My, občané České republiky, prostřednictvím této petice nesouhlasíme s návrhem výstavby průmyslové zóny v lokalitě Švamberk, katastrální území Ševětín.
Petice je podávána spolkem Pro region severního Českobudějovicka z. s., v zastoupení Mgr. Lucií Koblencovou, datum narození 2. 3. 1988, bytem Drahotěšická 430, 373 63 Ševětín.

Důvody a popis nesouhlasu:
• Záměr vybudovat v daných podmínkách průmyslovou zónu, která by svým rozsahem převyšovala dosavadní zastavěnou plochu v areálu, vnímáme jako výrazný zásah do krajiny a kvality životů obyvatel. Takový záměr pro obyvatele přilehlých obcí nepřináší žádná pozitiva či výhody. Naopak, negativní dopady spojené s realizací a provozem takového projektu vnímáme jako zcela zásadní.

• Odmítáme, aby byl prostor výjimečné jihočeské krajiny, tzv. pšeničných blat, obětován investičnímu záměru, který zcela změní její ráz, sníží rozmanitost živočišných a rostlinných druhů a nedocenitelnou kulturní hodnotu.

• Nesouhlasíme se záborem zemědělského půdního fondu. V lokalitě Švamberk se nachází cca 9,7 ha půdy, která spadá do II. třídy ochrany, 3,2 ha III. třídy ochrany, 1 ha IV. třídy ochrany a 2,3 ha V. třídy ochrany. Nesouhlasíme s trvalým vyjmutím této půdy ze zemědělského půdního fondu. Takto zásadní převedení funkčního krajinného pokryvu na nepropustnou plochu je proti veškerým strategiím územního plánování a trvale udržitelného rozvoje a bude mít vliv na mikroklimatické podmínky a hydrologické poměry v dané lokalitě.

• Nesouhlasíme s přeložkou Ponědražského potoka. Tento krok by byl významným zásahem do unikátního a cenného refugia lužního charakteru, ve kterém se nachází 40 bezobratlých druhů živočichů, z toho 7 zvláště chráněných, a 50 druhů obratlovců, z toho 5 zvláště chráněných. Tato lokalita je také výjimečná výskytem vzácné flory. Nesouhlasíme, aby muselo toto přírodní bohatství ustupovat podnikatelským záměrům, neboť by to pro něj mělo fatální následky.

• Žádáme přezkoumání vydaného územního rozhodnutí na ZTV Švamberk z roku 2015. Součástí tohoto rozhodnutí je závazné stanovisko Magistrátu města České Budějovice k zásahu do významného krajinného prvku Ponědražský potok, které bylo na základě faktických chyb a nezákonného postupu zrušeno Krajským úřadem Jihočeského kraje, Odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví dne 12. 11. 2019. Na základě těchto skutečností se domníváme, že celé územní rozhodnutí na ZTV Švamberk vykazuje nedostatky a sporné body a je tedy ve veřejném zájmu, aby bylo podrobeno přezkumu.

• V lokalitě Švamberk se nachází množství vzácných dřevin, které jsou svou skladbou a vzrůstem pro dané místo unikátní. Nesouhlasíme s jejich zamýšleným kácením a rozporujeme vydané povolení ke kácení z roku 2018, neboť nezohledňuje výjimečnost daných dřevin a jejich reálnou hodnotu.

• Nesouhlasíme s odtěžením významných archeologických terénů bez záchranného archeologického výzkumu. Navzdory tomu, že lokalita Švamberk je výjimečným zdrojem archeologického bohatství, nebylo zde v minulosti umožněno provést záchranný archeologický výzkum a předejít tak významné majetkové, historické a kulturní újmě, což považujeme za neakceptovatelné.

• Nepřijatelný je pro nás nárůst nákladní a osobní silniční dopravy spojené s obsluhou uvažované průmyslové zóny. Otevřením dálnice D3, úseku Bošilec-Ševětín, došlo k úbytku dopravy na přetížené silnici I. třídy I/3, investor však počítá s využitím této komunikace, čímž by došlo k opětovnému enormnímu zvýšení provozu v bezprostřední blízkosti zástavby obcí Ševětín, Neplachov, Dynín, Bošilec, Horusice a dalších. Požadujeme, aby nebylo umožněno naprosto neúměrné několikanásobné zvýšení dosavadního provozu (včetně hluku a znečištění životního prostředí), snížení bezpečnosti v okolí dotčených komunikací a narušení práva na klidné životní prostředí. Zcela nepřijatelný je také noční provoz.

• Rozporujeme význam průmyslové zóny v této lokalitě z hlediska snížení nezaměstnanosti. V současné situaci na trhu práce a fázi ekonomického cyklu, kdy poptávka po pracovní síle vysoce převyšuje její nabídku, dosahuje míra nezaměstnanosti nejen v okolních obcích, ale i v celém českobudějovickém okresu historických minim a pohybuje se na hranici přirozené míry nezaměstnanosti. Shledáváme tedy tento argument za zavádějící a význam celého projektu za neodpovídající.

• Žádáme prověření rozhodnutí o vydání demoličního výměru na objekt bývalého panského a zemědělského dvora Švamberk. Historie dvora sahala až do počátku 17. století a jednalo se o unikátní památku dokumentující způsob života našich předků. Zároveň byl tento panský statek historicky výjimečný, neboť jeho kompozice a využití v minulosti nemají v regionu obdoby. Je zdokumentováno, že v objektu se nacházelo mnoho kulturně a historicky cenných prvků, jako např. sgrafita, dřevěné krovy apod. Rozhodnutí o vydání demoličního výměru se uskutečnilo ve stejném rozhodném období, během kterého probíhalo řízení o zapsání dvora Švamberk do seznamu kulturních památek. Za daných podmínek shledáváme rozhodnutí o jeho demolici za problematické a postup daných úřadů za neobvyklý.

• Nesouhlasíme s tím, jakým způsobem je jednáno a rozhodováno o záměru takového rozsahu a dopadu na okolí. Záměr, který by svým rozsahem převyšoval dosavadní zastavěnou plochu, svým významem a veškerými vlivy přesahuje hranice místního regionu a projekty podobného typu a velikosti by dle nás měl být předmětem celospolečenské diskuze na minimálně regionální úrovni. Žádáme, aby proběhla veřejná diskuze o budoucím směřování a využití areálu Švamberk.

Petiční výbor spolku Pro region severního Českobudějovicka z. s., v zastoupení:
Mgr. Lucie Koblencová, Drahotěšická 430, 373 63 Ševětín

Zákaz umisťování krmiva a potravin na veřejném prostranství. Výjimkou zůstává možnost umístit krmení do krmítek pro ptáky nebo pro vodní ptactvo. V Českých Velenicich

Preferujeme postupnou obnovu městské zeleně v Soběslavi před plošným kácením stromů. Mladé stromy mohou být vysazovány mezi vzrostlé stromy a postupně přebírat jejich funkci. Žádáme, aby bylo zastaveno kácení a nahrazeno postupnou obnovou.

My níže podepsaní protestujeme proti návrhu záměru pískovny Dráchov ve formě, jak byl předložen k řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Viz https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_OV2065

Záměr zřízení pískovny v oblasti U Sloupu (ohraničené silnicemi Soběslav-Veselí na Lužnicí, silnicí k Dráchovu a řekou Lužnicí) předpokládá umístění technologického zázemí pískovny v severní části celého území v přímém sousedství s bytovou a rekreační zástavbou v lokalitě u Sloupu s negativními dopady do blízké obce Dráchov. Zároveň předpokládá zbudování výjezdu z prostoru pískovny na cestu II/159 vedoucí od křižovatky u Sloupu k obci Dráchov s frekvencí provozu okolo 100 kamiónů denně.

Důrazně protestujeme proti navržené variantě. Požadujeme přemístění úpravny štěrkopísku k jižnímu okraji stávajícího lesa, kde by došlo k výraznému omezení negativních dopadů těžby na obec Dráchov pouze na dobu těžby v severní části ložiska.

Zároveň požadujeme zřízení přímého výjezdu z prostoru pískovny na silnici I/3 (budoucí II/603) v oblasti křižovatky I/3 s I/23 nebo kdekoliv jižněji, např. při severním okraji Veselí nad Lužnicí v průmyslové oblasti. Vzhledem k převážnému směru doprav z prostor pískovny k dálnici D3 by šlo z hlediska dopravy o nepochybně bezpečnější řešení, neboť dochází k menšímu počtu křížení se stávajícími směry dopravy v lokalitě.

Apelujeme na zástupce obce, aby nepřipustili takovou změnu územního plánu, která by umožnila změnu užití lesních pozemků (minimálně v rozsahu parcel 431/1 a 418/6 v k.ú. Řípec) v severní části lokality. Požadujeme zachování co největšího pásu lesa podél silnice k Dráchovu, který zajistí ochranu blízkých obydlí a oblíbené restaurace s venkovním posezením proti přeletu prašnosti z prostor pískovny. Zároveň požadujeme zachování stromořadí okolo cesty k Dráchovu jako významného krajinotvorného prvku.

autoři petice / petiční výbor: Ivana Bártová, Ing. Hana Konečná, Mgr. Ing. Petr Mikeš, Mgr. Pavel Vlček

Petici je možno podpořit podpisem na petiční arch v restauraci Country Saloon u Sloupu nebo v Dráchovské hospodě. Případně je možno podpořit petici alespoň elektronicky zde.

Písemnou formu petice již podpořilo cca 100 obyvatel bezprostředního okolí.

Preferujeme zachování zeleně na náměstí Republiky a žádáme, aby zdravotní stav dvou vzrostlých lip u kostela svatých Petra a Pavla v Soběslavi byl řešen odborným zásahem arboristy (pokud to bude možné) a nikoli pokácením vitálních stromů.

Nechte jelena z Kvildy žít !

My, níže podepsaní, žádáme, aby jelen z areálu Návštěvnického centra na Kvildě byl ponechán naživu. Existují také jiné formy řešení situace kromě navrhovaného odstřelu.

Takovéto řešení je nepřijatelné,jelen jevil známky absolutní ztráty plachosti,zacož nese plně vinu personál návštěvnického centra a nyní je jeho poviností zajistit bezpečnost jelena i návštěvníků výstavbou plotu nebo vyškoleným doprovodem,popřípadě přesunem jelena do jiného chovného zařízení.

Jelen absolvoval tisíce návštěv a vždy se choval přátelsky ke všem návštěvníkům centra.

Vyzýváme tedy tímto ředitele správy národního parku Šumava Mgr. Pavla Hubeného

aby upustil od odstřelu jelena.

Tato petice má za úkol regulovat přemnožené degenerucící lidské pokolení svou sobecky narůstající bezohlednou spotřebou přírodních zdojů. Přišel ten nejvyšší čas zamyslet se nad odkazem co zanecháme příštím pokolením. Jsem pro zastavení bezohledného sobeckého množení konzumní nepřemýšelející masy lidstva. 

Chtěl bych Vás poprosit aby jste se nad tím zamysleli. A pokud ne pro nás lidi, zkuste to pochopit alespoň z  pohledu zvířat...

Děkuji Jan Minář

Bydlím v Jížních Čechách, kde jak každý ví je mnoho rybníků. Pár let sem již přilétají kormoráni. Od asi tak loňského roku jsou u rybníků umístěné plašiče, které nepravidelně vystřelují i v noci. Rybáři si tím chrání ryby, aby neměli ztráty. Na kaprech, které sami krmí chlévskou mrvou. Mimo živnostníků, kteří mají pronajaté rybníky. Když se nad tím člověk zamyslí, tak celkově neprospívají přírodě a vůbec. Budu nesmírně šťastná až toto zkončí. Střílí mi to kousek od domku. Nekonečně děkuji všem, kteří si to přečtou a podepíší. Hanka Molová