{"text":"
V Olomouci, dne 10.4.2015
Krajský úřad Olomouckého kraje
Jeremenkova 40a
779 11 Olomouc
K rukám ing. Zdeňka Švece, náměstka hejtmana Olomouckého kraje pro rezort školství
PETICE ZA NAVÝŠENÍ POČTU VOLNÝCH MÍST NA OSMILETÝCH STUDIJNÍCH OBORECH OLOMOUCKÝCH GYMNÁZIÍ
Vážený pane náměstku,
chtěli bychom Vás tímto požádat o revizi usnesení Rady Olomouckého kraje UR/47/28/2014, které stanovuje počty přijímaných žáků na osmileté studijní obory gymnázií v roce 2015.
Zkušenosti z celého světa ukazují, že kvalitní vzdělání je motorem rozvoje a prosperity celé společnosti. Výsledky státních maturit ukázaly, že právě absolventi osmiletých gymnázií dosahují nejlepších studijních výsledků a následně se z jejich řad rekrutují i nejlepší studenti na univerzitách.
Domníváme se, že výše uvedené rozhodnutí nepodporuje rozvoj vzdělanosti v našem kraji a situace začíná být neúnosná zejména v krajském městě Olomouci, kde byla již v tomto školním roce odebrána jedna třída pro osmiletý studijní program na Gymnáziu Olomouc - Hejčín a pro následující školní rok má být o jednu třídu méně i na Slovanském gymnáziu Olomouc. Důvody pro revizi rozhodnutí vidíme následující :
- z prvního stupně základních škol začínají přicházet populačně silnější ročníky, rozhodnutí omezit počet přijatých studentů nereflektuje tento demografický trend (Český statistický úřad, www.czso.cz),
- zatímco ve čtyřicetitisícových městech Prostějov a Přerov mají děti k dispozici 90 volných míst na osmiletých gymnáziích, tak ve stotisícové Olomouci je jich pouze 114 (www.atlasskolstvi.cz), což znamená, že olomoucké děti mají statisticky výrazně nižší šanci dostat se ke kvalitnímu vzdělání v místě bydliště než jejich prostějovští a přerovští vrstevníci,
- situace zašla tak daleko, že šance pro přijetí na Slovanské gymnázium v Olomouci (cca 11%) je v letošním roce již srovnatelná s šancí dostat se na nejprestižnější obory na univerzitě (data z Univerzity Palackého za rok 2014, např. LF, obor Všeobecné lékařství - 9%, PF, obor Právo - 16%, FF, obor Psychologie - 9%) a takto přísný výběr je u 11-letých dětí a všeobecného studijního oboru zcela neadekvátní,
- obě výše zmiňovaná gymnázia (Ol.-Hejčín a SGO) svými výbornými výsledky dlouhodobě prokazují, že i při větším počtu otevřených tříd mají její absolventi vysokou kvalitu, jinými slovy, že na těchto školách ještě nebylo dosaženo stavu, kdy kvantita jde na úkor kvality (vysledky.cermat.cz).
Věříme, že vezmete v úvahu výše uvedená data a navýšíte počet přijímaných žáků na olomoucká gymnázia. Dejte, prosím, dětem šanci na kvalitní vzdělání.
Petiční výbor:
Doc. RNDr. Martin Kubala, Ph.D. (zástupce pro styk se státními orgány)
MUDr. Andrea Spurná
JUDr. Irena Bischofová
Autor: Martin Kubala | 512 podpisů
Více >My, níže podepsaní, důrazně protestujeme proti záměru šumperské radnice zbourat hudební altán ve Smetanových sadech v Šumperku.
Altán, který v parku stojí od padesátých let minulého století, k tomuto místu neodmyslitelně patří. Zastupitelé města by měli naopak podpořit nejrůznější aktivity, které by se zde mohly odehrávat. Demolice altánu by navíc přišla jen o málo levněji, než jeho oprava. Připadá nám barbarské ničit něco, co by mohlo sloužit další desetiletí.
Žádáme zastupitele města, aby své rozhodnutí altán zbourat revokovali a stavbu ve Smetanových sadech nechali zachovanou.
Autor: Jiří Prývolt | 14 podpisů
Více >Region trpící vysokou nezaměstnaností, nezájmem investorů a také nechutí se situací cokoliv dělat má jeden z nejvyších poplatků za svoz odpadu.
My, níže podepsaní, žádáme adekvátní snížení ceny za svoz odpadu ať už pro ty, kteří třídí, nebo plošně pro všechny. Tímto povinným poplatkem dotujeme město, které by zrova starost o životní prostředí mělo vzít na sebe, protože cestovní ruch je snad jediné, co nám v Jeseníku zůstává.
Žádáme město, aby šlo vstříc občanům a snížilo poplatek za svoz odpadu alespoň pro ty, kteří poctivě třídí a podílí se tak na zachování kvalitního živtního prostředí obecně.
obrázek z denik.cz
Autor: Pavel Novák | 294 podpisů
Více >Žádáme o zprůjezdnění Kravařovy ulice v Prostějově z náměstí směrem na Plumlovskou ulici a Jiráskovo náměstí.
Ulice byla před několika lety uzavřena s tím, že na ní vznikne kavárenská ulice s posezením a občerstvením. Tento záměr se však nikdy neuskutečnil a uzavření ulice tak ztratilo svůj význam.
„Výjezd z ulice byl vždy bezpečnější a plynulejší, když byl řízený světelnou křižovatkou. Je proti zdravému rozumu používat k výjezdu boční uličky, což ve větší míře ohrožuje chodce i děti kolem školy. Pro chodce i pro maminky s kočárky je daleko víc nebezpečné, když auto s ulice vycouvává. Zároveň je trasa výjezdu o mnoho delší, s čímž souvisí vyšší spotřeba pohonných hmot a zhoršení kvality ovzduší," řekl František Opavský.
Chceme, aby byl obnoven původní stav a Kravařova ulice byla opět průjezdná.
Autor: Michal Prokůpek | 2 podpisy
Více >Další ranou pro obyvatele Jesenicka je plánované zrušení vlakového spojení mezi Jeseníkem a Krnovem.
Tím by 15. června skončilo také spojení mezi Jeseníkem a Ostravou. „Byla by to pro nás katastrofa. Už nyní je problém někam se dopravit. Když se nedostanu do Šumperku nebo do Olomouce, řeším to tak, že jezdím do Opavy nebo do Ostravy. To asi padne úplně,“ říká Jaroslava Bednářová z Mikulovic.
Dopravní obslužnost Jesenicka není ani v současnosti ideální. Autobusy se lidé z okolí Zlatých Hor již nyní nedostanou například k prvnímu rannímu vlaku do Olomouce nebo od posledního večerního spoje z vnitrozemí. Všichni řeší dopravu autem. Kdo ho nemá, má smůlu. Jeseník spojují s Krnovem denně čtyři páry spěšných vlaků. Část trasy vede přes polské území. Za používání tohoto úseku dráhy inkasuje polská strana na základě pětašedesát let staré dohody vysoké poplatky. Do údržby zanedbané trati však dlouhodobě neinvestuje.
Žádáme ministerstvo dopravy, aby celou situaci neprodleně řešilo i s polskou stranou tak, aby vlakové spojení mezi Jeseníkem a Krnovem zůstalo zachováno. Vedení Českých drah zřejmě tato situace nezajímá, Jesenicko je daleko od Prahy. Tato oblast s jednou z nejvyšších nezaměstnaností v republice by tak znovu (po kolikáté už?) utrpěla. Je snad snahou vystěhovat tento krásný kout naší země?
Autor: Adam Boušek | 1990 podpisů
Více >Lyžaři, kteří chtějí ze Šumperka odjet v neděli na svahy v oblasti Branné, Ostružné, Ramzové či na Staroměstsko, mají smůlu. České dráhy zrušily s novým jízdním řádem osobní vlak ze Šumperka s odjezdem po sedmé hodině ráno, který měl v Hanušovicích přípoj do Starého Města i do Jeseníku.
\r\rJedinou možností je odjet ze Šumperka už v půl šesté, což je na lyžování i na túru brzy, nebo až ve čtvrt na deset, což je zase pro turisty i pro lyžaře pozdě. „To si z nás snad dělají legraci“, ozývá se mezi šumperskými lyžaři. Neviňme však jen České dráhy. Krajský úřad v Olomouci, který objednává a platí osobní vlaky, tento spoj zkrátka neobjednal.
\r\r\r\r
„Je to vůči turistům a lyžařům krajně bezohledné. V době, kdy je na Jesenicku jedna z nejvyšších nezaměstnaností v republice a turistický ruch je jednou z mála možností, jak život v této části naší vlasti zpříjemnit“, míní další turisté.
\r\r\r\r
Žádáme proto, aby krajský úřad začal okamžitě s Českými drahami nebo jiným dopravcem jednat a aby byl zrušený spoj co nejdříve obnoven. Nechceme být rukojmími úředníků, kteří od stolu necitlivě rozhodují a daňovým poplatníkům znepříjemňují život!
\r\r\r\r
Fotka:
\r\rhttp://g.denik.cz/58/f6/voda-opoz_denik-1024.jpg
\rAutor: Zdeněk Rychlý | 343 podpisů
Více >Téměř 130 let funguje pošta v Olomouci ke spokojenosti občanů na náměstí Republiky. Teď by se měla přes nesouhlas vedení města, Univerzity Palackého či arcibiskupství přestěhovat do Galerie Šantovka.
Vedení České pošty se dosud ani neobtěžovalo své kroky lidem vysvětlit. Zásadně nesouhlasíme s tím, aby k tomuto přesunu došlo. Je to proti zájmu obyvatel Olomouce i proti zájmu institucí, které v Olomouci sídlí. Nechápeme, jak je možné, že vedení České pošty dělá takové kroky, které jsou v přímém rozporu s přání občanů.
Přimějte i vy vašimi podpisy generální ředitelství České pošty k přehodnocení tohoto záměru a k zachování pošty v Olomouci na náměstí Republiky!
Sdílejte s přáteli a známými.
zdroj fotky:
http://i.idnes.cz/14/011/cl6/STK505224_132542_532132.jpg
Autor: Martin Tvrdý | 249 podpisů
Více >Hotelový dům Strojař v Přerově, v němž donedávna bydleli vojáci, je prázdný. Sílí obavy, že by tento sedmipodlažní objekt ve středu města mohl po prodeji novému majiteli sloužit jako ubytovna pro sociálně slabé.
\r\rhttp://olomouc.idnes.cz/prerov-se-boji-vzniku-noveho-ghetta-armada-se-tu-zbavuje-ubytovny-1cb-/olomouc-zpravy.aspx?c=A131101_1994798_olomouc-zpravy_mip
\r\r\r\r
S touto variantou zásadně nesouhlasíme, protože by přinesla řadu problémů. Žádáme proto městský úřad, aby udělal všechno co je v jeho silách a sám objekt od státu odkoupil. Jistě by se pro něj našlo lepší využití, než vybudování nového ghetta v Přerově.
\r\r\r\r
Petice bude po úspěšném nasbírání podpisů předána Radě města, komisi pro hospodaření s byty, pro sociální a zdravotní záležitosti
\r\r\r\r
Podpis pod petici je nutné potvrdit v následně doručeném mailu.
\rAutor: Antonín Zeman | 1086 podpisů
Více >O možnosti vybudovat tunel pod Červenohorským sedlem v Jeseníkách se hovoří už od čtyřicátých let minulého století.
Vždy však tento záměr narážel na nedostatek financí. V současné době se náklady na stavbu, která by byla jednou z největších svého druhu v České republice, odhadují na 4,7 miliardy korun. (Cena tunelu Blanka v Praze se pohybuje kolem 37 miliard korun). Na výstavbu tunelu pod Červenohorským sedlem by bylo možné čerpat peníze z fondů Evropské unie. Tunel o délce 6 150 metrů s celkovým výškovým rozdílem 46 metrů (dnes silnice přes Červenohorské sedlo překonává 1404 metrů) by vzhledem k délkově, výškově a směrově příznivému vedení silnice I/44 by výrazně zkrátil jízdní dobu, snížila by se spotřeba pohonných hmot a lze také předpokládat snížení počtu nehod a dopravních kolizí. Navíc by během výstavby v oblasti klesla nezaměstnanost. Lepší dopravní dostupnost do jesenického regionu by také mohla přilákat více investorů, které právě komplikovaná dopravní situace (zejména v zimním období) odrazuje od výstavby nových průmyslových objektů. Samozřejmě by se tak snížila nezaměstnanost, která na Jesenicku patří k nejvyšším v republice.
Žádáme proto vládu a další instituce, aby se naším podnětem odpovědně zabývaly.
Autor: František Pavlů | 5243 podpisů
Více >