Zamčená spodní zahrada zámku Hluboká nad Vltavou 821 podpisů chybí 9179

Zamčená spodní zahrada zámku Hluboká nad Vltavou

Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás nejen jménem nás, občanů Hluboké nad Vltavou, ale i tisíců turistů (280 000 ročně), kteří zámek a město Hluboká nad Vltavou každoročně navštěvují. Po celý náš život, 

a to mohou potvrdit i ti nejstarší pamětníci, byla spodní zahrada zámku Hluboká nad Vltavou otevřena veřejnosti 24 hodin denně, stejně jako ostatní park. Večerní procházky touto zahradou a výhled na zámek i na krajinu vltavské kotliny pod ním mají neopakovatelnou atmosféru. 

Také z důvodů této výjimečnosti se na počátku devadesátých let hlubočtí občané a podnikatelé složili na – tehdy ještě neobvyklou – investici nočního osvětlení zámku. Tímto nočním osvětlením se večerní/noční návštěva spodní zahrady posunula o další romantickou úroveň výše. 

Vážený pane ministře, prosíme,  zasaďte se o to, aby nečekané a s hlubockou veřejností neprojednané každodenní uzavírání spodní zahrady a vyhánění návštěvníků z těchto míst bylo zastaveno a zahrada byla, tak jako po celý náš život, otevřena veřejnosti. 

Přání hlubockých občanů stvrzujeme níže svými podpisy, s připomínkou skutečnosti, že také návštěvníci našeho zámku odjinud (ze všech končin republiky i světa), kteří u nás stráví byť jediný den a noc, by se pod petici také rádi podepsali, ale asi se o ní bohužel nedozvědí. 

Vážený pane ministře, přijeďte se k nám na Hlubokou podívat, ať můžete porovnat, jak je hlubocký zámek krásný  ve dne – i v noci. 

 

Děkujeme!

 

Petice dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod 

a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

město Hluboká nad Vltavou, dne 25. ledna 2019

Autor: David Šťastný | 821 podpisů

Více >
za kvalitní řešení náměstí Míru v Jindřichově Hradci 151 podpisů chybí 349

za kvalitní řešení náměstí Míru v Jindřichově Hradci

dle Ústavy ČR a zákona č. 85/1990 Sb.

 

adresátem petice je zastupitelstvo Města Jindřichův Hradec

Městský úřad Jindřichův Hradec, Klášterská 135/II, 377 01 Jindřichův Hradec

 

My, níže podepsaní občané města Jindřichův Hradec a jeho příznivci, kterým není lhostejné, jakým způsobem radnice tohoto města nakládá s kulturním dědictvím, jsme znepokojeni výběrem projektu na úpravu náměstí Míru, které tvoří samotné jádro městské památkové rezervace.

 

Rada města Jindřichův Hradec dne 18. ledna 2017 rozhodla o vyhlášení ankety na výběr varianty úprav náměstí Míru, která probíhala od 24. ledna do 8. února tohoto roku. Zároveň předložila dva návrhy těchto úprav (s pořadovým číslem 3 a 5), o nichž mohl v anketě, která byla vyvěšena na internetových stránkách města a v Informačním centru v Panské ulici, hlasovat kdokoliv. Týden po zahájení ankety přibyla další možnost hlasování, tzv. „nulová varianta“. Varianta s číslem 3 obdržela 471 hlasů, pro variantu 5 hlasovalo 375 respondentů. „Nulovou variantu“ volilo, vzhledem k jejímu zpoždění, celkem 121 hlasujících. Domníváme se, že anketa, v níž se jedna z variant objeví v možnostech hlasování až týden po jejím zahájení, je neprůkazná a nelze z ní vyvodit jakékoliv platné závěry.

 

Ve středu, 15. února 2017, rada města Jindřichův Hradec přesto rozhodla na základě výsledků ankety o vítězném návrhu, jímž je varianta č. 3. Bohužel tato studie z našeho pohledu nedosahuje adekvátní kvality. V předloženém materiálu chybí jakékoliv ideové zdůvodnění a koncepční argumenty, které by řešení obhájily. V neposlední řadě je dle našeho názoru zpochybnitelná i estetická kvalita použitých prvků mobiliáře.

 

Nekvalita předložených návrhů tkví v nekoncepčním procesu, který radnice při řešení předprojektové dokumentace nastavila. Investici 2 milionů korun na úpravu náměstí Míru podle varianty č. 3 považujeme za zbytečnou.


Anketu, ve které může kdokoliv dodatečně hlasovat mezi dvěma finálními návrhy, nepovažujeme za adekvátní formu dialogu mezi městem a jeho občany o budoucí podobě náměstí Míru. Vzhledem k tomu, jak byl dosavadní proces zadávání a výběru předprojektové dokumentace netransparentní, žádáme o přehodnocení celé věci. Jsme přesvědčeni, že korektní a transparentní cesta vede ke kvalitnímu náměstí prostřednictvím regulérní architektonické soutěže. Vypsání této soutěže by měla předcházet obsáhlá debata s občany o tom, jaké náměstí chtějí mít a především by mělo být formulováno jasné zadání, a to opět ve spolupráci s odborníky na tvorbu veřejného prostoru.

 

petiční výbor

MgA. Filip Hauser, Hradecká 250, Stráž nad Nežárkou, 378 02 - umělec

Bc. Matěj Šebek, Stará cesta 596, Jindřichův Hradec, 377 01 - student architektury

Mgr. Martin Vaněk, Panská 136/ I, Jindřichův Hradec, 377 01- historik umění a kurátor

 

kontaktní osoba

MgA. Filip Hauser, Hradecká 250, Stráž nad Nežárkou, 378 02, filiphauser@gmail.com, 728 479 447

 

Petici oficiálně podpořili

akad. soch. Josef Andrle, sochař

Mgr. Stanislav Beran, spisovatel

Ing. arch. Pavel Boček, architekt

Mgr. et MgA. Zdeněk Kasper, podnikatel

MgA. Mag. Arch. Jakub Klaška, architekt

akad. soch. Vladimír Krninský, sochař

Mgr. Jarmila Kulhavá, býv. ředitelka ZUŠ v JH

Vojtěch Maděryč, ředitel ZUŠ v J. Hradci

Ing. Karel Matoušek, zastupitel

akad. mal. Antonín Málek, umělec    

Mgr. Jan Mikeš, kastelán zámku v JH

Bc. Marián Mikula, zástupce ředitele ZUŠ

Zdena Skořepová, umělkyně

Kateřina Špidlová, podnikatelka

 

Autor: Filip Hauser | 151 podpisů

Více >
Petice na podporu  Baletu Jihočeského divadla 260 podpisů

Petice na podporu Baletu Jihočeského divadla

Vážený pane řediteli,
My níže podepsaní se na vás obracíme se žádostí, abyste znovu zvážil své rozhodnutí neprodloužit smlouvu šéfa baletu Jihočeského divadla Attily Egerháziho, jehož soubor získal pro Jihočeké divadlo vůbec první cenu Thálie v historii Jihočeského divadla.

To, že může být tak znamenitý baletní soubor právě v Jihočeském divadle pokládáme za  velké štěstí a důvod k hrdosti. 

Pokud bude současný soubor nahrazen jiným, natož zrušen, bude zdejší kulturní prostředí o mnoho chudší.  A to bude ztráta, kterou nedokážete nahradit Vy, ani kdokoliv jiný.

Na práci A. Egerháziho si ceníme především umělecké poctivosti a opravdovosti. V každém jednotlivém titulu bylo zřejmé, že byl připravován s krajní oddaností umělecké vizi.

Attila Egerházi dokázal sestavit ze svých tanečníků funkční jednotný soubor schopný vyvolat jedinečnou jevištní magii.  Tanečníci přitom pocházejí z nejrůznějších kultur a opírají se o extrémně odlišné zkušenosti a vzdělání. 

To, že dokázali vytvořit soubor a s ním pak přivést k životu tanec, který nás všechny oslovuje, je nepochybně zásluha vedení baletu. 

Ceníme si odvahy A. Egerháziho hledat nové cesty  a ceníme si i nasazení a zápalu všech tanečníků.

To, že máme tak kvalitní umění na prahu našich domovů a nemusíme za ním nikam cestovat, je výsadou, o kterou bychom neradi přišli. 

Z těchto důvodů Vás žádáme, abyste své rozhodnutí znovu zvážil. 

Děkujeme,

 

 

Autor: Olga Krupauerova | 260 podpisů

Více >
Petice na podporu vybudování rozhledny  SCHODY DO NEBE na Šibeničním vrchu nad Dobrší. 80 podpisů

Petice na podporu vybudování rozhledny SCHODY DO NEBE na Šibeničním vrchu nad Dobrší.

My, níže podepsaní  vnímáme jako nespravedlivé a nedemokratické,  že jsme krokem zastupitelstva Obce Drážov (viz. zápis z jednání zastupitelstva obce Drážov ze dne 11.2.2015) vyčleněni z účastni na průzkumu názoru obyvatel  Dobrše na stavbu rozhledny SCHODY DO NEBE. Výsledek průzkumu s má stát důležitým, rozhodujícím dokumentem při rozhodování zastupitelstva o tom, zda rozhledně na vrchu nad Dobrší Obec Drážov opravdu vyjádří podporu. Provedení průzkumu je zřetelnou revokací usnesení Svazku obcí šumavského Podlesí z listopadu roku 2013.

 

Jsme přesvědčeni, že možnost vyslovit názor  se týká i nás jako obyvatel,  kteří nemáme sice v Dobrši hlášený trvalý pobyt, ale jsme zde  vlastníky nemovitosti, jsme rodáci, naše rodiny mají kořeny v této obci a nebo jsme k místu jen dlouhodobě vázáni a máme k němu vřelý osobní  vztah.

Oceňujeme osobní přínos osob, v projektu zaangažovaných, mezi nimi i pana Pavla Rejška, který dal část pozemku pro stavbu rozhledny nezištně k dispozici.

 

Podporujeme úsilí Svazku obcí Šumavského Podlesí  a  závěr  učiněný usnesením SOŠP  (členem SOŠP je i obec Drážov) na zasedání dne 15.11.2013, kde členové svazku souhlasili s financováním projektové dokumentace pro územní řízení na akci „Rozhledna Dobrš“, včetně vydání územního rozhodnutí.

 

Svým podpisem vyjadřujeme  souhlas a  podporu ke zbudování rozhledny  v podobě,  jak byla navržena (viz. obrázek jako součást petice)  a SOŠP odsouhlasena. Realizaci projektu  vnímáme jako jedinečnou příležitost zviditelnění obcí a regionu šumavského Podlesí v širším kontextu oblasti cestovního ruchu.

 

Iniciátoři petice: Hana Sovová, Ivo Kraml, Květa Čulejová 

Autor: Hana Sovová | 80 podpisů

Více >
Petice za udržení Budvaru v českých rukou 65 podpisů chybí 4935

Petice za udržení Budvaru v českých rukou

Opět se začíná mluvit o možnosti privatizace jediného národního podniku na území České republiky, Budějovického Budvaru.

 

Jsme rádi, že se kromě všech, kteří mají pivo této značky v oblibě, postavil na jeho obranu i prezident Zeman, když uvedl, že by si nepřál, abychom o tento podnik přišli. Prezident se obává amerikanizace budějovického piva, neboť americké pivo nepovažuje za nic jiného, než hnědou vodu a vadí mu jeho příprava z rýže. Jeho zájem o tuto oblast je sice nyní vyvolán mimo jiné návštěvou v Jihočeském kraji, přesto jsme přesvědčeni, že upozornil na možnou ztrátu dalšího ze symbolů našeho vyhlášeného pivovarnictví.

 

Vnímáme, že ačkoliv je samozřejmě takovátopprezidentova temná vize možná mírně nadnesená, v důsledku privatizace by opravdu hrozila se změnou majitele i změna výrobních procesů a používaných surovin. Naše obava je směřována i směrem k Belgii a Holandsku, neboť právě pivní koncerny z těchto zemí ovládají trh s pivem v Evropě. Místo amerického rýžového piva bychom se tak mohli dočkat také změny na zcela řadové euro-pivo, kterými nás bohužel již nyní zásobuje nejeden z velkých pivovarů a které se vyznačuje především zcela indiferentní nevýraznou chutí.

 

Požadujeme, aby Budějovický Budvar zůstal národním podnikem, protože chceme pít české pivo a ne evropské břečky, protože jako národ pivařů cítíme hrdost k našemu pivu a nechceme se o něj nechat připravit. V neposlední řadě pak výroba piva reprezentuje výrobní a technologickou tradici, kterou v našem státě jeho vaření má a kterou je dle nás potřeba zachovat a předávat dál.

Autor: Jan Zbožek | 65 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

Jihočeský x celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku