Tak začíná jedna z mnoha nádherných moravských lidových písní. Dějiny Moravy jsou bohaté. Připomeňme jen Věstonickou Venuši, která je nejstarší keramickou soškou na světě a pochází z období 29 000 – 25000 let před naším letopočtem. Již v roce 833 vznikla Velkomoravská říše, která v době svého rozkvětu zaujímala velkou část střední Evropy. V roce 863 vyslal byzantský císař Michael III. na žádost moravského knížete Rastislava zvláštní politicko-kulturní misi vedenou Konstantinem a Metodějem. Díky soluňským bratrům se Morava stala kolébkou slovanské knižní vzdělanosti.

V letech 1179 až 1212 postupně vzniklo Moravské markrabství, které přetrvalo až do roku 1918. V tom roce Morava stala součástí Československé republiky. V roce 1927 byl v Brně zřízen Zemský úřad pro Zemi Moravskoslezskou, která vznikla spojením Moravy a Slezska. Po druhé světové válce byl ustaven Zemský národní výbor pro zemi Moravskoslezskou, v roce 1949 však prakticky zmizely Morava a Slezsko po tisícileté existenci z mapy Evropy. Národní shromáždění Československé republiky zrušilo zemské zřízení včetně Moravskoslezské země, která byla rozdělena na šest krajů. V roce 1960 po reorganizaci územní správy v roce 1960 vznikly na území Moravy a Slezska dva kraje – Jihomoravský a Severomoravský. Za pražského jara v roce 1968 byl z podnětu poslanců Jihomoravského kraje a nově založené Společnosti pro Moravu a Slezsko podán návrh na státoprávní a územní uspořádání Československa, které se mělo stát trojdílnou federací tří státoprávních a rovnoprávných subjektů Čech, Moravy se Slezskem a Slovenska. Snahy Moravanů vyšly naprázdno. Po změně režimu v listopadu 1989 přijalo Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky usnesení, v němž „považuje zrušení Země Moravskoslezské od 1. ledna 1949 za akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokraticko-centralistické praxi, za krok, který byl v rozporu s principy demokracie a samosprávy a který tak podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti.“ Vyslovilo přesvědčení, že tato nespravedlnost bude napravena. V roce 1990 předložili poslanci Hnutí samosprávné demokracie – Společnosti pro Moravu a Slezsko návrh zákona o zemském zřízení, předsednictvo ČNR jej však zamítlo, stejně jako upravený návrh v roce 1991. Po rozpadu Československa se od 1. ledna 1993 Morava stala součástí České republiky.

O znovuzavedení zemského uspořádání usiluje strana Moravané, která vznikla v roce 2005 sloučením Moravské demokratické strany a HSMS. Strana Moravané je přesvědčena, že znovuzřízením zemského uspořádání by se daly ušetřit značné finanční prostředky. Místopředseda stany Ondřej Hýsek poukazuje na efektivitu veřejné správy v sousedních zemích – v Německu a v Rakousku, kde zemské zřízení existuje. V Německu je jeden zaměstnanec veřejné správy na 17,8 obyvatel, v Rakousku na 17,4 obyvatel. V České republice je jeden pracovník veřejného sektoru na 9,9 obyvatel. V Německu tvoří zemští úředníci přes 68 % všech úředníků. Kdyby u nás existoval systém veřejné správy jako v Rakousku nebo v Německu, utratil by náš veřejný sektor podle Ondřeje Hýska ročně o 75 miliard korun méně než dnes. Za takto ušetřené peníze by šlo vybudovat až 500 kilometrů dálnic, nebo zvýšit starobní důchody v průměru o 2700 korun, nebo snížit spotřební daň za benzin o 10 korun a u nafty o 9 korun, nebo současně vybudovat tunel pod Červenohorským sedlem, železniční trať z Jemnice do Dačic a vysokorychlostní železniční trať Přerov – Ostrava a elektrifikaci železniční trati Brno – Jihlava.