Opatření ve školách v souvislosti s nemocí Covid - 19
51 podpisů

Opatření ve školách v souvislosti s nemocí Covid - 19

Autor: Dalibor Neckář | vloženo: 06.10.2020 | 51 podpisů
Sdílejte s přáteli

Vážení představitelé vlády,

touto cestou bychom vás rádi oslovili a upozornili na nepříjemné důsledky nedávno zavedených opatření ve školách v souvislosti s Covid - 19. 

Je nám naprosto jasné, že v současné době krize je nutné se uskrovňovat ve svém pohodlí pro dobro celku, avšak pravdou zůstává, že při obecných rozhodnutích, jako je zavádění roušek, se zapomíná nejen na specifika jednotlivců, ale i na specifika jednotlivých povolání.  

U učitelů například na to, že: 

-učit pět až osm hodin v roušce je prakticky nemožné.

-učitelé, zejména učitelé jazyků, kteří zakládají svou výuku na komunikaci, nejsou schopni přes roušku srozumitelně hovořit.

- obtížné dýchání a mluvení přes roušku pak vede k redukci zajímavých aktivit a metod ve výuce. 

Rádi bychom také zmínili, že:

- zatím se ukazuje, že pro mladé a zdravé lidi není nemoc Covid - 19 příliš riziková, systémově je tak třeba chránit pouze rizikové skupiny.

- žáci přes roušky obtížně artikulují a roušky mají negativní vliv na jejich pozornost a soustředění.

- potřeba žáků se sdružovat je zcela přirozená, dělají to tedy po školním vyučování a dopolední roušky pak postrádají smysl.

Učitelské povolání je samo o sobě náročné, jsme vystaveni každodennímu stresu, obrovské mentální i hlasové zátěži, a přesto jsme se rozhodli vytrvat, protože si uvědomujeme, že můžeme pozitivně ovlivnit další generace. 

Proto navrhujeme, aby:

- nošení roušek ve školách bylo na bázi dobrovolnosti a v kompetenci ředitelů škol, případně nošení roušek pouze ve společných prostorách školy.

- stanovení jasnějších pravidel pro odpočinek žáků a učitelů od roušek, aniž by dotyční měli pocit, že porušují nařízení o nošení roušek.

- MŠMT vydalo konkrétní metodické pokyny či doporučení, jak pedagogové mohou přizpůsobit výuku takto ztíženým podmínkám. 

Pevně věříme, že zohledníte všechny zmíněné faktory a přihlédnete k reálné situaci ve školství. Doufáme, že budou mít slovo ti, jichž se opatření nejvíce týkají, a to ředitelé, učitelé a žáci, a že při dalším rozhodování věnujete pozornost zmíněným návrhům. 

Souhlas vyjádřili níže podepsaní a také podepsaní v internetové petici: 

Mgr. Dalibor Neckář ředitel ZŠ a MŠ Praha 5 – Radlice, Radlická 115/140, příspěvková organizace

PhDr. Simona Vlčková, statutární zástupkyně ředitele školy 

Mgr. Pavla Růžičková 

Andrea Vintrlíková 

Mgr. Monika Kulová Skokanová 

Mgr. Alena Kulhavá

Mgr. Martina Lancingerová

Mgr. Jasenická Elena

Mgr. Ivana Holubová

Mgr. Michaela Vítková

Mgr. Marie Kučerová

Mgr. Yvona Ziková

Mgr. Věra Bauerová

Lukáš Odvárka

Petr Bárta

Denisa Bártová

Mgr. Margita Šárková

Martina Forgácsová

Bc. Magdalena Klímová

 

Otevřený dopis v celém znění:

Vážení představitelé vlády, 

tímto dopisem bychom vás rádi oslovili a upozornili na nepříjemné důsledky nedávno zavedených opatření ve školách v souvislosti s Covid-19. Chtěli bychom vás nechat nahlédnout „pod pokličku“ aktuálního dění ve školách a požádat vás o vyslechnutí, vstřícnost, podporu a o učinění následných kroků, které by mohly přispět ke zlepšení soudobé nepříjemné situace ve školství. 

Je nám naprosto jasné, že v současné době krize je nutné se uskrovňovat ve svém pohodlí pro dobro celku, avšak pravdou zůstává, že při obecných rozhodnutích, jako je zavádění roušek, se zapomíná nejen na specifika jednotlivců, ale i na specifika jednotlivých povolání. 

Učitelské povolání je samo o sobě náročné, každý den je jiný, každá hodina je jiná, každý žák je jiný, každý rodič je jiný a vše ve školství vyžaduje specifický přístup. Jste vystaveni každodennímu stresu, velkému hluku o přestávkách (někdy i o hodinách), obrovské mentální i hlasové zátěži, a přesto jste se rozhodli vytrvat, protože si uvědomujete, že můžete pozitivně ovlivnit další generace. 

Teď, když se ale ještě navíc objevily komplikace a opatření spojené s koronavirovou krizí, jako jsou distanční výuka, nebo zavádění hygienických pravidel ve školách, která jsou dle našeho názoru nedomyšlená a vycházejí spíše z obecného přesvědčení než z reality a specifik škol, má mnoho pedagogů pochybnosti o tom, zda není snadnější místo učitele trvale opustit než být vystaven takovému tlaku. 

Realita ve školách vypadá ve vztahu k novým opatřením takto: 

Učit pět až osm hodin v roušce je nemožné. Není to jednoduše v lidských silách. Jakákoli interakce s žáky znamená pro učitele mimořádný výdej energie i bez roušky, natož s ní. S úbytkem energie u učitelů dochází ke ztrátě pozornosti u žáků i k jejich větší nekázni. Pokud učitel vykládá látku, dialogicky komunikuje s dětmi, vyjadřuje emoce (radost, empatii, vztek), vstupuje do role a stává se „hercem“. Obličej a hlas jsou jeho pracovní nástroje, důležitá je nejen přesná artikulace, hlasová jasnost, dikce, ale především i mimika. S rouškou na ústech se však všechny tyto důležité faktory vytrácejí a diametrálně klesá nosnost hlasu v prostoru školní třídy. Divadelní herci roušku také nemají a všichni chápeme proč. 

Kondice učitelů velmi klesá s mírou zátěže, v září a v lednu se jim nakumuluje nejvíce práce, v listopadu a v prosinci jsou náchylnější k respiračním onemocněním, v červnu už čerpají z posledních sil. Někteří pedagogové mají dlouhodobé chronické zdravotní potíže, někteří mají zase pohybová omezení a imunitní problémy. Pro tyto skupiny zaměstnanců pak znamená vyjít schody s rouškou na ústech něco jako zdolat Mount Everest a vnímají šestihodinový pobyt v toxickém prostředí, které vzniká pod rouškou, jako něco, co jejich zdraví vůbec neprospívá.

Všichni učitelé a především pak učitelé jazyků, kteří zakládají svou výuku na komunikaci a výslovnosti, nejsou schopni srozumitelně hovořit přes roušku. Spousta detailů pak žákům uniká. Učitel musí mnohokrát opakovat svá tvrzení a žáci mu stejně často nerozumí. 

Většina učitelů se snaží nařízení respektovat, ale musíme si uvědomit, že pedagogové nejsou stroje, nýbrž lidé. Někteří se proto snaží s rouškou vydržet pár hodin, ale pak odstupují od žáků (pokud to prostor umožňuje) a další vyučovací hodiny už roušku častěji odkládají. Někteří se v průběhu každé hodiny občas nadechnou, chvíli roušku odloží a zase nandají, nikdo však nevydrží s rouškou celý den a i přesto jsou pedagogové mnohem více unavení než za normálního chodu. 

Únava učitelů a nemožnost dýchat a mluvit kvůli roušce je vede k tomu, že opouštějí aktivity, které vyžadují větší výdej energie. Odchylují se od skupinových prací a zajímavých metod a směřují bohužel zpět k frontální výuce. Současná situace jim nedává na výběr, vede je k tomu, aby zadávali žákům mnohem více samostatné práce, což naneštěstí připomíná „distanční výuku“ ve škole, a ta se míjí účinkem. 

Všechny školy bohužel nemají možnost nechat první lavice prázdné z kapacitních důvodů. Stejně tak nemohou vždy bezproblémově větrat. Některé učebny mohou mít např. střešní okna, jiné učebny mohou být otočené na jih a při slunečném počasí je pak teplota ve třídách občas neúnosná. Při snaze větrat žáci nadávají na přílišné světlo a často chtějí zatahovat žaluzie. Větrání u nás také znepříjemňuje např. čtyřproudová silnice přímo pod okny školy, která je zdrojem obrovského hluku. O to více pak jako učitelé musíte při výkladu křičet, dětem ani vám není přes roušku rozumět. Po chvíli jste unavení a okna raději zavíráte. Chladnější a deštivé počasí větrání samozřejmě také komplikuje. 

V ideálním světě si všichni žáci pravidelně myjí a dezinfikují ruce, udržují odstupy a neustále mají roušku na ústech a nosu, ale realita bývá jiná. I když učitelé apelují na to, aby žáci tyto náležitosti dodržovali, není v jejich silách je mít neustále pod kontrolou, aby věděli, že si např. po každé návštěvě toalety důsledně umyli ruce mýdlem. Všude kolem nás ve škole jsou přirozeně bakterie a viry, dotýkáme se společných klik, materiálů, klávesnic apod. a nelze si myslet, že se jich mytím a dezinfikováním úplně zbavíme. 

Děti na rozdíl od učitelů často ještě hůře artikulují, přes roušku jim není obvykle vůbec rozumět. Někteří žáci se roušku snaží mít co nejdéle, někteří to však vůbec nezvládají a mají roušku spuštěnou pod nosem, nebo si ji chvílemi sundávají úplně. Pokud jim není rozumět nebo jsou nuceni mluvit více nahlas, instinktivně si roušku stahují z obličeje. Učitelé se je sice snaží napomínat a vést je k dodržování těchto pravidel, avšak v podstatě mají pro děti pochopení, neboť jsou v podobné situaci. 

Děti jsou kvůli rouškám více unavené, nesoustředěné, stěžují si. Jim i učitelům se obvykle špatně dýchá, mají častější bolesti hlavy, mají bolavé otlačeniny za ušima z gumiček, někdy se žákům dokonce udělá nevolno od žaludku.  

Roušky ve výuce by možná ještě měly malý smysl tehdy, pokud by si je žáci o přestávkách nesundávali a nesvačili, avšak je zcela pochopitelné, že to dělají. Někdy jí dokonce častěji, jen aby si na chvíli od roušky odpočinuli. Jejich touha sdružovat se je nevyhnutelná, proto u sebe při svačině jednoduše sedí blízko, povídají si, smějí se a přirozeně na sebe „bacily prskají“. Když vyjdou ze školy, projeví se u nich po celodenním omezování ještě větší touha po svobodě, okamžitě sundávají roušku, povídají si kolektivně v parku nebo se jdou společně najíst do obchodního centra. Pokud se dozorující učitel zrovna nedívá, žáci si i ve škole roušku jednoduše na chvíli sundají bez dovolení, i když nesvačí. Z toho vyplývá, že přímému kontaktu mezi dětmi se jednoduše nevyhneme a otázkou zůstává, zdali pak roušky ve výuce neznamenají větší škodu než užitek. 

Mimo tento nástin reálné situace ve školách, bychom se též chtěli zaměřit na fakt, jaké máme v současné koronavirové pandemii možnosti. Rádi bychom vám sdělili, jaký zaujímáme k těmto možnostem postoj a představili bychom vám nějaké návrhy, které by mohly aktuální situaci ve školství alespoň trochu zlepšit. Věříme, že se naše návrhy pokusíte vzít v úvahu při dalším rozhodování a učiníte tak komplexní změny ve prospěch škol, učitelů i žáků.  

Jednou z posledních možností je pro nás distanční výuka. Neradi bychom, aby se zopakovala situace od března do června roku 2020. Všechny školy se sice k této situaci snažily postavit aktivně a zodpovědně, avšak už teď si všímáme mnoha negativních důsledků. Žákům v září mnohem déle trvalo „nastartovat“ myšlení a vybavit si alespoň něco ze starší látky, mnoho témat jsme museli probírat od začátku.

Nemůžeme předpokládat, že dítě se bude doma pilně učit každý den několik hodin, jako kdyby chodilo do školy. Nemůžeme ani předpokládat, že žáci doma látku sami pochopí lépe, než když jim ji učitel vysvětlí ve škole, pravidelně ji s nimi opakuje a procvičuje. 

Od učitelů se samozřejmě také očekává, že mají maximálně a efektivně s žáky učivo z loňského roku dohánět, připravit 9. ročníky dobře na přijímací zkoušky apod., ale tomu též rozporuje výuka v rouškách, neboť s nimi je maximální efektivita neudržitelná. 

Distanční výuka je stresová pro učitele, pro děti, ale i pro rodiče. Má dopady na lidskou psychiku a mezilidské vztahy. Byla by pro nás krajním řešením pouze v případě, že by situace s rouškami ve školách byla dlouhodobá a beze změny. 

Pokud by byly i nadále plošně zavedeny roušky během výuky i o přestávkách, nejde to podle našeho názoru z dlouhodobého hlediska vydržet, a to s ohledem na specifika jednotlivých škol i délku vyučování. 

Navrhujeme pak, aby ministerstvo vydalo nějaké konkrétní metodické pokyny, jak mohou učitelé přizpůsobit výuku těmto ztíženým podmínkám (více samostudia pro děti, aktivity nenáročné na mluvení apod.), aby nám doporučilo konkrétní metody, které lze ve výuce použít, přičemž by mělo vzít v úvahu i fakt, že ne všechny školy mají v každé třídě projektor a příslušné vybavení, aby dětem např. mohly pustit dokument nebo výklad online. Rádi bychom také, aby se v pokynech stanovila i jistá pravidla pro odpočinek dětí a učitelů od roušek, aniž by dotyční měli pocit, že tak porušují nařízení o obecném nošení roušek. 

Zatím se ukazuje, že pro mladé a zdravé lidi není nemoc (Covid-19) příliš riziková, většina žáků nemoc prodělá bez příznaků a vypěstuje si tak imunitu. Myslíme si, že by nošení roušek v jednotlivých školách mělo být na bázi dobrovolnosti a v kompetenci ředitelů.

Je nám samozřejmě jasné, že žáci mohou mít v rodině také staré prarodiče, kteří patří do rizikové skupiny. Domníváme se však, že by měly být tyto skupiny chráněny primárně systémově a žáci by pak měli nosit ochranné prostředky především přímo v kontaktu s nimi. 

Musíme si také uvědomit, že člověk se přirozeně setkává s různými nemocemi, a tím se imunizuje. Pokud však máme na sobě neustále roušku, pak k imunizaci nedochází a stáváme se tak náchylnější i k jiným nemocem. 

V souvislosti s tím pak problém spočívá i v nedořešeném přístupu k ostatním respiračním onemocněním. Žáci ani učitelé nejsou příliš zvyklí zůstávat s obyčejnou rýmou doma, neboť během roku ji samozřejmě prodělají několikrát. Obvykle pracují do posledního dechu, nemohou si dovolit být doma na nemocenské 10 krát do roka, a to nejen z finančních důvodů, ale často i z důvodu nedostatku personálu (nemá kdo suplovat). V takovém případě by mělo ministerstvo školství poskytnout nějaké „učitele v záloze“. Stejně tak děti ztrácejí přehled o učivu, pokud chybí několikrát do roka. Ministerstvo by mělo vzít v potaz i tyto faktory a vyjádřit se k nim. Jako učitelé se smyslem pro odpovědnost a vzájemnou toleranci bychom pak krátkodobě při nachlazení roušky v současné situaci samozřejmě zachovali. 

Další možnost pro nás představuje nošení roušek pouze ve společných prostorách, jako tomu bylo donedávna. Případně bychom si je během vyučování nasazovali pouze tehdy, pokud budou žáci v úzkém kontaktu a učitel je bude obcházet (např. skupinová práce). Není to sice stav ideální, ale dá se z hlediska vzájemné solidarity a spolupráce tolerovat. 


Pevně věříme, že zohledníte všechny zmíněné faktory a přihlédnete k reálné situaci ve školství. Doufáme, že budou mít slovo ti, jichž se opatření nejvíce týkají, a to ředitelé, učitelé i žáci, a že při dalším rozhodování věnujete pozornost zmíněným návrhům. Předem vám děkujeme za odpověď, ochotu a vstřícnost.

 

Komu bude petice předána: Vládě České republiky

Podpis pod petici je nutné potvrdit v následně doručeném mailu.

Sdílejte s přáteli a známými

Vzkazy | 8

17. 10. 2020 | busba phimpha phimpha | bagkok
touto cestou bychom vás rádi oslovili a upozornili na nepříjemné důsledky nedávno zavedených opatření ve školách v souvislosti s Covid - 19. สมัครเกม
+0 | -0
doporučit +
15. 10. 2020 | busba phimpha phimpha | bagkok
touto cestou bychom vás rádi oslovili a upozornili na nepříjemné důsledky nedávno zavedených opatření ve školách v souvislosti s Covid - 19. สมัคร เล่น สล็อต ออนไลน์
+0 | -0
doporučit +
15. 10. 2020 | jiraporn NONNOILL | mueng
Awesome to wind up setting off to your weblog again, it has been quite slot168 a while for me. Enjoyably this article i've been sat tight for so long. I will require this post to indicate my undertaking in the school, and it has indistinguishable subject together with your audit. Much valued, awesome offer.


+0 | -0
doporučit +
12. 10. 2020 | Ivona Hlasová | Praha 9
+0 | -0
doporučit +
10. 10. 2020 | Jan Skovajsa | Praha
Vládní opatření mají být podložena seriózními daty v kontextu i klinickými laboratorním monitoringem, který mají k dispozici Státní zdravotní ústav v Praze a Zdravotní ústav v Ostravě. Ani jedno se dosud neděje.
+0 | -0
doporučit +
08. 10. 2020 | Martin Ševčík | Praha 2
Dobrý den,
výuka v rouškách je opravdu zatěžující, ale v kontextu čísel, která jsou každý den zveřejňována ohledně šíření COVID 19, je dle mého názoru upravená výuka v rouškách lepší než distanční výuka. Tudíž bychom neměli dávat podnět vládě k uzavření 2. stupňů základní škol. Dalším aspektem je nastavování karantén, kterých je díky rouškám mnohem méně. Prosím každého, aby zvážil pro a proti ohledně nošení roušek ve škole.

Předem děkuji za přečtení mého názoru
Martin Ševčík
+0 | -0
doporučit +
08. 10. 2020 | Lukáš Neckář Neckář | Praha 3
Bez rousky
+0 | -0
doporučit +
08. 10. 2020 | Naděžda Suchá Suchá | Praha 5
Děkujeme.
N. Suchá MŠ Peroutkova, Praha
+0 | -0
doporučit +

Podepsat tuto petici

Podpisy | 51 (+6 nepotvrzených)

Podpisový arch v PDF
  • Údaje podepisujícího nezveřejněny
  • Jiřina Jelenova | Krásno
  • Údaje podepisujícího nezveřejněny
  • Michaela Doležalová Doležalová | Mníšek pod Brdy
  • Údaje podepisujícího nezveřejněny
  • Blanka Trambová | Praha 5
  • Martina Krayzlová | Bruntál
  • Iveta Neckářová | Praha
  • Milan Lancinger | Praha 5
  • Jan Skovajsa | Praha