Petice za záchranu Roklanské chaty 5244 podpisů chybí 4756

Petice za záchranu Roklanské chaty

 

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

 

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

 

Autor: Tomáš Jirsa | 5244 podpisů

Více >
ZA ZASTAVENÍ BEZOHLEDNÉHO KÁCENÍ V PŘÍRODNÍ REZERVACI VRCH BABA U KOSMONOS 264 podpisů

ZA ZASTAVENÍ BEZOHLEDNÉHO KÁCENÍ V PŘÍRODNÍ REZERVACI VRCH BABA U KOSMONOS

PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

„ZA ZASTAVENÍ BEZOHLEDNÉHO KÁCENÍ V PŘÍRODNÍ REZERVACI VRCH BABA U KOSMONOS“

Adresát petice: Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství

Petiční výbor: Ing. Eva Smažíková, Lenka Rybářová, Miroslav Štěpánek

___________________________________________________________________________

Přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos byla vyhlášena r. 1950. Důvodem ochrany je komplex lesních a nelesních přírodě blízkých ekosystémů s koncentrací významných typů biotopů. Chráněné území je v péči Krajského úřadu Středočeského kraje.   

V současné době dochází na Babě k masivnímu kácení v režii soukromé společnosti Forestlaan, která zdejší lesní pozemky v posledních letech získala.

Rozsah tohoto kácení nemá obdoby. S chráněnou lokalitou se zachází jako s hospodářským lesem. K zemi jdou jak mladé, tak vzrostlé, zdravé listnaté stromy. Nespočet dalších stromů je označen k dalšímu pokácení. V mnoha místech zcela zmizelo keřové patro.

Stávající lesní cesty jsou v řadě míst rozježděné a pro chodce neschůdné. Přestože se jedná o přírodní rezervaci, vlivem rozsáhlé těžby jsou navíc vyježděny cesty nové, které ničí rostlinné patro. Přitom se zde vyskytují vzácné druhy, díky kterým bylo toto území vyhlášeno přírodní rezervací.

V posledních letech bylo věnováno velké úsilí popularizaci této lokality a přiblížení jejích krás veřejnosti. Byla vytvořena naučná stezka s informačními tabulemi o chráněných rostlinách a živočiších, kteří se zde vyskytují. Současné nevybíravé kácení se dotýká také - a především - jich.

Aby se tato jedinečná lokalita nestala pouze objektem bezohledné těžby za účelem soukromého zisku, aby zůstal zachován její dosavadní charakter a budoucím generacím nezůstaly z lesa jen prořídlé zbytky.

Žádáme tímto my, níže podepsaní,

Krajský úřad Středočeského kraje, jmenovitě Odbor životního prostředí a zemědělství, o důsledné prošetření přiměřenosti současné těžby a rychlé zastavení další devastace lesa v přírodní rezervaci Vrch Baba u Kosmonos.

Děkujeme.

Za petiční výbor

 

Ing. Eva Smažíková, Horní Stakory 95, 293 06 Kosmonosy

 

Lenka Rybářová, Horní Stakory 87, 293 06 Kosmonosy

 

Miroslav Štěpánek, Horní Stakory 89, 293 06 Kosmonosy

 

Písemnou verzi této petice je možné podepsat i na následujících místech:

Cafe Randez-Vous, Lípy 19, Kosmonosy

Potraviny DIKO, Hradišťská 44/8, Kosmonosy

Autor: Eva Smažíková | 264 podpisů

Více >
Petice pro zachování osobní vlakové dopravy Velké Opatovice – Boskovice linky S21 na trati 262 278 podpisů

Petice pro zachování osobní vlakové dopravy Velké Opatovice – Boskovice linky S21 na trati 262

Na základě přípravy dokumentu Plán dopravní obslužnosti Jihomoravského kraje pro období let 2022 až 2026 – aktualizace č. 2 má Jihomoravský kraj záměr zrušit od června 2023 vlakovou linku S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice z důvodů ekonomických a nízkého využití cestujícími. Náhrada má být zajištěna současnými autobusovými linkami.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zrušením této vlakové linky S21 v úseku Velké Opatovice – Boskovice. Toto vlakové spojení má pro region Malé Hané vysoký význam. Byť není tato linka plně využívaná, našla si své cestující za prací, studiem či za zdravotní péčí. Podporuje i turistický ruch.  Velký význam bude mít i v případě zavedení tzv. Boskovické spojky a vznikne návaznost v Boskovicích na přímé osobní vlaky do Brna. Tím by došlo bezesporu k rychlejšímu a kvalitnějšímu spojení našeho regionu.

Železniční doprava patří z pohledu ochrany životního prostředí k těm nejšetrnějším a také patří k nejbezpečnějším způsobům dopravy. Vlak je z ekologického hlediska nejlepším možným dopravním motorizovaným prostředkem vůbec.

Celorepublikovým či celosvětovým tématem jsou právě otázky ekologické, které vlaková doprava splňuje. Měli bychom se snažit snižovat automobilovou dopravu a občanům nabídnout alternativu, která je v souladu s těmito principy. Přece nemůžeme podléhat jen a pouze ekonomické rentabilitě, která popírá všechny současné snahy o zlepšení či udržení životního prostředí.

 

Po Jihomoravském kraji požadujeme zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2021 na trati 262 – Velké Opatovice – Boskovice – Skalice nad Svitavou.

Autor: Svazek obcí Malá Haná | 278 podpisů

Více >
Nestavte nám v Prokopském údolí 557 podpisů

Nestavte nám v Prokopském údolí

Na Magistrátu hl.m. Prahy je projednáván podnět na zastavění parcely městské a krajinné zeleně a orné půdy přímo nad Prokopským údolím rodinnými domy. Jedná se o parcelu č. 1037 – katastrální území Jinonice, která se nalézá na konci ulice Vavřinecká ve starých Butovicích. Prostor vytváří důležitou nástupní plochu pro procházky do Prokopského údolí a využívají ho pro relaxaci občané z celé Prahy včetně sportovců, turistů a rodin s dětmi. Blízkost přírodního parku a hřbitovní kaple s kostelem svatého Vavřince (jednoho z nejstarších kostelů v Praze) dává tomuto místu jedinečnou atmosféru.  Současný územní plán celou parcelu zahrnuje do nezastavitelného území určeného pouze pro městskou zeleň a ornou půdu. Nový Metropolitní plán Prahy, který zpracoval IPR, zahrnuje celou plochu parcely do Přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Myslíme si, že tyto skutečnosti nejlépe vypovídají o nemalé hodnotě tohoto místa a o jeho velkém potenciálu pro kvalitní veřejný prostor.   

 

Podnět na změnu územního plánu P46/2016 navrhuje přeměnu významné části parcely č. 1037 na stavební pozemek, což odporuje současnému (i budoucímu) územnímu plánu. K podnětu se negativně vyjádřil i IPR Praha, citujeme: „Je třeba řešit koncepčně, s ohledem na celé území. V rozporu s §4 zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF. Pro nezemědělské účely je nutné využít nezemědělskou půdu, nezastavěné a nevyužité pozemky v zastavěném území atd. Změna představuje rozvoj zástavby do otevřené krajiny, a to až do okrajové části přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Změna není v souladu s návrhem Metropolitního plánu Prahy, který parcelu řadí do nezastavitelné (krajinné) a stabilizované lokality.“


 Navzdory výše uvedeným skutečnostem byl podnět podpořen zastupitelstvem MČ Praha 5 a schválen Výborem územního rozvoje ZHMP i Radou hlavního města Prahy.

 

Odmítáme zastavění  tohoto pozemku, který je v územním plánu veden jako zeleň a orná půda. Myslíme si, že občané Prahy by uvítali, pokud by město uvažovalo o odkoupení předmětné parcely s cílem vytvořit plnohodnotný parkový prostor, který bude důstojným vstupem do Prokopského údolí.

 

My, podepsaní, žádáme zamítnutí podnětu v plném rozsahu.

 

Petiční výbor:

Ing. Ivo Zatloukal, Vavřinecká 349/17, 158 00, Praha 5
Ing. arch. Natália Zatloukal, Záluské 385/37, 158 00, Praha 5
Ing., akad.arch. Ivan Lalák, Vavřinecká 617 / 29, 158 00 Praha 5

 

Titulní foto: cs:ŠJů, CC BY-SA 3.0 <http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons

Autor: Ivo Zatloukal | 557 podpisů

Více >
Petice za zachování Dvořákovy stezky 931 podpisů chybí 1069

Petice za zachování Dvořákovy stezky

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme, aby Správa železnic, státní organizace, přehodnotila rozsáhlou rekonstrukci železniční trati mezi Kralupy nad Vltavou a Nelahozevsí (akce se nazývá Rekonstrukce nelahozeveských tunelů) tak, aby nebyla narušena Dvořákova stezka ve své krajinné ani obytné části.
 

Důrazně nesouhlasíme s rozsáhlým kácením stromů a bouráním budov v ulici Dvořákova stezka.

 

Žádáme, aby Správa železnic, s. o., zohlednila environmentální hledisko, zcela opustila plán na vykácení 3 000 stromů a bourání staveb a zachovala současnou Dvořákovu stezku. Zároveň žádáme zachování panoramatu Nelahozevsi.

Není ve veřejném zájmu řešit plánovanou rekonstrukci trati tak zásadním zásahem do životního prostředí.

Nesouhlasíme s tím, aby se železniční trať posouvala blíže k řece kvůli teoretickým pár vteřinám úspory jízdní doby.

Stezka by byla ve své části prakticky zlikvidována a posunula by se těsně k Vltavě, od níž by ji dělilo jen zábradlí.

Stejně tak nevidíme důvod pro zvyšování trati nad současný terén, což by vizuálně poškodilo pohled na zámek Nelahozeves a na kostel.

Tento projekt, který bude stát několik miliard Kč, nezvratným a devastujícím způsobem zasáhne přírodu, ekosystém, krajinný ráz Dvořákovy stezky a jejího blízkého okolí, naruší stabilitu obytného a historicky významného území v obci Nelahozeves.

Nejsme proti modernizaci železnice a dopravy v ČR, chceme ale především docílit toho, aby projekt byl realizován racionálním způsobem respektujícím širší vztahy v území. Žádáme, aby trať byla nadále vedena v původní, v území stabilizované poloze. Jsme přesvědčeni, že toto řešení je dostačující a značně levnější než řešení navrhované.

Více informací naleznete na webové stránce spolku Dvořákova stezka – www.dvorakovastezka.cz.

Děkujeme.

Petice ke stažení: https://www.dvorakovastezka.cz/petice.pdf

Autor: Dvořákova stezka z. s. | 931 podpisů

Více >
Nestavte nám v Prokopském údolí 557 podpisů

Nestavte nám v Prokopském údolí

Na Magistrátu hl.m. Prahy je projednáván podnět na zastavění parcely městské a krajinné zeleně a orné půdy přímo nad Prokopským údolím rodinnými domy. Jedná se o parcelu č. 1037 – katastrální území Jinonice, která se nalézá na konci ulice Vavřinecká ve starých Butovicích. Prostor vytváří důležitou nástupní plochu pro procházky do Prokopského údolí a využívají ho pro relaxaci občané z celé Prahy včetně sportovců, turistů a rodin s dětmi. Blízkost přírodního parku a hřbitovní kaple s kostelem svatého Vavřince (jednoho z nejstarších kostelů v Praze) dává tomuto místu jedinečnou atmosféru.  Současný územní plán celou parcelu zahrnuje do nezastavitelného území určeného pouze pro městskou zeleň a ornou půdu. Nový Metropolitní plán Prahy, který zpracoval IPR, zahrnuje celou plochu parcely do Přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Myslíme si, že tyto skutečnosti nejlépe vypovídají o nemalé hodnotě tohoto místa a o jeho velkém potenciálu pro kvalitní veřejný prostor.   

 

Podnět na změnu územního plánu P46/2016 navrhuje přeměnu významné části parcely č. 1037 na stavební pozemek, což odporuje současnému (i budoucímu) územnímu plánu. K podnětu se negativně vyjádřil i IPR Praha, citujeme: „Je třeba řešit koncepčně, s ohledem na celé území. V rozporu s §4 zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF. Pro nezemědělské účely je nutné využít nezemědělskou půdu, nezastavěné a nevyužité pozemky v zastavěném území atd. Změna představuje rozvoj zástavby do otevřené krajiny, a to až do okrajové části přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Změna není v souladu s návrhem Metropolitního plánu Prahy, který parcelu řadí do nezastavitelné (krajinné) a stabilizované lokality.“


 Navzdory výše uvedeným skutečnostem byl podnět podpořen zastupitelstvem MČ Praha 5 a schválen Výborem územního rozvoje ZHMP i Radou hlavního města Prahy.

 

Odmítáme zastavění  tohoto pozemku, který je v územním plánu veden jako zeleň a orná půda. Myslíme si, že občané Prahy by uvítali, pokud by město uvažovalo o odkoupení předmětné parcely s cílem vytvořit plnohodnotný parkový prostor, který bude důstojným vstupem do Prokopského údolí.

 

My, podepsaní, žádáme zamítnutí podnětu v plném rozsahu.

 

Petiční výbor:

Ing. Ivo Zatloukal, Vavřinecká 349/17, 158 00, Praha 5
Ing. arch. Natália Zatloukal, Záluské 385/37, 158 00, Praha 5
Ing., akad.arch. Ivan Lalák, Vavřinecká 617 / 29, 158 00 Praha 5

 

Titulní foto: cs:ŠJů, CC BY-SA 3.0 <http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons

Autor: Ivo Zatloukal | 557 podpisů

Více >
Petice za zákaz používání zábavní pyrotechniky ve statutárním městě Ostrava 88 podpisů chybí 912

Petice za zákaz používání zábavní pyrotechniky ve statutárním městě Ostrava

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o přijetí zákazu používání zábavní pyrotechniky na území města Ostravy.

 

PROČ TATO PETICE


1) Kvůli ohňostrojům je více nehod na silnicích. Dispečeři mají na Silvestra rušno, protože vyplašená divoká zvěř daleko častěji vběhne pod kola aut.

2) Kvůli ohňostrojům se v prosinci ztratí stovky zvířat. Psy a kočky můžou být hlukem z ohňostrojů vyděšeni natolik, že přeskočí plot, který nikdy dřív nepřeskočili, a zaběhnou se. V panice také často vběhnou pod auto či se jinak zraní. (Z dat, která nám poskytla společnost "Psí detektiv", víme, že za období od 29.12. 2020-3.1. 2021 se v MS kraji následkem leknutí z ohňostroje ztratilo 17 psů a 4 kočky-z toho byli 2 psi smrtelně zraněni; v období od 29.12. 2021-3.1. 2022 se zaběhlo 17 psů a 6 koček).

3) Kvůli zábavní pyrotechnice jsou v ČR raněny desítky lidí. K nejčastějším úrazům patří popáleniny a fatální poranění končetin a očí. Někteří lidé zraněním podlehnou.

4) V důsledku používání zábavní pyrotechniky vyjíždějí hasiči v prosinci ke stovkám požárů. Konkrétně na přelomu roku 2020/2021 vzniklo takto 431 požárů. Při těchto požárech bylo 5 osob usmrceno a 26 zraněno.

5) Ohňostroje způsobují škodu na majetku. Jen za 431 požárů, které se udály na přelomu let 2020/2021, vznikly škody na majetku za více než 68 milionů korun.

6) Ohňostroje stojí obrovské peníze. Jeden novoroční ohňostroj vyjde radnici na statisíce korun. Dle nás by tyto finance mohly být investovány do potřebnějších odvětví.

7) Zvířata mají mnohem citlivější sluch než lidé. Divoce žijící ptáci vylekaní hlukem prchají v panice ze svých nocovišť. Nárazy do překážek ve vysoké rychlosti pro ně pak bývají smrtelné.
 

Navrhovaná řešení:
-Celoroční zákaz používání zábavní pyrotechniky na území města Ostravy.

-Alternativou můžou být např. laser show se scénickou hudbou nebo dronové show, které jsou menší hrozbou pro zvířata a životní prostředí.


Za organizaci:
OBRAZ – Obránci zvířat

Barbora Majíčková

Autor: Barbora Majíčková | 88 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku