Petice za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému na nejvyšším vrcholu Krušných hor, Klínovci 1131 podpisů chybí 8869

Petice za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému na nejvyšším vrcholu Krušných hor, Klínovci

V Jáchymově dne 13.5.2019

 

Vládě České republiky

Senátu Parlamentu České republiky

Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky

Ministerstvu životního prostředí České republiky

Ministerstvu pro místní rozvoj České republiky

Ministerstvu dopravy České republiky

Ministerstvu obrany České republiky

                  

Petice podle §1 zákona c. 85/1990 Sb., o právu petičním

 

"Za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému při horní hranici lesa na nejvyšším vrcholu Krušných hor Klínovci a jeho okolí a za omezení výšky nových staveb na Klínovci a jeho okolí na maximálně 13 metrů."

 

Klínovec je nejvyšší vrchol Krušných hor (1244 m n.m.) a to z něj dělá významově výjimečné místo Karlovarského a Ústeckého kraje i sousedního Saska. Tato výjimečnost by mela byt nadřazena všemu ostatnímu. Vrchol Klínovce a jeho okolí by měly zůstat zachovaný pro budoucí generace bez jakékoli další nové dominantní výškové stavby, jež by nepřirozeně narušovala krajinný ráz ze všech přilehlých i vzdálenějších pohledů. 

Jedinou dominantou vrcholu Klínovce, nechť' nadále zůstane telekomunikační věž se svou výškou cca 56 metrů, a nikoliv nově uvažovaný záměr výstavby, stezky v oblacích" tzv. SKYWALK. Tato stezka by svou výškou (investoři skoro pokaždé mluví o jiné výšce 50, 65, 70 nebo dokonce 75 metrů), prostorovým objemem a vysokou návštěvnosti (až 400.000 návštěvníků ročně) naprosto zastínila vše, čím je zatím vrchol Klínovce charakteristický.

Návštěvnické (možnosti vrcholu Klínovce a jeho okolí je třeba stanovit limity z mnoha důvodu, ale zejména z důvodu ochrany přírody a krajiny. Případná výstavba na Klínovci a v jeho okolí by neměla přesahovat svou výškou 13 metru.

 

Nikde jinde v Krušných horách než v okolí nejvyššího vrcholu Klínovce, není lesní ekosystém tak blízko horní hranici lesa. Tento ekosystém, po staletí vystavený extrémním klimatickým jevům, vytváří jedinečné společenstvo necivilizované drsné přírody. Proto si zasloužili zvláštní ochranu, a proto jej již nelze nad únosnou míru dále potlačovat.

 

Proto my, níže podepsaní občané,

– chceme zachování krajinného rázu nejvyššího vrcholu Krušných hor Klínovce a jeho okolí,

– chceme zachování jedinečného lesního ekosystému při horní hranici lesa na nejvyšším vrcholu Krušných hor Klínovci a jeho okolí,

–chceme omezení výšky nových staveb na Klínovci a jeho okolí na maximálně 13 metru.

 

Petiční výbor ve složení:

1)Lada Baranek, třida Dukelských hrdinu 516, 362 51 Jáchymov

2)Martin Šlechta, 362 62 Bož Dar 90

3)Mgr. Petr Masák, Stara Kysibelská 599/33, 360 09 Karlovy Vary

 

Osobou oprávněnou zastupovat petiční výbor ve styku s příslušnými orgány je člen petičního výboru Mgr. Petr Masák, na jehož adresu lze zasílat petiční archy.

 

 

 

 

 

Autor: Lada Lapinová | 1131 podpisů

Více >
Zastavte komerční projekt CENTRAL BUSINESS DISTRICT podle Zahy Hadid 531 podpisů

Zastavte komerční projekt CENTRAL BUSINESS DISTRICT podle Zahy Hadid

VÝZVA MINISTRU KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY

k respektování závazků památkové ochrany světového kulturního dědictví hlavního města Prahy

Zastavte komerční projekt CENTRAL BUSINESS DISTRICT podle Zahy Hadid, který nenávratně poškodí jedinečnou identitu historického centra Prahy!

 

Central Business District v oblasti Masarykova nádraží není cesta pro moderní rozvoj historického města!

Vážený pane ministře, my, níže podepsaní, považujeme projekt atelieru Zahy Hadid pro společnost Penta, navržený na území pražské chráněné památkové rezervace v okolí Masarykova nádraží, pro centrum Prahy za krajně nevhodný. Uvědomujeme si zejména ohrožení statutu Prahy jako světového kulturního dědictví UNESCO. Souhlas státní správy a samosprávy s tímto záměrem by obětoval historické centrum Prahy tvrdému komerčnímu využití, a to bez ohledu na veřejný zájem o obyvatelné prostředí města.

V dotčeném území od Masarykova nádraží až k Vítkovu je třeba vyřešit funkční vazby na stávající zástavbu. Rozvoj lokality musí být výsledkem komplexní urbanistické rozvahy a veřejné shody o jejím využití a formě. Skupina Penta však bez potřebné diskuze a na základě vlastní soutěže chce realizovat projekt „Central Business District“, který nenapravitelně zničí harmonický charakter centra města, jeho identitu a historickou hodnotu. Navržené naddimenzované budovy poškodí velikostí i měřítkem dochovanou harmonii městské struktury, vyvážený vztah staré a nové zástavby i ikonickou dominantu Vítkova. Architektonické řešení projektu s vysokou zlatou klecí a pásem robustních bloků vnáší do území chaos v podobě cizorodého prvku, který nemá šanci stát se městotvorným faktorem. Obří fasády a mamutí komplexy nepřinášejí pestrost a proměnlivost parteru města. Naopak vždy znamenají zhoršení kvality životního prostředí a nárůst dopravních problémů.

Ve světě se již z urbanistických omylů dávno poučili. V Praze však zájmy developerů mívají často prioritu před ochranou světového kulturního dědictví. Pražský magistrát, respektive jeho výkonná složka památkové péče, prosazuje zpravidla jiný postoj než je odborné stanovisko NPÚ - organizace Ministerstva kultury.

Celé historické jádro Prahy je na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO od roku 1998, kdy se český stát smluvně zavázal k jeho ochraně. Tato skutečnost nás všechny - občany, architekty i projektanty, investory i developery, státní správu i samosprávu - zavazuje pečovat o jedinečnou a krásnou Prahu s úctou a pokorou. Vidíme však, že při rozhodování orgánů památkové péče selhává státní správa a samospráva. Chybná rozhodnutí musí být zrušena a další rozvoj města už nesmí probíhat podle přání developerů.

My, níže podepsaní, Vás vyzýváme, abyste zrušil souhlas s realizací obřího komerčního projektu Central Business District společnosti Penta v oblasti Masarykova nádraží, který především nevzešel ze zásadní urbanistické studie lokality, ale ze soukromé iniciativy developera, a je v zásadním rozporu s pravidly památkové ochrany města Prahy.

 

Vizualizace projektanta, bloky výška 38,5,čelní blok ca 42 m, 44m výška ochozu Prašné brány. arch. forma typu Quadrio.

Polyfunkční objekt Masaryk Centre 1 má atiku v západní části v délce 42 m ve výši 37,55 m, zvýrazněný západní akcent nároží dokonce dosahuje výše v projektu 41,9 m.

 

Autor: Jiří Gebert, ing.architekt. ČKA, BYAK, Bubenečská besed | 531 podpisů

Více >
Petice ministryni Maláčové: zachovejte 80 pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením v Brně 645 podpisů chybí 55

Petice ministryni Maláčové: zachovejte 80 pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením v Brně

My níže podepsaní zaměstnanci, příbuzní, přátelé a sympatizanti kulturních projektů AMERFO o p.s., žádáme Vás, paní ministryně Maláčová, abyste se zasadila o zachování pracovních míst pro 80 osob se zdravotním postižením, které našly profesní uplatnění odpovídající jejich možnostem.

V důsledku nezákonného postupu MPSV máte v těchto dnech Vy osobně potvrdit svým podpisem odepření příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 3. čtvrtletí roku 2019 - a to po téměř 7 měsících (ačkoli správní řízení určuje lhůtu 30 dnů). 

Hrozí, že spolek provozující mezinárodně oceňované muzeum a zážitkový hostel, projekt Retro-use, Franz Kafka Špitál a další v důsledku nezákonného postupu MPSV a pandemie bude muset během několika měsíců ukončit provoz a propustit 80 zaměstnanců z celého Jihomoravského kraje. 


V tomto kraji byla před pandemií nezaměstnanost ve výši 17% mezi lidmi s hendikepem. MPSV se střílí samo do nohy, pokud vloni přidělilo finanční prostředky z fondů EU na podporu vzniku nových pracovních míst, které nyní zaniknou v důsledku neprofesionání práce jiné části téhož ministerstva. Jedna ruka tak neví, co dělá druhá. Nedojde ani k úspoře budoucích výdajů, protože většina postižených skončí na Úřadě práce, což zatíží veřejný rozpočet mnohem více - když pomineme sociální a zdravotní dopady především na psychiatricky nemocné kolegy, pro které jsou pracovní návyky a schopnost si udržet stálou práci nejdůležitější.

Věříme, že si ve svém náročném programu najdete čas se osobně seznámit s podklady, které od prosince 2019 máte na stole.


Dovolujeme si Vás požádat, abyste se osobně přesvědčila, že postup některých úředníků z Vašeho ministerstva, kteří vyhověli 44 subjektům ve stejné době v mnohem méně závažných kauzách s až cimrmanovskými argumenty (např. že manželka jednatele firmy brala antobiotika, proto má manželova společnost nárok na podporu, i když firma neodvedla DPH a tím nesplnila podmínky pro získání podpory), aniž by naši žádost téměř 7 měsíců řešili, se dopustili nerovného a tedy nezákonného postupu - když už pomineme absurditu toho, že tentýž úřad, který pracuje na vzniku a udržení míst pro hendikepované, současně tato místa svým liknavým a protiprávním postupem ničí.

Věříme, že pochybení některých úředníků Vámi řízeného ministerstva nebudete omlouvat a budete se jimi zabývat.

Děkujeme za Vaši laskavost.
 

Autor: Stanislav Kovařík | 645 podpisů

Více >
Petice za záchranu historického panoramatu Olomouce 3628 podpisů chybí 6372

Petice za záchranu historického panoramatu Olomouce

PETICE ZA ZÁCHRANU HISTORICKÉHO PANORAMATU OLOMOUCE

V srpnu roku 2008 vyjádřila Rada města Olomouce podporu záměru investora, Office park Šantovka, vystavět v těsné blízkosti historického jádra Olomouce osmnáctipodlažní výškovou budovu. Dnes má mít plánovaný věžák Šantovka Tower celkem 23 podlaží s 90 byty a měl by vyrůst pouhých 890 metrů od budovy radnice. Svou výškou 78 metrů by se společně s radnicí stal po katedrále sv. Václava druhou nejvyšší stavbou ve městě.

Dnes, po osmi letech složitého vývoje s bezpočtem rozsudků, rozhodnutí, stížností a odvolání spěje kauza do nebezpečného finále. Vinou špatně fungující státní památkové péče, která návrh výškové budovy řádně neposoudila a v důsledku neochoty vedení města chránit nenahraditelné kulturně historické hodnoty Olomouce má investor reálnou možnost získat pro stavbu Šantovka Tower územní rozhodnutí. Přesto ještě není pozdě.

1. Vyzýváme proto politické představitele statutárního města Olomouce, aby se zasadili za ochranu městské památkové rezervace. Vyzýváme Radu města Olomouce, aby pro dotčenou lokalitu v souladu s doporučením Nejvyššího správního soudu vydala dočasnou stavební uzávěru.

2. Apelujeme na zástupce magistrátní a krajské státní správy, aby respektovali veřejný zájem a zajistili objektivní a odborné posouzení záměru Šantovka Tower.

3. Obracíme se na nejvyšší orgány a představitele ČR, aby se svou prestiží a autoritou postavili za ochranu historického jádra Olomouce a jeho jedinečného panoramatu, které se vyvíjelo kontinuálně po celé tisíciletí.

Olomouc, druhá nejvýznamnější památková rezervace ČR, se pyšní téměř třemi stovkami kulturních památek a řadou národních kulturních památek v čele s románským biskupským palácem, kostelem sv. Mořice, souborem barokních kašen a sloupů či klášterem Hradisko. Díky kulturní památce UNESCO, sloupu Nejsvětější Trojice, je význam Olomouce, barokní perly Moravy, celosvětový. Naše společná odpovědnost za její budoucí podobu je proto obrovská a zavazující.

Za petiční výbor:

Ing. Arch. David Helcel, oprávněný zástupce petičního výboru – iniciativa Občané proti Šantovka Tower, Dolní náměstí 58/30, 779 00 Olomouc

Prof. Phdr. Pavel Zatloukal, Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, Reální 1476/5, 701 03 Ostrava

Prof. PhDr. Rostislav Švácha - Za krásnou Olomouc, z.s., Kosinova 874/7, 779 00 Olomouc, IČO 22689931

Pavel Přemysl Ries - Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR, z.s., Karolíny Světlé 1019/5, 110 00 Praha 1, IČO 04 708 911

 

My, níže podepsaní občané, souhlasíme s textem „Petice za záchranu historického panoramatu Olomouce“ ze dne 6. září 2016.

 

Petici adresujeme:

°prezidentovi ČR – Miloši Zemanovi,

°předsedovi Vlády ČR – Bohuslavu Sobotkovi,

°předsedovi Poslanecké sněmovny PČR – Janu Hamáčkovi,

°předsedovi Senátu PČR – Milanu Štěchovi,

°ministrovi kultury ČR – Danielu Hermanovi,

°hejtmanovi Olomouckého kraje - Jiřímu Rozbořilovi,

°primátorovi statutárního města Olomouce – Antonínu Staňkovi.

Autor: David Helcel | 3628 podpisů

Více >
Petice občanů za realizaci komunikace D43 jako plnohodnotného obchvatu celého Brna 571 podpisů

Petice občanů za realizaci komunikace D43 jako plnohodnotného obchvatu celého Brna

Tato petice navazuje na dosud řádně neukončené projednání „Petice občanů proti stavbě rychlostní komunikace R43 po trase tzv. německé dálnice v úseku Kuřim-Bystrc-Troubsko“, kterou podepsalo více než 37 tisíc občanů.

TEXT PETICE:
My, níže podepsaní občané, NESOUHLASÍME s trasováním transevropské komunikace „43“ přes obydlené oblasti Brna a POŽADUJEME, aby tato komunikace byla trasována jako plnohodnotný obchvat CELÉHO Brna.

Odůvodnění:

1. Realizací komunikace R43 jako průtahu přes Brno by došlo k zavlečení další tranzitní transevropské dopravy do města, což je v přímém rozporu s veřejným zájmem.

2. Realizací komunikace 43 jako průtahu přes Brno by došlo ke zvýšení hladiny hluku a vysokým emisím škodlivin v hustě obydlených oblastech.

3. Je nutné dodržovat zákonné hygienické limity, ty však jsou např. v Brně-Bosonohách již dlouhodobě překračovány. 

4. Realizací komunikace 43 jako průtahu přes Brno by došlo k nenávratnému znehodnocení rekreační oblasti Brněnské přehrady, která poskytuje široké rekreační možnosti všem obyvatelům Brna a okolí.

5. Jihomoravským krajem zveřejněná „Územní studie nadřazené dálniční a silniční sítě v jádrovém území OB3 metropolitní rozvojové oblasti Brno“, která má sloužit jako legalizační dokument průtahové varianty, je vadná a vzhledem k rozsahu problémů a vad v této studii nemůže sloužit pro účely volby trasování komunikace 43.

6. Existuje k lidem i životnímu prostředí šetrná a přitom dopravně efektivní varianta plnohodnotného obchvatu celého Brna, která by nezatěžovala obydlené oblasti a poskytovala účinné oddělení tranzitní dopravy.

7. Je povinností minimalizovat dopady lidské činnosti na obytné a klidové oblasti v Brněnské aglomeraci. Tyto oblasti je nezbytné chránit pro nás, naše děti a další generace.

Požadujeme proto:
1. Jednoznačné odmítnutí trasování 43 jako průtahu Brnem a neprodlené zastavení a ukončení všech prací na přípravě 43 v této variantě.

2. Zahrnutí plnohodnotného obchvatu celého města Brna do Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje a do Územního plánu města Brna, a to v trase dle aktuální verze „Optimalizované“ varianty, tj. s trasováním v tzv. Boskovické brázdě.


Za petiční výbor Jana Pálková, Opálkova 16, 635 00 Brno

 

Autor: Jana Pálková | 571 podpisů

Více >
Petice za zachování budovy nádraží Chotyně 1068 podpisů

Petice za zachování budovy nádraží Chotyně

My, níže podepsaní, vyjadřujeme svůj nesouhlas se záměrem Správy železnic (dříve SŽDC) částečně nebo úplně zbourat historickou nádražní budovu v obci Chotyně v Libereckém kraji.

Genius loci Libereckého kraje je nerozlučně spjatý s místními industriálními památkami. Technická architektura z období průmyslového rozkvětu na přelomu 19. a 20. století je zdejším jedinečným bohatstvím, a k tomuto bohatství patří i drážní stavby.

Chotyňská nádražní budova se nachází na mezinárodní trati z Liberce do Žitavy a díky své poloze na vysokém náspu tvoří odedávna přirozenou dominantu obce. V rámci drážní architektury v České republice tato unikátní budova téměř nemá obdoby. Skutečnost, že od druhé poloviny 90. let minulého století neslouží svému původnímu účelu a stát o ni prakticky nepečuje, na věci nic nemění. Jejím odstraněním by obec citelně ztratila, její rekonstrukcí by naopak velice získala.

O nádražní budovu navíc jeví živý zájem samotná obec Chotyně, a to jak o její rekonstrukci, tak i o následný provoz a její opětovné oživení. Nejde tedy o případ, kdy by bylo pro opuštěnou budovu potřeba složitě a s překážkami hledat další využití: pro zdejší obyvatele, kteří s nádražím vyrůstali, je rozhodně žádoucí, aby obec dostala možnost s objektem citlivě naložit.

Zájem o dlouho přehlíženou industriální architekturu v současnosti mohutně ožívá a existuje mnoho pozitivních příkladů podobných památek, kterým se podařilo opětovně vdechnout život. Budova chotyňského nádraží je navzdory nepřízni osudu relativně zachovalá, a finančně i technicky velmi náročná demolice budovy nebo i jen její podstatné části by pro obec neznamenala žádný přínos: naopak by byla ztrátou nejen pro Chotyni samotnou, ale i pro její okolí a pro industriální architekturu České republiky obecně.

Apelujeme tedy na Správu železnic, aby nedopustila ani částečnou demolici unikátní budovy, která má potenciál stát se reprezentativní ozdobou zdejšího regionu, a žádáme zachování nádražní budovy v původním rozsahu. Demolice by byla krokem v mnoha ohledech nelogickým a bohužel nevratným.

Autor: Michala Marková | 1068 podpisů

Více >
PETICE proti výstavbě hotelu na místě fotbalového stadionu Břevnov 396 podpisů chybí 104

PETICE proti výstavbě hotelu na místě fotbalového stadionu Břevnov

My, níže podepsaní občané, vyjadřujeme tímto nesouhlas se záměrem výstavby nazvaným jako „Sportovní centrum Ladronka“, který je připravován na pozemcích parc. č. 2489/18, 2489/3, 2490/2, 3693/4 v katastrálním území Břevnov, společností Sports Centre Ladronka a.s. (dále jen „Záměr“).

Zásadně se ohrazujeme proti výstavbě Záměru v navrhované podobě, a to z následujících důvodů:

1. Záměr svým rozsahem, koncepcí a zastavěností neodpovídá stávajícímu charakteru zástavby v okolí, a tím je v přímém rozporu se stávajícím územním plánem.

2. Záměr je necitlivě umístěn do stávají plochy sportu a výrazně redukuje rozsah sportovních ploch na úkor tzv. doplňkových staveb, přičemž zásadně překračuje běžné normativy a zvyklosti pro výstavbu doplňkových staveb v zóně, jejíž využití je územním plánem určené pro sport.

3. Jednotlivé funkční celky tzv. doplňkových staveb jsou silně předimenzovány, jejich účelnost se jeví jako sporná a navrženými parametry odpovídají spíše luxusním bytovým domům než deklarovanému záměru využití, tj. krátkodobému ubytování pro sportovce.

4. Záměr počítá s budovou velkokapacitní restaurace, klubovny a šaten na západním okraji pozemku jako s existující stavbou, přičemž tyto objekty byly v minulosti zbourány a k dnešnímu dni neexistují! Provozní vliv šaten, klubovny a restaurace nebyl posouzen z hlediska vlivu na životní prostředí, ve studii oslunění ani nebyly dostatečně zohledněny negativní vlivy na přilehlé bytové domy a obyvatele v bezprostředním okolí.

5. V neposlední řadě se obáváme, že projekt přinese do jinak poklidné lokality značné dopravní zatížení, neúměrné kapacitním možnostem příjezdových komunikací, a to i po jejich uvažovaném rozšíření.

Zdůrazňujeme, že nejsme proti výstavbě jako takové, ale proti necitlivé koncepci Záměru v předložené podobě.

Tuto petici směřujeme radním a zastupitelům Městské části Prahy 6 a voleným zástupcům i orgánům Magistrátu Hlavního města Praha a žádáme je, aby:

1. Aby znovu projednali plánovanou výstavbu záměru a umožnili veřejnou diskuzi o podobě projektu „Sportovní centrum Ladronka“ s obyvateli dotčené lokality.

2. Aby stejnou mírou jako zájmy developera brali v úvahu též zájmy obyvatel města a městské části Břevnov.

3. Aby ve svém rozhodnutí ohledně tohoto projektu zohlednili závazné určení územního plánu s ohledem na běžné normativy i novou koncepci Metropolitního územního plánu, která je ve fázi přípravy.

4. Aby z možnosti svých pravomocí přiměli investora ke změně Záměru, která bude citlivě řešit sporné body, výhrady a připomínky dotčených osob.

Dále žádáme příslušné orgány MČ Praha 6, zejména starostu, Radu a Zastupitelstvo MČ, příslušné orgány a zastupitele Magistrátu Hl. města Praha a příslušné orgány státní správy, aby předložili veškeré možné námitky k ochraně zájmůobce, jejích občanů i životního prostředí a zasadili se o zastavení Záměru v navrhované podobě.

Autor: Zdeněk Groessl | 396 podpisů

Více >
Proti bourání mostu v Habrové 555 podpisů

Proti bourání mostu v Habrové

Jsme proti bourání posledního kamenného mostu v katastru obce Habrová.

 

Je to jediná hodnotná věřejná stavba v Habrové, která vytváří jedinečnost a identitu daného místa a je připomínkou umu našich předků. Tato místní část navíc postrádá přirozené centrum typu návsi, či kostel – kamenný most je tedy obzvláště cenný.

 

Ikdyž stávající most není v dobrém technickém stavu (díky nevhodné opravě a dlouhodobě zanedbané péči), jeho původní část byla zjevně navržena a postavena velmi kvalitně: most navzdory

poškození více jak sto let odolává zvýšené zátěži i povodním. Z technického hlediska tedy není důvod most bourat, zničit.

 

Bouráním se má řešit dopravní situace. Avšak navrhovaný betonový most - esteticky hluboko pod úrovní současného mostu - tuto dopravní situaci také nevyřeší, protože je obtížné jej kvůli návaznosti na okolní křižovatky narovnat. Řeší se tak pouze jeho rozšíření. 

 

Občané Habrové ani nemají zájem o to, aby dopravní situace nahrávala těžké dopravě, která by si pak mnohem častěji zkracovala cestu mezi Kvasinami a Rychnovem právě tudy.

Pokud měl návrh zajistit vyšší bezpečnost při průjezdu, neprokázalo by stejnou službu například upozornění na zúženou vozovku nebo omezení rychlosti?

 

Navrhovaný nový betonový most nemá žádné estetické kvality, okolí nepřinese vůbec žádnou hodnotu.

Autor: Bohumila Fritzlová Frecerová | 555 podpisů

Více >
Dopis občanům Ruska 379 podpisů chybí 621

Dopis občanům Ruska

Dopis občanům Ruska

Vážení občané Ruské federace,

obracíme se na Vás veřejným dopisem k současnému stavu našich vzájemných vztahů, který předáme zároveň velvyslanectví Vaší země v Praze.

_____________________________________

Velvyslanectví Ruské federace dostává údajně mnoho projevů nesouhlasu občanů s demontáží sochy maršála Koněva v Praze. My občané České republiky naopak vyjadřujeme souhlas s odstraněním této sochy z veřejného prostoru, jejím uložením do muzea a nahrazením památníkem všech osvoboditelů Prahy. K souhlasu se připojujeme i my, občané Slovenské republiky, protože se záležitost týká i naší historie.

Česká i Slovenská republika a jejich obyvatelé mají úctu ke všem občanům národů bývalého Sovětského svazu, kteří přispěli k porážce nacistického Německa. O všechny jejich hroby a poválečné památníky se naše země starají s patřičnou úctou a pietou. Ve věci sochy maršála Koněva jde o jiný případ. Není to poválečný památník, ale socha postavená v roce 1980 našimi komunisty přisluhujícími sovětské okupační moci, která tehdy u nás vládla prostřednictvím kolaborantské vlády od vojenského přepadení Československa v roce 1968. Socha proto pro mnoho našich občanů v té době již nebyla symbolem osvoboditele, ale především symbolem pozdějšího ovládnutí naší vlasti sovětskou totalitní mocí, která našim občanům přinesla také politické zotročení a hospodářský i sociální úpadek. Stejně tak jako i vaší zemi stejná totalitní moc přinesla podobný úpadek, včetně nesčíslného utrpení tisíců politických vězňů, umučených a popravených.

Není možné takové zločiny přičítat jen jednomu diktátorovi. Byl to celý totalitní systém, který ke svému fungování potřeboval mnoho malých Stalinů. Maršál Koněv byl právě tím, kdo se více než vojenské profesi věnoval bezvýhradné a ochotné službě stalinistickému zločinnému systému. Dnes již nemůže být maršál Koněv pro nás symbolem osvobození, protože je známo více historických faktů o jeho životě. Hned po příchodu do Československa v roce 1945 pomáhal organizovat zatýkání politicky nepohodlných lidí, především bývalých občanů Ruska, kteří k nám emigrovali před komunistickým režimem a většinou dostali již před válkou československé občanství. Mezi nimi byli i aktivní odbojáři proti nacistické okupaci. Stovky jich skončili v sovětských koncentračních táborech nebo na popravišti. Koněv je také ten, kdo velel potlačení povstání proti stalinistickému režimu v Maďarsku v roce 1956. Neváhal nechat střílet tanky do neozbrojených demonstrantů, počet mrtvých byl opět několik set. Mimo jiné je historicky doloženo, že při vojenských operacích, kterým velel, byl počet ztrát jeho vojáků mnohem větší než u jiných stejně vysokých velitelů. To ilustruje jeho úctu k životu jemu svěřených lidí.

Vyjádření ministra zahraničí Ruska, že odstranění sochy maršála Koněva v Praze je „cynické a pobuřující“, a podobná vyjádření dalších státních orgánů proto považujeme naopak my za cynické a pobuřující. Podle logiky těchto vyjádření se možná dočkáme i protestu proti demolici obří sochy Stalina v Praze v roce 1962 a žádosti o její obnovení. Vždyť i on měl zásluhu na porážce nacismu. Jistě, že měl, ale také po celou dobu své vlády organizoval masový teror obyvatel vlastní země a před válkou měl také zásluhu na uzavření spojenectví s nacistickým Německem a jeho podpoře při vojenském dobývání západní Evropy.

Česká a Slovenská republika jsou dnes samostatné, svébytné a suverénní státy, které si nechtějí nechat poroučet vládou jakékoli cizí země, co mají či nemají dělat. Ani orgány Ruské federace nám nemají, co poroučet. Doba okupace sovětskou armádou je 29 let za námi. Domnívali jsme se, že Rusko se za tu dobu také změnilo. Dává však v posledních letech najevo, že není jen právním nástupcem Sovětského svazu, ale i pokračovatelem jeho imperiální politiky.

Pro mnoho našich lidí bylo historicky Rusko zemí, ke které chovali sympatie, dokonce s ní spojovali naděje národního obrození. Později si další vytvářeli naděje na sociálně spravedlivější společnost, v naivní představě že je naplní komunistické Rusko. Mnozí u nás od začátku věděli, jaký je to režim, jiní byli vyléčeni až poválečným podrobením země totalitní mocí řízenou ze Sovětského svazu. Definitivní vystřízlivění naprosté většiny přišlo v roce 1968 po sovětské vojenské invazi a během následné 21 let trvající okupace.

Přesto je u nás stále dost lidí, kteří věří v to lepší v historii, kultuře a lidech Ruska. Mnozí cítí, že nás, navzdory historickým rozdílům a jinému národnostnímu složení spojují příbuzné slovanské jazyky. Jiní věří ve zdravé křesťanské kořeny ruské společnosti.

Naplněním jejich nadějí však nemůže být současný režim v Rusku. Vidíme, že přes určitý posun ke svobodě a demokracii, je stále potlačována a kriminalizována svoboda slova a spravedlivá politická soutěž. Vidíme, že je stále státní mocí prosazován komunistickou propagandou zdeformovaný výklad dějin. Rusko vyrůstající ze zdravých křesťanských kořenů si představujeme jinak než dnešní okázalé spojení trůnu a oltáře, kde na straně státu vystupují lidé osobně spojení s totalitní minulostí, kteří křesťany aktivně pronásledovali. Skutečně křesťanský postoj se vyznačuje pokorou a snahou o smíření napravením minulých omylů a chyb. To není slabost, v tom je síla pravdy, která osvobozuje, a skutečná naděje do budoucnosti. Naděje každého člověka, národů a států – i Ruska. S nadějí vyhlížíme, kdy se naplno projeví to lepší v ruské společnosti.

Nedopusťte naše další zklamání.

Praha 8. 5. 2020

Souhlasící občané:

(Svůj souhlas mohou připojit občané České republiky a Slovenské republiky,
i ti kdo žijí v zahraničí, zejména ti, kdo odešli do emigrace během sovětské okupace. Stát, ve kterém žijete, připište do pole Město.)

(Po odeslání souhlasu s peticí se zobrazí jen jméno, příjmení a obec/město-stát souhlasícího. Ostatní údaje o bydlišti a e-mailová adresa se nezobrazují, jsou přístupné jen tvůrcům petice pro případné ověření identity souhlasícího.)

 

Autor: Michal Dvořák | 379 podpisů

Více >
Petice pro záchranu lázní, hotelů, penzionů, restaurací a veškerého drobného podnikání 14 podpisů chybí 99986

Petice pro záchranu lázní, hotelů, penzionů, restaurací a veškerého drobného podnikání

Na počátku pandemie se hovořilo o tom, že v první linii této pandemie a jejich krizových opatření se to nejvíce dotkne cestovního ruchu a odvětví na něho napojených. Po 14-ti dnech veškerých opatření, které respektujeme a přímo souvisejí s touto pandemií, se ale s velikou lítostí dozvídáme, že veškerá podpora státu míří pouze na velké podniky. Kdekoliv na světě při rozboru ekonomické situace státu se jasně dozvídáme, že ekonomiku státu drží NE velké podniky, ale drobné a střední podnikání. V součastné době je situace taková, že cestovní ruch a jeho opravdu nulové příjmy jsou zapomenuty včetně ostatních odvětví jako jsou třeba například kadeřnictví, cukrárny, taxi služby, hrady, zámky, a podobně zavřeny, ale například Deza Valašské Meziříčí funguje normálně. Připadá Vám normální, že penzion či lázně, kde se za den protočí 30 - 50 lidí vyjímečně liší od výrobní fabriky, kde denně přijde do práce 2000 lidí? Podpořte podpisem petici za normální fungování drobných firem a podniků a nebo adekvátní finanční podpoře státu těmto podnikům, které jako jedinné v této pandemii zkončili ze dne na den s 0 Kč příjmem...Chceme pouze touto peticí rovnoprávnost v příjmech velkých firem, které dodnes mohou bez problémů fungovat a firem, které z nařízení vlády byly ze dne na den odříznuti od 100% svých příjmů. Důvodem k této petici bylo dnešní 23.3.2020 vyjádření projektu Covid 1( o kterém jsme ani nevěděli), že 15 miliard je již vyčerpáno... toto hovoří dle našeho názoru za vše

 

 

Autor: Radek Žíla | 14 podpisů

Více >
Petice proti zákazu veřejné prezentace sokolnictví 1597 podpisů

Petice proti zákazu veřejné prezentace sokolnictví

Poslanecká sněmovna České republiky chce prosadit zákon, který by měl zrušit veřejné sokolnické prezentace. Jedna se o zákon omezující účinkování volně žijících druhů zvířat v divadelním a varietním představení, televizním programu a filmu nebo podobném veřejném představení. Vzhledem k formulaci tohoto návrhu zákona se budou omezení týkat i zvířat jako jsou papoušci, psi nebo i koně.

 Ukázky a osvětová činnost je nedílnou součástí sokolnictví a kromě toho, že veřejnost by ztratila pojem o sokolnictví, skončily by např. besedy ve školách, ukázky na dětských dnech, v zoologických zahradách, při historických slavnostech i veškerá další osvětová činnost, která se kolem sokolnictví provádí.

Sokolnictví je tradice v lidské společnosti přetrvávající  několik tisíc let a je jako způsob lovu Českou republikou chráněný statek nehmotného kulturního dědictví zapsaný jak na národním seznamu kulturního dědictví, tak na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. V květnu 2020 proběhne na Pražském hradě mezinárodní oslava 10. výročí tohoto významného zapsání naší kulturní památky na seznam UNESCO a my na tuto tradici spolupráce člověka a zvířete můžeme být náležitě hrdí.

Pokud se zakáže osvětová činnost a veřejná prezentace sokolnictví, ztratí se i povědomost o této tradici. A pokud veřejnost nebude moci vyjádřit sokolnictví svou podporu, nezbude nám už moc ochrany před úřednickou byrokracií.  

Pokud Vám osud (nejen) sokolnictví není lhostejný, podepište prosím tuto petici. 

Autor: Karolína Kratochvílová | 1597 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku