Název petice:

Petice za snížení maximální povolené rychlosti z 80 na 50km/hod v úseku komunikace I/3 v Táboře – Měšicích, vymezeného změnou vodorovného dopravního značení před a za křižovatkou I/3 a ulicí Průhon (Svatá Anna) v katastrálním území Měšice u Tábora.

Text petice:

Osadní výbor v Měšicích, zastoupený jeho předsedou, a níže podepsaní občané, žádají touto peticí ŘSD a kompetentní orgány o snížení maximální povolené rychlosti z 80 na 50km/hod v úseku komunikace I/3 v Táboře – Měšicích, vymezeného změnou vodorovného dopravního značení před a za křižovatkou I/3 a ulicí Průhon (Svatá Anna) v katastrálním území Měšice u Tábora. Tato křižovatka je místem častých dopravních nehod. Po zkušebním provozu úpravy této křižovatky byla rychlost v tomto úseku zvýšena na původních 80km/hod. Týden po této úpravě došlo ke dvěma dopravním nehodám. Tato komunikace prochází obcí, kde je standardní povolenou maximální rychlostí 50km/hod. Podél komunikace I/3, procházející příměstskou částí Měšice, jsou dlouhodobě překračovány aktuálně platné hlukové limity ve dne i v noci (naměřený hluk až 69 dB, studie pro ŘSD z roku 2018, zakázka č. 3-1018-2818/1). To vše je možné pouze díky zákonné úpravě a tzv. „staré hlukové zátěži“ z roku 2000 . Tato úprava měla být pouze dočasnou, poskytující státu čas na odstranění této zátěže. Nutnost zvýšení bezpečnosti křižovatky a snížení hlukové zátěže z komunikace I/3 nás opravňují požadovat snížení maximální rychlosti na 50km/hod.

Ing. Milan Jůza, předseda Osadního výboru Měšice, Lipová 377, Tábor 391 56                               ovmesice@seznam.cz

Příjem žádostí: 2.3.2020 - 30.6.2021 Alokace: 200 000 000  Kč Oblíbené dotace se vrací. Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje výzvu na zlepšení čištění splaškových vod pomocí domovních čistíren pro oblasti, kde není z technického či ekonomického hlediska možnost připojení nemovitostí ke stokové síti zakončené ČOV. Na co můžete dotaci získat Dotaci získáte na vybudování soustavy domovních čistíren odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel (EO) v lokalitách, kde napojení na společnou kanalizaci a čistírnu není technicky možné, nebo by bylo finančně náročné. Příspěvek se vztahuje pouze na čistírny u budov využívaných k trvalému bydlení (zejména rodinné a bytové domy) a u budov ve vlastnictví obce. Soustava musí zároveň odkanalizovat minimálně 30 procent z celkového počtu obyvatel v dané části obce či města.

Občané sídliště M. Horákové, by si přáli před Olympií dvouřadou alej s chodníkem z velkých stromů (platanů, javorů nebo okrasných dubů, se zachováním stávajících vzrostlých stromů). Stromy je v dnešní době nutné uměle zavlažovat a v místě je nedostatek parkovacích míst, proto je do aleje také navrženo  parkoviště o 33 místech s propustnou dlažbou,  které zajistí autonomní zavlažování vysázených  stromů bez použití elektřiny a obsluhy.

Místo trpí silným provozem aut na Harantovce, lidé by uvítali oddělení silnice hustou zelení. Parkoviště před restaurací, kde se vaří a kam řada lidí chodí ráda na oběd, má parkoviště s kapacitou projektovanou na rok 1970. Vzhledem k silnému provozu na Harantovce, nebude nikdy tento prostor odpočinkový park, není zde ani jedna lavička. V tomto velkém otevřeném prostoru by mohla být  alej z velkých stromů. Málokde ve městě je tak velký prostor, aby velké stromy nebránili světlu do oken okolních domů.

V místech, kde jsou velké stromy se prý dobře spí (až do okruhu 300 m), to by jistě uvítali obyvatelé Harantovky i domů na sídlišti, které ruší v noci hluk z aut. Velké stromy v létě prostor ochlazují, a tak i pro chodce by byl v létě prostor příjemnější. Pro chodce jdoucí na sídliště i pro ty co musjí jít Harantovkou třeba ze školy E. Beneše. Velké stromy na svých listech zachytí prach z dopravy a zlepší vzduch plný exhalací.

Chodník a parkoviště v aleji tedy není zlo pro zeleň, ale zajistilo by zalévání stromů. Nová parkovací místa by umožnili změnit nebezpečné šikmé parkování v Harantovce u autobusové zastávky, kde by mohlo zůstat podélné a celkově by přibylo 23 parkovacích míst. Zajistilo by to další místa pro Harantovku a sídliště. 

Prostor by bylo možné oživit i vodním prvkem. Původní jezírko, které jsem uvažoval  by asi nebylo vhodné, ale malý vodopád vytékájící tam, kde je podstavec sochy Gottwalda a pokračující potůček kolem chodníku kolem aleje, končící malou tůňkou by místo jistě zpříjemnil.

Návrh by se měl uvítat odbor dopravy, protože nové parkoviště umožní odstranění nebezpečného šikmého stání v Harantově ulici, měl by se líbit i odboru životního prostředí, protože umožní jímat dešťovou vodu a posílí výrazně místní zeleň a počet velkých stromů ve městě. Bylo by to první místo v Písku s moderním samozavlažovacím systémem.

Návrh obsahuje asi 930 m2 zpevněných propustných ploch na místě, kde je nyní asi 310 m2 zpevněných ploch nepropustných, které sloužili dříve pro klaední věnců pro původní památník, zabírá tedy jen asi 620 m2 v létě vyhořelých trávníků. Odbor ŽP denně povoluje stavby RD, hal, i parkovišť ve městě, musí přistupovat ke všem žadatelům a občanům stejně. Pokud povolil parkoviště u nemocnice a nyní 2 připravovaná parkoviště na Hradišti pro sídliště a hřiště, není žádný logický důvod zamítat parkoviště pro sídliště M. Horákové, které jako jediné bude zavlažovat zeleň.

Občané proto žádají město Písek, aby zrealizovalo tento návrh místních obyvatel, aby příslušné odbory dořešili detaily a udělali vše pro jeho realizaci. Návrh řeší komplexně celý prostor, zlepšuje zeleň, navyšuje kapacitu parkovišť, dává stín chodcům, odstraňuje problematické parkování v Harantovce a nelegální parkování v zákazech na sídlišti za Olympií. Občané žádají ostatní obyvatele Písku, aby je v tomto podpořili, místo bude jistě velmi dobře sloužit všem lidem navštěvujícím tuto lokalitu.

Více obrázků k návrhu včetně zavlažovacích systémů na https://www.servisfull.cz/news/dvourada-alej-v-prostoru-pred-olympii/

My, občané České republiky, prostřednictvím této petice nesouhlasíme s návrhem výstavby průmyslové zóny v lokalitě Švamberk, katastrální území Ševětín.
Petice je podávána spolkem Pro region severního Českobudějovicka z. s., v zastoupení Mgr. Lucií Koblencovou, datum narození 2. 3. 1988, bytem Drahotěšická 430, 373 63 Ševětín.

Důvody a popis nesouhlasu:
• Záměr vybudovat v daných podmínkách průmyslovou zónu, která by svým rozsahem převyšovala dosavadní zastavěnou plochu v areálu, vnímáme jako výrazný zásah do krajiny a kvality životů obyvatel. Takový záměr pro obyvatele přilehlých obcí nepřináší žádná pozitiva či výhody. Naopak, negativní dopady spojené s realizací a provozem takového projektu vnímáme jako zcela zásadní.

• Odmítáme, aby byl prostor výjimečné jihočeské krajiny, tzv. pšeničných blat, obětován investičnímu záměru, který zcela změní její ráz, sníží rozmanitost živočišných a rostlinných druhů a nedocenitelnou kulturní hodnotu.

• Nesouhlasíme se záborem zemědělského půdního fondu. V lokalitě Švamberk se nachází cca 9,7 ha půdy, která spadá do II. třídy ochrany, 3,2 ha III. třídy ochrany, 1 ha IV. třídy ochrany a 2,3 ha V. třídy ochrany. Nesouhlasíme s trvalým vyjmutím této půdy ze zemědělského půdního fondu. Takto zásadní převedení funkčního krajinného pokryvu na nepropustnou plochu je proti veškerým strategiím územního plánování a trvale udržitelného rozvoje a bude mít vliv na mikroklimatické podmínky a hydrologické poměry v dané lokalitě.

• Nesouhlasíme s přeložkou Ponědražského potoka. Tento krok by byl významným zásahem do unikátního a cenného refugia lužního charakteru, ve kterém se nachází 40 bezobratlých druhů živočichů, z toho 7 zvláště chráněných, a 50 druhů obratlovců, z toho 5 zvláště chráněných. Tato lokalita je také výjimečná výskytem vzácné flory. Nesouhlasíme, aby muselo toto přírodní bohatství ustupovat podnikatelským záměrům, neboť by to pro něj mělo fatální následky.

• Žádáme přezkoumání vydaného územního rozhodnutí na ZTV Švamberk z roku 2015. Součástí tohoto rozhodnutí je závazné stanovisko Magistrátu města České Budějovice k zásahu do významného krajinného prvku Ponědražský potok, které bylo na základě faktických chyb a nezákonného postupu zrušeno Krajským úřadem Jihočeského kraje, Odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví dne 12. 11. 2019. Na základě těchto skutečností se domníváme, že celé územní rozhodnutí na ZTV Švamberk vykazuje nedostatky a sporné body a je tedy ve veřejném zájmu, aby bylo podrobeno přezkumu.

• V lokalitě Švamberk se nachází množství vzácných dřevin, které jsou svou skladbou a vzrůstem pro dané místo unikátní. Nesouhlasíme s jejich zamýšleným kácením a rozporujeme vydané povolení ke kácení z roku 2018, neboť nezohledňuje výjimečnost daných dřevin a jejich reálnou hodnotu.

• Nesouhlasíme s odtěžením významných archeologických terénů bez záchranného archeologického výzkumu. Navzdory tomu, že lokalita Švamberk je výjimečným zdrojem archeologického bohatství, nebylo zde v minulosti umožněno provést záchranný archeologický výzkum a předejít tak významné majetkové, historické a kulturní újmě, což považujeme za neakceptovatelné.

• Nepřijatelný je pro nás nárůst nákladní a osobní silniční dopravy spojené s obsluhou uvažované průmyslové zóny. Otevřením dálnice D3, úseku Bošilec-Ševětín, došlo k úbytku dopravy na přetížené silnici I. třídy I/3, investor však počítá s využitím této komunikace, čímž by došlo k opětovnému enormnímu zvýšení provozu v bezprostřední blízkosti zástavby obcí Ševětín, Neplachov, Dynín, Bošilec, Horusice a dalších. Požadujeme, aby nebylo umožněno naprosto neúměrné několikanásobné zvýšení dosavadního provozu (včetně hluku a znečištění životního prostředí), snížení bezpečnosti v okolí dotčených komunikací a narušení práva na klidné životní prostředí. Zcela nepřijatelný je také noční provoz.

• Rozporujeme význam průmyslové zóny v této lokalitě z hlediska snížení nezaměstnanosti. V současné situaci na trhu práce a fázi ekonomického cyklu, kdy poptávka po pracovní síle vysoce převyšuje její nabídku, dosahuje míra nezaměstnanosti nejen v okolních obcích, ale i v celém českobudějovickém okresu historických minim a pohybuje se na hranici přirozené míry nezaměstnanosti. Shledáváme tedy tento argument za zavádějící a význam celého projektu za neodpovídající.

• Žádáme prověření rozhodnutí o vydání demoličního výměru na objekt bývalého panského a zemědělského dvora Švamberk. Historie dvora sahala až do počátku 17. století a jednalo se o unikátní památku dokumentující způsob života našich předků. Zároveň byl tento panský statek historicky výjimečný, neboť jeho kompozice a využití v minulosti nemají v regionu obdoby. Je zdokumentováno, že v objektu se nacházelo mnoho kulturně a historicky cenných prvků, jako např. sgrafita, dřevěné krovy apod. Rozhodnutí o vydání demoličního výměru se uskutečnilo ve stejném rozhodném období, během kterého probíhalo řízení o zapsání dvora Švamberk do seznamu kulturních památek. Za daných podmínek shledáváme rozhodnutí o jeho demolici za problematické a postup daných úřadů za neobvyklý.

• Nesouhlasíme s tím, jakým způsobem je jednáno a rozhodováno o záměru takového rozsahu a dopadu na okolí. Záměr, který by svým rozsahem převyšoval dosavadní zastavěnou plochu, svým významem a veškerými vlivy přesahuje hranice místního regionu a projekty podobného typu a velikosti by dle nás měl být předmětem celospolečenské diskuze na minimálně regionální úrovni. Žádáme, aby proběhla veřejná diskuze o budoucím směřování a využití areálu Švamberk.

Petiční výbor spolku Pro region severního Českobudějovicka z. s., v zastoupení:
Mgr. Lucie Koblencová, Drahotěšická 430, 373 63 Ševětín

Zákaz umisťování krmiva a potravin na veřejném prostranství. Výjimkou zůstává možnost umístit krmení do krmítek pro ptáky nebo pro vodní ptactvo. V Českých Velenicich

Preferujeme postupnou obnovu městské zeleně v Soběslavi před plošným kácením stromů. Mladé stromy mohou být vysazovány mezi vzrostlé stromy a postupně přebírat jejich funkci. Žádáme, aby bylo zastaveno kácení a nahrazeno postupnou obnovou.

My níže podepsaní protestujeme proti návrhu záměru pískovny Dráchov ve formě, jak byl předložen k řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Viz https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_OV2065

Záměr zřízení pískovny v oblasti U Sloupu (ohraničené silnicemi Soběslav-Veselí na Lužnicí, silnicí k Dráchovu a řekou Lužnicí) předpokládá umístění technologického zázemí pískovny v severní části celého území v přímém sousedství s bytovou a rekreační zástavbou v lokalitě u Sloupu s negativními dopady do blízké obce Dráchov. Zároveň předpokládá zbudování výjezdu z prostoru pískovny na cestu II/159 vedoucí od křižovatky u Sloupu k obci Dráchov s frekvencí provozu okolo 100 kamiónů denně.

Důrazně protestujeme proti navržené variantě. Požadujeme přemístění úpravny štěrkopísku k jižnímu okraji stávajícího lesa, kde by došlo k výraznému omezení negativních dopadů těžby na obec Dráchov pouze na dobu těžby v severní části ložiska.

Zároveň požadujeme zřízení přímého výjezdu z prostoru pískovny na silnici I/3 (budoucí II/603) v oblasti křižovatky I/3 s I/23 nebo kdekoliv jižněji, např. při severním okraji Veselí nad Lužnicí v průmyslové oblasti. Vzhledem k převážnému směru doprav z prostor pískovny k dálnici D3 by šlo z hlediska dopravy o nepochybně bezpečnější řešení, neboť dochází k menšímu počtu křížení se stávajícími směry dopravy v lokalitě.

Apelujeme na zástupce obce, aby nepřipustili takovou změnu územního plánu, která by umožnila změnu užití lesních pozemků (minimálně v rozsahu parcel 431/1 a 418/6 v k.ú. Řípec) v severní části lokality. Požadujeme zachování co největšího pásu lesa podél silnice k Dráchovu, který zajistí ochranu blízkých obydlí a oblíbené restaurace s venkovním posezením proti přeletu prašnosti z prostor pískovny. Zároveň požadujeme zachování stromořadí okolo cesty k Dráchovu jako významného krajinotvorného prvku.

autoři petice / petiční výbor: Ivana Bártová, Ing. Hana Konečná, Mgr. Ing. Petr Mikeš, Mgr. Pavel Vlček

Petici je možno podpořit podpisem na petiční arch v restauraci Country Saloon u Sloupu nebo v Dráchovské hospodě. Případně je možno podpořit petici alespoň elektronicky zde.

Písemnou formu petice již podpořilo cca 100 obyvatel bezprostředního okolí.

Preferujeme zachování zeleně na náměstí Republiky a žádáme, aby zdravotní stav dvou vzrostlých lip u kostela svatých Petra a Pavla v Soběslavi byl řešen odborným zásahem arboristy (pokud to bude možné) a nikoli pokácením vitálních stromů.

Nechte jelena z Kvildy žít !

My, níže podepsaní, žádáme, aby jelen z areálu Návštěvnického centra na Kvildě byl ponechán naživu. Existují také jiné formy řešení situace kromě navrhovaného odstřelu.

Takovéto řešení je nepřijatelné,jelen jevil známky absolutní ztráty plachosti,zacož nese plně vinu personál návštěvnického centra a nyní je jeho poviností zajistit bezpečnost jelena i návštěvníků výstavbou plotu nebo vyškoleným doprovodem,popřípadě přesunem jelena do jiného chovného zařízení.

Jelen absolvoval tisíce návštěv a vždy se choval přátelsky ke všem návštěvníkům centra.

Vyzýváme tedy tímto ředitele správy národního parku Šumava Mgr. Pavla Hubeného

aby upustil od odstřelu jelena.