PETICE ZA ODMÍTNUTÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU RUDNÁ 50 podpisů chybí 950

PETICE ZA ODMÍTNUTÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU RUDNÁ

MY, občané Rudné a okolí, Vás vyzýváme touto peticí:

 

abyste hlasoval(a) proti přijetí návrhu nového územního plánu Rudná v navrhovaném znění,

 

abyste vyhlásili konání místního referenda o novém územním plánu Rudná.

 

Odůvodnění

 

Nový územní plán Rudná:

 

Nezamezuje výstavbě skladových a výrobních zařízení v okolí Růžové ulice.

Zastavěním polí v okolí Růžové ulice a navazující polní cesty na Chrášťany zanikne oblíbená rekreační zóna v katastru obce, což poškodí nejen obyvatele Rudné, ale také sousedních Chrášťan. Obyvatelé Rudné si nepřejí výstavbu dalších průmyslových, výrobních a skladovacích prostor.

 

Umožní zástavbu polí naproti benzínce „Šafránka“ a podél ulice V. Nováka.

 

Rudná není na další masovou výstavbu obytných čtvrtí připravena. Kapacita ZŠ i MŠ je už teď nedostatečná, dopravní zatížení města je obrovské, stav kanalizace a čističky není na tuto zástavbu připraven.

 

Umožní postavit sběrný dvůr pro 30 000 obyvatel z okolí.

 

Taková výstavba zhorší již dnes neúnosnou dopravní situaci.

 

Nový územní plán nepřihlíží k dlouhodobému komplexnímu urbanistickému řešení, které by zvyšovalo kvalitu života v Rudné. Navrhovaná rezidenční výstavba nerespektuje kapacity městské infrastruktury a povede k dalšímu úbytku kvalitní orné půdy. Protože přijetí nového územního plánu ovlivní život v Rudné na řadu let dopředu, měli by o něm rozhodnout obyvatelé v místním referendu.

                                                                                          Děkujeme,

 

Petiční výbor:

PhDr. Daniela Bělinová Břízová, Ph.D., Karlova 115/2, 252 19 Rudná; Doc. Mgr. Lenka Jakoubková Budilová, Ph.D., Masarykova 125/59, 252 19 Rudná; Ing. Renáta Kopečková Lorenzová, Nádražní 419/6, 252 19 Rudná. Členy výboru zastupuje: PhDr. Daniela Bělinová Břízová, Ph.D., Karlova 115/2, 252 19 Rudná.

Autor: Daniela Bělinová Břízová | 50 podpisů

Více >
Petice proti rušení osobních vlaků ve Středočeském kraji 2838 podpisů

Petice proti rušení osobních vlaků ve Středočeském kraji

My, níže podepsaní, nesouhlasíme se zastavením či značným omezením osobní dopravy na tratích, o které usiluje vedení Středočeského kraje za hnutí STAN. 


Aktuálně se to týká těchto tratí či traťových úseků:


Trať / úsek / průměrný počet cestujících 2019 - pracovní den/víkend [os/den] / nový rozsah objednávky 2022


012 Plaňany zast. - Kouřim 169/130 zastavení osobní dopravy
062 Křinec - Městec Králové 170/84 zastavení osobní dopravy
063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov 21/- zastavení osobní dopravy
064 Mšeno - Mladá Boleslav 212/222* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
076 Mělník - Mšeno 265/149* sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
094 (Kralupy nad Vltavou) - Vraňany - Lužec nad Vltavou 166/- zastavení osobní dopravy
095 Straškov - Zlonice - (Slaný) 15/- zastavení osobní dopravy
110 Slaný - Louny 317/319 zastavení osobní dopravy
124 Lužná u Rakovníka - Milostín - Žatec n/a pátek - neděle
162 Rakovník - Kralovice 235/171* omezený sezónní provoz v 6 a + v období platnosti SELČ
204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem 71/52 zastavení osobní dopravy
210 Čisovice - Mníšek - Dobříš 390/658 zastavení osobní dopravy
220 Votice - Tábor 372/361 zastavení osobní dopravy
222 Vlašim - Trhový Štěpánov 182/244 zastavení osobní dopravy
233 Čelákovice - Mochov 37/- zastavení osobní dopravy

Děje se tak dokonce v Evropském roce železnice 2021, kdy se v sousedních zemích, zejména v Německu a Polsku, regionální tratě hromadně reaktivují. Ani jiné kraje v ČR vlaky neruší, některé dokonce obnovují.


Vedení Středočeského kraje zcela opomíjí skutečnost, že vlaková doprava je v tarifu PID již 30 let bezprecedentně diskriminována a tunelována uměle výhodnějšími podmínkami jízdného v autobusech integrovaných do PID, jejichž pokrytí postupně dosáhlo většinu území kraje a prostředky z nevybraných tržeb a následně neposkytnutých státních kompenzací pochopitelně nyní kraji chybí. 


Výhody vlaků jsou zřejmé, autobus nikdy nemůže plnohodnotně nahradit vlak. Od jízdních vlastností, kdy vlak nepodléhá náhlým změnám směru a rychlosti umožňující klidnější nástup/výstup i pohyb po vozidle během jízdy, WC včetně možnosti umytí a dezinfekce rukou, přeprava většího množství kočárků a jízdních kol, které ani sečteny nejsou. Zvlášť v kopcovitém terénu je možnost jejich přepravy zásadní. Zájem o oblasti neobsluhované vlakovou dopravou pak upadá. Zcela se zapomíná na strategickou úlohu, kterou železnice sehrála během povodní.

Na seznam rozhodně nepatří trať 210, resp. úsek Čisovice-Mníšek-Dobříš, nedávno generálně opravený úsek včetně světelného zabezpečení přejezdů, kde je týdenní frekvence vysoko nad rušitelskou hranicí stanovenou krajem na 2500 cestujících týdně. Tuto frekvenci naopak nesplňuje řada jiných úseků, které ani na seznamu nejsou. Vše je tedy značně pochybné včetně očekávaných úspor, které jsou vzhledem celkovým výdajům kraje zanedbatelné. Evidentně se jedná jen o politický tlak STAN na úhradu ztrát z pandemie po vládním hnutí ANO, prostřednictvím ministra průmyslu, obchodu a dopravy, který bydlí v Mníšku pod Brdy, který po trati též rád jezdí. Kraj např. zcela nevyužívá státní 75% slevy pro vybrané skupiny cestujících v autobusech, což může v součtu představovat i vyšší částku, než očekávaná úspora za neobjednané vlaky. Nechceme, aby vedení kraje směřovalo dopravní obslužnost do služeb typu sdílené taxi, tedy kamsi na dálný jihovýchod, do zemí přeplněných maršutek a dolmuşů, což se nejen v době epidemie jeví jako krajně nevhodné.


Požadujeme:


1) Zachování obsluhy osobní vlakovou dopravou v rozsahu jízdního řádu 2020/2021 i do budoucna.
   
2) Sjednocení tarifních podmínek v rámci tarifu PID mezi vlaky a autobusy, včetně zavedení 2pásem i pro vlaky a možnosti zakoupit jízdenku dle tarifu PID i ve vlaku.

3) Kvalitní vlakové soupravy, které přesvědčí další cestující k využívání železniční dopravy a díky možnosti odvěšování/přivěšování jednotlivých dílů optimalizují kapacitu a náklady na provoz dle aktuální přepravní poptávky (v ČR je již praktikováno např. na Jizerskohorské železnici). 


https://zdopravy.cz/stredocesky-kraj-meni-plany-na-zastaveni-provozu-na-lokalkach-konec-chce-na-9-tratich-u-4-omezi-dopravu-84805/


https://zdopravy.cz/rozhovor-na-seznamu-trati-k-redukci-jsou-ty-po-kterych-jezdi-mene-nez-2500-lidi-tydne-rika-stredocesky-radni-82188/
 

Autor: Štěpán Hálek | 2838 podpisů

Více >
Za ODPADY ZDARMA v Jablonci nad Nisou 8 podpisů

Za ODPADY ZDARMA v Jablonci nad Nisou

Petice ze dne 2. 5. 2022 za odpady zdarma v Jablonci nad Nisou

adresovaná Zastupitelstvu Statutárního města Jablonce nad Nisou

My, níže podepsaní občané Jablonce nad Nisou, požadujeme, aby byl v našem městě zaveden svoz komunálního odpadu pro poctivé občany zdarma.

Chceme bezplatný svoz komunálního odpadu, stejně jako to mají zavedené v České Lípě, Dubí, Frýdlantu nad Ostravicí, Karviné, Kralupech nad Vltavou, Krupce, Mostě, Nové Pace, Strakonicích, Teplicích nebo Ústí nad Labem.

Petiční výbor:

Ondřej Bašus, Boženy Němcové 3656/4, Jablonec nad Nisou

Jaromír Drábek, Turistická 116/9, Vrkoslavice, Jablonec nad Nisou

Roman Gaal, Svatopluka Čecha 1228/6, Jablonec nad Nisou

Petr Mikula, Jizerská 3567/8, Jablonec nad Nisou

Členy petičního výboru zastupuje:

Jaromír Drábek, Turistická 116/9, Vrkoslavice, Jablonec nad Nisou

 

Odůvodnění:

Systém zpoplatnění svozu komunálního odpadu zavedený v Jablonci nad Nisou od počátku roku 2022 se ukázal jako nevhodný a pro jablonecké občany silně nevýhodný. Především pro ty poctivé.

Povinné nahlášení plátce poplatku a průběžné hlášení a evidence změn a následný výpočet poplatku jsou administrativně složité pro občany i pro úředníky.

Povinnost platit svoz odpadu podle bydliště je nekontrolovatelné, protože bydliště na rozdíl od trvalého bydliště není nikde evidováno, záleží tedy na libovůli občana, zda se k poplatku přihlásí nebo nepřihlásí. Poctiví tak platí a nepoctiví se vezou.

Zavedení minimálního poplatku ve výši 48 Kč měsíčně na každou osobu s bydlištěm na území města není vůbec motivační pro třídění odpadu.

Zároveň je v tomto systému velký chaos. Ani po několika měsících nebyly dodány přihlášené nádoby na svoz odpadu.

Pokud je možné, aby srovnatelná města našeho regionu i jiných částí země poskytovala občanům svoz odpadu zdarma, chceme podobné podmínky i u nás. Jsme přesvědčeni, že peníze občanů jsou v tomto systému využívány krajně nehospodárně - neefektivně. Jeho správa je komplikovaná a drahá. Proto požadujeme maximální zjednodušení systému a financování z městského rozpočtu, především z příjmů z daně z nemovitostí.

 

Autor: Petr Mikula | 8 podpisů

Více >
TEMPO 30 V JINONICÍCH 3 podpisy

TEMPO 30 V JINONICÍCH

Tzv. tempo 30 je v západních zemích již mnoho let důležitým opatřením pro zklidňování dopravy na místních komunikacích a v residenčních oblastech. Základní princip je jednoduchý: rychlost 50 km/hod. se povolí pouze na hlavních místních komunikacích, které slouží dálkovým dopravním tahům, kdežto na komunikacích zajišťujících hlavně plošnou dopravní obsluhu se zavede omezení na 30 km/hod. 

 

Inspirací může být v loňském roce velmi mediálně sledovaná iniciativa v Paříži, kde byla povinná třicítka až na hlavní tahy zavedena od 30. srpna 2021. Stejnou povinnost ale již před lety zavedla další velká francouzská města -  Grenoble, Nantes, Lille, Štrasburk nebo Rennes. Ve Španělsku byla od 11. května 2021 povinně zavedena třicítka ve všech městských a obecních ulicích (tedy nejen ve velkých městech). Německo třicítku testuje plošně od roku 2021 v Cáchách, Augsburgu, Hannoveru, Lipsku, Münsteru, Ulmu a v Bonnu. 

 

Diskuse rezonuje i na evropské úrovni. Evropský parlament schválil 6. října 2021 návrh doporučení Evropské komise omezující rychlost na 30 km/h v obytných zónách.  V příslušném usnesení vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala a doporučila pravidla „bezpečného omezování rychlosti“ včetně „maximální rychlosti 30 km/h v obytných oblastech a oblastech s vysokým počtem cyklistů a chodců“.

 

Tempo 30 je v ČR na skromném počátku, přesto už existuje několik prvních odvážných iniciátorů. Prvním průkopníkem byla Městská část Brno-Židenice, která je pojata jako zóna 30 s výjimkou hlavních tahů.  K podobné reakci se odhodlala i radnice Prahy 7, která zavedla na území Holešovic maximální povolenou rychlost 30 km/hod rovněž s výjimkou hlavních tahů.

 

Hlavními důvody jsou zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy a snížení hluku.  

 

Bezpečnost je primárním důvodem pro zavedení třicítky. Dle vědeckých studií je riziko úmrtí chodce při srážce s vozem v 50kilometrové rychlosti 80 %, při snížení na 30 km/h ale klesá na 10 %.  V zemích EU se v souvislosti s dopravními nehodami průměrně eviduje na 22 700 mrtvých osob ročně a asi 120 000 vážně zraněných.

 

Snížení rychlosti na třicítku vede dle provedených studií k poklesu produkovaného hluku zhruba o tři až pět decibelů. Toto snížení hluku znamená subjektivně pokles na polovinu (dvě auta jedoucí rychlostí 30 km/hod. jsou stejně hlučná jako jedno auto jedoucí 50 km/hod.).

 

Byl prokázán dopad snížení rychlosti na zácpy a tedy celkově průjezdnější město. Je nutné ovšem vést řidiče k tomu, aby jezdili na 3. rychlostní stupeň (většina vozidel to bez problémů umožňuje). Nižší rychlost se samozřejmě netýká hlavních komunikací s dálkovými tahy, ale především komunikací obslužných, kde mají zákaz vjezd vozidel nad 3,5 tuny. 

 

S ohledem na výše uvedené žádáme o omezení rychlosti na 30 km/hodinu pro oblast Prahy 5 - Jinonice, zejména pro ulice Karlštejnská, Butovická, Puchmajerova, Klikatá či v Zářezu. 

Autor: Michal Dvořák Dvořák | 3 podpisy

Více >
Železniční zastávka Vícemilice 59 podpisů

Železniční zastávka Vícemilice

My, níže podepsaní občané Bučovic – městské části Vícemilice prostřednictvím této petice žádáme, aby byla ve Vícemilicích vybudována železniční stanice pro osobní vlaky.

 

Stanice by byla vybudována na existující železniční trati Brno hl. nádraží – Veselí nad Moravou, na traťovém úseku Bučovice – Nesovice. A to přímo ve Vícemilicích v části železnice vedle stávajícího železničního přejezdu. Železniční stanice obyvatelům Vícemilic výrazně zlepší přístup do centra Bučovic, Brna i do dalších měst. V současnosti se plánuje stavba „Elektrizace Blažovice – Veselí nad Moravou“. Stavba železniční zastávky Vícemilice by se tak mohla vybudovat společně s 1. etapou elektrizace trati, nebo jako samostatná stavba současně s elektrizací výše uvedené tratě.

 

Přínos a důvody pro zhotovení železniční zastávky Vícemilice pro osobní vlaky:

- Železniční zastávka výrazně ovlivní přístup obyvatel městské části Vícemilice do centra Bučovic. Především v časech, kdy do centra Bučovic není žádné autobusové spojení linky č. 643. Obyvatelé Vícemilic nemají ve své oblasti žádné služby. Chybí tady obchod, lékař, lékárna, restaurace a jiné služby. Vše se nachází až v centru Bučovic. Obyvatelé musí za službami cestovat do centra Bučovic/Brna a zpátky. Vlakovým spojením Vícemilice – Bučovice (centrum) se doplní spoje, které můžou obyvatelé využít pro základní služby a prakticky doplní místní dopravu v Bučovicích.
- Zajištěním železniční zastávky pro obyvatele Vícemilic přibude možnost zajet do centra Bučovic (nebo přímo do Brna) ve večerních hodinách za zábavou, (například do restaurace a zpět).
- Při nepříznivém počasí je problém dostat na vlakovou stanici v Bučovicích z Vícemilic. Ne vždy navazují autobusové spoje odjíždějící z Vícemilic na vlakové spoje odjíždějící z Bučovic. Cesta pěšky vede podél hlavní silnice po cyklostezce/chodníku, kudy je to cca 2,1 km (cca 25 min chůze). Za nepříznivého počasí tedy není pro obyvatele Vícemilic snadné dostat se na železniční zastávku do Bučovic.
- Autobusová linka č. 643 (Vícemilice – Bučovice) zajišťuje především spojení pro děti základní školy. Přes školní prázdniny, kdy jsou některé autobusové spoje zrušeny, je spojení na vlakovou zastávku do Bučovic nepoužitelné, nebo žádné. Samotné spoje pro ostatní cestující (pracující, středoškoláci, vysokoškoláci, důchodci atd.) je slabé.
- Někdy se stává, že autobusy jedoucí po vytížené silnici E50 meškají a není tak možné stihnout přestup na vlakový spoj.
- Železniční zastávka ve Vícemilicích by velmi pomohla cestujícím, kteří pracují mimo město a cestují ve večerních nebo ranních hodinách. Např. autobusový poslední spoj Bučovice – Vícemilice jede kolem 18 hod. Jít potom ve 23 hod kolem hlavní silnice do Vícemilic, je nepříjemné a místy nebezpečné.
- Víkendové spojení autobusem z Vícemilic do centra Bučovic, nebo na vlak, je velmi slabé.
- Městská část Vícemilice má nezanedbatelný počet obyvatel v rámci Bučovic. Nově ve Vícemilicích, v blízkosti železničního přejezdu, přibyla výstavba 77 bytů. Výstavba 1. etapy je zkolaudovaná a z velké části zabydlená. Výstavba 2. etapy bude zkolaudovaná v roce 2022. To vede k dalšímu výraznému nárůstu obyvatel.
- Vybudování železniční zastávky by pozitivně ovlivnilo dojíždění za prací/školou směrem na Brno. Na silnici E50 a dálnici D1 jsou permanentně kolony. Po samotném příjezdu do Brna je také problém se zaparkováním v centru. Nicméně i tak v tuto chvíli obyvatelé raději zvolí cestu autem než komplikovanější nepřímé spojení z Vícemilic.
- Z mapy železniční tratě a rozmístění zastávek pro osobní vlaky, je zřejmé, že železniční zastávky jsou téměř v každé obydlené oblasti. A to v malé vzdálenosti od sebe i v mnohem méně zabydlených oblastech. Ve Vícemilicích však tato možnost chybí, přestože je zde železniční trať v bezprostřední blízkosti zabydlené oblasti. Je tu velký potenciál využití zastávky a také vhodný prostor pro zhotovení zastávky (kolej je přímá, pozemky kolem tratě se dají použít pro stavbu nástupiště).

 

 

Vybudování železniční zastávky v městské části Vícemilice bude pro její obyvatele velkým přínosem.

 

Děkujeme.

 

 

Petici podávají za obyvatele městské části Vícemilice:

Ing. Radoslav Bangó, Osvobození 295, Vícemilice

Tomáš Šiška, Osvobození 297, Vícemilice

Simona Szilvásová, Osvobození 293, Vícemilice

Autor: Simona Szilvásová | 59 podpisů

Více >
Chceš změnu? Jednoduše začni!
  • založ
  • podpoř
  • sdílej
Založit petici

Vyberte si svůj region

celá ČR

Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Praha Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku