{"text":"
Nesouhlasím s aktualní sochou Věry Špinarové, žádám její odstranění a vytvoření realné památky na tuto osobnost. Plnou odpovědnost a úhradu nákladů zadavatelům a odpovědným osobám za schválení sochy.
Autor: Dominik Koleják | 1681 podpisů
Více >Poslanecká sněmovna České republiky chce prosadit zákon, který by měl zrušit veřejné sokolnické prezentace. Jedna se o zákon omezující účinkování volně žijících druhů zvířat v divadelním a varietním představení, televizním programu a filmu nebo podobném veřejném představení. Vzhledem k formulaci tohoto návrhu zákona se budou omezení týkat i zvířat jako jsou papoušci, psi nebo i koně.
Ukázky a osvětová činnost je nedílnou součástí sokolnictví a kromě toho, že veřejnost by ztratila pojem o sokolnictví, skončily by např. besedy ve školách, ukázky na dětských dnech, v zoologických zahradách, při historických slavnostech i veškerá další osvětová činnost, která se kolem sokolnictví provádí.
Sokolnictví je tradice v lidské společnosti přetrvávající několik tisíc let a je jako způsob lovu Českou republikou chráněný statek nehmotného kulturního dědictví zapsaný jak na národním seznamu kulturního dědictví, tak na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. V květnu 2020 proběhne na Pražském hradě mezinárodní oslava 10. výročí tohoto významného zapsání naší kulturní památky na seznam UNESCO a my na tuto tradici spolupráce člověka a zvířete můžeme být náležitě hrdí.
Pokud se zakáže osvětová činnost a veřejná prezentace sokolnictví, ztratí se i povědomost o této tradici. A pokud veřejnost nebude moci vyjádřit sokolnictví svou podporu, nezbude nám už moc ochrany před úřednickou byrokracií.
Pokud Vám osud (nejen) sokolnictví není lhostejný, podepište prosím tuto petici.
Autor: Karolína Kratochvílová | 1605 podpisů
Více >V Jáchymově dne 13.5.2019
Vládě České republiky
Senátu Parlamentu České republiky
Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky
Ministerstvu životního prostředí České republiky
Ministerstvu pro místní rozvoj České republiky
Ministerstvu dopravy České republiky
Ministerstvu obrany České republiky
Petice podle §1 zákona c. 85/1990 Sb., o právu petičním
"Za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému při horní hranici lesa na nejvyšším vrcholu Krušných hor Klínovci a jeho okolí a za omezení výšky nových staveb na Klínovci a jeho okolí na maximálně 13 metrů."
Klínovec je nejvyšší vrchol Krušných hor (1244 m n.m.) a to z něj dělá významově výjimečné místo Karlovarského a Ústeckého kraje i sousedního Saska. Tato výjimečnost by mela byt nadřazena všemu ostatnímu. Vrchol Klínovce a jeho okolí by měly zůstat zachovaný pro budoucí generace bez jakékoli další nové dominantní výškové stavby, jež by nepřirozeně narušovala krajinný ráz ze všech přilehlých i vzdálenějších pohledů.
Jedinou dominantou vrcholu Klínovce, nechť' nadále zůstane telekomunikační věž se svou výškou cca 56 metrů, a nikoliv nově uvažovaný záměr výstavby, stezky v oblacích" tzv. SKYWALK. Tato stezka by svou výškou (investoři skoro pokaždé mluví o jiné výšce 50, 65, 70 nebo dokonce 75 metrů), prostorovým objemem a vysokou návštěvnosti (až 400.000 návštěvníků ročně) naprosto zastínila vše, čím je zatím vrchol Klínovce charakteristický.
Návštěvnické (možnosti vrcholu Klínovce a jeho okolí je třeba stanovit limity z mnoha důvodu, ale zejména z důvodu ochrany přírody a krajiny. Případná výstavba na Klínovci a v jeho okolí by neměla přesahovat svou výškou 13 metru.
Nikde jinde v Krušných horách než v okolí nejvyššího vrcholu Klínovce, není lesní ekosystém tak blízko horní hranici lesa. Tento ekosystém, po staletí vystavený extrémním klimatickým jevům, vytváří jedinečné společenstvo necivilizované drsné přírody. Proto si zasloužili zvláštní ochranu, a proto jej již nelze nad únosnou míru dále potlačovat.
Proto my, níže podepsaní občané,
– chceme zachování krajinného rázu nejvyššího vrcholu Krušných hor Klínovce a jeho okolí,
– chceme zachování jedinečného lesního ekosystému při horní hranici lesa na nejvyšším vrcholu Krušných hor Klínovci a jeho okolí,
–chceme omezení výšky nových staveb na Klínovci a jeho okolí na maximálně 13 metru.
Petiční výbor ve složení:
1)Lada Baranek, třida Dukelských hrdinu 516, 362 51 Jáchymov
2)Martin Šlechta, 362 62 Bož Dar 90
3)Mgr. Petr Masák, Stara Kysibelská 599/33, 360 09 Karlovy Vary
Osobou oprávněnou zastupovat petiční výbor ve styku s příslušnými orgány je člen petičního výboru Mgr. Petr Masák, na jehož adresu lze zasílat petiční archy.
Autor: Lada Lapinová | 1536 podpisů
Více >DOPIS DAGMAR ŠIMKOVÉ
\r\r\r\r
Vážená paní Dagmar Šimková,
\r\rv místech, kde jste strávila chvíle šťastného dětství a mládí, které bylo násilně přerušeno Vaším zatčením v roce 1952, se staví lávka. Lávka, která bude spojovat břehy řeky Otavy, snad bude spojovat i lidi. Po dobu dlouhých čtrnácti let Vašeho věznění jste po oblacích posílala vzkazy s otázkou, zda za zdmi věznice o Vás lidé ještě vědí. Vědí. I po 52 letech, které uplynuly od Vašeho propuštění, i po 23 letech, které nás dělí od Vaší smrti. A proto bychom se Vás rádi do oblak zeptali, zda by lávka mohla nést Vaše jméno. Jméno, které by i dalším generacím, které budou po lávce chodit, připomínalo sílu lidské touhy po smysluplném životě.
\r\rV Písku dne 1. 5. 2018
\r\rSvým podpisem vyjadřuji souhlas s návrhem, aby se lávka přes řeku Otavu v Písku, realizovaná podle návrhu Ing. arch. Josefa Pleskota, jmenovala po Dagmar Šimkové, politické vězeňkyni československého komunistického režimu.
\rAutor: Štěpánka Činátlová | 1516 podpisů
Více >Důrazně protestuji proti kácení 22 břestovců v ulici Lužická Praha 2.
Protestuji proti záměru postupně zlikvidovat unikátní stromořadí v ulici Lužická a nahradit jej jiným druhem.
Další informace na www.alejluzicka.cz
Autor: Stepan Mikes | 1183 podpisů
Více >„Nesouhlas s odvoláním jednatele společnosti Divadla Kladno s.r.o., pana Jana KRAFKY, s žádostí o ponechání Jana KRAFKY v pozici jednatele společnosti Divadla Kladno s.r.o.“
My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice, vyjadřujeme důrazný nesouhlas s postupem vedení Statutárního města Kladna.
Hlavním důvodem je náhlé odvolání jednatele společnosti Divadla Kladno s. r. o., pana Jana KRAFKY, bez řádného zdůvodnění a bez věcných důvodů. Nesouhlas je umocněn skutečností, že Jan Krafka z Městského divadla Kladno a Divadla Lampion za necelé 3 roky vybudoval nebývale úspěšné a řádně fungující scény a na nich působící úspěšné soubory, za něž mluví výsledky – neustále se zvyšující počet předplatitelů, četnost repríz, účast na festivalech napříč ČR i v zahraničí, spolupráce se školami a seniory, vytváření dalšího doprovodného programu přispívajícímu ke kulturnímu rozvoji města Kladna a všech jeho občanů.
Proto žádáme, aby úspěšný jednatel společnosti Divadla Kladno s.r.o., pan Jan Krafka, zůstal jednatelem, a i nadále řídil obě populární scény Městského divadla Kladno a Divadla Lampion.
Autor: Městské divadlo Kladno | 1175 podpisů
Více >My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme, aby Liberecký kraj, Krajská správa silnic, starostové dotčených obcí a poskytovatelé dotací respektovali náš požadavek na to, aby při rekonstrukcích a opravách silnic v našem kraji, aktuálně zejména ve Frýdlantském výběžku, bylo bráno v úvahu, že aleje jsou nedílnou součástí našeho domova a krajiny, kde žijeme. Chceme, aby veškeré záměry na kácení alejí a stromořadí byly předem a dostatečně projednány s odbornou i laickou veřejností a aby byla hledána technická řešení, která aleje zachrání před zbytečným kácením.
\r\r\r\r
Zejména požadujeme:
\r\r1. aby žádost o dotace z fondů EU na rekonstrukce silnic ve Frýdlantském výběžku nebyla podána dříve, než bude vyřešena problematika místních alejí,
\r2. aby byl v rámci projektu rekonstrukce silnic „Od zámku Frýdlant k zámku Czocha“ přehodnocen záměr vykácet cca 950 vzrostlých stromů, jež tyto aleje tvoří,
\r3. aby byly v souvislosti s projektem a jeho udržitelností vyčleněny finanční prostředky na ošetření a údržbu alejí,
\r4. aby bylo zváženo, zda je vzhledem k intenzitě dopravy efektivní rozšiřovat komunikace II. a III. třídy na úkor alejí, či zda by stačilo jen opravit jejich v některých případech katastrofální povrch,
\r5. aby bylo hledáno technické řešení, které dovolí v maximální míře zachovat současné aleje,
\r6. aby i v budoucnu Liberecký kraj a Krajská správa silnic své záměry dopředu včas projednávaly s veřejností a místními spolky.
\r\r
Za petiční výbor:
\rIng. Zbyněk Vlk, autor a provozovatel Žijícího skanzenu, Jindřichovice pod Smrkem
\rMgr. Monika Tomašáková, OSVČ, Raspenava
\rMgr. Kryštof Špidla, Ph.D., učitel a zastupitel, Hejnice
\rDr. Milan Maršálek CSc., novinář a zemědělec, Dolní Řasnice
\rIng. Stanislav Budka, pracovník ochrany přírody, Hejnice
\rJolana Bláhová, externí redaktorka, Horní Řasnice
\rPavla Jazairiová, novinářka, Poustka
Autor: Stanislav Budka | 1135 podpisů
Více >Zjistila jsem, že v číně je kontroverzní festival psího masa, na kterém se běžně sní téměř deset tisíc těchto nebohých tvorů, kterým my Evropané přezdíváme největší přátelé člověka, psy se zavírájí do klecí,které jsou mnohdy až 10x měnší než oni sami. Příjde mi to nechutnéa je mi jich líto a nechci jen přihlížet, ale i jednat.
\rAutor: Viola Flajšingerová | 1121 podpisů
Více >"Plácek" pod hlubočepským viaduktem (parcely č. 1282/1 a 1282/6, k. ú. Hlubočepy – ul. K Dalejím) je posledním nezastavěným zeleným místem při vstupu do Prokopského údolí. Již mnoho let slouží návštěvníkům k posezení a občerstvení. Dětské hřiště, které každoročně hlubočepští občané opravují, je oblíbenou zastávkou pro rodiny s dětmi. Díky své poloze se plácek stal místem pro přirozené setkávání sousedů i pro organizování různých společenských akcí. Každoročně se zde pořádá například oblíbený hlubočepský masopust či celopražská slavnost Zažít město jinak. Tuto sociální hodnotu místa považujeme za nenahraditelnou, a to jak pro místní, tak pro návštěvníky údolí.
\rI když plácek leží v přírodním parku a v samém ochranném pásmu rezervace, vedle technické památky Pražský Semmering a na frekventované cyklostezce A12 i naučné stezce Údolím Dalejského potoka, získal jeho vlastník, developerská firma JRD, stavební povolení, které zde umisťuje dva bytové domy s podzemními garážemi (obytný soubor Semmering). Realizace těchto staveb v bezprostřední blízkosti přírodní rezervace by znamenala nejenom "ukusování" ze stále ohroženější zeleně, ale také nenávratný zásah do místního společenského života. Proti stavbám se vyjádřily Česká geologická služba i Agentura pro ochranu přírody a krajiny ČR.
\rVjezdu bagrů do ochranného pásma rezervace, které developer JRD plánuje na září 2016, může nyní zabránit jediné – rozhodné jednání městské části Praha 5, která v těchto dnech jedná o směně plácku s developerem. Proto my, níže podepsaní občané Prahy prostřednictvím této petice dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním žádáme, aby
\r
\r1. Rada MČ Praha 5 na svém bezodkladném zasedání přijala usnesení, které povede k okamžitému a efektivnímu zamezení zastavění parcel 1282/1 a 1282/6 na k. ú. Hlubočepy – ať už směnou, výkupem či jinými legálními prostředky.
\r
\r2. Zastupitelstvo MČ Praha 5 ihned projednalo kritickou situaci ekologicky i sociálně výjimečného místa a přijalo usnesení, které pověří radu MČ Praha 5 k okamžitému jednání vedoucímu k zamezení stavby na parcelách 1282/1 a 1282/6 na k. ú. Hlubočepy, jak je uvedeno v bodě 1.
Petiční výbor:
\r\rHynek Bečvář, Hlubočepská 85/64, 152 00, Praha 5, tel. 605975634
\rMarie Černá, Hlubočepská 85/64, 152 00, Praha 5, tel. 608641041
\rAleš Fulín, Slivenecká 29, 152 00, Praha 5, tel. 608077532
\rIvan Havel, Pod útesy 1193/3, 152 00, Praha 5, tel. 608703360
\rJan Havlín, Hlubočepská 79/49, 152 00, Praha 5, tel. 775216790
Více informací nalzente na webu o. s. Prokopovo: http://prokopovo.cz/petice
\rAutor: Jan Kremer | 1113 podpisů
Více >Apelujeme na magistrát města, aby začal bez dalšího odkládání efektivně řešit vzniklou situaci. Nesmyslným způsobem vypsaný grant ukazuje buď na diletantství tvůrců grantu, nebo na prostou neochotu města podpořit Činoherní studio.
\r\r\r\r
Rozhodně se nejedná o běžnou situaci, obzvlášť když nastala v půlce divadelní sezóny. Ať již se jedná o chybu či záměr, výsledkem je útok na divadlo jako takové a další důkaz toho, že magistrát zřejmě zná vhodnější způsoby, jak utrácet peníze, než staráním se o kulturu. Množství lidí, podporující Činoherní studium je jasným důkazem, že vzniklá situace rozhodně není lidem lhostejná a zaslouží si rýchlé řešení prospěšné všem stranám.
\rAutor: Jiřina Přecechtělová | 1101 podpisů
Více >My, níže podepsaní, vyjadřujeme svůj nesouhlas se záměrem Správy železnic (dříve SŽDC) částečně nebo úplně zbourat historickou nádražní budovu v obci Chotyně v Libereckém kraji.
Genius loci Libereckého kraje je nerozlučně spjatý s místními industriálními památkami. Technická architektura z období průmyslového rozkvětu na přelomu 19. a 20. století je zdejším jedinečným bohatstvím, a k tomuto bohatství patří i drážní stavby.
Chotyňská nádražní budova se nachází na mezinárodní trati z Liberce do Žitavy a díky své poloze na vysokém náspu tvoří odedávna přirozenou dominantu obce. V rámci drážní architektury v České republice tato unikátní budova téměř nemá obdoby. Skutečnost, že od druhé poloviny 90. let minulého století neslouží svému původnímu účelu a stát o ni prakticky nepečuje, na věci nic nemění. Jejím odstraněním by obec citelně ztratila, její rekonstrukcí by naopak velice získala.
O nádražní budovu navíc jeví živý zájem samotná obec Chotyně, a to jak o její rekonstrukci, tak i o následný provoz a její opětovné oživení. Nejde tedy o případ, kdy by bylo pro opuštěnou budovu potřeba složitě a s překážkami hledat další využití: pro zdejší obyvatele, kteří s nádražím vyrůstali, je rozhodně žádoucí, aby obec dostala možnost s objektem citlivě naložit.
Zájem o dlouho přehlíženou industriální architekturu v současnosti mohutně ožívá a existuje mnoho pozitivních příkladů podobných památek, kterým se podařilo opětovně vdechnout život. Budova chotyňského nádraží je navzdory nepřízni osudu relativně zachovalá, a finančně i technicky velmi náročná demolice budovy nebo i jen její podstatné části by pro obec neznamenala žádný přínos: naopak by byla ztrátou nejen pro Chotyni samotnou, ale i pro její okolí a pro industriální architekturu České republiky obecně.
Apelujeme tedy na Správu železnic, aby nedopustila ani částečnou demolici unikátní budovy, která má potenciál stát se reprezentativní ozdobou zdejšího regionu, a žádáme zachování nádražní budovy v původním rozsahu. Demolice by byla krokem v mnoha ohledech nelogickým a bohužel nevratným.
Autor: Michala Marková | 1079 podpisů
Více >Každoročně se na Salvátorské pouti v Chrudimi objevuje atrakce, kde poníci vozí děti. Poníci zde chodí celé dny v jednom směru pořád dokola. Jsou neokovaní a na tvrdých dlažebních kostkách se jim ničí kopyta. Někteří z nich mají hlavu upravenou tak, že ji nemohou ani pořádně zvednout, nebo se protáhnout. Často musejí snášet vysoká vedra a hlasitou hudbu. Je na nich vidět, jak jsou unavení a smutní. Na pouti je hromada jiných atrakcí, kde se děti mohou vyblbnout, proto mi přijde tohle zneužívání poníků naprosto zbytečné. Tato petice je cílená přímo na městský úřad.
Autor: Tomáš Bažant | 1045 podpisů
Více >My, níže podepsaní, důrazně protestujeme proti snahám o zavedení oficiálního názvu Czechia.
\r\r\r\r
Název, který připomíná spíš fotbalový klub nebo divadelní spolek, by rozhodně neměl nahrazovat důstojnější Czech Republic. Nebo jsme snad opravdu jakési divadlo? Pro mnohé z politiků zřejmě ano. Jim zřejmě ani nevadí, že si nás ve světě budou plést s Čečenskem. Nebo nemají dost jiných starostí, že vymýšlejí takovéto věci?
\rAutor: Petr Smejkal | 988 podpisů
Více >My, občané Městského obvodu Plzeň 4, vyzýváme představitele města Plzně, Krizového štábu města Plzně a Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje, aby odstoupili od záměru umístění karanténního místa pro osoby bez domova do budovy bývalé základní školy ve Školní/Masarykově ulici.
Respektujeme nutnost zřízení karanténního místa na území města Plzně, nicméně jeho umístění v budově bývalé školy hodnotíme jako naprosto nevhodné. Jedná se o přirozené centrum Doubravky, v jehož blízkosti se pohybuje a žije tisíce obyvatel našeho obvodu. Domníváme se, že finanční prostředky, které bude nutné použít na úpravu a zabezpečení budovy a přilehlých pozemků lze použít k ochraně lidí bez domova jiným, účelnějším způsobem v jiných nemovitostech ve vlastnictví města či kraje.
Žádáme proto Radu města Plzně, Krizový štáb města Plzně a Krajskou hygienickou stanici Plzeňského kraje, aby k účelu osob lidí bez domova vytipovali lokalitu, která bude pro takové účely vhodnější.
Petiční výbor: Mgr. Markéta Beránková, Mgr. Jana Tomšíková, Ing. Michaela Bělohlavová
Autor: Jana Tomšíková | 898 podpisů
Více >Nesouhlasíme s výstavbou nové plavební komory, která zničí klidový prostor kolem Střeleckého ostrova, Dětského ostrova a Žofína.
Stavba není v souladu s veřejným zájmem.
Nová plavební komora má být umístěna na východní straně Dětského ostrova, konkrétně mezi Dětským ostrovem a Střeleckým ostrovem.
Nová plavební komora by umožnila velkým lodím a parníkům obsazených převážně zahraničními turisty proplouvání kolem ostrovů Dětský, Střelecký a Žofín, tedy na místech, kde dnes jezdí Pražané na lodičkách a využívají centrum Pražské památkové rezervace k rekreačně sportovnímu využití nebo odpočinku.
Tyto ostrovy a okolní vodní plocha slouží k rekreaci a oddechu či sportu obyvatel nejen Prahy 1 a Prahy 5, ale obyvatel celé Prahy.
Velké lodě, již téměř "ucpaly" Vltavu Pod Karlovým mostem, po uskutečnění záměru se tato situace bude opakovat i v prostoru Žofína a Střeleckého ostrova.
Rozšíření teritoria plavby na Vltavě pro velké výletní lodě je dobrým byznysem pro loďařské společnosti, neslouží veřejnému zájmu Pražanů !
Nehledě k uvedenému, plavební komora naruší i krajinný a přírodní reliéf Vltavy v samém centru Pražské památkové rezervace, změní průtokové poměry, a okolí bude ještě více zahlceno emisemi ze spalovacích motorů velkých lodí.
Autor: Jana Voříšková | 897 podpisů
Více >My níže podepsaní občané a návštěvníci Královského města Rakovník nesouhlasíme s plánovanou novou výstavbou galerijního zařízení v prostoru před starou rakovnickou synagogou. Podle nás tak dojde k nenapravitelnému znehodnocení rázu rakovnické synagogy, potažmo celého historického židovského ghetta v našem městě. Nejsme odpůrci oživování veřejného prostoru, nicméně tento návrh považujeme za nešťastný a přehlížející genius loci celého místa. Požadujeme proto po Středočeském kraji opětovné posouzení architektonického návrhu a jeho případné zrušení.
Autor: Vladimír Kališ Kališ | 889 podpisů
Více >Nechceme tuhle zrůdnost na Ondřejníku. Pojďme se spojit a společně kříž nechat odstranit.
Autor: Beskydská Pacoška | 857 podpisů
Více >Jsme přesvědčeni o tom, že existence této lokality představuje pro Brno významnou kulturní hodnotu.
• Obáváme se, že pět dotčených budov bude vyklizeno, případně sanováno, ale na finanční prostředky pro rekultivaci této plochy na veřejný park se bude čekat ještě dalších několik let.
• Také se společně domníváme, že realizaci parkových úprav takového rozsahu by měla předcházet urbanistická a krajinářská soutěž, která nalezne koncepci pro celek území Kraví Hory.
Bývalý vojenský areál Kraví Hory je jednou z mála zbývajících brněnských lokalit, kde zakořenila komunita výtvarných umělců, hudebníků, architektů a řemeslných dílen. S nedávnou konverzí areálů Vlněny, Mosilany je čím dál složitější nalézt v Brně prostor, kde lze rozvíjet alternativní kulturu, věnovat se experimentální tvorbě v příznivých prostorových a finančních podmínkách.
Ateliéry a zkušebny v areálu Kraví Hory slouží jako umělecké a řemeslné zázemí začínajících i renomovaných umělců a místo je jedním ze zdrojů, které vyživuje alternativní kulturní scénu Brna. Areál se pravidelně otevírá veřejnosti prostřednictvím tématických workshopů i festivalové akce Open Studios. Jsme přesvědčeni o tom, že existence této lokality představuje pro Brno významnou kulturní hodnotu.
Rozumíme tomu, že budovy v areálu Kraví Hory neodpovídají po stavebně technické stránce současným standardům, přesto s minimálními investicemi do údržby zde mohou stát další desetiletí.
Chápeme snahu zastupitelů města Brna o naplňování záměru vyplývajícího z územního plánu města Brna a rozšiřování zelených rekreačních ploch s přístupem širší veřejnosti, ale postrádáme koncepční přístup ve vztahu ke zbytku areálu a širšímu území Kraví Hory. Navržený záměr vybourání části areálu sice rozšíří pobytové plochy s parkovou úpravou pro veřejnost, ale nenabízí koncepční řešení pro lokalitu ve vazbě na širší kontext a prostupnost územím. Naopak dílčím zásahem, jakým je navrhovaný stavební záměr vyhlídkového prstence znemožní možné budoucí varianty prostorových řešení.
Realizaci parkových úprav takového rozsahu by měla předcházet urbanistická a krajinářská soutěž, která nalezne koncepci pro celek území Kraví Hory ve vazbě na sousední lokality a stane se podkladem pro projekt, který stanoví etapizaci ve vztahu k dostupným investičním prostředkům.
Stavební záměr, který předkládá vedení brněnského Planetária investičně mnohonásobně převýší deklarovaných 10 miliónů Kč. Obáváme se, že pět dotčených budov bude vyklizeno, případně sanováno, ale na finanční prostředky pro rekultivaci této plochy na veřejný park se bude čekat ještě dalších několik let. Nad kvalitou výhledu, který nabídne navržený vyhlídkový prstenec visí otazník. V první fázi budou exponovány střechy zbylých budov areálu, parkoviště a sousední zahrádkářská kolonie.
Představujeme si, že levnější a v mnoha ohledech hodnotnější řešení, které by mohlo překlenout dobu, než bude záměr pro Kraví horu zjasněn a investiční prostředky zajištěny, by bylo umožnění větší pěší prostupnost areálem pro veřejnost. Prázdné zelené areálové plochy jsou často již dnes rekultivovány a upravovány místními nájemci a uživateli a drobné investice do nových klidových zákoutí, která by mohla vzniknout dílčími odstraněními plotu, by přidala areálu na atraktivitě a v zásadě předala veřejnosti mnohem větší a pestřejší pobytové plochy. Podporou umělecké a řemeslné náplně budov areálu, obohacené o služby, případně výstavní plochy s přístupem veřejnosti by areál získal na atraktivitě. Zjasnění zaměření náplně a vymístění nevhodných provozů a skladových ploch by ulevilo dopravní zátěži a s největší pravděpodobností akcelerovalo kreativní a investiční zapojení umělecké komunity do údržby a provozu budov i venkovních areálových ploch.
Autor: Radovan Přikryl | 838 podpisů
Více >Vážený pane ministře,
obracíme se na Vás nejen jménem nás, občanů Hluboké nad Vltavou, ale i tisíců turistů (280 000 ročně), kteří zámek a město Hluboká nad Vltavou každoročně navštěvují. Po celý náš život,
a to mohou potvrdit i ti nejstarší pamětníci, byla spodní zahrada zámku Hluboká nad Vltavou otevřena veřejnosti 24 hodin denně, stejně jako ostatní park. Večerní procházky touto zahradou a výhled na zámek i na krajinu vltavské kotliny pod ním mají neopakovatelnou atmosféru.
Také z důvodů této výjimečnosti se na počátku devadesátých let hlubočtí občané a podnikatelé složili na – tehdy ještě neobvyklou – investici nočního osvětlení zámku. Tímto nočním osvětlením se večerní/noční návštěva spodní zahrady posunula o další romantickou úroveň výše.
Vážený pane ministře, prosíme, zasaďte se o to, aby nečekané a s hlubockou veřejností neprojednané každodenní uzavírání spodní zahrady a vyhánění návštěvníků z těchto míst bylo zastaveno a zahrada byla, tak jako po celý náš život, otevřena veřejnosti.
Přání hlubockých občanů stvrzujeme níže svými podpisy, s připomínkou skutečnosti, že také návštěvníci našeho zámku odjinud (ze všech končin republiky i světa), kteří u nás stráví byť jediný den a noc, by se pod petici také rádi podepsali, ale asi se o ní bohužel nedozvědí.
Vážený pane ministře, přijeďte se k nám na Hlubokou podívat, ať můžete porovnat, jak je hlubocký zámek krásný ve dne – i v noci.
Děkujeme!
Petice dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním
město Hluboká nad Vltavou, dne 25. ledna 2019
Autor: David Šťastný | 821 podpisů
Více >U lázní Aurora v Třeboni se bude stavět venkovní wellness. Budiž. Třeboňská radnice ale zároveň pracuje na změně územního plánu, který by vyjmul přilehlou část parku z „veřejné zeleně“ a umožnil na ní další rozšíření venkovního wellness. Abychom tomu správně rozuměli, lesík vedle bazénového komplexu se částečně vykácí, přilehlá část parku bude oplocena a cesta mezi sportovní halou a kolonádou lázní se zruší. Předpokládaná kapacita celého komplexu je 800 lidí a ti se přece musí někam vejít. Takže jim na úkor lázeňského parku postavíme „hřiště na míčové hry, kuželky, minigolf, ping pong a další dětské hřiště“. A to my nechceme. Chceme zachovat park v jeho celistvosti, chceme aby se rozvíjel podle již zpracované krajinářsko-architektonické studie, byl oázou klidu a odpočinku a sloužil všem tak jako dosud.
Autor: Václav Bartuška | 736 podpisů
Více >