výhody vlaků jsou zřejmé, autobus nikdy nemůže plnohodnotně nahradit vlak. Od jízdních vlastností, kdy vlak nepodléhá náhlým změnám směru a rychlosti umožňující klidnější nástup/výstup i pohyb po vozidle během jízdy, WC včetně možnosti umytí a dezinfekce rukou, přeprava většího množství kočárků a jízdních kol, které ani sečteny nejsou. Zvlášť v kopcovitém terénu je možnost jejich přepravy zásadní. Zájem o oblasti neobsluhované vlakovou dopravou pak upadá. Zcela se zapomíná na strategickou úlohu, kterou železnice sehrála během povodní.

Na seznam rozhodně nepatří trať 210, resp. úsek Čisovice-Mníšek-Dobříš, nedávno generálně opravený úsek včetně světelného zabezpečení přejezdů, kde je týdenní frekvence vysoko nad rušitelskou hranicí stanovenou krajem na 2500 cestujících týdně. Tuto frekvenci naopak nesplňuje řada jiných úseků, které ani na seznamu nejsou. Vše je tedy značně pochybné včetně očekávaných úspor, které jsou vzhledem celkovým výdajům kraje zanedbatelné. Evidentně se jedná jen o politický tlak STAN na úhradu ztrát z pandemie po vládním hnutí ANO, prostřednictvím ministra průmyslu, obchodu a dopravy, který bydlí v Mníšku pod Brdy, který po trati též rád jezdí. Kraj např. zcela nevyužívá státní 75% slevy pro vybrané skupiny cestujících v autobusech, což může v součtu představovat i vyšší částku, než očekávaná úspora za neobjednané vlaky. Nechceme, aby vedení kraje směřovalo dopravní obslužnost do služeb typu sdílené taxi, tedy kamsi na dálný jihovýchod, do zemí přeplněných maršutek a dolmuşů, což se nejen v době epidemie jeví jako krajně nevhodné.


Požadujeme:


1) Zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2020/2021 i do budoucna.
   
2) Sjednocení tarifních podmínek v rámci tarifu PID mezi vlaky a autobusy, včetně zavedení 2pásem i pro vlaky a možnosti zakoupit jízdenku dle tarifu PID i ve vlaku.

3) Kvalitní vlakové soupravy, které přesvědčí další cestující k využívání železniční dopravy a díky možnosti odvěšování/přivěšování jednotlivých dílů optimalizují kapacitu a náklady na provoz dle aktuální přepravní poptávky (v ČR je již praktikováno např. na Jizerskohorské železnici). 


https://zdopravy.cz/stredocesky-kraj-meni-plany-na-zastaveni-provozu-na-lokalkach-konec-chce-na-9-tratich-u-4-omezi-dopravu-84805/


https://zdopravy.cz/rozhovor-na-seznamu-trati-k-redukci-jsou-ty-po-kterych-jezdi-mene-nez-2500-lidi-tydne-rika-stredocesky-radni-82188/
 

Author: Štěpán Hálek | 2804 signatures

More >
Do you want a change? Just start!
  • Create
  • Support
  • Share
Start a petition

Select your region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku