Žádáme umožnění účasti na přípravě novely zákona o sociální péči. Jsme pečující.
143 podpisů chybí 357

Žádáme umožnění účasti na přípravě novely zákona o sociální péči. Jsme pečující.

Autor: Leoš Fučík | vloženo: 15.05.2016 | 143 podpisů
Sdílejte s přáteli

Žádáme MPSV, aby neprodleně uveřejnilo na svých webových stránkách nebo jiným přiměřeným způsobem elektronickou verzi navrhovaného textu tzv. velké novely zákona o sociálních službách a umožnilo tak pečujícím, jejich spolupracovníkům a konzultantům vyjádřit se včas k navrhovaným úpravám a textu zákona.

MPSV ČR argumentuje tím, že tuto změnu diskutovalo s více než 500 subjekty. Nevíme však o tom, že by tento návrh byl konzultován s uživateli sociálních služeb ani pečujícími či jejich organizacemi. Jak uvádí usnesení Republikového výboru NRZP, zákon určitě nebyl konzultován s NRZP ČR, která nepochybně zastupuje největší část osob se zdravotním postižením.

Žádáme proto MPSV, aby rovněž uveřejnilo seznam všech subjektů, které dosud návrh konzultovaly.


Fučík Leoš
Opus Lacrimosa, z. ú.
www.opus-lacrimosa.cz
ředitel
GSM 606 161 620

Aktuality

25.05.2016 12:09

Děkuji všem 63 z vás, kteří jste k 25.6.2016 tuto petici zatím podepsali. Požádal jsem již dířve MPSV přes datovou schránku s elektronickým podpisem o poskytnutí informací podle zák. č. 109/1999 Sb. Dnes mi přišla zpráva, že MPSV na věci pracuje - SLÁVA! - avšak že pro složitost dotazu prodlužuje lhůtu pro odpověď do 9.6.2016...

Nebude-li do té doby zákon odeslán do meziresortního připomínkového řízení, budeme snad mít šanci k němu něco říci. Zatím totiž nikdo nevíme, co nás čeká. Odpověď z MPSV ovšem také může být neuspokojivá a nevím, zda stávajících 63 podpisů bude ministerstvu stačit. Ideální by bylo, aby podpisů bylo alespoň tolik, kolik bylo údajných konzultantů, kteří prý mluvili za nás. Tak přemýšlejme, zda petici neposlat nějakým známým. Díky Leoš Fučík, www.opus-lacrimosa.cz

 

01.06.2016 16:15

Ke dnešnímu dni máme již 122 podpisů. Republikoví delegáti NRZP vydali k tématu usnesení, které publikovali na svých stránkách. Protože na FB je nedostupné, dávám link http://www.nrzp.cz/images/docs/RS/Prohlaseni_XVII_RS_NRZP_31.5.2016.doc

MPSV však stále tvrdí, že nikomu - ani NRZP - žádný text neposkytlo a zatím poskytnout nehodlá. Tak jsem trošku zmaten. Buďto NRZP jedná a neví o čem, nebo MPSV ... neříká právdu. Co myslíte vy?

 

09.06.2016 16:33

Vážení přátelé, dnes přišla odpově'd z MPSV ve věci mého dotazu, kdo nás při přípravě novely zastupoval, kdo byl oněch tajemných více než 500 odborníků a jak je MPSV vybíralo. Odpověď nepovažuji za dostačující. Jednoznačně se však v ní uvádí, že postavením pečujících osob se novela opět nezabývá a že nás, pečující nikdo nezastupoval. Zvláštní je, že MPSV tvrdí, že konzultantem byla mimo jiné i NRZP, ta to však popírá. Jste s odpovědí spokojení? Můžete psát do mailu fucik@opus-lacrimosa.cz nebo soukromý mail fucik.leos@gmail.com.

Zde je text odpovědi: http://docdro.id/b4cB6z9

 

12.06.2016 16:53

Opus Lacrimosa, z. ú. zve na 27.6.2016 od 14 hod. do Brna  všechny zájemce na diskusní odpoledne k novele zákona o sociální péči.
MPSV v této novele zákona o sociálních službách navrhuje, aby zvýšené náklady za asistenci (nad rámec PnP)mohly kraje postiženým doplácet pouze na základě předložených faktur organizací asistenčních služeb.
Srovnatelná péče, poskytnutá rodinnými pečujícími, by v takovém případě podporována nebyla.
Toto asymetrické řešení považujeme za diskriminační, směřující zcela proti dosavadním zásadám vlády, které deklarují podporu rodinným a neformálním pečujícím.
Přijďte k nám diskutovat a projevit svůj názor 27. 6. 2016
Souhlasíte s poskytováním doplatků pouze organizacím? Sledujte na www.opus-lacrimosa.cz , přihlášky na fucik@opus-lacrimosa.cz

S díky Leoš Fučík, ředitel z.ú. GSM 606 161 620

Pozvánka: http://docdro.id/tjsZqHL

 

13.10.2016 23:49

Dnes jsme uzavřeli sběr připomínek pečujících k novele zákona. Dne 14.9.2016 budou předány zastupitelům Jihomoravského kraje připomínky pečujících. "Dne 30. 9. 2016 uspořádal ústav Opus Lacrimosa, z. ú. v brněnském Café Práh „Otevřené diskusní odpoledne na téma Co mohou neformální pečující očekávat od nového krajského zastupitelstva“. Otázky, došlé od neformálních pečujících z celé ČR, se v naprosté většině týkaly obsahu velké novely zákona o sociálních službách. Diskusní odpoledne bylo přenášeno on-line (tzv. stream) a tedy bylo dostupné z webu www.opus-lacrimosa.cz zde: http://sympozia.cz/opus-lacrimosa/ (záznam je k dispozici zde: https://youtu.be/hb6rWwyfsoY). Kdokoli měl možnost písemně položit svoji otázku, požadavek či námět prostřednictvím internetu přímo v průběhu diskusního odpoledne a následně i později. Připomínky bylo do dnešního dne rovněž možné zaslat prostřednictvím sociálních sítí (FB, Twitter, Signály) nebo mailem. Naprostá většina připomínek pečujících se týká požadavku, aby MPSV v rámci připomínkového řízení vzalo v úvahu a vypořádalo tyto 3 oblasti:

I.             Pečující žádají doplnění  § 34 odst. 1. zákona „Zařízení sociálních služeb (výčet zařízení, které se zřizují pro poskytování sociálních služeb) o typ zařízení „Komunitní družstvo vzájemné odlehčovací asistenční péče“.

II.            Pečující žádají, aby novela vytvořila právní rámec tomu, aby v každém kraji byla poskytována služba podle § 44 odst. 1. této novely zákona (Odlehčovací služba) tak, že alespoň jedno zařízení, které poskytuje tuto službu v režimu 24 hodin denně po všech 7 dnů v týdnu, nestanoví  jako nutnou podmínku pobytu mentální postižení žadatele o službu.

III.          Pečující žádají upravit text novely zákona tak, aby se vztahoval jak na osoby, uznané ve IV. stupni závislosti tak i ve stupni III.

Odůvodnění:

Navrhovaná novela cílí ke zlepšení situace zdravotně postižených, kteří pobírají příspěvek na péči ve IV. skupině míry závislosti.

Současná právní úprava již také neodpovídá potřebám ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, vzhledem k tomu, že více než 96% osob, které jsou neformálními poskytovateli péče jsou ženy.

Je doplněn okruh osob, kterým je odborné sociální poradenství poskytováno, o „pečující fyzické osoby“. Potřeba začlenění této cílové skupiny do zákona o sociálních službách vychází mimo jiné z dokumentu „Návrh politiky na podporu neformálních pečovatelů“, který vznikl v rámci projektu „Podpora neformálních pečovatelů“, a který usiluje o návrh systematické a komplexní podpory pečujících osob. Vymezením v zákonu o sociálních službách se pečující osoby stanou oficiální cílovou skupinou sociálních služeb, které jsou považovány za klíčový nástroj podpory neformálních pečovatelů.

Navrhuje se stanovit podmínky, za kterých je poskytována služba osobní asistence osobám se stanoveným stupněm závislosti, které žijí v běžném sociálním prostředí a již hradí stanovenou úhradu za poskytování služby osobní asistence a současně jejich disponibilní finanční prostředky určené k zajištění péče (příspěvek na péči) ani pravidelný příjem nepostačují na úhradu potřebného rozsahu služby.

Současná právní úprava již neodpovídá potřebám ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

Celodenní zajištění osobní podpory a pomoci – asistence lidem žijícím mimo pobytové sociální a zdravotní služby se stupněm závislosti IV.

Návrh má za cíl zvýšit individualizaci financování podpory osobě se stanoveným stupněm závislosti IV. prostřednictvím terénní služby sociální péče osobní asistence.

Příspěvek na péči odráží objektivně zhodnocenou individuální situaci dané osoby z hlediska dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Příspěvek na péči není a nemá být kompenzací nákladů subjektů poskytujících sociální služby a není jeho cílem a funkcí nahradit příjem neformálně pečující osoby, přestože je účelné jej k jedné, druhé nebo oběma formám pomoci využívat. Příspěvek na péči sám o sobě situaci člověka závislého na pomoci jiné osoby neřeší a v případě poskytování podpory prostřednictvím sociálních služeb je jen jedním ze zdrojů, kterými jsou hrazeny náklady spojené s poskytováním sociálních služeb. Stejně tak v případě neformálních pečujících existují další formy podpory, než jen finanční částky, které z příspěvku na péči osoba závislá neformálnímu pečovateli poskytuje (např. stát za tyto osoby platí zdravotní pojištění).

V době vzniku zákona o sociálních službách byl jedním z hlavních principů zdůrazňován prvek autonomního rozhodování o způsobu pomoci, který si člověk žijící s disabilitou zvolí. Praxe ukazuje, že se nenaplnila některá očekávání, zejména v oblasti plošné a stabilní participace na financování sociálních služeb ze strany krajů a obcí, jež měly podle předpokladu dorovnat náklady na poskytování sociálních služeb v rámci subsidiarity – kraje či obce jsou spíše schopny identifikovat skutečný, „individuálně určený rozsah pomoci“ než stát. Není vhodné proto uvažovat o změně koncepce příspěvku na péči a opouštět jeho univerzální charakter.

Došlo by k zásadnímu rozmělnění funkce dávky, neboť by se podle konkrétní situace osoby závislé měnil z individualizované kompenzační platby za sociální službu na náhradu výpadku příjmu pečující osoby.

RIA uvádí, že „po podrobné diskusi a zvážení různých možností byla zvolena cesta využít povinnosti posoudit nepříznivou sociální situaci a povinnosti uzavřít smlouvu a sjednat rozsah poskytované pomoci a výši úhrady podle těchto skutečností. Nově se umožňuje ve vymezených případech poskytovat službu osobní asistence za částečnou úhradu klienta služby. Tuto povinnost příslušnému poskytovateli, který tímto způsobem službu poskytne, a s ní vzniklé náklady může kraj vyrovnat v rámci nově formulovaného způsobu financování této povinnosti v ustanovení § 101b.

Návrh je maximem možného kompromisu, a snižuje riziko „logické zkratky – tlak na zvýšení příspěvku na péči a dekonstrukci konceptu příspěvku na péči, nebo konceptu financování sociálních služeb – v souladu s pravidly poskytování veřejné podpory. Konzultační proces od května roku 2015 byl veden zejména s poskytovateli sociálních služeb (osobní asistence, pečovatelská služba) a organizacemi hájícími práva osob žijících se zdravotním postižením a podporující principy zakotvené v čl. 19 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.

V systému sociálních služeb, resp. jejich financování, nelze řešit a priori otázku finančního zajištění neformálně pečujících osob, které jsou jedinými poskytovateli pomoci. Návrh se týká pouze osob závislých na pomoci, které alespoň v určitém rozsahu čerpají registrované sociální služby. V současné době se ukazuje, že disponibilní finanční zdroje mnohých osob (příjmy z důchodů, příspěvek na péči a další soukromé zdroje) neumožňují dostatečně kombinovat neformální a formální péči a přestože pro stupeň závislosti IV. se jeví za předpokladu uplatnění komunitní formy péče právě princip sdílení formální a neformální péče, existuje riziko, že osoby mají neformální péči, avšak neformální pečovatelé nemají ani možnost běžného odpočinku nebo jsou všichni aktéři nuceni volit pobytovou formu sociální služby, aniž by to bylo nutné a přáním osoby závislé na pomoci jiné osoby.

Kontext navrženého řešení:

 Kraj zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, vytváří síť sociálních služeb, kterou financuje a současně koordinuje sociální služby a sbírá informace z území o potřebách pro poskytování služeb. Kraji je na základě těchto informací známo nejen v jaké kapacitě, je v místě dostupný daný druh sociální služby, ale také to, zda je služba finančně dostupná uživatelům služby.

 Sociální služba současně zařazena do krajské sítě sociálních služeb, má krajem v síti vymezenu kapacitu a na tuto kapacitu je jí vypočítána a podle disponibilních veřejných zdrojů poskytována veřejná podpora (vyrovnávací platba, jejíž část tvoří také dotace ze státního rozpočtu). Pokud je na základě zhodnocení dalších parametrů (plnění povinností podle § 88 zákona) může kraj rozšířit pověření, včetně působnosti sociální služby pro zhodnocenou a specifikovanou kapacitu nad rámec kapacity zařazené v síti původně.

Na finanční zajištění této povinnosti se využije nově formulovaného ustanovení zákona o sociálních službách v § 101b a kraji bude v rozhodnutí o poskytnutí dotace určena účelově vázaná částka – dle odhadu vypočteného na základě předem stanovených parametrů – kterou kraj ministerstvu v rámci finančního vypořádání poskytnuté dotace vyúčtuje a nedočerpanou částku vrátí do státního rozpočtu.

V uvedených případech jde o dotaci nad rámec běžné dotace na financování základních činností sociálních služeb stanovené v §101a. Tato dotace je sice také určena na pokrytí nákladů spojených s realizací základních činností příslušné sociální služby, ale není určena konkrétní osobě, u které byla zjištěna potřebnost péče a zároveň nedostatek finančních zdrojů na pokrytí takové péče. Výše uvedená potřebnost je hodnocena poskytovatelem sociální služby podle nově stanovené povinnosti poskytovatele a nedostatek finančních zdrojů vyplývá z principu zhodnocení výše částek poskytnutých poskytovateli v rámci dotačního řízení podle § 101a a porovnání s požadavkem na dokrytí nákladů podle § 101b. Způsob stanovení výše podpory normativně stanoví nařízení vlády. Základní princip vychází z obecně formulovaného poměru nedostačující výše částky příspěvku na péči – maximálně pokrývá 4 hodiny denně – a dále z faktu, že osobě může být zajišťována aktivními základními činnostmi služby taková podpora pouze určitou část dne, zbývající část dne je pokryta spánkem osoby, či sníženou aktivitou pečující osoby – tzv. pasivní asistencí. Tento poměr se navrhuje stanovit tedy jako maximálně 12 hodin aktivní asistence a maximálně 8 hodiny pasivní asistence, které jsou poskytnuty v průběhu 1 dne (24 hodin). V rámci tohoto poměru se navrhuje stanovit maximální výši částky poskytnuté krajem 130 Kč na 1 hodinu aktivní asistence (výčtem se vymezí základní činnosti prováděcím předpisem) a 75 Kč na 1 hodinu pasivní asistence (nová základní činnost „dohled“).

 

Z navrhované úpravy tedy vyplývá, že přístup k této sociální službě by leckde – zejména v malých sídelních celcích - z mnoha důvodů nebyl pro postižené a pečující rovný. 

Proto pečující navrhují vztáhnout dobrodiní úpravy na nový typ zařízení „Komunitní družstvo vzájemné odlehčovací asistenční péče“.

Takové družstvo by bylo koncipované jako malé sociální družstvo podle § 758 zák. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích.

Prováděcí předpis nechť pak stanoví omezení pro náplň činnosti a právní uspořádání malého sociálního družstva na bázi lex specialis vůči obecné právní úpravě malého či sociálního družstva.

Základní zásadou budiž, že takové, zde připuštěné „malé sociální družstvo“, kromě obecně platných zákonných požadavků musí navíc splňovat přinejmenším tato omezení:

členy družstva mohou být výlučně osoby registrované UP jako osoby poskytující péči
členy družstva nemohou být právnické osoby
družstvo smí mít zapsanou a vykonávat pouze jedinou náplň činnosti, a ti vzájemnou pomoc při poskytování asistenčních služeb, a to pouze osobám, uznaným jako osoby odkázané na péči jiné osoby ve IV. (resp. III.) stupni závislosti a zároveň jejich pečující jsou registrování na ÚP
družstvo nesmí být společníkem ani statutárním orgánem žádné právnické osoby
tento zákaz se nevztahuje na členství družstva v zájmovém spolku malých sociálních družstev, pokud tento spolek vznikne na obdobných zásadách.
toto omezení se netýká osob – členů družstva

 

Pokud jde o požadavek na vztažení nové úpravy rovněž na skupinu osob, uznaných jako závislé ve III. skupině, opírá se o skutečnost, že sám předkladatel – MPSV – posuzovací proces považuje za již nevyhovující. V současné době platná metodika posuzování zvládání 10 oblastí (spolu s celkovou personální situací v oblasti posudkové služby) vede velmi často k tomu, že výsledek posuzování je problematizován, napadán opravnými prostředky včetně až dovolání k NSS. Výsledkem je skutečnost, že nemalá část osob, uznaných „pouze“ ve III. skupině vyžaduje stejný – pokud ne vyšší – rozsah asistence, která má možná nižší rozsah observační (nočních, pasivních) činností, avšak celkově intenzivnější i aktivnější charakter. 

 

 

Komu bude petice předána: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Podpis pod petici je nutné potvrdit v následně doručeném mailu.

Sdílejte s přáteli a známými

Vzkazy

Diskuze byla z důvodů většího množství nevhodných příspěvků zastavena.

Podepsat tuto petici

Podpisy | 143 (+8 nepotvrzených)

Podpisový arch v PDF
  • Petr a Adéla Boučkovi | Okříšky
  • Kateřina Čecháková | Holešov
  • Vladimíra Kostlivá | Praha
  • Lucie Zejdová | Bílá Lhota
  • Kateřina Kopřivová | Brno
  • Soňa Hajná | Třeboň
  • vladka novotna | bolatice -borova
  • Alena Kroupová | Děčín 14
  • Lenka Vanclová | Semily
  • Ema Ježková | Plzeň
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici