Nesouhlas se záměrem výstavby benzínové stanice Slivenec 2 podpisy

Nesouhlas se záměrem výstavby benzínové stanice Slivenec

Petice Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním, ve znění pozdějších předpisů Nesouhlas se záměrem výstavby benzínové stanice Slivenec My, níže podepsaní občané vyjadřujeme prostřednictvím této petice nesouhlas se záměrem na výstavbu benzínové stanice, kterou plánuje vybudovat soukromý investor u křižovatky ulic K Barrandovu a K Austisu, na pozemcích p.č. 1785/3 a 1790/1, k.ú. Slivenec. Tyto pozemky jsou v soukromém vlastnictví, tudíž mohou být předmětem podnikání, ale Městská část Praha – Slivenec, a zejména její západní část, je již nyní neúměrně zatěžována hlukem a zplodinami z nedalekého Pražského okruhu a z ulice K Barrandovu. Nechceme, aby došlo k dalšímu navýšení hladiny hluku a zplodin, které by nepochybně provozování benzínové stanice v této lokalitě s sebou přineslo. K plánovanému záměru výstavby benzínové stanice se kladně vyjádřila starostka RNDr. Jana Plamínková, a to tak, že dne 04.05.2021 podepsala s investorem Smlouvu o spolupráci č. 29/2021/MUS, ale bez předchozího projednání tohoto záměru v zastupitelstvu městské části Praha - Slivenec. Z výše uvedených důvodů vás žádáme, vážení spoluobčané, o podpoření této petice. Za petiční výbor: Milena Hollmannová, K Váze 785/4, 154 00 Praha-Slivenec Karel Procházka, K Dobré vodě 270, 154 00 Praha-Slivenec Monika Říhová, K Váze 329/58, 154 00 Praha-Slivenec Františešk Kop, K Váze 506/56, 154 00 Praha-Slivenec Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány jsou oprávněny: Milena Hollmannová, K Váze 785/4, 154 00 Praha – Slivenec Karel Procházka, K Dobré vodě 270, 154 00 Praha - Slivenec

Autor: Karel Procházka Procházka | 2 podpisy

Více >
Proti nerespektování pravidel občanského soužití a zneužívání sociálních dávek 2 podpisy

Proti nerespektování pravidel občanského soužití a zneužívání sociálních dávek

Úřad vlády České republiky

Vážený pan předseda

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M

nábřeží Edvarda Beneše 4
Praha 1 - Malá Strana

 

Orlová 31. 8. 2022

 

PETICE

proti nerespektování pravidel občanského soužití a zneužívání sociálních dávek

(ve smyslu zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním, v platném znění)

 

Vážený pane předsedo vlády,

 

my občané Orlové se na Vás obracíme s problémy, které nás dlouhodobě trápí. V některých lokalitách našeho města se dostáváme na hranici možnosti žít plnohodnotný, spokojený a bezpečný život. Důvodem je dlouholeté sestěhovávání tzv. nepřizpůsobivých obyvatel z jiných měst. Ti svým způsobem života, nerespektováním pravidel občanského soužití, chováním a nerespektováním zákonů více a více ztěžují život ostatním obyvatelům města. Na to bohužel město velký vliv nemá, protože většina bytového fondu je v soukromých rukou. Je zřejmé, že zásadní podíl na této skutečnosti nese stát. Vybudoval stále zbytňující a pro budoucnost těžko udržitelný systém nárokové kultury výdajů, který je některými jedinci systematicky zneužíván. I přes značnou finanční podporu města městské policii a sociálním programům se situace nezlepšuje. My níže podepsaní občané dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním, prostřednictvím této petice žádáme, aby vláda ČR začala odpovědně a realisticky řešit problémy, na které města nemají dostatek pravomocí. Jsme přesvědčeni, že odpovědnost za situaci spočívá především na těch, kteří pravidla pro sociální dávky vytvářejí. Mohou je tak na základě zpětné vazby z praxe ovlivnit a změnit. Každý se tady musí cítit bezpečně!

Děkujeme.

 

Zastupovat petiční výbor ve styku se státními orgány je oprávněna: Bc. Naděžda Kubalová, Doubravská 505, Orlová-Lutyně 

Petiční výbor: Bc. Naděžda Kubalová, Doubravská 505, Orlová-Lutyně, Ing. Miroslava Šromková, Ke Studánce 354, Orlová-Lutyně, Mgr. Pavla Bjalončíková, U Kapličky 967, Orlová-Lutyně, Ĺuboslav Vršanský, Okružní 920, Orlová-Lutyně, Roman Koutný, Energetiků 942, Orlová-Lutyně

Autor: Nadežda Kubalová | 2 podpisy

Více >
Petice za aktivní hradecké děti 3 podpisy chybí 997

Petice za aktivní hradecké děti

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

Petenty zastupuje Mgr. et. Mgr. Pavlína Springerová Ph.D., Velké náměstí 153, Hradec Králové, 500 03, nar. dne 19. 3. 1977 a Ing. Lukáš Řádek, Mánesova 891/26, hradec Králové, 500 02, nar. dne 26. 8. 1977.

Vážení,

my, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice říkáme:

Hradec, stejně jako celá země, prošel těžkou zkouškou covidové pandemie, která naše životy vytrhla ze zažitých zvyklostí. Covid nás konfrontoval nejen se zdravotními komplikacemi, ale i se samotou, opuštěním a možností žít naše životy tak, jak jsme byli zvyklí.
Když skončil covid, přišla strašná ruská agrese na Ukrajinu a s tím související bezprecedentní energetická krize. Tato krize silně dopadá také na hradecké domácnosti. Velké ekonomické problémy hrozí především rodinám s dětmi.
Nechceme COVID II. Nechceme, aby naše hradecké děti, které už v době pandemie ztratily kontakt se svými kamarády či prarodiči, které přišly o možnost standardně se vzdělávat, sportovat či umělecky se rozvíjet, opět přišly o své koníčky, možnost sportování a rozvoje z důvodů skokového růstu cen energií.

Současný dramatický nárůst cen energií reálně
ohrožuje existenci sportovních klubů, tělocvičen, bazénů a dalších volnočasových aktivit pro
děti.
Proto požadujeme, aby město Hradec Králové v rámci městem zřizovaných škol či dalších vzdělávacích zařízeních a sportovních organizací poskytovalo tyto volnočasové aktivity ohroženým dětem zdarma!

Autor: Lukáš Řádek | 3 podpisy

Více >
Petice za úpravu projektu náměstí Míru ve Zlíně 39 podpisů chybí 361

Petice za úpravu projektu náměstí Míru ve Zlíně

Petice za úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně

(petice podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním)

 

            Na základě informací získaných na veřejném projednání my, níže podepsaní občané, žádáme

o úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně v těchto  bodech:

 

1) Zachování čtyř vzrostlých lip v centru náměstí Míru ve Zlíně. Nový projekt rekonstrukce náměstí nerespektuje trvale se zvyšující průměrné teploty v intravilánu města. Mikrolima otevřeného vydlážděného prostoru náměstí znepříjemní a některým občanům znemožní účast na veřejných akcích konaných na náměstí. Již nyní je stín tvořený lípami pro mnohé jediným místem, kde v letních dnech mohou na náměstí být. Finanční náklady na udržení jakýchkoliv nově vysazených dřevin budou několikanásobně vyšší, než náklady na údržbu stávajících vzrostlých lip.

 

2) Z poskytnutých informací k projektu vyplývá, že není vyřešena otázka nakládání s odpady pro místní obyvatele a podnikatelský sektor.

 

3) Stejně tak není vyřešena obslužnost veřejných akcí vyžadujících těžkou techniku - přemísťování například modulových staveb při filmovém festivalu.

 

4) Nové pódium neodpovídá potřebám akcí s většími prostorovými nároky nebo větším počtem vystupujících (Městské divadlo, folklórní festivaly a jiné).

 

5) Vytvoření několika menších vodních prvků zpříjemňujících pobyt na náměstí
v teplém období roku (v současnosti duben až září).

 

Autor: Světlana Holešovská | 39 podpisů

Více >
Petice za záchranu Roklanské chaty 3482 podpisů chybí 1518

Petice za záchranu Roklanské chaty

 

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

 

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

 

Autor: Tomáš Jirsa | 3482 podpisů

Více >
Petice za samostatnost městských částí hl. m. Prahy 6 podpisů chybí 994

Petice za samostatnost městských částí hl. m. Prahy

My, níže podepsaní občané, po dlouholeté negativní zkušenosti se zákonem č.131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, žádáme Poslaneckou sněmovnu, aby ukončila experiment spočívající v tom, že hl. město Praha je současně obcí i krajem.
Hl. m. Praha, jako kraj, má pod sebou 22 správních obvodů s městskými zastupitelstvy, které jsou de facto "nesvéprávné" oproti všem obcím v ČR, a to bez ohledu na jejich velikost jak v počtu obyvatel, tak v územní rozloze či v objemu rozpočtových prostředků. Nastává tak paradox, kdy městské části s nejvyššími rozpočty v ČR a s vlastními zastupitelstvy nemohou svým občanům samostatně řešit základní požadavky na bezpečnost nebo vytvářet pravidla (vyhlášky) pro vlastní území bez schválení nadřazeného Zastupitelstva hl.m. Prahy. Jde přitom o pravomoce, které má každá obec v ČR dle zákona o obcích č.128/2000 Sb.
Městské části hl. m. Prahy se svými 30 – 132 tisíci obyvateli nemohou tedy fungovat stejně suveréně jako např. obec Vysoká Lhota na Pelhřimovsku, která má pouhých 14 obyvatel a rozlohu do 3,1 m². S vlastním zastupitelstvem funguje dokonce i nejmenší obec Závist v ČR, jejíž rozloha je jen 0,44 m². Se svými problémy se občané v Praze logicky obracejí na místní radnice, kde očekávají, že jejich zvolení zástupci jsou na radnici proto, aby tyto problémy řešili. Velmi obtížně se jim vysvětluje, že "jejich" radnici bylo sice Statutem města dle zákona č. 131/2000 Sb. svěřeno spousta povinností, ale ne ty zásadní pravomoci, které by účinně občanům pomohly.
Spoustu negativních dopadů na běžný život v jednotlivých částech města neumí nebo nechce Praha – kraj řešit. Zastupitelé na velké radnici ze svého globálního krajského pohledu nevnímají potřeby obyvatel jednotlivých městských částí dostatečně citlivě, jak bychom si přáli. Ano, jsme obyvatelé České republiky, bydlíme v hl. m. Praze, ale naším domovem jsou Nusle, Košíře, Malá Strana, Žižkov. Tam jsme doma a chceme tam žít podle svého. Stali jsme se občany druhé kategorie, kteří se musí dožadovat rozhodnutí "výše" o tom, co se jich bytostně dotýká. Po 20leté negativní zkušenosti Vás my, níže podepsaní občané, úpěnlivě žádáme: udělejte konečně v Praze pořádek.
Dopřejte městským částem na území Prahy statut obcí.

Autor: Jan Votoček | 6 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku