Petice za dobrovolnost očkování proti koronaviru 8729 podpisů

Petice za dobrovolnost očkování proti koronaviru

Máme plné pochopení pro snahu státu chránit zdraví obyvatel před nákazou koronavirem SARS-CoV-2 a také pro naději řady lidí, která se upíná k vývoji vakcíny. Trváme ale na tom, aby v budoucnu bylo plně respektováno právo na svobodný a informovaný souhlas a aby očkování nebylo jakkoliv vynucováno.

V reakci na šíření koronaviru byla přijata řada opatření omezujících lidská práva a svobody, přičemž některá z nich nebyla přiměřená a odůvodněná. Nicméně dosud nedocházelo k opatřením zasahujícím do fyzické integrity jednotlivce bez jeho svobodného a informovaného souhlasu a s možnými riziky pro zdraví.

V souvislosti s vývojem vakcíny proti koronaviru se ovšem objevují hlasy volající po tom, aby toto očkování, jakmile bude dostupné, bylo zavedeno jako povinné a aby přístup k některým činnostem či službám byl tímto očkováním podmíněn. To důrazně odmítáme. Nedotknutelnost osoby, svoboda svědomí, právo na svobodný a informovaný souhlas i nadřazenost zájmu a blaha lidské bytosti před zájmy společnosti a vědy jsou hodnoty chráněné na úrovni ústavního pořádku. Také nelze dovozovat, že očkování bude automaticky v zájmu zdraví jednotlivce, a to mimo jiné s ohledem na krátkou dobu testování bezpečnosti a účinnosti a možné nežádoucí účinky. Proto musí být respektováno právo jednotlivce na to, aby si na základě informací sám vyhodnotil přínos očkování a rozhodl se, zda očkování podstoupí, či nikoliv.

Vyzýváme proto zákonodárce, vládu a Ministerstvo zdravotnictví, aby:

-        při přijímání opatření proti šíření koronaviru bylo plně respektováno právo každého jednotlivce na svobodný a informovaný souhlas s očkováním;

-        očkování proti koronaviru nebylo zaváděno jako povinné;

-        tímto očkováním nebyly podmiňovány žádné běžné aktivity, jako je vzdělávání, práce a podnikání, cestování a využívání veřejně nabízených služeb.

Autor: Liga lidských práv a Rozalio, z. s. | 8729 podpisů

Více >
Nesouhlas se stavbou krematoria v Kostelci nad Labem 23 podpisů

Nesouhlas se stavbou krematoria v Kostelci nad Labem

My, občané města Kostelec nad Labem a obyvatelé blízkého okolí, nesouhlasíme se stavbou krematoria v Kostelci nad Labem a žádáme, aby všechny dotčené orgány vzaly tento nesouhlas a uvedené argumenty na vědomí.

 

Máme důvodné obavy z přímých dopadů realizace této stavby na celkové zdraví obyvatel města a přilehlého okolí, včetně dopadů na psychický komfort, a to zejména z níže popsaných důvodů:

 

1. Bezprecedentní blízkost záměru od obytné zástavby. Žádná podobná stavba vystavěná po roce 1989 není umístěna tak blízko obytné zástavby a staveb občanské vybavenosti, jako je např. mateřská škola a dětské hřiště.
2. V rámci emisní situace dojde k významnému zvýšení emisí rtuti a radioaktivních látek. Negativní dopady krematorií na veřejné zdraví jsou již ve světě zdokumentovány a vede se polemika o tom, jak k umisťování těchto staveb postupovat, a to včetně doporučených vzdáleností od obytné zástavby.
3. Máme obavy ze zhoršení dopravní situace ve městě, zadavatel v dokumentaci argumentuje nejasně a nepřesvědčivě.
4. Odmítáme další narušení podoby města postavením vysokého komínu. Sám oznamovatel připouští, že by z hlediska emisí doporučoval výšku komína 22-24m, což významně vizuálně poškodí oblast, jež by měla být vstupní branou do města Kostelec nad Labem.
5. Stavba nezapadá do celkové koncepce města, je v rozporu se schváleným územním plánem, kde v místě plánované stavby je dle ÚP plocha „NERUŠÍCÍ VÝROBY A SLUŽEB“, tedy plocha určená k zařízení výroby a služeb podstatně neobtěžující své okolí. Jsme přesvědčeni, že provoz krematoria bude rušivý, a to ze všech důvodů výše popsaných.

 

Jsme přesvědčeni, že výše uvedené argumenty nebyly doplněnou dokumentací řádně vyvráceny a máme za to, že data předložená v záměru nebudou odpovídat reálným dopadům stavby.

Autor: Adam Guttenberg | 23 podpisů

Více >
Petice proti výstavbě komerční zóny v Přední Lhotě 70 podpisů chybí 130

Petice proti výstavbě komerční zóny v Přední Lhotě

My, níže podepsaní občané, reagujeme na usnesení Rady města Poděbrady č. 544/2021 ze dne 20.10. 2021, kterým doporučila zastupitelstvu schválit změnu územního plánu za účelem výstavby komerčního centra v lokalitě Přední Lhota, u kruhového objezdu. Ačkoliv byl návrh dne 3.11. po diskuzi stažen z jednání zastupitelstva, může být předložen znovu. Prostřednictvím této petice žádáme, aby zastupitelé města Poděbrady návrh odmítli a zachovali dosavadní určení pozemků.

Přestože je vjezd do Poděbrad již částečně využíván ke komerčním a podnikatelským činnostem, tato část mezi silnicí I. třídy č. 38 a silnicí č. 611 slouží k zemědělským účelům. Na západ od silnice č. 38 se dosud nachází jen zastavěná část Přední Lhoty a jeden dům. V platném územním plánu není počítáno s využitím pozemků parc.č. 148, parc.č. 200/41, parc. č. 166/1 a parc.č. 166/2 v k.ú. Přední Lhota u Poděbrad pro výstavbu ani komerční využití. Schválením navrhované změny by umožnilo využít pozemky jako plochu občanské vybavenosti, ke komerčním a podnikatelským účelům, k prodeji a skladování.

Máme obavy, že další rozšíření komerční a průmyslové zóny u vjezdu do lázeňského města přinese negativní důsledky nejen pro obyvatele Přední Lhoty. Zejména se obáváme neúnosného zvýšení dopravy v oblasti kruhového objezdu, který je už nyní nárazově přetížen a blokuje vjezd do Poděbrad. Kolony u kruhového objezdu by mohli řidiči začít objíždět přes Přední Lhotu a Kluk.

Dále zřejmě dojde k navýšení světelného znečištění s přímým dopadem na občany Přední Lhoty, zvýšení hladiny emisí, hluku a k celkovému nárůstu dopravy směrem do Kluku a Poděbrad. 

Důsledkem změny územního plánu bude prolomení stávající hranice města, zábor zemědělské půdy, tj. stavba na tzv. greenfieldu, zvýšení teploty v okolí budov a parkoviště, komplikace při výjezdu a nájezdu do komerční zóny. Vizualizace představuje osm nižších budov, zahrnuje zeleň a předpokládá napojení odbočovacími pruhy na silnici č.611. Toto ovšem není závazná a konečná podoba projektu, a zejména dopady na dopravu v okolí kruhového objezdu nejsou známy, protože při jeho stavbě se s centrem nepočítalo. Vizualizace komerční zóny vůbec neřeší možnost bezpečného přístupu pro chodce a cyklisty.

Poděbrady jsou lázeňským městem a kromě toho jsou vyhledávaným místem k trvalému bydlení i rekreaci pro svou polohu na řece a množství zeleně ve městě. Poděbrady mají pověst klidného menšího sídla s historicky, architektonicky a esteticky cenným centrem, obklopeným širokým pásem zeleně, lesů, jezer a polí. Nevidíme důvod pro další rozšiřování komerčních a průmyslových zón na zemědělské půdě a znehodnocování původně zelených vjezdů do města.

Žádáme proto touto peticí zastupitelky a zastupitele města Poděbrady, aby návrh na změnu územního plánu zamítli.

Autor: Klára Jirásková | 70 podpisů

Více >
STOP prodeji stavebních pozemků v průmyslové zóně města Nový Jičín 105 podpisů

STOP prodeji stavebních pozemků v průmyslové zóně města Nový Jičín

Vážení zastupitelé města Nový Jičín,

my, níže podepsaní, žádáme o zrušení záměru prodeje pozemků v průmyslové zóně města Nový Jičín (záměr č. 414/Z17/2021), schváleného na 17. zasedání zastupitelstva dne 13.9.2021.

Proč nesouhlasíme ?

Námi kritizovaný záměr prodeje se týká městských stavebních pozemků v průmyslové zóně (ul. Hřbitovní) o výměře cca 14 hektarů (140 000 m2). Jedná se o velmi rozsáhlé území města (asi 30 novojičínských náměstí), a navíc i o poslední stavební pozemky v majetku města pro průmyslovou zástavbu. Podmínky vyhlášeného majetkoprávního záměru jednoznačně zvýhodňují nadnárodního developera, který bude velmi pravděpodobně v této lokalitě realizovat výstavbu skladů a montoven s nízkou přidanou hodnotou a vysokou dopravní zátěží pro město. Většina nadnárodních společností zdaňuje v tzv. daňových rájích (optimalizují své zisky v zahraničí), fiskální příjem pro město je tak nulový.

Podstatné je rovněž to, že prodejem těchto posledních průmyslových pozemků ztratí město jakýkoliv legitimní vliv na stavební vývoj v této lokalitě a ztratí tím zároveň i možnost motivovat k příchodu do Nového Jičína perspektivní menší a střední firmy s vysokou přidanou hodnotou a vyššími požadavky na kvalifikační strukturu svých zaměstnanců.

Počátkem roku 2019 bylo v plánu investic města prezentováno rozdělení tohoto rozsáhlého území na 4 menší zóny, které by tak byly atraktivní a zejména i finančně dostupné také pro místní menší a střední firmy. Zveřejněný záměr prodeje pozemků je tedy v přímém rozporu s dříve prezentovanými plány města. Je nutné dále zmínit, že k tak zásadnímu tématu neproběhlo žádné referendum, veřejné projednávání, anketa apod. Přitom se jedná o zcela zásadní rozhodnutí, které bude mít do budoucna přímý vliv na dlouhodobou kvalitu života ve městě a pravděpodobně i strukturu jeho obyvatel.

Navrhujeme:

- postupně připravit městské pozemky v průmyslové zóně na 4 menší zóny pro regionální drobné a střední investory způsobilé závazně prezentovat podnikatelské záměry s důrazem na vyšší přidanou hodnotu a potřebu nárůstu kvalifikované a vzdělanostní zaměstnanosti v Novém Jičíně,

- při následném posuzování zájemců o výstavbu podmínit kritéria prodeje vlivem jejich budoucí výroby na životní prostředí (hluk, emise, dopravní zátěž ve městě a další).

 

Petice společně s podpisy bude předána zastupitelům města dne 15.11.2021 nebo 13.12.2021 (18. a 19. zasedání zastupitelstva města)

 

Autor petice: Ing Zdeněk Trefil, Na Stráni 1848/11, Nový Jičín, datová schránka: 3hxe6k

 

 

Autor: Zdeněk Trefil | 105 podpisů

Více >
Petice za zachování a revitalizaci vnitrobloku „U Letadla“ v Poděbradech 141 podpisů chybí 109

Petice za zachování a revitalizaci vnitrobloku „U Letadla“ v Poděbradech

My, níže podepsaní občané, reagujeme usnesením Rady města Poděbrady č. 288/2021 ze dne 26. 5. 2021 schválený záměr nabídnout k prodeji pozemky (parc. č. 1397/1, 1399 a 1400/1) ve vnitrobloku „U Letadla“. Prostřednictvím této petice žádáme, aby město Poděbrady svůj záměr prodeje přehodnotilo a namísto prodeje přinejmenším významnou část vnitrobloku revitalizovalo a zachovalo jako zelenou klidovou zónu určenou pro obyvatele města.

 

Přestože je dnes vnitroblok obestavěn bytovými domy a v poněkud zanedbaném stavu, zůstává veřejnosti snadno přístupným a také je obyvateli přilehlých či vzdálenějších domů běžně využíván. Slouží k procházkám a setkávání, venčení psů nebo dětem k jejich hrám. Je klidný, plný zeleně a vzrostlých stromů. A při troše snahy by mohl být ještě mnohem přívětivějším a využívanějším místem. Důležitost a potřebnost místa se potvrdila v době pandemie a s ní spojených vládních restrikcí, kdy bylo využíváno skutečně hojně.

 

Máme obavy, že rozprodej vnitrobloku může znamenat nejen likvidaci cenné zeleně, ale například též zastavění dosavadního klidového území parkovacími místy. To by významně poškodilo obyvatele přilehlých domů a připravilo o onu klidovou zónu i další obyvatele města.

 

Naší vizí je zachovat veřejně přístupný vnitroblok (či jeho významnou část) a zároveň jej revitalizovat, aby bylo zastaveno jeho chátrání a funkci klidové zóny mohl plnit ještě lépe (smysl nám to dává zejména v místech pozemků parc. č. 1399 a 1397/1). Může se jednat například o vytvoření malého hřiště, osazení laviček, městskou/komunitní zahradu apod. Zvelebení a zachování vnitrobloku může výrazně pozitivně ovlivnit vnímání prostoru a vztahy lidí zde bydlících.

 

Žádáme proto zastupitelky a zastupitele města, aby se o zachování vnitrobloku a umožnění jeho dalšího využívání obyvateli města aktivně zasadili.

Podpis pod petici je nutné potvrdit v následně doručeném mailu.

Autor: Michal Louč | 141 podpisů

Více >
Za lepší Bílinu 180 podpisů

Za lepší Bílinu

Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním pro odvolání starostky obce Bíliny Mgr. Zuzany
Schwarz Bařtipánové a místostarostky Ing. Marcely Dvořákové.

 

My, níže podepsaní, vyjadřujeme zásadní nesouhlas
s dosavadním vedením města Bílina starostkou Mgr. Zuzanou Schwarz Bařtipánovou a místostarostkou Ing. Marcelou Dvořákovou. Bezpečnost občanů je jednou ze základních priorit každé obce. Bohužel musíme konstatovat, že právě bezpečnost občanů se v našem městě dramaticky snižuje, což mimo jiné způsobuje odliv spořádaných občanů nejen do okolních obcí. Jedním ze základních pilířů koaliční smlouvy současného vedení města je deklarace zlepšení bezpečnostní situace ve městě, ke které se současná koalice zavázala. Opak je však pravdou, z některých částí našeho města se v posledních letech stávají lokality s prudkým nárůstem kriminality.

 

Současné vedení města se vůči snižování nebezpečnosti, zejména v lokalitě panelového sídliště Za Chlumem staví alibisticky a současnou neutěšenou situaci dokonce spíše svým nekonáním přiživuje.

 

Požadujeme, aby se starostka obce Mgr. Zuzana Schwarz
Bařtipánová a místostarostka Ing. Marcela Dvořáková vzdali svých funkcí a byly nahrazeny erudovanějšími kandidáty, kteří budou skutečně pracovat ve prospěch Města Bílina.

Autor: Jiřina Malá | 180 podpisů

Více >
Petice proti odsvěření pozemků na Černovické terase 87 podpisů chybí 113

Petice proti odsvěření pozemků na Černovické terase

Na programu zastupitelstva MČ Brno-Černovice konaném 29. 6. 2021 stávající koalice Černovických patriotů, ČSSD, ODS, KDU-ČSL a Miroslava Jursy (nezařazený) schválila převedení pozemků na Černovické terase, které jsou v současnosti ve správě MČ Brno-Černovice, na statutární město Brno

 

Celkem se jedná o 111 pozemků o rozloze 236 000 m² v hodnotě stovek milionů korun, mezi něž patří staré dobývací prostory Pískovny Černovice, které jsou v současnosti hnízdištěm mnoha chráněných druhů ptáků, pole podél ulice Průmyslová, zahrádkářská kolonie Pahrbek nebo bažantnice nad ulicí Vinohradská. Na město Brno by měly být převedeny „za účelem směny či prodeje“. Které pozemky ale budou směněny či prodány, není známo. Černovice za odsvěřené pozemky nedostanou žádnou náhradu či kompenzaci a navíc přijdou o příjmy z pronájmů ve výši několika set tisíc korun ročně.

 

Plány na případnou výstavbu v této lokalitě poněkud zapomínají na to, že většinu území tvoří zatím nezrekultivovaná bývalá skládka, kde místy leží až 30 metrů navážky nejrůznějších odpadů včetně nebezpečného průmyslového odpadu a čistírenských kalů. Zahájení stavební činnosti na takovém místě s sebou ponese značné komplikace a rizika spojená mimo jiné s nebezpečím kontaminace podzemních vod. Poslední riziková analýza oblasti byla zpracována v roce 2008 a chybí její aktualizace.

 

Proces schválení materiálu týkajícího se odsvěření pozemků na ZMČ byl uspěchaný, provázelo jej mnoho podivností a chyb:

- plánované zastupitelstvo bylo zrušeno a nové bylo svoláno pouze s týdenním předstihem, dva dny před začátkem prázdnin

- materiál k odsvěření 236 000 m² pozemků čítal pouhé 4 listy formátu A4, zatímco například podklad k prodeji pozemku o rozloze 1 m² měl stran 8 (!)

- materiál nebyl řádně projednán v žádné z příslušných komisí (majetková, životního prostředí), což je jinak běžný postup

- mezi podklady chyběla podrobnější analýza finančních dopadů odsvěření na rozpočet městské části (přiložená tabulka byla nekompletní a neobsahovala některé příjmové položky v řádu statisíců korun ročně)

 

Situace na Černovické terase je komplikovaná. Mezi hlavní problémy tohoto území patří jeho roztříštěná majetková struktura, skutečnost, že se zde na jednom místě nacházejí nezrekultivované skládky, cenný ptačí biotop, stabilizované plochy zahrádek, se kterými počítá i nový územní plán a které pod MČ bezproblémově fungují, a v případě budoucí výstavby i hodnotné stavební pozemky. Tyto problémy je třeba řešit, ale ne takto narychlo, bez představy o budoucím využití území, bez patřičné přípravy a projednání s majiteli pozemků a nájemci.

 

Městská část Brno-Černovice by v případě odsvěření vybraných pozemků měla od města Brna obdržet náhradu v podobě finančního transferu především na revitalizaci parku Řehořova a svěření budovy Staré školy na ul. Charbulova 137, která je jedním z nejdůležitějších historických objektů v MČ (příjmy z jejího pronájmu by mohly zčásti pokrýt ztrátu v příjmech z odsvěřených pozemků a městská část by mohla samostatně rozhodovat o jejím budoucím využití).

 

Žádáme Zastupitelstvo města Brna, aby

a) nesouhlasilo s odsvěřením pozemků v navrhovaném rozsahu

b) rozsah odsvěření byl redukován na nezbytnou míru

c) z výčtu pozemků byly vyňaty pozemky stabilizovaných zahrádek I (pod zahrádkářskou osadou ZO ČZS Pahrbek)

 

Žádáme Zastupitelstvo města Brna, aby projednalo poskytnutí náhrady MČ Brno-Černovice za odsvěření vybraných pozemků v podobě finančního transferu na plánovanou revitalizaci parku Řehořova a svěření budovy Staré školy na ul. Charbulova 137 do správy MČ.

 

Žádáme Radu města Brna, aby co nejdříve zadala zpracování aktualizace rizikové analýzy oblasti černovické skládky pro zmapování současného stavu území.

Autor: Jitka Silárszká | 87 podpisů

Více >
PETICE  za obnovu kvality poštovních služeb 307 podpisů chybí 99693

PETICE za obnovu kvality poštovních služeb

Petice za obnovu kvality poštovních služeb a okamžitou reorganizaci České pošty, s. p., která je, a musí být, funkčním a profesionálním subjektem kritické infrastruktury ČR.

 

Dle článku 18 Listiny základních práv a svobod

 

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice důrazně vyjadřujeme zásadní nesouhlas s nastavenou dosavadní pochybnou koncepcí České pošty na bázi nahrazování kmenových zaměstnanců zaměstnanci externích soukromých společností a agentur, která je v rozporu s účelným, hospodárným a efektivním využíváním majetku podniku k jeho podnikání; a žádáme o zjednání nápravy dlouhodobě zhoršujících se pracovních a mzdových podmínek kmenových zaměstnanců, jejichž dopad má zásadní negativní vliv co do kvality poskytovaných poštovních služeb ČP, tak do ekonomického hospodaření podniku.

 

1) Chceme funkční poštovní služby, nechceme vytunelovaný státní podnik.

 

2) Chceme kvalitní a všem občanům ČR dostupné poštovní služby.

 

3) Odmítáme takové vedení ČP, které jde cíleně cestou zadlužování podniku; v důsledku zvýhodňování VIP hromadných podavatelů balíkových, listovních, nadrozměrných, reklamních a tiskových zásilek za dumpingové ceny.

 

4) Odmítáme vedení ČP, které je odpovědné za dlouhodobou personální krizi (fluktuace až 1/3 pošťáků každoročně).

 

5) Odmítáme vedení ČP, pod jejichž taktovkou se dlouhodobě zhoršují pracovní a mzdové podmínky zaměstnanců, jejich přetěžováni a nedodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, což vede ke zhoršování poštovních služeb, kdy kvalita doručování výrazně klesá a zaostává.

 

6) Odmítáme vedení ČP, které se schovává za plané sliby, evidentní problémy bagatelizují a popírají.

 

7) Odmítáme tolerovat sjednávání pochybných zakázek, o jejichž účelnosti a výhodnosti pro ČP oprávněně pochybujeme.

 

8) Žádáme, aby vedení ČP bylo nahrazeno profesionály, jejichž úkolem bude zamezit sjednávání pochybných zakázek ve prospěch soukromých společností, obnova zaměstnanosti a profesionality podniku, a v tomto důsledku spokojenost veřejnosti s kvalitou a dostupností poštovních služeb, ve prospěch nás všech občanů ČR.

 

 

Za petiční výbor

 

Petr Pohl - předseda SOS-21
Filip Janovský - předseda NOS ČP

 

V Praze, dne 20. 8. 2021

Autor: Petr Pohl | 307 podpisů

Více >
ZACHRAŇTE TLUMOČNÍKY 4487 podpisů

ZACHRAŇTE TLUMOČNÍKY

Veteráni, osobnosti veřejného života, veteránské a lidskoprávní organizace vyzývají vládu a zákonodárce: „Zachraňte afghánské tlumočníky”

Armáda České republiky již opustila území Afghánistánu, situace v zemi je velmi nestabilní, hnutí Taliban nabývá na moci a obsazuje stále větší území. Afghánští tlumočníci a další spolupracovníci české mise a jejich rodiny jsou v přímém ohrožení života z důvodu spolupráce s Armádou České republiky. Celá řada spolupracovníků české armády v Afghánistánu se obrací na veteránské i lidskoprávní organizace v České republice se žádostí o pomoc, neboť se bojí o život svůj a své rodiny. 

Jsme přesvědčení, že je povinností České republiky, jako sebevědomého suverénního státu, dostát svým lidskoprávním a bezpečnostním závazkům a nabídnout afghánským spolupracovníkům a jejich rodinám, kteří několik let poskytovali našim vojákům a civilním pracovníkům neocenitelné služby, bezpečné útočiště před pronásledováním. Je naší odpovědností tyto lidi zachránit a nabídnout jim azyl a podporu v integraci do české společnosti. Jediným možným řešením je neprodleně spustit transparentní přesídlovací program. Takový program v minulosti Česká republika již realizovala, má tedy zkušenost a nástroje, jak efektivně situaci řešit. Jedná se o zásadní věc, která nesnese odkladu, neboť později již nemusí být tito lidé naživu. Organizace občanské společnosti - ať již veteránské či poskytující podporu cizincům v integraci - jsou připraveny poskytnout těmto příchozím své služby a na celém programu se na území ČR aktivně podílet. 

Apelujeme na členy a členky vlády, poslance a poslankyně, senátory a senátorky, aby ve věci ochrany životů lidí, kteří pracovali pro Českou republiku, odložili politické neshody, předvolební boj, a společně zajistili bezpečné přesídlení našich spolupracovníků z Afghánistánu. 

Připojte svůj podpis i Vy a pomozte nám zajistit afghánským tlumočníkům bezpečné a transparentní přesídlení do ČR!

Otevřený dopis podepsali:

Veřejně činné osobnosti:

Petr Pavel, bývalý armádní generál; Václav Malý, biskup; Dana Němcová, psycholožka / bývalá mluvčí Charty 77; Tomáš Petříček, výzkumník / bývalý ministr zahraničních věcí; Karol Sidon, rabín; Václav Marhoul, režisér; David Vávra, architekt; Iva Janžurová, herečka; Jiří Suchý, herec; Jan Svěrák, režisér; Ondřej Vetchý, herec; Ondřej Trojan, režisér / producent; Milan Šteindler, herec / režisér; Jan Hřebejk, režisér; Tomáš Hanák, herec / OSVČ; Jaroslav Róna, výtvarník; Vladimír Smutný, kameraman; Anna Grušová, překladatelka / zakladatelka Poradny pro uprchlíky; Daniel Fajfr, emeritní předseda Rady církve bratrské a Ekumenické rady církví; Pavel Pokorný, 1. náměstek synodního seniora Českobratrské církve evangelické; Mikuláš Vymětal, farář ČCE; Petra Vytejčková, advokátka; Martin Šaroch, právník; Aleš Giao Hanek, Hate Crime Officer OSCE Office for Democratic Institutions and Human Rights; Robert Nebřenský, herec / hudebník; Tereza Lexová, herečka; Václav Hašek, scénárista; Václav Veselý, herec / hostinský

Veteráni a vojáci z povolání:

Lumír Němec, Miloš Bohoněk, Rastislav Krkoška, Josef Česal, David Mikoláš, Jan Vanický, Lukáš Rejnek, Aleš Veselý, Pavel Svoboda, Farhad Muqamzada, Pavel Libich, Jan Fiala, Michael Šnajdar, Jan Reindl, Andrea Franzlova, Vít Kratochvíl, Daniel Píša, Jakub Šimák, Romana Musilová, Jan Matoušek, Mirwais Hashimi, Jiří Weiss, Boris Sýkora, Ivana Valenová, Irena Madajová, Jan Kristiňák, Jakub Plešinger, Pavel Plško

Organizace:

Miroslava Pašková, předsedkyně Spolku VLČÍ MÁKY

Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s.

Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, z.s.

Kristýna Titěrová, ředitelka Meta, o.p.s.–společnost pro příležitosti mladých migrantů

Michaela Davidová, ředitelka Most pro, o.p.s.

Tereza Knihová, předsedkyně správní rady Nadačního fondu Ozbrojených složek ČR

Markéta Hronková, ředitelka organizace La Strada Česká republika, o.p.s.

Linda Sokačová, ředitelka Amnesty International Česká republika, z.s.

Petr Papoušek, předseda Federace židovských obcí v České republice

Andrea Krchová, ředitelka Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty

Radomír Špinka, ředitel ADRA, o.p.s.

Alexandr Zpěvák, ředitel InBáze, z.s.

Marta Malá, Michal Klíma, Nadační fond obětem holocaustu

Jana Raila Hlavsová, zakládající členka spolku Nevzdáme se nikdy - Spolku přátel druhoválečného odboje

Klára Kalibová, ředitelka organizace In IUSTITIA, o.p.s.

Petra Masopust Šachová, předsedkyně Institutu pro restorativní justici, z.s.

Děpold Czernin, předseda spolku Náš Ježíšek

Otevřený dopis dále podepsali:

Jakub Plešinger, Josef Hajm, Jan Matěj Bejček, Vítek Baláž, Kateřina Hajmová, Anna Cízlová, Tomáš Král, Pavel Plško, Jiří Eliáš, Jan Pikora, Josef  Koukola, Robert Keřlík, Jan Kristiňák, Richard Jarošík, Zdeněk Pletka, Zdeněk Chadziandoniu, Vojtech Novak, David Šlajs, Michal Šereda, Petr Bátrna, Marian Szmigiel, Viktor Siegel, Denis Fišer, Pavel Macek, Ondřej Šos, Erika Beranova, Marek Matoušek, Karel Libánský, Vladimír Dalecký, David Matulík, Jiří Adámek, Vojtěch Večerka, Ladislav Procházka, Kristýna Chvojková, Iva Vávrová, Filip Seman, Miroslav Chmelíček, Petr Mundev, Jiři Nenutil, Zuzana Antares Fojtíková, Anna Perglerová, Michal Stříbrný, Alena Tichá, Toby Švédů, Pavel Krompolc, Martin Sodoma, Anna Žilková, Martin Křížek, Irena Madajová, Sabina Poláková, Michal Kukla, Jan Antoň, Pavel Pilch, Magdalena Jírková, Jan Mergl, Barbora Tite, Alžběta Rývorová, Matěj Polák, Ondřej Bzonek, Monika Woliwenderova, Robert Bártek, Vít Hajduch, Martin Javůrek, Lukáš Cohorna, Yulia Skadchenko, Jan Skupník, Margita Knorková, Petr Hrazdira, Ing. Jaroslav Červík, Ph.D., DBA, Zuzana Bičíková, Petr Včulek, Barbora Zachová, Alena Vondřejcová, Veronika Vysoudilová, Peter Palko, Petr Kupka, PhDr. Andrej Rády, Patrik Procházka, Irena Vičarová, Lucie Růžková, Ladislav Ling, Jaromír Pekárek, Helena Drdlová, Michal Balický, Martin Šálovský, Pavla Kotlabova, Pavel Hladký, Anežka Poláčková, Erik Kališ, Emil Holek, Bohuslav Mach, Vojtěch Nosek, Libor Chocholatý, Adam Bílek, Milada Staňková, Veronika Bělíková, Petr Škorpil, Karolina Juráková, Milan Kollmann, Gabriela Jirkalová, Eva Tesaříková, Jan Medřický, Ondřej Havlička, Tereza Vlachová, Premysl Kapoun, Veronika Sejkorová, Marek Šebák, Tomáš Novák, David Valecký, Samuel Bocek, Jan Beneš, Karolína Strnadová, Štefan Fábry, Jakub Marek, Markéta Crane, Irena Štětinová, Eva Volenová, Vojta Kunst, Monika Cejpek, Jaroslav Dlabač, Marie Braná, Lucia Brychtová, Nela Gergelyová, Dominika Hondlikova, Zuzana Balounová, Petr Mazálek, Romana Bičíková, Tereza Koldus Frantová, Kristýna Šejnohová, Markéta Sergejko, Filip Kaul, Kryštof Herold, Ondřej Žůrek, Zdeňka Ciencialová, Jan Jirásek, Johana Ondráčková, Jan Karel, Jaroslav Böhm, Ivana Valenová, Petr Kautský, Zuzana Böhmová, Roman Trachta, Jan Matoušek, Alena Matoušková, Lucia Makošová, Petr Nečas, Lubor Dvořák, Michala Marková, Vít Poláček, Petr Ocelík, Mirwais Hashimi, Jan Osicka, Renáta Sobolevičová, Martin Jirušek, Petr Hurtík, Boris Sýkora, Alastair Millar, Filip Kuthan, Jan Tesař, Kateřina Marko Jabůrková, Dušan Vaněk, Jiří Grambal, Elizabeth Spacilova, Petr Kuběnský, Mgr. Markéta Demlová, Jakub Smiřický, Doubravka Matulová, Veronika Zapletalová, Zuzana Macková, Brian Pozan, Marie Danová, Jan Kruml, Kristýna Wanková, Lukáš Daubner, Monika Rozsypalová, Jevgenija Adamová, Lucie Majerová, Tomáš Kruml, Markéta Wiesnerová, Lukáš Wiesner

Kontakty pro media:

- Miroslava Pašková, Spolek Vlčí máky, 606 417 628, podpora@spolekvlcimaky.cz

- Lumír Němec, veterán, 608 304 021, lumirnemec@gmail.com

- Magda Faltová, Sdružení pro integraci a migraci, 731 584 126; faltova@migrace.com

#zachrantetlumocniky

Autor: Sdružení pro integraci a migraci | 4487 podpisů

Více >
Zachování osobní železniční dopravy Praha-Dobříš 81 podpisů

Zachování osobní železniční dopravy Praha-Dobříš

 Zachování osobní železniční dopravy Praha-Dobříš, historické základní spojnice mezi Čisovicemi, Rymání, Mníškem pod Brdy, Novou Vsí pod Pleší, Hrašticí, Mokrovraty, Starou Hutí a Dobříší. Přesně 22. Září 1897 jel poprvé vlak z Prahy do Mníšku. Nejen že to byla veliká sláva ale také obrovská dopravní úleva, protože do té doby se jezdilo s poštou (poštovním vozem) do Řevnic na vlak, což bylo nejen únavné ale v zimě i kruté. Z Mníšku to bylo 8 km, což ale teprve ze vzdálenějších míst jako Hraštice, Nový Knín, Nová Ves nebo Dobříš. To se chodilo také pěšky. Zpět do současnosti. Trať byla v předchozích měsících velmi nákladně rekonstruována a občané odmítají tento nesmyslný způsob marnotratného hospodaření, tím spíše, že jednou zrušená trať už nedá nikdy obnovit. Rekonstrukce skončila letos a hned by se měla rušit? Jde nějakým způsobem vůbec obhájit, vyhodit desítky miliónů do kanálu? Existence a provoz těchto tratí nemá pouze finanční vyjádření a efekt ale také praktický, historický a především lidský rozměr. Vlak jede jinou trasou než autobusy a sbírá cestující tam, kam autobus nezajíždí. Vlak současně obsluhuje turistickou část veřejnosti, která už je na vlakovou dopravu zvyklá a pravidelně jí na této lince využívá. A to je další nezpochybnitelný přínos, který nelze nazírat pouze finančními brýlemi. Kraj má plná ústa rozvoje regionů, turistické podpory a dalších proklamací, které se jednoduše bez dopravy, tohoto krevního systému zemského rozvoje, neobejdou. Co takhle místo rušení tratí přivést kampaní cestující do vlaků? Rušení osobní železniční dopravy by zasáhlo především ty obce, které nejsou na hlavním tahu. Z Malé Hraštice se například o víkendu do nedaleké Dobříše jinak než vlakem nedostanete. Z Mokrovrat rovněž tak. O víkendu prostě bus nejezdí. Dnes si nikdo nedovede představit, že nebudou jezdit autobusy, ale kvůli tomu bychom měli mít prozíravé politiky, aby dokázali vidět dál než ostatní. Nespočetné příklady změn, které jsme si nedokázali zatím ani představit, právě ukázala Corona krize. Definice úsporných programů má jednu společnou vlastnost: šetří na nepravém místě. Škrtají se užitečné věci a vyhazují se přitom prostředky nás všech za nesmysly. Železnice se jako alternativa hodila a vyplatila už nesčíslněkrát. ŽÁDÁME,NERUŠTE JI! 

Autor: Robert Izák | 81 podpisů

Více >
Petice proti rušení osobních vlaků ve Středočeském kraji 2803 podpisů

Petice proti rušení osobních vlaků ve Středočeském kraji

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zastavením či značným omezením osobní dopravy na tratích, o které usiluje vedení Středočeského kraje za hnutí STAN. 


Aktuálně se to týká těchto tratí či traťových úseků:


Trať / úsek / průměrný počet cestujících 2019 - pracovní den/víkend [os/den] / nový rozsah objednávky 2022


012 Plaňany zast. - Kouřim 169/130 zastavení osobní dopravy
062 Křinec - Městec Králové 170/84 zastavení osobní dopravy
063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov 21/- zastavení osobní dopravy
064 Mšeno - Mladá Boleslav 212/222* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
076 Mělník - Mšeno 265/149* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
094 (Kralupy nad Vltavou) - Vraňany - Lužec nad Vltavou 166/- zastavení osobní dopravy
095 Straškov - Zlonice - (Slaný) 15/- zastavení osobní dopravy
110 Slaný - Louny 317/319 zastavení osobní dopravy
124 Lužná u Rakovníka - Milostín - Žatec n/a pátek - neděle
162 Rakovník - Kralovice 235/171* omezený sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem 71/52 zastavení osobní dopravy
210 Čisovice - Mníšek - Dobříš 390/658 zastavení osobní dopravy
220 Votice - Tábor 372/361 zastavení osobní dopravy
222 Vlašim - Trhový Štěpánov 182/244 zastavení osobní dopravy
233 Čelákovice - Mochov 37/- zastavení osobní dopravy

Děje se tak dokonce v Evropském roce železnice 2021, kdy se v sousedních zemích, zejména v Německu a Polsku, regionální tratě hromadně reaktivují. Ani jiné kraje v ČR vlaky neruší, některé dokonce obnovují.


Vedení Středočeského kraje zcela opomíjí skutečnost, že vlaková doprava je v tarifu PID již 30 let bezprecedentně diskriminována a tunelována uměle výhodnějšími podmínkami jízdného v autobusech integrovaných do PID, jejichž pokrytí postupně dosáhlo většinu území kraje a prostředky z nevybraných tržeb a následně neposkytnutých státních kompenzací pochopitelně nyní kraji chybí. 


Výhody vlaků jsou zřejmé, autobus nikdy nemůže plnohodnotně nahradit vlak. Od jízdních vlastností, kdy vlak nepodléhá náhlým změnám směru a rychlosti umožňující klidnější nástup/výstup i pohyb po vozidle během jízdy, WC včetně možnosti umytí a dezinfekce rukou, přeprava většího množství kočárků a jízdních kol, které ani sečteny nejsou. Zvlášť v kopcovitém terénu je možnost jejich přepravy zásadní. Zájem o oblasti neobsluhované vlakovou dopravou pak upadá. Zcela se zapomíná na strategickou úlohu, kterou železnice sehrála během povodní.

Na seznam rozhodně nepatří trať 210, resp. úsek Čisovice-Mníšek-Dobříš, nedávno generálně opravený úsek včetně světelného zabezpečení přejezdů, kde je týdenní frekvence vysoko nad rušitelskou hranicí stanovenou krajem na 2500 cestujících týdně. Tuto frekvenci naopak nesplňuje řada jiných úseků, které ani na seznamu nejsou. Vše je tedy značně pochybné včetně očekávaných úspor, které jsou vzhledem celkovým výdajům kraje zanedbatelné. Evidentně se jedná jen o politický tlak STAN na úhradu ztrát z pandemie po vládním hnutí ANO, prostřednictvím ministra průmyslu, obchodu a dopravy, který bydlí v Mníšku pod Brdy, který po trati též rád jezdí. Kraj např. zcela nevyužívá státní 75% slevy pro vybrané skupiny cestujících v autobusech, což může v součtu představovat i vyšší částku, než očekávaná úspora za neobjednané vlaky. Nechceme, aby vedení kraje směřovalo dopravní obslužnost do služeb typu sdílené taxi, tedy kamsi na dálný jihovýchod, do zemí přeplněných maršutek a dolmuşů, což se nejen v době epidemie jeví jako krajně nevhodné.


Požadujeme:


1) Zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2020/2021 i do budoucna.
   
2) Sjednocení tarifních podmínek v rámci tarifu PID mezi vlaky a autobusy, včetně zavedení 2pásem i pro vlaky a možnosti zakoupit jízdenku dle tarifu PID i ve vlaku.

3) Kvalitní vlakové soupravy, které přesvědčí další cestující k využívání železniční dopravy a díky možnosti odvěšování/přivěšování jednotlivých dílů optimalizují kapacitu a náklady na provoz dle aktuální přepravní poptávky (v ČR je již praktikováno např. na Jizerskohorské železnici). 


https://zdopravy.cz/stredocesky-kraj-meni-plany-na-zastaveni-provozu-na-lokalkach-konec-chce-na-9-tratich-u-4-omezi-dopravu-84805/


https://zdopravy.cz/rozhovor-na-seznamu-trati-k-redukci-jsou-ty-po-kterych-jezdi-mene-nez-2500-lidi-tydne-rika-stredocesky-radni-82188/
 

Autor: Štěpán Hálek | 2803 podpisů

Více >
Nechceme amfiteátr ve volnočasovém areálu Rolava 224 podpisů chybí 1276

Nechceme amfiteátr ve volnočasovém areálu Rolava

My níže podepsaní, obyvatelé a návštěvníci města Karlovy Vary tímto nesouhlasíme se stavbou amfiteátru ve volnočasovém areálu Rolava!

Areál Rolava je v těsné blízkosti Staré Role a sídliště Čankovská, jejichž obyvatelé by byli vystaveni hluku ze strany tohoto amfiteátru při konajících se koncertech a akcích, navíc projekt nemá dostatečně vyřešenou hlukovou bariéru, která by šíření tohoto hluku bránila. I v současné době, především o víkendech (v letní sezoně) je situace neúnosná kvůli hluku z akcí.

Areál nedisponuje dostatečnou parkovací kapacitou, kterou by pokryl návštěvníky těchto akcí, což by znamenalo zahlcení parkovacích míst určených pro obyvatele Čankovské.

Myslíme si, že ve chvíli, kdy město Karlovy Vary disponuje už jedním amfiteátrem - Letním kinem, ve kterém se mohou tyto akce bez problému konat a které parkovací kapacitou disponuje, není nutné ani moudré stavět další. Prostředky, které město plánuje do stavby nového amfiteátru dát, by měly být využity na opravu Letního kina.

 

Za petiční výbor:

Mgr. et Bc. Ondřej Bednář, Nádražní stezka 2, 360 04 Karlovy Vary   email: ondrej.bed@email.cz

Hana Toufarová, Nábřeží Jana Palacha 22, 360 01 Karlovy Vary   email: haninka.toufarova@seznam.cz

Jan Urban, U Koupaliště 839/2, 360 05 Karlovy Vary  email: jurban@vodakva.cz

Vyplněné a podepsané petiční archy lze zasílat na adresu p. Ondřeje Bednáře. Případně se ozvěte na tel. 606 812 941 a my si archy vyzvedneme.

 

Autor: Daniela Bílá Bílá | 224 podpisů

Více >
Petice proti retail parku v Žamberku Pod Černým lesem 444 podpisů

Petice proti retail parku v Žamberku Pod Černým lesem

 
Petice proti změně územního plánu č. 4, měnící využití území v lokalitě Pod Černým lesem a zakládající možnost realizace retail parku 
 

 

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním  

 

 

V Žamberku dne 17. května 2021

 

Ing. Bc. Oldřich Jedlička, starosta města Žamberka a členové a členky Zastupitelstva města Žamberka
Masarykovo náměstí 166
564 01 Žamberk

Vážený pane starosto, vážené zastupitelky, vážení zastupitelé,

stojíte před rozhodnutím o schválení změny územního plánu č. 4. Tato změna by byla zásadním krokem k umožnění realizace retail parku, tedy nákupní zóny v lokalitě Pod Černým lesem. Tato změna a následná realizace záměru může ovlivnit Žamberk a jeho fungování na dlouhá léta dopředu. Na dobu, která násobně přesahuje vaše volební období, představuje výrazné období v lidském životě a ovlivní řadu osudů. Plně si uvědomujeme vaši těžkou pozici a celou řadu vlivů a zájmů, které musíte jako řádně zvolení zástupci a zástupkyně občanů města Žamberka pečlivě a zodpovědně vážit. Dovolte nám přesto, abychom se i my vyjádřili a vyslovili svůj

                                             nesouhlas

se změnou územního plánu č. 4 měnící využití území v lokalitě Pod Černým lesem a zakládající možnost realizace retail parku. 

Vyzýváme vás k neschválení výše uvedené změny,

případných dalších souvisejících změn i dalších kroků umožňujících nebo zakládajících jakoukoliv možnost takový záměr
v dané lokalitě realizovat.

 

Záměr v této lokalitě považujeme z níže uvedených důvodů za nevhodný a neslučitelný s udržitelným rozvojem města.

1. Změna využití území není v této lokalitě vhodná

Umístění retail parku je zcela v rozporu s dosavadním využitím území jako oblíbeného sportovně-rekreačního areálu nadregionálního významu a významně zkomplikuje také jeho další rozvoj v obtížně nahraditelné rovinaté lokalitě vhodné právě k rozvoji sportovišť. Kvalita ubytování v přilehlém autokempu i využití sportovních ploch budou výrazně poškozeny zvýšením negativních vlivů dopravy a provozu prodejen (viz níže). Rekreanti v blízkém hojně vyhledávaném autokempu budou rušeni také nočním zásobováním retail parku (hluk, znečištění ovzduší apod.).

Vnímáme žamberskou realitu a rozumíme tomu, že si vedení města od umožnění vzniku retail parku pravděpodobně slibuje benefity v souvislosti s plánovanou výstavbou zimního stadionu (usnadnění realizace sjezdu ze silnice ke stadionu, vybudování parkoviště apod.). Fandíme sportu a zvláště tomu žamberskému. Nemůžeme se však ubránit otázkám, které v nás tento postup vyvolává: Nakolik smysluplně a strategicky je plán na výstavbu zimního stadionu ve skutečnosti připraven? Nakolik město spoléhá na ničím nepodloženou pomoc investora nesouvisejícího záměru? Zaráží nás, že by město plánovalo stadion bez finančního zajištění návazné infrastruktury (parkoviště, sjezd) a pokoušelo se ji následně vyměnit za povolení jiného záměru. Navíc dosud stále není rozhodnuto o dotaci na zimní stadion, nelze tedy v návaznosti na něj ani cokoli plánovat. Či dokonce spoléhat na nejistý výsledek dotačního řízení nezávislé instituce a riskovat tak absurdní stav, kdy město bude mít sjezd k plánovaném stadionu, ale nikoli stadion samotný.

Jakákoli změna využití území od sportu a rekreace směrem k využití komerčnímu může navíc zakládat do budoucna precedens pro potenciální obdobné záměry na sousedních pozemcích směrem k Líšnici. Areál Pod Černým lesem si město vyhradilo pro sport a rekreaci a úspěšně ho v tomto směru rozvíjí. Mělo by si jej tedy chránit a uchovat pomocí územního plánu i sousední plochy s takovým přípustným využitím, které nebude s funkcí areálu v přímém konfliktu. 

Navrhovaná změna postrádá z hlediska udržitelného využití území, ale i z hlediska vlastních plánů města jakýkoli smysl. O změnu územního plánu žádá (z ekonomického pohledu zcela logicky) současný majitel pozemku a developer ho jako potenciální budoucí majitel zastupuje v jednání s městem. Nicméně město se při plánování využití jednotlivých ploch svého území nemůže a nesmí řídit pouze zájmy současných či budoucích majitelů pozemků. Musí vystupovat jako suverénní správce území a usilovat o jeho udržitelný rozvoj bez ohledu na partikulární zájmy majitelů pozemků. Vztahy se svými obyvateli a majiteli strategicky významných pozemků musí město dlouhodobě proaktivně rozvíjet, nikoli pouze pasivně předcházet jejich zhoršení ústupky jejich soukromým zájmům. Své záměry musí město plánovat koncepčně, s rozvahou a ve vazbě na okolní území. Nikoli nahodile a spoléhat při tom na to, co mu bez jakékoli záruky slíbí investor, který má s vedlejším pozemkem svůj naprosto odlišný záměr, i když to může vypadat na první pohled pro město ekonomicky výhodně. 

Jakkoli může být aktuální situace vzhledem k odlišným zájmům současných majitelů pozemků (vč. města) komplikovaná, nelze ji vnímat pouze ve světle současného stavu. Situace se může v budoucnu radikálně změnit spolu s vlastnictvím pozemků a záměry jejich majitelů. Nelze tedy přihlížet pouze k aktuálním zájmům majitelů, ať už budoucích či současných. Je třeba vnímat území z komplexnější perspektivy jeho potenciálu pro budoucí rozvoj města a prospěchu jeho obyvatel.

Město si prostřednictvím územního plánu a dalších nástrojů má určovat pravidla hry, nikoli si je nechávat diktovat někým, kdo usiluje na jeho území o uskutečnění vlastních záměrů.

2. Výrazně naroste dopravní zátěž 

Výstavbou retail parku dojde k navýšení dopravy na již tak dopravně vytíženém úseku silnice I/11. Ta má primárně sloužit zejména dálkové a meziměstské dopravě a tranzitu a nemá být zbytečně zatěžována dopravou vyvolanou nákupní zónou. Z dostupných dopravních studií vyplývá, že nevhodně umístěné nákupní zóny nadměrně zatěžují komunikace plánované jako dopravní spojení nadregionálního významu vytvářením lokálních dopravních cílů a způsobují tím výrazné dopravní komplikace. Vytvořením nového dopravního cíle takového rozsahu Pod Černým lesem dojde ke zvýšení dopravní zátěže a to vzhledem k potřebě zásobování prodejen i v nočních hodinách. Umístění na samotném okraji města zvýší také dopravní zátěž v ostatních částech města, což je např. na nadměrně zatíženém Masarykově náměstí i jinde už jen těžko představitelné. Doprava do retail parku a z něj také vyvolá zpomalení dopravy u sjezdu ze silnice a s ním spojené další navýšení hlukové a emisní zátěže. To vše navíc nesmyslně v lokalitě, kterou město vyčlenilo a úspěšně rozvíjí jako sportovně-rekreační oblast. Vzhledem k plánovanému trasování obchvatu Žamberka lze v této lokalitě do budoucna očekávat zklidnění dopravy. Tento záměr jde však vyvoláním další dopravy naopak proti tomuto výhledovému zlepšení situace. Nevratně tak znehodnotí pozitivní dopady obchvatu na tuto lokalitu i celé město. Dojde také k narušení pěší dopravy na cestě za stadionem, viz níže.

3. Záměr poškodí životní prostředí a krajinný ráz

Výše zmíněná doprava i další provoz retail parku negativně ovlivní životní prostředí v dané lokalitě bezprostředně sousedící se sportovně-rekreačním areálem hlukem, prachem a odpadky běžnými z okolí těchto prodejen. Dalšími negativními dopady budou zvýšení podílu zpevněných ploch a s ním související zhoršení mikroklimatických a odtokových poměrů, ztráta zemědělské půdy, ohrožení biotopů živočišných a rostlinných druhů v přírodním parku Orlice a potenciální narušení funkce prvků ÚSES (zejména blízkého nadregionálního biokoridoru), dopravou způsobený hluk a prach.

Retail park svou unifikovanou podobou výrazně naruší krajinný ráz tvořený okolními lesy, poli a parkem a trvale poškodí charakter této dlouhodobě úspěšně budované odpočinkové zóny města. Jeho vzhled také lokalitu pohledově znehodnotí rekreantům i cyklistům využívajícím blízkou cyklostezku. V neposlední řadě je také cesta za fotbalovým stadionem oblíbenou vycházkovou trasou místních vyznačenou i v oficiálních městských pláncích*. Kromě jejího pohledového znehodnocení a znečištění se také dále naruší plynulost pěší dopravy výrazným navýšením dopravy na silnici I/11.

*Viz Výletní okruh městem: http://www.zamberk.cz/index.php?ids=305

4. Chybí představa o rozvoji maloobchodu ve městě

Není zřejmé, že by město mělo jakkoli zmapovány potřeby dalších nákupních ploch jakéhokoli druhu. Chybí také strategie jejich rozvoje, nemluvě o vlivech takové strategie na urbanistický a socioekonomický rozvoj města.

Chápeme lidskou potřebu výhodně nakupovat. Vhodně rozmístěná pestrá nabídka obchodů je bezesporu jedním z předpokladů správně fungujícího města a kvality života jeho obyvatel. Cestu k takové nabídce by ale město mělo činit adekvátními kroky a s pevným přesvědčením, že zvolená cesta skutečně k tomuto cíli vede. Tyto kroky nesmí jít proti smysluplnému využití jednotlivých území města, nesmí poškozovat potenciál rozvoje města ani zájmy jeho obyvatel.

Město by mělo mít jasnou představu o potřebách dalších nákupních ploch a o tom, jak chce maloobchod rozvíjet s ohledem na místní podnikatele a život ve městě. Dokud takovou představu nemá, lze umisťování dalších velkoplošných prodejen vnímat jako nezodpovědný hazard s ekonomickým životem města, jeho podnikatelů i jejich zákazníků.

5. Spolupráce s veřejností není dostatečná

Město bezesporu splnilo všechny zákonné požadavky na pořízení změny územního plánu. Není pochyb o odbornosti všech zapojených orgánů městského úřadu ani o správnosti jejich postupů. Nepovažujeme ovšem za dostatečné, aby se záměr takového významu a rozsahu projednával s veřejností pouze v právně vyžadovaných rámcích a nezbytně nutném rozsahu. Vítáme poslední kroky města motivované snahou o vyšší informovanost občanů včetně jeho aktivní komunikace na sociálních sítích. Nemá-li však být vedení města a městský úřad pouhým schvalovacím strojem dodržujícím zákony, musí své obyvatele o významných záměrech ovlivňujících město a jeho chod na dlouhá období proaktivně informovat. A především je také aktivně zapojovat do rozhodování i nad rámec svých zákonných povinností. Rozhodování o tak významném záměru musí probíhat od začátku transparentně za účasti veřejnosti. To je ovšem možné pouze za předpokladu, že bude město veřejnost včas a srozumitelně informovat.

Projednávaná změna využití území je strategickou, dlouhodobou a především nevratnou změnou se spoustou negativních vedlejších efektů, které nejsou na první pohled zřejmé, přestože ovlivní budoucí směřování a rozvoj města na dlouhé roky dopředu. Dovolujeme si vás tedy požádat o důkladné zvážení všech našich argumentů. Děkujeme za váš čas věnovaný tomuto textu. Pevně věříme, že vaše rozhodování bude vedeno snahou o dlouhodobě udržitelný rozvoj města Žamberka a spokojený život jeho obyvatel.

 

S pozdravem a s důvěrou

Lukáš Lyer, Jan Hovádek, Zdeněk Bureš
za spolek Živý Žamberk

a níže podepsaní signatáři a signatářky petice



Aktuality k petici sledujte na naší facebookové stránce

Psát nám můžete na e-mail petice@zivyzamberk.cz

Autor: spolek Živý Žamberk | 444 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku