Magazín
Tereza Valkounová: Ukázalo se, že změna možná je

Tereza Valkounová: Ukázalo se, že změna možná je

Lesní školky udělaly další výrazný krok ke své záchraně. Senát ČR zareagoval na snahu všech jejich zastánců a zákon, proti němuž bojují osobnosti i tisíce dalších lidí, vrátil s pozměňovacími návrhy do Poslanecké sněmovny. Jak vnímá tento dílčí úspěch a co bude následovat, na to jsme se zeptali Předsedkyně Asociace lesních mateřských škol PhDr. Terezy Valkounové, Ph.D.
Dobrý den, nejprve bychom chtěli pogratulovat k úspěšnému prvnímu kroku, kterým bylo navrácení zákona o dětských skupinách zpět do poslanecké sněmovny. Věříte, že je nyní vše již na dobré cestě?
Rozhodnutí Senátu o nutnosti pozměnit zákon považujeme za klíčový krok správným směrem. Teď je třeba neusnout na vavřínech, protože ještě není vyhráno a nyní máme před sebou zářiové jednání Sněmovny. To výsledně rozhodne, jaká podoba zákona bude schválena.

Budete podnikat další kroky ve snaze přesvědčit o nutnosti změnit zákon i poslance?
Vzhledem k riziku, jaké návrh zákona obsahoval, to považuji za nezbytné. Teprve až zákon ve znění pozměňovacího návrhu přijme prezident, budeme moci být v klidu.

Vaši petici podepsalo již takřka 13 000 lidí, čekala jste takovou podporu?
Upřímně řečeno nečekala a to hlavně proto, že jsme ji vyhlásili druhý prázdninový týden a měli jsme do jejího odevzdání Senátu tři týdny.Díky tomu, že měla petice elektronickou podobu a bylo možné ji snadno založit a sdílet, mohli jsme ji rychle šířit.

Potěšilo Vás, když jste viděla, kolika lidem na lesních školkách záleží a četla si jejich povzbudivé komentáře pod peticí?
Podpory široké veřejnosti si nesmírně vážím a vnímala jsem to jako velmi důležitou posilu pro další osobní jednání se senátory. V komentářích se například objevila podpora pediatrů a dalších odborníků, s nimiž díky tomuto propojení můžeme dále spolupracovat.

Myslíte si, že petice přispěla k zamítavému postoji senátu? Jak se na ni senátoři tvářili?
Přímo v Senátu byla petice pravidelně zmiňována. Během jednání bylo jasné, že problém potvrzený tolika podpisy je natolik závažný, že jej senátoři nemohou jen tak přehlédnout. Přitom ještě v zimě během jednání s předkladateli zákona na jednání zaznělo, že ohrožení lesních školek je jim „líto“, ale nedá se nic dělat. A ukázalo se, že změna možná je.

Budete se snažit využít tento nezanedbatelný počet lidí také k přesvědčení poslanců?
V nejbližších dnech plánujeme vytvořit novou elektronickou petici určenou poslancům, jejímž cílem bude prosazení pozměňovacího návrhu zákona. A bude velmi důležité, aby všichni, kdo svůj názor v červencové petici vyjádřili, opět posílili naši vyjednávací pozici podpisem nové petice – pro jednoduchost bude mít stejný link, jako ta původní, tedy www.e-petice.cz/lesniskolky.cz. Jakmile bude petice vyhlášena, všichni dostanou zprávu emailem.

Snahu o záchranu lesních školek podpořily i osobnosti jako Tomáš Klus, či Simona Babčáková. Myslíte si, že i tato skutečnost byla pro některé signatáře petice důležitá?
Věřím, že známé tváře pomohly zapojit lidi, kteří o lesních školkách třeba ještě neslyšeli. Jejich vyjádření tak pomohlo tomu, aby se z problému stala více věc veřejná.
 
Závěrem mi dovolte popřát hodě úspěchů při dalším jednání o nové podobě zákona.
Děkujeme za přání a také za provozování serveru, který nám velmi pomohl propojit zastánce lesních školek.
 

Autor: Tomáš Jakal

Více >
Tomáš Klus: Člověk je součástí přírody

Tomáš Klus: Člověk je součástí přírody

Boj o lesní školky pokračuje. Již za dva dny budou senátoři rozhodovat o jejich osudu. Zůstanou zachovány i pro další generace tak, jako je tomu v mnoha státech Evropy a zbytku světa, nebo zvítězí snaha politiků vše nahrnout do jednoho pytle a to, co nevyhovuje jejich zákonu, bez milosti odstranit?
Základní filozofií lesních školek je výchova dětí mimo omezený prostor kamenných budov, přičemž snahou je podporovat vývoj dětí a rozvoj jejich schopností v přirozeném prostředí každého živého tvora, tedy přírodě. Jejich zástupci stále doufají v záchranu těchto školek. Rozhodnutí o zákoně, který již prošel poslaneckou sněmovnou, mají nyní v rukou senátoři. A zástupci lesních školek dělají vše proto, aby přiměli tyto zvolené zástupce obyvatel našeho státu nechat volbu o výchově v rukou rodičů, nikoliv o ní rozhodovat rigidními zákony a ustanoveními.

Na podporu lesních školek vystoupila také řada osobností, které bojují právě za možnost volby a upozorňují na spjatost člověka s přírodou, na kterou v dnešním přetechnizovaném světě tak často zapomínáme.

Simona Babčáková
„Přeji našim dětem šťastné dětství a přeji všem rodičům, možnost volby,“ říká hvězda seriálu Comeback.




Vavřinec Hradílek​
„Na lesních školkách se mi líbí především to, že dávají dětem volnost pohybu a možnost trávit čas na čerstvém vzduchu a v přírodě,“ vyjmenovává klady lesních školek držitel stříbrné olympijské medaile.




Tomáš Klus
„Člověk je součástí přírody, ale my odrostlejší už jsme na to zapomněli a proto je fajn našim dětem připomínat, odkud a co jsme,“ říká otec malé Josefínky.




PhDr. Ondřej Hausenblas​
„O tom, jakou cestu vzdělávání a vychovávání vybrat pro své dítě, vědí nejvíc rodiče,“ je přesvědčen i vyučující na Pedagogické fakultě Karlovy Univerzity.



 
Nezbývá tedy než věřit, že dobrá věc, kterou svým podpisem podpořilo již bezmála 12 000 lidí, se podaří a senátoři vyslechnou hlas lidu tak, jak jim jejich funkce velí. 

Autor: Tomáš Jakal

Více >
Přijdou tři tisíce dětí o lesní školku?

Přijdou tři tisíce dětí o lesní školku?

Lesní mateřské školy jsou typem alternativního předškolního vzdělávání pro děti od tří do šesti let. Výuka probíhá venku za každého počasí (neexistuje špatné počasí, pouze špatné oblečení). Důraz je kladen na rozvoj dovedností dětí v přímém kontaktu s přírodou.
První lesní mateřská škola byla založena v roce 1954 v Dánsku, postupně tento typ předškolního zařízení vznikal v dalších zemích. Nejvíc lesních mateřských škol má Německo, další jsou ve Švédsku, v Norsku, v Lucembursku, ve Švýcarsku, v Rakousku, v Rusku, v Kanadě, ve Spojených státech, v Japonsku a v dalších zemích.

Lesní školy v ČR
V České republice začaly první lesní mateřské školy vznikat před pěti lety, dnes je jich u nás kolem šedesáti. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy po testování v letech 2010 až 2012 potvrdilo, že děti v tomto typu předškolního vzdělávání jsou připraveny na školu stejně dobře, jako děti v běžných mateřských školách. Zdálo se tedy, že rozvoji lesních mateřských škol, v nichž jsou děti díky otužilosti zdravější, nic nemůže bránit. To se ale opravdu jen zdálo.
 
Chybí odbornost při psaní zákonů?
Nikdo totiž nepočítal s Poslaneckou sněmovnou. Je notoricky známo, že poslanci často rozhodují bez znalosti věcí, že ve sněmovně vznikají mnohdy paskvily, které nepomáhají, ale škodí. Nejinak tomu bylo i v tomto případě. Přes sliby některých poslanců sněmovna odsouhlasila zákon, podle něhož bude jedinou povolenou formou pravidelné péče o děti předškolního věku tzv. dětská skupina. V praxi to znamená, že mimo jiné hrozí zánik nejméně tří tisíc míst pro děti, které navštěvují lesní školky.
 
Podaří se zavhránit lesní školky?
Bitva ale ještě není prohraná. Zákon může zamítnout či pozměnit na svém příštím jednání Senát. Věřme, že senátoři budou mít víc rozumu než poslanci a že zánik lesních mateřských škol nedovolí.

Autor: Petr Vávra

Více >
Šardice a Hovorany depolymerizační linku nechtějí

Šardice a Hovorany depolymerizační linku nechtějí

Petici proti chemické spalovně u Hovoran podepsalo na našem serveru více než 600 lidí. Nelíbí se jim, že společnost Zenergo hodlá zpracovávat odpad právě tady. I když zástupci firmy tvrdí, že jde o novou, ekologickou metodu likvidace odpadu, občany se jim přesvědčit nepodařilo.
Nový způsob totiž není řádně odzkoušen, v Evropě se údajně používá jen na jednom místě v Rumunsku. Zenergo chce ročně zpracovávat 7000, tedy jednu tunu za hodinu při devatenáctihodinovém denním provozu. Silnice, po které by nákladní auta musela odpad přivážet, není v dobrém stavu. Na jednání zastupitelstva v Hovoranech devět z patnácti přítomných hlasovalo proti, pět se zdrželo a jen jeden zvedl ruku pro.

Vzhledem k tomu, že objekt by měl ležet v těsné blízkosti Hovoran, ale v katastru sousedních Šardic, museli o chemické spalovně jednat také šardičtí zastupitelé. Ti se na svém jednání sešli 16. června za účasti dvou stovek občanů Šardic i Hovoran. Starostka Šardic Blažena Galiová na něm konstatovala, že žádost firmy Zenergo radnice písemně konzultovala s chemickou fakultou VUT Brno. Z odpovědi vyplynulo, že z dodaných materiálů Zenerga nelze přesně stanovit nebo odhadnout vliv na zdraví občanů a životní prostředí. Podle názoru šardických zastupitelů se ale jedná o chemický průmysl, který není v Šardicích podle územního plánu žádoucí.

Navíc neexistují zkušenosti s touto technologií v České republice. „Já osobně se čtyři roky tohoto volebního období snažím, aby naše obec získala dobrý zvuk nejen ve svém okolí,  ale také se snažíme udržovat životní prostředí. Máme připravenu celou řadu projektů  na uskutečňování KPU – společných zařízení a byli jsme úspěšní v získávání dodací na ozelenění polních cest, výsadby biokoridorů a biocentra, udržujeme zeleň v obci, třídíme odpady,  podporujeme vinařskou turistiku, vinařské stezky atd. Podporujeme mladé rodiny a chceme, aby naše děti žily ve zdravém prostředí s čistým ovzduším,“ řekla šardická starostka Blažena Galiová.
 
Proto také hlasovala proti podnikatelskému záměru společnosti Zenergo postavit a provozovat v areálu bývalé firmy Neochem v Šardicích zařízení na termální depolymerizaci uhlíkatých látek. Proti hlasovalo i dalších jedenáct zastupitelů z třinácti přítomných, jeden se hlasování zdržel. Ostatní dva zastupitelé se z jednání omluvili a poslali písemná stanoviska, v nichž se stavbou depolymerizační linky v Šardicích nesouhlasí.
 

Autor: Petr Sedláček

Více >
Osud MotoGP v Brně ve hvězdách

Osud MotoGP v Brně ve hvězdách

Budoucnost závodů mistrovství světa silničních motocyklů MotoGP v Brně je stále nejistá. Problémem jsou - jak jinak- finance. Jen za zalistovací poplatek je potřeba promotérovi, tedy společnosti Dorna, zaplatit každý rok zhruba 72 milionů korun. Ty brněnský Automotodrom nemá a musí se spoléhat na dotace.
Národní rada pro sport podle sdělení Jana Vávry z tiskového odboru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy odmítla zařadit MotoGP České republiky do dotačního programu pro významné sportovní akce z toho důvodu, že žádost prostřednictvím Autoklubu ČR přišla 10 dní po termínu. Ministr Chládek uvolnil pro brněnský závod 20 milionů z rezervy ministerstva, ovšem ty musí přijít do Brna prostřednictvím Autoklubu ČR. Peníze je ochoten poslat, pokud Autoklub ČR poskytne písemnou záruku, že dvacetimilionovou dotaci skutečně přepošle do Brna. Přímo pořadatelům státní podporu podle předpisů ministerstvo poslat nemůže.

„Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je názoru, aby taková akce byla spíše podporována ze strany Ministerstva pro místní rozvoj. Prioritou MŠMT je podpora sportu jako pohybové aktivity nejširší veřejnosti, zatímco tato akce je zaměřena na velký počet návštěvníků a tedy je spojena s cestovním ruchem. Pro následující roky je třeba stanovit, co je státní podpora samotné sportovní akce z pozice soutěžního reglementu a co je podnikatelský záměr Automotodromu Brno a.s., včetně postavení organizace Dorna, vstupenek, televizních práv a dalších souvisejících záležitostí,“ říká Jan Vávra.



Vzhledem k poněkud spletité a nepřehledné situaci jsme o rozhovor požádali také prezidenta Autoklubu ČR PeaDr. Romana Ječmínka.


Jaký je vztah Autoklubu ČR k závodům mistrovství světa silničních motocyklů MotoGP v Brně?

Autoklub ČR MotoGP v Brně vždy podporoval a podporuje, tak jako řadu dalších významných motoristických podniků, které se každoročně v ČR konají.

Podle informací u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy poslal Autoklub ČR Národní radě pro sport žádost o zařazení Grand Prix České republiky do dotačního programu pro významné sportovní akce 10. října 2013, tedy 10 dnů po stanoveném termínu. Proč došlo k tomuto zpoždění?

Akciová společnost Automotodrom Brno zaslala žádost o dotaci prokazatelně opožděně oproti ministerstvem stanovenému termínu. Žádost byla Autoklubem ČR po zpracování do předepsaných tiskopisů MŠMT bezodkladně odeslána. Nikoli Národní radě pro sport, ale příslušnému útvaru ministerstva. Přesto dle informací AČR toto zpoždění nemělo žádný negativní dopad na následné projednávání žádosti v orgánech MŠMT.

Proč nemá ministr Chládek jistotu, že dvacet milionů korun, které uvolnil z rezervy ministerstva na uhrazení části zalistovacího poplatku, skutečně přijde do Brna?

Autoklub ČR kategoricky odmítá jakékoliv pochybnosti o tom, že by kterékoliv z tzv. „Rozhodnutí o poskytnutí neinvestiční dotace za státního rozpočtu v oblasti sportu“ nebylo pokaždé a okamžitě poskytnuto určenému příjemci. Tak tomu bylo vždy i v případě dotace pro MotoGP Brno. Pokud by tak Autoklub ČR neučinil, dopustil by se porušení rozpočtové kázně s možnými vážnými právními dopady. Domníváme se, že výrok pana ministra nesměřoval k pochybnostem o doručení finančních prostředků vůči Autoklubu ČR. Zároveň pro přesnost uvádíme, že finanční prostředky uvolňované MŠMT ČR jako podíl na tzv. zalistovacím poplatku na základě trojstranné Smlouvy mezi Automotodromem Brno a.s, Dorna Sports. S. L. a Autoklubem ČR nejsou zasílány „do Brna“, ale bezprostředně po jejich obdržení přímo promotérovi, tj. společnosti Dorna Sports, S. L.

Jaký je podle Autoklubu ČR další osud Grand Prix České republiky?

Každá významná sportovní akce má tři aspekty. Sportovní, ekonomický a politicko-společenský. Autoklub ČR je toho názoru, že je oprávněn posuzovat pouze ten sportovní. MotoGP v Brně je v tomto směru dle Autoklubu ČR bezpochybně akcí kvalitní a velmi významnou. Stránku ekonomickou a politicko-společenskou (tedy rozhodující) by měly posoudit orgány státu a o dalším pořádání MotoGP kvalifikovaně rozhodnout.

Děkuji za rozhovor.
 
Pro úplnost ještě dodejme vyjádření tikového mluvčího Automotodromu Brno Jiřího Smetany: „Žádost byla zaslána z AMD Brno na konci termínu, ale včas. Od p. Ječmínka jsme obdrželi dopis se sdělením, že žádost byla přijata a zpracována. Z toho dovozujeme, že vše bylo v pořádku. Pokud nastal takový problém, čekali bychom, že nás o tom minimálně sekretariát Autoklubu neprodleně informuje.“

Autor: Petr Sedláček

Více >
Drogy za volantem přijdou draho

Drogy za volantem přijdou draho

O postizích za překročení povoleného množství alkoholu v zemích Evropy jsme už psali. Dalším velkým problémem je řízení pod vlivem drog. Počet zadržených řidičů kvůli tomuto nešvaru neustále roste.
V roce 2011 policie v České republice zadržela 1717 takovýchto motoristů, o rok později 2195 a v loňském roce už 2785. Postihy jsou přísné. Za požití malého množství před jízdou hrozí pokuta 2500 až 20000 korun, ztráta sedmi bodů a zákaz řízení od 6 do 12 měsíců. Větší množství, vylučující způsobilost bezpečného řízení, je trestáno pokutou 25000 až 50000 tisíc korun a zákazem řízení až na dva roky.
S drogami za volantem bojují policisté i v jiných zemích. Na Slovensku je požití malého množství kvalifikováno jako přestupek, požití většího množství jako trestný čin. A trest? Až dva roky vězení pokuta 200 až 1000 eur, zákaz řízení až na pět let.
 
V Německu je požití drog před jízdou trestným činem, pokuta činí 500 až 3000 eur, hrozí vězení na 6 měsíců až jeden rok. Trestným činem je jízda zdrogovaného řidiče také v Rakousku. Tam jsou pokuty od 300 do 5900 eur, následovat může zabavení auta a řidičského oprávnění.  V Polsku je takové jednání ohodnoceno pokutou 5000 zlotých, až dvouletým odnětím svobody a odebráním řidičského průkazu až na deset let. V Chorvatsku se pokuta pohybuje mezi 18500 a 55500 Kč, ve Slovinsku od 180 do 950 eur. Švýcarská policie trestá řidiče pod vlivem drog zpravidla 700 švýcarskými franky, v Itálii takový hazardér zaplatí 1500 až 6000 eur a přijde o řidičský průkaz na jeden až dva roky.
 

Autor: Petr Sedláček

Více >
Evropa, volant a alkohol

Evropa, volant a alkohol

O problémech s alkoholem a drogami za volantem jsme už v našem magazínu psali. A protože se kvapem blíží doba dovolených, o které se mnoho motoristů vypraví za hranice, podívejme se, co čeká řidiče v jiných zemích Evropy, pokud usednou za volant po požití alkoholu.
 
Nulová tolerance je kromě České republiky také na Slovensku, v Maďarsku, v Estonsku, v Rumunsku, v Rusku a na Ukrajině. V ostatních zemích Evropy je povolená hranice alkoholu v krvi od 0,2 až do 0,8 promile. V některých státech jsou však výjimky pro mladé či začínající řidiče. Například v Německu mít žádný alkohol v krvi řidiči mladší 21 let a řidiči, kteří mají řidičské oprávnění kratší dobu než dva roky. Pro cyklisty je nulová tolerance ve Velké Británii, Severním Irsku a ve skandinávských zemích, stejně jako na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku, Estonsku, na Ukrajině a v Rusku.
 
Přehled tolerance alkoholu za volantem v evropských zemích země tolerance země tolerance Česká republika 0 ‰ Nizozemí 0,5 ‰ Belgie 0,5 ‰ Norsko 0,2 ‰ Bosna a Hercegovina 0,3 ‰ Polsko 0,2 ‰ Bulharsko 0,5 ‰ Portugalsko 0,5 ‰ Černá hora 0,3 ‰ Rakousko 0,5 ‰ Dánsko 0,5 ‰ Rumunsko 0 ‰ Estonsko 0 ‰ Rusko 0 ‰ Finsko 0,3 ‰ Řecko 0,3 ‰ Francie 0,5 ‰ Severní Irsko 0,8 ‰ Chorvatsko 0,5 ‰ Slovensko 0 ‰ Irsko 0,3 ‰ Slovinsko 0,5 ‰ Island 0,5 ‰ Španělsko 0,3 ‰ Itálie 0,5 ‰ Švédsko 0,2 ‰ Litva 0,5 ‰ Švýcarsko 0,5 ‰ Maďarsko 0 ‰ Ukrajina 0 ‰ Makedonie 0,5 ‰ Velká Británie 0,8 ‰ Německo 0,5 ‰      
Jaké horzí pokuty?
Pokud policisté přistihnou řidiče s vyšším obsahem alkoholu v krvi, než povolují zákony té které země, následuje samozřejmě postih. V Německu je pokuta nad 0,5 promile 500 až 1500 euro a měsíční zákaz řízení, nad 1,1 promile pak kromě vyšší pokuty následuje odnětí řidičského průkazu od 6 měsíců do pěti let nebo natrvalo, v některých případech i vězení.
V Rakousku jsou pokuty podle množství alkoholu v krvi 220 až 5800 eur, hrozí také odebrání řidičského oprávnění. A jek je to v jiných zemích?
V Bulharsku je pokuta 200 až 500 leva (2600 – 6600 korun) a zabavení ŘP na jeden rok, v Polsku 5000 zlotých (30 000 korun) a odebrání ŘP až na 10 let, na Slovensku až 996 euro, ve Slovinsku od 180 do 950 eur, v Irsku až 2000 euro, ve Velké Británii a v Severním Irsku až 5 000 liber a zabavení ŘP, případně šestiměsíční vězení, ve Švýcarsku hrozí pokuta až do výše 5 000 švýcarských franků, což je cca 100 000 českých korun.
Pokud řidič pod vlivem alkoholu způsobí dopravní nehodu, jsou postihy samozřejmě ještě tvrdší. Rozhodně se tedy nevyplatí riskovat.
 
Smutná statistika říká, že u každé čtvrté dopravní nehody v Evropě asistuje alkohol. Mějte to při svých cestách doma i do zahraničí na paměti a před jízdou si raději skleničku nebo pivo odepřete. Rozhodně se to vyplatí.
 
V příštím týdnu se dozvíte o postihu za řízení pod vlivem drog.

Autor: Petr Sedláček

Více >

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku