{"text":"
Nesouhlasím s výstavbou “Rezidence Bohnická“, která by měla vyrůst mezi statkem Vraných a budovu bývalé školy. Její velikost, hmota i zpracování jsou ve výrazném nesouladu se stávající historickou zástavbou starých Bohnic
– vesnické památkové zóny. Svou naddimenzovaností vzhledem k velikosti pozemku ničí panorama vesnické návsi. Zároveň se obávám významného nárůstu dopravy – výjezd z podzemních garáží by měl ústit do uličky, která je v současnosti stezkou pro pěší a cyklisty.
Petici připravil v říjnu 2019 spolek Bohnice žijí, z.s., U Velké skály 151/16, Praha Praha 8-Bohnice, IČO 1358308.
Zastupovat veřejnost pro jednání s úřady bude Eliška Ripková, U Velké skály 151/16, Praha 8-Bohnice.
www.bohniceziji.cz
Author: Adéla Ripková | 234 signatures
More >Důrazně protestuji proti kácení 22 břestovců v ulici Lužická Praha 2.
Protestuji proti záměru postupně zlikvidovat unikátní stromořadí v ulici Lužická a nahradit jej jiným druhem.
Další informace na www.alejluzicka.cz
Author: Stepan Mikes | 1183 signatures
More >Svým podpisem podpoříte změnu názvu pražského letiště na Letiště Daniela Nekonečného. Podpořte památku nejvetšího českého šoumena a celebrity a nenechte ho zapadnout v propadlišti dějin.
Author: Daniel Liška | 14 signatures
More >Vážení čtenáři, jste-li pro pravidelný provoz vozů Tatra T1 na běžné lince 2 nádraží Braník - sídliště Petřiny chceme vás touto cestou požádat o zaslání podpisu. Předem všem velice děkujeme za spolupráci. SLEDUJTE www.metrobus.cz - zajímavosti a zpravodajství z městské dopravy v Praze
Author: Daniel Vítek | 3 signatures
More >Vážení čtenáři,
z důvodu integrace a možmožného vedení tramvajových linek do Středních Čech bych uvítal čísla 27 až 39.
Trolejbusy raději 251 až 268.
Příměstské autobusy raději 270 až 399.
Školní linky raději 851 až 875 (751 až 775).
Noční linky:
Tramvaje 89 až 99.
Historická tramvajová linka 71 (81).
Veletržní linky 8xx ponechat.
Author: Patrik Eger Eger | 3 signatures
More >PETICE
\r\rdle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
\ra zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním
„za znovuzprovoznění Křižíkovy fontány na pražském holešovickém Výstavišti“
\r\rMy, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o znovuzprovoznění Křižíkovy světelné fontány na pražském holešovickém Výstavišti.
\r\rFontána navržená slavným českým elektrotechnikem Františkem Křižíkem (1847-1941) se poprvé rozsvítila 24. května roku 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Od 28. května téhož roku pak fungovala každý večer. První práce začaly v říjnu roku 1890 a vznikly při nich pode dny bazénů prostory pro obsluhu, včetně 150 metrů dlouhého průchodu k nedaleké strojovně, kde bylo kromě jiného umístěno i čerpadlo. Stavba nadzemní části byla zahájena v únoru následujícího roku a skončila o tři měsíce později.
\r\rDna dolního a horního bazénku tvořila silná skla, pod nimiž byly umístěny regulovatelné obloukovky s parabolickými reflektory z hliníkového plechu, které osvětlovaly proudy vody stříkající z trysek. V dolním bazénu bylo šest střiků osvětlováno šesti lampami, v bazénu bylo 16 lamp a 14 trysek rozmístěných ve dvou soustředných kruzích kolem jedné střední trysky. Vlastní osvětlení měly i tři vodopády tvořené vodou stékající z horního bazénu do dolního.
\r\rVoda stříkala až do výše několika desítek metrů a v záři světelných zdrojů bylo vidět až ze Starého Města. Aby se voda zabarvila, byly využívány různobarevné skla, které byly umístěné nad obloukovkami a vyměňovanými obsluhou v pravidelných intervalech. Veškeré osvětlovací zařízení pocházelo z dílen Křižíkova pražského závodu.
\r\rVelkou rekonstrukcí prošla fontána v souvislosti s přestavbou Výstaviště pro Všeobecnou československou výstavu konanou v roce 1991.
\r\rNová doba přinesla další technické novinky: promítání obrazu na vodní clonu, filmovou projekci na vodní plochu či laserové efekty. K dispozici byl externí světelný park a díky pětapadesáti elektroakustickým zářičům mohly být tribuny dokonale ozvučeny.
\r\rSvětelná fontána se již před sto lety stala každovečerní senzací tehdejší výstavy. Jedna z nejpozoruhodnějších staveb pražského Výstaviště patřila ještě loňského roku k lákavým atrakcím, které stověžatá Praha svým návštěvníkům nabízela. Kolem fontány vznikl amfiteátr pro více než 6 000 diváků, pro něž agentura Orfeus rok co rok připravovala vodní a světelná show na nejkrásnější melodie klasiků vážné hudby a popových hvězd i unikátní původní scénické projekty.
\r\rAgentuře Orfeus byla za divácky nejpřitažlivější akci opakovaně udělena výroční cena SISYFOS.
\r\rV roce 2017 dostal provozovatel výpověď a fontána po více jak 20ti úspěšných letech ukončila svůj provoz.
\r\rS touto skutečností se nemůžeme smířit. Je přinejmenším smutné, že to, co by se mělo chránit pro budoucí generace, je zavíráno a zatracováno. Nezanedbatelné množství mladých lidí dovedlo ocenit přínos vážné hudby právě díky Křižíkově fontáně. Pro mnohé děti byla prvotní cestou před divadlem.
\r\rChceme tuto kulturní záležitost zachovat pro budoucí generace, nepřejeme si její zavření.
\r\r\r\r
Děkujeme.
\r\r\r\r
Za petiční výbor:
\r\rBc. Tereza Fortuníková, DiS.
\r\rKratochvílova 2, Praha 6
\rAuthor: Tereza Fortuníková | 201 signatures
More >My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme tímto nesouhlas se záměrem výstavby nazvaným jako „Sportovní centrum Ladronka“, který je připravován na pozemcích parc. č. 2489/18, 2489/3, 2490/2, 3693/4 v katastrálním území Břevnov, společností Sports Centre Ladronka a.s. (dále jen „Záměr“).
\r\rZásadně se ohrazujeme proti výstavbě Záměru v navrhované podobě, a to z následujících důvodů:
\r\r1. Záměr svým rozsahem, koncepcí a zastavěností neodpovídá stávajícímu charakteru zástavby v okolí, a tím je v přímém rozporu se stávajícím územním plánem.
\r\r2. Záměr je necitlivě umístěn do stávají plochy sportu a výrazně redukuje rozsah sportovních ploch na úkor tzv. doplňkových staveb, přičemž zásadně překračuje běžné normativy a zvyklosti pro výstavbu doplňkových staveb v zóně, jejíž využití je územním plánem určené pro sport.
\r\r3. Jednotlivé funkční celky tzv. doplňkových staveb jsou silně předimenzovány, jejich účelnost se jeví jako sporná a navrženými parametry odpovídají spíše luxusním bytovým domům než deklarovanému záměru využití, tj. krátkodobému ubytování pro sportovce.
\r\r4. Záměr počítá s budovou velkokapacitní restaurace, klubovny a šaten na západním okraji pozemku jako s existující stavbou, přičemž tyto objekty byly v minulosti zbourány a k dnešnímu dni neexistují! Provozní vliv šaten, klubovny a restaurace nebyl posouzen z hlediska vlivu na životní prostředí, ve studii oslunění ani nebyly dostatečně zohledněny negativní vlivy na přilehlé bytové domy a obyvatele v bezprostředním okolí.
\r\r5. V neposlední řadě se obáváme, že projekt přinese do jinak poklidné lokality značné dopravní zatížení, neúměrné kapacitním možnostem příjezdových komunikací, a to i po jejich uvažovaném rozšíření.
\r\rZdůrazňujeme, že nejsme proti výstavbě jako takové, ale proti necitlivé koncepci Záměru v předložené podobě.
\r\rTuto petici směřujeme radním a zastupitelům Městské části Prahy 6 a voleným zástupcům i orgánům Magistrátu Hlavního města Praha a žádáme je, aby:
\r\r1. Aby znovu projednali plánovanou výstavbu záměru a umožnili veřejnou diskuzi o podobě projektu „Sportovní centrum Ladronka“ s obyvateli dotčené lokality.
\r\r2. Aby stejnou mírou jako zájmy developera brali v úvahu též zájmy obyvatel města a městské části Břevnov.
\r\r3. Aby ve svém rozhodnutí ohledně tohoto projektu zohlednili závazné určení územního plánu s ohledem na běžné normativy i novou koncepci Metropolitního územního plánu, která je ve fázi přípravy.
\r\r4. Aby z možnosti svých pravomocí přiměli investora ke změně Záměru, která bude citlivě řešit sporné body, výhrady a připomínky dotčených osob.
\r\rDále žádáme příslušné orgány MČ Praha 6, zejména starostu, Radu a Zastupitelstvo MČ, příslušné orgány a zastupitele Magistrátu Hl. města Praha a příslušné orgány státní správy, aby předložili veškeré možné námitky k ochraně zájmůobce, jejích občanů i životního prostředí a zasadili se o zastavení Záměru v navrhované podobě.
\rAuthor: Zdeněk Groessl | 401 signatures
More >Vážená Praho 4,
\r\rjakožto pražští studenti zajímající se o kulturní život ve městě a veřejném prostoru, již přes půl roku provozujeme na své finanční náklady a ve svém volném čase galerii Artrafika, která vznikla záchranou a rekonstrukcí (opět z našich soukromých financí bez pomoci města) staré a několik let chátrající budovou trafiky. Bohužel jsme ale zatížení záborovými poplatky od TSK a městské části, které nejsme schopni financovat. Navíc náš provoz město nestojí ani korunu.
\r\rMy, níže podepsaní, nesouhlasíme s tím, aby studentské galerii Artrafika (na křižovatce ulic Novodvorská a Jílovská, Praha 4 – Braník, na pozemku parc. č. 2612/148 v katastrálním území Braník) za část pozemku s několik let opuštěnou trafikou byly účtovány poplatky související s využitím pozemku o který se galerie stará a pečuje, a který město ani jiné subjekty nestojí žádné peníze a z využití plynou pouze výhody pro město a jeho obyvatele (kulturní aktivity, výstavy, autorská čtení, večery s poezií a další), proto žádáme vyjímku pro užívání prostoru. Toto místo se povedlo svépomocí opravit a přivést k životu, místo chátrající nic neprodukující stavby.
\rA to ve výměře 20m2 (za což po nás je žádáno přes 150.000 Kč) na nevyužívaném konci slepé ulice Jílovská, kde stála NEVYUŽITÁ trafika (všech stranách galerie je a bude zachován prostor chodníku minimálně o šíři 1,5 metru a nebude bráněno průjezdu automobilů či jejich parkování).
\rVážený pane starosto, prosíme Vás, abyste se zasadil o výjimku v užívání komunikace z výše uvedených důvodů, a aby se vyhovělo kladně v této žádosti o vyjímku užívání prostoru o výše zmíněné výměře na výše zmíněném pozemku, což potvrzujeme níže svým podpisem.
\r\r
Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním Petiční výbor zastupuje Filip Zatloukal
\r\r\r\r
Pokud jste již podepsali papírovou verzi, prosím NEPODEPISUJTE tuto online, ať nemáme tolik práce s dvojtými podpisy, DĚKUJEME.
\rAuthor: Filip Zatloukal | 46 signatures
More >Bakalářský stupeň obor KA
\r\r\r\r
1. Technologie krajinářské architektury I,II,III,IV
\r\r\r\r
Technologie KA je pro nás klíčový předmět. V podstatě vešteré technické a konstrukční argumenty se učíme zde. Tento předmět pro nás má podobný význam jako Pozemní stavitelství pro obor Architektura. Vzhledem k tomu, jakou roli pro nás tento předmět hraje, je jeho obsah i rozsah nedostatečný. Jeho rozsah na bakalářském stupni je poloviční co rozsah předmětu Pozemní stavitelství na oboru Architektura a urbanismus. Někteří studenti, kteří již začali pracovat v architektonických ateliérech pocíťují nedostatek znalostí v tomto směru. Obáváme se, že student který, úspěšně absolvuje tento obor bude schopen zpracovat architektonickou studii, ale s realizací staveb a zpracování dokumentace pro stavební povolení a realizaci stavby mu budou chybět potřebné znalosti.
\r\r\r\r
Prosíme o zvýšení počtu vyučovacích hodin, alespoň na stejný počet, jako má předmět Pozemní stavitelství v oboru Architektura a urbanismus..
\r\r\r\r
Dále bychom v rámci tohoto předmětu velice ocenili skripta a prosíme, zdali by bylo možné zvážit vypsání grantu na jejich vytvoření (Existují skripta Pozemní staviteství - Drobná architektura, u těchto by postačila aktualizace)
\r\r\r\r
Prosíme, aby na tento předmět byl vytvořen cyklus přednášek, které budou mít předem danou a ucelenou strukturu a budou k dohledání na moodlu, nebo jejich obsah ve skriptech. Dozvídáme se zde informace, které jsou jinak těžko dohledatelné a byl by pro nás veliký přínos, kdybychom k těmto informacím měli od školy přístup.
\r\r\r\r
2. Nauka o přírodě I, II, III
\r\r\r\r
Předměty Nauka o přírodě I,II,III jsou svým obsahem poměrně vzdálené od našeho oboru a většina vyučované látky pro nás není příliš využitelná. Prosíme, o revizi obsahu těchto přednášek a snahu o větší přižpůsobení našemu oboru.. Jiný název předmětu Nauka o přírodě II – je Pedologie, a Nauka o přírodě III – Hydrologie. Tyto předměty už existujou v rámci ČVUT. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství , FSv ČVUT už tyto předměty vyučuje. Občas může nastat absurdní situace, že vyučující tohoto předmětu, který je zaměstncem FSv ČVUT musí jet společně se studenty oboru KA na ČZU, aby přednášel pouze pro nás v prostoru ČZU.
\r\r\r\r
Prosíme o možnosti absolvování těchto předmětů v rámci Katedry Hydromeliorací a krajinného inženýrství FSv ČVUT, anebo zavedení těchto předmětů u nás.
\r\r\r\r
3. Dendrologie I,II
\r\r\r\r
Toto je pro nás další klíčový předmět a jeho nové zavedení již má své výsledky na naší práci. Přesto myslíme, že by bylo vhodné tento předmět rozšířit a v budoudnu ideálně propojit s předměty Nauka o rostlinách I,II,III, které jsou svou náplní podobné a mohli by se tudíž vyučovat propojeně. Dále bychom velice ocenili, kdybychom měli přístup ke skriptům, nebo přednáškám z tohoto předmětu, přotože informace, které se zde učíme budeme neustále využívat.
\r\r\r\r
4. Technická zařízení budov a infrastruktura sídel 1
\r\r\r\r
Prosíme o přizpůsobení tohoto předmětu pro účely KA. Velmi by pomohlo samostatné cvičení pro celý obor a věnovat pozornost spíše exteriéru a návaznosti pozemku na stavbu, než interiéru a vnitřnímu vybavení budovy. Prosíme o zvážení nezbytnosti cvičení zabývajícím se vzduchotechnikou. Myslíme, že toto pro nás není tolik přínosné a bylo by možné ho nahradít jiným pro nás využitelnějším obsahem, například Odvodnění území z předmětu TZB a infrastruktura sídel II.
\r\r\r\r
5. Výuka ateliérů
\r\r\r\r
Výuka ateliérů se pořád vyvíjí a je to velmi znát. Velice si ceníme např. možnosti spolupracovat s hostujícím zahraničním architektem Tillem Rehwaldtem, nebo možnosti v zimním semestru pracovat společně s architekty v ateliéru Klokočka, Fingerová. Právě tato spolupráce je budoucností našeho oboru a veříme, že naše fakulta je unikátní v tom, že tuto spolupráci už na škole umožňuje. By bylo dobrý, kdyby jsme už v bakaláři mohli chodit do architektonických ateliéru, Když budou mít vypsané téma blízké krajinářskému. Aby už od bakaláře by jsme měli spolupracovat s architekty.
\r\r\r\r
Prosíme, aby byly dále rozvíjeny a podporovány ateliéry společné pro architekty a krajináře, Věříme, že toto by nebyl přínos jen pro studenty FA, ale i pro budoucnost architektury v ČR.
\r\r\r
Author: Alexandr Mariani Mariani | 45 signatures
More >