My níže podepsaní nesouhlasíme s pokácením živých stromů rostoucích před gymnáziem v Třebíči. Je v zájmu všech obyvatel Třebíče udržovat ve městě co nejvíce zeleně a z malicherných důvodů neničit živou přírodu.

Občanská petiční iniciativa

za setrvání kongregace Redemptoristů

na Svaté Hoře

My níže podepsaní občané prostřednictvím této petiční občanské iniciativy žádáme, aby členové

Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele Redemptoristé (Provincie Bratislava – Praha)

jmenovitě P. Mgr. David Horáček, CSsR., P. Mgr. Pavel Hudousek, CSsR., P. Mgr. Jan Kuník, CSsR. a P. Mgr. Krzysztof Strzelczyk, CSsR. nadále setrvali na Svaté Hoře a vykonávali zde pastorační činnost.

Žádáme, aby vedení kongregace přehodnotilo své rozhodnutí opustit po 123 letech Svatou Horu, neboť je tento řeholní řád s tak významným poutním místem, jakým Svatá Hora je, neodmyslitelně historicky spjatý.

Svatá Hora jako historická památka i jako poutní místo a duchovní instituce je významnou součástí českého duchovního a kulturního dědictví a její příběh provází dějiny města Příbrami. Svou historickou roli má zde i kongregace Redemptoristů, která významně přispěla k rozvoji a významu Svaté Hory.

Kongregace Redemptoristů je pro nás občany věřící i nevěřící, praktikující katolíky i ty, jenž na Svatou Horu rádi zajdou jen občas, neodmyslitelnou součástí nejen dějin města Příbrami, ale i běžného duchovního fungování Svaté Hory.

Rozhodnutí opustit toto významné poutní místo, které Redemptoristé nejen duchovně spravovali 123 let, když je se Svatou Horou tento řeholní řád tak pevně historicky spojen, nepovažujeme za šťastné.

Proto my všichni níže podepsaní žádáme, aby vedení kongregace Redemptoristů své rozhodnutí opustit Svatou Horu přehodnotilo a kongregace Redemptoristů na Svaté Hoře setrvala a nepřerušovala tak duchovní a historickou kontinuitu tohoto celosvětového významného centra duchovní činnosti.

Jsme přesvědčeni, že Redemptoristé ke Svaté Hoře patří a mají zde své místo a své budoucí úkoly, jimiž je zejména duchovní činnost, kterou nám zde poskytovali a poskytují.

Velice děkujeme.

Za organizační výbor petiční občanské iniciativy:

PhDr. Mgr. Jan Traxler, Věra Langová, Mgr. Ing. Pavel Švarc

Hrabalova zeď vznikla v roce 1999 z dotačního programu Magistrátu hlavniho města Prahy. Připomíná nám jednoho z největších Libeňáků, Bohumila Hrabala, právě na místech, kde dříve skutečně stával Hrabalův dům, v ulici Na hrázi 24. Výtvarné pojetí zdi, které poukazuje na stále přítomného ducha Bohumila Hrabala, je dílem akademické malířky Tatiany Svatošové.

Zeď, jako svébytné výtvarné dílo zabírá plochu 333 metrů čtverečních opěrné zdi metra stanice Palmovka, kvůli které byla zbourána celá původní libeňská zástavba, kde byl i dům, ve kterém žil Hrabal.

Samotná zeď má délku 75 metrů, je v terénu, narůstá od výšky 2,6 metru až do výšky 6 metrů. V místě, kde je nejvyšší, se tyčí v nadlidském rozměru postava Hrabala. Jenom hlava má velikost přes jeden metr. Zeď je členěna do čtyř částí. Nejnižší část ztvárňuje Hrabalův vztah k výtvarnému umění. Připomíná Hrabalova oblíbeného moderního malíře Jacksona Polocka. Zeď pak pokračuje knihovnou, ve které jsou autoři, kterými se Hrabal inspiroval, jako například Lao-C´ a jeho legendární Tao te t´ing, ze kterého si Hrabal denně četl, nebo filozof a Hrabalův přítel, Josef Zumr.

V ohybech zdi pak čteme úryvky z Hrabalových textů, které se vztahují k samotné Libni.

Hrabalova zeď už 25 let láká zahraniční návštěvníky k návštěvě Libně. Můžeme se o ní dočíst v průvodcích a bedekrech o celém světě.

Toto významné dílo je však v dynamicky rozvíjející se Libni ohroženo choutkami developerů, kteří už v letech 2004-2005 navrhovali přestavbu autobusového nádraží s kancelářemi a byty, s Hrabalovou zdí však nepočítali.

I dnešní návrhy projektů existenci toho díla nereflektují a Hrabalovu zeď ve svých návrzích nezmiňují.

Vyhlášení Hrabalovy zdi kulturní památkou je jedinou možností k její záchraně a zároveň její ochraně budoucím generacím.

My, níže podepsaní občané České republiky, žádáme zavedení povinné pravidelné zdravotní kontroly pro všechny držitele zbrojních průkazů, kteří dosáhli určitého věku (například 60 let a více). Cílem této petice je zajistit, aby všichni držitelé zbrojních průkazů byli zdravotně způsobilí k odpovědnému a bezpečnému používání střelných zbraní.

Důvody pro petici:

1. Zajištění veřejné bezpečnosti: Držitelé zbrojních průkazů mají odpovědnost za bezpečné používání zbraní. Zdravotní způsobilost, zejména u starších osob, je klíčová pro minimalizaci rizika nehod a zneužití zbraní.

2. Zdravotní stav se s věkem mění: S věkem mohou nastat změny v oblasti zraku, sluchu, motorických dovedností a kognitivních schopností, které mohou ovlivnit schopnost bezpečně zacházet se zbraněmi.

Požadavky:

1. Zavedení povinné zdravotní kontroly pro držitele zbrojních průkazů starších 60ti let, která by zahrnovala prohlídky u odborných lékařů.

2. Pravidelné opakování kontroly (např. každé 2 roky), která by potvrzovala způsobilost k držení a používání zbraní.

3. Praktické přezkoušení manipulace se zbraní na střelnici.

Závěr:

Zavedení povinné zdravotní kontroly pro starší držitele zbrojních průkazů by přispělo k větší bezpečnosti jak pro samotné držitele zbraní, tak pro širokou veřejnost. Žádáme kompetentní orgány, aby tuto iniciativu zvážily a podnikly kroky k jejímu zavedení.

Datum: 9.1.2025

Místo: Ořechov

Počínaje 1.9.2024 přechází nemalé množství vysokých škol v ČR na model, kdy se platnost průkazu ISIC dá prokázat pouze v aplikaci. Fyzická karta zůstává pouze pro potřeby školy. Toto řešení nám níže podepsaným přijde nešťastné. Jedním z důvodů je fakt, že i v dnešní době nemusí mít každý student chytrý telefon, primárně proto, že o tuto možnost nestojí. Dále slouží tento průkaz k dokládání statusu studenta i mimo školu, kde ne vždy je možnost telefon dobít a průkaz tak zobrazit. Tímto žádáme, aby byla opět možnost mít kartu ISIC fyzicky prodlouženou za užití termotisku či samolepky.

Vážený pane starosto, vážení zastupitelé MČ Troja,

My, níže podepsaní obyvatelé Troje a návštěvníci Trojské kotliny, důrazně odmítáme jakoukoliv další zástavbu na historické vinici Salabka, zejména v podobě zbytných „viničních domů“.

Požadujeme, aby zastupitelstvo MČ Troja ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy (MHMP) a Institutem plánování a rozvoje (IPR) vyvinulo maximální úsilí k ochraně této oblasti. Za klíčové opatření považujeme přijetí regulačního plánu, který zajistí dlouhodobou ochranu nejen vinice Salabka, ale i dalších nezastavitelných přírodních ploch v Trojské kotlině a přírodním parku Drahaň-Troja.

Proč je ochrana vinice Salabka důležitá?

Historická hodnota:
Vinice Salabka je nejstarší vinicí v Praze a tvoří neodmyslitelnou součást kulturního dědictví Trojské kotliny.

Krajinný význam:
Je harmonicky začleněna do přírodního parku Drahaň-Troja a vizuálně propojena s areály Zoo Praha a Botanické zahrady. Tato oblast vyniká vysokou estetickou hodnotou a nabízí jedinečné výhledy na panorama Prahy.

Chráněné území:
Dle územního plánu je vinice označena jako nezastavitelné území s využitím „PS“ (sady, zahrady a vinice). Stavby jsou přípustné pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro obhospodařování vinice. Současné zázemí historické budovy Salabka plně pokrývá potřeby vinice, včetně výroby a skladování vína. Další stavby pro ubytování nebo komerční využití by nebyly v souladu s hlavním účelem vinice a vedly by k nenávratnému poškození zemědělské půdy i krajinného rázu.

Jak rampa otevřela dveře betonovým plánům:
Impulsem pro záměr výstavby několika „viničních domů“ se stalo povolení betonové rampy sjezdu na vinici, odůvodněné „potřebou pro obhospodařování vinice“. Tento krok bohužel otevřel dveře dalšímu tlaku na zástavbu této jedinečné lokality.

Co žádáme?

1). Zastavení plánů na další zástavbu vinice Salabka několika chystanými „viničními domy“.

2). Přijetí regulačního plánu, který zajistí dlouhodobou ochranu vinice Salabka a dalších přírodních nezastavitelných ploch Trojské kotliny.

3). Naplnění usnesení zastupitelstva městské části Praha-Troja č. 24 ze dne 7. března 2023, kterým bylo vyjádřeno nesouhlasné stanovisko se zástavbou vinice Salabka.

Proč na tom záleží?

Další zástavba by byla v rozporu se stavebním zákonem (§ 18 odst. 4), jehož cílem je ochrana nezastavěného území. Ohrozila by harmonii Trojské kotliny a znehodnotila její přírodní i kulturní dědictví. Vinice Salabka a přilehlé přírodní parky mají sloužit svému původnímu účelu – pěstování vinné révy, zachování přírodního rázu a poskytování klidového zázemí pro obyvatele i návštěvníky Prahy.

Společně přispějme k zachování přírodního charakteru vinice Salabka. Děkujeme Vám za podporu!

Za petiční výbor:

Petr Kalla, Hnězdenská 767/4a, Troja, 181 00 Praha 8
PhDr. Maurer Pavel, Raisova 433/2, Bubeneč, 160 00 Praha 6
Maurerová Monika, Na Salabce 757/3, Troja, 171 00 Praha 71
Matěj Turek, Roháčova 244/48, 130 00 Praha 3
 

Za petiční výbor je k jednání se státními orgány oprávněn jednat zvolený zástupce/zástupci petičního výboru.

V Praze, dne 09. 12. 2024

Důrazně žádáme o legislativní změnu, která by zamezila, aby v České republice trpěly tisíce zvířat v množírnách ve kterých se ze psů stává pouhé zboží.

Nejcharakterističtějším znakem těchto prostorů jsou otřesné podmínky, zvířata žijí většinou v těsných klecích, nemají žádný pohyb, pořádnou stravu a v některých případech jsou nechávány v nevytápěných prostorech i v zimě, protože jejich zdraví a spokojenost jsou tím posledním, o co obchodníkům s takto chovanými psy jde.

Feny žijí jen proto, aby rodily a jakmile toho již nejsou schopny, jsou nemilosrdně utráceny. Štěňata jsou odebírána od psů v nejútlejším věku, díky čemuž dochází k jejich častému úmrtí, neboť ještě nejsou schopny samostatného přežití. I v případě, že jsou se štěňata dostatečně životaschopná a přežijí, provází je od mládí zdravotní a psychické problémy, které zcela korespondují s hrůznými podmínkami, ve kterých jsou psi vychováváni. Nejedná se pouze o růstové problémy, díky absolutnímu nedostatku socializace nejsou psi zvyklí nejen na lidi, ale ani na ostatní psy či jiná zvířata, v extrémních případech dokonce ani na denní světlo.

„V množírnách zvířata žijí ve vlastních výkalech na malém prostoru jako ve vězení, nemají dostatek krmení ani vody. Ta, která mají více štěstí, jsou určena na prodej, pokud přežijí transport narvaná do malých přepravek na ovoce a zeleninu bez vody a krmení, na místo určení," říká veterinářka Martina Načeradská.

Problém je zcela nevhodně řešený legislativě, po právní stránce se jedná pouze o obecné formulace, které není sebemenší problém obejít, veterinární zpráva poté nemá právo na kontrolu bez předchozího oznámení, což dává množitelům dostatek času vše na oko zakrýt či uvést do vyhovující stavu, který samozřejmě trvá jen po dobu nezbytně nutnou. Navíc veterinární zpráva operuje vždy v daném regionu, není tedy pro množitele nic jednoduššího, než problematickou množírnu přesunout do jiného kraje.

Vše je podpořeno stále častějším prodejem přes internet, neboť dochází k takřka minimální kontrole před nákupem.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská doufá ve změnu legislativy za dva roky, což nám přijde jako zcela neadekvátně dlouhá doba. Apelujeme proto na ministerstvo zemědělství a spravedlnosti, aby neprodleně zakročily. 

Žádáme

Kuchyni v areálu 9.MŠ v Písku,

která vaří pro

děti 5.MŠ, 9.MŠ, 11.MŠ a KMŠ v Písku,

aby pro naše děti připravovala

zdravější, chutnější a pestřejší stravu.

A to například podle projektu „Zdravá školní jídelna“

(viz.: www.zdravaskolnijidelna.cz.), který je zaměřen například na úpravu skladby jídelníčků s cílem zvýšení konzumace ovoce, zeleniny a obilovin, vyřazení uzenin, škodlivých tuků, vyřazení používání potravin s éčky a další.

Obyvatelům i návštěvníkům města Litoměřice chybí důstojný a bezpečný vstup do Labe. Střelecký ostrov je jednou z významných oddechových zón v Litoměřicích a každý rok, v létě plavci, v zimě otužilci marně hledají, jak se dostat do řeky. Pravidelně se jich spousty sesouvají z prudkého břehu a odírají si nohy o ostré kameny v korytě. V řadě měst, která leží u řeky, je již několik let standardním prvkem ve veřejném prostoru plavecké molo.

Tímto vyzýváme zastupitele města, aby v této věci začali konat, tak abychom se například už v příštím roce mohli v klidu osvěžit, případně otužit. Plavecké molo by mohlo navazovat na chodník směřující k Labi u seniorského hřiště na Střeleckém ostrově.

Za neformální sdružení přátel Střeleckého ostrova

Michal Hanzl, 16.srpna 2024 v Litoměřicích