Petice za záchranu Roklanské chaty 3045 podpisů chybí 1955

Petice za záchranu Roklanské chaty

 

Nenechme dnes zničit památku, která přečkala období fašismu i komunismu. Roklanská chata nesmí být dalším příběhem „zmizelé Šumavy“!

Již několik let se chystá Správa Národního parku Šumava zlikvidovat Roklanskou chatu ležící v samém srdci Šumavy. V současnosti opět nabyly snahy o její zničení na intenzitě a podle sdělení mluvčího NPŠ Jana Dvořáka má být chata zbourána na podzim letošního roku nebo na jaře 2023.

My níže podepsaní občané jsme proti této akci a touto peticí vyjadřujeme zásadní nesouhlas s likvidací chaty z následujících důvodů:

Chata stojí v místě, kde již od první poloviny 19. století žili lidé. Jejich usedlost byla nejvýše stále obydleným místem na území České republiky. Stávala tu hájovna, vedle ní plavební jezírko. Od počátku 20. století bývala hájovna zastávkou pro milovníky Šumavy, kteří odtud směřovali na blízký Roklan, na Medvědí horu i k okrajům okolních slatí. Byla cílem poutníků pro své umístění uprostřed nejkrásnější šumavské přírody.

Když počet turistů vzrostl, rozhodl se sušický odbor Klubu československých turistů v letech 1935–1936 vystavět vedle hájovny turistickou chatu podle projektu tamního stavitele Karla Houry. Po 2. světové válce a komunistické uzávěře pohraničí byla zlikvidována hájovna i Roklanská plavební nádrž, z níž dosud zbylo torzo hráze. Chata však jako zázrakem přežila desetiletí komunistické vlády. V těsné blízkosti hranice zůstala na Šumavě jediná. Zanikly podobné chaty u Plešného jezera, u pramene Vltavy, Juránkova chata na Svarohu, u Černého jezera... To se však nestalo v sousedním Bavorsku: i českým turistům tam slouží podobné chaty na Třístoličníku, na Luzném, na Roklanu a pod Roklanským jezerem, na Falkensteinu a na Ostrém.

Roklanská chata přežila nedbalou údržbu jednotek Pohraniční stráže a po sametové revoluci a vzniku NPŠ se zdálo, že to nejhorší má už za sebou. V roce 1995 byla dokonce opravena, a to včetně výměny eternitové střechy za šindelovou. V následujících letech byla zahrnuta do nově vytvořené 1. zóny NP a obyčejným smrtelníkům byl přístup k ní zakázán.

Poté, co vyšlo na veřejnost, že je užívána osobami spřátelenými s tehdejšími činovníky z NPŠ, nastal obrat a od počátku 21. století není pro změnu užívána vůbec. Nedávná rekonstrukce byla znehodnocena poté, co nikdo nepřišel, aby opravil krov poškozený spoustou sněhu, aby provedl minimální údržbu okapů, nátěrů apod. Chata se stala černým svědomím špatné péče a neschopnosti vymyslet koncept pro její užití. Toto je také hlavní důvod jejího plánovaného odstranění.

Roklanská chata se stala symbolem přístupu k Šumavě. Úkolem NPŠ je mimo jiné i péče o relikty někdejšího vztahu člověka k horské krajině, který tu byl viditelně přítomný již od raného novověku. Vazba člověka a přírody je ostatně obsahem románů i Karla Klostermanna, který ve svém díle a zejména v nejslavnějším z nich “Ze světa lesních samot“ píše i o životě na Roklanské hájovně.  Píše o vztahu člověka k lesu, o péči řádného hospodáře uprostřed křehkých biotopů lesa a mokřadů.

Co Šumava potřebuje, je získávat lidi, co ji skutečně milují, nikoli jen lákat masy do uměle vytvářených návštěvnických center, které jsou vybudovány na zeleném drnu v přírodně hodnotném prostředí, u Kvildy a Srní.

Příkladem může být častý vzor pro NPŠ, sousední Bavorský národní park. Neusnadňovat, ale nezakazovat – to je krédo, podle kterého se tam turisté pohybují. Bez podpůrných dopravních prostředků mají přístup i k několika stavbám, jež pamatují dávný život člověka na Šumavě a jsou náležitě tamním Parkem prezentovány. Nacházejí se uprostřed jádrového území tamního parku: Schachtenhaus nebo Verlorener Schachten. První v péči Parku, druhý v soukromých rukou. Druhý z nich za velmi přísných podmínek umožňuje i ubytování – bez příjezdu a luxusu elektřiny a tekoucí vody, zcela v duchu kanadského přebývání v lesních srubech – pouhé 2,5 km od Roklanské chaty! Právě to by mohl být příklad i pro její využití.

A pokud chybí invence současnému vedení NPŠ, pak nechme budoucím generacím a jejich kreativitě nalézat smysl pro tato převzácná místa. Podobně jako opět v Bavorském národním parku, kde v jádrovém území jsou sice zakonzervované, ale stojící a udržované chaty Schwarzbachklause, Tummelplatz, chata na Steinfleckbergu a ještě několik dalších. Proč to jde v Bavorsku a u nás stále převažuje komunistický direktivní duch zákazů a devastace?

Velký milovník Šumavy Emil Kintzl mnohokrát zapřísahal vedení NPŠ, aby neničilo Roklanskou chatu, jen proto, že si s ní neví rady. Nyní, půl roku po smrti tohoto šumavského barda a živoucího svědomí Šumavy, již není strach z jeho výčitky. Ale „Emil se dívá“ – očima nás všech, kteří jsme jej často osobně znali.

Děkujeme za respekt vůči názoru účastníků této petice. A věříme ve změnu rozhodnutí o osudu Roklanské chaty.

 

https://www.sumava-modravsko.cz/prispevky-a-komentare/co-bude-s-roklanskou-chatou.html#zavreno

http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/203040601050050320001 (snímek z 1937+. Vlevo komunisty zbořená hájovna, vpravo inkriminovaná turistická chata)

https://www.sehenswerter-bayerischer-wald.de/wanderung-verlorener-schachten-frauenau-huette-mieten/

https://www.hogn.de/2017/09/18/3-so-schauts-aus/ausprobiat-so-schauts-aus/verlorener-schachten-bayerischer-wald-oberfrauenau-huette-poschinger-wandern-urlaub-huettenurlaub/101141

http://www.obeckunejovice.cz/wp-content/uploads/2014/11/Jak-na-petici-vzor.pdf

 

Autor: Tomáš Jirsa | 3045 podpisů

Více >
Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR 27162 podpisů

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR

Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR
 

Požadujeme zavedení kamerových systémů na všech jatkách v České republice bez výjimky. Naše požadavky na změnu legislativy se opírají zejména o následující skutečnosti:


Kamerové systémy by mohly odradit od špatného a násilného zacházení se zvířaty, podporovaly snahu dodržovat správné postupy a předešly situacím, kdy se ke konzumentům dostane maso z nemocného zvířete (viz. situace v Polsku). Domníváme se, že spotřebitel by měl vědět, co jí a jakým procesem si zvíře před smrtí prošlo. 


Kamery požadujeme na místech vykládání či vyhánění zvířat z transportního vozu, předporážkového ustájení zvířat a na místech usmrcování, vykrvení a následného stahování z kůže, vyvrhování a zbavování se jednotlivých částí těla. 

Požadujeme, aby byl celý tento proces živě vysílán na webových stránkách jednotlivých jatek tak, aby se na něj kdokoliv mohl kdykoliv podívat. Vzorem může být např. společnost Hollandia, která pod heslem „jsme průhlední” vysílá online každou z částí svých činností.


Kamerové systémy neukončí utrpení na jatkách, ale budou cenným nástrojem běžným spotřebitelům k tomu, aby věděli, jak je nakládáno se zvířaty, které konzumují. Jatka nedovolují exkurze a jejich budovy jsou uzpůsobeny tak, že se nikdo nemá šanci o jejich činnosti nic dozvědět. Zvířata jsou odkázána na vůli zaměstnanců. Z pořízených záběrů a výpovědí zaměstnanců vyplývá, že jsou v některých případech zvířatům chvíle před smrtí znepříjemňovány.
Inspirací může být Francie a Velká Británie, kde jsou kamerové systémy na jatkách již zavedeny.

 

My, níže podepsaní, souhlasíme s textem Petice za zavedení kamerových systémů na všech jatkách v ČR.

Petice ke stažení: https://bit.ly/2SWyymf

Autor: Zvířata Nejíme | 27162 podpisů

Více >
Vyjádření k záměru „Rozšíření parku Kraví Hory“ 824 podpisů dosaženo

Vyjádření k záměru „Rozšíření parku Kraví Hory“

Jsme přesvědčeni o tom, že existence této lokality představuje pro Brno významnou kulturní hodnotu.

 

• Obáváme se, že pět dotčených budov bude vyklizeno, případně sanováno, ale na finanční prostředky pro rekultivaci této plochy na veřejný park se bude čekat ještě dalších několik let.

 

• Také se společně domníváme, že realizaci parkových úprav takového rozsahu by měla předcházet urbanistická a krajinářská soutěž, která nalezne koncepci pro celek území Kraví Hory.

 

Bývalý vojenský areál Kraví Hory je jednou z mála zbývajících brněnských lokalit, kde zakořenila komunita výtvarných umělců, hudebníků, architektů a řemeslných dílen. S nedávnou konverzí areálů Vlněny, Mosilany je čím dál složitější nalézt v Brně prostor, kde lze rozvíjet alternativní kulturu, věnovat se experimentální tvorbě v příznivých prostorových a finančních podmínkách.

Ateliéry a zkušebny v areálu Kraví Hory slouží jako umělecké a řemeslné zázemí začínajících i renomovaných umělců a místo je jedním ze zdrojů, které vyživuje alternativní kulturní scénu Brna. Areál se pravidelně otevírá veřejnosti prostřednictvím tématických workshopů i festivalové akce Open Studios. Jsme přesvědčeni o tom, že existence této lokality představuje pro Brno významnou kulturní hodnotu.

Rozumíme tomu, že budovy v areálu Kraví Hory neodpovídají po stavebně technické stránce současným standardům, přesto s minimálními investicemi do údržby zde mohou stát další desetiletí.

Chápeme snahu zastupitelů města Brna o naplňování záměru vyplývajícího z územního plánu města Brna a rozšiřování zelených rekreačních ploch s přístupem širší veřejnosti, ale postrádáme koncepční přístup ve vztahu ke zbytku areálu a širšímu území Kraví Hory. Navržený záměr vybourání části areálu sice rozšíří pobytové plochy s parkovou úpravou pro veřejnost, ale nenabízí koncepční řešení pro lokalitu ve vazbě na širší kontext a prostupnost územím. Naopak dílčím zásahem, jakým je navrhovaný stavební záměr vyhlídkového prstence znemožní možné budoucí varianty prostorových řešení.

Realizaci parkových úprav takového rozsahu by měla předcházet urbanistická a krajinářská soutěž, která nalezne koncepci pro celek území Kraví Hory ve vazbě na sousední lokality a stane se podkladem pro projekt, který stanoví etapizaci ve vztahu k dostupným investičním prostředkům.

Stavební záměr, který předkládá vedení brněnského Planetária investičně mnohonásobně převýší deklarovaných 10 miliónů Kč. Obáváme se, že pět dotčených budov bude vyklizeno, případně sanováno, ale na finanční prostředky pro rekultivaci této plochy na veřejný park se bude čekat ještě dalších několik let. Nad kvalitou výhledu, který nabídne navržený vyhlídkový prstenec visí otazník. V první fázi budou exponovány střechy zbylých budov areálu, parkoviště a sousední zahrádkářská kolonie.

Představujeme si, že levnější a v mnoha ohledech hodnotnější řešení, které by mohlo překlenout dobu, než bude záměr pro Kraví horu zjasněn a investiční prostředky zajištěny, by bylo umožnění větší pěší prostupnost areálem pro veřejnost. Prázdné zelené areálové plochy jsou často již dnes rekultivovány a upravovány místními nájemci a uživateli a drobné investice do nových klidových zákoutí, která by mohla vzniknout dílčími odstraněními plotu, by přidala areálu na atraktivitě a v zásadě předala veřejnosti mnohem větší a pestřejší pobytové plochy. Podporou umělecké a řemeslné náplně budov areálu, obohacené o služby, případně výstavní plochy s přístupem veřejnosti by areál získal na atraktivitě. Zjasnění zaměření náplně a vymístění nevhodných provozů a skladových ploch by ulevilo dopravní zátěži a s největší pravděpodobností akcelerovalo kreativní a investiční zapojení umělecké komunity do údržby a provozu budov i venkovních areálových ploch.

Autor: Radovan Přikryl | 824 podpisů

Více >
Petice za dostupnější služby pro děti a dospělé s autismem 20208 podpisů chybí 2792

Petice za dostupnější služby pro děti a dospělé s autismem

Vážená paní ministryně, vážené hejtmanky, vážení hejtmani,

 

obracíme se na Vás za rodiče a rodinné příslušníky dětí a dospělých s poruchou autistického spektra, jakož i za všechny naše podporovatele, kterým záleží na kvalitě života lidí s postižením v této zemi.

 

Na základě vlastních letitých zkušeností se domníváme, že v českém sociálním systému jsou vážným způsobem zanedbávány potřeby lidí s poruchou autistického spektra (dále PAS), a že jsou tito lidé a jejich rodiny diskriminováni v přístupu k potřebným sociálním službám. Žádáme Vás tímto o nápravu a zlepšení dostupnosti a kvality těchto služeb.

 

Co nám chybí

 

Porucha autistického spektra, zejména pokud je spojena s mentální retardací, deficitem v oblasti komunikace a tzv. problémovým chováním, patří pro pečující rodinu k nejnáročnějším postižením vůbec, což opakovaně potvrzují zahraniční studie.

 

Aby mohly rodiny normálně fungovat a zajistit svým dětem s PAS i samy sobě určitou kvalitu života, potřebují  podporu v podobě ranné péče, asistenčních a odlehčovacích služeb. A postupně, jak člověk s autismem dospívá a přirozeně se osamostatňuje, také služeb pobytových - v podobě chráněného bydlení, stacionářů a domovů pro osoby s postižením,

 

V České republice jsou ovšem takové služby pro lidi s PAS velmi špatně dostupné. Tito klienti jsou často nároční, potřebují vyšší míru asistence a specifické podmínky vyplývající z jejich postižení. Existující sociální služby je většinou odmítají kvůli nedostatku kapacit a finančních prostředků na péči. Pár specializovaných organizací pro lidi s PAS se dlouhodobě potýká s nedostatečným financováním ze strany krajů a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

 

Vidět individuální potřeby

 

Výsledkem této neutěšené situace je, že na pečujících rodinách leží neúměrná zátěž, která má závažné zdravotní, psychické a sociální dopady. Potýkáme se s velkou mírou vyčerpání a  stresu, absencí odpočinku, zdravotními problémy, nemožností seberealizace, sociální izolací a především velkou nejistotou ohledně života našich dětí v budoucnosti. Mnoho rodin tuto zátěž nevydrží a rozpadne se. V České republice není výjimkou, že se o lidi s PAS starají rodiče až do pozdního stáří, protože zkrátka není nikdo ochotný náročnou péči převzít.

 

Žádáme Vás tímto o zjednání nápravy a zajištění reformy systému sociální péče způsobem, který bude zohledňovat individuální potřeby všech klientů s postižením a zajistí pro ně adekvátní financování. Žádáme Vás, abyste iniciovali potřebné změny a dohlíželi na jejich provedení.

 

A jsme připravení s tímto náročným úkolem pomoci. Založili jsme sdružení Naděje pro děti úplňku z.s., natočili dokumentární film Děti úplňku, který naší situaci popisuje. Po premiéře v České televizi (2.5. 2017, ČT2, 21.00) bude volně ke shlédnutí na našem webu www.detiuplnku.cz. Budeme rádi, když jej uvidíte. Spouštíme také kampaň Hlavou zeď prorazíš, která pomůže život našich rodin přiblížit veřejnosti.       

 

Věříme, že společným úsilím se podaří zajistit našim dětem spokojenější život a klidnou budoucnost.

 

Za spolek Naděje pro děti úplňku,

 

Petr Třešňák

Petra Třešňáková

Antonín Škoch

Autor: Petr Třešňák | 20208 podpisů

Více >
PETICE proti nekoncepčnímu přemostění přírodního parku Smetanka 100 podpisů

PETICE proti nekoncepčnímu přemostění přírodního parku Smetanka

My,

níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice konstatujeme, že

 v lokalitě jednoho z nejmalebnějších pražských přírodních zákoutí - v zákonem chráněném přírodním parku Smetanka v Praze 9 - vzniká projekt Správy železnic na investiční akci A12 (Modernizace traťového úseku Praha-Libeň - Praha- -Malešice, I. stavba);
součástí projektu je výstavba železničního přemostění dvou existujících železničních mostů ve výšce 40 metrů nad terénem;
 v současné navrhované podobě hrozí nevratná devastace unikátního pražského přírodního parku se zásadním dopadem na obyvatele i životní prostředí;
navrhovaná stavba je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.  a realizací hrozí zničení nejen 400 stromů a tisícovky keřů, ale i ohrožení chráněných druhů zvířat a rostlin;
deklarovaný smysl stavby (odstranění kapacitního hrdla) je neodůvodněný a zcela nekoncepční, protože tento údajný problém bude přesunut pouze o 2km k jednokolejnému tunelu pod Českobrodskou ulicí.  K němu by totiž po vybudování uvedené stavby ústily koleje tři. Pro rozšíření tunelu přitom neexistují dosud žádná řešení ani plány;
vzhledem k výše uvedenému i k tomu, že investor stavby nedisponuje ani žádným aktuálním rozpočtem, se jedná o trestuhodný hazard s veřejnými financemi.

žádáme proto, aby:

byl projekt vzhledem k výše uvedenému projednán ve všech příslušných výborech a komisích MČ Praha 9 (především komise územního rozvoje a životního prostředí), městské radě a v městském zastupitelstvu a také příslušnými odbory MHMP a IPR;
byl projekt v současné podobě všemi dotčenými orgány důrazně odmítnut přinejmenším do vyřešení uvedených nesrovnalostí (především pak nekoncepčnost a nenavazující dopravní řešení, které stavbu dělá zcela zbytečnou, dále pak trestuhodnou absencí rozpočtu stavby i samotné liché zdůvodnění jejího vlastního smyslu).

 

Za petiční výbor:

Hrdlořezská zvonička, spolek

IČO 28554060

Hrdlořezská 357/16, Praha 9 - Hrdlořezy

v.z. Leona Hornová

Pod Hloubětínskou zastávkou 188/24, Praha 9 – Hrdlořezy

 

                                                                                    

 

 

V Praze 15. 6. 2022

Autor: Leona Hornová | 100 podpisů

Více >
Zachráníme Multikulturní Centrum v Brně 159 podpisů chybí 1641

Zachráníme Multikulturní Centrum v Brně

Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

 

Obracíme se na Vás ve věci, která se týká aktuální otázky využití majetku města Brna. 

Multikulturní centrum Brusinka, které se v současné době nachází v městské části Brno-Královo Pole, je společenským a rodinným vzdělávacím centrem pro všechny zájemce včetně cizinců.

 

Multikulturní centrum Brusinka nabízí kvalitní doplňkové vzdělávání a rozmanité spektrum poznávacích a zábavních akcí. Je neziskovou, nevládní, nezávislou, dobrovolnou, nepolitickou a zájmovou společností, která byla založena v roce 2020, své aktivity však nastartovala již v roce 2016. 

 

Cílem spolku je sdružování občanů za účelem podpory a rozvoje multikulturního, zahraničního, kulturního a sociálního prostředí v Jihomoravském kraji, zejména pak v Brně, a také integrace cizinců v Jihomoravském kraji.

 

Cílem této petice je poptávka prostor pro kreativní a jazykové centrum pro všechny generace, pro pořádání kurzů a přednášek pro veřejnost a další kulturní i sportovní akce. Využití tohoto prostoru plánujeme co nejvhodnějším způsobem tak, aby sloužil ku prospěchu, vzdělávání a rozvoji obyvatel Brna a okolí včetně cizinců.

 

Majitel budovy požádal o opuštění prostor, kde Centrum sídlí, a my se tak musíme co nejdříve odstěhovat. Naše společnost přitom poptává prostory v Brně už více než 4 roky. Přejíždíme z místa na místo a máme už pátou provozovnu. Všechno platíme sami. Tento problém je obzvláště aktuální v současné době, kdy se počet klientů, navštěvujících naše Сentrum a používajících služby, výrazně zvýšil.

 

Naše výhody:

— Opravdové multikulturní tolerantní prostředí v Brně

— Zároveň české, anglické, ruské a ukrajinské oddělení

— Kvalitní podpora cizinců různého původu, včetně rodin s dětmi

— Podpora rusky mluvících cizinců z různých zemí, hlavně z Ukrajiny

— Propojení kultur různých národů

— Výborná znalost jazyků (čeština, angličtina, ruština a další)

— Dlouhodobá zkušenost s výukou jazyků, příprava na zkoušky pro děti a dospělé

— Profesionální tým lektorů a pedagogů

— Odpolední ukrajinská škola, sobotní ruská škola, mini-školka

— Hudební a divadelní oddělení, které organizuje multikulturní koncerty a představení

— Multikulturní exkurze, výlety a tábory

— Velmi silná sekce ragby pro děti

— Výtvarná a pracovní dílna, která nabízí workshopy, kurzy

— Možnost organizace festivalů a trhů

— Spolupráce s externími lektory a institucemi

 

Multikulturní centrum s bilingvní výukou je výjimečné nejen v Brně, ale vyčnívá z obvyklého rámce center vůbec. Navíc nabízíme práci i mladým učitelům. V současné době jsme jediným kulturním a integračním centrem v městské části Brno-Královo Pole a jediným multikulturním centrem v Brně.

 

Vzdělávací a kreativní centrum pro všechny generace umožňuje širokou škálu volnočasového využití, vedoucí na jedné straně k volnému osobnímu, profesnímu a uměleckému rozvoji, na straně druhé slouží také jako místo možného vzdělávání formou tematických kroužků i stálých expozic. Součástí centra by mohly být i prostory sloužící čistě k zábavě či relaxační část ve formě čítárny, kavárny či podobného místa klidu a oddechu.

 

Naše společenské a integrační centrum pomáhá s adaptací rusky mluvících cizinců ze zemí východní Evropy, včetně Ukrajiny, Běloruska, Ruska, Lotyšska, Kazachstánu, Moldavska a také anglicky mluvících příchozích na plnohodnotný život občanů České republiky. Pracujeme na zvyšování povědomí cizinců o českém jazyce a kultuře.

 

Vzhledem k rostoucí poptávce ukrajinských uprchlíků po našem centru o jazykové, hudební, divadelní, přípravné kurzy a pohybové městské tábory, hlídání dětí, zvyšující se poptávce po našich službách mezi cizinci v Brně a zájmem o výuku ruského jazyka mezi českými dětmi a dospělými, bychom Vás chtěli požádat o poskytnutí prostor pro Centrum, jelikož současné prostory nepřijímají nové zájemce o služby.

 

Jsme přesvědčeni, že vydat se touto cestou by bylo správným krokem jak pro naše děti i nás samotné, tak pro zvelebení našeho města obecně a také navíc v rámci projektu Brno 2028: Evropské hlavní město kultury.

___________________________________________

Požadavky petice požadujeme projednat na jednání zastupitelstva města Brna.

___________________________________________

Komu bude petice předána: Magistrátu města Brna

___________________________________________

Pokud s námi souhlasíte a myslíte si, že se jedná o vhodné využití  městských prostorů, budeme rádi, když souhlas vyjádříte podpisem naší petice.

Pozn.: Vaše e-mailová adresa bude před odevzdáním petice vymazána a nebude na ní uvedena.

 

Autor: Mgr. Viktoria Nikolaeva | 159 podpisů

Více >
Petice za rozšíření výběhu poslednímu medvědovi Jirkovi na Konopišti 15 podpisů

Petice za rozšíření výběhu poslednímu medvědovi Jirkovi na Konopišti

My, níže podepsaní, prostřednictvím této petice žádáme o rozšíření výběhu pro medvěda Jirku na zámku Konopiště a zároveň o závazek vedení zámku, aby medvěd Jirka byl posledním žijícím medvědem na Konopišti.

 

Níže uvádíme důvody pro podání této petice:

V přirozeném prostředí by medvěd ušatý měl teritorium o rozloze zhruba 400 km2, bohužel podmínky výběhu na Konopišti medvědovi poskytují pouze asi 200 m2, což u divokého zvířete vede k rozvoji frustrace a strádání.

Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které je zřetelným důkazem toho, že v tomto chovu strádá.

V dnešní době jsou divoká zvířata více než kdy předtím vnímána jako vzácná, proto bychom se měli snažit o to, je co nejvíce chránit.

Chov medvědů v zajetí malých zámeckých medvědárií je zastaralá tradice, která nemá v moderní společnosti opodstatnění.

Zámek Konopiště vybral finance od veřejnosti pro zvětšení jeho výběhu, k tomu však nedošlo. Navíc není technicky těžké tento výběh zvětšit, tudíž nic závažného zvětšení výběhu nebrání.

Odborníci se shodují v tom, že výběh zámku Konopiště nemůže uspokojit welfare požadavky na chov divokého zvířete.

Veřejnost si všímá nevhodných podmínek medvěda a chce s tím něco udělat.

 

Navrhované řešení:

Chceme, aby zámek Konopiště zvětšil dosavadní výběh medvědovi Jirkovi, neboť zámek disponuje touto možností. Medvěd Jirka trpí stereotypním chováním, které jasně dokazuje, že v tomto chovu strádá. Právě malý výběh může být jedním z hlavních důvodů tohoto projevu frustrace.

 

Zároveň po vedení zámku žádáme, aby se zavázalo, že medvěd Jirka bude posledním medvědem, který bude na Konopišti chován. V dnešní době představují zámecká medvědária zastaralou tradici, v rámci níž není možné poskytnout divokému zvířeti takové podmínky, které by naplnily jeho welfare.

 

Autor: Anna Richtrová Richtrová | 15 podpisů

Více >
Proti nerespektování pravidel občanského soužití a zneužívání sociálních dávek 2 podpisy

Proti nerespektování pravidel občanského soužití a zneužívání sociálních dávek

Úřad vlády České republiky

Vážený pan předseda

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M

nábřeží Edvarda Beneše 4
Praha 1 - Malá Strana

 

Orlová 31. 8. 2022

 

PETICE

proti nerespektování pravidel občanského soužití a zneužívání sociálních dávek

(ve smyslu zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním, v platném znění)

 

Vážený pane předsedo vlády,

 

my občané Orlové se na Vás obracíme s problémy, které nás dlouhodobě trápí. V některých lokalitách našeho města se dostáváme na hranici možnosti žít plnohodnotný, spokojený a bezpečný život. Důvodem je dlouholeté sestěhovávání tzv. nepřizpůsobivých obyvatel z jiných měst. Ti svým způsobem života, nerespektováním pravidel občanského soužití, chováním a nerespektováním zákonů více a více ztěžují život ostatním obyvatelům města. Na to bohužel město velký vliv nemá, protože většina bytového fondu je v soukromých rukou. Je zřejmé, že zásadní podíl na této skutečnosti nese stát. Vybudoval stále zbytňující a pro budoucnost těžko udržitelný systém nárokové kultury výdajů, který je některými jedinci systematicky zneužíván. I přes značnou finanční podporu města městské policii a sociálním programům se situace nezlepšuje. My níže podepsaní občané dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním, prostřednictvím této petice žádáme, aby vláda ČR začala odpovědně a realisticky řešit problémy, na které města nemají dostatek pravomocí. Jsme přesvědčeni, že odpovědnost za situaci spočívá především na těch, kteří pravidla pro sociální dávky vytvářejí. Mohou je tak na základě zpětné vazby z praxe ovlivnit a změnit. Každý se tady musí cítit bezpečně!

Děkujeme.

 

Zastupovat petiční výbor ve styku se státními orgány je oprávněna: Bc. Naděžda Kubalová, Doubravská 505, Orlová-Lutyně 

Petiční výbor: Bc. Naděžda Kubalová, Doubravská 505, Orlová-Lutyně, Ing. Miroslava Šromková, Ke Studánce 354, Orlová-Lutyně, Mgr. Pavla Bjalončíková, U Kapličky 967, Orlová-Lutyně, Ĺuboslav Vršanský, Okružní 920, Orlová-Lutyně, Roman Koutný, Energetiků 942, Orlová-Lutyně

Autor: Nadežda Kubalová | 2 podpisy

Více >
Petice za aktivní hradecké děti 3 podpisy chybí 997

Petice za aktivní hradecké děti

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

Petenty zastupuje Mgr. et. Mgr. Pavlína Springerová Ph.D., Velké náměstí 153, Hradec Králové, 500 03, nar. dne 19. 3. 1977 a Ing. Lukáš Řádek, Mánesova 891/26, hradec Králové, 500 02, nar. dne 26. 8. 1977.

Vážení,

my, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice říkáme:

Hradec, stejně jako celá země, prošel těžkou zkouškou covidové pandemie, která naše životy vytrhla ze zažitých zvyklostí. Covid nás konfrontoval nejen se zdravotními komplikacemi, ale i se samotou, opuštěním a možností žít naše životy tak, jak jsme byli zvyklí.
Když skončil covid, přišla strašná ruská agrese na Ukrajinu a s tím související bezprecedentní energetická krize. Tato krize silně dopadá také na hradecké domácnosti. Velké ekonomické problémy hrozí především rodinám s dětmi.
Nechceme COVID II. Nechceme, aby naše hradecké děti, které už v době pandemie ztratily kontakt se svými kamarády či prarodiči, které přišly o možnost standardně se vzdělávat, sportovat či umělecky se rozvíjet, opět přišly o své koníčky, možnost sportování a rozvoje z důvodů skokového růstu cen energií.

Současný dramatický nárůst cen energií reálně
ohrožuje existenci sportovních klubů, tělocvičen, bazénů a dalších volnočasových aktivit pro
děti.
Proto požadujeme, aby město Hradec Králové v rámci městem zřizovaných škol či dalších vzdělávacích zařízeních a sportovních organizací poskytovalo tyto volnočasové aktivity ohroženým dětem zdarma!

Autor: Lukáš Řádek | 3 podpisy

Více >
Petice za úpravu projektu náměstí Míru ve Zlíně 36 podpisů chybí 364

Petice za úpravu projektu náměstí Míru ve Zlíně

Petice za úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně

(petice podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním)

 

            Na základě informací získaných na veřejném projednání my, níže podepsaní občané, žádáme

o úpravu projektu rekonstrukce náměstí Míru ve Zlíně v těchto  bodech:

 

1) Zachování čtyř vzrostlých lip v centru náměstí Míru ve Zlíně. Nový projekt rekonstrukce náměstí nerespektuje trvale se zvyšující průměrné teploty v intravilánu města. Mikrolima otevřeného vydlážděného prostoru náměstí znepříjemní a některým občanům znemožní účast na veřejných akcích konaných na náměstí. Již nyní je stín tvořený lípami pro mnohé jediným místem, kde v letních dnech mohou na náměstí být. Finanční náklady na udržení jakýchkoliv nově vysazených dřevin budou několikanásobně vyšší, než náklady na údržbu stávajících vzrostlých lip.

 

2) Z poskytnutých informací k projektu vyplývá, že není vyřešena otázka nakládání s odpady pro místní obyvatele a podnikatelský sektor.

 

3) Stejně tak není vyřešena obslužnost veřejných akcí vyžadujících těžkou techniku - přemísťování například modulových staveb při filmovém festivalu.

 

4) Nové pódium neodpovídá potřebám akcí s většími prostorovými nároky nebo větším počtem vystupujících (Městské divadlo, folklórní festivaly a jiné).

 

5) Vytvoření několika menších vodních prvků zpříjemňujících pobyt na náměstí
v teplém období roku (v současnosti duben až září).

 

Autor: Světlana Holešovská | 36 podpisů

Více >
Petice za snížení hluku ze silnice I/13 v Chomutově 3 podpisy

Petice za snížení hluku ze silnice I/13 v Chomutově

Petice za snížení hluku ze silnice I/13 v Chomutově

 

Vážený pane primátore,

obracíme se  na Vás jako obyvatelé města Chomutova, především ulic Jezerní,  Št.kpt. Kouby, Fügnerova, V Alejích, Černovická a ostatních přiléhajících k rychlostní silnici I/13 při průjezdu městem Chomutov od sídliště Zahradní.

V posledních letech zaznamenáváme podstatný nárůst tranzitní dopravy, která projíždí celým městem Chomutov v blízkosti obytných zón.

Rychlostní silnice I/13 byla zprovozněna v 80.letech 20.století za zcela jiných dopravních   a legislativních podmínek, které již nereflektují dnešní situaci a stav poznání 21.století. Byla postavena na základě již dnes neplatných potřeb a reálií 80. let.

V uplynulých 30 letech došlo k extrémnímu nárustu dopravy na této páteřní komunikaci v Chomutově a životní podmínky obyvatel bydlících v sousedství této komunikace se každým rokem zhoršují. Dle sčítání dopravy z roku 2020 na nejvíce frekventovaném úseku Březenecká-Černovická projede 25 000 vozidel denně, což je nárůst oproti roku 2000 o 11 000 vozidel denně. Narůst je způsoben tranzitní dopravou, kamionovou tranzitní dopravou a také obchodní zónou Globus. V následujících letech se dá předpokládat další nárůst dopravy z důvodu rozšiřování obchodní zóny a výstavby logistických parků v blízkosti komunikace I/13.

Tento jev je již zřejmý výstavbou logistického parku Panattoni v Jirkově, který bude využívat společnost Amazon a další německé společnosti a lze očekávat další navýšení kamionové přepravy, která bude mířit na mimoúrovňovou křižovatku s komunikací  D7 u Spořic.

Obyvatelé přilehlé bytové zástavby jsou zatěžování nadměrnou hlučnosti, což je viditelné i  dle hlukové mapy Ministerstva zdravotnictví z roku 2017.  

Dále jsou zatěžování prašností, exhalacemi, světelným smogem od přilehlých benzínových pump a osvětlení.

Nejvyšší podíl na hlukové zátěži má především kamionová doprava a dále neukáznění  motocyklisté a řidiči, kteří překračují povolenou rychlost.

Při průjezdu kamionové dopravy jsou také přenášeny vibrace do budov.

Obyvatelé přilehlé bytové zástavby v letních měsících nemohou větrat a v noci klidně spát.

V důsledku těchto negativních jevů dochází ke snížení kvality života obyvatel, zvýšení zdravotních obtíží a znehodnocení majetku, neboť se objevují praskliny a trhliny v omítkách a zdech.

Přestože dochází k tak vysokému nárustu dopravy, tak v okolí silnice I/13 nebyla přijatá žádná významná opatření, která by hlukovou zátěž přilehlé obytné zástavby snížila.   Hluk se považuje za podstatný stresor a snižuje délku života. Město Chomutov je 4. nejhlučnější město Ústeckého kraje a v kvalitě života na 190. místě a významný podíl na tom má právě silnice I/13.

Ulice Jezerní je již nyní postižena souběhem hluku ze silnice I/13 a vlakové zastávky.

Přesunem hlavního nádraží do centra Chomutova budou opět nejvíce postiženy ulice Št.kpt. Kouby, Fügnerova a V Alejích, jak je již uvedeno ve studii o vlivu na životní prostředí k tomuto projektu.

 

Protihluková stěna postavená v 80. letech 20. století již neplní svoji funkci a je zcela nevyhovující. V některých částech bytové zástavby zcela chybí.

Ke zmírnění všech negativních jevů žádáme:

1/ vybudování nové protihlukové stěny v úseku Zahradní-Černovická, která splňuje platné legislativní podmínky

 

2/ zavést kamerové měření rychlosti na úseku Březenecká -Globus

 

3/ snížit rychlost na 50 km/h na úseku Březenecká -Globus

 

4/ v oblasti Št.Kpt. Kouby- Černovická použít tzv.tichý asfalt

 

Navrhujeme:

1/ odklon kamionové dopravy do průmyslových oblastí města Chomutova- např. přes nově vznikajicí estakádu u Otvic do průmyslové zony Jižní pole a napojení na dálnici D7

 

2/ přesunout rychlostní silnici 1/13 do koridoru po zaniklém železničním tělese, které vznikne přesunem hlavního nádraží do centra  a snížením počtu kolejí v oblasti Lipská – původní hlavní nádraží

 

 

 

Marie Štáfková

Daniela Misiarzova

 

 

 

 

Autor: Marie Štáfková | 3 podpisy

Více >
Petice za samostatnost městských částí hl. m. Prahy 6 podpisů chybí 994

Petice za samostatnost městských částí hl. m. Prahy

My, níže podepsaní občané, po dlouholeté negativní zkušenosti se zákonem č.131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, žádáme Poslaneckou sněmovnu, aby ukončila experiment spočívající v tom, že hl. město Praha je současně obcí i krajem.
Hl. m. Praha, jako kraj, má pod sebou 22 správních obvodů s městskými zastupitelstvy, které jsou de facto "nesvéprávné" oproti všem obcím v ČR, a to bez ohledu na jejich velikost jak v počtu obyvatel, tak v územní rozloze či v objemu rozpočtových prostředků. Nastává tak paradox, kdy městské části s nejvyššími rozpočty v ČR a s vlastními zastupitelstvy nemohou svým občanům samostatně řešit základní požadavky na bezpečnost nebo vytvářet pravidla (vyhlášky) pro vlastní území bez schválení nadřazeného Zastupitelstva hl.m. Prahy. Jde přitom o pravomoce, které má každá obec v ČR dle zákona o obcích č.128/2000 Sb.
Městské části hl. m. Prahy se svými 30 – 132 tisíci obyvateli nemohou tedy fungovat stejně suveréně jako např. obec Vysoká Lhota na Pelhřimovsku, která má pouhých 14 obyvatel a rozlohu do 3,1 m². S vlastním zastupitelstvem funguje dokonce i nejmenší obec Závist v ČR, jejíž rozloha je jen 0,44 m². Se svými problémy se občané v Praze logicky obracejí na místní radnice, kde očekávají, že jejich zvolení zástupci jsou na radnici proto, aby tyto problémy řešili. Velmi obtížně se jim vysvětluje, že "jejich" radnici bylo sice Statutem města dle zákona č. 131/2000 Sb. svěřeno spousta povinností, ale ne ty zásadní pravomoci, které by účinně občanům pomohly.
Spoustu negativních dopadů na běžný život v jednotlivých částech města neumí nebo nechce Praha – kraj řešit. Zastupitelé na velké radnici ze svého globálního krajského pohledu nevnímají potřeby obyvatel jednotlivých městských částí dostatečně citlivě, jak bychom si přáli. Ano, jsme obyvatelé České republiky, bydlíme v hl. m. Praze, ale naším domovem jsou Nusle, Košíře, Malá Strana, Žižkov. Tam jsme doma a chceme tam žít podle svého. Stali jsme se občany druhé kategorie, kteří se musí dožadovat rozhodnutí "výše" o tom, co se jich bytostně dotýká. Po 20leté negativní zkušenosti Vás my, níže podepsaní občané, úpěnlivě žádáme: udělejte konečně v Praze pořádek.
Dopřejte městským částem na území Prahy statut obcí.

Autor: Jan Votoček | 6 podpisů

Více >
Petice proti záměru stavby: Skladovací plachtová hala pro zemědělskou techniku Krasnice 55 podpisů chybí 45

Petice proti záměru stavby: Skladovací plachtová hala pro zemědělskou techniku Krasnice

        Petice proti záměru stavby:

 

Skladovací plachtová hala pro zemědělskou techniku

Krasnice katastrální území Litošice / 685852/, parcelní číslo 767/34, investor  Martina  Kučerová, Krasnice 9, 53501 Litošice

 

My, níže podepsaní občané žádáme tyto orgány:

Obecní úřad Litošice
Stavební odbor Přelouč
Odbor životního prostředí Přelouč
Stavební úřad Pardubice
Odbor Hlavního Architekta v Pardubicích
Odbor životního prostředí v Pardubicích,

aby hájily zájmy občanů obce Litošice, místní část Krasnice.

Jde nám o zachování stávajícího charakteru území a kvality života v dané lokalitě.

Formou této petice důrazně protestujeme proti výše jmenované stavbě haly, jež zásadně naruší vzhled této rekreační obce.

Podle územního plánu pro obec Litošice / cituji /:

1. „…je vyloučeno, umísťování staveb a zařízení,…, které jsou výškově a hmotově dominantní – například: halové objekty pro zemědělskou techniku, ….“

2. „…nepřípustné využití,…. stavby pro zemědělství a výškové stavby a zařízení, která narušují krajinný ráz a dálkové pohledy především na sídla v řešeném území.“

 

Máme tedy za to, že plánovaná stavba je v rozporu s územním plánem obce Litošice.

 

Další otázky, které se člověku při pohledu na projekt haly vybaví:

1. Kolik bude  v hale 20x52 m / 1040 m2 / umístěno zemědělské techniky?

2. Jak bude vyřešen případný únik oleje a PHM?

3. Jak bude zabráněno znečistění spodních vod? Občané v obci jsou odkázáni pouze na své studny.

4. Kde bude probíhat případná oprava zemědělské  techniky?

5. Jak bude vyřešena požární bezpečnost? Stěny a střecha haly jsou z technické textilie.

6. Nemá hala sloužit jinému účelu? Například drezůře a parkůrovému skákání, kterýmžto aktivitám odpovídá svým rozměrem.

7. Rozměry drezůrního obdélníku 20x40, resp. 20x60m  / zdroj : Jihočeská univerzita ČB /. Investor se na internetu prezentuje jako Stáj Hippeus se zaměřením na chov koní, jejich výchovu a výcvik, a připravuje koně pro drezůru a parkůrové skákání.

8. „Nejdůležitější využití koní je v současné době sportovní a společenské, nikoliv zemědělské.“ (zdroj – Jihočeská univerzita ČB bakalářská práce).

 

Žádáme, aby na základě naší petice bylo zastaveno řízení o povolení stavby a o vynětí pozemku z půdního fondu. Žádáme vypořádání našich shora uvedených připomínek a o písemnou odpověď v zákonem stanovené lhůtě (na adresu předsedy petičního výboru).

 

V Krasnici dne 16.8.2022

Petiční výbor:

Václav Alinč

nar. 17.11.1948

bytem Krasnice 24, 53501 Přelouč

(osoba určená ve smyslu § 3 petičního zákona)

Podpisy a identifikační údaje dalších členů petičního výboru

 

Kolman Stanislav, Krasnice 45. 53501 Přelouč,………………………..

Procházka Josef, Krasnice 31. 53501 Přelouč………………………….

 

 

Níže podepsaní občané - viz příloha – podpisové archy

Podpisový arch k „Petici proti záměru stavby: Skladovací plachtová hala pro zemědělskou techniku Krasnice katastrální území Litošice / 685852/, parcelní číslo 767/34, investor  Martina Kučerová, Krasnice 9, 53501 Litošice“

Osoba oprávněná zastupovat petiční výbor:

Václav Alinč

bytem: Krasnice 24., 53501 Přelouč

 

Autor: Milena Alincova | 55 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku