Magazín
Šardice a Hovorany depolymerizační linku nechtějí

Šardice a Hovorany depolymerizační linku nechtějí

Petici proti chemické spalovně u Hovoran podepsalo na našem serveru více než 600 lidí. Nelíbí se jim, že společnost Zenergo hodlá zpracovávat odpad právě tady. I když zástupci firmy tvrdí, že jde o novou, ekologickou metodu likvidace odpadu, občany se jim přesvědčit nepodařilo.
Nový způsob totiž není řádně odzkoušen, v Evropě se údajně používá jen na jednom místě v Rumunsku. Zenergo chce ročně zpracovávat 7000, tedy jednu tunu za hodinu při devatenáctihodinovém denním provozu. Silnice, po které by nákladní auta musela odpad přivážet, není v dobrém stavu. Na jednání zastupitelstva v Hovoranech devět z patnácti přítomných hlasovalo proti, pět se zdrželo a jen jeden zvedl ruku pro.

Vzhledem k tomu, že objekt by měl ležet v těsné blízkosti Hovoran, ale v katastru sousedních Šardic, museli o chemické spalovně jednat také šardičtí zastupitelé. Ti se na svém jednání sešli 16. června za účasti dvou stovek občanů Šardic i Hovoran. Starostka Šardic Blažena Galiová na něm konstatovala, že žádost firmy Zenergo radnice písemně konzultovala s chemickou fakultou VUT Brno. Z odpovědi vyplynulo, že z dodaných materiálů Zenerga nelze přesně stanovit nebo odhadnout vliv na zdraví občanů a životní prostředí. Podle názoru šardických zastupitelů se ale jedná o chemický průmysl, který není v Šardicích podle územního plánu žádoucí.

Navíc neexistují zkušenosti s touto technologií v České republice. „Já osobně se čtyři roky tohoto volebního období snažím, aby naše obec získala dobrý zvuk nejen ve svém okolí,  ale také se snažíme udržovat životní prostředí. Máme připravenu celou řadu projektů  na uskutečňování KPU – společných zařízení a byli jsme úspěšní v získávání dodací na ozelenění polních cest, výsadby biokoridorů a biocentra, udržujeme zeleň v obci, třídíme odpady,  podporujeme vinařskou turistiku, vinařské stezky atd. Podporujeme mladé rodiny a chceme, aby naše děti žily ve zdravém prostředí s čistým ovzduším,“ řekla šardická starostka Blažena Galiová.
 
Proto také hlasovala proti podnikatelskému záměru společnosti Zenergo postavit a provozovat v areálu bývalé firmy Neochem v Šardicích zařízení na termální depolymerizaci uhlíkatých látek. Proti hlasovalo i dalších jedenáct zastupitelů z třinácti přítomných, jeden se hlasování zdržel. Ostatní dva zastupitelé se z jednání omluvili a poslali písemná stanoviska, v nichž se stavbou depolymerizační linky v Šardicích nesouhlasí.
 

Autor: Petr Sedláček

Více >
Na tahu je Amazon

Na tahu je Amazon

Až napopáté schválili brněnští zastupitelé těsnou většinou smlouvy o pozemcích pro třímiliardovou investici do skladu internetového obchodu Amazon. Bylo to až poté, kdy Amazon podle slov jeho ředitele pro Evropu Tima Collinse z počátku dubna se stavbou distribučního centra v Brně nepočítá a poté, kdy o celé situaci jednala vláda. Teď už tedy nic nebrání tomu, aby v průmyslové zóně na Černovické terase vznikl sklad, v němž by mohlo být zaměstnáno 1500 lidí. Amazon ovšem spěchá. Začal tak hledat jiné vhodné místo – uvažoval o jiných místech na Moravě, na Slovensku či jinde ve střední nebo východní Evropě.
Koncem dubna si ale po jednání s předsedou vlády Sobotkou vzali zástupci Amazonu čas na rozmyšlenou a budou uvažovat, jestli distribuční centrum přece jen nepostaví v Brně. Včerejší jednání na brněnské radnici nebylo vůbec jednoduché. Zatímco ODS, Zelení a komunisté byli proti, sociální demokraté spolu s lidovci a TOP 09 potřebnou aktualizaci územního plánu prosadili.
 
Kritici tohoto rozhodnutí namítají, že Brno udělalo chybu, když chce do průmyslové zóny obří sklady pustit. Logistické centrum by mělo mít rozlohu 95 tisíc metrů čtverečních, což je velikost 13 fotbalových hřišť. Obyvatelé městských částí Slatina, Tuřany a Černovice se zase obávají, že postavení obrovského skladu v jejich sousedství zhorší již tak špatnou dopravní situaci.
 
Náhradní termín otevření je na vánoce 2015
Na vyřešení celé situace si budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Pořád není jisté, jestli Amazon distribuční centrum v Brně postaví. Podle slov developera projektu je Brno nejpřipravenější a nejlepší alternativou ze všech lokalit, o kterých Amazon uvažuje. Přesto se nedá předpokládat okamžité rozhodnutí.  Podle posledních informací se Amazon vyjádří v létě. Americká firma původně chtěla své distribuční centrum otevřít do letošních Vánoc, což se ale vzhledem k průtahům nedá zvládnout. Na další případná jednání je tedy relativně dost času – dalším termínem otevření jsou Vánoce 2015. O tom, jak celá situace dopadne, budeme včas informovat.

Autor: Petr Vávra

Více >
Těžbu zlata odmítáme, říkají Středočeši

Těžbu zlata odmítáme, říkají Středočeši

Dvacáté století by se klidně mohlo nazývat stoletím zlata. Od jeho začátku se totiž množství tohoto vytěženého vzácného kovu na naší planetě stále zvyšovalo. V posledních letech však těžba klesá. Za posledních šest tisíc let vytěžilo asi 160 tisíc tun zlata, zhruba třetina tohoto množství v posledních dvaceti letech.
Ročně jsou objevovány další zásoby zlata. Ovšem jenom část z nich se skutečně využije k těžbě. Za dobrá naleziště se považují taková, která obsahují dva gramy zlata na tunu horniny. Nejvíc zlata na tunu rudy se těží v japonském zlatodolu Hišikaru v Japonsku. Tuna rudy tam obsahuje kolem 40 gramů na tunu. Na druhé straně v lomu Morro do Ouro v Brazílii se zlato těží už padesát let, přestože tam tuna rudy obsahuje pouze 0,5 gramu zlata. Tam je ale hornina výjimečně zvětralá a rozrušená, takže náklady na těžbu jsou tam nižší než jinde.

Většina těžby probíhá povrchově. Stále častěji se těží v ložiscích, kde obsah zlata klesá až na jeden gram drahého kovu na tunu rudy. V České republice se v zemi podle odhadů odborníků nachází 300 až 400 tun zlata. Nejlepším nalezištěm u nás jsou Kašperské Hory na Šumavě. To skrývá asi 120 tun zlata, a obsah tohoto kovu v tuně rudy dosahuje podle údajů z průzkumu z osmdesátých a devadesátých let minulého století až deset gramů na tunu. Jde tedy o bohaté naleziště, navíc jsou tam velké zásoby wolframu. Případná těžba by tam probíhala podzemním způsobem. Zhruba stejné množství zlata se nachází v ložisku u Mokrska. Tam je ovšem obsah kovu mnohem nižší – kolem 1,5 až 2 gramů na tunu rudy. Zlatonosné pásmo tam podle geologů dosahuje šířky 100 až 200 metrů, takže se dá těžit pouze povrchově. Šlo by tedy o jámu 400 až 500 metrů dlouhou, až 200 metrů hlubokou a zhruba 250 metrů širokou.

Není proto divu, že se obyvatelé dotčeného území, ale i představitelé samosprávy proti novému průzkumu a případné těžbě bouří. „Nechali bychom si zničit to, co je na středních Čechách nejkrásnější,“ říká hejtman Středočeského kraje Josef Řihák. Podle starosty Příčov Pavla Nevlidy zahraniční společnosti využívají určitého bezvládí a chaosu v zemi a hledají skulinky v legislativě. „Nepostaví se k tomu, co chtějí prosadit, podle stavebního zákona, ale podle zákona o životním prostředí, kdy nejsme účastníky řízení. Nebaví se s obcemi a dokonce ani s lidmi, na jejichž pozemku má to zlato být,“ dodává starosta Nevlida.
 
Kanadská společnost Astur Bohemia Ruda u Mokrska plánuje povrchový lom a vytěžené zlato chce upravovat kyanidem. Právě kyanidu se místní obávají, strach mají navíc z devastace krajiny. Té se obávají i krajští zastupitelé, kteří jednomyslně případný průzkum a těžbu zlata na svém území odmítají. Teď je na řadě ministerstvo životního prostředí a vláda. O tom, jak rozhodnou, vás budeme samozřejmě informovat.

Autor: Petr Vávra

Více >
Rub a líc Jeseníků

Rub a líc Jeseníků

Jeseníky jsou jedny z nejkrásnějších hor u nás. Není náhodou, že tento horský ráj s mnoha přírodními, historickými i technickými poklady jsou vyhledávaným místem turistů jak v létě, tak v zimě.
 
Kraj pod nejvyšší moravskou horou Pradědem (1492 metrů nad mořem) má skutečně co nabídnout. Z Pradědu uvidíme přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně, která byla v roce 2005 zařazena mezi 7 největších divů České republiky a která patří k nejnavštěvovanějším místům v Jeseníkách. Můžeme navštívit také kouzelné lázně v Karlově Studánce, lázně s nejčistším vzduchem ve střední Evropě či Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku s unikátním balneoparkem. Milovníci historie jistě ocení zajímavou expozici o čarodějnických procesech na Jesenicku nebo hornický skanzen Zlatorudné mlýny u Zlatých hor. V Jeseníkách je také spousta ski areálů, které pravidelně navštěvují tisíce lyžařů z celé republiky i ze zahraničí. Zajímavostí pro turisty je například také lesní bar u Horní Lipové, kde sice nenajdete obsluhu, ale zato spoustu občerstvení. Krásy Jeseníků a všechna zajímavá místa v nich se v jediném článku nedají popsat.
 
Jesenický region je skutečně nádherný. Jenže má i své problémy. Obyvatele trápí jedna z nejvyšších nezaměstnaností v České republice, podniky, které dávaly lidem práci, byly zrušeny. Kvůli špatné dopravní dostupnosti se sem investoři nehrnou. V poslední době se navíc stále častěji spekuluje o dalším uzavíraní vybraných železničních spojů.  Státní orgány problémy této oblasti příliš pozornosti nevěnují a tak mnoho mladých lidí Jesenicko opouští, aby si hledali práci jinde. Ruší se vlaková spojení, silnice jsou v zimním období často nesjízdné. Množí se problémy, zaviněné špatnou sociální situací, roste počet narkomanů. Poplatky za odpad jsou v Jeseníku jedny z nejvyšších v republice, přestože jej občané poctivě třídí a město je v tomto směru nejlepší v Olomouckém kraji. My se budeme problémům Jesenicka na našich stránkách pravidelně věnovat. A budeme rádi, když se s námi podělíte i o vaše poznatky a zkušenosti.
 
 
zdroj obrázku:ekolist.cz

Autor: Petr Vávra

Více >
Myšlenka tunelu pod Červenohorským sedlem opět ožila

Myšlenka tunelu pod Červenohorským sedlem opět ožila

Červenohorské sedlo je vyhledávaným rekreačním střediskem, vyhledávaným jak lyžaři v zimě, tak pěšími turisty v ostatních ročních obdobích. Motoristé z něj už tak nadšení nejsou. Silnice (mimochodem nejvýše položená silnice první třídy v České republice – v nejvyšším bodě překonává nadmořskou výšku 1011 metrů) je v zimě často neprůjezdná kvůli uvíznutým kamionům, v létě její jižní strana připomíná tankodrom. Ta se má v létě začít opravovat, takže bude nejméně tři roky v letním období uzavřená. V zimě by měla být podle informací Ředitelství silnic a dálnic průjezdná, ale zase hrozí zácpa kvůli kamionům…

Zdá se, že nejrozumnějším řešením by byla výstavba tunelu pod Červenohorským sedlem. Mimo jiné by se zkrátil čas při jízdě mezi Šumperkem a Jeseníkem, ušetřily by se pohonné hmoty, do ovzduší by unikalo mnohem méně škodlivých spalin. Na Jesenicko, kde je jedna z nejvyšších nezaměstnaností, by mohli přijít investoři a postavit tam nové průmyslové objekty. Právě kvůli špatné dopravní dostupnosti tyto plány zatím nemají. Těch výhod pro stavbu tunelu by se našlo samozřejmě ještě víc.

Historie plánů na vybudování tunelu
Myšlenka vybudovat tunel pod Červenohorským sedlem je hodně stará. Už v šedesátých letech devatenáctého století se uvažovalo o výstavbě železničního tunelu, z finančních důvodů z tohoto záměru sešlo (více se dozvíte na wikipedii nebo v knize Století železnice na Jesenicku). Další projekt na stavbu tunelu byl údajně vypracován ve čtyřicátých letech minulého století, ale zůstal na papíře. Znovu se o výstavbě tunelu začalo uvažovat v devadesátých letech a zdálo se, že tentokrát by se to mohlo podařit. V roce 1998 se projektem začala zabývat také akciová společnost Lesostavby Šumperk. Firma, která měla zkušenosti s ražbou štol při stavbě přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně, platila přípravné práce, především studii vlivu na životní prostředí. Ze studie vyplynulo, že tunel je pro dopravu v Jeseníkách nejlepší variantou.  Vláda však tehdy rozhodla, že „s ohledem na stávající i předpokládanou nízkou intenzitu dopravy na silnici číslo 44 mezi Šumperkem a Jeseníkem a na vysoké finanční náklady nebude stavba tunelu pod Červenohorským sedlem investiční prioritou“. Proto začaly Lesostavby Šumperk připravovat stavbu tunelu jako soukromou investiční akci, založenou na návratnosti investice formou vybírání mýtného. Na jedné z variant se podílelo i Ředitelství silnic a dálnic, v roce 2003 přišlo již zmíněné stanovisko ministerstva životního prostředí. Lesostavby Šumperk pak zvažovaly spolupráci státního a soukromého sektoru. Jenže Lesostavby Šumperk zanikly a s nimi i slibně se rozvíjející plány. Jen pro zajímavost: tunel měl být otevřen v roce 2007.
 
Současná situace
A jaká je současnost? Prezident Miloš Zeman při své březnové návštěvě Olomouckého kraje řekl, že při jednání s polským prezidentem Bronislawem Komorowskim bude o tunelu hovořit. „Kdyby se podařilo dohodnout s Polskem o pokračování trasy, a dokonce se ji podařilo zařadit do transkontinentálních sítí, které nás ze severu a jihu obcházejí, tak by tento projekt měl smysl,“ uvedl Zeman (více se dočtete zde). Právě projekt Evropské unie, zaměřený na budování transevropských dopravních sítí, by podle Miloše Zemana mohl stavbě tunelu pod Červenohorským sedlem pomoci.

Autor: Petr Vávra

Více >

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku