Petice za úpravu projektu náměstí Míru ve Zlíně 81 podpisů chybí 319

Petice za úpravu projektu náměstí Míru ve Zlíně

Petice za úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně

(petice podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním)

 

            Na základě informací získaných na veřejném projednání my, níže podepsaní občané, žádáme

o úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně v těchto  bodech:

 

1) Zachování čtyř vzrostlých lip v centru náměstí Míru ve Zlíně. Nový projekt rekonstrukce náměstí nerespektuje trvale se zvyšující průměrné teploty v intravilánu města. Mikrolima otevřeného vydlážděného prostoru náměstí znepříjemní a některým občanům znemožní účast na veřejných akcích konaných na náměstí. Již nyní je stín tvořený lípami pro mnohé jediným místem, kde v letních dnech mohou na náměstí být. Finanční náklady na udržení jakýchkoliv nově vysazených dřevin budou několikanásobně vyšší, než náklady na údržbu stávajících vzrostlých lip.

 

2) Z poskytnutých informací k projektu vyplývá, že není vyřešena otázka nakládání s odpady pro místní obyvatele a podnikatelský sektor.

 

3) Stejně tak není vyřešena obslužnost veřejných akcí vyžadujících těžkou techniku - přemísťování například modulových staveb při filmovém festivalu.

 

4) Nové pódium neodpovídá potřebám akcí s většími prostorovými nároky nebo větším počtem vystupujících (Městské divadlo, folklórní festivaly a jiné).

 

5) Vytvoření několika menších vodních prvků zpříjemňujících pobyt na náměstí
v teplém období roku (v současnosti duben až září).

 

Autor: Světlana Holešovská | 81 podpisů

Více >
Petice za dokončení výstavby rychlostní komunikace D49 v úseku Hulín – Fryšták – Horní Lideč – SK 408 podpisů chybí 641

Petice za dokončení výstavby rychlostní komunikace D49 v úseku Hulín – Fryšták – Horní Lideč – SK

My, níže podepsaní občané České republiky, zejména občané Zlínského kraje, vyzýváme všechny odpůrce této stavby, aby zanechali veškerých aktivit, jejichž jediným cílem je oddalování výstavby části rychlostní komunikace D49 v úseku Hulín – Fryšták – Horní Lideč – Slovenská republika ve Zlínském kraji.

 

Máme za to, že co nejrychlejší dostavba této komunikace uleví občanům žijících v přilehlých obcích.

 

Zejména dojde ke zlepšení životního prostředí v těchto obcích, neboť se omezí hlukové i smogové zatížení těchto oblastí a většina dopravy, která tamní obyvatele každodenně omezuje, bude odkloněna na novou komunikaci. D49 v úseku Hulín – Fryšták – Horní Lideč – Slovenská republika totiž má sloužit zejména jako obchvat výše uvedených obcí. Dalším přínosem pro tyto oblasti bude zkvalitnění místní fauny a flory. Doprava se totiž již nebude koncentrovat v místech, která na to nejsou uzpůsobená.

 

Dokončení stavby této komunikace nicméně bude mít pozitivní dopad i na ekonomiku Zlínského kraje, kdy Zlín a další obce budou konečně připojeny na dálniční síť. 

 

Znovu tedy vyzýváme všechny spolky, které se samy označují jako „ekologické“, aby si uvědomily, že nejen někteří aktivisty vybraní živočichové, ale i lidé mají právo na příznivé životní prostředí. Měly by tak přestat oddalovat výstavbu této páteřní komunikace Zlínského kraje. 

 

Z výše uvedených důvodů požadujeme co nejrychlejší zlepšení životního prostředí a konkurenceschopnost Zlínského kraje, a podporujeme tak dostavbu rychlostní komunikace D49.

 

Petiční výbor:

 

Marek Novák, předseda a zástupce petičního výboru, zlínský patriot, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, člen podvýboru pro dopravu

 

Jiří Korec, člen petičního výboru, primátor města Zlín

 

Radek Doležal, člen petičního výboru, radní pro dopravu Zlínského kraje

 

Martin Štětkář, člen petičního výboru, koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje, člen výboru pro dopravu zastupitelstva Zlínského kraje

 

Autor: Marek Novák | 408 podpisů

Více >
„Za čistou variantu teplárny CTZ v Uherském Hradišti“ 176 podpisů chybí 324

„Za čistou variantu teplárny CTZ v Uherském Hradišti“

Vážení zastupitelé a představitelé města,


My, níže podepsaní, vítáme záměr zamezení prašnosti skládky uhlí v areálu teplárny CTZ s.r.o. na adrese Sokolovská 572, Uherské Hradiště a podporujeme náhradu dnes používaného uhelného prachu zemním plynem.


Vedle této varianty však většinový vlastník teplárny spolu s městem zvažují možnost výstavby spalovny směsného komunálního odpadu, případně odpadních kalů (tzv. ZEVO), nebo výstavby bioplynové stanice, kde by byl likvidován biologicky rozložitelný komunální odpad.


Chápeme nutnost řešení odpadové politiky v Uherském Hradišti v delším horizontu, avšak nesouhlasíme s uvedenými záměry zpracování odpadů v areálu CTZ s.r.o.


Umístění zařízení na zpracování odpadů v takové blízkosti obytné zástavby, škol, obchodních středisek a zařízení ke sportu a rekreaci považujeme za naprosto nevhodné a nezodpovědné.


Proto vás vyzýváme, abyste plně podpořili variantu náhrady kotlů na uhlí za moderní kogenerační jednotky, kde bude sloužit jako palivo pouze zemní plyn.


K uvedenému postoji nás vedou především tyto důvody:
1. Podle dostupných informací by se v případě zvažované realizace spalovny odpadů (ZEVO) jednalo o zařízení nespadající pod zákon o integrované prevenci, takže by nebyla zajištěna nejvyšší dosažitelná bezpečnost a minimalizace negativních vlivů spalovny na zdraví a životní prostředí, v souladu s nejlepšími dostupnými technikami pro tato zařízení.


2. U těchto zařízení nelze zcela vyloučit možnost havárií, především požáru v zásobníku odpadů, kdy mohou velmi nebezpečné zplodiny hoření odpadů volně unikat do okolí.


3. Současná zákonná kontrola provozu spaloven nezaručuje dodržování emisních limitů pro škodliviny nepřetržitě po celou dobu provozu, zvláště při spalování odpadů s tak proměnlivým složením, obsahujících řadu složek, které způsobují toxicitu zplodin spalování.


4. V případě provozování bioplynové stanice, zpracovávající biologicky rozložitelný odpad metodou anaerobního vyhnívání, je největším rizikem šíření obtěžujícího zápachu. Původem zápachu bývají samotné zpracovávané odpady, poruchy jednotlivých uzlů zařízení a chyby v řízení procesu vyhnívání směsi odpadů s proměnlivým složením.


5. Prakticky nefunkční legislativa ochrany občanů před emisemi zápachu (neexistující emisní limity a nedostatečné předpisy pro výstavbu a kontrolu těchto zařízení) umožňuje pouze preventivní řešení těchto problémů bioplynových stanic zpracovávajících komunální odpady a tím je umístění minimálně 800 m od obytné zástavby, což v případě CTZ nelze dodržet.


6. Nechceme připustit vyšší znečištění Uherského Hradiště, než lze docílit přechodem čistě na zemní plyn. Preferujeme řešení, které může přispět k omezení stálého nárůstu alergií, počtu astmatiků, respiračních onemocnění, a dalších chorob.

 

Děkujeme za projednání našeho stanoviska a věříme, že se naplní slova pana starosty, uvedené ve Zpravodaji města (2020/01):


„Nepostavíme tu nic, co by nebylo výhodné pro město a jeho obyvatele nebo co by mělo negativní vliv na životní prostředí.“


Věříme tedy, že při volbě varianty náhrady uhlí zvítězí zájem ochrany zdraví a životního prostředí a bude realizován přechod teplárny čistě na zemní plyn.

Autor: Jakub Grós | 176 podpisů

Více >
Za zrušení památkové zóny Zlín - Letná 80 podpisů chybí 920

Za zrušení památkové zóny Zlín - Letná

ŽÁDOST

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod

a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním


My, níže podepsaní občané Statutárního města Zlína, prostřednictvím této petice žádáme zastupitelstvo, aby respektovalo naše společné přání a zmenšilo území Městské památkové zóny Zlín vytýčené vyhláškou Jihomoravského KNV ze dne 20.11.1990, o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny, na jednu „hlavní“ či „páteřní“ ulici“ dané čtvrti (např. na Letné pouze na ulici Mostní).

Důvody našeho rozhodnutí jsou v hrubých rysech tyto:

Městská památková zóna Zlín zahrnuje téměř celé území Velkého Zlína, tj. převážnou část průmyslového zahradního města  vybudovaného z velké části firmou Baťa v 1. třetině 20. století. Rozloha území Městské památkové zóny činí 430 ha.  Statutární město Zlín stanovilo hlavní zásady památkové péče v Městské památkové zóně Zlín, které však nelze v současné době dodržet. Ačkoliv hlavní a obslužné komunikace protínající památkovou zónu svou velikostí neodpovídají současnému provozu a obyvatelé či návštěvníci rodinných domků nemají kde zaparkovat vozidla  - pokud parkují na komunikaci, brání mnohdy průjezdu jiným vozidlům (což zejména u vozidel záchranné služby či hasičů může mít fatální následky), nelze na pozemku přináležejícím k objektu baťovského domku umisťovat kromě přístavby žádné další stavby jako např. volně stojící garáže, přístřešky, zpevněná parkovací stání atd. Stávající nepovolené dřevěné přístavby je nutno údajně chápat jako dočasnou a nezbytnou podmínku asanace nejpozději během realizace přístavby domku s tím, že pokud se občan rozhodne pro rekonstrukci domku, je součástí podmínek památkové péče i podmínka odstranění provizorní stavby. Obyvatelé se tak dostávají do neřešitelné situace – buď domek neopraví a nechají u svého jednodomku, půldomku či čtvrtdomku nevzhlednou stavbu, kterou mohou využívat jako příslušenství k svému obydlí nebo se pokusí domek opravit a dostanou se do situace, kdy budou stavět bez řádného povolení, neboť stavba nebude povolena a bude jim hrozit sankce v podobě odstranění nepovolené stavby.

Již dávno nelze říci, že by v památkové zóně byl zachován jednotný „vzhled“ domků.  Původní urbanistické pojetí výstavby baťovských dělnických koloniích bylo dáno záměrem vytvořit město v zahradách. Architektonický záměr však začal brát za své v průběhu 2. světové války, kdy se začalo okolí domků využívat zemědělsky a došlo k narušení jednolitého rázu. V dnešní době je památková zóna plná stávajících a nově postavených staveb s tím, že některé stavby jsou trpěny a jiné ne – občan nemá jistotu, zda mu bude měřeno stejným metrem jako ostatním a jeho stavba bude trpěna či bude označena za stavbu v rozporu s veřejným zájmem. Město nezvládá řešit stávající problémy, a tak dochází ke sporům ohledně „černých staveb“ a často i k sousedským sporům. Co je či bylo umožněno jednomu, je zakázáno druhému. Chybí předvídatelnost a transparentnost postupu veřejných orgánů.  

S ohledem na výše uvedené navrhujeme, aby byla Městské památková zóna zmenšena -  zúžena na jednu „hlavní“ či „páteřní“ ulici“ dané čtvrti (např. na Letné pouze na ulici Mostní), které budou opraveny za finanční pomoci města tak, aby bylo pro budoucí generace zachováno „baťovské bydlení“ v původním duchu, kde se všem občanům bude žít dobře, nikoliv chátrající skanzen. Pevně doufáme, že jako naši volení zastupitelé budete respektovat naše přání a zasadíte se o zmenšení území Městské památkové zóny Zlín vytýčené vyhláškou Jihomoravského KNV ze dne 20.11.1990, o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny, na jednu „hlavní“ či „páteřní“ ulici dané čtvrti (např. na Letné pouze na ulici Mostní)  a pomůžete tak ke zkvalitnění života občanů svého města. Děkujeme.

Autor: Petr Říha | 80 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

Zlínský x celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj