Petice za záchranu Roklanské chaty 3388 podpisů chybí 1612

Petice za záchranu Roklanské chaty

 

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

 

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

 

Autor: Tomáš Jirsa | 3388 podpisů

Více >
Výzva k dekriminalizaci trestní drogové politiky a ukončení války proti drogám v ČR 1143 podpisů

Výzva k dekriminalizaci trestní drogové politiky a ukončení války proti drogám v ČR

My, níže podepsaní, se jako odborníci na závislosti a na léčbu lidí se závislostmi, ale především jako občané, obracíme na kompetentní orgány, aby ukončily nadměrnou a nežádoucí kriminalizaci lidského jednání spojeného s užíváním a s nakládáním s psychoaktivními látkami.

K této výzvě nás motivuje přísný přístup a postup orgánů činných v trestním řízení a posuzování soudů v kauzách, které dle našeho názoru vykazují znaky nízké společenské nebezpečnosti, jako jsou veřejně známé kauzy Dušana Dvořáka, Roberta Veverky a magazínu Legalizace, rodiny Koláčných, manželů Kordysových,[1] Lukáše Chudého a další podobné kauzy.

Jsme přesvědčeni, že současná trestní politika směrem k tzv. omamným a psychotropním látkám (OPL), je přepjatá a jako taková je nelegitimní a neproporcionální. Nakládání s velmi malými množstvími OPL v řádu gramů nebo v řádu několika rostlin konopí, nakládání s OPL v pomáhajícím kontextu nebo v kontextu samoléčby je trestáno odnětím svobody často i v délce několika let, zatímco obdobné nakládání s jinými psychoaktivních látkami, které vykazují mnohem vyšší zdravotní a společenskou nebezpečnost, jako jsou alkohol nebo tabák, je legální, tolerované, propagované v reklamách a nedovolené jednání s nimi spojené je postihováno relativně velmi mírně. Takový nerovnoměrný přístup je dále neakceptovatelný z hlediska lidské svobody a lidských práv a také neodůvodnitelný z vědeckého hlediska. Přemíra represe v oblasti drogové politiky je podle nejlepších dostupných důkazů spojena se zbytnými negativními zdravotními a sociálními dopady a s poklesem blahobytu občanů. Taková trestní politika je také v rozporu s principy národní strategie v oblasti závislostí, ke kterým patří důraz na ověřená fakta, vyváženost, míra regulace podle společenské nebezpečnosti látky, dodržování lidských práv, apod. Pro svá tvrzení jsme připraveni poskytnout nezbytné důkazy.

Vyzýváme proto:

Vládu ČR, aby urychleně projednala otázku trestní politiky vůči OPL, resp. aby pověřila své ministry a příslušné poradní orgány, především Radu vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí, Radu vlády pro lidská práva, Národního koordinátora pro protidrogovou politiku a Zmocněnkyni vlády pro lidská práva, aby připravili návrhy na zmírnění trestní politik vůči OPL v právním řádu ČR.
Předsedu vlády ČR, který je zároveň předsedou Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí a Rady vlády pro lidská práva, aby věnoval otázce dekriminalizace drogové trestní politiky pozornost, a to zejména s ohledem na princip politiky založené na důkazech a s ohledem na otázky lidské svobody a lidských práv.
Prezidenta ČR, aby zvážil udělení milosti v kauzách, ve kterých dochází k přemrštěné kriminalizaci občanů ve spojení s nakládáním s OPL, zejména v těch kauzách, ve kterých není poškozených nebo obětí kromě samotných stíhaných osob.
Orgány činné v trestním řízení, aby zvážily zákonné možnosti přerušení, odklonu či zastavení trestního stíhání v bagatelních drogových kauzách. Vyzýváme také orgány činné v trestním řízení, aby nezneužívaly svých pravomocí a svého postavení při vyrábění drogových kauz či zvyšování trestů v drogových kauzách, ve kterých není poškozených nebo obětí kromě samotných stíhaných osob.
Obecné soudy a Ústavní soud, aby posoudily ústavnost zákonných ustanovení spojených s nedovoleným nakládáním s OPL s ohledem na principy ústavnosti, legitimity, proporcionality a subsidiarity práva.
Vládu, Parlament a kraje, aby v rámci svých zákonodárných pravomocí provedly žádoucí změny směrem k dekriminalizaci trestní drogové politiky ČR.

Tato výzva je otevřená a bude zveřejněna na webové stránce e-petice.cz.

 

[1] https://www.kauza-ayahuasca.cz/

 

Dne 12.06.2022

Signatáři:

doc. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D., lékař, epidemiolog, ředitel pro výzkum a vzdělávání Společnosti Podané ruce, VŠ pedagog, člen výboru Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP (SNN ČLS JEP)
MUDr. Jakub Minařík, lékař, psychiatr, VŠ pedagog, předseda výboru SNN ČLS JEP
Mgr. Helena Rampachová, předsedkyně Rady Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS)
MUDr. Andrea Miklovičová, lékař, psychiatr, specialista pro léčbu návykových nemocí, členka výboru SNN ČLS JEP
doc. MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc., EMPH, KCLJ, lékař, psychiatr a psychoterapeut, specialista pro léčbu návykových nemocí, VŠ pedagog, člen výboru SNN ČLS JEP
MUDr. Jiří Dolák, lékař, psychiatr, odborný ředitel Společnosti Podané ruce, člen výboru SNN ČLS JEP
PhDr. Josef Radimecký, M.Sc., Ph.D., terapeut, adiktolog, místopředseda Rady APAS
Michal Němec, MBA, systemický terapeut, ředitel společnosti PREVENT 99, viceprezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky pro služby sociální prevence, místopředseda Asociace Dítě a rodina
Mgr. Lukáš Carlos Hrubý, psycholog, terapeut, supervizor, kouč, lektor, odborný ředitel Společnosti Podané ruce
Bc. Martin Boxan, kouč, supervizor, lektor, provozní ředitel Společnosti Podané ruce
Mgr. Tomáš Harant, psycholog, terapeut, ředitel Sekce pro léčbu závislostí PREVENT 99
prim. MUDr. Adéla Stoklasová, náměstkyně pro léčebně preventivní péči Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, členka výboru SNN ČLS JEP

Autor: Viktor Mravčík | 1143 podpisů

Více >
Petice za úpravu projektu náměstí Míru ve Zlíně 39 podpisů chybí 361

Petice za úpravu projektu náměstí Míru ve Zlíně

Petice za úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně

(petice podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním)

 

            Na základě informací získaných na veřejném projednání my, níže podepsaní občané, žádáme

o úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně v těchto  bodech:

 

1) Zachování čtyř vzrostlých lip v centru náměstí Míru ve Zlíně. Nový projekt rekonstrukce náměstí nerespektuje trvale se zvyšující průměrné teploty v intravilánu města. Mikrolima otevřeného vydlážděného prostoru náměstí znepříjemní a některým občanům znemožní účast na veřejných akcích konaných na náměstí. Již nyní je stín tvořený lípami pro mnohé jediným místem, kde v letních dnech mohou na náměstí být. Finanční náklady na udržení jakýchkoliv nově vysazených dřevin budou několikanásobně vyšší, než náklady na údržbu stávajících vzrostlých lip.

 

2) Z poskytnutých informací k projektu vyplývá, že není vyřešena otázka nakládání s odpady pro místní obyvatele a podnikatelský sektor.

 

3) Stejně tak není vyřešena obslužnost veřejných akcí vyžadujících těžkou techniku - přemísťování například modulových staveb při filmovém festivalu.

 

4) Nové pódium neodpovídá potřebám akcí s většími prostorovými nároky nebo větším počtem vystupujících (Městské divadlo, folklórní festivaly a jiné).

 

5) Vytvoření několika menších vodních prvků zpříjemňujících pobyt na náměstí
v teplém období roku (v současnosti duben až září).

 

Autor: Světlana Holešovská | 39 podpisů

Více >
Petice za dostupnější služby pro děti a dospělé s autismem 20210 podpisů chybí 2790

Petice za dostupnější služby pro děti a dospělé s autismem

Vážená paní ministryně, vážené hejtmanky, vážení hejtmani,

 

obracíme se na Vás za rodiče a rodinné příslušníky dětí a dospělých s poruchou autistického spektra, jakož i za všechny naše podporovatele, kterým záleží na kvalitě života lidí s postižením v této zemi.

 

Na základě vlastních letitých zkušeností se domníváme, že v českém sociálním systému jsou vážným způsobem zanedbávány potřeby lidí s poruchou autistického spektra (dále PAS), a že jsou tito lidé a jejich rodiny diskriminováni v přístupu k potřebným sociálním službám. Žádáme Vás tímto o nápravu a zlepšení dostupnosti a kvality těchto služeb.

 

Co nám chybí

 

Porucha autistického spektra, zejména pokud je spojena s mentální retardací, deficitem v oblasti komunikace a tzv. problémovým chováním, patří pro pečující rodinu k nejnáročnějším postižením vůbec, což opakovaně potvrzují zahraniční studie.

 

Aby mohly rodiny normálně fungovat a zajistit svým dětem s PAS i samy sobě určitou kvalitu života, potřebují  podporu v podobě ranné péče, asistenčních a odlehčovacích služeb. A postupně, jak člověk s autismem dospívá a přirozeně se osamostatňuje, také služeb pobytových - v podobě chráněného bydlení, stacionářů a domovů pro osoby s postižením,

 

V České republice jsou ovšem takové služby pro lidi s PAS velmi špatně dostupné. Tito klienti jsou často nároční, potřebují vyšší míru asistence a specifické podmínky vyplývající z jejich postižení. Existující sociální služby je většinou odmítají kvůli nedostatku kapacit a finančních prostředků na péči. Pár specializovaných organizací pro lidi s PAS se dlouhodobě potýká s nedostatečným financováním ze strany krajů a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

 

Vidět individuální potřeby

 

Výsledkem této neutěšené situace je, že na pečujících rodinách leží neúměrná zátěž, která má závažné zdravotní, psychické a sociální dopady. Potýkáme se s velkou mírou vyčerpání a  stresu, absencí odpočinku, zdravotními problémy, nemožností seberealizace, sociální izolací a především velkou nejistotou ohledně života našich dětí v budoucnosti. Mnoho rodin tuto zátěž nevydrží a rozpadne se. V České republice není výjimkou, že se o lidi s PAS starají rodiče až do pozdního stáří, protože zkrátka není nikdo ochotný náročnou péči převzít.

 

Žádáme Vás tímto o zjednání nápravy a zajištění reformy systému sociální péče způsobem, který bude zohledňovat individuální potřeby všech klientů s postižením a zajistí pro ně adekvátní financování. Žádáme Vás, abyste iniciovali potřebné změny a dohlíželi na jejich provedení.

 

A jsme připravení s tímto náročným úkolem pomoci. Založili jsme sdružení Naděje pro děti úplňku z.s., natočili dokumentární film Děti úplňku, který naší situaci popisuje. Po premiéře v České televizi (2.5. 2017, ČT2, 21.00) bude volně ke shlédnutí na našem webu www.detiuplnku.cz. Budeme rádi, když jej uvidíte. Spouštíme také kampaň Hlavou zeď prorazíš, která pomůže život našich rodin přiblížit veřejnosti.       

 

Věříme, že společným úsilím se podaří zajistit našim dětem spokojenější život a klidnou budoucnost.

 

Za spolek Naděje pro děti úplňku,

 

Petr Třešňák

Petra Třešňáková

Antonín Škoch

Autor: Petr Třešňák | 20210 podpisů

Více >
Petice za zrušení nesmyslné prohibiční vyhlášky 850 podpisů chybí 150

Petice za zrušení nesmyslné prohibiční vyhlášky

Já, níže podepsaný/á, nesouhlasím s Obecně závaznou vyhláškou č. 9/2022 Sb., účinnou od 1.7.2022, která v Praze prakticky zakazuje na veřejnosti nejen konzumaci nápojů s obsahem alkoholu včetně piva, ale i pobyt s otevřenou lahví či jinou nádobou a zbytečně omezuje svobodu lidí, kteří se ničím neprovinili.

 

Plošná prohibiční vyhláška sama o sobě nijak neřeší problémy hluku, nepořádku nebo problematického chování jednotlivců ve městě. Navíc je tato vyhláška natolik nepřehledná, že se v ní neorientují místní ani návštěvníci Prahy a její vymáhání policií u cizinců je velmi komplikované. Praha je svobodné město, kde žijí svobodní lidé, a nevidíme jediný důvod, proč by si nemohli udělat po práci piknik v parku na dece s lahví vína. Zákaz otevřených lahví formou vyhlášky je nevhodným plošným zákazem. Jít po ulici s otevřenou plechovkou piva nebo kelímkem burčáku či svařáku přece nemůže být zločin.

 

Vyhláška selhává i v zamýšleném záměru. Hluk na ulicích většinou dělají lidé, kteří se už napili v hospodě a jenom se přesouvají na jiné místo. Ten kdo bude chtít vyhlášku obejít, si navíc může pořídit lahev s víčkem nebo zátkou. Vyhláška tak dopadne jen na běžné lidi, kteří se ničím neprovinili a nejspíš si ani nebudou vědomi toho, že něco porušují. Tento zbytečný předpis tak jen zatíží státní i městskou policii dohledem nad nesmyslným omezením na úkor jiné smysluplnější služby.

 

Vyhláška sama je navíc velmi nepřehledná, protože otevřené nádoby s nápojem obsahujícím alkohol jsou zakázány nejenom prakticky ve všech parcích, ale také ve vzdálenosti 100 metrů od jakékoliv lékárny nebo jednotlivé ordinace kteréhokoliv lékaře, o jejímž umístění nemusíte ani vědět. Ve vybraných případech platí zákaz také například do vzdálenosti 65 metrů od označníku zastávky MHD. Dohromady s dalšími omezeními okolo vybraných staveb a jmenným seznamem ulic v příloze vyhlášky se tak zákaz otevřených lahví vína, plechovek piva i kelímků s burčákem či svařákem vztahuje prakticky na celý veřejný prostor v zastavěném území města (s pár výjimkami typu restauračních zahrádek bezprostředním okolím prodejních stánků).

 

Žádám proto zastupitelstvo hl. m. Prahy o projednání této petice, zrušení vyhlášky 9/2022 Sb. a nalezení řešení, které bude fungovat v praxi a ne jen na papíře, bez zbytečného omezování svobody lidí, kteří se ničím neprovinili.

Autor: Zdeněk Hřib | 850 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku