Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

Vážený pane řediteli 

Obracíme se na Vás ohledně nevhodného chování p. učitele Hynka při vyučování k našim dětem, kdy je k našim dětem sprostý, arogantní a ponižuje je. Prvky chování bych nazval jedním slovem šikana. Nejedná se jen o první ročník jak již z doslechu víte toto chování se děje minimálně 3 roky. Na rodičovské schůzce pan učitel sdělil, že nemá problém, chování a přístup nechce změnit a následně sdělil citace: To radši odejdu. Na hodiny p. Hynka se děti paní učitelce omlouvají, mají žaludeční potíže atd. To Vám jistě paní učitelka dosvědčí. Děti se ho bojí na cokoliv zeptat, protože místo vysvětlení učiva dojde na ponižování a křik ze strany p. učitele Hynka. Touto peticí Vás my rodiče a žáci Vaší školy žádame o radikální řešení celé situace. 

Vážení rodiče, zákonní zástupci,

rádi bychom, aby od září 2023 mohla otevřít dětem své brány nová inovativní základní škola v Jihočeském kraji. K jejímu vzniku však potřebujeme i Vaši podporu, a proto se na Vás obracíme s žádostí o pomoc.

MŠMT po nás požaduje doložení zájmu zákonných zástupců o vzdělávání dítěte v Základní škole Na Dědině 2.

Pokud máte zájem, aby Vaše dítě/děti mohly být zapsány jak v denním, tak individuálním vzdělávání (v jakémkoliv ročníku) v naší nové ZŠ Na Dědině 2 v obci Nadějkov, Jihočeský kraj, vyplňte prosím petici. 

Odesláním dotazníku se k ničemu nezavazujete, a to ani k reálnému zápisu Vašeho dítěte. Poskytnuté údaje nikde nezveřejňujeme, pouze je předáme MŠMT pro účely správního řízení ve věci žádosti o zápis naší nové základní školy do rejstříku škol.

Děkujeme za Vaši podporu a Váš zájem o rozvoj otevřených a inovativních škol v České republice.

Případné dotazy rádi zodpovíme na níže uvedených kontaktech.

Mgr. Pavel Houška

Základní škola Na Dědině 2, Nadějkov

e-mail: phouska@nadedine.cz telefon: 739 480 476

Vážení čtenáři, z finančních důvodů je přerušen provoz Jindřichohradecké místní dráhy. Bohužel nás to hodně mrzí, ale chceme alespoň část tratí zachovat. Prosím podpořte nás v petici a šiřte jí dál. Hledáme také investory a sponzory.

Základní škola Světoplavci v Třeboni chce navýšit svou kapacitu. Již nyní je zájem o naši školu takový, že jsme letos odmítli 25 zájemců. Nyní pro navýšení kapacity potřebujeme podpisy těch, kteří by o naši školu měli v příštích letech zájem. Ze strany MŠMT je to nutná podmínka schválení navýšení kapacity. Budeme rádi, pokud se mezi naše petenty přidáte i VY! Za každý podpis děkujeme.

Ulice Nad Hejtmanem se nachází na trase císařské (státní) silnice Praha – Linec (vybudované 1753-1755, opravené ve 20. letech 19. století), která má původní povrch z kvalitních dlažebních kostek. Stará císařská cesta je jedním ze symbolů Strkova se zcela nezaměnitelnou atmosférou. V březnu 2021 Město zveřejnilo plán projektu kanalizace v části ulice Nad Hejtmanem směrem k rybníku Hejtman. Zveřejněná studie počítá s asfaltovým povrchem ulice a žulové kostky mají být využity na nový chodník, který má lemovat novou asfaltovou komunikaci s betonovými obrubníky až na hráz rybníka Hejtman. Tento plán znamená zánik původního rozsahu kamenné dlažby a krajinného rázu celé lokality.

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme:

1) okamžité zastavení rozebírání komunikace ulice Nad Hejtmanem, včetně odvážení kostek

2) přípravu opravy historické cesty tak, aby došlo k obnově původního dlážděného povrchu ulice Nad Hejtmanem v celém rozsahu plochy, aby byla opravena do co možná nejpůvodnější podoby se zachováním patníků na hrázi rybníka Hejtman a jeho okolí

3) město Planá nad Lužnicí představí a projedná připravený projekt s veřejností

Petiční výbor: Jana Vorlová, Jiří Rangl, Nad Hejtmanem, Planá nad Lužnicí

Název petice:

Petice za snížení maximální povolené rychlosti z 80 na 50km/hod v úseku komunikace I/3 v Táboře – Měšicích, vymezeného změnou vodorovného dopravního značení před a za křižovatkou I/3 a ulicí Průhon (Svatá Anna) v katastrálním území Měšice u Tábora.

Text petice:

Osadní výbor v Měšicích, zastoupený jeho předsedou, a níže podepsaní občané, žádají touto peticí ŘSD a kompetentní orgány o snížení maximální povolené rychlosti z 80 na 50km/hod v úseku komunikace I/3 v Táboře – Měšicích, vymezeného změnou vodorovného dopravního značení před a za křižovatkou I/3 a ulicí Průhon (Svatá Anna) v katastrálním území Měšice u Tábora. Tato křižovatka je místem častých dopravních nehod. Po zkušebním provozu úpravy této křižovatky byla rychlost v tomto úseku zvýšena na původních 80km/hod. Týden po této úpravě došlo ke dvěma dopravním nehodám. Tato komunikace prochází obcí, kde je standardní povolenou maximální rychlostí 50km/hod. Podél komunikace I/3, procházející příměstskou částí Měšice, jsou dlouhodobě překračovány aktuálně platné hlukové limity ve dne i v noci (naměřený hluk až 69 dB, studie pro ŘSD z roku 2018, zakázka č. 3-1018-2818/1). To vše je možné pouze díky zákonné úpravě a tzv. „staré hlukové zátěži“ z roku 2000 . Tato úprava měla být pouze dočasnou, poskytující státu čas na odstranění této zátěže. Nutnost zvýšení bezpečnosti křižovatky a snížení hlukové zátěže z komunikace I/3 nás opravňují požadovat snížení maximální rychlosti na 50km/hod.

Ing. Milan Jůza, předseda Osadního výboru Měšice, Lipová 377, Tábor 391 56                               ovmesice@seznam.cz

My, níže podepsaní občané, žádáme o snížení maximální rychlosti lodí, člunů a skútrů na výtlačný režim lodí v celé oblasti Vodního díla Kořensko od hráze jezu Kořensko, po hráz Hněvkovice a v Lužnickém rameni až k jezu u Červeného mlýna.

Prohání se zde velikou rychlostí, někteří proto, aby stihli zdymadlo, jiní pro zábavu. Nezastaví je ani rybáři na menších lodích, často projedou těsně okolo, aniž by snížili rychlost, což je nebezpečné a v této oblasti naprosto běžné.

Ačkoli je zde řeka téměř všude užší, než je 100 m a výtlačný režim je tak povinný, prakticky nikdo to nerespektuje a jezdí ve skluzu. Žádáme tak nejen o důslednější nařízení, ale také o kontroly říční policie či Státní plavební správy.

Důvody žádosti:

- skútry i čluny ohrožují plavce (a často i děti), které jednak ve velké rychlosti mohou přehlédnout a také jim vlnami stěžují plavání
- ohrožují ostatní menší lodě na řece (často rybáře), protože velké vlny mohou způsobit jejich otočení
- vlny ničí a potápí lodě přivázané ke břehu
- vlny podemílají břehy
- ryby ve vezírkách trpí

Děkuji

Zakládám petici proti povinnosti nosit roušky v restauracích, barech, hospodách atd. Nedá se v tom 12 i více hodin denně dýchat.

Na tomto úseku se nenachází žádné omezení rychlosti a v posledních několika letech se zde stalo již několik dopravních nehod, jelikož projíždějící auta a motorkáři projíždí rychlostí i přes 100 km/hod. V úseku této komunikace se také nachází autobusová zastávka Větřní-Nahořany, kdy na předmětné zastávce mnohdy v letních měsících vystupují skupiny vodáků, kteří jdou dále po hlavní komunikaci přímo do kempu Branná. Před několika měsíci se stala autonehoda, kdy kamion z důvodu rychlé jízdy nezvládl řízení, narazil do plotu jednoho z obyvatel a projel jím až na zahradu. Naštěstí si na zahradě nehráli děti či nepobíhal pes.

Na tento nedostatek jsme již několikrát upozorňovali, nicméně nám nikdy nebylo vyhověno.

My, níže podepsaní, protestujeme proti stávajícím podmínkám a nesouhlasíme s tím, aby tato silnice byla i nadále bez omezení rychlosti. Umístěním dopravního omezení rychlosti se úsek stane jistě bezpečnějším nejen pro obyvatele a chalupáře, ale také pro cestující projíždějící tímto úsekem a chodce.

Děkujeme.

My, níže podepsaní, vyjadřujeme svým podpisem podporu iniciativě, jejímž cílem je vznik ScioŠkoly v Táboře od školního roku 2018 / 2019.

Jsme skupina rodičů, která chce pro své děti jiný, moderní způsob vzdělávání, přizpůsobený jejich potřebám. Jelikož žádná jiná škola v bližším ani vzdálenějším okolí Tábora nenabízí podobný způsob vzdělávání jako právě ScioŠkola, rozhodli  jsme se podpořit její založení v Táboře.

Vůči svým dětem pociťujeme zodpovědnost za správně zvolené vzdělávací prostředí. Přijímáme, že každý vzdělávací systém má své odlišnosti a že tedy každé dítě bude ze školy vybaveno jinými dovednostmi.

Chceme, aby naše děti prožily smysluplně naplněná školní léta ve škole, která:

- klade důraz i na měkké dovednosti, především kritické myšlení, schopnost argumentace a vyjednávání, tvůrčí řešení problémů
- zaujímá individuální přístup ke každému žákovi podle jeho zájmů, aktuálních potřeb a osobnostních rysů
- učí předměty propojeně a ne izolovaně, takže si žáci mezi nimi vytvoří souvislosti,

- nabízí školský vzdělávací program se zcela jedinečným zaměřením

Vážený pane rektore, obracíme se na Vás s žádostí o zachování provozu Bufetu pod schody v budově menzy Jihočeské univerzity.

Nesouhlasíme se záměrem vedení Kolejí a menz JU zrušit provoz bufetu a papírnictví a nahradit jej pouhou kavárnou, čímž by studenti přišli o další služby, jež bufet nabízí (kopírování, tisk, laminace, kroužkové vazby, prodej učebnic, ale také drogistického zboží).

Domníváme se, že tyto služby by měly být zajištěny v rámci každého moderního univerzitního kampusu a zrušení provozu, který je poskytuje, je krokem zpět.

Vážený pane rektore, obracíme se na Vás s žádostí o zachování provozu kadeřnictví v budově menzy Jihočeské univerzity.

Nesouhlasíme se záměrem vedení Kolejí a menz JU změnit využití prostor stávajícího kadeřnictví a tuto provozovnu, jejíž služby využívají již více než dvacet let studenti i zaměstnanci JU, zrušit bez náhrady. Kadeřnictví bývá běžnou součástí kampusu většiny univerzit (nejen zahraničních), v ČR např. ČZU, VUT nebo areálu ČVUT na Strahově. Jsme přesvědčeni o tom, že kadeřnictví i do kampusu naší univerzity patří stejně jako menza, bufet nebo kavárna.

Ludvík Friebel

Renata Klufová

Jsme Proti Šmírováni ze Strany Řiditele Mercury Centra 
Dobrý den sice stránku máte skvělé, že reklamujete Merkury centrum, ale nelíbí nám že ředitel který oficiální ředitel ještě není, šmíroval nájemné jednotky , a stým překážel k nám při podnikání, my nájemníci platíme velký nájmy, a zato očekáváme že nás nikdo nebude šmírovat, a bez ohlášení vstoupil do nájemné jednotky, to je porušení nájemní vztah,a dále že chce zabudovat kamerový systém přímo do kanceláři a stým nás sledovat šmírovat ,kdy zavíráme, otvíráme a kdy chodíme na obědy. pan ředitel Vlasák by měl uvědomit že to je porušení a trestní čin šmírování, nato tam máme ochranku aby hlídal pořádek a klid,to tak fungovalo až do teď. .a dále chci zeptat jak je to možní že ředitel napadá ochranku,viděla jsem to na vlastní oči jak ředitel tahal násilím ochranku aby nájemná jednotka který zásoboval ,uklidil vozík ,má tak chovat ředitel? když ochranka je a byl vždy pravá ruka ředitele?
 

 Pomozte nám zastavit byrokracii a získat zpět hrazenou péči pro pacienty z Třeboňska ošetřované agenturou domácí péče MOJE SESTRA, kterou jim Všeobecná zdravotní pojišťovna od 1. června odmítá hradit. Děkujeme.

Gamer probably all know the game The Last of Us and jeto been 3 years since emerged and Naughty Dog show not wish to verify that they work for the continuation therefore on The Last of Us 2 Help, and signs this petition to tell us if you're working on it.....

Pravděpodobně všichni známé hru The last of us ale nevíme jestli bude pokračování  tedy  The last of us 2 pořad není oznámení o pokračování a aní  nevíme jestlí na tom pracují touto  petici doufám že by nám  to mohli Konečně odpovědět 

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním
 

My, níže podepsaní, vyjadřujeme svým podpisem podporu iniciativě, jejímž cílem je vznik waldorfské školy v Táboře od školního roku 2017 / 2018. Jsme přesvědčeni, že Tábor potřebuje rozšířit stávající nabídku vzdělávání. Chceme tak aktivně využít občanského práva daného zákonem na volbu vzdělávací cesty pro svoje děti.

Petiční výbor ve složení:

Valérie Procházková, Bukurešťská 2792, 39 005 Tábor

Tomáš Bílý, Náchodská 2686, 39 003 Tábor

Martin Slach, Vřesce 3, 391 43 Ratibořské Hory

Petiční výbor zastupuje Valérie Procházková

Milí rodiče,

Vy, kteří pracujete do 16 hodin nebo dojíždíte za prací do různých končin a vyzvedávání Vaší ratolesti před touto hodinou je pro Vás neskutečný maraton nebo zcela nemožné, prosím přidejte svůj podpis k této žádosti o prodloužení pracovní doby ve školní družině ZŠ Nové Hrady. 

Znění žádosti:

Žádáme vedení školy o prodloužení pracovní doby školní družiny ZŠ v Nových Hradech do 16.15 hod. počátkem září školního roku 2016.

Usilujeme také o letní provoz družiny ve školním roce 2016-2017.

Děkujeme, že jste se přidali!

PS: Tato žádost s podpisy bude předána panu starostovi k získání požehnání a zároveň panu řediteli ZŠ

Žádost o zápis „Waldorfské školy České Budějovice – střední odborné školy, základní školy a mateřské školy o.p.s.“ do rejstříku škol vedeného při MŠMT.
V minulých dnech obdržel zřizovatel Střední waldorfské školy zamítavé rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve věci zápisu této školy, obor 78-42-M/004 Waldorfské lyceum, do rejstříku škol.

     Rodiče dětí z Českých Budějovic, Písku a širokého okolí si na základě dlouholetých pozitivních zkušeností s oběma základními waldorfskými školami přejí, aby jejich děti mohly pokračovat ve vzdělávání na střední waldorfské škole.

     Svým podpisem vyjadřujeme souhlas s jejich požadavkem a podporujeme tak jejich občanské právo dané zákonem – právo rodičů na volbu vzdělávací cesty pro své děti.

     Vyjadřujeme tak svou podporu snahám o vznik Střední waldorfské školy v Českých Budějovicích a jednoznačně nesouhlasíme se stanoviskem MŠMT, které žádost o vznik této školy zamítlo, přestože vůle občanů a jejich volených zástupců vedla k jinému cíli.

Petiční výbor: Magdalena Kubínová Šebelková - matka čtyř dětí navštěvujících Waldorfskou školu, Eva Čížková, Tomáš Horák

My, níže podepsaní  vnímáme jako nespravedlivé a nedemokratické,  že jsme krokem zastupitelstva Obce Drážov (viz. zápis z jednání zastupitelstva obce Drážov ze dne 11.2.2015) vyčleněni z účastni na průzkumu názoru obyvatel  Dobrše na stavbu rozhledny SCHODY DO NEBE. Výsledek průzkumu s má stát důležitým, rozhodujícím dokumentem při rozhodování zastupitelstva o tom, zda rozhledně na vrchu nad Dobrší Obec Drážov opravdu vyjádří podporu. Provedení průzkumu je zřetelnou revokací usnesení Svazku obcí šumavského Podlesí z listopadu roku 2013.

Jsme přesvědčeni, že možnost vyslovit názor  se týká i nás jako obyvatel,  kteří nemáme sice v Dobrši hlášený trvalý pobyt, ale jsme zde  vlastníky nemovitosti, jsme rodáci, naše rodiny mají kořeny v této obci a nebo jsme k místu jen dlouhodobě vázáni a máme k němu vřelý osobní  vztah.

Oceňujeme osobní přínos osob, v projektu zaangažovaných, mezi nimi i pana Pavla Rejška, který dal část pozemku pro stavbu rozhledny nezištně k dispozici.

Podporujeme úsilí Svazku obcí Šumavského Podlesí  a  závěr  učiněný usnesením SOŠP  (členem SOŠP je i obec Drážov) na zasedání dne 15.11.2013, kde členové svazku souhlasili s financováním projektové dokumentace pro územní řízení na akci „Rozhledna Dobrš“, včetně vydání územního rozhodnutí.

Svým podpisem vyjadřujeme  souhlas a  podporu ke zbudování rozhledny  v podobě,  jak byla navržena (viz. obrázek jako součást petice)  a SOŠP odsouhlasena. Realizaci projektu  vnímáme jako jedinečnou příležitost zviditelnění obcí a regionu šumavského Podlesí v širším kontextu oblasti cestovního ruchu.

Iniciátoři petice: Hana Sovová, Ivo Kraml, Květa Čulejová