Petice SKIP ČR proti odvolání předsedy Ústřední knihovnické rady PhDr. Víta Richtera 2427 podpisů

Petice SKIP ČR proti odvolání předsedy Ústřední knihovnické rady PhDr. Víta Richtera

Profesní organizace Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR /SKIP/ protestuje proti nezdůvodněnému odvolání dlouholetého předsedy Ústřední knihovnické rady /ÚKR/ PhDr. Víta Richtera.

Nezdůvodněné odvolání předsedy Ústřední knihovnické rady (ÚKR je poradní orgán ministra zřízený ze zákona a MK ČR vydává jeho statut a jednací řád) dne 31. 7. 2019 ministrem kultury Antonínem Staňkem, způsob jeho provedení a účelovou změnu Stanov ÚKR považujeme za porušení základních principů profesionality, etického chování a zároveň  za manažerské selhání ze strany pana ministra.

Bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) poslední den ve funkci odvolal předsedu ÚKR Víta Richtera, který tento ministrův poradní orgán dlouhodobě vedl. Ministr kultury Antonín Staněk z našeho pohledu účelově změnil statut Ústřední knihovnické rady.

PhDr. Vít Richter je jedna z nejvýznamnějších osobností současného českého knihovnictví. Profesně je téměř celoživotně spjat s Národní knihovnou ČR (NK). Byl hlavním iniciátorem vzniku grantového programu MK ČR  -  VISK (Veřejné informační služby knihoven); zcela mimořádné je jeho úsilí o internetizaci českých veřejných knihoven. Jako předseda SKIP a ÚKR prosazoval zájmy knihoven při přípravě nové podoby Knihovního zákona, Autorského zákona, Katalogu prací, Standardu VKIS atd.

Vít Richter permanentně jedná s autorskými ochrannými svazy, vydavateli a producenty, ministerstvy, knihovnami ad. Věnuje se organizační a řídící činnosti ve SKIPu, mimořádná je jeho činnost přednášková a publikační v České republice i zahraničí, věnuje se výzkumné činnosti, mimořádné jsou jeho aktivity na podporu spolupráce mezi knihovnami a dalšími paměťovými institucemi, byl dosud předsedou ÚKR. Nedovedeme si vysvětlit, jaké důvody mohly vést ministra kultury k těmto náhlým koncepčním změnám.

 

My, níže podepsaní knihovníci a informační pracovníci, vyjadřujeme zásadní nesouhlas se způsobem a formou odvolání pana Víta Richtera z funkce předsedy Ústřední knihovnické rady /ÚKR/.

Pozn.: Petici je možné podepsat v elektronické podobě. V případě, že bude podpis uveden vícekrát, bude započítán pouze 1x.

 

Za petiční výbor:

Mgr. Roman Giebisch, Ph.D.

Předseda SKIP

Národní knihovna ČR

Klementinum 190

110 00   Praha 1

 

Tel: +420/221 663 333

email: roman.giebisch@nkp.cz

www.nkp.cz

 

 

 

Autor: Roman Giebisch | 2427 podpisů

Více >
Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR 15467 podpisů chybí 4533

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR
 

Požadujeme zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice bez výjimky. Naše požadavky na změnu legislativy se opírají zejména o následující skutečnosti:


Kamerové systémy by mohly odradit od špatného a násilného zacházení se zvířaty, podporovaly snahu dodržovat správné postupy a předešly situacím, kdy se ke konzumentům dostane maso z nemocného zvířete (viz. situace v Polsku). Domníváme se, že spotřebitel by měl vědět, co jí a jakým procesem si zvíře před smrtí prošlo. 


Kamery požadujeme na místech vykládání či vyhánění zvířat z transportního vozu, předporážkového ustájení zvířat a na místech usmrcování, vykrvení a následného stahování z kůže, vyvrhování a zbavování se jednotlivých částí těla. 

Požadujeme, aby byl celý tento proces živě vysílán na webových stránkách jednotlivých jatek tak, aby se na něj kdokoliv mohl kdykoliv podívat. Vzorem může být např. společnost Hollandia, která pod heslem „jsme průhlední” vysílá online každou z částí svých činností.


Kamerové systémy neukončí utrpení na jatkách, ale budou cenným nástrojem běžným spotřebitelům k tomu, aby věděli, jak je nakládáno se zvířaty, které konzumují. Jatka nedovolují exkurze a jejich budovy jsou uzpůsobeny tak, že se nikdo nemá šanci o jejich činnosti nic dozvědět. Zvířata jsou odkázána na vůli zaměstnanců. Z pořízených záběrů a výpovědí zaměstnanců vyplývá, že jsou v některých případech zvířatům chvíle před smrtí znepříjemňovány.
Inspirací může být Francie a Velká Británie, kde jsou kamerové systémy na jatkách již zavedeny.

 

My, níže podepsaní, souhlasíme s textem Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR.

Petice ke stažení: https://bit.ly/2SWyymf

Autor: Zvířata Nejíme | 15467 podpisů

Více >
PETICE za uvolnění Pražského hradu pro občanské účely 318 podpisů

PETICE za uvolnění Pražského hradu pro občanské účely

Využívajíce svého práva obracet se peticí se žádostmi nebo návrhy na příslušné státní orgány, vyzýváme vládu a Parlament, aby společným úsilím nalezli důstojné sídlo pro prezidenta republiky jinde než na Pražském hradě.

Umístěním sídla prezidenta a jeho kanceláře na Pražský hrad je již více než 100 let narušován aktuální republikánský charakter státu - Pražský hrad byl budován jako sídlo panovníka z Boží milosti a svým umístěním, okázalou krásou i těsným sousedstvím se sídelní katedrálou pražského arcibiskupa symbolizoval zvláštní postavení panovníka vůči jeho poddaným. K Hradu vždy neoddělitelně patřil příslušný majestát. Byl sídlem toho, kdo maje stát, měl i Hrad a byl formálním a mnohdy i skutečným vlastníkem státu i Hradu.

Postavení prezidenta však má mít zcela jiný charakter - podle T.G.Masaryka má být prezident primus inter pares, republikánská forma státu má zahrnovat i demokratizaci, tj. zrovnoprávnění všech účastníků republikánského života, včetně předsedy státu.

Přítomnost sídla prezidenta na Hradě přináší řadu zcela konkrétních problémů a komplikací, mj. pro obyvatele Prahy velmi znesnadňuje jinak zcela běžné propojení mezi Klárovem, Pohořelcem, Bruskou a Úvozem, protože při snaze o zcela běžný průchod je občan vystaven komplikované osobní prohlídce, která je nejenom časově velmi náročná, hlavně ale je krajně nedůstojná.

Naprosto zásadní problémy vyvolává toto umístění sídla na Pražském hradě pro všechny, kdo se chtějí účastnit duchovního života v pražské katedrále, ať už jako aktivní účastníci mše svaté, nebo jako obdivovatelé symbolů české státnosti.

Není žádný důvod, aby Pražský hrad nemohl fungovat jako kterýkoli jiný český hrad, tj. umožňovat prohlídky po různě rozsáhlých a tím i různě honorovaných okruzích, aniž by přitom vyvolával potřebu prohledávat každého návštěvníka.

Z výše uvedených důvodů proto požadujeme, aby zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři presidenta republiky, byl v § 3 upraven tak, že prezident sídlí v jiných prostorách, než je Pražský hrad.

 

Za petiční výbor je oprávněn jednat:

RNDr. Radim Špaček, Šumberova 48, Praha 6, korespondenční adresa: Dobrovolného 699, 25263 Roztoky. e-mail radim.spacek@korunaceska.cz, tel. 603 778 312

Autor: Radim Špaček | 318 podpisů

Více >
Zachraňme Vltavu v centru Prahy 830 podpisů chybí 6170

Zachraňme Vltavu v centru Prahy

Nesouhlasíme s výstavbou nové plavební komory, která zničí klidový prostor kolem Střeleckého ostrova, Dětského ostrova a Žofína.
Stavba není v souladu s veřejným zájmem.

Nová plavební komora má být umístěna na východní straně Dětského ostrova, konkrétně mezi Dětským ostrovem a Střeleckým ostrovem.

Nová plavební komora by umožnila velkým lodím a parníkům obsazených převážně zahraničními  turisty proplouvání kolem ostrovů Dětský, Střelecký a Žofín, tedy na místech, kde dnes  jezdí Pražané na lodičkách a využívají centrum Pražské památkové rezervace k rekreačně sportovnímu využití nebo odpočinku.

Tyto ostrovy a okolní vodní plocha slouží k rekreaci a oddechu či sportu  obyvatel nejen Prahy 1 a Prahy 5, ale obyvatel celé Prahy.

Velké lodě, již téměř "ucpaly" Vltavu Pod Karlovým mostem,  po uskutečnění záměru se tato situace bude opakovat i v prostoru Žofína a Střeleckého ostrova.
 
Rozšíření teritoria plavby na Vltavě pro velké výletní lodě je dobrým byznysem pro loďařské společnosti, neslouží veřejnému zájmu Pražanů !
Nehledě k uvedenému, plavební komora naruší i krajinný a přírodní reliéf Vltavy v samém centru Pražské památkové rezervace, změní průtokové poměry, a okolí bude ještě více zahlceno emisemi ze spalovacích motorů velkých lodí.

 

Autor: Jana Voříšková | 830 podpisů

Více >
Petice proti sloučení nemocnic Plzeňského kraje 47 podpisů

Petice proti sloučení nemocnic Plzeňského kraje

P e t i c e   

proti sloučení nemocnic Plzeňského kraje

podle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

 

My občané Plzeňského kraje, žádáme prostřednictvím této petice Zastupitelstvo Plzeňského kraje, aby neschválilo, ale zamítlo svým rozhodnutím sloučení nemocnic Plzeňského kraje.

 

Rada Plzeňského kraje rozhodla na návrh holdingu „Nemocnice Plzeňského kraje, a.s. o záměru „Integrace nemocnic Plzeňského kraje fúzí sloučením“, a  to akciových společností Klatovské nemocnice, a.s., Domažlické nemocnice, a.s., Stodské nemocnice, a. s. a Nemocnice Plzeňského kraje, a.s. do jednoho celku  a další nemocnice – Rokycanskou nemocnici a.s., Nemocnici následné péče Svatá Anna, s.r.o. a Nemocnici následné péče LDN Horažďovice, s.r.o. pak majetkově podřadit pod sloučený celek.

My občané Plzeňského kraje s tímto záměrem nesouhlasíme.

- funkce stávajícího holdingu pod názvem Nemocnice Plzeňského kraje, a.s. nezajistila lepší poskytování zdravotní péče ani lepší hospodářské výsledky nemocnic, naopak tento subjekt s vysokými náklady neprodukuje žádnou zdravotní péči. A nyní navrhuje sloučení nemocnic bez jakýchkoliv záruk zlepšení jakékoliv oblasti výkonu zdravotní péče v kraji,

Záměr integrace zásadně nezaručuje

- zajištění zdravotní péče ve stávajícím rozsahu v rámci celého kraje, který již ve dvou okresech nemá svoje zdravotní zařízení; není garantována struktura poskytované zdravotní péče ve stávajícím rozsahu a umístění v kraji,

- pro zaměstnance nemocnic toto řešení nepředstavuje jistotu ani stávajících poměrů na pracovišti,

- v důsledku nejistých pracovních podmínek včetně odměňování pro zaměstnance nemocnic může dojít k výraznému odchodu zaměstnanců nemocnic mimo zdravotnická zařízení Plzeňského kraje, a tak ohrožení provozu zdravotnických zařízení,

- není řešena otázka plateb za zdravotní péči od zdravotních pojišťoven a jejich výše pro sloučený celek, což může ovlivnit zcela zásadně možnost rozsahu poskytované zdravotní péče pro občany kraje.

 

Petiční výbor ve složení:

Miroslav Giňa, Krandova 58, 333 01 Stod

Vlastimil Junger, Pod Rybníčkem 367, 336 01 Blovice

Ing. Jan Dlouhý, Zemětice č. 3, 334 52 Merklín

Autor: Miroslav Giňa | 47 podpisů

Více >
Petice na podporu kastelána hradu Kašperku 1958 podpisů chybí 42

Petice na podporu kastelána hradu Kašperku

Adresováno pro:

Rada města Kašperské Hory,

Náměstí 1,

34192 Kašperské Hory 

 

My, občané města Kašperské Hory a ostatní příznivci hradu Kašperku připomínáme, co udělal kastelán Mgr. Zdeněk Svoboda v letech 2000 až 2019 pro rozvoj hradu Kašperku a pro zachování a rozkvět památek Kašperských Hor i pro kulturní klima ve městě. Zároveň podotýkáme, že hrad Kašperk je jako jeden z mála českých hradů finančně naprosto soběstačný a ještě přispívá do pokladny města. Z bezvýznamné památky s podprůměrnou návštěvností dokázal Mgr. Svoboda udělat jeden z nejnavštěvovanějších hradů v Čechách s kulturním programem, který by mu mohly závidět mnohé ze státních hradů a zámků. V poslední době jste vyvolali kompetenční spor, v němž rada města kompletně změnila jak Zřizovací listinu, tak veškeré kompetence, které se hradu týkají. V atmosféře podezíraní a nepřátelství, kdy jste si přisvojili veškeré rozhodování i o běžných provozních záležitostech, které přísluší do pravomoci kastelána a správy hradu, není jakákoliv koncepční, kreativní práce možná. Tím byl Mgr. Svoboda prakticky donucen na svou funkci rezignovat.

Žádáme Vás proto, abyste upustili od změn, které byly správě hradu vnuceny v poslední době nebo, které se mají v nejbližší době uskutečnit a abyste zachovali původní Zřizovací listinu hradu Kašperku jako organizační složky města a vrátili správě hradu kompetence, které si přisvojilo město.

Dále žádáme o stažení výběrového řízení na nového kastelána a o pokus vyřešit tento spor jednáním se stávajícím kastelánem a správou hradu. Máte mezi sebou odborníka s tvůrčí invencí, který vysoce převyšuje běžný průměr, pokuste se proto o dohodu s ním.

Autor: Helena Pekárková | 1958 podpisů

Více >
PETICE za pojmenování PARKU RUSKÉHO EXILU 50 podpisů chybí 450

PETICE za pojmenování PARKU RUSKÉHO EXILU

PETICE ZA

pojmenování bezejmenné části parku na Náměstí Interbrigády v Praze 6 na: “PARK RUSKÉHO EXILU

dle čl. 18 listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním Petice je určená pro členy Pracovní skupiny pro místopis Prahy 6 a pro členy Místopisné komise Rady hl. m. Prahy:

Vážení, městské části Dejvice a Bubeneč se v období meziválečného Československa staly útočištěm mnoha tisíců exulantů prchajících z Ruské říše před bolševickým terorem. Po skončení druhé světové války byly stovky z nich odvlečeny do sovětských koncentračních táborů či násilně vystěhovány. Nezachránilo je ani československé občanství.

V Praze 6 se stále nacházejí domy a byty, ve kterých žili přední osobnosti a intelektuálové své doby. Nejznámějším místem je Profesorský dům v Rooseveltově ulici. Díky masivní podpoře československé vlády také známé jako "Ruská pomocná akce", se mohli exulanti nadále věnovat svým profesím a výrazně tak obohatili naši vědu a kulturu.

Věříme, že jméno parku je vhodným způsobem, jak si připomenout jejich příběhy. A to symbolicky 100 let od zahájení Masarykovy Ruské pomocné akce.

Pojmenováním parku po ruském exilu připomeneme tragické osudy našich spoluobčanů. Jde ale také o jeden z čestných momentů dějin, kdy naše země poskytla pomoc lidem prchajícím před zlem. To svědčí o solidaritě a empatii našich předků. Park by měl být připomínkou toho, že hodnoty humanity a lidských práv byly a jsou základem naší svobodné a demokratické společnosti.

Petiční výbor:

Jan Lipavský, Praha 6, Tychonova 18, 16000

Ondřej Chrást, Praha 6, Rooseveltova 29, 16000, 

Eva Tichá, Praha 6, Studentská 540/7

Jiří Hoskovec, Praha 6, Peštukova 2, 16200 

- za petiční výbor mohou jednat všichni jeho členové.

 

Při ochraně osobních údajů se petiční výbor drží zákona č 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů.

(Organizátor petice je povinen shromažďovat a zpracovávat pouze osobní údaje odpovídající stanovenému účelu a uchovávat je pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování. Získané údaje nesmí předávat jiným osobám a subjektům než správnímu orgánu, jemuž je petice určena.) 

Autor: Michal Zachar | 50 podpisů

Více >
Petice za zachování mateřských a rodinných center 1686 podpisů chybí 8314

Petice za zachování mateřských a rodinných center

My níže podepsaní,

žádáme, aby byla navýšena podpora státu pro organizace typu rodinných center. Jedná se o podporu z národního dotačního titulu Rodina z gesce Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Jedná se o jedinou podporu zaměřenou na preventivní a podpůrné opatření pro rodiny s dětmi 0 až 3 roky.

Je známým faktem, že preventivní opatření jsou vždy levnější, než následná péče!

Podle informací MPSV nebyly finance na tuto oblast navyšovány od roku 2013. Vzhledem k vývoji minimálních mezd a inflace došlo k poměrnému snížení dotace o jednu třetinu. Za takových podmínek není možné udržet služby, které centra poskytují. Současná alokace nepokrývá ani polovinu žádaných prostředků.

Situace je kritická! Jsme svědky toho, že mnohá centra zavírají a utlumují činnost.

Dochází taky k nezvratným změnám, kdy se dlouhodobě budovaná síť služeb primární prevence začíná rozpadat, místo toho, aby byla stabilní a mohla se naopak více zahušťovat a plnit tak svou funkci.

Organizace typu rodinných center poskytují preventivní a podpůrné opatření pro rodiny s dětmi. Jsou to organizace, které mají v České republice i více než dvacetiletou historii, vznikají z potřeb daného místa a to většinou z iniciace místních obyvatel, reagují na lokální potřeby a problémy daného místa. Rodinná centra pracují s rodinami s malými dětmi a to již v době plánovaní rodičovství, těhotenství, přes porod, péči o děti, výchovu, partnerské vztahy, návrat na trh práce, sladění rodiny a práce a poskytováním poradenství až po péči o skupiny rodin se speciálními potřebami (např. rodiče dětí s poruchou autistického spektra).  Činnost jednotlivých center je závislá od potřeb místní komunity. Touto prací je podporována stabilita rodin.

Žádáme naše zákonodárce, aby přijali taková opatření, aby nadále nedocházelo k ničení dlouhodobé práce na poli primární prevence, kterou centra odvádějí. Žádáme, aby byl zohledněn a dorovnán propad finančních prostředků vůči nárustu mezd a inflace od roku 2013.

Žádáme také koncepční ukotvení problematiky ve vztahu k financování služeb primární prevence, která by zohledňovala nejen zachování služeb, ale také jejich postupný rozvoj vůči nárůstu mezd a inflaci.

Chceme zachování rodinných center navýšením alokovaných prostředků již v rozpočtu na rok 2020 a tím umožnění i rozvoje služeb primární prevence pro rodiny s malými dětmi, které by měli být co nejdostupnější.

Děkujeme.

Autor: Kateřina Novotná | 1686 podpisů

Více >
Petice proti množírnám psů 16585 podpisů

Petice proti množírnám psů

Důrazně žádáme o legislativní změnu, která by zamezila, aby v České republice trpěly tisíce zvířat v množírnách ve kterých se ze psů stává pouhé zboží.

Nejcharakterističtějším znakem těchto prostorů jsou otřesné podmínky, zvířata žijí většinou v těsných klecích, nemají žádný pohyb, pořádnou stravu a v některých případech jsou nechávány v nevytápěných prostorech i v zimě, protože jejich zdraví a spokojenost jsou tím posledním, o co obchodníkům s takto chovanými psy jde.

 

Feny žijí jen proto, aby rodily a jakmile toho již nejsou schopny, jsou nemilosrdně utráceny. Štěňata jsou odebírána od psů v nejútlejším věku, díky čemuž dochází k jejich častému úmrtí, neboť ještě nejsou schopny samostatného přežití. I v případě, že jsou se štěňata dostatečně životaschopná a přežijí, provází je od mládí zdravotní a psychické problémy, které zcela korespondují s hrůznými podmínkami, ve kterých jsou psi vychováváni. Nejedná se pouze o růstové problémy, díky absolutnímu nedostatku socializace nejsou psi zvyklí nejen na lidi, ale ani na ostatní psy či jiná zvířata, v extrémních případech dokonce ani na denní světlo.

 

„V množírnách zvířata žijí ve vlastních výkalech na malém prostoru jako ve vězení, nemají dostatek krmení ani vody. Ta, která mají více štěstí, jsou určena na prodej, pokud přežijí transport narvaná do malých přepravek na ovoce a zeleninu bez vody a krmení, na místo určení," říká veterinářka Martina Načeradská.

Problém je zcela nevhodně řešený legislativě, po právní stránce se jedná pouze o obecné formulace, které není sebemenší problém obejít, veterinární zpráva poté nemá právo na kontrolu bez předchozího oznámení, což dává množitelům dostatek času vše na oko zakrýt či uvést do vyhovující stavu, který samozřejmě trvá jen po dobu nezbytně nutnou. Navíc veterinární zpráva operuje vždy v daném regionu, není tedy pro množitele nic jednoduššího, než problematickou množírnu přesunout do jiného kraje.

Vše je podpořeno stále častějším prodejem přes internet, neboť dochází k takřka minimální kontrole před nákupem.

 

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská doufá ve změnu legislativy za dva roky, což nám přijde jako zcela neadekvátně dlouhá doba. Apelujeme proto na ministerstvo zemědělství a spravedlnosti, aby neprodleně zakročily. 

Autor: Petra Kociánová | 16585 podpisů

Více >
Petice za život 4045 podpisů chybí 15955

Petice za život

Vážení členové vlády, vážený pane ministře, vážení zastupitelé měst a obcí České republiky,
vzhledem k alarmujícímu úbytku vody v ČR Vás vyzýváme, abyste vyhlásili stav celorepublikové klimatické nouze a přijali okamžitá opatření ke stabilizaci krajiny a obnově vodního režimu v krajině. Starostové měst a obcí tak mohou učinit v rámci Agendy 21. Navrhujeme a žádáme následující:
1. Kde je to po konzultaci s odborníky možné, zrušit regulace vodních toků a obnovit jejich původní charakter. Bez ohledu na majetkové a právní poměry - ve veřejném zájmu. Vodě musí být umožněno zasakovat v celém průběhu svého toku do spodních vrstev půdy. Např. řeka Morava má mít o 300 km delší vodní tok, neregulovaný volně meandrující vodní tok s rozsáhlou příbřežní vegetací má zásadní vliv na doplňování zásob spodní vody.
2. Zrušit těžbu nerostných surovin pod úrovní mělké zvodně. Důlní díla nechat zaplavit odčerpávanou vodou. Důlní díla, vrty, z nichž se odčerpává voda, vysušují krajinu zespodu - stahují vodu.
3. Zasypat meliorace, sanovat vrty, stanovit povinnost všech uživatelů půdy hnojit půdu, namísto současného hnojení rostlin, hospodařit v sedmipolním systému v meziřadí lineárních vegetačních pásů generativně množených ovocných a nektarodarných dřevin z regionálního osiva pěstovaných v obecních školkách tak, aby soustavně docházelo ke zvyšování objemu organické hmoty v půdě, biodiverzity a tím její schopnosti vázat vodu.
4.Omezit spotřebu vody na maximum, v průmyslu, zemědělství, i domácnostech.
5. Zastavit jakoukoliv další urbanizaci, spotřebu fosilních paliv, přestat řešit kůrovcovou kalamitu těžbou a začít s obnovou lesních ekosystémů podsadbou do stávajících lesních porostů, a to i suchých. Suché stojící stromy jsou nezbytné pro úspěšnou výsadbu nových dřevin.
Jediné, co přírodu zachrání, jsou dřeviny, neregulované vodní toky s příbřežní vegetací, maximalizace organické hmoty v půdě a výsadba dřevin v krajině na všech půdách, a to ve veřejném zájmu. Betonové přehrady nám nepomohou. Pomohou stromy, keře, byliny, zvyšování biodiverzity, objemu organické hmoty na metr čtvereční krajiny, rostliny vážou vodu, odpařují vodu a jsou hlavním faktorem zajišťujícím déšť. Bez stromů v krajině neprší.
V naší krajině nyní chybí miliardy stromů a keřů. To jsou miliardy kubíků vody.

Tato opatření je třeba přijmout okamžitě, bez odkladu a na území celé České republiky. Váhání už bylo dost, je třeba konat.
Současná vláda i vlády předešlé o úbytku vod dlouhodobě vědí na základě odborných studií, které každoročně aktualizuje ČHMÚ, již od roku 1988, a mimo prohlášení jej nijak neřeší.
Situaci je třeba řešit okamžitě, dokud to ještě jde. Každým dalším váháním se přibližujeme bodu, kdy náprava již nebude možná.

Pro spolupráci jsme rádi k dispozici. Spolek PagoPago, Litovel.

Autor: Spolek PagoPago | 4045 podpisů

Více >
Petice proti asfaltovému povrchu cyklostezky přírodou Ladova kraje 158 podpisů

Petice proti asfaltovému povrchu cyklostezky přírodou Ladova kraje

Přes čtyři sta stromů a patnáct tisíc metrů čtverečních keřů padlo za cyklostezku „Do Prahy na kole“ z Kolovrat do Mnichovic. Z důvodu zásahu do kořenové zóny stávajících stromů lze očekávat chřadnutí a úhyn dalších jedinců.

Z  odborného pohledu arboristy lze potvrdit, že šlo o zdravé stromy a řadě z nich bylo možné se vyhnout.

Jsme spolek, který má mimo jiné za cíl ochranu přírody a krajiny. Projekt chystaný několik let nám ukázali těsně před odevzdáním na dotace. Nebylo už možné do něj příliš zasahovat. Docílili jsme odstranění veřejného osvětlení navrhovaného po celé délce říčanského úseku.

Pokácené stromy a narušení mizejících biotopů již nezachráníme, můžeme ale usilovat o změnu povrchu.

Nevýhody asfaltu, na které hlavně chceme upozornit, jsou značné ohřívání povrchu i okolí, zhoršená orientace ve tmě, zatížení krajiny, větší náročnost na prostor pro pohyb strojů při realizaci, zasypání kořenových systémů stromů okolo cesty neprodyšným a nepropustným povrchem. Nevhodně mění ráz krajiny. Řada cyklistů považuje asfalt za nudný povrch a pro běžce i chodce nepřináší relaxační účinek.

Jakmile jej jednou do krajiny dáte, už tam zůstane. Stezka, která bude vypadat jako další silnice, ráz krajiny Ladova kraje změní. Vadí nám ignorování toho, že existuje mnohem ekologičtější, venkovu bližší a k přírodě šetrnější varianta, a to povrch z mlatu.

Tento úsek je prvním úsekem plánované cyklostezky Praha – Vídeň, a to, jak se k němu vyjádříme, může mít vliv na její podobu po celou její cestu.

Autor: Zbyněk Havlíček | 158 podpisů

Více >
Petice za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému na nejvyšším vrcholu Krušných hor, Klínovci 580 podpisů chybí 9420

Petice za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému na nejvyšším vrcholu Krušných hor, Klínovci

V Jáchymově dne 13.5.2019

 

Vládě České republiky

Senátu Parlamentu České republiky

Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky

Ministerstvu životního prostředí České republiky

Ministerstvu pro místní rozvoj České republiky

Ministerstvu dopravy České republiky

Ministerstvu obrany České republiky

                  

Petice podle §1 zákona c. 85/1990 Sb., o právu petičním

 

"Za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému při horní hranici lesa na nejvyšším vrcholu Krušných hor Klínovci a jeho okolí a za omezení výšky nových staveb na Klínovci a jeho okolí na maximálně 13 metrů."

 

Klínovec je nejvyšší vrchol Krušných hor (1244 m n.m.) a to z něj dělá významově výjimečné místo Karlovarského a Ústeckého kraje i sousedního Saska. Tato výjimečnost by mela byt nadřazena všemu ostatnímu. Vrchol Klínovce a jeho okolí by měly zůstat zachovaný pro budoucí generace bez jakékoli další nové dominantní výškové stavby, jež by nepřirozeně narušovala krajinný ráz ze všech přilehlých i vzdálenějších pohledů. 

Jedinou dominantou vrcholu Klínovce, nechť' nadále zůstane telekomunikační věž se svou výškou cca 56 metrů, a nikoliv nově uvažovaný záměr výstavby, stezky v oblacích" tzv. SKYWALK. Tato stezka by svou výškou (investoři skoro pokaždé mluví o jiné výšce 50, 65, 70 nebo dokonce 75 metrů), prostorovým objemem a vysokou návštěvnosti (až 400.000 návštěvníků ročně) naprosto zastínila vše, čím je zatím vrchol Klínovce charakteristický.

Návštěvnické (možnosti vrcholu Klínovce a jeho okolí je třeba stanovit limity z mnoha důvodu, ale zejména z důvodu ochrany přírody a krajiny. Případná výstavba na Klínovci a v jeho okolí by neměla přesahovat svou výškou 13 metru.

 

Nikde jinde v Krušných horách než v okolí nejvyššího vrcholu Klínovce, není lesní ekosystém tak blízko horní hranici lesa. Tento ekosystém, po staletí vystavený extrémním klimatickým jevům, vytváří jedinečné společenstvo necivilizované drsné přírody. Proto si zasloužili zvláštní ochranu, a proto jej již nelze nad únosnou míru dále potlačovat.

 

Proto my, níže podepsaní občané,

– chceme zachování krajinného rázu nejvyššího vrcholu Krušných hor Klínovce a jeho okolí,

– chceme zachování jedinečného lesního ekosystému při horní hranici lesa na nejvyšším vrcholu Krušných hor Klínovci a jeho okolí,

–chceme omezení výšky nových staveb na Klínovci a jeho okolí na maximálně 13 metru.

 

Petiční výbor ve složení:

1)Lada Baranek, třida Dukelských hrdinu 516, 362 51 Jáchymov

2)Martin Šlechta, 362 62 Bož Dar 90

3)Mgr. Petr Masák, Stara Kysibelská 599/33, 360 09 Karlovy Vary

 

Osobou oprávněnou zastupovat petiční výbor ve styku s příslušnými orgány je člen petičního výboru Mgr. Petr Masák, na jehož adresu lze zasílat petiční archy.

 

 

 

 

 

Autor: Lada Lapinová | 580 podpisů

Více >
Záchrana původních budov z počátku 20. století v prostoru železniční zastávky ve Všenorech 640 podpisů

Záchrana původních budov z počátku 20. století v prostoru železniční zastávky ve Všenorech

Vážení,
my, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme,

1/ aby Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) odstoupila od záměru zbourat původní výpravní budovy z počátku 20. století v prostoru železniční zastávky Všenory, jak je to plánováno v rámci chystané rekonstrukce tratě č. 171. Naopak žádáme, aby budovy byly v původní podobě rekonstruovány a celý prostor zastávky byl citlivě modernizován v souladu s kulturou cestování ve 21. století (výtahy místo dlouhých ramp, nová parkovací místa P+R podél pražského nástupiště, úprava zeleně atd.).
• Budovy jsou architektonicky cenné, jak vyplývá z několika nezávislých posudků, a dobře ladí s místní vilovou zástavbou, která je pro obec a její širší okolí typická.
• Železniční zastávka Všenory je intenzivně využívaná a do budoucna lze předpokládat další navýšení počtu cestujících.
• Místní občané už v minulosti dali jasně najevo svoji podporu pro zachování obou budov zastávky (viz průzkum veřejného mínění, který provedla místní občanská iniciativa bojující za záchranu původních budov zastávky na sklonku roku 2018) – https://bit.ly/2ImCgm3
• Existuje několik subjektů, které mají reálný zájem o pronájem a aktivní využívání těchto budov.
• Bourání budov nemá racionální důvod – jejich zničení nebude mít výrazný vliv na rychlost a plynulost provozu na trati.
Zároveň žádáme, aby SŽDC při rekonstrukci trati Praha–Beroun zohlednila zejména potřeby osobní příměstské dopravy, která bude do budoucna na této trase dominovat. Žádáme, aby rekonstrukce trati byla provedena citlivě na všech místech, kde je to žádoucí, nejen ve Všenorech. Jmenovitě jde o zastávku Srbsko, kde stojí obdobné budovy jako ve Všenorech.


2/ Obecní úřad ve Všenorech, starostku paní Lenku Nejedlíkovou a ostatní zastupitele žádáme, aby aktivně hájili zájmy místních občanů a bezodkladně požádali SŽDC o takové změny v projektu, které povedou k zachování a rekonstrukci stávajících budov v prostoru zastávky. Jednání, které žádáme, je v souladu s platným usnesením zastupitelstva obce Všenory a v souladu se společným dopisem, který SŽDC adresovali starostové za svazek obcí Regionu Dolní Berounka (včetně Všenor).


3/ Svazek obcí Region Dolní Berounka a všechny jeho členy žádáme, aby znovu potvrdili své předchozí stanovisko k rekonstrukci trati č. 171, které se vyslovuje ve prospěch příměstské osobní dopravy a proti bourání původních budov železničních zastávek. Žádáme, aby si svazek obcí vyžádal od SŽDC vysvětlení, proč stále navrhuje bourání budov. Žádáme, aby svazek obcí apeloval na Obecní úřad Všenory a vyzval ho k jednání v souladu s dalšími obcemi z tohoto svazku. Žádáme, aby o společném postoji svazek obcí informoval média.


4/ Krajský úřad a poslance a senátory za tento kraj žádáme, aby podpořili požadavky této petice a písemně požádali SŽDC o vysvětlení, proč v rozporu s požadavky obcí na dolní Berounce a jejich občanů stále navrhuje bourání původních budov zastávky namísto jejich rekonstrukce. Žádáme dotyčné, aby o těchto krocích informovali média.


5/ Ministerstvo dopravy České republiky žádáme, aby rekonstrukcím železničních tratí v Česku věnovalo větší pozornost a zajistilo, že budou probíhat racionálně a hospodárně, ale s větším respektem ke kulturnímu dědictví a v souladu s požadavky občanů a obcí.

 

Petici připravil petiční výbor ve složení (abecedně):
Zuzana Bacíková, Černolická 339, 252 31 Všenory,

Jan Křtitel Černý, Liškova 2, 142 00 Praha 12 – Kamýk,

Jan Horčička, Karla Majera 397, Všenory

Stanislav Kostiha, Karla Majera 166, 252 31 Všenory,

Marek Kotásek, Panská zahrada 500, 252 31 Všenory,

Martin Lánský, Na Návsi 96, 252 31 Všenory,

Lenka Mlíkovská, Na Kobylce 580, 252 31 Všenory, 

Jiří Mudr, Ke kříži 41, 252 10 Černolice,

Petr Samek, Karla Majera 183, 252 31 Všenory,

Tomáš Šín, K Cihelně 40, Všenory,

Jakub Špetlák, Dr. Janského 605, 252 28 Černošice,

Michaela Valešová, K Cihelně 49, 252 31 Všenory,

Radka Wallerová, V Chaloupkách 77, 252 31 Všenory,

Jiří Weiss, V Chaloupkách 88, 252 31 Všenory,

Pavlína Weissová, V Chaloupkách, 252 31 Všenory

Autor: Jakub Spetlak | 640 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj