Petice proti návrhu EU komise - zákaz užívání přírodního extraktu z technického konopí CBD 2371 podpisů chybí 99997629

Petice proti návrhu EU komise - zákaz užívání přírodního extraktu z technického konopí CBD

Nesouhlasíme s návrhem Evropské Komise týkající se výtažků z technického konopí. Podle předběžného stanoviska mají být přírodní extrakty z technického konopí považovány za drogu/omamnou psychotropní látku ( tzv. „OPL“) a nebude tedy možné je volně dostupné užívat, přestože obsahují pouze povolené kanabinoidy včetně CBD a naopak neobsahují nepovolenou látku THC. 

Jedná se o čistě politické předběžné stanovisko Evropské Komise, tyto produkty v podobě výtažků a macerátů a jiných výluhů používaly už naše babičky a v současnosti  využívají přírodní výtažky z konopí v podobě potravinových doplňků spotřebitelé v různém věku pro regeneraci i prevenci vzniku různých obtíží,  a často tím předcházejí nutnosti užívání komerčně využívaných léků. Bezpečnost obsažených látek i jejich blahodárny vliv na organismus je prokázána řadou studií včetně referenční denní dávky příjmu stanovené Evropskou asociací pro bezpečnost potravin a potvrzenou Českým Státním zdravotním ústavem.

 

Zde několik bodů k petici:

 

1. Studie v rozsahu klinických zpracovávané pro účely nových potravin tzv. Novel food (ačkoliv se technické konopí řešilo již v roce 1961, nemůže tedy logicky být Novel Food aplikovanou po roce 1997) včetně Evropské asociace pro bezpečnost potravin EFSA potvrzují, že se jedná o látky bezpečné. Na úrovni ČR je od Státního zdravotního ústavu SZÚ  stanoveno množství/obsah látky CBD v potravinách, aby se jednalo o bezpečnou (zdraví neškodlivou) potravinu.

 

2. Omezení v podobě označení za drogu se týká pouze přírodních výtažků, na chemicky/synteticky vyrobené látky se stejným účinkem i chemickým složením se stanovisko o OPL nevztahuje

 

3. Pokud rozhodnutí projde v platnost, znamená to - propagaci syntetických produktů na úkor přírodních extraktů připraví zemědělce a provozovatele potravinářských podniků o tržní příležitost, která je v těchto časech krize schopna generovat významný příjem.

 

4. Pokud se z konopných extraktů stane droga, nebude konopí a konopné produkty záležitostí  farmářů a provozovatelů malých a středních potravinářských podniků, ale pouze chemických (nadnárodních) korporací, které si mohou dovolit syntetickou výrobu těchto látek.

 

5. Ve zbytku světa, konkrétně v USA, Kanadě, Velké Británii i Číně jdou přesně opačným, liberalizačním směrem. 


6. WHO dokonce zvažuje změkčení pravidel pro konopí a látku THC, v některých zemích je otevřenou otázkou úplná liberalizace trhu. 
 


Jedná se diskriminaci -  omezení volby spotřebitele – právo na konkurenci ( v rámci DG Competition) je jedno z nejsilnějším v rámci principů Smlouvy o fungování EU, kdy takováto omezení přírodních produktů oproti syntetickým, připravují zemědělce a provozovatele potravinářských podniků o tržní příležitost, ale zejména omezují konkurenci a tedy i svobodnou volbu spotřebitele v podobě přírodních produktů/extraktů volně dostupných na trhu jako potravinových doplňků.

 

Touto  peticí tak nesouhlasíme s označením výtažků z průmyslového konopí (tzv. kanabinoidů vč. CBD) jako drogy/omamných a psychotropních látek. Naopak přírodní konopné produkty by měly být v podobě volně prodejných potravinových doplňků dostupné na trhu EU s tím, že bezpečnost potraviny a ochrana spotřebitele je již nyní dostatečně zajištěna na úrovni národních autorit a tyto produkty jsou pravidelně kontrolovány.

 

Autor: Ondřej Šťovíček | 2371 podpisů

Více >
Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR 23497 podpisů

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR
 

Požadujeme zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice bez výjimky. Naše požadavky na změnu legislativy se opírají zejména o následující skutečnosti:


Kamerové systémy by mohly odradit od špatného a násilného zacházení se zvířaty, podporovaly snahu dodržovat správné postupy a předešly situacím, kdy se ke konzumentům dostane maso z nemocného zvířete (viz. situace v Polsku). Domníváme se, že spotřebitel by měl vědět, co jí a jakým procesem si zvíře před smrtí prošlo. 


Kamery požadujeme na místech vykládání či vyhánění zvířat z transportního vozu, předporážkového ustájení zvířat a na místech usmrcování, vykrvení a následného stahování z kůže, vyvrhování a zbavování se jednotlivých částí těla. 

Požadujeme, aby byl celý tento proces živě vysílán na webových stránkách jednotlivých jatek tak, aby se na něj kdokoliv mohl kdykoliv podívat. Vzorem může být např. společnost Hollandia, která pod heslem „jsme průhlední” vysílá online každou z částí svých činností.


Kamerové systémy neukončí utrpení na jatkách, ale budou cenným nástrojem běžným spotřebitelům k tomu, aby věděli, jak je nakládáno se zvířaty, které konzumují. Jatka nedovolují exkurze a jejich budovy jsou uzpůsobeny tak, že se nikdo nemá šanci o jejich činnosti nic dozvědět. Zvířata jsou odkázána na vůli zaměstnanců. Z pořízených záběrů a výpovědí zaměstnanců vyplývá, že jsou v některých případech zvířatům chvíle před smrtí znepříjemňovány.
Inspirací může být Francie a Velká Británie, kde jsou kamerové systémy na jatkách již zavedeny.

 

My, níže podepsaní, souhlasíme s textem Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR.

Petice ke stažení: https://bit.ly/2SWyymf

Autor: Zvířata Nejíme | 23497 podpisů

Více >
Petice za dostupnější služby pro děti a dospělé s autismem 20082 podpisů chybí 2918

Petice za dostupnější služby pro děti a dospělé s autismem

Vážená paní ministryně, vážené hejtmanky, vážení hejtmani,

 

obracíme se na Vás za rodiče a rodinné příslušníky dětí a dospělých s poruchou autistického spektra, jakož i za všechny naše podporovatele, kterým záleží na kvalitě života lidí s postižením v této zemi.

 

Na základě vlastních letitých zkušeností se domníváme, že v českém sociálním systému jsou vážným způsobem zanedbávány potřeby lidí s poruchou autistického spektra (dále PAS), a že jsou tito lidé a jejich rodiny diskriminováni v přístupu k potřebným sociálním službám. Žádáme Vás tímto o nápravu a zlepšení dostupnosti a kvality těchto služeb.

 

Co nám chybí

 

Porucha autistického spektra, zejména pokud je spojena s mentální retardací, deficitem v oblasti komunikace a tzv. problémovým chováním, patří pro pečující rodinu k nejnáročnějším postižením vůbec, což opakovaně potvrzují zahraniční studie.

 

Aby mohly rodiny normálně fungovat a zajistit svým dětem s PAS i samy sobě určitou kvalitu života, potřebují  podporu v podobě ranné péče, asistenčních a odlehčovacích služeb. A postupně, jak člověk s autismem dospívá a přirozeně se osamostatňuje, také služeb pobytových - v podobě chráněného bydlení, stacionářů a domovů pro osoby s postižením,

 

V České republice jsou ovšem takové služby pro lidi s PAS velmi špatně dostupné. Tito klienti jsou často nároční, potřebují vyšší míru asistence a specifické podmínky vyplývající z jejich postižení. Existující sociální služby je většinou odmítají kvůli nedostatku kapacit a finančních prostředků na péči. Pár specializovaných organizací pro lidi s PAS se dlouhodobě potýká s nedostatečným financováním ze strany krajů a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

 

Vidět individuální potřeby

 

Výsledkem této neutěšené situace je, že na pečujících rodinách leží neúměrná zátěž, která má závažné zdravotní, psychické a sociální dopady. Potýkáme se s velkou mírou vyčerpání a  stresu, absencí odpočinku, zdravotními problémy, nemožností seberealizace, sociální izolací a především velkou nejistotou ohledně života našich dětí v budoucnosti. Mnoho rodin tuto zátěž nevydrží a rozpadne se. V České republice není výjimkou, že se o lidi s PAS starají rodiče až do pozdního stáří, protože zkrátka není nikdo ochotný náročnou péči převzít.

 

Žádáme Vás tímto o zjednání nápravy a zajištění reformy systému sociální péče způsobem, který bude zohledňovat individuální potřeby všech klientů s postižením a zajistí pro ně adekvátní financování. Žádáme Vás, abyste iniciovali potřebné změny a dohlíželi na jejich provedení.

 

A jsme připravení s tímto náročným úkolem pomoci. Založili jsme sdružení Naděje pro děti úplňku z.s., natočili dokumentární film Děti úplňku, který naší situaci popisuje. Po premiéře v České televizi (2.5. 2017, ČT2, 21.00) bude volně ke shlédnutí na našem webu www.detiuplnku.cz. Budeme rádi, když jej uvidíte. Spouštíme také kampaň Hlavou zeď prorazíš, která pomůže život našich rodin přiblížit veřejnosti.       

 

Věříme, že společným úsilím se podaří zajistit našim dětem spokojenější život a klidnou budoucnost.

 

Za spolek Naděje pro děti úplňku,

 

Petr Třešňák

Petra Třešňáková

Antonín Škoch

Autor: Petr Třešňák | 20082 podpisů

Více >
Petice  za dobrovolnost očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám 7189 podpisů

Petice za dobrovolnost očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám

My, níže podepsaní, vyzýváme poslance, senátory a vládu České republiky, aby do právního řádu ČR zajistili přijetí zákonného či podzákonného právního předpisu, který by ustanovil dobrovolnost očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.

Proč má být očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám dobrovolné

1. Protože očkování kombinovanou vakcínou MMR neumožňuje dosáhnout optimální ochrany populace před těmito nemocemi.

2. Protože očkování proti těmto nemocem je dobrovolné ve všech vyspělých demokratických zemích a dokonce i v některých postkomunistických státech.

3. Protože tyto nemoci nepředstavují takové zdravotní riziko, aby bylo nutné očkování vymáhat zákonem pod hrozbou pokuty a omezování neočkovaných dětí.

 

I.

Účinnou ochranu proti spalničkám potřebují ty úplně nejmenší děti, účinnou ochranu proti příušnicím hlavně chlapci a mladí muži a účinnou ochranu proti zarděnkám až ženy v období těhotenství. Jedná se zřetelně o zcela odlišné skupiny osob. Tato skutečnost by měla mít v každém rozumně řízeném systému ochrany veřejného zdraví zcela zásadní význam, a to pro nalezení a přijetí optimálních očkovacích schémat proti každému z těchto tří onemocnění samostatně.

Používání kombinované vakcíny MMR (Measles, Mumps, Rubella), tedy živé vícesložkové vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, však brání použití optimálního schématu očkování pro každé z těchto tří onemocnění. Protože je proti spalničkám žádoucí očkovat velmi brzy, je příliš brzy očkováno i proti příušnicím a zarděnkám a mladí dospělí již nejsou proti těmto chorobám chráněni. Zlepšit schéma očkování vakcínami MMR proti jednomu onemocnění znamená pravidelně zhoršit schéma očkování proti onemocnění jinému.

Důsledky těchto neoptimálních protichůdně-kompromisních schémat můžeme již mnoho let pozorovat také v ČR. Jsou to mimo jiné již zcela pravidelné lokální epidemie (outbreaky) příušnic mezi mladými očkovanými lidmi (1).

Z důvodů, které nebyly nikdy veřejně objasněny, se orgány ochrany veřejného zdraví nepokusily na našem trhu zajistit trvalou dostupnost tzv. monovalentních vakcín, především samostatných vakcín proti spalničkám a vakcín proti příušnicím a zarděnkám. Naopak připustily, aby z našeho trhu zmizely registrované monovalentní vakcíny (např. Pavivac (2)). Orgány ochrany veřejného zdraví ČR se svou nečinností spolupodílí na neoptimálním stavu ochrany veřejného zdraví a účastní se protežování spotřeby vakcín MMR na úkor legitimních zdravotních zájmů všech očkovaných dětí a celé populace.

 

II.

Očkování proti příušnicím, zarděnkám a spalničkám je v Evropě (31 států, t.j. 28 států EU plus Norsko, Švýcarsko a Island) povinné pouze v devíti zemích (3). Z postkomunistických zemí již od povinného očkování zcela upustila Litva a Estonsko. Dokonce ani státy, které zavedly povinné očkování a na svém území jej velmi přísně prosazují (Francie), nepřistoupily k zavedení povinného očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Neshledaly k tomu dostatečné odborné důvody.

Japonsko ustoupilo od používání kombinované vakcíny MMR v roce 1993 a od té doby toto očkování nebylo v Japonsku obnoveno. Dobrovolné očkování je prováděno monovakcínami (4).

 

III.

Očkování proti příušnicím je očkování proti dříve zcela běžné dětské nemoci, která nikdy nepatřila mezi „metly lidstva“ a která má u malých dětí nejmírnější a nejpříznivější průběh. Je to právě současný způsob očkování proti příušnicím, který zvyšuje očkovaným dětem zdravotní riziko. Efekt očkování totiž příliš rychle vyprchává (5). V důsledku toho se posouvá výskyt příušnic do vyšších věkových skupin adolescentů a dospělých, ve kterých je toto onemocnění objektivně nebezpečnější (6). Příušnice jsou obávané zejména u dospívajících chlapců a mladých mužů, a to pro riziko virového zánětu varlat s možným následkem neplodnosti.

Očkování proti zarděnkám je očkování proti běžné dětské nemoci, která je nebezpečná pouze pro matky v těhotenství, a to kvůli možnému ohrožení vyvíjejícího se plodu (7). Takové případy však byly i před érou očkování jen velice vzácné. Očkování proti zarděnkám je užitečné pouze pro ženy, a to až ve věku 17-35 let. Vzhledem k riziku poškození plodu zarděnkami je s podivem, že neexistuje žádná klinická studie, která by ochranný účinek vakcín MMR proti zarděnkám potvrzovala. Ochranný účinek očkování vakcín MMR proti zarděnkám tedy zatím ani není vědecky prokázán (8). Dětem v ČR je dnes očkování proti zarděnkám aplikováno nerozumně brzy, a to již před druhým rokem věku. V nezanedbatelném procentu případů proto stihne hladina protilátek proti viru zarděnek poklesnout pod kritickou hodnotu tak brzy, že vakcína nechrání těhotnou ženu před onemocněním a tedy ani plod před rizikem vrozených vývojových vad (9).

Očkování proti spalničkám je očkování proti běžné dětské nemoci, která také nepatřila mezi „metly lidstva“. V době před očkováním spalničky nikdy nebyly všeobecně obávaným onemocněním. Úmrtnost na spalničky dramaticky poklesla a byla v ČR velmi nízká již před zahájením očkování v roce 1969 (10). Spalničky mohou vzácně ohrozit vážným průběhem a některými komplikacemi především velmi malé děti do 1-2 let věku.

 

Závěrem

My, níže podepsaní, považujeme za nelegitimní a protiústavní, aby stát nařizoval rodičům a jejich dětem povinně se podrobit zdravotní péči, která představuje neoptimální a nedokonalou prevenci navíc méně závažných infekčních onemocnění. Máme za to, že stát může nařídit a vynucovat povinné očkování pouze tehdy, pokud nejprve učinil vše pro to, aby občanům zpřístupnil takový způsob očkování, který odpovídá aktuálnímu stavu vědeckého poznání.

Princip dobrovolnosti a svobodné volby rodičů musí být zachován i proto, že rodiče už dnes mohou na své náklady zajistit svým dětem lepší a kvalitnější očkovací schémata pomocí monovalentních vakcín dostupných v sousedních zemích (11, 12).

Politické upřednostňování vakcín MMR je ve svém důsledku aktem odepření optimální ochrany veřejného zdraví a úmyslným poškozováním práv a legitimních zájmů občanů ČR.

Proto žádáme poslance, senátory a vládu ČR, aby vyhověli požadavku této petice.

 

V Praze, dne 21. března 2017

 

Václav Hrabák
předseda Společnosti pacientů s následky po očkování, z. s.
 

Sestavitel petice:
Společnost pacientů s následky po očkování, z. s.
Horní 2, 140 00 Praha 4 – IČO: 04420934
www.poockovani.cz/peticeMMRwww.e-petice.cz/MMR

 

Zdroje, odkazy a přílohy:

(1) www.ockovani.wordpress.com/2016/03/03/kazdorocni-epidemie-priusnic-u-ockovanych/

(2) www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?code=0137313&tab=info

(3) Očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám mají jako povinné pouze tyto státy: Bulharsko, Rumunsko, Lotyško, ČR, SR, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko.


(4) www.japantoday.com/category/health/view/japans-national-immunisation-program-still-trails-behind-europe

(5) www.​academic.oup.com/jid/article/197/7/950/798890/Persistence-of-Measles-Mumps-and-Rubella

(6) http://reference.medscape.com/article/966678-overview

(7) www.​academic.oup.com/jid/article/187/Supplement_1/S146/2043190/New-Horizons-in-the-Control-of-Rubella-and

(8) www.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/14651858.CD004407.pub3/abstract

(9) www.jid.oxfordjournals.org/content/206/10/1542.long

(10) www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/2014_Trendy_ockovacich_nakaz.pdf strana 13

(11) Masern-Impfstoff-Merieux, řádek 2 tabulky povolených LP v SRN www.pei.de/EN/medicinal-products/vaccines-human/measles/measles-node.html

(12) Právní předpisy EU umožňují všem občanům čerpat zdravotní služby v libovolném členském státě EU podle pravidel daného státu. Rodiče z České republiky tak mohou požadovat například po dětských lékařích ve Spolkové republice Německo očkování svých dětí, a to vakcínami uvedenými na trh v SRN, které na trhu v ČR nejsou registrovány.

 

Pokud chcete podpořit tuto petici maximálně efektivně, prosíme o podepsání její elektronické i tištěné verze současně.

Petici a podpisový arch k vytištění stahujte zde:

Petice včetně podpisového archu - www.poockovani.cz/downloads/peticeMMR+arch.pdf
Samostatný podpisový arch -  www.poockovani.cz/downloads/Podpisovy_arch_peticeMMR.pdf

 

Více informací naleznete na www.poockovani.cz/peticeMMR

 

Autor: Společnost pacientů s následky po očkování, z. s. | 7189 podpisů

Více >
Petice za omezení ústavní péče pro nejmenší děti 9634 podpisů

Petice za omezení ústavní péče pro nejmenší děti


Vážená paní, vážený pane,
Obracíme se na Vás tímto otevřeným dopisem v souvislosti s televizní premiérou filmu V nejlepším zájmu dítěte z cyklu Český žurnál, který pojednává o tématu kojeneckých ústavů a profesionální pěstounské péče na přechodnou dobu. Film vzbudil značný zájem veřejnosti, která se spolu s tvůrci filmu ptá, proč jsou v Česku, jako v jedné z posledních evropských zemi umísťovány malé děti do kojeneckých ústavů (dětských center), když i dle platné legislativy by měly být opuštěné děti přednostně svěřovány do náhradní rodinné péče. Do ústavů jsou děti přidělovány bohužel i v případech, kdy jsou v daných krajích či poblíž volní profesionální pěstouni, což nás vede k závěru, že jde o zcela účelové jednání krajů, sociálních pracovnic a dalších státních orgánů.

 

Raný vývoj nejmenších dětí je křehkým procesem, který by podle všech vědeckých výzkumů měl ideálně probíhat v milující péči jednoho výhradního pečovatele. Ten je dítětem vnímán jako bezpečný opěrný bod, který neuspokojuje pouze potřebu jídla, spánku a podobně, ale také (a především) potřebu lásky, blízkosti a bezpečí. Tuto potřebu personál kojeneckých ústavů navzdory vší poctivé snaze nemůže naplnit. Pobyt v ústavech vede k citové deprivaci dětí a k nevratným změnám v jejich psychickém vývoji, které často ústí v osobnostní problémy v dalším životě těchto dětí (neschopnost navazování sociálních vztahů, zvýšené sklony ke kriminálnímu jednání atd).


Problém si vyžaduje razantní politické řešení. Před několika dny konstatoval Výbor pro práva dítěte při Radě vlády ČR pro lidská práva, že Česko v ochraně práv dětí za sousedními státy zaostává. Navrhuje omezit ústavní péči v dětských domovech a kojeneckých ústavech a také na ministerské úrovni sjednotit péči o ohrožené děti. Apelujeme na zákonodárce, aby tento podnět vzali za svůj a prosadili jej na parlamentní půdě.


Vaší pozornosti doporučujeme zhlédnutí filmu V nejlepším zájmu dítěte, který najdete zde http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10408111009-cesky-zurnal/215562262600004-v-nejlepsim-zajmu-ditete a který shrnuje tuto nelehkou problematiku. Obracíme se na Vás, protože věříme, že i Vaše pomoc může současný neutěšený stav věcí změnit. Pomozte nám napravit osudy tisíců českých dětí, které pobyt v kojeneckých ústavech mrzačí po zbytek života.


Děkujeme,
Linda Kallistová Jablonská, režisérka filmu
Irena Hejdová, scenáristka filmu
Vít Klusák, režisér, producent Českého žurnálu
Filip Remunda, režisér, producent Českého žurnálu
Helena Třeštíková, režisérka
Petra Soukupová, spisovatelka
Martha Issová, herečka
Lenka Krobotová, herečka
Erika Hníková, režisérka
Jitka Schneiderová, herečka
A další signatáři petice za omezení ústavní péče pro nejmenší děti
 

Autor: Irena Hejdová | 9634 podpisů

Více >
Odsun zbývajících úseků linky 44/84 na městský okruh, a/nebo její elektrifikace v obytných čtvrtích 7 podpisů chybí 993

Odsun zbývajících úseků linky 44/84 na městský okruh, a/nebo její elektrifikace v obytných čtvrtích

Petice za odsun zbývajících úseků linky 44/84 na městský okruh, a/nebo její elektrifikace v místech průjezdu obytnými čtvrtěmi Jundrov, Komín, Žabovřesky a Královo Pole

 

My, níže podepsaní občané, žádáme radnice Jundrova, Komínu, Žabovřesk a Králova Pole, aby aktualizovali a optimalizovali linku 84/44. Linka 84/44 jezdila během svého počátku dvakrát za hodinu, nyní je to 230 průjezdů autobusů denně, místy blíže než 2 metry od zástavby, v prudkých zatáčkách hustě obydlené staré zástavby a v několika prudkých stoupáních a klesáních. Město Brno de od zavedení této linky velmi změnilo, a linka by měla být důkladně přezkoumána.

 

Linka je během celé trasy Veslařská-Hlavní-Královopolská-Skácelova-Slovanské nám.-Husitská-Kr.Pole nádraží pokryta trolejemi. Navíc je paralelně obsluhována trolejbusy a dalšími autobusy. V nejhorších místech je toto 800 autobusů a 400 trolejbusů denně. Čili přes 1200 „nákladních“ vozidel denně + běžná doprava.

Zároveň tato linka slouží velkou měrou pouze pro dopravu osob skrze zmíněné čtvrti, a jen částečně pro dopravu z/do nich.

 

Proto požadujeme, aby okružní linka 44/84 byla svedena na městský okruh nebo aby v maximální míře využila trolejí při průjezdu obytnými částmi čtvrtí. Problémem se podrobně zabývá dokument: https://tinyurl.com/pmhd3 . Tento ukazuje, že svedení 84/44 na okruh je možné, a že je i tak umožněna dobrá dostupnost této linky na této nové trase. Zároveň ukazuje ekologické náhrady skrze zmíněný koridor.

Dokument https://tinyurl.com/pmhd3 dále ukazuje, že absence linky na současné trase je jednoduše nahraditelná alternativními trolejbusovými linkami, a ukazuje výhody přesunu linky na městský okruh. Exemplárně např. trolejbusy Mendlovo náměstí-Veslařská-Skácelova-Česká a Kampus Bohunice-Veslařská-Skácelova-Kr.Pole nádraží, či přímý vjezd 44/84 do Technologického parku nebo NC Kr.Pole.

 

Preference občanů na jednotlivé trasy z výše linkovaného dokumentu jsou sbírány na https://tinyurl.com/pmhd3dot (prosíme o vyplnění!) a po zpracování budou předány zodpovědným úřadům. Průběžné výsledky jsou na požádání dostupné skrze mhdkrpole@email.cz. Odbor dopravy MMB sympatizuje se změnami zde požadovanými, ale sám nemůže jednat, k tomu musí být požádán zastupitely nebo zodpovědnými úředníky.

 

První krok, než dojde k celkové nápravě, může být nasazení hybridních trolejbuso-autobusů. Tedy vozidel, která pokud to jde jedou na trolejích a nabíjejí baterii. Mimo troleje pak jedou na baterii. Jelikož je trolejemi pokryt celý postižený koridor a prakticky polovina trasy, jedná se o problém ekonomický, který se ale dle dostupných informací dá téměř 100% pokrýt z dotací.

 

V případě zamítnutí žádosti žádáme po celé délce trasy linky výměnu oken za speciální, protihluková, spočítaná přímo na konkrétní místo. Také žádáme vybudování protihlukových bariér v nejpostiženějších částech a komplexní doplnění zeleně, opět po celé trase, aby došlo k odstínění negativních dopadů těžkých spalovacích vozidel MHD na naše domovy.

 

Více viz: https://jvanek.fedorapeople.org/slovanak/round6/mhdKrPole.html

Autor: Jiri Vanek | 7 podpisů

Více >
Petice za ponechání možnosti stavby lávky pro pěší v Klecánkách 112 podpisů

Petice za ponechání možnosti stavby lávky pro pěší v Klecánkách

Vážení občané,

v současnosti figuruje v územním plánu Klecan, v ÚP Roztok, a v ÚP Středočeského kraje přemostění řeky Vltavy v Klecánkách (viz ÚP Klecany). Změnou územního plánu č. 4 Klecan je navrhováno vynětí tohoto statutu. Není zřejmé, kdo tuto konkrétní změnu územního plánu inicioval a za jakým účelem. Zřejmé ovšem je, že s touto skutečností nebyly předem seznámeny okolní obce a stavební komise Klecan, nemluvě o obyčejných občanech. Je možné, že vznikla pouze ze strachu, aby Vltava v této části severního okraje Prahy nebyla přemostěna a nesuplovala tak jakkoli severní okruh Prahy. Tato koncepce je sice za stávající infrastruktury a zastavěnosti území nesmyslná, nicméně apelace za její znemožnění pochopitelná.

Navrhovatel však evidentně nedocenil všechny důsledky vyplývající z vynětí možnosti přemostění Vltavy. Desítky let zde funguje přívoz a to s různou kvalitou a také v závislosti na povodňových stavech. Přívoz ve všední den nefunguje od deváté dopolední do jedné odpolední a končí v půl sedmé, tzn., že v této době už nelze využívat vlak a autobus pro potřeby klecanských občanů. Město Klecany desítky let přívoz dotuje ze svého rozpočtu, přičemž výše dotace nebyla v minulosti transparentně zveřejňována.

Tyto faktory v podstatě velmi omezují propojení infrastruktury mezi pravým a levým břehem a téměř znemožňují dostupnost pracovních příležitostí či návštěvnost kulturních akcí. Přitom řešení by bylo na místě a to formou přemostění lávkou. Ta zde byla již mnohokráte plánována, např. v roce 2008, kdy město Klecany pouze včas nezareagovalo a k stavbě nakonec nedošlo. Ze zprávy o uplatňování ÚP Klecan s pokyny pro zpracování změny č. 4 platné k 17. 1. 2019 jasně vyplývá povinnost skloubit změnu územního plánu s požadavky na řešení dopravní infrastruktury, tj. řešit navrženou cyklistickou dopravu v souladu s koncepcí zpracovaného Generelu cyklotras a cyklostezek Středočeského kraje. Trasa „pražské kolo“, která překonáním řeky Vltavy navazuje na cyklotrasu 1. třídy se stává ve večerních hodinách nepoužitelnou, právě proto, že je závislá na fungování přívozu. Počet cyklistů každým rokem stoupá a od jara za do podzimu za pěkného počasí občané čekají až desítky minut  při nepřetržitém provozu přívozu na možnost přepravy. Pokud dojde k vynětí možnosti přemostění Vltavy v Klecánkách z ÚP Klecan, bude v budoucnu víceméně nemožné danou lávku postavit a to i přes to, že by na její stavbu byly k dispozici požadované finance.

Je nepochopitelné, že v době pandemie se zkracuje doba fungování přívozu ve všední den do půl sedmé a občané po této době musí používat autobusy, kde riziko nakažení v uzavřeném prostoru je nejméně o řád vyšší. Navíc tato změna nebyla občanům sdělena ve zprávách z obce a výrazně na ni není upozorněno ani u přívozu. Pandemie nás v budoucnosti budou pravděpodobně stále provázet a možnost dostat se lávkou na druhý břeh bez blízkého kontaktu s případně nakaženými se přímo nabízí.

Tímto tedy apelujeme na MÚ Klecany, jakožto pořizovatele změny územního plánu č. 4, aby přehodnotil požadavek na jeho změnu, a možnost přemostění formou lávky pro pěší a cyklisty zachoval.

Soulad s GDPR: svým podpisem zároveň souhlasíte se shromažďováním, uchováváním a zpracováním osobních údajů po dobu nezbytně nutnou.

Petici podává: Pavel Lisý  Trvalé bydliště: Do Klecánek 286, 250 67 Klecany

Autor: Pavel Lisý | 112 podpisů

Více >
Petice za plnou elektrifikaci MHD nad 6.5 t v koridoru Veslařská-Hlavní-Královopolská-Slovanské nám. 10 podpisů chybí 990

Petice za plnou elektrifikaci MHD nad 6.5 t v koridoru Veslařská-Hlavní-Královopolská-Slovanské nám.

Petice za plnou elektrifikaci MHD nad 6.5 t v koridoru Veslařská-Hlavní-Královopolská-Skácelova-Slovanské náměstí

 

My, níže podepsaní, žádáme radnice Králova Pole, Žabovřesk, Komína a Jundrova, aby zasáhly na koridoru Veslařská-Hlavní-Královopolská-Skácelova-Slovanské náměstí, který je plně pokrytý trolejemi, ale přesto tudy projede v nejhorších místech přes 800, většinou kloubových, spalovacích autobusů MHD. Tento koridor je hustě obydlený, a autobusy jedou úzkými a klikatícími se ulicemi, navíc do prudkého stoupání. Toto je situace, která nemá v Brně obdoby. Žádáme, aby MHD na spalovací motory bylo z koridoru v co největší míře odstraněno, a do budoucna bylo provozováno pouze MHD na elektrické motory.

 

V ostatních zemích EU, mimo EU, dokonce i v rozvojových metropolích, se investuje do elektrických vozidel hromadné dopravy osob, zatímco naše okolí investuje spíše do CNG - tedy obyčejných spalovacích motorů na zemní plyn. Tato levná přestavba (kdepak asi končí enviromentální dotace?) má možná o něco menší lokální smogovou stopu, ale celková ekologická zátěž je prakticky stejná. Navíc hluková stopa je, kvůli nutnosti vyšších otáček, snad dokonce vyšší.

 

Problémem se podrobně zabývá dokument: https://tinyurl.com/pmhd3 . Tento dokument navíc ukazuje, že plná elektrifikace na základě existujících trolejí je možná, a dokonce se jí dá výrazně zlepšit propustnost i dostupnost daných čtvrtí hromadnou dopravou. Odbor dopravy MMB se změnami sympatizuje, elektrifikace je podporována dotacemi, a její nasazení výrazně zlepší obyvatelnost okolí koridoru, a celkově pozitivně ovlivní široké okolí.

Preference občanů na jednotlivé trasy z výše linkovaného dokumentu jsou sbírány v dotazníku na https://tinyurl.com/pmhd3dot a po zpracování budou předány zodpovědným úřadům. Průběžné výsledky jsou na požádání dostupné skrze mhdkrpole@email.cz .

 

První krok, než dojde k celkové nápravě, muže být nasazení hybridních trolejbuso-autobusů. Tedy vozidel, která pokud to jde jedou na trolejích a nabíjejí baterii, mimo troleje pak jedou na baterii. Jelikož je trolejemi pokryt celý koridor a prakticky polovina tras všech spojů, jedná se o problém ekonomický, který se ale dle dostupných informací dá téměř 100% pokrýt z dotací.

 

V případě zamítnutí žádosti, žádáme po celé délce koridoru výměnu oken za speciální, protihluková, spočítaná přímo na konkrétní místo. Také žádáme o vybudování protihlukových bariér v nejpostiženějších částech a komplexní doplnění zeleně, opět po celé trase, aby došlo k odstínění negativních dopadů těžkých spalovacích vozidel MHD na naše domovy.

 

Více viz: https://jvanek.fedorapeople.org/slovanak/round6/mhdKrPole.html

Autor: Jiri Vanek | 10 podpisů

Více >
13 změn opatrovnické justice 208 podpisů chybí 9792

13 změn opatrovnické justice

Rozchod rodičů děti velmi trápí, i když to často skrývají a nedávají najevo. Český stát je však k potřebám a zájmům dětí velmi krutý. Děti jsou pro něj věcí, o kterou je třeba vést soudní spor, jako by se jednalo o dům, televizor či automobil. Podpořte změnu ve prospěch Vašich dětí. Nečekejte, až se Vás jednou zeptají, proč neměly nablízku maminku i tatínka, a co Vy jste udělal(a) proto, aby tomu tak nebylo.

Žádáme změnu Nového občanského zákoníku, Občanského soudního řádu, zákona O soudech a soudcích a dalších souvisejících zákonů ve znění následujících odstavců (podrobnosti zde:
http://www.kdejsitato.cz/pravo-a-spravedlnost/zmeny-opatrovnicke-justice.html ).

Podpořte naši petici. Cíl 10.000 hlasů.

1. Rovnost rodičů

Výchozím stavem po rozchodu rodičů musí být rovné podmínky při výchově a výživě dítěte (např. střídavá výchova). Dle hesla: „Oba rodiče vychovávají, oba rodiče vyživují“. Nikoliv dělení rodičů na matku a „druhého“ rodiče.


2. Role státu

Role státu musí spočívat ve vytváření takových podmínek, aby oba rodiče mohli o dítě osobně pečovat. Stát musí rodiče motivovat k výchově a výživě dětí. Stát má využívat všech možností k zachování rodinných vazeb mezi rodiči a dětmi. Povinností státu je stanovit jasná pravidla opatrovnických sporů. Zajistit jejich dodržování formou sankcí a vymoci na rodičích spolupráci po rozchodu / rozvodu rodičů při výchově a výživě společných dětí. Neukázněného rodiče, který narušuje spolupráci a komunikaci, je třeba identifikovat, přimět ke změně odmítavého postoje, popř. z výchovy zcela eliminovat.


3. Předběžná opatření v opatrovnických řízeních

Alfou a omegou úspěšného řešení rozvodových situací je úprava institutu předběžného opatření v opatrovnických řízeních. Nelze svěřit dítě předběžně do výchovy jednoho rodiče pouze na návrh rodiče, pokud dítě řádně vychovávali oba rodiče a dítě s nimi žilo ve společné domácnosti!!!


4. Svévolné vytváření nových poměrů

Jednání rodiče, který zneužije svého postavení ve vztahu k dítěti, postupuje proti zájmu dítěte na péči obou rodičů, proti oprávněným zájmům druhého rodiče, vytváří podmínky, které do budoucna znemožňují péči obou rodičů, musí být důvodem k omezení výkonu rodičovské odpovědnosti ve prospěch druhého rodiče.


5. Komplexnost opatrovnických sporů – výchova – výživa – styk

Záležitosti týkající se výchovy, výživy a styku musí být řešeny v jednom typu řízení. Toto řízení nelze dělit do více sporů. Pokud soud rozhodne o výchově, musí rozhodnout i o styku a o výživném.

Výše výživného potom musí být odrazem doby, kterou rodič o dítě osobně pečuje. Pro jeho stanovení musí být nezbytnou podmínkou znalost časového rozvrhu, kdy je dítě s kterým rodičem. Stejně tak i pro stanovení nákladů souvisejících se stykem, které je třeba dělit rovným dílem.


6. Úprava poměrů nezletilých dětí – zájem dítěte

Při hledání výchovného prostředí v jednoznačném zájmu dítěte je žádoucí, aby se rodiče přizpůsobili potřebám dítěte. Nikoliv, aby se dítě přizpůsobovalo sobeckým zájmům rodičů, často ovlivněných rozchodem / rozvodem. Zájem dítěte je třeba definovat.

V jednoznačném zájmu dítěte bezesporu je zachování úzkých vazeb s oběma rodiči. Dítě má právo na výchovu obou rodičů i na úzký osobní vztah s nimi. Primárním výchovným modelem musí být spolupráce rodičů po rozchodu / rozvodu (např. formou střídavé výchovy), nikoliv výlučná péče jednoho rodiče. Jakákoliv odchylka od uvedeného modelu musí být zdůvodněna znaleckým posudkem (viz kapitola o znaleckých posudcích).


7. Model vyživovací povinnosti rodičů k dětem
Výživa je podmnožinou výchovy

Rozhodnutí o výživném musí být řešeno vždy v přímé souvislosti s rozhodnutím o výchově, popř. styku dítěte s druhým rodičem (viz také bod 5).

Vyživovací povinnost náleží oběma rodičům

Každý z rodičů přispívá na výchovu a výživu vlastních dětí. Soudně vymahatelná vyživovací povinnost musí být stanovena oběma rodičům, bez ohledu na způsob výchovy.

Výše výživného

Je nezbytné definovat standardní výživné, zohledňující běžné potřeby průměrného dítěte. Konkrétní výše výživného musí být soudem stanovena na základě této částky a doby, po kterou rodič o dítě osobně pečuje (rodiče se o výživu podělí). Částku nad rámec standardního výživného, která je v přímé úměře s životní úrovní povinného rodiče, vždy ponechat na svobodné vůli rodiče (včetně případné tvorby úspor). Ať se dítě podílí na životní úrovni svého rodiče, ale ať je s ním

Platba výživného

Základní pravidlo zní, že výživné musí být tam, kde je dítě, nikoliv ruky rodičů, či kohokoliv jiného. Částka může být splatná k rukám druhého rodiče, ale pouze na základě doby, po kterou druhý rodič o dítě osobně pečuje (příspěvek rodiči na dobu, po kterou je dítě s ním), nebo k rukám třetí osoby, která zajistí distribuci financí k rukám každého rodiče, opět podle doby, kterou rodič o dítě osobně pečuje.

Pravidla o výživném

Je třeba výrazně posílit práva povinného rodiče o dohled a spolurozhodování nad způsobem hospodaření s poskytovaným výživným tak, aby bylo dosaženo jistoty, že finanční prostředky směřují výhradně k uspokojování potřeb dětí. Např. formou pravidelných zpráv předkládaných Orgánu sociálně-právní ochrany dětí, soudu a povinnému rodiči (analogie s daňovým přiznáním).

Náklady související se stykem nebo střídáním výchovy

Všechny náklady související se stykem dítěte s rodičem, kterému nebylo dítě svěřeno do péče, a také náklady související se střídáním výchovy (spolupráce rodičů při výchově) je třeba dělit rovným dílem.


8. Důraz na princip veřejnosti soudního jednání

Soudní jednání musí být za všech okolností veřejná (až na výjimky dané zákonem). Veřejný neznamená pouze osobní účast na jednání, ale také využití všech prostředků moderní společnosti k dohledu veřejnosti nad výkonem moci soudní, tedy včetně pořizování zvukových i obrazových záznamů nebo přenosů.

Vyhlášení rozsudku musí být veřejné vždy, a to všemi technickými prostředky, nelépe obrazovým záznamem na internetu. Spravedlnost je nejvyšším zájmem společnosti, nikoliv soukromá záležitost zúčastněných stran. Jen tak lze dosáhnout právní jistoty v naší zemi.


9. Odpovědnost soudce

Osoba soudce musí být odpovědná z výkonu své funkce. Pro zachování důstojnosti a důvěryhodnosti soudcovského stavu, a zejména udržení důvěry veřejnosti v soudy samotné, je nezbytné, aby každá pravomoc úřední osoby byla vyvážena určitou mírou osobní odpovědnosti. Pravomoci soudce jsou obrovské, musí být obrovská i míra osobní odpovědnosti za své rozhodnutí.


10. Trestní odpovědnost rodiče

Svévolné vytváření nových poměrů dle bodu 4, tedy narušování přirozeného vztahu mezi dítětem a rodičem musí být posuzováno jako trestný čin. Zvláště pokud se takového jednání dopouští rodič v opatrovnickém řízení, s cílem znemožnit druhému rodiči podíl na výchově vlastního dítěte.


11. Vymazání styku z právního řádu

Primárním úkolem rodiče je poskytnout svým dětem péči, osobní a soustavnou. V tomto ohledu má stát postupovat při vytváření výchovného prostředí.

Styk je náhradním řešením, které ochuzuje rodiče i dítě. Není důvodu, aby se rodič s vlastním dítětem stýkal ve smyslu občasné víkendové návštěvy. Snad jen na výjimky, kdy rodič není řádné výchovy schopen nebo o ni nestojí.

Každý z rodičů může s dítětem trávit různou dobu, avšak tuto dobu je třeba vždy brát jako výchovné působení na dítě, nikoliv jako neosobní, náhradní a okolnostmi řízený styk.


12. Pravidla pro znalecké posudky v opatrovnických kauzách

Znalecké posudky ohledně výchovné způsobilosti rodičů budou vypracovány pouze v případě podezření na neschopnost jednoho z rodičů dostát povinností plynoucích z rodičovské odpovědnosti.

Otázky pro znalce mají směřovat k výchovné způsobilosti rodičů, nesmí být podnětem k soupeření, kdo je lepším rodičem.


13. Opravný prostředek v opatrovnických sporech

Je třeba stanovit nová pravidla pro práci odvolacích soudů v opatrovnických řízeních. A to tak, aby odvolací soud mohl rozhodnutí soudu nižšího stupně pouze potvrdit, nebo zrušit a vrátit zpět k novému projednání se závazným právním názorem.

Nebo pokud odvolací soud změní rozsudek soudu I. stupně, byl by možný mimořádný opravný prostředek k Nejvyššímu soudu (analogie s kasační stížností ve správním soudnictví).

Ke každé změně musí být možnost odvolaní – až se dva soudy na rozsudku shodnou, to je spravedlnost. Soud nalézací má nalézat a soud odvolací odvolávat, kontrolovat, nikoliv měnit.

Autor: Kde jsi táto? | 208 podpisů

Více >
Opatření ve školách v souvislosti s nemocí Covid - 19 51 podpisů

Opatření ve školách v souvislosti s nemocí Covid - 19

Vážení představitelé vlády,

touto cestou bychom vás rádi oslovili a upozornili na nepříjemné důsledky nedávno zavedených opatření ve školách v souvislosti s Covid - 19. 

Je nám naprosto jasné, že v současné době krize je nutné se uskrovňovat ve svém pohodlí pro dobro celku, avšak pravdou zůstává, že při obecných rozhodnutích, jako je zavádění roušek, se zapomíná nejen na specifika jednotlivců, ale i na specifika jednotlivých povolání.  

U učitelů například na to, že: 

-učit pět až osm hodin v roušce je prakticky nemožné.

-učitelé, zejména učitelé jazyků, kteří zakládají svou výuku na komunikaci, nejsou schopni přes roušku srozumitelně hovořit.

- obtížné dýchání a mluvení přes roušku pak vede k redukci zajímavých aktivit a metod ve výuce. 

Rádi bychom také zmínili, že:

- zatím se ukazuje, že pro mladé a zdravé lidi není nemoc Covid - 19 příliš riziková, systémově je tak třeba chránit pouze rizikové skupiny.

- žáci přes roušky obtížně artikulují a roušky mají negativní vliv na jejich pozornost a soustředění.

- potřeba žáků se sdružovat je zcela přirozená, dělají to tedy po školním vyučování a dopolední roušky pak postrádají smysl.

Učitelské povolání je samo o sobě náročné, jsme vystaveni každodennímu stresu, obrovské mentální i hlasové zátěži, a přesto jsme se rozhodli vytrvat, protože si uvědomujeme, že můžeme pozitivně ovlivnit další generace. 

Proto navrhujeme, aby:

- nošení roušek ve školách bylo na bázi dobrovolnosti a v kompetenci ředitelů škol, případně nošení roušek pouze ve společných prostorách školy.

- stanovení jasnějších pravidel pro odpočinek žáků a učitelů od roušek, aniž by dotyční měli pocit, že porušují nařízení o nošení roušek.

- MŠMT vydalo konkrétní metodické pokyny či doporučení, jak pedagogové mohou přizpůsobit výuku takto ztíženým podmínkám. 

Pevně věříme, že zohledníte všechny zmíněné faktory a přihlédnete k reálné situaci ve školství. Doufáme, že budou mít slovo ti, jichž se opatření nejvíce týkají, a to ředitelé, učitelé a žáci, a že při dalším rozhodování věnujete pozornost zmíněným návrhům. 

Souhlas vyjádřili níže podepsaní a také podepsaní v internetové petici: 

Mgr. Dalibor Neckář ředitel ZŠ a MŠ Praha 5 – Radlice, Radlická 115/140, příspěvková organizace

PhDr. Simona Vlčková, statutární zástupkyně ředitele školy 

Mgr. Pavla Růžičková 

Andrea Vintrlíková 

Mgr. Monika Kulová Skokanová 

Mgr. Alena Kulhavá

Mgr. Martina Lancingerová

Mgr. Jasenická Elena

Mgr. Ivana Holubová

Mgr. Michaela Vítková

Mgr. Marie Kučerová

Mgr. Yvona Ziková

Mgr. Věra Bauerová

Lukáš Odvárka

Petr Bárta

Denisa Bártová

Mgr. Margita Šárková

Martina Forgácsová

Bc. Magdalena Klímová

 

Otevřený dopis v celém znění:

Vážení představitelé vlády, 

tímto dopisem bychom vás rádi oslovili a upozornili na nepříjemné důsledky nedávno zavedených opatření ve školách v souvislosti s Covid-19. Chtěli bychom vás nechat nahlédnout „pod pokličku“ aktuálního dění ve školách a požádat vás o vyslechnutí, vstřícnost, podporu a o učinění následných kroků, které by mohly přispět ke zlepšení soudobé nepříjemné situace ve školství. 

Je nám naprosto jasné, že v současné době krize je nutné se uskrovňovat ve svém pohodlí pro dobro celku, avšak pravdou zůstává, že při obecných rozhodnutích, jako je zavádění roušek, se zapomíná nejen na specifika jednotlivců, ale i na specifika jednotlivých povolání. 

Učitelské povolání je samo o sobě náročné, každý den je jiný, každá hodina je jiná, každý žák je jiný, každý rodič je jiný a vše ve školství vyžaduje specifický přístup. Jste vystaveni každodennímu stresu, velkému hluku o přestávkách (někdy i o hodinách), obrovské mentální i hlasové zátěži, a přesto jste se rozhodli vytrvat, protože si uvědomujete, že můžete pozitivně ovlivnit další generace. 

Teď, když se ale ještě navíc objevily komplikace a opatření spojené s koronavirovou krizí, jako jsou distanční výuka, nebo zavádění hygienických pravidel ve školách, která jsou dle našeho názoru nedomyšlená a vycházejí spíše z obecného přesvědčení než z reality a specifik škol, má mnoho pedagogů pochybnosti o tom, zda není snadnější místo učitele trvale opustit než být vystaven takovému tlaku. 

Realita ve školách vypadá ve vztahu k novým opatřením takto: 

Učit pět až osm hodin v roušce je nemožné. Není to jednoduše v lidských silách. Jakákoli interakce s žáky znamená pro učitele mimořádný výdej energie i bez roušky, natož s ní. S úbytkem energie u učitelů dochází ke ztrátě pozornosti u žáků i k jejich větší nekázni. Pokud učitel vykládá látku, dialogicky komunikuje s dětmi, vyjadřuje emoce (radost, empatii, vztek), vstupuje do role a stává se „hercem“. Obličej a hlas jsou jeho pracovní nástroje, důležitá je nejen přesná artikulace, hlasová jasnost, dikce, ale především i mimika. S rouškou na ústech se však všechny tyto důležité faktory vytrácejí a diametrálně klesá nosnost hlasu v prostoru školní třídy. Divadelní herci roušku také nemají a všichni chápeme proč. 

Kondice učitelů velmi klesá s mírou zátěže, v září a v lednu se jim nakumuluje nejvíce práce, v listopadu a v prosinci jsou náchylnější k respiračním onemocněním, v červnu už čerpají z posledních sil. Někteří pedagogové mají dlouhodobé chronické zdravotní potíže, někteří mají zase pohybová omezení a imunitní problémy. Pro tyto skupiny zaměstnanců pak znamená vyjít schody s rouškou na ústech něco jako zdolat Mount Everest a vnímají šestihodinový pobyt v toxickém prostředí, které vzniká pod rouškou, jako něco, co jejich zdraví vůbec neprospívá.

Všichni učitelé a především pak učitelé jazyků, kteří zakládají svou výuku na komunikaci a výslovnosti, nejsou schopni srozumitelně hovořit přes roušku. Spousta detailů pak žákům uniká. Učitel musí mnohokrát opakovat svá tvrzení a žáci mu stejně často nerozumí. 

Většina učitelů se snaží nařízení respektovat, ale musíme si uvědomit, že pedagogové nejsou stroje, nýbrž lidé. Někteří se proto snaží s rouškou vydržet pár hodin, ale pak odstupují od žáků (pokud to prostor umožňuje) a další vyučovací hodiny už roušku častěji odkládají. Někteří se v průběhu každé hodiny občas nadechnou, chvíli roušku odloží a zase nandají, nikdo však nevydrží s rouškou celý den a i přesto jsou pedagogové mnohem více unavení než za normálního chodu. 

Únava učitelů a nemožnost dýchat a mluvit kvůli roušce je vede k tomu, že opouštějí aktivity, které vyžadují větší výdej energie. Odchylují se od skupinových prací a zajímavých metod a směřují bohužel zpět k frontální výuce. Současná situace jim nedává na výběr, vede je k tomu, aby zadávali žákům mnohem více samostatné práce, což naneštěstí připomíná „distanční výuku“ ve škole, a ta se míjí účinkem. 

Všechny školy bohužel nemají možnost nechat první lavice prázdné z kapacitních důvodů. Stejně tak nemohou vždy bezproblémově větrat. Některé učebny mohou mít např. střešní okna, jiné učebny mohou být otočené na jih a při slunečném počasí je pak teplota ve třídách občas neúnosná. Při snaze větrat žáci nadávají na přílišné světlo a často chtějí zatahovat žaluzie. Větrání u nás také znepříjemňuje např. čtyřproudová silnice přímo pod okny školy, která je zdrojem obrovského hluku. O to více pak jako učitelé musíte při výkladu křičet, dětem ani vám není přes roušku rozumět. Po chvíli jste unavení a okna raději zavíráte. Chladnější a deštivé počasí větrání samozřejmě také komplikuje. 

V ideálním světě si všichni žáci pravidelně myjí a dezinfikují ruce, udržují odstupy a neustále mají roušku na ústech a nosu, ale realita bývá jiná. I když učitelé apelují na to, aby žáci tyto náležitosti dodržovali, není v jejich silách je mít neustále pod kontrolou, aby věděli, že si např. po každé návštěvě toalety důsledně umyli ruce mýdlem. Všude kolem nás ve škole jsou přirozeně bakterie a viry, dotýkáme se společných klik, materiálů, klávesnic apod. a nelze si myslet, že se jich mytím a dezinfikováním úplně zbavíme. 

Děti na rozdíl od učitelů často ještě hůře artikulují, přes roušku jim není obvykle vůbec rozumět. Někteří žáci se roušku snaží mít co nejdéle, někteří to však vůbec nezvládají a mají roušku spuštěnou pod nosem, nebo si ji chvílemi sundávají úplně. Pokud jim není rozumět nebo jsou nuceni mluvit více nahlas, instinktivně si roušku stahují z obličeje. Učitelé se je sice snaží napomínat a vést je k dodržování těchto pravidel, avšak v podstatě mají pro děti pochopení, neboť jsou v podobné situaci. 

Děti jsou kvůli rouškám více unavené, nesoustředěné, stěžují si. Jim i učitelům se obvykle špatně dýchá, mají častější bolesti hlavy, mají bolavé otlačeniny za ušima z gumiček, někdy se žákům dokonce udělá nevolno od žaludku.  

Roušky ve výuce by možná ještě měly malý smysl tehdy, pokud by si je žáci o přestávkách nesundávali a nesvačili, avšak je zcela pochopitelné, že to dělají. Někdy jí dokonce častěji, jen aby si na chvíli od roušky odpočinuli. Jejich touha sdružovat se je nevyhnutelná, proto u sebe při svačině jednoduše sedí blízko, povídají si, smějí se a přirozeně na sebe „bacily prskají“. Když vyjdou ze školy, projeví se u nich po celodenním omezování ještě větší touha po svobodě, okamžitě sundávají roušku, povídají si kolektivně v parku nebo se jdou společně najíst do obchodního centra. Pokud se dozorující učitel zrovna nedívá, žáci si i ve škole roušku jednoduše na chvíli sundají bez dovolení, i když nesvačí. Z toho vyplývá, že přímému kontaktu mezi dětmi se jednoduše nevyhneme a otázkou zůstává, zdali pak roušky ve výuce neznamenají větší škodu než užitek. 

Mimo tento nástin reálné situace ve školách, bychom se též chtěli zaměřit na fakt, jaké máme v současné koronavirové pandemii možnosti. Rádi bychom vám sdělili, jaký zaujímáme k těmto možnostem postoj a představili bychom vám nějaké návrhy, které by mohly aktuální situaci ve školství alespoň trochu zlepšit. Věříme, že se naše návrhy pokusíte vzít v úvahu při dalším rozhodování a učiníte tak komplexní změny ve prospěch škol, učitelů i žáků.  

Jednou z posledních možností je pro nás distanční výuka. Neradi bychom, aby se zopakovala situace od března do června roku 2020. Všechny školy se sice k této situaci snažily postavit aktivně a zodpovědně, avšak už teď si všímáme mnoha negativních důsledků. Žákům v září mnohem déle trvalo „nastartovat“ myšlení a vybavit si alespoň něco ze starší látky, mnoho témat jsme museli probírat od začátku.

Nemůžeme předpokládat, že dítě se bude doma pilně učit každý den několik hodin, jako kdyby chodilo do školy. Nemůžeme ani předpokládat, že žáci doma látku sami pochopí lépe, než když jim ji učitel vysvětlí ve škole, pravidelně ji s nimi opakuje a procvičuje. 

Od učitelů se samozřejmě také očekává, že mají maximálně a efektivně s žáky učivo z loňského roku dohánět, připravit 9. ročníky dobře na přijímací zkoušky apod., ale tomu též rozporuje výuka v rouškách, neboť s nimi je maximální efektivita neudržitelná. 

Distanční výuka je stresová pro učitele, pro děti, ale i pro rodiče. Má dopady na lidskou psychiku a mezilidské vztahy. Byla by pro nás krajním řešením pouze v případě, že by situace s rouškami ve školách byla dlouhodobá a beze změny. 

Pokud by byly i nadále plošně zavedeny roušky během výuky i o přestávkách, nejde to podle našeho názoru z dlouhodobého hlediska vydržet, a to s ohledem na specifika jednotlivých škol i délku vyučování. 

Navrhujeme pak, aby ministerstvo vydalo nějaké konkrétní metodické pokyny, jak mohou učitelé přizpůsobit výuku těmto ztíženým podmínkám (více samostudia pro děti, aktivity nenáročné na mluvení apod.), aby nám doporučilo konkrétní metody, které lze ve výuce použít, přičemž by mělo vzít v úvahu i fakt, že ne všechny školy mají v každé třídě projektor a příslušné vybavení, aby dětem např. mohly pustit dokument nebo výklad online. Rádi bychom také, aby se v pokynech stanovila i jistá pravidla pro odpočinek dětí a učitelů od roušek, aniž by dotyční měli pocit, že tak porušují nařízení o obecném nošení roušek. 

Zatím se ukazuje, že pro mladé a zdravé lidi není nemoc (Covid-19) příliš riziková, většina žáků nemoc prodělá bez příznaků a vypěstuje si tak imunitu. Myslíme si, že by nošení roušek v jednotlivých školách mělo být na bázi dobrovolnosti a v kompetenci ředitelů.

Je nám samozřejmě jasné, že žáci mohou mít v rodině také staré prarodiče, kteří patří do rizikové skupiny. Domníváme se však, že by měly být tyto skupiny chráněny primárně systémově a žáci by pak měli nosit ochranné prostředky především přímo v kontaktu s nimi. 

Musíme si také uvědomit, že člověk se přirozeně setkává s různými nemocemi, a tím se imunizuje. Pokud však máme na sobě neustále roušku, pak k imunizaci nedochází a stáváme se tak náchylnější i k jiným nemocem. 

V souvislosti s tím pak problém spočívá i v nedořešeném přístupu k ostatním respiračním onemocněním. Žáci ani učitelé nejsou příliš zvyklí zůstávat s obyčejnou rýmou doma, neboť během roku ji samozřejmě prodělají několikrát. Obvykle pracují do posledního dechu, nemohou si dovolit být doma na nemocenské 10 krát do roka, a to nejen z finančních důvodů, ale často i z důvodu nedostatku personálu (nemá kdo suplovat). V takovém případě by mělo ministerstvo školství poskytnout nějaké „učitele v záloze“. Stejně tak děti ztrácejí přehled o učivu, pokud chybí několikrát do roka. Ministerstvo by mělo vzít v potaz i tyto faktory a vyjádřit se k nim. Jako učitelé se smyslem pro odpovědnost a vzájemnou toleranci bychom pak krátkodobě při nachlazení roušky v současné situaci samozřejmě zachovali. 

Další možnost pro nás představuje nošení roušek pouze ve společných prostorách, jako tomu bylo donedávna. Případně bychom si je během vyučování nasazovali pouze tehdy, pokud budou žáci v úzkém kontaktu a učitel je bude obcházet (např. skupinová práce). Není to sice stav ideální, ale dá se z hlediska vzájemné solidarity a spolupráce tolerovat. 


Pevně věříme, že zohledníte všechny zmíněné faktory a přihlédnete k reálné situaci ve školství. Doufáme, že budou mít slovo ti, jichž se opatření nejvíce týkají, a to ředitelé, učitelé i žáci, a že při dalším rozhodování věnujete pozornost zmíněným návrhům. Předem vám děkujeme za odpověď, ochotu a vstřícnost.

 

Autor: Dalibor Neckář | 51 podpisů

Více >
Petice za jízdu cyklistů vedle sebe 434 podpisů chybí 9566

Petice za jízdu cyklistů vedle sebe

Žádáme tímto možnost při sportovní jízdě skupiny 8 a více cyklistů jet po silniční komunikaci ve dvojicích vedle sebe, pokud zároveň zůstane pro předjetí tohoto útvaru vlevo minimální šíře vozovky 3 m.

Vedou nás k tomu mimo jiné osvědčená pravidla silničního provozu platná v zahraničí. Ve Velké Británii, Španělsku a Nizozemsku je jízda cyklistů vedle sebe povolená, v Austrálii pro větší skupinu dokonce povinná. V Itálii musí cyklisté jet za sebou jen jestliže to okolnosti vyžadují. V Polsku je možno jet vedle sebe, jestliže to hustota provozu dovoluje. Ve Švýcarsku mohou jet vedle sebe, jestliže je silnice široká alespoň 8 metrů a jde o skupinu nad 10 cyklistů. Rakousko a Francie je rovněž pověstná ohleduplností řidičů k cyklistům a jízda vedle sebe je za rozumných podmínek řidiči akceptovaná. Pro sportovní jízdu pak platí v zahraničí často zvláštní pravidla.

Jízda cyklistů ve větší skupině vedle sebe je bezpečnější protože:

1) Útvar cyklistů ve dvojicích je pro řidiče již z dálky lépe viditelný, než úzký had kol, jedoucí při okraji vozovky.

2) Útvar cyklistů po dvojicích má jen poloviční délku pro předjíždění, tudíž ho předjet trvá polovinu doby. Skupina 10 cyklistů by měla při jízdě za sebou délku cca 20 metrů, zatímco při jízdě ve skupině jistě přijatelnějších 10 metrů.

3) Jedoucí skupina nikdy nemanévruje tak prudce, jako jednotlivci za sebou, tudíž je její jízda lépe předvídatelná. Předjíždějící řidič musí tak jako tak dbát na zachování bezpečnosti předjížděných cyklistů a umožnit jim například vyhnout se dírám ve vozovce, což znamená nechat si rozestup cca 1,5 metru, takže stejně je potřeba při předjíždění přejíždět do protisměru a celý manévr uzpůsobit provozu v protisměru, což je jistě jednoduší u skupiny jedoucí vyrovnaným tempem bez prudkých změn vzdálenosti od okraje vozovky.

4) Cyklistům vzájemná komunikace umožnuje vyhnout se nedorozuměním si ve skupině například při změně trasy a určitě je nerozptyluje víc, než komunikace řidičů se spolujezdci.

V neposlední řadě je třeba si uvědomit, že agresivita a bezohlednost některých řidičů v ČR je pověstná a stále rostoucí a k vymáhání si absolutní přednosti na silnicích neváhají páchat mj. i nestíhané pokusy o vraždy cyklistů (úmyslné vybržďování, vytlačování do příkopu či skutečné sražení) a jsme díky tomu v Evropě na čele zemí s největším počtem usmrcených cyklistů na silnicích v poměru k počtu obyvatel. Proto požadujeme, aby pravidla silničního provozu, ale i související osvěta vedla předně k nutnosti vzájemné ohleduplnosti všech účastníků silničního provozu, k čemuž umožnění jízdy cyklistů vedle sebe za stanovených podmínek je jedním z předpokladů.

Autor: Jiří Azur | 434 podpisů

Více >
Petice za práva rodiček, zdraví a bezpečí při porodu 5235 podpisů

Petice za práva rodiček, zdraví a bezpečí při porodu

Přejeme si respektující a bezpečnou zdravotní péči v těhotenství, při porodu a v šestinedělí. Jsme nespokojeny s českým systémem péče, který je založen na lékařském intervenčním modelu péče, bez možnosti skutečné volby - poskytovatele péče včetně kontinuální péče porodní asistentky, způsobu péče a místa porodu.

Evropský soud pro lidská práva opakovaně vyzval Českou republiku ke změně systému porodní péče tak, aby byl reflektován právní, medicínský a vědecký vývoj. Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen vyjádřil znepokojení nad podmínkami v českém porodnictví, přílišným potlačováním volby žen, včetně bezdůvodného oddělování novorozenců od matek, častého používání zákroků bez medicínského opodstatnění a v rozporu s přáním žen, nepřiměřeného omezování péče porodních asistentek a domácích porodů (http://bit.ly/doporuceni-cedaw).

Proto požadujeme spolu s těmito mezinárodními institucemi po vládě a Ministerstvu zdravotnictví následující kroky:

1. Plnohodnotné zavedení péče porodních asistentek do systému péče o těhotné a rodičky

2. Umožnění vzniku porodních domů

3. Zavedení standardů pro normální porod, monitoring kvality péče a zveřejňování dat

4. Respektování práva rodiček na svobodný a informovaný souhlas a respektování přání rodiček ohledně porodu

5. Zavedení nepřerušovaného kontaktu novorozence s rodiči jako standardu

6. Umožnění svobodné volby místa porodu

 

Odůvodnění:

1. Plnohodnotné zavedení péče porodních asistentek do systému péče o těhotné a rodičky

V České republice je v těhotenství ženám nabízena a hrazena pouze péče gynekologa a při porodu péče pro ženu neznámého a střídajícího se personálu v nemocnici. V šestinedělí není zajišťována navazující péče. V zahraničí se u zdravých nízkorizikových žen osvědčil model kontinuální péče komunitní porodní asistentky, která ženu doprovází celým průběhem těhotenství, porodem i při návštěvách po porodu. Tato péče je bezpečná, je spojena se srovnatelnou mírou novorozenecké mortality a morbidity jako nemocniční péče, ale s výrazně menší mírou poškození zdraví žen oproti porodům v nemocnici a se značnými finančními úsporami.

Přejeme si, aby si ženy mohly i bez lékařské indikace zvolit hrazenou péči porodní asistentky v těhotenství, při porodu a v šestinedělí, aby si v porodnici mohly zvolit péči porodní asistentky namísto péče lékaře a aby zdravotní pojišťovny zajišťovaly návštěvní službu porodních asistentek v těhotenství a v šestinedělí, která by již nyní měla být zajišťována a hrazena, ale není.

2. Umožnění vzniku porodních domů

Porodní domy jsou zdravotnická zařízení vedená porodními asistentkami, jejichž péče u nízkorizikových rodiček vykazuje srovnatelné nebo lepší výsledky než lékařská péče v nemocnicích (The Birthplace Study). Současná česká legislativa klade na porodní domy nejasné a nesplnitelné podmínky, které znemožňují jejich vznik. Přitom porodní domy by byly vhodným rozšířením možností porodní péče, zejména ve větších městech, kde nemocnice bojují s kapacitními problémy. Porodní domy jsou vhodnou alternativou pro ženy, které zvažují porod doma.

Přejeme si, aby podmínky pro provoz porodních domů byly stejné jako v zahraničí, kde se již osvědčily, a aby péče v porodních domech byla hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

3. Zavedení standardů pro normální porod, monitoring kvality péče a zveřejňování dat

Mezi českými porodnicemi panují neodůvodněné obrovské rozdíly v kvalitě péče, v respektování medicíny založené na důkazech a v míře prováděných zásahů do porodů. Někde je prováděn nástřih hráze téměř všem prvorodičkám, zatímco jinde nástřih provedou jen 1 z 5, někde se rodí skoro každé druhé dítě císařským řezem, jinde je to 1 dítě z 10 (www.jaksekderodi.cz). V některých porodnicích se stále provádí tlačení na břicho rodičky, nebezpečná praktika bez důkazů o její účinnosti. V českých podmínkách neexistují standardy pro normální zdravý porod a nejsou respektována ani doporučení Světové zdravotnické organizace založená na vědeckých poznatcích. Statistická data o péči v jednotlivých porodnicích Ministerstvo zdravotnictví utajuje. Výbor pro odstranění diskriminace žen přitom vyžaduje přijetí a prosazování protokolu o normální porodní péči bez zbytečných lékařských zákroků.

Přejeme si, aby vznikly standardy pro normální porod založené na vědeckých poznatcích, aby Ministerstvo zdravotnictví monitorovalo a pravidelně vyhodnocovalo kvalitu péče v porodnicích a přijalo opatření, která povedou k jejímu zlepšování (zejména zveřejňování dat porodnic, způsob financování péče, který motivuje poskytovat bezpečnou a zdravou péči, a vzdělávání zdravotníků).

4. Respektování práva rodiček na svobodný a informovaný souhlas a respektování přání rodiček ohledně porodu

Ženy se v porodnicích běžně setkávají se zákroky bez svobodného a informovaného souhlasu, a dokonce někdy i proti své vůli. Zdaleka přitom nejde jen o postupy prospěšné pro ženy a děti, jak by se mohlo zdát. Jde velmi často o problematické postupy, které Světová zdravotnická organizace považuje za škodlivé, neefektivní, neprověřené nebo nevhodně používané (http://bit.ly/doporuceni-who; http://bit.ly/problematicke-postupy). Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen například poukazuje na časté provádění nástřihu hráze bez medicínského opodstatnění a v rozporu s přáním ženy. Výbor požaduje po státu, aby zajistil, že všechny zákroky budou prováděny pouze s předchozím svobodným a informovaným souhlasem ženy. Kromě toho v porodnicích dochází k tomu, že nejsou respektována legitimní přání ženy, její volba doprovodu u porodu a dochází k narušování soukromí přítomností nadbytečného personálu u porodu.

Přejeme si, aby bylo naplněno doporučení Výboru a aby byl respektován svobodný a informovaný souhlas ženy se všemi vyšetřeními a zákroky v průběhu těhotenství a porodu a aby byla respektována přání ženy v souvislosti s porodem a její právo na soukromí. Přejeme si, aby docházelo ke vzdělávání zdravotníků o právech žen na informovaný souhlas a soukromí a aby nerespektování těchto práv bylo sankcionováno.

5. Zavedení nepřerušovaného kontaktu novorozence s rodiči jako standardu

V porodnicích je stále ještě běžné oddělování dětí od matek a otců, a to nejen na pár minut, ale i na dlouhé hodiny i dny. Přitom právem dítěte a jeho přirozenou potřebou je být v nepřerušovaném kontaktu se svými rodiči, zejména s matkou kvůli kojení a pocitu bezpečí. Výbor pro odstranění diskriminace žen kritizuje bezdůvodné oddělování novorozenců od matek a požaduje přijetí jasných metodických pokynů k zajištění toho, aby oddělení novorozence od matek podléhalo požadavku medicínské nezbytnosti.

Přejeme si naplnění tohoto doporučení Výboru a také to, aby věcné a technické požadavky na vybavení porodnic reflektovaly potřebu na zachování nepřerušovaného kontaktu matky a dítěte, a to i v situacích, kdy nejde o fyziologického novorozence.

6. Umožnění svobodné volby místa porodu

Stát uznává, že žena má právo si zvolit porod mimo nemocnici, v domácím prostředí. Problém je v tom, že stát brání tomu, aby u takového porodu byla poskytována potřebná péče porodní asistentky. Ze strany státu je to „motivace“ ženy, aby si místo porodu doma zvolila porod v nemocnici. Ve skutečnosti je to ohrožování zdraví a života ženy i dítěte, neboť část žen z různých důvodů plánovaně rodí a bude rodit doma. Na nepřiměřené omezování domácích porodů poukazuje i Výbor pro odstranění diskriminace žen a požaduje po České republice přijetí kroků včetně legislativních kroků k umožnění bezpečného a dostupné možnosti zvolit si porod s porodní asistentkou mimo nemocnici.

Přejeme si, aby bylo naplněno doporučení Výboru a existovala možnost zajistit si porodní asistentku k porodu doma a aby stát přestal odrazovat porodní asistentky od poskytování péče ženám.

Autor: Zuzana Candigliota | 5235 podpisů

Více >
Petice za odvolání ředitelky SPŠS ve Valašském Meziříčí 67 podpisů

Petice za odvolání ředitelky SPŠS ve Valašském Meziříčí

Případ paní Ludmily Surovjatkinové se stal v roce 2013 soudním sporem o neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, kterou jí dal, a to opakovaně a zcela neoprávněně její zaměstnavatel, a to Střední průmyslová škola stavební Valašské Meziříčí, když paní učitelce musela být v roce 2020 vyplacena na náhradě ušlé mzdy částka dosahující cca 1 500 000,- Kč. Celá věc pak má především lidskou stránku, nad kterou se mnozí zcela vážně zamýšlejí a podivují se nad tím, jak lze ponechat na místě ředitelky školy paní Ing. Jindru Mikuláštikovou, když právě jejím přičiněním docházelo k podávání nedůvodných výpovědí z pracovního poměru k paní učitelce.

Vzhledem k tomu, že příslušné orgány, které mají ze zákona nejen  odpovědnost za správné hospodaření a celkový chod školy, ale především za to, aby výchova a vzdělávání studentů vedla k  rozvoji jejich morálních postojů, ničeho nečiní, je na nás občanech, rodičích, pedagozích, abychom na celou věc upozornili touto peticí, kterou podepisujeme ve snaze pomoci správné věci a požadujeme, aby z pozice ředitelky Střední průmyslové školy stavební Valašské Meziříčí, byla její ředitelka Ing. Jindra Mikuláštíková (členka rady města a předsedkyně školské komise ve Valašském Meziříčí za hnutí ANO) odvolána a to co nejdříve, nejlépe IHNED. 

Mgr. et Mgr. Renata Gehringer

Autor: Renata Gehringer | 67 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj